Problematika daňové neuznatelnosti nákladů na držbu podílu v dceřiné společnosti je detailně vymezena v § 25 odst. 1 písm. zk) zákona o daních z příjmů . Klíčové je striktní oddělení přímých a nepřímých nákladů souvisejících s výkonem akcionářských práv, správou finanční investice, úroky z úvěrů přijatých na pořízení podílu a režijních nákladů, které nelze jednoznačně přiřadit konkrétní dceřiné společnosti. Pravidla pro daňovou uznatelnost vycházejí z naplnění podmínek pro status mateřské a dceřiné společnosti, zejména kapitálového propojení a minimální doby držby podílu. Zvláštní pozornost článek věnuje metodice stanovení nepřímých nákladů – poplatník může volit mezi paušálem 5 % z přijatých dividend a kalkulací skutečné výše dle ekonomicky obhajitelného klíče, přičemž důkazní břemeno leží na něm. Judikatura a metodické pokyny upřesňují postupy pro identifikaci daňově neuznatelných výdajů a zdůrazňují nutnost důsledné evidence i v případě složitějších holdingových struktur. Výjimky, postupy při zániku vztahu mateřská–dceřiná společnost a specifika úroků z úvěrů přijatých krátce před akvizicí podílu jsou podrobně analyzovány na praktických příkladech.
Náklady na držbu podílu v dceřiné společnosti
Vydáno:
18 minut čtení
Náklady na držbu podílu v dceřiné společnosti
Ing.
Jitka
Mrázková,
LL.M.
Právní rámec
Paragraf 25 odst. 1 písm. zk) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), stanoví, že za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů nelze uznat náklady mateřské společnosti související s držbou podílu v dceřiné společnosti. Ustanovení vylučuje daňovou uznatelnost takových nákladů, protože příjmy z podílů na zisku (dividendy) jsou buď osvobozeny od daně nebo jsou zdaněny srážkovou daní.
Obecně v ZDP platí, že náklady, z nichž jsou generovány výhradně výnosy od daně osvobozené či zdaněné srážkovou daní, tedy výnosy nezahrnované do obecného základu daně z příjmů právnických osob, jsou daňově neuznatelné. Tento princip pak odráží i zmiňované ustanovení.
Znění § 25 odst. 1 písm. zk) ZDP se vztahuje na náklady na držbu podílu, které generuje mateřská společnost při držbě podílu na dceřiné společnosti. Pokud nebude naplněna definice mateřské a dceřiné společnosti (ať už např. z důvodu usazení dcery mimo EU či z důvodu nenaplnění výše či času držby podílu), pak se náklady na držbu podílu dle obecného pravidla (vztah k výnosům nezahrnovaným do obecného základu daně z příjmů) vylučují z daňových nákladů dle § 25 odst. 1 písm. i) ZDP.
Vztah dceřiné a mateřské společnosti je definován současným naplněním dvou podmínek:
–
jedná se o vybrané typy obchodních společností a
–
společnosti jsou kapitálově propojené tak, že nepřetržitě po dobu 12 měsíců má mateřská společnost alespoň 10% podíl na základním kapitálu dceřiné společnosti.
Kdo je mateřská a dceřiná společnost
Mateřská společnost je obchodní
korporace
, která je daňovým rezidentem České republiky a má některou z forem uvedených v předpisech EU