Od 1. 1. 2020 se v Ostravě nedají v místní hromadné dopravě (dále jen MHD) koupit papírové jízdenky. Uhradit jízdné MHD v Ostravě lze podle informací Dopravního podniku Ostrava, a. s. provést buď platební kartou Visa či MasterCard, ODISkou, SMS zprávou z mobilu, anebo tzv. kreditní jízdenkou. Tato kreditní jízdenka je v podstatě kartička nabitá na určitý počet jízd. Lze ji zakoupit v automatech nebo v prodejnách dopravního podniku. Její nejnižší cena je 100 Kč a je použitelná v zásadě pro 5 jízd, je přenosná, může být použita i pro více osob a má platnost 180 dní (má ale i jiné možnosti použití).
Místní hromadná doprava bez papírových jízdenek
Ing.
Karel
Janoušek
Dotazy vyskytující se v této souvislosti
Jak má zaměstnanec prokázat jízdní výdaje MHD, když je nemůže prokázat jízdenkou? Může mu je zaměstnavatel proplatit bez prokázání?
Než odpovíme na uvedený dotaz, připomeňme si, jak to vůbec s jízdními výdaji MHD vzniklými na pracovní cestě podle zákoníku práce je.
Podle § 159 odst. 1 zákoníku práce (dále jen ZP) zaměstnanci přísluší náhrada jízdních výdajů
v prokázané výši
. Při vyúčtování jízdních výdajů MHD je tak zaměstnanec, s výjimkou dále uvedeného případu, povinen výši jízdného prokázat. Jestliže zaměstnanec hodnověrný doklad
(zpravidla jízdenku nebo jiný doklad o úhradě) zaměstnavateli při vyúčtování cestovních náhrad nepředloží a výši jízdních výdajů MHD tak neprokáže, náhrada jízdních výdajů mu, jak vyplývá z § 159 odst. 1 ZP, nepřísluší (neprokázal výši jízdních výdajů). Zaměstnavatel však může o proplacení náhrady jízdních výdajů rozhodnout
podle § 185 ZP, a poskytnout
zaměstnanci náhradu
jízdních výdajů v jím uznané výši
, která odpovídá určeným podmínkám konání pracovní cesty. Jde však skutečně pouze o možnost zaměstnavatele, nikoliv o jeho povinnost.Výjimkou ze zásady prokazatelnosti dokladem (jízdenkou apod.) je podle § 159 odst. 2 ZP
použití
místní hromadné dopravy při pracovní cestě v obci, ve které má zaměstnanec sjednáno místo výkonu práce
. V takovém případě zaměstnanec jízdní výdaje MHD neprokazuje
a zaměstnavatel je mu přesto povinen náhradu jízdních výdajů poskytnout ve výši odpovídající ceně jízdného platné v době konání uvedené pracovní cesty. Místo výkonu práce je konkrétní místo v obci
Jestliže má zaměstnanec sjednáno jako
místo výkonu práce např. konkrétní místo v obci
(může to být i více konkrétních míst v této obci nebo i část obce), je totéž místo jeho pravidelným pracovištěm a každá cesta za účelem výkonu práce v této obci mimo pravidelné pracoviště je jeho pracovní cestou. Použije-li k takové pracovní cestě MHD (ve schématu plná šipka), nepředkládá
zaměstnavateli jízdenku
ani jiný doklad o úhradě MHD, a přesto mu je zaměstnavatel
podle § 159 odst. 2 ZP povinen náhradu jízdních výdajů MHD poskytnout,
a to ve výši odpovídající ceně jízdného v době konání této pracovní cesty.
Pojede-li ale zaměstnanec na
pracovní cestu mimo obec, v níž má sjednáno místo výkonu práce
(ve schématu čárkovaná šipka), přísluší mu náhrada jízdních výdajů (vč. MHD) v prokázané výši
, tzn. chce-li zaměstnanec při cestě za účelem výkonu práce do jiné obce proplatit kromě jízdních výdajů autobusem nebo vlakem také jízdní výdaje MHD za cestu z určeného místa nástupu na pracovní cestu (pravidelné pracoviště, bydliště apod.)na autobusovou nebo vlakovou zastávku, musí při vyúčtování cestovních náhrad předložit i jízdenku MHD
(nebo jiný doklad o úhradě jízdného) po této obci. Nejde totiž o pracovní cestu v obci, ve které má sjednáno místo výkonu práce, ale o pracovní cestu
mimo tuto obec
. Zaměstnavatel má však i v tomto případě možnost postupovat podle § 185 ZP (viz výše) a zaměstnanci poskytnout náhradu jízdních výdajů MHD i bez prokázání jízdenkou (dokladem o úhradě).Místo výkonu práce je obec
Výjimka uvedená v § 159 odst. 2 ZP se netýká případu, kdy má zaměstnanec jako
místo výkonu práce sjednánu obec
(více obcí, kraj apod.) a jako pravidelné pracoviště má sjednáno konkrétní místo(a) v obci (nebo část obce). Zaměstnanec je sice při cestě po této obci, v níž má pravidelné pracoviště, na pracovní cestě (cesta mimo pravidelné pracoviště), ale náhrada jízdních výdajů MHD po této obci mu
podle § 159 odst. 1 ZP přísluší, pokud jízdní výdaje MHD prokáže
. Nejde totiž o pracovní cestu v obci, ve které má zaměstnanec sjednáno místo výkonu práce, ale o pracovní cestu v obci, která je
místem výkonu práce. Také v tomto případě by však zaměstnavatel mohl postupovat podle § 185 ZP a zaměstnanci náhradu jízdních výdajů poskytnout bez prokázání jízdenkou či jiným dokladem o úhradě.Zpátky k uvedenému dotazu. Má-li zaměstnanec sjednáno v pracovní smlouvě místo výkonu práce např. někde v Brně, pak při pracovní cestě v Brně nebude předkládat žádné jízdenky ani doklady o úhradě jízdného a zaměstnavatel je povinen mu poskytnout náhradu jízdních výdajů MHD ve výši ceny jízdného.
Nejde-li o uvedený případ, tzn. pokud má zaměstnanec v pracovní smlouvě jako místo výkonu práce sjednáno Brno anebo má místo výkonu práce v jiné obci či jinou obec apod. a použil-li na pracovní cestě v Brně MHD, pak mu v zásadě přísluší náhrada jízdních výdajů MHD v prokázané výši, nicméně zaměstnavatel mu může náhradu jízdních výdajů poskytnout i bez prokázání (§ 185 ZP). Jestliže uhradil MHD např. SMS zprávou ze služebního mobilu nebo firemní platební kartou, pak mu náhrada jízdních výdajů MHD nepřísluší, protože mu žádný jízdní výdaj nevznikl (jízdné hradil zaměstnavatel). Podle § 159 odst. 2, věta druhá, ZP totiž
nepřísluší zaměstnanci náhrada jízdních výdajů
, pokud mu zaměstnavatel zajistí použití MHD způsobem, na který zaměstnanec finančně nepřispívá. Pokud uhradil jízdné MHD svou soukromou platební kartou, pak mu zaměstnavatel může náhradu jízdních výdajů poskytnout i bez prokázání.Příklad 1
Jízdné MHD bez papírové jízdenky
Lze zaměstnanci proplatit jízdní výdaje MHD v Ostravě, když zakoupil kreditní kartu, jejíž nejnižší cena je 100 Kč (platí podle tarifu pro 4 až 6 jízd) a zaměstnanec ji použil pouze pro jednu nebo dvě jízdy?
Protože v uvedeném případě jde o kreditní jízdenku, kterou lze pořídit pouze za nejnižší cenu 100 Kč + 20 Kč poplatek, anebo cenu vyšší (200 Kč, 500 Kč), je jízdním výdajem zaměstnance částka, za kterou tuto kartu pořídil, a to i když kreditní jízdenku použil k úhradě jízdného např. pouze při jedné jízdě. Cena jedné jízdy je podle tarifu 16 Kč, 24 Kč, atd. O proplacení pouze nějaké poměrné části ze zaměstnancem uhrazené částky za pořízení kreditní jízdenky, nelze vůbec uvažovat. Zaměstnanec žádnou poměrnou část nevynaložil, uhradil celou částku 100 Kč (120 Kč).
Uvedená kreditní jízdenka je však přenosná, a jestliže zaměstnavatel zaměstnanci cenu jejího pořízení uhradil, měl by ji také od zaměstnance převzít k úschově, aby ji mohl při pracovní cestě v Ostravě použít jiný zaměstnanec. Tomuto jinému zaměstnanci pak při použití předmětné kreditní jízdenky žádné jízdní výdaje MHD nevzniknou a nebudou mu tedy ani proplaceny. Podle ustanovení § 159 odst. 2 ZP totiž zaměstnanci nepřísluší náhrada jízdních výdajů, pokud mu zaměstnavatel zajistí použití MHD způsobem, na který zaměstnanec finančně nepřispívá. To je naprosto logické, neboť v takovém případě zaměstnanci žádné jízdní výdaje ani nevznikly. Jde tedy také o případ, kdy zaměstnavatel poskytl zaměstnanci k použití uvedenou kreditní jízdenku.
Daňový doklad ke kreditní jízdence lze stáhnout na www.karta.dpo.cz po zadání IDK kreditní jízdenky a CVC kódu uvedeného na její zadní straně.
Pokud by si zaměstnanec, který kreditní jízdenku pořizoval, tuto jízdenku ponechal, nelze mu cenu, za kterou ji pořídil, proplatit. Zaměstnavatel však může postupovat podle § 185 ZP a náhradu jízdních výdajů za použití MHD zaměstnanci poskytnout ve výši příslušného tarifu MHD.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020. Zveřejněno v časopise Daně a právo v praxi 04/2020.