Plán inventur a jeho sestavení u některých vybraných účetních jednotek

Při přípravách, organizaci a rozhodování v oblasti inventarizace majetku a závazků je obecně nezbytné zdůraznit, že povinnost inventarizovat majetek a závazky ukládá účetním jednotkám § 29 a § 30 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“). Z ustanovení § 29 zákona o účetnictví mimo jiné vyplývá, že účetní jednotky inventarizací zjišťují skutečný stav veškerého majetku a závazků a ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví a zda nejsou dány důvody pro účtování o položkách podle ustanovení § 25 odst. 3 zákona o účetnictví. Prokázat provedení inventarizace u veškerého majetku a závazků jsou účetní jednotky povinny po dobu 5 let po jejím provedení.

V souladu s § 30 zákona o účetnictví účetní jednotky zjišťují při inventarizaci skutečné stavy majetku, závazků, jiných aktiv, jiných pasiv a skutečností účtovaných v knize podrozvahových účtů a zaznamenávají je v inventurních soupisech. Tyto stavy zjišťují:

Při fyzické inventuře, a to zejména při prvotní inventuře, je základním způsobem zjišťování skutečného stavu majetku ověření jeho fyzické existence, a to bez ohledu na formu inventarizačního identifikátoru nebo způsob jeho stanovení, případně jeho připojení. Pokud existují inventarizační evidence majetku, je také jejich prověření součástí fyzické inventury.

Účetní jednotky mohou při fyzické inventuře zjišťovat skutečný stav majetku počítáním, měřením, vážením a dalšími obdobnými způsoby, případně mohou využívat účetní záznamy, které prokazují jeho existenci. Předmětem fyzické inventury je také skutečný stav majetku, který nemá vybraná účetní jednotka ve vlastnictví nebo k němu nemá příslušnost hospodaření, ale který se nachází na pozemcích, v budovách nebo jiných prostorech, které má tato vybraná účetní jednotka ve vlastnictví nebo k nim má příslušnost hospodaření, pokud mohou z této skutečnosti vznikat pro vybranou účetní jednotku práva nebo povinnosti. Při fyzické inventuře se vyhotovují inventurní soupisy a dodatečné inventurní soupisy.

V případě majetku a závazků (např. pohledávek, nehmotného majetku, jako jsou zejména práva) nebo jiných aktiv a jiných pasiv, u kterých nelze vizuálně zjistit jejich fyzickou existenci, včetně zaknihovaných cenných papírů a skutečností účtovaných v knize podrozvahových účtů, je zjišťován skutečný stav dokladovou inventurou. Při dokladové inventuře je základním způsobem zjišťování skutečného stavu ověření podle inventarizačních evidencí. Další skutečnosti se prověřují, pokud je to pro zjištění skutečného stavu nezbytné.

Podle § 30 odst. 7 zákona o účetnictví jsou inventurní soupisy průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat:

V souvislosti s inventarizací majetku a závazků je nutné také zdůraznit, že základní předpoklady průkaznosti a věrohodnosti účetnictví jsou vymezeny v § 8 odst. 4 zákona o účetnictví, které stanoví, že účetnictví účetní jednotky je průkazné, jestliže všechny účetní záznamy tohoto účetnictví jsou průkazné (viz § 33a zákona o účetnictví) a účetní jednotka provedla inventarizaci.

Z výše uvedených ustanovení zákona o účetnictví lze dovodit, že inventarizace je jedním z nástrojů účetních jednotek, jehož cílem je zajištění průkaznosti a věrohodnosti účetnictví účetní jednotky.

Při určení předmětu inventarizace by příslušná vybraná účetní jednotka měla v prvé řadě vycházet ze dvou částí účetní závěrky, tj. z rozvahy a přílohy v účetní závěrce. Dalším neméně důležitým účetním záznamem pro jednoznačné určení předmětu inventarizace je účtový rozvrh příslušné vybrané účetní jednotky.

V případě stanovení účtového rozvrhu je nutné postupovat podle § 14 zákona o účetnictví, ze kterého vyplývá, že na podkladě směrné účtové osnovy jsou účetní jednotky povinny sestavit účtový rozvrh, v němž uvedou účty potřebné k zaúčtování všech účetních případů a k sestavení účetní závěrky.

V návaznosti na výše uvedené lze konstatovat, že u některých vybraných účetních jednotek [tzn. u účetních jednotek, které vedou účetnictví nejen podle zákona o účetnictví, ale které při vedení účetnictví postupují podle vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 410/2009 Sb.“)] jsou předmětem inventarizace všechny položky rozvahy s výjimkou výsledků hospodaření a všechny položky knihy podrozvahových účtů s výjimkou podrozvahového účtu 999-Vyrovnávací účet k podrozvahovým účtům, u kterého je pouze zjišťováno a vyhodnocováno, zda bylo na tomto podrozvahovém účtu účtováno v souladu s ustanoveními Českého účetního standardu pro účetní jednotky, které při vedení účetnictví postupují podle vyhlášky č. 410/2009 Sb. č. 701 Účty a zásady účtování na účtech. V této souvislosti je možné zdůraznit, že z uvedeného Českého účetního standardu mimo jiné vyplývá, že v knihách podrozvahových účtů se na podrozvahových účtech v účtových skupinách 90 až 99 v souladu s § 47 až 54 vyhlášky č. 410/2009 Sb. účtuje o významných skutečnostech, jejichž znalost je podstatná pro posouzení majetkoprávní situace účetní jednotky a jejích ekonomických zdrojů, které lze využít, nebo jejichž zachycení a zobrazení v účetní závěrce podává jejímu uživateli informaci využitelnou pro jeho rozhodování nebo úsudek.

Zápisy v knize podrozvahových účtů se uskutečňují tak, že se provádí na stranu MÁ DÁTI nebo na stranu DAL podrozvahového účtu, která je stejná jako při předcházejícím nebo následujícím zápisu na příslušný (související) účet v hlavní knize.

Zápisy na podrozvahovém účtu 999-Vyrovnávací účet k podrozvahovým účtům se provádí tak, že strana MÁ DÁTI zajišťuje podvojný zápis na straně DAL jiného podrozvahového účtu, a naopak.

V případě některých vybraných účetních jednotek je nutné upozornit na § 29 odst. 4 zákona o účetnictví, ze kterého vyplývá, že požadavky na organizační zajištění a způsob provedení inventarizace u vybraných účetních jednotek, včetně bližších podmínek inventarizace položek jiných aktiv a jiných pasiv, stanoví prováděcí právní předpis. Tímto prováděcím právním předpisem je vyhláška č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 270/2010 Sb.“).

Podle § 3 odst. 1 vyhlášky č. 270/2010 Sb. vybraná účetní jednotka zajišťuje při inventarizaci činnosti nutné pro vyhotovení inventurních soupisů, dodatečných inventurních soupisů, zjednodušených inventurních soupisů, inventurních zápisů, inventurních závěrů a vyhotovení dalších souvisejících účetních záznamů tak, že prostřednictvím ústřední inventarizační komise nebo jiným způsobem zajišťuje řízení a kontrolu činností inventarizačních komisí a sestavení inventarizační zprávy. Inventarizační zprávou se podle ustanovení § 2 písm. e) vyhlášky č. 270/2010 Sb. rozumí shrnutí všech podstatných skutečností o všech provedených inventurách, včetně informace o všech inventarizačních rozdílech a zúčtovatelných rozdílech.Příloha inventarizační zprávy obsahuje seznam inventurních soupisů, dodatečných inventurních soupisů, zjednodušených inventurních soupisů, inventurních zápisů a inventurních závěrů, pokud tyto skutečnosti nevyplývají z vnitřního předpisu nebo jiné dokumentace.

K sestavení plánu inventur některými vybranými účetními jednotkami lze obecně konstatovat, že v souladu s § 5 vyhlášky č. 270/2010 Sb. vybraná účetní jednotka sestavuje plán inventur nejpozději do zahájení první inventury.

Plán inventur obsahuje nejméně údaje o:

Plán inventur obsahuje dále seznamy inventurních soupisů, dodatečných inventurních soupisů a zjednodušených inventurních soupisů, které budou podle § 8 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 270/2010 Sb., pokud tyto skutečnosti nevyplývají z vnitřního předpisu nebo jiné dokumentace.

Z výše uvedeného vyplývá, že inventurní soupisy mohou být sestavovány v rozsahu:

V případě, že okamžik ukončení fyzické inventury hmotného majetku je stanoven před koncem rozvahového dne nebo po tomto dni, obsahuje plán inventur zdůvodnění tohoto postupu a popis činností, které se uskuteční v období mezi koncem rozvahového dne a dnem ukončení fyzické inventury hmotného majetku, včetně popisu postupu při rozdílové inventuře.

V případě, že veškeré nebo některé činnosti prováděné při inventarizaci jsou zajišťovány prostřednictvím jiných osob, obsahuje plán inventur i popis zajištění koordinace mezi vybranou účetní jednotkou a jinou osobou při inventarizaci, zejména při jednotlivých inventurách.

plánu . Při sestavení plánu inventur jsem vycházela z účtového rozvrhu příslušné příspěvkové organizace, který dotčená účetní jednotka sestavila v souladu s § 14 zákona o účetnictví a v souladu s § 76 až 78 a přílohou č. 7 Směrnou účtovou osnovou vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů.

Z uvedené přílohy (nezávazného vzoru plánu inventur) vyplývá:

Pokud se týká sestavení inventurního soupisu v rozsahu seskupení inventarizačních položek lze zdůraznit, že podle § 8 odst. 1 je možné například sestavit jeden inventurní soupis, který by obsahoval nejen inventarizační položku Stavby (syntetický účet 021), ale i inventarizační položku Oprávky ke stavbám (syntetický účet 081).

Závěrem konstatuji, jak je zřejmé z výše uvedeného, je vhodné organizaci a přípravě procesu inventarizace včetně stanovení plánu inventur věnovat mnoho času, který ovšem přispěje k jednoznačnosti identifikace předmětu inventarizace, okamžiku zahájení a okamžiku ukončení inventury, způsobu zjišťování skutečných stavů, zaznamenání skutečně zjištěných stavů v inventurních soupisech, dodatečných inventurních soupisech a ve zjednodušených inventurních soupisech včetně rozsahu v jakém jsou inventurní soupisy sestaveny u jednotlivých inventarizačních komisí.

Příloha – nezávazný vzor plánu inventur