Mnoho firem již odevzdalo účetní závěrku spolu s přiznáním k dani z příjmů. Účetní jednotky, kterým daňové přiznání sestavuje daňový poradce, mají poslední den pro odevzdání 3. 7. 2017. Pojďme si proto připomenout navazující povinnosti, zejména schválení účetní závěrky valnou hromadou a její zveřejnění ve Sbírce listin.
Sestavením účetní závěrky to nekončí aneb její schválení valnou hromadou
Ing.
Simona
Kropáčková,
je ekonomickou a účetní poradkyní
Další povinností pro všechny společnosti je vyhotovení zprávy o vztazích (dříve zprávy o vztazích mezi propojenými osobami). Pro společnosti, které mají povinný audit ze zákona, platí navíc povinnost sestavit výroční zprávu, jejíž součástí je také zpráva o vztazích. Zpráva o vztazích musí být sestavena do třech měsíců od konce účetního období a výroční zpráva do šesti měsíců od konce účetního období.
Chyby v účetnictví po uzavření účetních knih
Do okamžiku schválení účetní závěrky může účetní jednotka pouze z důvodu, že obsah položek účetní závěrky neodpovídá skutečnému stavu, již uzavřené účetní knihy opět otevřít a provést opravu účetních záznamů a sestavit novou účetní závěrku. Pokud tyto zásahy do již uzavřeného účetnictví mají dopad na výsledek hospodaření a základ daně, musí být vyhotoveno dodatečné daňové přiznání, k němuž je nová účetní závěrka přiložena.
Pokud valná hromada účetní závěrku schválí, není možné provádět opravy účetních záznamů v již uzavřených účetních knihách, ani vyhotovovat „novou“, a tedy opravenou účetní závěrku. Neplatí zde tedy princip dodatečných oprav ve smyslu dodatečných přiznání k dani z příjmů.
Schválení účetní závěrky valnou hromadou
Valná hromada schvalující účetní závěrku se musí konat nejdéle do konce šestého měsíce po skončení účetního období. V tomto termínu je nutno rozhodnout i o rozdělení zisku, úhradě ztráty, případně o výplatě dividend nebo podílů na zisku.
Příklad:
Dne 29. 4. 2017 valná hromada schválila účetní závěrku za rok 2016 sestavenou dne 20. 4. 2017 - tato valná hromada se nezabývala rozdělením zisku. V květnu se konala další valná hromada, která rozhodla o rozdělení zisku za rok 2016, a v červnu se sešla další valná hromada, která rozhodla o rozdělení nerozděleného zisku minulých let. O správnosti tohoto kroku byly však pochybnosti.
Postup:
Uvedený postup je v pořádku. Obdobně mohla valná hromada schvalující účetní závěrku rozhodnout o převedení zisku (ale i ztráty) za rok 2016 na účet nerozděleného zisku a květnová valná hromada by rozdělovala částku z účtu nerozděleného zisku minulých let. Nebo mohla květnová valná hromada kromě rozdělení zisku za rok 2016 rozdělit i část nerozděleného zisku minulých let apod.
Co říká
judikatura
?Judikatury je více, uvádím zde proto jedno rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2009 sp. zn. 29 Cdo 4284/2007, které stanoví: „Jestliže valná hromada akciové společnosti konaná do šesti měsíců od posledního dne účetního období projednala účetní závěrku za ono účetní období a na jejím základě rozhodla o rozdělení zisku, pak mimořádná valná hromada konaná v témže roce po uplynutí šesti měsíců od posledního dne účetního období není oprávněna na základě téže účetní závěrky rozhodnout o jiném rozdělení zisku“.
Z výše uvedeného vyplývá, že pokud by měla mimořádná valná hromada rozhodovat o rozdělení zisku po uplynutí šesti měsíců od posledního dne účetního období, měla by být sestavena a předložena ke schválení mezitímní účetní závěrka, která bude poskytovat aktuální obraz účetnictví společnosti.
Jak má vypadat zápis o konání valné hromady?
Zákon o obchodních korporacích pak hovoří o účetní závěrce schválené nejvyšším orgánem obchodní
korporace
, což znamená, že nestačí její projednání. Výslovně musí dojít k jejímu schválení. Rozhodnutí o rozdělení zisku tak musí předcházet rozhodnutím valné hromady o schválení řádné nebo mimořádné účetní závěrky, jehož součástí bude i její schválení.V zápisu musí být den, doba a místo konání valné hromady. Valná hromada musí být usnášeníschopná. Přítomnost společníků je potvrzena na prezenční listině, která je přílohou zápisu z valné hromady. Dále jsou zde uvedeny jednotlivé body programu a výsledek hlasování. Pokud jde o valnou hromadu, která schvaluje účetní závěrku, je důležité, aby v jednom bodě hlasovala o jejím schválení. V dalším bodě je nutné rozhodnout o rozdělení výsledku hospodaření, tedy o zůstatku na účtu 431.
Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení
Při uzavření účetních knih došlo k převodu konečných zůstatků nákladových a výnosových účtů na účet 431-Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení. Právě o účetním vypořádání částky na tomto účtu rozhoduje valná hromada. Tento účet bude mít zůstatek od začátku účetního období do doby, kdy jednotka podle rozhodnutí provede rozdělení zisku, popř. úhradu ztráty. Na konci období zůstatek obsahovat nesmí.
I----------I--------------------------------I-------------I------------------I I Doklad I Účetní případ I Částka I Zaúčtování I I I I I (MD/D) I I----------I--------------------------------I-------------I------------------I I VÚD 1) I Vyúčtování zisku při otevírání I 20 000 Kč I MD 701/D 431 I I I účetních knih I I I I----------I--------------------------------I-------------I------------------I
Účtování podle zápisu z valné hromady
Účetní účtuje na základě zápisu z valné hromady interní doklad.
Příklad:
Společnost s ručením omezeným vykazuje na účtu 431 zisk ve výši 1 000 000 Kč. Podle zápisu z valné hromady bude zisk rozdělen takto: 200 000 Kč na úhradu ztráty z minulých let, 300 000 Kč jsou přiznané podíly na zisku společníkům, 500 000 Kč bude ponecháno na účtu jako nerozdělený zisk.
Postup:
Tyto účetní případy budou účtovány takto:
I--------I---------------------------------------------I---------I------------I I Doklad I Účetní případ I Částka I Zaúčtování I I I I I (MD/D) I I--------I---------------------------------------------I---------I------------I I VÚD I Úhrada ztráty z minulých let I 200 000 I 431/429 I I--------I---------------------------------------------I---------I------------I I VÚD I Přiznané podíly na zisku I 300 000 I 431/364 I I--------I---------------------------------------------I---------I------------I I VÚD I Srážková daň 15 % odváděná s. r. o. I 45 000 I 364/342 I I--------I---------------------------------------------I---------I------------I I BV I Výplata akcionářům po srážce I 255 000 I 364/221 I I--------I---------------------------------------------I---------I------------I I BV I Úhrada srážkové daně finančnímu úřadu I 45 000 I 342/221 I I--------I---------------------------------------------I---------I------------I I VÚD I Převedení zůstatku účtu na nerozdělený zisk I 500 000 I 431/428 I I--------I---------------------------------------------I---------I------------I
Použité účty:
342 - Ostatní přímé daně,
364 - Závazky ke společníkům při rozdělování zisku,
431 - Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení,
428 - Neuhrazená ztráta minulých let,
429 - Nerozdělený zisk minulých let.
Vyhláška pro podnikatele č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, určuje v příloze povinné skupiny účtů, tj. pouze první dvě čísla účtů. Třetí číslo se tedy může v účetních jednotkách lišit.
Poznámka:
Z příkladu je patrné, že výplata podílů na zisku je prováděna ze zisku po zdanění, tedy z již zdaněných peněz. V tomto případě dochází ke dvojímu zdanění, neboť se uplatní tzv. srážková daň u zdroje. V některých případech je výplata podílů na zisku od daně z příjmů osvobozena, viz ustanovení § 19 odst. 1 ZDP. Pokud je společníkem zahraniční osoba, může to být výhodné. Výhoda spočívá ve smlouvách o zamezení dvojího zdanění. Naopak, pokud je zahraniční společník (fyzická, nebo právnická osoba) z tzv. daňového ráje, pak příjem podléhá srážkové dani 35 %.
Rozhodnutí jediného společníka při výkonu působnosti valné hromady společnosti
Není výjimečný případ, kdy je společnost s ručením omezeným založena jediným společníkem. Také v tomto případě platí výše uvedené. Dovolím si upozornit na § 13 zákona o obchodních korporacích, který vyžaduje písemnou formu s ověřenými podpisy u smluv mezi jednočlennou společností a jediným společníkem. Výjimku tvoří běžný obchodní styk za obvyklých podmínek, což může být sporné. Proto právníci doporučují pro případ pracovní smlouvy nebo úplatné smlouvy o výkonu funkce podepsat smlouvu s ověřenými podpisy.
Pokud se nehlasuje o záležitosti vyžadující veřejnou listinu, pak stačí prostý zápis bez notáře.
1) VÚD - vnitřní účetní doklad