Vznik, rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení příspěvkových
organizací
Jaroslava
Svobodová
I. Příspěvkové organizace zřizované územními samosprávnými celky
Zákon č. 250/2000 Sb., o
rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve
znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č.
250/2000 Sb.“) v § 27 vymezuje mimo jiné i
zřizování, změny a zrušení příspěvkových organizací.
Odstavec 1 tohoto paragrafu stanoví, že územní samosprávný celek (dále též „ÚSC“) zřizuje
příspěvkové organizace ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura
a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu.
Odstavec 9 téhož paragrafu stanoví, že
„ke vzniku, k rozdělení, sloučení, splynutí nebo
zrušení příspěvkové organizace dochází dnem určeným zřizovatelem v rozhodnutí, jímž též určí, v
jakém rozsahu přechází její majetek, práva a závazky na nové anebo přejímající organizace.
Rozhodne-li zřizovatel o zrušení organizace, přecházejí uplynutím dne uvedeného v jeho rozhodnutí o
zrušení její majetek, práva a závazky na zřizovatele. Ke sloučení nebo splynutí příspěvkové
organizace může dojít pouze u příspěvkových organizací téhož zřizovatele“.
V případě rozhodnutí o rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení příspěvkové organizace
je, podle mého názoru, nezbytné, aby zřizovatel, který příslušné rozhodnutí učiní, vzal v úvahu i
níže uvedené skutečnosti týkající se vedení účetnictví dotčených účetních jednotek (tzn. nejen
příspěvkových organizací, ale i příslušného územního celku), které vyplývají z právních předpisů v
oblasti účetnictví.
V prvé řadě lze obecně konstatovat, že právní rámec účetnictví některých vybraných
účetních jednotek tvoří níže uvedené právní předpisy:
–
zákon č. 563/1991 Sb., o
účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„zákon o účetnictví“ či
„ZoÚ“),
–
vyhláška č. 410/2009 Sb.,
kterou se provádějí některá ustanovení zákona č.
563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění
pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„vyhláška č. 410/2009 Sb.“),
–
vyhláška č. 383/2009 Sb., o
účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního
systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů
(technická vyhláška o účetních záznamech), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č.
383/2009 Sb.“),
–
vyhláška č. 270/2010 Sb., o
inventarizaci majetku a závazků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č.
270/2010 Sb.“),
–
vyhláška č. 220/2013 Sb., o
požadavcích na schvalování účetních závěrek některých vybraných účetních jednotek (dále jen
„vyhláška č. 220/2013 Sb.“).
Z § 36 ZoÚ vyplývá, že pro
dosažení souladu při používání účetních metod účetními jednotkami a pro zajištění vyšší míry
srovnatelnosti účetních závěrek ministerstvo vydává České účetní standardy (dále též „ČÚS“). České
účetní standardy stanoví zejména bližší popis účetních metod a postupů účtování.
Vybrané účetní
jednotky postupují podle Českých účetních standardů vždy.
V návaznosti na výše uvedené pro
účetní jednotky, které při vedení účetnictví postupují podle vyhlášky č.
410/2009 Sb., obsahují postupy účtování České
účetní standardy č. 701 až č. 710.Pro vybrané účetní jednotky jsou v účetním období
2020
„závazné“ níže uvedené
ČÚS:
Vznik příspěvkové organizace
V souladu s ustanovením § 27 zákona č.
250/2000 Sb. zřizovatel vydá o vzniku příspěvkové organizace zřizovací listinu, která musí
obsahovat:
a)
úplný název zřizovatele, je-li jím obec, uvede se také její zařazení do
okresu,
b)
název, sídlo příspěvkové organizace a identifikační číslo osoby poskytnuté správcem
základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci; název musí
vylučovat možnost záměny s názvy jiných příspěvkových organizací,
c)
vymezení hlavního účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti,
d)
označení statutárních orgánů a způsobu, jakým vystupují jménem
organizace,
e)
vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který se příspěvkové organizaci předává
k hospodaření (dále jen „svěřený majetek“),
f)
vymezení práv, která organizaci umožní, aby se svěřeným majetkem mohla plnit hlavní
účel, k němuž byla zřízena; zejména se uvedou práva a povinnosti spojené s jeho plným efektivním a
ekonomicky účelným využitím, s péčí o jeho ochranu, rozvoj a zvelebení, podmínky pro jeho případnou
další investiční výstavbu, dále pravidla pro výrobu a prodej zboží, pokud jsou předmětem činnosti
organizace, práva a povinnosti spojené s případným pronajímáním svěřeného majetku jiným subjektům a
podobně,
g)
okruhy doplňkové činnosti navazující na hlavní účel příspěvkové organizace, kterou jí
zřizovatel povolí k tomu, aby mohla lépe využívat všechny své hospodářské možnosti a odbornost svých
zaměstnanců; tato činnost nesmí narušovat plnění hlavního účelu organizace a sleduje se
odděleně,
h)
vymezení doby, na kterou je organizace zřízena.
Ustanovení § 17 odst. 1 ZoÚ
stanoví, že účetní jednotky (v tomto případě příspěvkové organizace) otevírají účetní
knihy:
1.
ke dni vzniku povinnosti vést účetnictví,
2.
k prvnímu dni účetního období.
Z ČÚS č. 702, Otevírání a uzavírání účetních knih, vyplývá, že při otevírání účetních knih
postupují účetní jednotky v souladu s ustanoveními
§ 17 ZoÚ. Otevírání účetních knih je
činnost, při níž se v souladu s ustanoveními zákona o
účetnictví:
a)
účty hlavní knihy otevírají účetními zápisy,
b)
zápisy na stranu MÁ DÁTI účtu 491-Počáteční účet rozvažný a na stranu DAL příslušných
nově otevíraných účtů pasiv a účetními zápisy na stranu DAL účtu 491-Počáteční účet rozvažný a na
stranu MÁ DÁTI příslušných nově otevíraných účtů aktiv se zaúčtují jejich počáteční
zůstatky.
Zrušení příspěvkové organizace
Předmětem tohoto příspěvku je dále rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení
příspěvkových organizací. V případě
zrušení příslušné příspěvkové organizace
je nezbytné, aby
dotčená příspěvková organizace sestavila ke dni zrušení (zániku) v souladu s ustanoveními
§ 18 a
§ 19 ZoÚ účetní závěrku. V případě, že
dochází ke zrušení
příspěvkové organizace dnem 31. 12.
, dotčená příspěvková organizace
sestaví ke dni zániku (tj. k 31. 12.) řádnou účetní závěrku
.Pokud by zřizovatel rozhodl, že
dojde ke zrušení
příspěvkové organizace např.
dnem 30. 6.
, sestaví příspěvková organizace ke dni zániku mimořádnou účetní
závěrku
.Před sestavením jak řádné účetní závěrky, tak mimořádné účetní závěrky je nezbytné, aby
dotčená příspěvková organizace zjistila skutečný stav veškerého majetku a závazků a tento skutečně
zjištěný skutečný stav zaznamenala v inventurních soupisech a porovnala zjištěný skutečný stav se
stavem v účetnictví (tzn.
„provedla“ inventarizaci majetku, závazků, jiných aktiv a jiných pasiv
a skutečností zaúčtovaných v knize podrozvahových účtů
, viz ustanovení
§ 29 a
§ 30 ZoÚ a ustanovení vyhlášky č.
270/2010 Sb.).Povinnost sestavit řádnou účetní závěrku a mimořádnou účetní závěrku ukládá účetním
jednotkám ustanovení § 19 ZoÚ. Nelze též
opomenout ustanovení § 18 ZoÚ, ze kterého
mimo jiné vyplývá, že k účetní závěrce musí být připojen podpisový záznam statutárního orgánu účetní
jednotky. Připojením uvedeného podpisového záznamu se považuje účetní závěrka za
sestavenou.
Uspořádání a označování položek účetní závěrky a závazné vzory jednotlivých částí účetní
závěrky (tj. rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přílohy v účetní závěrce, přehledu o peněžních tocích
a přehledu o změnách vlastního kapitálu) vymezuje pro některé vybrané účetní jednotky (včetně
příspěvkových organizací) vyhláška č. 410/2009
Sb.
V souladu s ustanoveními vyhlášky č.
383/2009 Sb. předávají některé vybrané účetní
jednotky (včetně příspěvkových organizací) mimo jiné
řádnou účetní závěrku do centrálního systému
účetních informací státu
(dále jen „CSÚIS“). Mimořádnou účetní závěrku, v souladu s ustanovením
§ 5 odst. 10 uvedené vyhlášky, v případě, že vybraná účetní jednotka (včetně příspěvkové organizace)
ukončí činnost v průběhu účetního období, předává v termínu pro nejbližší mezitímní účetní závěrku
(viz příloha č. 3 k vyhlášce). Nezajistí-li splnění této povinnosti dotčená vybraná účetní
jednotka, zajistí splnění této povinnosti její zřizovatel.
Z ustanovení vyhlášky č. 220/2013
Sb. vyplývá, že by měla být zřizovatelem příspěvkové organizace
řádná účetní závěrka
schválena nebo neschválena v termínu do 30. 6. následujícího účetního období
. Mimořádná účetní
závěrka by měla být zřizovatelem schválena, případně neschválena v termínu nejpozději do dvou
měsíců ode dne, ke kterému byla mimořádná účetní závěrka sestavena
(viz ustanovení § 28 odst. 1
jmenované vyhlášky).Podle ustanovení § 29 odst. 4 vyhlášky
č. 383/2009 Sb. je
informace o schválení nebo neschválení účetní závěrky
, včetně
souvisejících informací, předávána do CSÚIS.V případě
zrušení příslušné příspěvkové organizace
je nutné, aby příslušná
příspěvková organizace postupovala podle ustanovení
§ 17 odst. 2 ZoÚ, které vymezuje, že
účetní jednotky (včetně příspěvkových organizací) uzavírají účetní knihy:1.
ke dni zániku povinnosti vést účetnictví,
2.
k poslednímu dni účetního období.
Z ČÚS č. 702, Otevírání a uzavírání účetních knih, vyplývá, že při uzavírání účetních knih
postupují účetní jednotky v souladu s ustanoveními
§ 17 ZoÚ. Uzavírání účetních knih je
činnost, při níž se v souladu s ustanoveními zákona o
účetnictví:
a)
zjišťují obraty stran MÁ DÁTI a DAL jednotlivých syntetických účtů, analytických účtů
a podrozvahových účtů,
b)
zjišťují konečné zůstatky aktivních a pasivních účtů a konečné stavy účtů nákladů a
výnosů,
c)
u hlavní i hospodářské činnosti převádějí nákladové a výnosové účty na účet
493-Výsledek hospodaření běžného účetního období,
d)
konečné zůstatky účtů aktiv a pasiv převedou na účet 492-Konečný účet
rozvažný,
e)
konečné zůstatky účtů 493-Výsledek hospodaření běžného účetního období převedou na
účet 492-Konečný účet rozvažný.
Ustanovení § 27 odst. 9 zákona č.
250/2000 Sb. stanoví:
„Rozhodne-li zřizovatel o zrušení organizace, přecházejí uplynutím
dne uvedeného v jeho rozhodnutí o zrušení její majetek, práva a závazky na
zřizovatele.“
Zrušení příspěvkové organizace A můžeme znázornit níže uvedeným.
V souvislosti se zjištěním skutečného stavu majetku, závazků, jiných aktiv, jiných pasiv a
skutečností zaúčtovaných v knize podrozvahových účtů, vypořádáním a zaúčtováním inventarizačních
rozdílů, sestavením účetní závěrky včetně zajištění připojení podpisového záznamu statutárního
orgánu a předání (přenosu) účetní závěrky do CSÚIS je nezbytné, aby zřizovatel výše uvedené
skutečnosti organizačně, případně fyzicky zajistil buď svými zaměstnanci (pracovníky), nebo
pracovníky rušené příspěvkové organizace, které by převedl jako své zaměstnance.
Rozdělení příspěvkové organizace
Rozdělení příspěvkové organizace na dvě účetní jednotky můžeme vyjádřit níže uvedeným
znázorněním, ze kterého vyplývá, že
příspěvková organizace A zaniká
(rozdělí se) a
vzniknou dvě nové příspěvkové organizace B a C
.Příkladem bude rozdělení příspěvkové organizace A, kterým vzniknou nové dvě příspěvkové
organizace k 1. 7. Průsečík přímky A a přímky B a přímky C je tedy v tomto případě okamžikem nově
vzniklých dvou příspěvkových organizací, tj. 1. 7. Ze znázornění je patrné, že příspěvková
organizace A zaniká k 30. 6., končí svou činnost a nově vznikají dvě nové příspěvkové organizace B a
C.
V případě
zániku příspěvkové organizace A
by tato účetní jednotka měla podle
ustanovení § 19 odst. 1 ZoÚ sestavit
ke dni zániku, tj. k 30. 6.,
mimořádnou účetní závěrku, v tomto případě konečnou účetní
závěrku
.Před sestavením mimořádné účetní závěrky by měla příspěvková organizace
A:
–
zjistit skutečný stav majetku a závazků, tj. provést inventarizaci veškerého
majetku a závazků, jiných aktiv, jiných pasiv a skutečností zaúčtovaných v knize podrozvahových
účtů,
–
zaúčtovat všechny případně zjištěné inventarizační rozdíly majetku a závazků,
jiných aktiv, jiných pasiv a skutečností zaúčtovaných v knize podrozvahových
účtů,
–
zjistit výsledky hospodaření.
Následně zanikající příspěvková organizace sestaví mimořádnou účetní závěrku, tzn.
sestaví konečnou rozvahu, výkaz zisku a ztráty, přílohu účetní závěrky k 30. 6.
Mimořádnou účetní závěrku, v souladu s ustanovením
§ 5 odst. 10 vyhlášky č. 383/2009 Sb., v
případě, že vybraná účetní jednotka (včetně příspěvkové organizace) ukončí činnost v průběhu
účetního období, předává v termínu pro nejbližší mezitímní účetní závěrku (viz příloha č. 3 k
vyhlášce).
Nezajistí-li splnění této povinnosti dotčená vybraná účetní jednotka, zajistí splnění
této povinnosti její zřizovatel.
Z ustanovení vyhlášky č. 220/2013
Sb. vyplývá, že zřizovatelem příspěvkové organizace by měla být mimořádná účetní závěrka
schválena, případně neschválena v termínu nejpozději do dvou měsíců ode dne, ke kterému byla
mimořádná účetní závěrka sestavena
(viz ustanovení § 28 odst. 1 jmenované vyhlášky).Podle ustanovení § 29 odst. 4 vyhlášky
č. 383/2009 Sb. je
informace o schválení nebo neschválení účetní závěrky
, včetně
souvisejících informací, předávána do CSÚIS.Po sestavení mimořádné účetní závěrky uzavře organizace účetní
knihy
va)
zjišťují obraty stran MÁ DÁTI a DAL jednotlivých syntetických účtů, analytických účtů
a podrozvahových účtů,
b)
zjišťují konečné zůstatky aktivních a pasivních účtů a konečné stavy účtů nákladů a
výnosů,
c)
u hlavní i hospodářské činnosti převádějí nákladové a výnosové účty na účet
493-Výsledek hospodaření běžného účetního období,
d)
konečné zůstatky účtů aktiv a pasiv převedou na účet 492-Konečný účet
rozvažný,
e)
konečné zůstatky účtů 493-Výsledek hospodaření běžného účetního období převedou na
účet 492-Konečný účet rozvažný.
Podle mého názoru je v případě rozdělení příspěvkové organizace nutné, aby
zřizovatel:
a)
rozhodl, zda převezme veškerý majetek a závazky zanikající příspěvkové organizace
A a následně majetek a závazky „předá“ konkrétní příspěvkové organizaci B či C,
a
b)
určil, který majetek, případně závazky převezme jmenovitě (konkrétně) nově
zřízená příspěvková organizace B a nově zřízená příspěvková organizace C.
Nově zřízená příspěvková organizace B a nově zřízená příspěvková organizace C majetek
a závazky po rozhodnutí zřizovatele převezme jednotlivými účetními zápisy podle povahy majetku a
závazků (viz výše uvedené otevírání účetních knih).
Sloučení příspěvkových organizací
Sloučení dvou účetních jednotek můžeme vyjádřit níže uvedeným znázorněním, ze kterého
vyplývá, že příspěvková organizace B se slučuje s příspěvkovou organizací A. Příkladem bude sloučení
těchto účetních jednotek k 1. 1. Průsečík přímky A a přímky B je tedy v tomto případě okamžikem
sloučení, tj. 1. 1. Ze znázornění je patrné, že příspěvková organizace B zaniká k 31. 12. a končí
svou činnost.
V případě zániku příspěvkové organizace B by tato účetní jednotka měla podle ustanovení
§ 19 odst. 1 ZoÚ sestavit ke dni zániku,
tj. k 31. 12.,
řádnou účetní závěrku, v tomto případě konečnou účetní závěrku
. Před
sestavením řádné účetní závěrky by měla zjistit skutečný stav majetku a závazků, jiných aktiv,
jiných pasiv a skutečností zaúčtovaných v knize podrozvahových účtů, porovnat zjištěný skutečný stav
se stavem v účetnictví, tj. provést inventarizaci, vypořádat všechny případně zjištěné
inventarizační rozdíly, zjistit výsledky hospodaření, sestavit účetní závěrku, tzn. rozvahu, výkaz
zisku a ztráty, přílohu účetní závěrky, příp. přehled o peněžních tocích a přehled o změnách
vlastního kapitálu (příspěvkové organizace, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, uvedené
přehledy nesestavují) k 31. 12.
Při zániku příspěvkové organizace B je tedy nutné, aby tato účetní jednotka před
sestavením řádné účetní závěrky a před uzavřením účetních knih provedla inventarizaci a poté buď na
základě rozhodnutí příslušného zřizovatele převedla veškerý majetek a závazky na příslušného
zřizovatele, tzn. příslušný územní samosprávný celek, který o jejím sloučení s příspěvkovou
organizací A rozhodl, nebo na základě rozhodnutí zřizovatele stávající příspěvková organizace A dnem
1. 1. převezme majetek a závazky zanikající příspěvkové organizace B.
Příspěvková organizace A majetek a závazky po rozhodnutí zřizovatele převezme
jednotlivými účetními zápisy podle povahy majetku a závazků
v souladu s ustanovenímia)
účty hlavní knihy otevírají účetními zápisy,
b)
zápisy na stranu MÁ DÁTI účtu 491-Počáteční účet rozvažný a na stranu DAL příslušných
nově otevíraných účtů pasiv a účetními zápisy na stranu DAL účtu 491-Počáteční účet rozvažný a na
stranu MÁ DÁTI příslušných nově otevíraných účtů aktiv se zaúčtují jejich počáteční
zůstatky.
Splynutí příspěvkových organizací
Splynutí dvou příspěvkových organizací můžeme vyjádřit níže uvedeným znázorněním, ze
kterého vyplývá, že příspěvková organizace B a A splyne a splynutím vzniká příspěvková organizace C.
Příkladem bude splynutí těchto účetních jednotek k 1. 7. Průsečík přímky A a přímky B s přímkou C je
tedy v tomto případě okamžikem sloučení, tj. 1. 7. Ze znázornění je patrné, že příspěvková
organizace B a A zaniká k 30. 6. a končí svou činnost.
V případě zániku příspěvkových organizací (B a A) tyto účetní jednotky podle ustanovení
§ 19 odst. 1 ZoÚ sestaví ke dni zániku,
tj. k 30. 6.,
mimořádnou účetní závěrku, v tomto případě konečnou účetní závěrku
. Před
sestavením účetní závěrky zjistí skutečný stav majetku a závazků, tj. provedou inventarizaci majetku
a závazků, vypořádají všechny případně zjištěné inventarizační rozdíly majetku a závazků, zjistí
výsledky hospodaření za hlavní a hospodářskou činnost a sestaví mimořádnou účetní závěrku (rozvahu,
výkaz zisku a ztráty a přílohu účetní závěrky) k 30. 6.
Při zániku příspěvkových organizací (B a A) je tedy nutné, aby tyto účetní jednotky před
sestavením mimořádné účetní závěrky a před uzavřením účetních knih zjistily skutečný stav majetku a
závazků, jiných aktiv a jiných pasiv, včetně skutečností zaúčtovaných v knize podrozvahových účtů,
porovnaly zjištěný skutečný stav se stavem v účetnictví, vypořádaly případné zjištěné inventarizační
rozdíly a poté na základě rozhodnutí zřizovatele:
a)
převedly veškerý majetek a závazky na příslušného zřizovatele, tzn. příslušný územní
samosprávný celek, který o jejich splynutí rozhodl,
b)
nově vzniklá příspěvková organice C k 1. 7. zvýšila svá aktiva a pasiva o majetek a
závazky zaniklých příspěvkových organizací A a B.
V případě postupu uvedeného v písm. a) je nutné, aby po převzetí veškerého majetku a
závazků po zaniklých příspěvkových organizacích zřizovatel, územní samosprávný celek, zřídil
příspěvkovou organizaci C a podle ustanovení § 27
zákona č. 250/2000 Sb. vymezil majetek a závazky, které předá této nově vzniklé příspěvkové
organizaci C. Příspěvková organizace C majetek a závazky po rozhodnutí zřizovatele převezme
jednotlivými účetními zápisy podle povahy majetku a závazků, tzn. obratově (viz výše uvedené postupy
účtování při otevírání účetních knih).
II. Státní příspěvkové organizace
Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku
České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů v § 54
vymezuje postavení ostatních státních organizací, včetně příspěvkových organizací. V § 54 odst. 4
stanoví:
„Rušení a zánik organizací upravují zvláštní právní předpisy. Pokud zvláštní právní
předpis nestanoví jinak, může organizační složka vykonávající zřizovatelskou (zakladatelskou) funkci
v souladu s odstavcem 2 nebo odstavcem 3 rozhodnout o zrušení organizace. Organizace zaniká dnem,
který tato organizační složka určí. S majetkem, s nímž organizace hospodařila ke dni svého zániku,
hospodaří nadále organizační složka, která o zrušení organizace rozhodla. Závazky, jejichž nositelem
byla organizace ke dni svého zániku, přecházejí na stát a tato organizační složka v souvislosti s
uvedenými závazky plní úkoly podle tohoto zákona (§ 38). Práva a povinnosti z pracovněprávních
vztahů, jejichž nositelem byla organizace ke dni svého zániku, přecházejí na stát a předchozí
ustanovení pro ně platí obdobně.“
Zákon č. 218/2000 Sb., o
rozpočtových pravidlech a o změně některých
souvisejících zákonů (dále jen „rozpočtová
pravidla“), ve znění pozdějších předpisů v § 54 odst. 5 písm. b) vymezuje, že
odvod odpisů
může zřizovatel stanovit příspěvkové organizaci, jestliže uvažuje o jejím zrušení
. Následně pak
§ 55 vymezuje způsob úhrady zhoršeného hospodářského výsledku, přičemž odst. 3 stanoví, že
„není-li zhoršený hospodářský výsledek uhrazen ani ze zlepšeného hospodářského výsledku
příspěvkové organizace, zruší zřizovatel příspěvkovou organizaci do konce roku následujícího po
roce, z jehož výsledku hospodaření měl být uhrazen zhoršený hospodářský výsledek, pokud jej neuhradí
z rozpočtu kapitoly“
. Tak jak vymezuje odst. 5, ustanovení odstavců 2 a 3 uvedeného paragrafu se
nevztahují na příspěvkové organizace, které jsou financovány z veřejného zdravotního pojištění, a na
příspěvkové organizace zabezpečující specializované úkony hygienické a protiepidemické, které jsou
podkladem pro výkon státní kontroly v ochraně veřejného zdraví.Pokud tedy dochází ke zrušení státní příspěvkové organizace, je nutné, aby tato účetní
jednotka před sestavením účetní závěrky a před uzavřením účetních knih zjistila skutečný stav
majetku a závazků, jiných aktiv, jiných pasiv a skutečností zaúčtovaných v knize podrozvahových
účtů, porovnala zjištěný skutečný stav se stavem v účetnictví, případně vypořádala a zaúčtovala
zjištěné inventarizační rozdíly, a na základě rozhodnutí „zřizovatele“:
a)
převedla veškerý majetek a závazky na příslušnou organizační složku státu (dále též
„OSS“), která o jejím zrušení rozhodla,
b)
sestavila účetní závěrku a uzavřela účetní knihy.
Organizační složka státu následně převezme majetek a závazky, včetně jiných aktiv a
jiných pasiv
, zápisy na stranu MÁ DÁTI účtu 491-Počáteční účet rozvažný a na stranu DAL
příslušných účtů pasiv a účetními zápisy na stranu DAL účtu 491-Počáteční účet rozvažný a na stranu
MÁ DÁTI příslušných účtů aktiv. Pokud se týká knihy podrozvahových účtů, je nutné zdůraznit, že
zápisy v knize podrozvahových účtů se uskutečňují tak, že se provádí na stranu MÁ DÁTI nebo na
stranu DAL podrozvahového účtu, která je stejná jako při předcházejícím nebo následujícím zápisu na
příslušný (související) účet v hlavní knize, a to v souladu s ustanovením bodu 6.2 ČÚS č. 701, Účty
a zásady účtování na účtech. Zápisy na účtu 999 se provádějí tak, že strana MÁ DÁTI zajišťuje
podvojný zápis na straně DAL jiného podrozvahového účtu, a naopak.Zrušení státní příspěvkové organizace se může vyjádřit níže uvedeným znázorněním. Státní
příspěvková organizace A zaniká a její majetek a závazky přecházejí na příslušného zřizovatele, tzn.
organizační složku státu.
Závěrem je nutné upozornit výše uvedené účetní jednotky, že postupům, které se vážou ke
vzniku,
rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení příspěvkových organizací, je nutné věnovat náležitou
pozornost, tzn. je nezbytné předcházet chybám a následným nesrovnalostem.