162/2017 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 25. května 2017
o požadavcích na hodnocení bezpečnosti podle atomového zákona
Státní úřad pro jadernou bezpečnost stanoví podle § 236 zákona č. 263/2016 Sb.,
atomový zákon, k provedení § 48 odst. 6:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Euratomu1) a stanoví
a) pravidla provádění hodnocení bezpečnosti a jednotlivých typů hodnocení
a lhůty, v nichž jsou prováděny,
b) způsob dokumentování hodnocení bezpečnosti a jednotlivých typů hodnocení
a obsah dokumentace hodnocení bezpečnosti a jednotlivých typů hodnocení a
c) způsob využití hodnocení bezpečnosti.
§ 2
Pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) analýzou nejistot hodnocení vlivu nejistot spojených s jednotlivými
prvky logického modelu aktuálního stavu jaderného zařízení vytvořeného v rámci pravděpodobnostního
hodnocení bezpečnosti (dále jen "model pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti")
na celkové výsledky pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti,
b) analýzou citlivosti analýza míry vlivu použitých předpokladů a zadaných
vstupních údajů hodnocení určité skutečnosti na výsledky tohoto hodnocení,
c) generickým provozním údajem číselný údaj o spolehlivosti systémů, konstrukcí
a komponent nezaložený na informacích o minulých stavech hodnoceného jaderného zařízení
a použitelný pro určení spolehlivosti systémů, konstrukcí a komponent tohoto jaderného
zařízení,
d) iniciační událostí událost vyžadující odezvu jaderného zařízení nebo
jeho obsluhy pro převedení jaderného zařízení do bezpečného stavu, která by v případě
selhání odezvy mohla vést k poškození jaderného paliva nebo úniku radioaktivní látky
z jaderného zařízení,
e) scénářem posloupnost událostí zahrnující zejména náhodný výskyt iniciační
události, odezvu jednotlivých systémů, konstrukcí a komponent zajišťujících bezpečnostní
funkce a převedení jaderného zařízení do bezpečného nebo jiného stavu,
f) specifickým provozním údajem číselný údaj o spolehlivosti systémů, konstrukcí
a komponent založený na informacích o minulých stavech hodnoceného jaderného zařízení
a
g) velkým časným únikem únik více než 1 % počátečního množství
137
Cs v
jaderném zařízení do 10 hodin od vyhlášení radiační havárie.§ 3
Obecné požadavky na hodnocení bezpečnosti
(1) Hodnocení bezpečnosti musí být prováděno podle aktuálních a praktickou
aplikací prověřených metodik v souladu se stávající úrovní vědy a techniky a správnou
praxí.
(2) Hodnocení bezpečnosti musí zohlednit změny způsobilé ovlivnit jadernou
bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace,
zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení, ke kterým dojde v průběhu životního
cyklu jaderného zařízení.
(3) Hodnocení bezpečnosti musí zohlednit nové poznatky z provozních zkušeností
a informace o rizicích a následcích využívání jaderné energie relevantní z hlediska
jaderné bezpečnosti, které by mohly významně ovlivnit hodnocení bezpečnosti.
(4) Při postupu podle odstavců 2 a 3 musí být uplatněn odstupňovaný přístup
podle vlivu zohledňovaných skutečností na jadernou bezpečnost, radiační ochranu,
technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné
události a zabezpečení.
§ 4
Deterministické hodnocení bezpečnosti
(1) Deterministickým hodnocením bezpečnosti musí být prokazována přijatelnost
důsledků odezvy jaderného zařízení a jeho systémů, konstrukcí a komponent a pracovníků
na iniciační události z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické
bezpečnosti a zvládání radiační mimořádné události.
(2) Deterministickým hodnocením bezpečnosti musí být posouzena
a) schopnost jaderného zařízení zajistit plnění principů bezpečného využívání
jaderné energie,
b) odolnost, spolehlivost a účinnost bezpečnostních systémů a dalších systémů,
konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnost v podmínkách, pro které jsou
určeny, a
c) schopnost pracovníků zajistit plnění základních bezpečnostních funkcí
jaderného zařízení.
(3) Deterministické hodnocení bezpečnosti musí hodnotit plnění požadavků vyhlášky
o požadavcích na projekt jaderného zařízení.
(4) Výsledky deterministického hodnocení bezpečnosti musí být uvedeny v zadávací
bezpečnostní zprávě, předběžné bezpečnostní zprávě, provozní bezpečnostní zprávě
pro první fyzikální spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem, provozní bezpečnostní
zprávě a bezpečnostní zprávě k vyřazování z provozu jaderného zařízení.
Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti
§ 5
(1) Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí zahrnovat
a) 1. úroveň pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti, v jejímž rámci
musí být prováděna analýza projektu jaderného zařízení a jeho provozu, včetně předcházejících
fází životního cyklu, tak, aby byl odhalen sled událostí, které mohou vést k poškození
jaderného paliva nebo systému, konstrukce nebo komponenty obsahující jiné radioaktivní
látky vyskytující se v tomto zařízení a stanovena frekvence výskytu za rok, s níž
může dojít k takovému poškození v důsledku sledu těchto událostí, a
b) 2. úroveň pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti, v jejímž rámci
musí být prováděna analýza chronologického rozvoje následků poškození jaderného paliva
a jiných systémů, konstrukcí nebo komponent s obsahem radioaktivních látek vyskytujících
se v jaderném zařízení, odhalených v rámci 1. úrovně pravděpodobnostního hodnocení
bezpečnosti, včetně kvantitativního hodnocení fenoménů z toho vyplývajících; v rámci
2. úrovně pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti musí být odhaleny způsoby, jimiž
se uniklé radioaktivní látky mohou šířit do životního prostředí.
(2) Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí zohlednit
a) radioaktivní látky vyskytující se v jaderném zařízení,
b) provozní režimy jaderného zařízení, včetně odstávek, a
c) vnitřní a vnější iniciační události, včetně plošně působících vnitřních
a vnějších iniciačních událostí.
(3) V rámci pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti musí být vytvořen model
pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti, který musí být založen na realistickém
modelování průběhu rozvoje vnitřních a vnějších iniciačních událostí.
§ 6
(1) Při vytváření modelu pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti musí
být
a) využívány údaje projektu jaderného zařízení o skutečnostech majících
vliv na jadernou bezpečnost, radiační ochranu a zvládání radiační mimořádné události,
b) zdůvodněno stanovení doby, pro kterou se modeluje odezva jaderného
zařízení na vnitřní a vnější iniciační události,
c) provozní režimy jaderného zařízení rozděleny do dílčích provozních
stavů podle skutečností souvisejících se stavem jaderného zařízení, které mohou vést
ke stejné odezvě jaderného zařízení na iniciační události,
d) pro dílčí provozní stavy určeny iniciační události, které nejsou prakticky
vyloučeny,
e) vytvořeny skupiny iniciačních událostí podle písmene d) a stanoveny
frekvence jejich výskytu za rok,
f) stanovena kritéria přijatelnosti pro zabránění tavení jaderného paliva
nebo úniku radioaktivních látek,
g) použita kauzální analytická metoda pro vyhodnocení průběhu procesu
a jeho událostí vedoucích k možné radiační mimořádné události využívající kritéria
přijatelnosti podle písmene f),
h) sestrojeny stromy událostí pro jednotlivé skupiny iniciačních událostí
formou grafického logického modelu na základě výsledků použití kauzální analytické
metody,
i) odhalena a odstraněna zacyklení v modelu pravděpodobnostního hodnocení
bezpečnosti,
j) použita deduktivní metoda založená na pravděpodobnostním přístupu,
která zpětně analyzuje rozvoj nežádoucí události nebo poruchy systému, pro nalezení
všech řetězců příčin, které mohou vést k této události, využívající kritéria přijatelnosti
podle písmene f),
k) sestrojeny stromy poruch pro každé zařízení využívané při odezvě na
iniciační událost formou grafického logického modelu na základě výsledků použití
deduktivní metody,
l) provedena komplexní analýza lidského faktoru tak, aby byly zahrnuty
možné chyby pracovníků vykonávajících činnosti související s využíváním jaderné energie,
činnosti v rámci expozičních situací a činnosti při zvládání radiační mimořádné události;
v této analýze musí být zohledněny faktory způsobilé ovlivnit činnost pracovníků
ve všech dílčích provozních stavech jaderného zařízení, a to včetně závislostí mezi
lidskými chybami,
m) provedena komplexní analýza poruch ze společné příčiny a
n) provedena analýza radiačních mimořádných událostí vedoucích k úniku
radioaktivních látek z jaderného zařízení.
(2) V modelu pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti musí být dále
zohledněny
a) všechny funkční závislosti mezi systémy, konstrukcemi nebo komponentami
a závislosti vyplývající z jejich umístění,
b) vzájemné závislosti skutečností ovlivňujících jadernou bezpečnost,
které mohou nastat následkem selhání jaderného zařízení, a
c) vzájemné závislosti mezi různými jadernými zařízeními umístěnými ve
stejném území k umístění jaderného zařízení.
§ 7
Na základě modelu pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti musí být
a) proveden výpočet frekvence poškození jaderného paliva v aktivní
zóně jaderného reaktoru (dále jen "aktivní zóna") za rok zahrnující
1. celkovou frekvenci
výskytu,
2. frekvenci výskytu pro jednotlivé dílčí provozní stavy a
3. frekvenci výskytu
pro jednotlivé skupiny iniciačních událostí,
b) proveden výpočet frekvence výskytu poškození jaderného paliva v
aktivní zóně a mimo aktivní zónu za rok zahrnující
1. celkovou frekvenci výskytu,
2.
frekvenci výskytu pro jednotlivé dílčí provozní stavy a
3. frekvenci výskytu pro jednotlivé
skupiny iniciačních událostí,
c) proveden výpočet frekvence výskytu velkého časného úniku radioaktivních
látek za rok zahrnující
1. celkovou frekvenci výskytu,
2. frekvenci výskytu pro jednotlivé
dílčí provozní stavy a
3. frekvenci výskytu pro jednotlivé skupiny iniciačních událostí,
d) stanovena přesnost výpočtu modelu pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti
tak, aby bylo dosaženo realistických výsledků,
e) identifikovány hlavní scénáře vedoucí k poškození jaderného paliva
nebo úniku radioaktivní látky z jaderného zařízení pro 1. a 2. úroveň pravděpodobnostního
hodnocení bezpečnosti,
f) pro 1. a 2. úroveň pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti identifikovány
nejmenší množiny událostí,
1. jejichž společný výskyt ve scénáři vede k poškození
jaderného paliva nebo k úniku radioaktivní látky z jaderného zařízení a
2. které nejvýznamněji
přispívají k celkovému riziku představovanému jaderným zařízením,
g) provedeno hodnocení důležitosti pro celkové výsledky pravděpodobnostního
hodnocení bezpečnosti, a to u jednotlivých
1. systémů, konstrukcí a komponent,
2.
chyb způsobených lidským faktorem a
3. poruch ze společné příčiny a
h) při provozu jaderného zařízení prováděno monitorování úrovně rizika
představovaného jaderným zařízením.
§ 8
(1) V modelu pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti musí být provedena
a) analýza statistických nejistot souvisejících s údaji použitými v modelu
pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti a potřebnými ke stanovení spolehlivosti
systémů, konstrukcí a komponent a pravděpodobností nebo ročních frekvencí výskytu
chyb pracovníků a
b) analýza citlivosti veličin, které vykazují vysokou míru nejistoty,
mohou mít významný vliv na výsledky pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti a jsou
spojeny s
1. výchozími předpoklady použitými při vytváření modelu pravděpodobnostního
hodnocení bezpečnosti,
2. údaji použitými v modelu pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti
potřebnými ke stanovení spolehlivosti systémů, konstrukcí a komponent pro plnění
jejich předepsané funkce a
3. údaji použitými v modelu pravděpodobnostního hodnocení
bezpečnosti potřebnými ke stanovení pravděpodobností nebo ročních frekvencí výskytu
chyb pracovníků.
(2) Výsledky pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti musí být porovnány
s pravděpodobnostními kritérii přijatelnosti k ověření, zda je s nimi jaderná bezpečnost
v souladu. Při porovnávání výsledků pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti s pravděpodobnostními
kritérii přijatelnosti musí být zohledněny výsledky provedených analýz citlivosti
a analýz nejistot.
(3) Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí být následně po jeho provedení
podrobeno nezávislému odbornému hodnocení tak, aby byly odhaleny jeho případné nedostatky.
(4) Všechny prvky, které mají vliv na prováděné pravděpodobnostní hodnocení
bezpečnosti, musí být zohledněny v rámci tohoto pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti,
je-li použito pro posouzení
a) četnosti provádění zkoušek systémů, konstrukcí a komponent,
b) přípustných dob vyřazení systémů, konstrukcí a komponent z provozu,
nebo
c) změn veličin podle písmene a) nebo b).
§ 9
Lhůty provádění pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti
(1) Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí být provedeno do 12
měsíců od provedení změny při využívání jaderné energie, a to v částech, které by
mohly být touto změnou ovlivněny, jde-li o změnu s vlivem na
a) vlastnosti území k umístění jaderného zařízení,
b) skutečný stav a provoz jaderného zařízení po provedené změně projektu
jaderného zařízení nebo změně způsobu testování a údržby jaderného zařízení,
c) aktuální stav vnitřních předpisů,
d) údaje potřebné ke stanovení spolehlivosti systémů, konstrukcí a komponent
a pravděpodobností výskytu jednotlivých lidských chyb, založené zejména na získání
specifických provozních údajů z jaderného zařízení nebo jaderného zařízení podobného
typu,
e) aktuální technické informace o stavu jaderného zařízení, nebo
f) aktuální informace o vlastnostech a chování jaderného zařízení při
provozní události, včetně radiační mimořádné události.
(2) Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí být provedeno souhrnně nejméně
jednou za 5 let provozu jaderného zařízení.
(3) Při pravděpodobnostním hodnocení bezpečnosti podle odstavce 2 musí
být
a) zohledněny aktualizované údaje potřebné ke stanovení spolehlivosti
systémů, konstrukcí a komponent a pravděpodobností výskytu jednotlivých chyb pracovníků
založené na
1. specifických provozních údajích z jaderného zařízení nebo jaderného
zařízení podobného typu, jsou-li dostupné, nebo
2. generických provozních údajích
z jaderného zařízení nebo jaderného zařízení podobného typu a
b) užity aktuálně dostupné analytické metody a nástroje odpovídající
správné praxi.
Využití pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti
§ 10
(1) Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí být využíváno během životního
cyklu jaderného zařízení při hodnocení významných informací o riziku a následcích
využívání jaderné energie, při přehodnocování stávající úrovně jaderné bezpečnosti,
radiační ochrany a zvládání radiační mimořádné události a při přijímání opatření
k předcházení snížení jejich úrovně a k jejich zlepšování.
(2) Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí být průběžně využíváno
k omezení rizika představovaného jaderným zařízením pro zjišťování potřeby změn projektu
jaderného zařízení plynoucích z nedostatků
a) projektu jaderného zařízení, nebo
b) vnitřních předpisů.
(3) Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí být využíváno k určování
priorit při plánování opatření ke zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti, radiační
ochrany a zvládání radiační mimořádné události. Při tomto plánování musí být kladen
důraz na opatření s významným dopadem na jadernou bezpečnost, radiační ochranu, zvládání
radiační mimořádné události a zabezpečení.
(4) Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí být využíváno k hodnocení
celkového rizika představovaného jaderným zařízením.
(5) Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí být využíváno k ověření
a) vyváženosti projektu jaderného zařízení,
b) absence malých odchylek vlastností jaderného zařízení od jejich obvyklých
hodnot stanovených právními předpisy, které jsou způsobilé vyvolat významné snížení
úrovně jaderné bezpečnosti jaderného zařízení,
c) absence prvků projektu jaderného zařízení nebo skupiny iniciačních
událostí představujících nepřiměřeně velký příspěvek k celkovému riziku představovanému
jaderným zařízením a
d) podílu činitelů, které jsou stanoveny s významnou neurčitostí, na
dosažení celkově nízké úrovně rizika představovaného jaderným zařízením.
(6) Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí být využíváno k hodnocení
a) potřeby a přijatelnosti změn jaderného zařízení,
b) potřeby a přijatelnosti změn v limitech a podmínkách,
c) potřeby a přijatelnosti změn vnitřních předpisů a
d) závažnosti událostí na jaderném zařízení.
(7) Způsob využití pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti podle odstavce
1 v podmínkách držitele povolení musí být stanoven vnitřním předpisem držitele povolení.
§ 11
(1) Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí být využíváno při zpracování
havarijních předpisů a při ověřování jejich správnosti.
(2) Výsledky pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti musí být využívány
k prověření toho, zda program provozních kontrol zahrnuje všechny systémy, konstrukce
a komponenty s vlivem na jadernou bezpečnost.
(3) Výsledky pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti musí být využívány
k prověření toho, zda procesu řízeného stárnutí podléhají všechny systémy, konstrukce
a komponenty s vlivem na jadernou bezpečnost.
(4) Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí být využíváno k identifikaci
systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnost, jejichž provozuschopnost
musí být vždy zajištěna. Výsledky pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti identifikující
takové systémy, konstrukce a komponenty musí být uvedeny v předběžné bezpečnostní
zprávě, v provozní bezpečnostní zprávě pro první fyzikální spouštění jaderného zařízení
s jaderným reaktorem, v provozní bezpečnostní zprávě a v bezpečnostní zprávě k vyřazování
z provozu jaderného zařízení.
(5) Výsledky pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti musí být využívány
jako vstupní informace při přípravě a ověřování bezpečnostně významných výcvikových
programů pracovníků, včetně výcviku operátorů blokové dozorny na simulátoru.
(6) Při každém využití pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti musí být
identifikována a zohledněna omezení pro tento způsob využití. Vhodnost využití pravděpodobnostního
hodnocení bezpečnosti musí být prověřena s ohledem na tato omezení.
§ 12
Dokumentace pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti
Dokumentace pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti musí obsahovat
a) popis rozsahu pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti,
b) popis použité metodiky a dokumentaci zajištění kvality pravděpodobnostního
hodnocení bezpečnosti,
c) informace o hodnoceném jaderném zařízení potřebné pro provedení pravděpodobnostního
hodnocení bezpečnosti,
d) seznam dílčích provozních stavů jaderného zařízení, do nichž byly
pro účely pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti rozděleny všechny provozní režimy
jaderného zařízení, a popis procesu jejich stanovení,
e) popis procesu výběru a seskupování iniciačních událostí, jejich seznam
a popis jednotlivých skupin iniciačních událostí s ročními frekvencemi jejich vzniku,
včetně analýzy těchto frekvencí, a dále přiřazení jednotlivých skupin iniciačních
událostí k jednotlivým dílčím provozním stavům jaderného zařízení, do nichž byl pro
účely provedení pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti rozdělen provoz tohoto
zařízení,
f) popis sestrojených stromů událostí, včetně použitých předpokladů a
kritérií, podle § 6 odst. 1 písm. h),
g) seznam chyb způsobených lidským faktorem zahrnutých v pravděpodobnostním
hodnocení bezpečnosti a popis jejich analýzy,
h) seznam údajů potřebných ke stanovení spolehlivosti systémů, konstrukcí
a komponent, které byly použity pro modelování selhání zařízení a jeho oprav, údržby
a testování, a popis jejich analýzy,
i) seznam poruch ze společné příčiny a popis jejich analýzy,
j) popis řešení zacyklení v modelu pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti,
k) seznam hlavních předpokladů použitých při provádění pravděpodobnostního
hodnocení bezpečnosti a omezení modelu pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti,
l) popis analýzy systémů a sestrojených stromů poruch, včetně použitých
předpokladů,
m) popis vztahů mezi 1. a 2. úrovní pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti,
n) popis analýzy radiační mimořádné události vedoucí k úniku radioaktivní
látky z jaderného zařízení, která přináší nejvýznamnější příspěvek k riziku představovanému
jaderným zařízením,
o) vymezení kategorií úniků radioaktivního materiálu uvolněného do okolí
jaderného zařízení podle velikosti a jejich časové úrovně,
p) popis a charakteristiku množství radioaktivního materiálu uvolněného
do okolí jaderného zařízení v závislosti na kategorii úniku podle písmene o),
q) popis hlavních výsledků 1. a 2. úrovně pravděpodobnostního hodnocení
bezpečnosti podle § 7,
r) výsledky analýz citlivosti,
s) výsledky analýz nejistot,
t) závěry a doporučení pro možné zvýšení úrovně jaderné bezpečnosti,
včetně zhodnocení účinnosti strategie zvládání těžkých havárií, a
u) popis 1. a 2. úrovně pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti zahrnující
pro každou úroveň
1. pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti pro výkonové stavy,
2.
pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti pro nízkovýkonové a odstavné stavy a
3. pravděpodobnostní
hodnocení bezpečnosti pro jednotlivé vnitřní a vnější iniciační události.
Obecné požadavky na provádění periodického hodnocení bezpečnosti
§ 13
(1) Periodické hodnocení bezpečnosti musí porovnat stav jaderné bezpečnosti,
radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání
radiační mimořádné události a zabezpečení dosažený na jaderném zařízení s požadavky
právních předpisů a s požadavky plynoucími ze stávající úrovně vědy a techniky a
správné praxe (dále jen "bezpečnostní požadavky") platnými v době jeho provádění.
(2) Periodickým hodnocením bezpečnosti musí být v předem stanovených
intervalech systematicky a komplexně prověřeny následující oblasti:
a) projekt jaderného zařízení,
b) skutečný stav systémů, konstrukcí a komponent,
c) způsobilost systémů, konstrukcí a komponent k plnění funkcí požadovaných
projektem jaderného zařízení (dále jen "kvalifikace zařízení"),
d) stárnutí systémů, konstrukcí a komponent,
e) deterministické analýzy bezpečnosti,
f) pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti,
g) analýza rizika,
h) provozní bezpečnost,
i) využití provozních zkušeností z jiných jaderných zařízení a poznatků
vědy a výzkumu,
j) organizace a řízení,
k) postupy a předpisy,
l) lidský faktor,
m) zvládání radiační mimořádné události a
n) vliv provozu jaderného zařízení na jeho okolí z hlediska radiační
ochrany.
(3) Periodickým hodnocením bezpečnosti musí být u výzkumného jaderného zařízení
v předem stanovených intervalech systematicky a komplexně dále prověřena oblast zvláštní
povahy využívání jaderného reaktoru k výzkumu, vzdělávání, výrobě radionuklidů, neutronové
radiografii, testování materiálů nebo poskytování zdravotních služeb (dále jen "využívání
jaderného reaktoru").
(4) Periodickým hodnocením bezpečnosti musí být pro úložiště radioaktivního
odpadu v předem stanovených intervalech systematicky a komplexně dále prověřena oblast
zvláštní povahy využívání úložiště radioaktivního odpadu.
(5) Periodické hodnocení bezpečnosti musí prověřovat stav podle odstavce
1 při provozu a vyřazování z provozu jaderného zařízení a po dobu platnosti povolení
k uzavření úložiště radioaktivního odpadu.
(6) Pro každou oblast podle odstavců 2 až 4 musí být stanoven soubor požadavků
a kritérií, při jejichž naplnění lze bezpečnostní požadavky považovat za splněné.
(7) Pro každou oblast podle odstavců 2 až 4 musí být provedeno dílčí vyhodnocení
všech bezpečnostních požadavků pro příslušnou oblast. Výsledky dílčích vyhodnocení
oblastí podle odstavců 2 až 4 musí být použity pro provedení souhrnného vyhodnocení
všech oblastí.
§ 14
(1) V rámci periodického hodnocení bezpečnosti musí být vyhodnocen bezpečnostní
význam všech zjištěných odchylek od bezpečnostních požadavků.
(2) Na základě vyhodnocení bezpečnostního významu všech zjištěných odchylek
od bezpečnostních požadavků musí být vytvořen návrh souboru opatření vedoucích k
dosažení a zajištění úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti,
monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení
jaderného zařízení požadované bezpečnostními požadavky až do dalšího periodického
hodnocení bezpečnosti (dále jen "soubor opatření") a harmonogram jejich uskutečňování.
(3) Periodické hodnocení bezpečnosti musí dále hodnotit, zda byly vyřešeny
všechny odchylky od bezpečnostních požadavků zjištěné v průběhu provozu nebo vyřazování
z provozu jaderného zařízení nebo odhalené předchozím periodickým hodnocením bezpečnosti.
(4) Periodické hodnocení bezpečnosti musí být prováděno podle strategie přístupu
k periodickému hodnocení bezpečnosti (dále jen "strategie"). Strategie musí být zpracována
před provedením periodického hodnocení bezpečnosti.
§ 15
Lhůty provádění periodického hodnocení bezpečnosti
(1) První periodické hodnocení bezpečnosti musí být provedeno do 6 let od
zahájení provozu jaderného zařízení.
(2) Periodické hodnocení bezpečnosti, s výjimkou prvního periodického hodnocení
bezpečnosti, musí být provedeno do 10 let od provedení předchozího periodického hodnocení
bezpečnosti.
(3) Periodické hodnocení bezpečnosti při vyřazování z provozu jaderného zařízení
musí být provedeno na konci každé etapy vyřazování z provozu jaderného zařízení a
dále v případě změny původně plánovaného způsobu vyřazování z provozu jaderného zařízení.
§ 16
Rozsah periodického hodnocení bezpečnosti
(1) Do periodického hodnocení bezpečnosti musí být zahrnuty v závislosti
na typu jaderného zařízení všechny oblasti mající vliv na jadernou bezpečnost, radiační
ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační
mimořádné události a zabezpečení v jednotlivých provozních celcích jaderného zařízení
a na jaderném zařízení jako celku podle § 13 odst. 2 až 4.
(2) Pro jaderná zařízení bez jaderného reaktoru nebo s jaderným reaktorem
o výkonu nižším než 50 MW musí být rozsah periodického hodnocení bezpečnosti přizpůsoben
charakteristikám projektu jaderného zařízení a způsobu provozování jaderného zařízení.
Předmět periodického hodnocení bezpečnosti
§ 17
Periodické hodnocení bezpečnosti musí hodnotit
a) v oblasti, kterou je projekt jaderného zařízení, skutečné projektové
řešení systémů, konstrukcí a komponent a jejich fungování porovnáním s platnými bezpečnostními
požadavky, včetně způsobu dokumentování změn provedených na jaderném zařízení a schopnosti
jaderného zařízení naplňovat principy bezpečného využívání jaderné energie,
b) v oblasti, kterou je skutečný stav systémů, konstrukcí a komponent,
zda systémy, konstrukce a komponenty s vlivem na jadernou bezpečnost vyhovují technickým
požadavkům uvedeným v technické specifikaci, splňují projektové požadavky, jsou nadále
schopny plnit funkce předpokládané projektem jaderného zařízení a zda je jejich stav
řádně dokumentován,
c) v oblasti, kterou je kvalifikace zařízení, stav a rozsah schopnosti
systémů, konstrukcí a komponent plnit projektové požadavky v podmínkách, kterým jsou
vystaveny po celou dobu jejich životnosti s uvážením vlivu pracovního prostředí,
včetně havarijních podmínek; kvalifikace zařízení musí být hodnocena z hlediska,
zda
1. je řádně provedena a dokumentována a
2. je pravidelně prověřována a vyhodnocována
v procesu plánované údržby, kontrol a zkoušek funkčnosti systémů, konstrukcí a komponent,
d) v oblasti, kterou je stárnutí systémů, konstrukcí a komponent,
1.
provádění systematického monitorování a účinného řízení procesu stárnutí systémů,
konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnost způsobem, který umožňuje zachování
bezpečnostní funkce po celou dobu životního cyklu jaderného zařízení,
2. rozsah opotřebení
a degradace materiálů, včetně dopadu opotřebení a degradace na schopnost systémů,
konstrukcí a komponent plnit svoji funkci a na predikci budoucího vývoje, a
3. dokumentaci
procesu řízeného stárnutí,
e) v oblasti, kterou jsou deterministické analýzy bezpečnosti, rozsah,
úplnost, platnost a aktuálnost deterministické analýzy bezpečnosti, včetně souladu
použitých deterministických metod hodnocení, výpočetních kódů, použitých bezpečnostních
kritérií a standardů se stávající úrovní vědy a techniky a správné praxe, a to při
uvážení
1. všech změn projektu jaderného zařízení, které byly na jaderném zařízení
uskutečněny,
2. skutečného stavu systémů, konstrukcí a komponent a
3. očekávaného stavu
systémů, konstrukcí a komponent na konci období před následujícím periodickým hodnocením
bezpečnosti, a
f) v oblasti, kterou je pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti,
1.
systém zvládání havárií a jeho soulad s výsledky pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti
tak, aby byla určena vhodnost tohoto systému pro předcházení těžkému poškození aktivní
zóny nebo zmírnění jeho následků,
2. rozsah a úplnost pravděpodobnostního hodnocení
bezpečnosti z hlediska toho, zda je zohledněn vliv radioaktivní látky vyskytující
se v jaderném zařízení, provozních stavů jaderného zařízení a uvažovaných iniciačních
událostí pro jaderné zařízení,
3. provádění pravidelných aktualizací pravděpodobnostního
hodnocení bezpečnosti tak, aby hodnotilo aktuální stav jaderného zařízení, včetně
aktuálního stavu vnitřních předpisů,
4. soulad použitých metodik, výpočetních kódů
a kritérií úspěšnosti se stávající úrovní vědy a techniky a správné praxe,
5. soulad
využívání pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti s požadavky plynoucími ze stávající
úrovně vědy a techniky a správné praxe a
6. soulad pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti
s požadavky této vyhlášky na pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti.
§ 18
Periodické hodnocení bezpečnosti musí dále hodnotit
a) v oblasti, kterou je analýza rizika,
1. přiměřenost ochrany jaderného
zařízení proti vnitřním a vnějším událostem vzhledem ke skutečnému stavu všech systémů,
konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnost a aktuálním hodnotám pravděpodobnosti
výskytu rizik získaným z aktuálního hodnocení území k umístění jaderného zařízení,
v němž je jaderné zařízení umístěno, s ohledem na možný výskyt klimatických změn
a dopravních a jiných průmyslových aktivit, a
2. opatření pro předcházení vzniku havarijních
podmínek a ke zmírňování jejich následků uplatněním ochrany do hloubky,
b) v oblasti, kterou je provozní bezpečnost,
1. dlouhodobou úroveň
jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační
situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení při provozu jaderného
zařízení a trendů jejího vývoje na základě rozboru průběžného hodnocení jaderné bezpečnosti,
radiační ochrany a technické bezpečnosti a provozních zkušeností,
2. systém zjišťování,
klasifikace, zaznamenávání a ohlašovaní provozních událostí,
3. způsob zpracování
a vedení dokumentace systému zpětné vazby a
4. účinnost systému zpětné vazby,
c) v oblasti, kterou je využití provozních zkušeností z jiných jaderných
zařízení a poznatků vědy a výzkumu,
1. existence a využívání systému pro získávání,
třídění, vyhodnocování a zaznamenávání informací z provozu jiných jaderných zařízení
podobného typu a
2. míru, s níž jsou nové poznatky vědy a výzkumu promítnuty do opatření
pro zvýšení jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování
radiační situace a zvládání radiační mimořádné události jaderného zařízení,
d) v oblasti, kterou je organizace a řízení,
1. způsob zavedení systému
řízení a celkovou úroveň kultury bezpečnosti,
2. dostatečnost množství pracovníků
s požadovanou kvalifikací pro provádění činností zvláště důležitých z hlediska jaderné
bezpečnosti a radiační ochrany a činností důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti,
3.
systém odborné přípravy pracovníků,
4. požadavky na kvalifikaci pracovníků a
5. vhodnost
kvalifikace pracovníků pro výkon určené činnosti a
e) v oblasti, kterou jsou postupy a předpisy, postupy a vnitřní předpisy
pro provoz a vyřazování z provozu jaderného zařízení z hlediska
1. jejich shody s
aktuálním stavem jaderného zařízení a jeho provozem nebo vyřazováním z provozu,
2.
jejich komplexnosti, ověření, schválení,
3. zavedení systému změnového řízení pro
jejich úpravy a
4. míry jejich dodržování.
§ 19
Periodické hodnocení bezpečnosti musí dále hodnotit
a) v oblasti, kterou je lidský faktor, zda lidský faktor nezvyšuje
riziko vzniku iniciační události, včetně hodnocení, zda
1. předepsané činnosti a
zásahy pracovníků, které jsou označovány jako akce na podporu jaderné bezpečnosti,
radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání
radiační mimořádné události a zabezpečení, jsou proveditelné a zda mají nezbytnou
technickou a organizační podporu,
2. je počet pracovníků vykonávajících činnosti důležité
z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování
radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení dostatečný,
3.
je proces výběru a přípravy pracovníků majících vliv na jadernou bezpečnost, radiační
ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační
mimořádné události a zabezpečení účinný,
4. celková personální politika a její řízení
jsou ze strany vedoucích pracovníků v souladu s požadavky na kulturu bezpečnosti,
5.
pracovní prostředí má vhodné uspořádání a technické vybavení v souladu s ergonomickými
požadavky podle stávajícího stavu vědy a techniky a správné praxe a
6. programy zpětné
vazby z provozních zkušeností pro činnosti se selháním člověka, které přispěly nebo
mohly přispět k provozním událostem, jsou způsobilé určit příčiny takových selhání
a jejich nápravná opatření, a
b) v oblasti, kterou je zvládání radiační mimořádné události,
1. požadavek
projektu jaderného zařízení na vybavení úkrytů a jejich schopnost plnit svou funkci
s ohledem na opotřebení vybavení,
2. požadavek projektu jaderného zařízení na trvalou
provozuschopnost a obyvatelnost úkrytů určených jako havarijní řídící středisko a
technické podpůrné středisko,
3. zda je pravidelně prověřován a vyhodnocován proces
plánované údržby úkrytů,
4. zda existuje a je využíván systém pro získávání, třídění,
analyzování, vyhodnocování a zaznamenávání informací o vzniku radiačních mimořádných
událostí a průběhu odezvy na ně na jiných jaderných zařízeních podobného typu,
5.
dostatečnost množství pracovníků s požadovanou kvalifikací pro provádění řízení a
odezvy na vzniklou radiační mimořádnou událost podle jednotlivých zásahových instrukcí,
6.
zda systém vzdělávání fyzických osob určených k provádění činností podle zásahové
instrukce, vnitřního havarijního plánu nebo havarijního řádu v oblasti zvládání radiační
mimořádné události je v souladu se stávajícím stavem vědy a techniky a správné praxe,
7.
zda pracovní prostředí v úkrytech určených jako havarijní řídící středisko a technické
podpůrné středisko má uspořádání a technické vybavení v souladu s ergonomickými požadavky
podle stávajícího stavu vědy a techniky a správné praxe,
8. nápravná opatření nedostatků
zjištěných při ověřování funkčnosti technických prostředků podle vnitřního havarijního
plánu provedená od předchozího periodického hodnocení bezpečnosti,
9. nápravná opatření
nedostatků zjištěných při havarijních cvičeních se zahrnutím vnitřního havarijního
plánu a zásahových instrukcí, při nichž byl procvičován scénář zahrnující radiační
havárii, provedená za období od předchozího periodického hodnocení bezpečnosti,
10.
systém poskytování základní informace pro případ radiační havárie obyvatelstvu v
zóně havarijního plánování,
11. systém informování obyvatelstva v zóně havarijního
plánování v případě vzniku radiační havárie a
12. významné změny v areálu jaderného
zařízení a v zóně havarijního plánování, které mohou mít vliv na zajištění zvládání
radiační mimořádné události za období od předchozího periodického hodnocení bezpečnosti.
§ 20
Periodické hodnocení bezpečnosti musí dále hodnotit
a) v oblasti, kterou je vliv provozu jaderného zařízení na jeho okolí
z hlediska radiační ochrany,
1. aktuálnost a komplexnost programu monitorování výpustí
a programu monitorování okolí s ohledem na změny provedené na jaderném zařízení a
změny infrastruktury v okolí jaderného zařízení,
2. aktuálnost metod a technických
prostředků využívaných k monitorování výpustí a okolí a k hodnocení dávek pro reprezentativní
osobu z hlediska stávajícího stavu vědy a techniky a správné praxe,
3. vývoj dlouhodobých
trendů hodnot veličin monitorovaných podle programu monitorování výpustí a programu
monitorování okolí v porovnání s výsledky monitorování radiační situace před uvedením
jaderného zařízení do provozu a
4. vývoj dlouhodobých trendů hodnot úvazků efektivní
dávky pro reprezentativní osobu v porovnání s autorizovanými limity stanovenými Úřadem,
b) v oblasti zvláštní povahy využívání výzkumného jaderného zařízení
1. aktuální využívání jaderného reaktoru a předpokládané změny v jeho využívání,
2.
vhodnost existujících vnitřních předpisů pro využívání jaderného reaktoru,
3. účinnost
systému řízení u procesů a činností spojených s využíváním jaderného reaktoru,
4.
změny v dokumentaci vztahující se k výzkumnému jadernému zařízení s ohledem na využívání
jaderného reaktoru,
5. vliv způsobu využívání jaderného reaktoru na jadernou bezpečnost,
radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání
radiační mimořádné události a zabezpečení,
6. vhodnost limitů a podmínek stanovených
specificky pro využívání jaderného reaktoru,
7. proces řízeného stárnutí zařízení
používaných k využívání jaderného reaktoru a
8. kvalifikaci personálu provádějícího
procesy a činnosti při využívání jaderného reaktoru a
c) v oblasti zvláštní povahy využívání úložiště radioaktivního odpadu
1. postupy pro ověření, že vlastnosti radioaktivního odpadu odpovídají podmínkám
přijatelnosti k uložení v úložišti radioaktivního odpadu, a
2. skutečnosti ovlivňující
jadernou bezpečnost, radiační ochranu, monitorování radiační situace, zvládání radiační
mimořádné události a zabezpečení úložiště radioaktivního odpadu po jeho uzavření,
včetně analýzy jeho provozu a potenciálního vývoje bariér, území k umístění tohoto
úložiště a biosféry.
§ 21
Dokumentace periodického hodnocení bezpečnosti
(1) Strategie musí obsahovat
a) popis rozsahu periodického hodnocení bezpečnosti,
b) popis provádění periodického hodnocení bezpečnosti, včetně harmonogramu
realizace jednotlivých etap a požadavků na
1. výstupy periodického hodnocení bezpečnosti
a
2. validaci výstupů periodického hodnocení bezpečnosti podle vyhlášky o požadavcích
na systém řízení,
c) postupy pro zjištění a řešení odchylek mezi stávajícími a požadovanými
funkčními a výkonovými charakteristikami jaderného zařízení,
d) způsob provádění vyhodnocení bezpečnostního významu odchylek od bezpečnostních
požadavků,
e) seznam dokumentace periodického hodnocení bezpečnosti a
f) popis systému řízení periodického hodnocení bezpečnosti, včetně způsobu
komunikace při provádění periodického hodnocení bezpečnosti.
(2) Metodiky podle § 3 odst. 1 pro periodické hodnocení bezpečnosti musí
být zpracovány samostatně pro každou hodnocenou oblast podle § 13 odst. 2 až 4 a
musí obsahovat
a) popis požadavků právních předpisů a požadavků technických norem nebo
technických předpisů, které budou při hodnocení použity,
b) popis metod hodnocení a
c) popis kritérií použitých pro hodnocení naplnění bezpečnostních požadavků.
(3) Výsledky hodnocení jednotlivých bezpečnostních požadavků musí být
zachyceny záznamy o provedeném hodnocení. Záznam o provedeném hodnocení musí obsahovat
a) popis podkladů použitých pro hodnocení,
b) popis způsobu plnění kritéria podle § 13 odst. 6 a 7,
c) zjištěné odchylky od plnění kritéria podle § 13 odst. 6 a 7,
d) vyhodnocení bezpečnostního významu odchylek od bezpečnostních požadavků
a
e) doporučení nápravných opatření k řešení odchylek od bezpečnostních
požadavků.
(4) Výsledky hodnocení jednotlivých oblastí periodického hodnocení bezpečnosti
musí být zachyceny dílčími zprávami o hodnocení oblastí periodického hodnocení bezpečnosti.
Tyto dílčí zprávy musí obsahovat
a) popis cíle hodnocení,
b) seznam bezpečnostních požadavků,
c) výsledek hodnocení jednotlivých bezpečnostních požadavků s uvedením
1. bezpečnostních požadavků,
2. použitých kritérií pro hodnocení naplnění bezpečnostních
požadavků a metodik podle § 3 odst. 1,
3. popisu postupu hodnocení a
4. návrhu řešení
odchylek od bezpečnostních požadavků a
d) v případě dílčí zprávy z hodnocení skutečného stavu systémů, konstrukcí
a komponent dále
1. výčet systémů, konstrukcí a komponent, u kterých není možné prověřit
skutečný stav technickými metodami,
2. popis nepřímých metod hodnocení stavu systémů,
konstrukcí a komponent podle bodu 1 a
3. vyhodnocení nemožnosti prověřit skutečný
stav technickými metodami z hlediska závažnosti pro jadernou bezpečnost, radiační
ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace a zvládání radiační
mimořádné události.
(5) Výsledky periodického hodnocení bezpečnosti s návrhem souboru opatření
musí být zpracovány v závěrečné souhrnné zprávě o periodickém hodnocení bezpečnosti
(dále jen "souhrnná zpráva"). Souhrnná zpráva musí být předložena Úřadu do 3 měsíců
od uplynutí lhůty k provedení periodického hodnocení bezpečnosti podle § 15.
(6) Souhrnná zpráva musí obsahovat
a) stručný popis provedeného periodického hodnocení bezpečnosti s uvedením
jeho cílů, rozsahu, postupu, použitých zdrojů a odkazů na nejdůležitější použitou
a vyhotovenou dokumentaci,
b) u jiného než prvního periodického hodnocení bezpečnosti porovnání
hodnocených oblastí se stavem při předchozím periodickém hodnocení bezpečnosti,
c) přehled výsledků a zjištění umožňujících posouzení dosažené úrovně
jaderné bezpečnosti s uvedením zjištěných odchylek od bezpečnostních požadavků a
opatření k jejich vyřešení,
d) závěr o celkové úrovni jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické
bezpečnosti, monitorování radiační situace a zvládání radiační mimořádné události
dosažené v hodnoceném období,
e) konečný soubor opatření a
f) souhrnný plán realizace souboru opatření, včetně harmonogramu jejich
uskutečňování.
§ 22
Průběžné hodnocení bezpečnosti
(1) Po celou dobu životního cyklu jaderného zařízení musí držitel povolení
provádět průběžné hodnocení bezpečnosti hodnocením současného stavu zajištění jaderné
bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace,
zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení a způsobu naplňování zásad mírového
využívání jaderné energie a ionizujícího záření.
(2) Průběžné hodnocení bezpečnosti musí zahrnovat
a) sledování, vyhodnocování a zaznamenávání
1. veličin a skutečností
důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti,
2. výsledků monitorování radiační situace
podle programů monitorování a
3. údajů o spolehlivosti a provozuschopnosti systémů,
konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnost,
b) hodnocení systému plánování a provádění změn při využívání jaderné
energie,
c) hodnocení účinnosti systému řízení,
d) sledování plnění podmínek stanovených v povolení vydaném Úřadem,
e) hodnocení výsledků pravidelného prověřování shody provozovaných vybraných
zařízení s technickými požadavky, včetně hodnocení výsledků dohledu prováděného držitelem
povolení nad jeho dodavateli, a
f) hodnocení procesů a činností k zabránění rozvoje havarijních podmínek
na jaderném zařízení a ke zmírnění jejich následků podle § 49 odst. 1 písm. u) atomového
zákona.
(3) Hodnocení veličin a skutečností důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti
a radiační ochrany musí být prováděno porovnáním jejich současného stavu s hodnotami
stanovenými projektem jaderného zařízení a vnitřními předpisy.
(4) Pro hodnocení podle odstavce 3 musí být stanoven a používán soubor ukazatelů
bezpečnosti a spolehlivosti pro tyto veličiny a skutečnosti, které umožní sledování
vývoje úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování
radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení porovnáním stejných
údajů za minulá období.
(5) Průběžné hodnocení bezpečnosti musí hodnotit účinnost vnitřních předpisů.
(6) Záznamy výstupů průběžného hodnocení bezpečnosti musí popisovat provedení
průběžného hodnocení bezpečnosti a jeho dosažený výsledek.
(7) Výsledek průběžného hodnocení bezpečnosti musí být zohledněn ve vnitřních
předpisech, provozní bezpečnostní zprávě, v bezpečnostní zprávě k vyřazování z provozu
jaderného zařízení a v pravděpodobnostním hodnocení bezpečnosti.
Zvláštní hodnocení bezpečnosti
§ 23
(1) Zvláštní hodnocení bezpečnosti před provedením změny při využívání
jaderné energie, která se týká vybraného zařízení, musí posoudit
a) dopad provedení změny na schopnost jaderného zařízení plnit principy
bezpečného využívání jaderné energie,
b) úplnost a správnost návrhu změny z hlediska současných požadavků na
jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační
situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení a
c) soulad změny s požadavky dokumentace pro povolovanou činnost a vnitřních
předpisů.
(2) Zvláštní hodnocení bezpečnosti před provedením změny při využívání
jaderné energie, která se týká organizace a řízení, musí posoudit
a) plnění požadavků na systém řízení po provedení změny,
b) vliv změny na činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti
a činnosti důležité z hlediska jaderné bezpečnosti a
c) soulad stavu po provedení změny s požadavkem na zajišťování a udržování
lidských zdrojů potřebných k plnění povinností souvisejících s jadernou bezpečností,
radiační ochranou, technickou bezpečností, monitorováním radiační situace, zvládáním
radiační mimořádné události a zabezpečením.
(3) Zvláštní hodnocení bezpečnosti před provedením jiné změny při využívání
jaderné energie, kterou je provoz jaderného zařízení nad rámec jeho životnosti předpokládané
jeho projektem při prvním fyzikálním spouštění jaderného zařízení, musí pro celou
dobu jeho dalšího provozu posoudit
a) míru stárnutí systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou
bezpečnost, jejichž poškození může omezit rozsah plnění bezpečnostní funkce,
b) spolehlivost systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou
bezpečnost zaznamenávaných v rámci průběžného hodnocení bezpečnosti,
c) plnění kritérií přijatelnosti a zachování bezpečnostních rezerv u
systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnost vzhledem k účinkům
stárnutí,
d) schopnost systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnost
plnit bezpečnostní funkce stanovené projektem jaderného zařízení,
e) platnost analýz stárnutí obsahujících časově omezené předpoklady a
f) účinnost uchovávání vědomostí a zkušeností pracovníků o jaderném zařízení
ze všech předchozích etap jeho životního cyklu.
(4) Zvláštní hodnocení bezpečnosti podle odstavce 3 musí být provedeno nejpozději
24 měsíců před dosažením životnosti jaderného zařízení předpokládané projektem jaderného
zařízení při prvním fyzikálním spouštění jaderného zařízení.
(5) V případě, že termín provedení zvláštního hodnocení podle odstavce 3
je shodný s plánovaným termínem provedení periodického hodnocení bezpečnosti podle
§ 15, musí být toto zvláštní hodnocení provedeno v rámci hodnocení odpovídajících
oblastí podle § 13 odst. 2 až 4.
§ 24
(1) Zvláštní hodnocení bezpečnosti v případě radiační mimořádné události
na jaderném zařízení nebo na jiném jaderném zařízení podobného typu musí posoudit
a) význam radiační mimořádné události na jaderném zařízení nebo na jiném
jaderném zařízení podobného typu z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany,
technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné
události a zabezpečení s využitím postupů systému zpětné vazby podle vyhlášky o zajišťování
jaderné bezpečnosti jaderného zařízení,
b) vhodnost opatření, která jsou navržena k zamezení nebo snížení možnosti
opětovného výskytu vzniklé radiační mimořádné události, a
c) v případě radiační mimořádné události vzniklé na jiném jaderném zařízení
podobného typu vhodnost použití nápravných opatření navržených provozovatelem tohoto
zařízení pro vlastní jaderné zařízení.
(2) Zvláštní hodnocení bezpečnosti při podezření na snížení úrovně jaderné
bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace,
zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení musí posoudit
a) schopnost jaderného zařízení plnit principy bezpečného využívání jaderné
energie,
b) platnost deterministických analýz bezpečnosti,
c) soulad provozu jaderného zařízení s požadavky dokumentace pro povolovanou
činnost a vnitřních předpisů,
d) možnost zvýšení četnosti vzniku iniciační události nebo rozvoje havarijních
podmínek,
e) vliv lidského faktoru,
f) stav fyzických bezpečnostních bariér proti úniku radioaktivních látek
nebo ionizujícího záření,
g) výstupy monitorování radiační situace porovnáním s autorizovanými
limity stanovenými Úřadem,
h) ozáření reprezentativní osoby, dojde-li k úniku radionuklidu do životního
prostředí,
i) správnost stanovení příčiny snížení úrovně jaderné bezpečnosti, radiační
ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační
mimořádné události nebo zabezpečení,
j) skutečný stav systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou
bezpečnost, jejichž selhání vedlo k podezření na snížení úrovně jaderné bezpečnosti,
radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání
radiační mimořádné události nebo zabezpečení,
k) dostatečnost opatření k opětovnému dosažení požadované úrovně jaderné
bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace,
zvládání radiační mimořádné události nebo zabezpečení, byla-li navržena, a
l) účinnost opatření podle písmene k), byla-li přijata.
§ 25
Dokumentace zvláštního hodnocení bezpečnosti
(1) Výsledky zvláštního hodnocení bezpečnosti před provedením změny při
využívání jaderné energie musí být shrnuty ve zprávě, která musí obsahovat
a) označení změny,
b) předpokládaný termín provedení změny,
c) popis důvodů pro provedení změny,
d) popis rozdílu mezi stávajícím a navrhovaným stavem,
e) popis dopadu změny na
1. dokumentaci systému řízení,
2. dokumentaci
pro povolovanou činnost a
3. schopnost jaderného zařízení plnit principy bezpečného
využívání jaderné energie,
f) typ změny,
g) hodnocení vlivu změny na lidský faktor a
h) výsledky hodnocení bezpečnosti.
(2) V případě hodnocení podle § 23 odst. 3 musí zpráva dále obsahovat
a) seznam systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnost,
b) výsledky procesu řízeného stárnutí,
c) výsledky hodnocení spolehlivosti systémů, konstrukcí a komponent s
vlivem na jadernou bezpečnost,
d) výsledky hodnocení platnosti analýz stárnutí obsahujících časově omezené
předpoklady,
e) seznam změn provedených od zahájení provozu jaderného zařízení a
f) program dalšího provozu jaderného zařízení.
(3) Dokumentace zvláštního hodnocení bezpečnosti podle § 24 odst. 1 musí
obsahovat
a) výsledky posouzení významu radiační mimořádné události pro jaderné
zařízení,
b) výsledky posouzení závěrů zprávy o vzniku a průběhu radiační mimořádné
události a
c) výčet nápravných opatření k zabránění výskytu radiační mimořádné události
stejné kategorie a předpokládaný termín jejich provedení.
(4) Dokumentace zvláštního hodnocení bezpečnosti podle § 24 odst. 2 musí
obsahovat
a) zprávu o výsledcích zvláštního hodnocení bezpečnosti obsahující výsledky
posouzení podle § 24 odst. 2,
b) výčet a popis opatření podle § 24 odst. 2 písm. k) a
c) výsledky pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti v případě, že opatření
podle § 24 odst. 2 písm. k) vedou ke změně způsobu využívání jaderné energie.
Předsedkyně:
Ing. Drábová, Ph.D., v. r.
1) Směrnice Rady 2009/71/Euratom ze dne 25. června 2009, kterou se stanoví rámec
Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení.
Směrnice Rady 2011/70/Euratom
ze dne 19. července 2011, kterou se stanoví rámec Společenství pro odpovědné a bezpečné
nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem.
Směrnice Rady 2014/87/Euratom ze dne 8. července 2014, kterou se mění směrnice 2009/71/Euratom,
kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení.