EU balíček ViDA

Evropský systém DPH je již více než čtyři desetiletí postaven na směrnici 2006/112/ES o společném systému DPH. V posledních letech se však ukázalo, že tato úprava není plně kompatibilní s dynamicky se rozvíjející digitální ekonomikou a novými obchodními modely. Tradiční rámec výkaznictví a fakturace se staly složitými, roztříštěnými a často neefektivními při výběru daně, zejména u přeshraničních transakcí. Evropská komise proto v prosinci 2022 představila komplexní návrh reformy ViDA, která má zajistit, aby DPH v digitálním věku byla vybírána účinně, jednotně a v reálném čase. Po politické dohodě ministrů financí EU v prosinci 2024 balíček schválil Evropský parlament a následně i Rada EU.

ViDA představuje tři základní pilíře reformy:

Změny jsou rozvrženy do několika fází s implementačním horizontem let 2025 až 2035. Cílem je vytvořit plně digitalizovaný a transparentní systém výběru DPH v rámci celé Evropské unie.

První pilíř představuje nejzásadnější technologickou a procesní změnu v rámci balíčku ViDA. Zavádí systém digitálního výkaznictví v reálném čase (Digital Reporting Requirements – DRR) a povinnou elektronickou fakturaci pro přeshraniční transakce mezi plátci DPH (B2B).

Od 1. 7. 2030 budou všechny intrakomunitární transakce B2B povinně vykazovány prostřednictvím elektronických faktur ve strukturovaném formátu. Tyto faktury budou obsahovat definovaný soubor dat, která budou odesílána finanční správě téměř okamžitě po jejich vystavení. V praxi to znamená, že část údajů, které jsou dnes uváděny na elektronických daňových dokladech, bude automaticky sdílena s příslušným finančním úřadem, čímž se zjednoduší reporting a zruší dosavadní souhrnné hlášení.

Plná harmonizace systémů elektronické fakturace a digitálního výkaznictví na vnitrostátní úrovni je plánována do 1. 1. 2035, kdy bude proces rozšířen i na tuzemské transakce a nahradí stávající kontrolní hlášení. Členské státy mají však možnost zavést e-fakturaci dříve, a to již od vstupu směrnice v platnost, bez nutnosti získání výjimky od Evropské komise.

Zavedení DRR a e-fakturace přinese významné dopady na softwarové a účetní systémy podniků. Implementace bude vyžadovat úpravy fakturačních procesů, interních kontrol a elektronické komunikace s finanční správou. Jednotné standardy mají zároveň snížit prostor pro daňové podvody a řetězové úniky DPH, které se v současném systému objevují zejména u přeshraničních transakcí.

Druhý pilíř se zaměřuje na ekonomiku digitálních platforem, která se v posledních letech stala významnou součástí trhu služeb. Týká se zejména zprostředkovatelů krátkodobého ubytování a přepravy cestujících, jako jsou platformy typu Airbnb nebo Uber.

Reforma zavádí princip tzv. „domnělého dodavatele“. Pokud platforma umožní poskytnutí služby konečnému zákazníkovi osobou, která sama není registrována k DPH, bude se mít za to, že plnění uskutečnila přímo platforma. Tím na ni přechází odpovědnost za odvod DPH, a zároveň se zajišťuje, že daň bude v každém případě odvedena. Platforma se však nebude muset o DPH starat, pokud skutečný poskytovatel služby platformě sdělí své platné DIČ v členském státě, kde je DPH splatná, a zároveň se zaváže daň finančnímu úřadu odvézt. Členské státy si navíc mohou zvolit, že platforma nebude odpovědná, pokud poskytovatel služby spadá do režimu pro malé podniky.

Cílem této úpravy je narovnat konkurenční prostředí mezi tradičními poskytovateli služeb a digitálními platformami a omezit daňové úniky v tzv. sharing economy.

Povinné uplatňování těchto pravidel začne 1. 1. 2030, přičemž členské státy mohou systém implementovat dobrovolně již od července 2028. Platformy tak získávají čas na přizpůsobení smluvních a fakturačních procesů i interních systémů evidence DPH.

Třetí pilíř reformy se zaměřuje na zjednodušení registračních a administrativních povinností pro podniky, které uskutečňují přeshraniční transakce v rámci Evropské unie. V současnosti jsou mnohé společnosti nuceny registrovat se k DPH v několika členských státech, pokud tam uskutečňují zdanitelná plnění. To přináší nejen zvýšené administrativní náklady, ale také vyšší riziko chyb a neefektivní správu daňových povinností.

Reforma ViDA rozšiřuje využití systému „One Stop Shop“ (OSS), který umožňuje odvádět DPH z více členských států prostřednictvím jediné elektronické registrace a portálu. Cílem je, aby podniky mohly vykazovat a odvádět DPH centrálně – prostřednictvím jednoho členského státu, i když uskutečňují transakce v rámci celé EU.

Od 1. 1. 2027 se režim OSS rozšíří na další typy plnění, zejména na dodávky elektřiny, plynu, tepla a chladu, stejně jako na vybrané lokální dodávky zboží a poskytování služeb (například dodávky s instalací nebo montáží).

Další fáze rozšíření systému OSS nastane od 1. 7. 2028, kdy bude zaveden nový zvláštní režim OSS pro přemístění vlastního zboží mezi členskými státy. Tento krok odstraní povinnost vícenásobné registrace k DPH v různých zemích EU při přesunu zásob, a nahradí tak dosavadní režim skladu („call-off stock“). Stávající režim skladu tak bude do 30. 6. 2029 postupně ukončen a nahrazen jednotným řešením v rámci rozšířeného OSS.

Další novinkou je rozšíření mechanismu přenesení daňové povinnosti (reverse charge) na plnění poskytovaná dodavateli, kteří nejsou v členském státě usazeni ani registrováni k DPH. Tento systém se začne uplatňovat od 1. 7. 2028 a umožní, aby daňovou povinnost za taková plnění převzal příjemce registrovaný k DPH v dané zemi.

Změny v oblasti jednotné registrace výrazně zjednoduší správu DPH pro podniky a přinesou lepší přehled o transakcích napříč EU. Současně zvýší transparentnost pro finanční správy a usnadní sdílení informací mezi členskými státy.

Základním cílem iniciativy ViDA je posílení spravedlivého a transparentního výběru DPH v rámci EU. Reforma reaguje na dlouhodobý problém tzv. VAT gap – rozdílu mezi očekávaným a skutečně vybraným výnosem DPH, který se podle odhadů Evropské komise v roce 2022 pohyboval kolem 89 miliard EUR.

Digitalizace výkaznictví a harmonizace procesů mají tento rozdíl postupně snižovat. Současně se očekává výrazné omezení podvodů v oblasti přeshraničních transakcí, zjednodušení administrativy a rychlejší tok informací mezi členskými státy.

Podniky budou muset reagovat na nové technologické požadavky a investovat do systémů schopných zpracovávat elektronické faktury a reportovat data v reálném čase. To se týká především oblastí fakturace, účetnictví, daňového výkaznictví a vnitřních kontrolních mechanismů.

Z dlouhodobého pohledu by však ViDA měla přinést vyšší efektivitu a nižší náklady spojené s dodržováním daňových povinností, protože sjednotí základní principy a odstraní duplicitní povinnosti mezi členskými státy.

Balíček ViDA představuje největší modernizační krok v oblasti DPH od vzniku jednotného trhu EU. Reforma kombinuje právní, technologické i organizační změny s cílem přizpůsobit daňový systém digitálnímu věku.

Tři pilíře – digitální výkaznictví, zdanění platforem a jednotná registrace – vytvářejí základ pro plně elektronické, harmonizované a transparentní prostředí výběru DPH v Evropě.

Přestože implementace bude probíhat postupně až do roku 2035, je již nyní zřejmé, že ViDA zásadně ovlivní způsob, jakým budou podniky v EU spravovat své daňové povinnosti. Pro přípravu na nové standardy bude klíčové včasné vyhodnocení dopadů na vnitřní procesy, informační systémy a fakturaci, a rovněž průběžné sledování transpozičních kroků jednotlivých států, včetně České republiky.

Reforma ViDA tak symbolizuje přechod od papírového a fragmentovaného systému k plně digitalizované daňové správě, která má posílit důvěru, transparentnost a efektivitu evropského daňového rámce.