301/2000 Sb.
ZÁKON
ze dne 2. srpna 2000
o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů
Změna: 320/2002 Sb., 578/2002 Sb.
Změna: 165/2004 Sb.
Změna: 422/2004 Sb.
Změna: 499/2004 Sb.
Změna: 21/2006 Sb.
Změna: 115/2006 Sb.
Změna: 342/2006 Sb.
Změna: 165/2006 Sb.
Změna: 239/2008 Sb.
Změna: 190/2009 Sb.
Změna: 41/2009 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 375/2011 Sb.
Změna: 142/2012 Sb., 167/2012 Sb.
Změna: 333/2012 Sb.
Změna: 89/2012 Sb., 312/2013 Sb.
Změna: 101/2014 Sb.
Změna: 15/2015 Sb.
Změna: 312/2013 Sb. (část)
Změna: 183/2017 Sb.
Změna: 222/2017 Sb.
Změna: 279/2019 Sb.
Změna: 270/2021 Sb.
Změna: 270/2021 Sb. (část)
Změna: 261/2021 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
MATRIKY, JMÉNO A PŘÍJMENÍ
HLAVA I
MATRIKA
DÍL 1
Obecná ustanovení
§ 1
(1) Matrika je státní evidence
a) narození, uzavření manželství, vzniku registrovaného partnerství
(dále jen „partnerství“) a úmrtí fyzických osob na území České republiky,
b) narození, uzavření manželství, vzniku partnerství a úmrtí, k nimž
došlo v cizině, jde-li o státní občany České republiky (dále jen „občan“), a
c) uzavření manželství, k nimž došlo v cizině, byl-li život snoubence
přímo ohrožen15) a nejde-li o občany.
(2) Matrika se dělí na
a) matriku narození, pro kterou se vede kniha narození,
b) matriku manželství, pro kterou se vede kniha manželství,
c) matriku partnerství, pro kterou se vede kniha partnerství, a
d) matriku úmrtí, pro kterou se vede kniha úmrtí.
(3) Kniha narození, kniha manželství, kniha partnerství a kniha úmrtí
(dále jen "matriční kniha") je vytvořena z předem svázaných tiskopisů.
(4) Součástí matriční knihy je abecední jmenný rejstřík (dále jen "rejstřík")
provedených zápisů narození, uzavření manželství, vzniku partnerství a úmrtí fyzických
osob (dále jen "matriční událost").
§ 1a
V tomto zákoně se nezletilým rozumí fyzická osoba mladší 18 let, která
nenabyla plné svéprávnosti.
Působnost na úseku matrik
§ 2
(1) Působnost na úseku matrik a další činnosti stanovené tímto zákonem
vykonávají
a) matriční úřady, kterými
jsou obecní úřady, v hlavním městě Praze úřady městských částí, v územně členěných
statutárních městech úřady městských obvodů nebo úřady městských částí a pro území
vojenských újezdů újezdní úřady1), které určí a jejich správní obvody vymezí Ministerstvo
vnitra (dále jen "ministerstvo") prováděcím právním předpisem,
b) obecní úřady obcí s rozšířenou působností (dále jen "úřad s rozšířenou
působností"),
c) krajské úřady, v hlavním městě Praze a ve městech Brně, Ostravě
a Plzni magistráty těchto měst (dále jen "krajský úřad"),
d) ministerstvo.
(2) Určení matričního úřadu nebo jeho zrušení, popřípadě změnu správního
obvodu matričního úřadu lze provést pouze k počátku kalendářního roku, nedojde-li
ke změnám v územním členění státu k jinému datu.
(3) Dojde-li k určení matričního úřadu nebo k jeho zrušení, popřípadě
ke změně správního obvodu matričního úřadu, rozhodne ministerstvo, který matriční
úřad převezme matriční knihy.
§ 3
Matriční úřad
(1) Matriční úřad vede
a) matriční knihy,
b) sbírky listin v rozsahu
stanoveném tímto zákonem.
(2) Matriční úřad vede matriční knihy a sbírky listin pro
a) obec,
v níž má sídlo, a dále pro obce patřící do jeho správního obvodu vymezeného prováděcím
právním předpisem [§ 2 odst. 1 písm. a)],
b) území vojenského újezdu.
(3) Matriční úřad příslušný k přijetí prohlášení o vstupu do partnerství
(dále jen „registrující matriční úřad“) vede jednu matriční knihu pro správní obvod
vymezený prováděcím právním předpisem [§ 2 odst. 1 písm. a)].
(4) V hlavním městě Praze a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň vede matriční
úřad matriční knihy a sbírky listin pro městskou část nebo městský obvod, v němž
má sídlo, a pro další městské části nebo městské obvody ve svém správním obvodu vymezeném
prováděcím právním předpisem [§ 2 odst. 1 písm. a)].
(5) Matriční knihy, do kterých se zapisuje narození, uzavření manželství,
vznik partnerství a úmrtí občanů, ke kterým došlo v cizině, vede Úřad městské části
Brno-střed (dále jen "zvláštní matrika").
(6) Vedení matričních knih a úkony zabezpečované v souvislosti s vedením
matričních knih jsou výkonem státní správy.
§ 4
Úřad s rozšířenou působností
(1) Úřad s rozšířenou působností provádí kontrolu vedení matričních
knih a sbírek listin, a to u všech matričních úřadů ve svém územním obvodu nejméně
jednou ročně.
(2) Úřad s rozšířenou působností provádí ověřování (§ 28) rodných,
oddacích a úmrtních listů a dokladů o partnerství (dále jen "matriční doklad"), vysvědčení
o právní způsobilosti k uzavření manželství, vysvědčení o právní způsobilosti ke
vstupu do partnerství a potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize a potvrzení
o údajích uváděných ve sbírce listin a v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince
1958, jde-li o narození, uzavření manželství nebo úmrtí, vydaných matričními úřady,
které jsou zařazeny do jeho správního obvodu.
(3) Úřad s rozšířenou působností vede a aktualizuje sbírku listin
a vede a aktualizuje druhopisy matričních knih vedených do 31. prosince 1958, jde-li
o narození, uzavření manželství nebo úmrtí, pro matriční úřady zařazené v jeho správním
obvodu.
§ 4a
Krajský úřad
(1) Krajský úřad kontroluje výkon přenesené působnosti na úseku matrik,
užívání a změny jména a příjmení u úřadů s rozšířenou působností ve svém správním
obvodu nejméně jednou ročně.
(2) Krajský úřad provádí ověřování (§ 28) matričních dokladů, vysvědčení
o právní způsobilosti k uzavření manželství, vysvědčení o právní způsobilosti ke
vstupu do partnerství a potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize a potvrzení
o údajích uváděných ve sbírce listin a v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince
1958, jde-li o narození, uzavření manželství nebo úmrtí, vydaných matričními úřady
a úřady s rozšířenou působností, které jsou zařazeny do jeho správního obvodu.
(3) Krajský úřad vede a aktualizuje sbírku listin a vede a aktualizuje
druhopisy matričních knih vedených do 31. prosince 1958, jde-li o narození, uzavření
manželství nebo úmrtí, pro úřady s rozšířenou působností zařazené v jeho správním
obvodu.
(4) Krajský úřad provádí zkoušku odborné způsobilosti k vedení matričních
knih a k plnění úkonů zabezpečovaných v souvislosti s vedením matričních knih a sbírek
listin (dále jen „zkouška“) u zaměstnance obce, v hlavním městě Praze zaměstnance
městské části nebo zaměstnance Ministerstva obrany zařazeného do matričního úřadu
(dále jen „matrikář“), který je zařazen do jeho správního obvodu.
Zápisy do matričních knih
§ 5
(1) Do matriční knihy se zapisuje
a) matriční událost,
b) rozhodnutí o prohlášení manželství za neplatné,
nebo o tom, že manželství nevzniklo, rozvod manželství, zrušení partnerství, rozhodnutí
o prohlášení, že partnerství nevzniklo nebo že je neplatné, údaje o osvojení, určení
rodičovství, změně jména nebo příjmení a další skutečnosti, jimiž se mění a doplňují
zápisy v matriční knize, (dále jen "matriční skutečnost"), je-li matriční událost
zapsána v matriční knize vedené matričním úřadem (§ 1) nebo zvláštní matrikou (§
3).
(2) Změny a opravy zápisů v matriční knize se provádějí na základě
veřejných listin nebo jiných listin, stanoví-li tak tento zákon.
§ 6
(1) Zápisy se do matriční knihy provádějí rukopisně do předem svázaných
knih.
(2) Matriční události, matriční skutečnosti, změny a opravy se souběžně
vedou pomocí výpočetní techniky.
(3) Zápisy matričních událostí, matričních skutečností, dodatečných
zápisů, změn a oprav pomocí výpočetní techniky se provádějí na základě uzavřeného
zápisu ve svazku matriční knihy rukopisně vedené. Jestliže se údaje v zápise provedeném
pomocí výpočetní techniky odlišují od údajů uvedených v matriční knize rukopisně
vedené, považují se za správné údaje uvedené v matriční knize rukopisně vedené.
§ 7
(1) Matriční zápisy uvedené v § 5 se provádějí v úřední místnosti v
sídle matričního úřadu po obdržení podkladů nebo ústního oznámení pro jejich provedení,
nejpozději do 30 dnů od obdržení těchto podkladů, popřípadě ústního oznámení.
(2) Úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad může povolit na
návrh matričního úřadu provádění matričních zápisů uvedených v odstavci 1, vydávání
matričních dokladů a potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize i mimo úřední
místnost matričního úřadu na jiném vhodném místě, kde jsou pro to vytvořeny podmínky.
(3) Matriční úřad je povinen zabezpečit ochranu technického vybavení
a matričních knih před zneužitím údajů v nich obsažených a před zničením nebo poškozením
a uchovávat matriční knihy po stanovenou dobu.
(4) Údaje v matričních knihách jsou neveřejné, není-li dále stanoveno
jinak.
Sbírka listin
§ 8
nadpis vypuštěn
(1) Matriční úřad vede pro knihu narození, knihu manželství a knihu
úmrtí a registrující matriční úřad pro knihu partnerství sbírku listin za každý kalendářní
rok samostatně. Sbírku listin tvoří listiny, které slouží jako podklad pro matriční
zápis, jeho změnu či opravu.
(2) Matriční úřad předá sbírku listin za kalendářní rok úřadu s
rozšířenou působností nebo krajskému úřadu nejpozději do konce února následujícího
roku.
(3) Matriční úřad předává úřadu s rozšířenou působností nebo krajskému
úřadu jedenkrát měsíčně k založení do sbírky listin nebo k provedení dodatečného
zápisu matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny v druhopisu matriční
knihy vedené do 31. prosince 1958 a uložené u úřadu s rozšířenou působností nebo
krajského úřadu, listiny, na jejichž podkladě provedl dodatečný zápis matriční události,
matriční skutečnosti, opravy či změny v prvopisu matriční knihy. Bude-li se provádět
dodatečný zápis matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny do druhopisu
matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, matriční úřad zašle úřadu s rozšířenou
působností nebo krajskému úřadu písemné sdělení se zněním dodatečného zápisu matriční
události, matriční skutečnosti, opravy či změny provedeného v prvopisu matriční knihy.
(4) Listiny, na jejichž podkladě úřad s rozšířenou působností nebo
krajský úřad provedl dodatečný zápis matriční události, matriční skutečnosti, opravy
či změny v druhopisu matričních knih vedených do 31. prosince 1958, se nevkládají
do druhopisů matričních knih vedených do 31. prosince 1958. Ukládají se odděleně
od druhopisu matričních knih vedených do 31. prosince 1958 za každý kalendářní rok
samostatně do složky s uvedením odkazu na příslušný prvopis matriční knihy, ve které
byl dodatečný zápis matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny proveden.
Zápis se opatří datem a podpisem zaměstnance úřadu s rozšířenou působností nebo krajského
úřadu pověřeného činností na úseku matrik.
(5) Úřad s rozšířenou působností a krajský úřad uchovávají a aktualizují
sbírku listin a druhopisy matričních knih vedených do 31. prosince 1958. Tyto úřady
jsou povinny zabezpečit ochranu sbírky listin a druhopisů matričních knih vedených
do 31. prosince 1958 před zneužitím údajů a před zničením nebo poškozením.
§ 8a
(1) Matriční úřad, úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad
povolí nahlédnout do sbírky listin nebo druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince
1958 a činit výpisy z nich v přítomnosti matrikáře nebo vydá potvrzení o údajích
uváděných ve sbírce listin, kterou vede, nebo v druhopisu matriční knihy vedené do
31. prosince 1958
a) fyzické osobě, které se zápis týká, nebo členům její rodiny,
jejím sourozencům a dále zmocněncům těchto osob,
b) pro úřední potřebu státních orgánů nebo výkon přenesené působnosti
orgánů územních samosprávných celků,
c) statutárním orgánům církví nebo duchovním jimi zmocněným,
jde-li o matriční knihy vedené těmito církvemi do 31. prosince 1949, nebo
d) fyzické osobě, která prokáže, že je to nezbytné pro uplatnění
jejích práv před orgány státu nebo před orgány územních samosprávných celků.
(2) Registrující matriční úřad, úřad s rozšířenou působností nebo
krajský úřad povolí nahlédnout do sbírky listin vedené ke knize partnerství a činit
výpisy z ní v přítomnosti matrikáře nebo vydá potvrzení o údajích uváděných ve sbírce
listin
a) fyzické osobě, které se zápis týká, nebo jejímu zmocněnci,
b) pro úřední potřebu státních orgánů nebo výkon přenesené působnosti
orgánů územních samosprávných celků, nebo
c) fyzické osobě, která prokáže, že je to nezbytné pro uplatnění
jejích práv před orgány státu nebo před orgány územních samosprávných celků.
(3) V případě osvojení mohou nahlédnout do sbírky listin nebo druhopisu
matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 pouze osvojitelé a po dovršení 12 let
i osvojenec, pokud nebylo soudem rozhodnuto o utajení osvojení; pokud bylo soudem
rozhodnuto o utajení osvojení, může osvojenec nahlédnout do sbírky listin až po nabytí
svéprávnosti.
(4) Do sbírky listin vedené k zápisu narození dítěte, jehož matka
požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem22), může nahlédnout pouze matka
dítěte a po dovršení 12 let i dítě.
(5) Matriční úřad, úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad
vydá kopii sbírky listin nebo doslovný výpis z druhopisu matriční knihy vedené do
31. prosince 1958, který lze pořídit i kopií matričního zápisu, pro úřední potřebu
státních orgánů nebo výkon přenesené působnosti orgánů územních samosprávných celků.
(6) Za členy rodiny se pro účely tohoto zákona považuje manžel, partner,
rodiče, děti, prarodiče, vnuci a pravnuci.
§ 8b
Je-li prvopis matriční knihy a druhopis matriční knihy vedené
do 31. prosince 1958 uložen v Národním archivu, Vojenském historickém archivu, státním
oblastním archivu nebo Archivu hlavního města Prahy,
a) archiv, v němž je uložen prvopis matriční knihy, provede dodatečný
zápis matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny do tohoto prvopisu.
Zápis se opatří datem jeho vyhotovení a podpisem archiváře. Listiny, na jejichž podkladě
byl dodatečný zápis podle věty první proveden, spolu s písemným sdělením se zněním
tohoto zápisu tento archiv předá Národnímu archivu, Vojenskému historickému archivu,
státnímu oblastnímu archivu nebo Archivu hlavního města Prahy, v němž je uložen druhopis
matriční knihy vedené do 31. prosince 1958,
b) archiv, v němž je uložen druhopis matriční knihy vedené do
31. prosince 1958, provede dodatečný zápis matriční události, matriční skutečnosti,
opravy či změny na základě písemného sdělení podle písmene a), do tohoto druhopisu.
Listiny, na jejichž podkladě byl proveden dodatečný zápis podle věty první, se ukládají
mimo příslušný druhopis do samostatné složky za každý kalendářní rok s uvedením odkazu
na prvopis matriční knihy, ve kterém byl dodatečný zápis matriční události, matriční
skutečnosti, opravy či změny proveden. Zápis se opatří datem jeho vyhotovení a podpisem
archiváře.
§ 9
Matrikář
(1) Matrikářem může být občan, který je zaměstnancem obce, v hlavním
městě Praze zaměstnancem městské části, která má působnost matričního úřadu, prokázal
odborné znalosti zkouškou u krajského úřadu, popřípadě zkouškou zvláštní odborné
způsobilosti na úseku matrik a státního občanství podle zvláštního zákona.1a)
(2) Odbornou způsobilost prokazuje matrikář osvědčením o vykonání
zkoušky vydaným krajským úřadem. Obsahem zkoušky je ověření znalostí právních předpisů,
týkajících se oblasti matrik, jména a příjmení a státního občanství, ověřování shody
opisu nebo kopie s listinou a ověřování pravosti podpisu, a dalších právních předpisů,
které se vztahují k činnosti matrikáře, a ověření dovedností v užívání výpočetní
techniky.
(3) Zaměstnavatel umožní matrikáři odbornou přípravu na zkoušku a její
vykonání.
(4) Nevyhoví-li uchazeč při zkoušce, může zkoušku dvakrát opakovat.
Opakovanou zkoušku je možno vykonat nejdříve za 60 dnů a nejpozději do 90 dnů ode
dne konání zkoušky, při níž uchazeč nevyhověl.
(5) Matrikář, a dále též, je-li to nezbytné pro výkon jejich funkce,
starosta, místostarosta, primátor, náměstek primátora, primátor hlavního města Prahy
a jeho náměstek, pověřený člen zastupitelstva obce, města, hlavního města Prahy nebo
jeho městské části, anebo městské části nebo městského obvodu územně členěných statutárních
měst, tajemník obecního (městského) úřadu, magistrátu, úřadu městské části hlavního
města Prahy anebo úřadu městské části nebo úřadu městského obvodu územně členěných
statutárních měst a ředitel Magistrátu hlavního města Prahy mají přístup k osobním
údajům uvedeným v matričních knihách a sbírkách listin; jsou povinni zachovávat mlčenlivost
o těchto údajích,2) a to i po skončení výkonu jejich funkce.
(6) Matrikář a tajemník matričního úřadu mají při výkonu matriční činnosti
postavení úřední osoby.
Příslušnost matričního úřadu k zápisu matriční události
§ 10
(1) Příslušný k zápisu narození a úmrtí do matriční knihy je matriční
úřad, v jehož správním obvodu se fyzická osoba narodila nebo zemřela.
(2) Nezjistí-li se, kde došlo k narození nebo úmrtí fyzické osoby,
provede zápis matriční úřad, v jehož správním obvodu byla narozená nebo zemřelá fyzická
osoba nalezena.
(3) Narodí-li se nebo zemře-li fyzická osoba v dopravním prostředku,
zapíše narození nebo úmrtí matriční úřad, v jehož správním obvodu došlo k vyložení
fyzické osoby z dopravního prostředku.
(4) K provedení zápisu rozhodnutí soudu o prohlášení fyzické osoby
za mrtvou je příslušný Úřad městské části Praha 1.
§ 11
Příslušný k zápisu o uzavření manželství je matriční úřad, v jehož
správním obvodu došlo k uzavření manželství.
§ 11a
(1) Snoubenci projeví vůli, že spolu vstupují do manželství před
a) starostou, místostarostou nebo pověřeným členem zastupitelstva
obce, městské části hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části územně
členěného statutárního města, které jsou matričním úřadem, a to pouze ve správním
obvodu tohoto matričního úřadu,
b) starostou nebo místostarostou obce, městské části hlavního města
Prahy, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města, které
nejsou matričním úřadem, je-li jeden ze snoubenců přihlášen k trvalému pobytu v jeho
správním obvodu, a to pouze ve správním obvodu této obce, městské části hlavního
města Prahy, městských obvodů nebo městských částí územně členěných statutárních
měst,
c) primátorem hlavního města Prahy, náměstkem primátora hlavního
města Prahy nebo pověřeným členem zastupitelstva hlavního města Prahy, jakož i před
primátorem statutárního města, náměstkem primátora statutárního města nebo pověřeným
členem zastupitelstva statutárního města, a to pouze ve správním obvodu hlavního
města Prahy nebo statutárního města.
(2) Prohlášení snoubenců podle odstavce 1, že spolu vstupují do manželství,
musí být učiněno v přítomnosti matrikáře matričního úřadu, v jehož správním obvodu
se manželství uzavírá.
(3) Manželství se uzavírá v místě určeném obcí pro konání slavnostních
obřadů.
(4) Je-li život snoubence přímo ohrožen15), snoubenci projeví vůli,
že spolu vstupují do manželství před starostou, místostarostou nebo pověřeným členem
zastupitelstva obce, městské části hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské
části územně členěného statutárního města nebo úředníkem zařazeným do obecního úřadu,
a to na kterémkoli místě i bez přítomnosti matrikáře.
§ 12
Matriční úřad může povolit na základě žádosti snoubenců uzavření manželství
na kterémkoli vhodném místě ve svém správním obvodu nebo mimo dobu stanovenou radou
obce.
§ 13
(1) K vydání osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro
uzavření církevního sňatku, (dále jen "osvědčení")4) je příslušný matriční úřad,
v jehož správním obvodu má být manželství uzavřeno. K žádosti o vydání osvědčení
je třeba předložit doklady potřebné k uzavření manželství. Požádají-li snoubenci
o vydání osvědčení prostřednictvím zmocněnce, musí být jejich podpisy na plné moci
úředně ověřeny.
(2) Osvědčení vydá matriční úřad ve dvojím vyhotovení.
DÍL 2
Zápisy narození, uzavření manželství, vzniku partnerství a úmrtí
Kniha narození
§ 14
(1) Do knihy narození se zapisuje
a) jméno, popřípadě jména a příjmení
dítěte,
b) den, měsíc a rok narození dítěte,
c) rodné číslo, místo narození a pohlaví
dítěte,
d) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, data a místa
narození, rodná čísla, státní občanství a místo trvalého pobytu rodičů,
e) datum
zápisu a podpis matrikáře.
(2) Údaje uvedené v odstavci 1 písm. d) se do knihy narození nezapisují
v případě, že matka dítěte požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem.4a)
(3) Zápis do knihy narození se provede
a) na základě písemného hlášení o narození živého nebo mrtvého
dítěte, nebo
b) na základě ústního oznámení o narození dítěte mimo zdravotnické
zařízení, nebyly-li jeho matce ani následně poskytnuty zdravotní služby; o tomto
oznámení sepíše matrikář s oznamovatelem zápis.
(4) Písemné hlášení o narození dítěte, jehož matka požádala o utajení
své osoby v souvislosti s porodem, obsahuje informaci, že se jedná o takový případ.
(5) Při ústním oznámení je oznamovatel povinen prokázat svoji totožnost.
(6) Je-li oznamovatel neslyšící, nebo němý, popřípadě učiní-li oznámení
v jiném než českém, nebo slovenském jazyce, je nutná přítomnost tlumočníka.6)
§ 15
(1) Narození je povinen oznámit matričnímu úřadu poskytovatel zdravotních
služeb, v jehož zdravotnickém zařízení byl porod ukončen; nebyl-li porod ukončen
ve zdravotnickém zařízení, oznámí narození lékař, který jako první poskytl při porodu
nebo po porodu zdravotních služby.
(2) Nedošlo-li k oznámení podle odstavce 1, narození je povinen oznámit
matričnímu úřadu jeden z rodičů, popřípadě jeho zákonný zástupce, nebo soudem jmenovaný
opatrovník.
(3) Nedošlo-li k oznámení podle odstavce 1 nebo 2, narození je povinna
oznámit matričnímu úřadu fyzická osoba, která se o narození dozvěděla.
(4) Oznámení podle odstavců 1 a 2 se učiní nejpozději do 3 pracovních
dnů od narození dítěte. Matka učiní oznámení nejpozději do 3 pracovních dnů od okamžiku,
kdy je schopna oznámení učinit. Fyzická osoba uvedená v odstavci 3 učiní oznámení
do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o narození dozvěděla.
(5) Matriční úřad sdělí neprodleně poskytovateli zdravotních služeb
na základě jeho žádosti rodné číslo dítěte, jehož narození tento poskytovatel oznámil
podle odstavce 1.
§ 16
(1) K zápisu do knihy narození dítěte narozeného za trvání manželství
předloží jeden z rodičů
a) oddací list,
b) občanský průkaz, nebo cestovní doklad, nebo průkaz povolení
k pobytu cizince, byl-li mu vydán,
c) souhlasné prohlášení rodičů o jménu, popřípadě jménech dítěte,
d) souhlasné prohlášení rodičů o příjmení dítěte, pokud údaj o
příjmení dítěte není patrný z oddacího listu rodičů dítěte,
e) případně další doklady potřebné k zjištění, nebo ověření správnosti
údajů, zapisovaných do knihy narození.
(2) K zápisu do knihy narození dítěte narozeného mimo manželství,
jehož otec není znám, předloží matka
a) prohlášení o jménu, popřípadě jménech dítěte,
b) rodný list,
c) pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, je-li matka dítěte
rozvedená, nebo úmrtní list manžela, je-li matka dítěte ovdovělá,
d) občanský průkaz, nebo cestovní doklad, nebo průkaz povolení
k pobytu cizince, byl-li jí vydán,
e) případně další doklady potřebné k zjištění, nebo ověření správnosti
údajů, zapisovaných do knihy narození.
(3) K zápisu do knihy narození dítěte narozeného mimo manželství,
k němuž bylo určeno otcovství nebo jehož otcem je muž, který dal k umělému oplodnění
souhlas23), předloží jeden z rodičů
a) souhlasné prohlášení rodičů o jménu, popřípadě jménech dítěte,
b) souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství nebo písemný
souhlas muže, který dal k umělému oplodnění, potvrzený poskytovatelem zdravotních
služeb, popřípadě rozhodnutí soudu o určení otcovství k dítěti,
c) rodný list matky a otce dítěte,
d) pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, je-li matka dítěte
rozvedená, nebo úmrtní list manžela, je-li matka dítěte ovdovělá,
e) občanský průkaz, nebo cestovní doklad, nebo průkaz povolení
k pobytu cizince, byl-li mu vydán,
f) případně další doklady potřebné k zjištění, nebo ověření správnosti
údajů, zapisovaných do knihy narození.
(4) K zápisu do knihy narození dítěte narozeného mimo zdravotnické
zařízení, jehož matce nebyly ani následně poskytnuty zdravotní služby, předloží jeden
z rodičů kromě dokladů uvedených v odstavcích 1, 2 nebo 3 další doklady potřebné
k prokázání skutečnosti, že matkou dítěte je žena, která je porodila.
(5) Pokud je rodič neslyšící, němý nebo nemluví nebo nerozumí česky,
je nutná pro souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství přítomnost tlumočníka6).
Účast tlumočníka zajišťuje jeden z rodičů na vlastní náklady, nestanoví-li zvláštní
právní předpis jinak. Bez přítomnosti tlumočníka nelze souhlasné prohlášení rodičů
o určení otcovství v těchto případech učinit. Nejde-li o tlumočníka jmenovaného ministrem
spravedlnosti nebo předsedou krajského soudu, musí tlumočník složit slib do rukou
matrikáře, a to ve znění slibu podle zákona o znalcích a tlumočnících. Určit otcovství
souhlasným prohlášením rodičů lze pouze jednou a nelze je vzít zpět. Rodiče současně
stvrdí svým podpisem, že neurčili otcovství k tomuto dítěti před jiným matričním
úřadem nebo před soudem.
(6) V případech hodných zvláštního zřetele, zejména u osoby, která
žádá o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky, azylanta nebo osoby
požívající doplňkové ochrany, může matriční úřad připustit nahrazení dokladů uvedených
v odstavcích 1, 2 a 3 čestným prohlášením rodičů, nebo jednoho z nich.
§ 17
(1) Zápis dítěte, jehož matka požádala o utajení své osoby v souvislosti
s porodem,22) do knihy narození se provede podle zprávy poskytovatele zdravotních
služeb, v jehož zdravotnickém zařízení, byl porod ukončen, obsahující údaje uvedené
v § 14 odst. 1, přičemž údaje uvedené v § 14 odst. 1 písm. d) se do knihy narození
nezapíší.
(2) Zápis dítěte nezjištěné totožnosti se do knihy narození provede
podle výsledků šetření orgánů policie a zprávy lékaře obsahující sdělení o pohlaví
a pravděpodobném datu narození dítěte. Výsledek šetření i zprávu lékaře předává matričnímu
úřadu orgán policie, který šetření prováděl.7)
(3) Nelze-li ani po následném dalším šetření zjistit datum narození
dítěte nezjištěné totožnosti, matriční úřad o tom učiní oznámení soudu a datum narození
dítěte určí soud.
(4) Nelze-li ani po následném dalším šetření zjistit místo narození
dítěte, uvede se v zápisu, dodatečném zápisu, dodatečném záznamu a opravě zápisu
jako místo narození sídlo matričního úřadu příslušného k provedení zápisu narození
do matriční knihy.
§ 17a
Dodatečný záznam o změně pohlaví se do knihy narození provede na základě
potvrzení vydaného poskytovatelem zdravotních služeb, který je povinen toto potvrzení
oznámit matričnímu úřadu do 3 pracovních dnů ode dne provedení změny pohlaví. Dnem
změny pohlaví je den uvedený v tomto potvrzení24). Vzor potvrzení poskytovatele zdravotních
služeb o zahájení a ukončení léčby pro změnu pohlaví stanoví ministerstvo prováděcím
právním předpisem.
§ 18
(1) Jméno, popřípadě jména dítěte se do matriky zapíší podle souhlasného
prohlášení rodičů; není-li jeden rodič znám, je rodičovské odpovědnosti zbaven nebo
je výkon jeho rodičovské odpovědnosti v této oblasti omezen nebo pozastaven, zapíše
se jméno, popřípadě jména dítěte podle prohlášení druhého z rodičů, jinak podle pravomocného
rozhodnutí soudu.
(2) Zapsána mohou být dvě jména, která nesmí být stejná; dítěti, které
není občanem a jehož rodiče nemají státní občanství České republiky, lze zapsat více
jmen. Ustanovení odstavce 1 se užije obdobně.
(3) Souhlasným prohlášením je i písemné prohlášení rodičů učiněné u
poskytovatele zdravotních služeb na předepsaném tiskopise.
(4) Matriční úřad nezapíše do knihy narození jméno, popřípadě jména,
a učiní o tom oznámení soudu, jestliže rodiče
a) se nedohodnou na jménu, popřípadě
jménech dítěte do jednoho měsíce od narození dítěte, nebo
b) jméno dítěti neurčí
do jednoho měsíce od narození dítěte, nebo
c) určí dítěti jméno, popřípadě jména,
které nelze do knihy narození zapsat, nebo
d) nejsou známi.
§ 19
(1) Do knihy narození se dítěti zapíše společné příjmení rodičů, nebo,
mají-li příjmení různá, zapíše se příjmení jednoho z nich, určené dohodou při uzavření
manželství. Nevyplývá-li z oddacího listu rodičů dohoda o příjmení dítěte, zapíše
se dítěti příjmení, na jehož užívání se manželé (rodiče) dohodli.
(2) Dítěti, jehož rodiče neuzavřeli manželství a mají různá příjmení,
se zapíše příjmení podle dohody rodičů při určení otcovství souhlasným prohlášením
rodičů, nebo podle pravomocného rozsudku soudu o určení otcovství. Dohodou je možné
určit příjmení, které v době, kdy k dohodě došlo, má jeden z rodičů nebo dítě. Dítěti,
které není občanem a jehož rodiče nemají státní občanství České republiky, se zapíše
příjmení podle dohody rodičů. U dítěte staršího 15 let musí být připojen k této dohodě
jeho souhlas. Tuto dohodu nelze měnit.
(3) Dítěti, které se narodí v době od uzavření manželství do uplynutí
třístého dne poté, co manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné, nebo poté,
co byl manžel matky prohlášen za nezvěstného, se zapíše příjmení, na kterém se manželé
dohodli při uzavření manželství, pokud matka neuzavřela nové manželství8).
(4) Narodí-li se dítě, které je počato umělým oplodněním, ženě neprovdané,
u něhož se má za to, že otcem dítěte je muž, který dal k umělému oplodnění souhlas23),
zapíše se dítěti do knihy narození příjmení, na němž se rodiče dohodli podle odstavce
2.
(5) Není-li otec dítěte znám, zapíše se do knihy narození příjmení
matky, které má v době narození dítěte.
(6) Nelze-li dosáhnout dohody rodičů o příjmení dítěte, příjmení se
do knihy narození nezapíše a matriční úřad o tom učiní oznámení soudu.
Kniha manželství
§ 20
(1) Do knihy manželství se zapisují
a) jména, příjmení, popřípadě
rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, rodná čísla, osobní stav a státní
občanství muže a ženy, kteří uzavřeli manželství, (dále jen "manželé"),
b) den, měsíc,
rok a místo uzavření manželství,
c) jména a příjmení, popřípadě rodná příjmení, den,
měsíc, rok a místo narození rodičů manželů,
d) dohoda manželů o příjmení a v případě,
že si manželé ponechají dosavadní příjmení, i dohoda o příjmení dětí v mužském a
ženském tvaru,
e) jména, příjmení a rodná čísla svědků; jde-li o cizince, který nemá
rodné číslo, datum a místo jeho narození,
f) datum zápisu a podpis matrikáře.
(2) Zápis do knihy manželství se provede na základě protokolu o uzavření
manželství (§ 40). Zapisované údaje matrikář ověří z dokladů potřebných k uzavření
manželství (§ 33 až 38).
§ 20a
Kniha partnerství
(1) Do knihy partnerství se zapisují
a) jména a příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok
a místo narození, rodná čísla, osobní stav a státní občanství partnerů,
b) den, měsíc, rok a místo prohlášení o vstupu do partnerství,
c) jména a příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok
a místo narození rodičů partnerů,
d) datum zápisu a podpis matrikáře.
(2) Zápis do knihy partnerství se provede na základě protokolu o vstupu
do partnerství (§ 40a). Zapisované údaje matrikář ověří z dokladů potřebných ke vstupu
do partnerství (§ 33 až 35).
Kniha úmrtí
§ 21
(1) Do knihy úmrtí se zapisuje
a) den, měsíc, rok a místo úmrtí,
b) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, den, měsíc, rok a
místo narození, rodné číslo, osobní stav, pohlaví, státní občanství a místo trvalého
pobytu zemřelého,
c) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné
příjmení, a rodné číslo žijícího manžela, partnera8a),
d) datum zápisu a podpis matrikáře.
(2) Zápis do knihy úmrtí se provede na základě
a) listu o prohlídce zemřelého, nebo
b) pravomocného rozhodnutí soudu o prohlášení fyzické osoby za
mrtvou (§ 10 odst. 4).
(3) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen oznámit úmrtí příslušnému
matričnímu úřadu do 3 pracovních dnů od prohlídky těla zemřelého, popřípadě od provedení
pitvy na listu o prohlídce zemřelého9).
§ 22
(1) Zápis úmrtí fyzické osoby nezjištěné totožnosti se provede do knihy
úmrtí na základě listu o prohlídce zemřelého.
(2) Nelze-li ani po následném dalším šetření zjistit místo úmrtí fyzické
osoby, uvede se v zápisu, dodatečném zápisu, dodatečném záznamu a opravě zápisu jako
místo úmrtí místo, kde bylo tělo nalezeno25).
(3) Nelze-li ani po následném dalším šetření zjistit datum úmrtí fyzické
osoby, matriční úřad o tom učiní oznámení soudu a datum úmrtí určí soud.
§ 23
Doba uložení matriční knihy a sbírky listin
(1) Matriční knihy zůstanou uloženy po provedení posledního zápisu
u matričního úřadu:
a) kniha narození po dobu 100 let,
b) kniha manželství po dobu 75 let,
c) kniha partnerství po dobu 75 let,
d) kniha úmrtí po dobu 75 let.
(2) Po uplynutí stanovené doby se matriční knihy předají k archivaci
příslušnému státnímu oblastnímu archivu, není-li dále stanoveno jinak.
(3) Druhopisy matričních knih a sbírky listin zůstanou uložené
po provedení posledního zápisu v prvopisu matriční knihy u úřadu s rozšířenou působností
nebo krajského úřadu,
a) jde-li o zápisy narození, po dobu 100 let,
b) jde-li o zápisy manželství, po dobu 75 let,
c) jde-li o zápisy partnerství, sbírky listin po dobu 75 let,
d) jde-li o zápisy úmrtí, po dobu 75 let.
(4) Po uplynutí stanovené doby se druhopisy matričních knih a sbírky
listin předají k archivaci příslušnému státnímu oblastnímu archivu. V hlavním městě
Praze zůstanou uloženy v Archivu hlavního města Prahy.
(5) Matriční knihy musí být ve státních oblastních archivech uloženy
odděleně od druhopisů matričních knih, popřípadě sbírek listin.
DÍL 3
Matriční doklad, potvrzení o údajích z matriční knihy a doslovný výpis
z matriční knihy
§ 24
(1) Matriční doklad obsahuje údaje zapsané v matriční knize a je opatřen
zvláštními zajišťovacími prvky proti jeho padělání a pozměnění.
(2) Doslovný výpis z matriční knihy obsahuje všechny údaje zapsané v
matriční knize v původním i pozměněném znění.
(3) Potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize obsahuje údaje potřebné
pro uplatnění nároku fyzické osoby v cizině; v jiných případech se takové potvrzení
vydá, jen stanoví-li tak zvláštní zákon.
(4) Matriční knihy, sbírky listin, matriční doklady, potvrzení o údajích
zapsaných v matričních knihách, doslovné výpisy z nich a potvrzení vydaná matričním
úřadem, úřadem s rozšířenou působností nebo krajským úřadem ze sbírky listin jsou
veřejnými listinami.
§ 24a
Rodným listem se prokazuje narození, oddacím listem se prokazuje uzavření
manželství, dokladem o partnerství se prokazuje vznik partnerství a úmrtním listem
se prokazuje úmrtí.
§ 25
(1) Matriční úřad vydá matriční doklad, nebo povolí nahlédnout do
matriční knihy a činit výpisy z nich v přítomnosti matrikáře
a) fyzické osobě, které se zápis týká, nebo členům její rodiny, jejím
sourozencům a dále zmocněncům těchto osob,
b) pro úřední potřebu státních orgánů nebo výkon přenesené působnosti
orgánů územních samosprávných celků,
c) statutárním orgánům církví nebo duchovním jimi zmocněným, jde-li
o matriční knihy vedené těmito církvemi do 31. prosince 1949,
d) fyzické osobě, která prokáže, že je to nezbytné pro uplatnění
jejích práv před orgány státu nebo před orgány územních samosprávných celků.
(2) V případě osvojení mohou nahlédnout do zápisu pouze osvojitelé a
po dovršení 12 let i osvojenec, pokud nebylo soudem rozhodnuto o utajení osvojení;
pokud bylo soudem rozhodnuto o utajení osvojení, může osvojenec nahlédnout do zápisu
až po nabytí svéprávnosti.
(3) Do zápisu narození dítěte, jehož matka požádala o utajení své osoby
v souvislosti s porodem22), může nahlédnout pouze matka dítěte a po dovršení 12 let
i dítě.
(4) Matriční úřad vydá školským zařízením pro výkon ústavní výchovy nebo
ochranné výchovy a střediskům výchovné péče9a) rodný list fyzické osoby9b) umístěné
v těchto zařízeních.
(5) Matriční úřad vydá úmrtní list fyzické osobě, která na jeho vydání
prokáže právní zájem nebo která žila se zemřelým v době jeho smrti ve společné domácnosti
anebo osobě, která je vypravitelem jeho pohřbu.
(6) Na žádost fyzické osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) a d), odstavci
5 a v § 25a odst. 1 písm. a) vydá matriční úřad k matričnímu dokladu vícejazyčný
standardní formulář vyhotovený podle přímo použitelného předpisu Evropské unie30)
(dále jen "vícejazyčný standardní formulář").
(7) Doslovný výpis z matriční knihy se vydává
a) fyzické osobě uvedené v odstavci 1 písmeno a),
b) pro úřední potřebu státních orgánů nebo výkon přenesené působnosti
orgánů územních samosprávných celků,
a lze jej pořídit i kopií matričního zápisu.
(8) Požádá-li fyzická osoba uvedená v odstavci 1 písm. a), c) a d) nebo
odstavci 5 o vydání matričního dokladu nebo doslovného výpisu z matriční knihy prostřednictvím
zmocněnce, musí být její podpis na plné moci úředně ověřen.
§ 25a
(1) Registrující matriční úřad vydá doklad o partnerství nebo povolí
nahlédnout do knihy partnerství a činit výpisy z nich v přítomnosti matrikáře
a) fyzické osobě, které se zápis týká, nebo jejímu zmocněnci,
b) pro úřední potřebu státních orgánů nebo výkon přenesené působnosti
orgánů územních samosprávných celků, nebo
c) fyzické osobě, která prokáže, že je to nezbytné pro uplatnění
jejích práv před orgány státu nebo před orgány územních samosprávných celků.
(2) Doslovný výpis z knihy partnerství se vydává
a) fyzické osobě uvedené v odstavci 1 písm. a), nebo
b) pro úřední potřebu státních orgánů nebo výkon přenesené působnosti
orgánů územních samosprávných celků,
a lze jej pořídit i kopií matričního zápisu.
(3) Požádá-li fyzická osoba uvedená v odstavci 1 písm. a) a c) o vydání
matričního dokladu nebo doslovného výpisu z matriční knihy prostřednictvím zmocněnce,
musí být její podpis na plné moci úředně ověřen.
§ 25b
(1) Matriční úřad vydá fyzické osobě matriční doklad, povolí nahlédnout
do matriční knihy nebo v matriční knize vyhledávat a činit výpisy z ní v přítomnosti
matrikáře, uplynula-li od provedení dotčeného zápisu v matriční knize lhůta 100 let
u knihy narození, 75 let u knihy manželství nebo knihy partnerství a 30 let u knihy
úmrtí.
(2) Matriční úřad, úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad povolí
nahlédnout do sbírky listin nebo druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince
1958 nebo v nich vyhledávat a činit výpisy z nich v přítomnosti matrikáře, uplynula-li
od provedení dotčeného zápisu v matriční knize lhůta 100 let u knihy narození, 75
let u knihy manželství nebo knihy partnerství a 30 let u knihy úmrtí.
§ 26
(1) Matriční doklad, potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize a
doslovný výpis z matriční knihy vedené v jiném než českém jazyce, s výjimkou kopie
matričního zápisu, se vydává v českém jazyce.
(2) Na žádost fyzické osoby, které se zápis týká, může být jméno, popřípadě
jména, uvedeno v matričním dokladu podle původního zápisu, tj. v jiném než českém
jazyce. Do matriční knihy se vyznačí, že byl vydán matriční doklad s uvedením jména,
popřípadě jmen, podle původního zápisu; další matriční doklady se dále vydávají s
uvedením jména, popřípadě jmen, v této podobě.
(3) Na žádost občana, který je příslušníkem národnostní menšiny, jehož
jméno, popřípadě jména, a příjmení jsou v matriční knize zapsána v českém nebo v
jiném než českém jazyce, uvede se jeho jméno, popřípadě jména, a příjmení v matričním
dokladu v jazyce národnostní menšiny9c) znaky přepsanými do podoby, ve které se zobrazují
v informačních systémech veřejné správy. Vzniknou-li pochybnosti o správné pravopisné
podobě jména nebo příjmení, je občan povinen předložit doklad vydaný znalcem6). Jde-li
o společné příjmení manželů, uvede se příjmení v jazyce národnostní menšiny pouze
se souhlasem druhého manžela, popřípadě jejich nezletilého dítěte staršího 15 let.
Do matriční knihy se vyznačí, že byl vydán matriční doklad s uvedením jména, popřípadě
jmen, a příjmení v jazyce národnostní menšiny. Další matriční doklady se vydávají
s uvedením jména, popřípadě jmen, a příjmení v této podobě.
(4) Do poznámky matričního dokladu cizince se uvede tvar jeho jména,
popřípadě jmen, a příjmení uvedený latinkou v jeho cestovním dokladu.
§ 27
V matričním dokladu se uvede jméno, popřípadě dvě jména, v pořadí, jak
jsou v matriční knize uvedena.
§ 28
Mají-li být doklady vydané matričním úřadem použity v cizině, úřad s
rozšířenou působností nebo krajský úřad provede na žádost jejich ověření.
§ 29
Rodný list obsahuje
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte,
b) den, měsíc a rok narození,
c) rodné číslo, místo narození a pohlaví dítěte,
d) jména, příjmení, popřípadě rodná
příjmení, datum a místo narození a rodná čísla rodičů dítěte; v případě osvojení
dítěte se namísto uvedených údajů o rodičích dítěte uvádějí tyto údaje o osvojiteli,
popřípadě osvojitelích dítěte,
e) datum, jméno, příjmení a podpis matrikáře, označení
matričního úřadu a otisk razítka matričního úřadu, který doklad vydává.
§ 30
Oddací list obsahuje
a) den, měsíc, rok a místo uzavření manželství,
b) jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, manželů a jejich rodná čísla,
c) den,
měsíc, rok a místo narození manželů,
d) osobní stav manželů,
e) jména, příjmení,
popřípadě rodná příjmení, rodičů manželů,
f) dohodu manželů o příjmení a dohodu o příjmení
jejich společných dětí, a to v mužském a ženském tvaru,
g) datum, jméno, příjmení
a podpis matrikáře, označení matričního úřadu a otisk razítka matričního úřadu, který
doklad vydává.
§ 30a
Doklad o partnerství obsahuje
a) den, měsíc, rok a místo prohlášení o vstupu do partnerství,
b) jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení partnerů, a jejich rodná
čísla,
c) den, měsíc, rok a místo narození partnerů,
d) osobní stav partnerů,
e) jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, rodičů partnerů,
f) datum, jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis matrikáře, označení
registrujícího matričního úřadu a otisk razítka registrujícího matričního úřadu,
který doklad vydává.
§ 31
Úmrtní list obsahuje
a) den, měsíc, rok a místo úmrtí,
b) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, zemřelého,
c) den, měsíc, rok a místo narození zemřelého,
d) rodné číslo, osobní stav, pohlaví, místo trvalého pobytu zemřelého,
e) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, a
rodné číslo žijícího manžela, partnera8a),
f) datum, jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis matrikáře, označení
matričního úřadu a otisk razítka matričního úřadu, který doklad vydává.
DÍL 4
Doklady potřebné k uzavření manželství a ke vstupu do partnerství
§ 32
Snoubenci nebo ti, kdo chtějí vstoupit do partnerství, vyplní před uzavřením
manželství nebo vstupem do partnerství předepsaný tiskopis a předloží jej matričnímu
úřadu, v jehož správním obvodu má být manželství uzavřeno nebo partnerství vzniknout.
§ 33
Je-li snoubenec nebo osoba, která chce vstoupit do partnerství, občanem
přihlášeným k trvalému pobytu v České republice, je povinen matričnímu úřadu prokázat
svoji totožnost a k tiskopisu uvedenému v § 32 připojit
a) rodný list,
b) doklad o státním občanství,
c) výpis údajů z informačního systému evidence obyvatel (dále jen
"výpis z evidence obyvatel") o místě trvalého pobytu,
d) výpis z evidence obyvatel o osobním stavu,
e) pravomocný rozsudek o rozvodu předchozího manželství, nebo úmrtní
list zemřelého manžela, popřípadě pravomocné rozhodnutí soudu o zrušení partnerství,
nebo úmrtní list zemřelého partnera8a).
§ 34
(1) Je-li snoubenec nebo osoba, která chce vstoupit do partnerství, občanem,
který má trvalý pobyt v cizině, je povinen prokázat svoji totožnost a k předepsanému
tiskopisu připojit doklady uvedené v § 33, nebo jim odpovídající obdobné doklady,
pokud jsou cizím státem vydávány.
(2) Doklady uvedené v § 33 písm. c) a d) nebo jim odpovídající obdobné
doklady, pokud jsou cizím státem vydávány, musí být vydány státem, na jehož území
má snoubenec nebo osoba, která chce vstoupit do partnerství, pobyt.
§ 35
(1) Je-li snoubenec nebo osoba, která chce vstoupit do partnerství,
cizincem, k předepsanému tiskopisu (§ 32) připojí
a) rodný list,
b) doklad o státním občanství,
c) doklad o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo doklad
o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství, je-li cizím státem vydáván,
d) potvrzení o osobním stavu a pobytu, je-li cizím státem vydáváno,
e) úmrtní list zemřelého manžela, jde-li o ovdovělého cizince; tento
doklad není třeba předkládat, je-li tato skutečnost uvedena v dokladu o právní způsobilosti
k uzavření manželství nebo dokladu o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství,
f) pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, jde-li o rozvedeného
cizince,
g) potvrzení o tom, že bude manželství v domovském státě cizince
uznáno za platné, je-li uzavíráno zmocněncem,
h) pravomocné rozhodnutí soudu o zrušení partnerství, anebo úmrtní
list zemřelého partnera8a), jde-li o cizince, který žil v partnerství8a),
i) doklad, kterým je možné prokázat totožnost.
(2) Je-li snoubenec nebo osoba, která chce vstoupit do partnerství,
cizincem, předloží matričnímu úřadu před uzavřením manželství nebo vznikem partnerství
potvrzení vydané Policií České republiky o oprávněnosti pobytu na území České republiky;
to neplatí, jde-li o občana Evropské unie, občana jiného smluvního státu Dohody o
Evropském hospodářském prostoru, nebo jeho rodinné příslušníky10a). Toto potvrzení
nesmí být ke dni uzavření manželství nebo vzniku partnerství starší 7 pracovních
dnů.
(3) Údaje uvedené v odstavci 1 písm. b) až d) mohou být uvedeny v jednom
dokladu; státní občanství lze rovněž prokázat cestovním dokladem.
(4) Doklad o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo doklad o
právní způsobilosti ke vstupu do partnerství nesmí být k datu uzavření manželství
nebo vzniku partnerství starší 6 měsíců.
(5) Registrující matriční úřad může na žádost osoby, která chce vstoupit
do partnerství a která žádá o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky
nebo je azylantem nebo osobou požívající doplňkové ochrany, předložení dokladů uvedených
v odstavci 1 písm. a) až f) a h) prominout, je-li jejich opatření spojeno s těžko
překonatelnou překážkou.
§ 36
Snoubenec, který je občanem, nebo snoubenec, který je osobou bez státního
občanství (dále jen "bezdomovec"), jíž byl povolen trvalý pobyt na území České republiky
podle zvláštních právních předpisů,11) předkládá při uzavření manželství před zastupitelským
úřadem České republiky v cizině také vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření
manželství.
§ 37
Nezletilý, který není plně svéprávný a dovršil 16 let věku, připojí k
předepsanému tiskopisu (§ 32) rozhodnutí soudu o povolení uzavřít manželství12).
§ 38
(1) O povolení uzavřít manželství zmocněncem rozhoduje krajský úřad,
v jehož správním obvodu má být manželství uzavřeno. K žádosti o povolení uzavřít
manželství zmocněncem přiloží snoubenci doklady, které jsou přikládány k uzavření
manželství, a písemnou plnou moc s úředně ověřeným podpisem13).
(2) Písemná plná moc obsahuje
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, datum
a místo narození, rodná čísla a místo trvalého pobytu snoubenců a zmocněnce,
b) prohlášení o příjmení snoubenců a jejich společných dětí v mužském
a ženském tvaru,
c) prohlášení, že zmocniteli nejsou známy překážky, které by mu bránily
uzavřít manželství, že je mu znám zdravotní stav druhého snoubence a že spolu zvážili
uspořádání budoucích majetkových poměrů, svého bydlení a hmotné zajištění po uzavření
manželství.
(3) Zmocněncem může být pouze zletilá fyzická osoba, jejíž svéprávnost
není v této oblasti omezena.
§ 39
Pokud je snoubenec nebo osoba, která chce vstoupit do partnerství, neslyšící,
němý nebo nemluví nebo nerozumí česky, je nutná při prohlášení o uzavření manželství
nebo vstupu do partnerství přítomnost tlumočníka6). Účast tlumočníka zajišťuje jeden
ze snoubenců nebo osob, které chtějí vstoupit do partnerství, na vlastní náklady,
nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. Bez přítomnosti tlumočníka nelze prohlášení
o uzavření manželství nebo o vstupu do partnerství v těchto případech učinit. Nejde-li
o tlumočníka jmenovaného ministrem spravedlnosti nebo předsedou krajského soudu,
musí tlumočník složit slib do rukou matrikáře, a to ve znění slibu podle zákona o
znalcích a tlumočnících.
§ 40
O uzavření manželství se sepíše protokol, který podepisují
a) manželé, svědci a oddávající,
b) zmocněnec, je-li manželství uzavíráno zmocněncem,
c) tlumočník, je-li jeho přítomnost k prohlášení o uzavření manželství
nutná (§ 39),
d) matrikář, je-li uzavřen občanský sňatek.
§ 40a
O vstupu do partnerství se sepíše protokol, který podepisují
a) partneři,
b) tlumočník, je-li jeho přítomnost k prohlášení o vstupu do partnerství
nutná (§ 39),
c) matrikář, který prohlášení o vstupu do partnerství přijal.
§ 41
(1) Bylo-li manželství uzavřeno v případě, že byl život snoubence
přímo ohrožen,15)
a) před obecním úřadem, úřadem městské části či městského obvodu,
v hlavním městě Praze úřadem městské části, který není matričním úřadem, zašle tento
úřad do 3 pracovních dnů protokol o uzavření manželství matričnímu úřadu příslušnému
podle místa uzavření manželství,
b) v cizině před velitelem námořního plavidla plujícího pod státní
vlajkou České republiky nebo velitelem letadla zapsaného v leteckém rejstříku v České
republice, a je-li alespoň jeden ze snoubenců státním občanem České republiky, rovněž
před velitelem vojenské jednotky České republiky v cizině, zašle oddávající protokol
o uzavření manželství bezodkladně zvláštní matrice prostřednictvím zastupitelského
úřadu České republiky a na území České republiky přímo; jsou-li oba snoubenci cizinci,
zašle oddávající protokol o uzavření manželství bezodkladně Úřadu městské části Praha
1, který je příslušný k provedení zápisu do matriční knihy.
(2) V protokolu o uzavření manželství se uvedou alespoň jména a příjmení
manželů, jejich rodná čísla, popřípadě datum a místo narození, platný úřední průkaz,
kterým prokázali totožnost, a prohlášení, že jim nejsou známy okolnosti, které by
uzavření manželství vylučovaly. Jde-li o manželství podle odstavce 1 písm. b), oddávající
spolu s protokolem o uzavření manželství doručí vyjádření lékaře o zdravotním stavu
manžela, a není-li to možné, prohlášení manžela. Jsou-li oba snoubenci cizinci, oddávající
je před uzavřením manželství poučí, že takto uzavřené manželství nemusí být platné
na území jejich domovského státu.
DÍL 5
Zvláštní matrika
§ 42
(1) Do zvláštní matriky se zapisují narození, uzavření manželství
a úmrtí občana, ke kterému došlo na
a) území cizího státu,
b) zastupitelském úřadu České republiky,
c) námořním plavidle nebo v letadle mimo území České republiky,
d) místě, které nepatří pod pravomoc žádného státu.
(2) Do zvláštní matriky se zapisují i partnerství občana vzniklá na území
cizího státu.
(3) Došlo-li k narození, uzavření manželství, vzniku partnerství nebo
úmrtí občana v cizině a stanoví- li tento zákon nebo zvláštní právní předpis, že
je občan povinen předložit matriční doklad, je občan nebo pozůstalý, jde-li o zápis
úmrtí, povinen předložit matriční doklad vydaný zvláštní matrikou.
(4) Uzavřel-li cizinec manželství nebo partnerství s občanem v cizině,
je povinen předložit při jednání před orgány veřejné moci, Českou národní bankou,
Veřejným ochráncem práv, Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, státními
fondy a zdravotními pojišťovnami (dále jen „úřední styk“) oddací list nebo doklad
o partnerství vydaný zvláštní matrikou, nelze-li požadované údaje ověřit jinak.
§ 43
(1) Žádost o zápis do zvláštní matriky se podává u zastupitelského
úřadu České republiky, u kteréhokoli matričního úřadu nebo u krajského úřadu, před
nímž občan složil státoobčanský slib nebo učinil prohlášení o nabytí státního občanství
České republiky, a připojí se k ní
a) cizozemský matriční doklad, který se týká matriční události, jež
má být zapsána do zvláštní matriky; nelze-li cizozemský matriční doklad pro závažnou
překážku předložit, je možno provést zápis i na podkladě jiných veřejných listin,
b) doklad o státním občanství České republiky osoby, které se zápis
týká,16)
c) další doklady potřebné k ověření správnosti matričních skutečností,
zapisovaných do matriční knihy, nelze-li je prokázat doklady uvedenými v písmenu
a) nebo b).
(2) Zastupitelský úřad České republiky nebo matriční úřad vyhotoví písemné
oznámení, v němž uvede skutečnosti zapisované do matričních knih (§ 14, 20, 20a a
21), a zašle je spolu s předloženými doklady zvláštní matrice.
(3) Doklady uvedené v odstavci 1 lze předložit a písemné oznámení učinit
i přímo zvláštní matrice.
(4) Zápis do zvláštní matriky se provede i na základě protokolu o uzavření
manželství v případě, že byl život snoubence přímo ohrožen15), pokud k uzavření manželství
došlo před velitelem námořního plavidla plujícího pod státní vlajkou České republiky,
velitelem letadla zapsaného v leteckém rejstříku v České republice nebo velitelem
vojenské jednotky České republiky v cizině, je-li alespoň jeden ze snoubenců občanem.
(5) Zápis do zvláštní matriky se provede i z úřední povinnosti na základě
údajů uvedených v cizozemském matričním dokladu, který zvláštní matrika obdrží podle
mezinárodních smluv. Zvláštní matrika může požádat příslušný orgán cizího státu o
doplnění, případně upřesnění údajů. Překlady těchto zaslaných podkladů do českého
jazyka zabezpečí zvláštní matrika sama. Ověření cizozemského matričního dokladu není
třeba, obdrží-li jej zvláštní matrika od orgánu cizího státu přímo nebo prostřednictvím
jiného orgánu České republiky.
DÍL 6
Vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství a vysvědčení o
právní způsobilosti ke vstupu do partnerství
§ 45
Vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo vysvědčení
o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství vydá na žádost občana nebo na žádost
bezdomovce, který má povolen pobyt na území České republiky podle zvláštních právních
předpisů,18) matriční úřad podle místa trvalého pobytu, popřípadě posledního trvalého
pobytu občana na území České republiky před odchodem do ciziny, a pokud takový pobyt
nikdy neměl, Úřad městské části Praha 1.
§ 46
(1) Vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo vysvědčení o právní
způsobilosti ke vstupu do partnerství obsahují obsahuje
a) jméno, popřípadě jména a příjmení, popřípadě rodné příjmení,
b) datum a místo
narození,
c) rodné číslo,
d) osobní stav,
e) údaj o místu trvalého pobytu,
f) státní
občanství,
g) údaj o tom, že občan, popřípadě
bezdomovec, který má povolen pobyt na území České republiky podle zvláštních právních
předpisů, je podle právních předpisů České republiky způsobilý k uzavření manželství,
popřípadě ke vstupu do partnerství,
h) jméno, popřípadě jména
a příjmení, datum a místo narození a místo trvalého pobytu druhého snoubence, popřípadě
druhé osoby, která chce vstoupit do partnerství,
i) datum vydání, otisk úředního
razítka, jméno, příjmení a podpis matrikáře.
(2) K žádosti o vydání vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo
vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství žadatel předkládá
a) občanský průkaz, cestovní pas nebo povolení k pobytu pro cizince,
b) rodný list,
c) výpis z evidence obyvatel o místu trvalého pobytu,
d) výpis z evidence obyvatel
o osobním stavu,
e) úřední doklad o bydlišti a o osobním stavu, vydaný orgánem cizího
státu, zdržuje-li se žadatel trvale v cizině,
f) pravomocný rozsudek o rozvodu předchozího manželství,
nebo úmrtní list zemřelého manžela, popřípadě pravomocné rozhodnutí soudu o zrušení
partnerství, nebo úmrtní list zemřelého partnera8a).
g) úřední doklad o správné podobě
užívaného příjmení, není-li tato skutečnost patrna z předložených matričních dokladů.
(3) Na žádost snoubence nebo osoby, která chce vstoupit do partnerství,
vydá matriční úřad k vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo
k vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství vícejazyčný standardní
formulář.
(4) Požádá-li snoubenec o vydání vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření
manželství nebo osoba, která chce vstoupit do partnerství, o vydání vysvědčení o
právní způsobilosti ke vstupu do partnerství prostřednictvím zmocněnce, musí být
jeho podpis na plné moci úředně ověřen.
(5) Vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství a vysvědčení
o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství se vydávají na předepsaném tiskopise
a platí 6 měsíců ode dne jejich vydání.
DÍL 7
Vymezení některých pojmů a postupů matričních úřadů
§ 47
Zápis do matriční knihy
Zápisem do matriční knihy se rozumí zapsání údajů o narození, uzavření
manželství, vzniku partnerství nebo úmrtí podle časové posloupnosti uvedených matričních
událostí.
§ 48
Dodatečný zápis do matriční knihy
Dodatečným zápisem do matriční knihy se rozumí zapsání údajů o narození,
uzavření manželství, vzniku partnerství nebo úmrtí mimo časovou posloupnost uvedených
matričních událostí.
§ 49
Dodatečný záznam do matriční knihy
Dodatečným záznamem se rozumí zapsání některých matričních skutečností
[§ 5 odst. 1 písm. b)] po uzavření zápisu (§ 51).
§ 50
Oprava zápisu v matriční knize
Opravou zápisu v matriční knize se rozumí opravení chybných či nesprávných
údajů v zápisu, dodatečném zápisu, nebo dodatečném záznamu v této knize.
§ 51
Uzavření zápisu, dodatečného zápisu, dodatečného záznamu v matriční knize
Zápis, dodatečný zápis, dodatečný záznam, nebo oprava zápisu v matriční
knize jsou uzavřeny podpisem matrikáře s uvedením data, kdy byly pořízeny.
§ 53
Do matriční knihy se zapíše osvojení občana nebo cizince podle právních
předpisů cizího státu za předpokladu, že jeho narození nebo uzavření manželství je
zapsáno v matriční knize vedené matričním úřadem podle tohoto zákona. Pokud žije
cizinec v manželství s občanem, zapíše se změna příjmení v důsledku osvojení i u
tohoto občana, popřípadě u jejich nezletilých dětí.
§ 54
(1) Stanoví-li tak mezinárodní smlouvy, současně se zápisem o narození,
uzavření manželství nebo vstupem do partnerství cizince na území České republiky
do matriční knihy se vydá rodný nebo oddací list anebo doklad o partnerství a zašle
se do 3 pracovních dnů zastupitelskému úřadu cizího státu, jehož je narozená fyzická
osoba, popřípadě osoba, která uzavřela manželství, anebo vstoupila do partnerství,
státním občanem. Není-li takový zastupitelský úřad na území České republiky, zašle
se tento doklad Ministerstvu zahraničních věcí České republiky.
(2) Úmrtí cizince na území České republiky se po zápisu do knihy úmrtí
oznámí zastupitelskému úřadu cizího státu v České republice, a není-li na jejím území,
Ministerstvu zahraničních věcí České republiky, vždy úmrtním listem.19)
§ 55
Obnovení matriční knihy a sbírky listin
(1) Jestliže se prvopis matriční knihy, nebo její druhopis vedený do
31. prosince 1958 ztratí, nebo zničí, zabezpečí matriční úřad jejich obnovení, nebo
určí druhopis za prvopis a zabezpečí vyhotovení nového druhopisu ve spolupráci s
úřadem s rozšířenou působností nebo krajským úřadem.
(2) Jestliže se matriční kniha vedená po 1. lednu 1959 ztratí, nebo
zničí, zabezpečí matriční úřad její obnovení podle sbírky listin ve spolupráci s
úřadem s rozšířenou působností*) nebo krajským úřadem.
(3) Ztratí-li se, nebo zničí opis matriční knihy pořízený podle dřívějších
předpisů a není-li zachována sbírka listin, zajistí úřad s rozšířenou působností
nebo krajský úřad, u něhož byl opis matriční knihy uložen, vyhotovení nového opisu
matriční knihy. Je-li matriční kniha vedena v cizím jazyce, či je obtížně čitelná,
může úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad zajistit nový opis matriční knihy
vyhotovením kopií matriční knihy. Jednotlivé listy opisu matriční knihy musí být
pevně spojeny vazbou nebo provlečením šňůry, která se opatří pečetí či otiskem úředního
razítka, podpisem zaměstnance zařazeného do úřadu s rozšířenou působností, nebo zaměstnance
kraje zařazeného do krajského úřadu a ověřovací doložkou.
(4) Ztratí-li se, nebo zničí sbírka listin uložená u úřadu s rozšířenou
působností nebo krajského úřadu, nahradí ji opis matriční knihy, nebo její kopie
pořízená způsobem uvedeným v odstavci 3.
(5) Jestliže se nedochová ani sbírka listin, zabezpečí matriční úřad
obnovení matriční knihy podle jiných listin, popřípadě i podle jiných dokladů. Listiny,
popřípadě doklady, které sloužily k obnovení matriční knihy, tvoří sbírku listin.
§ 56
(1) Matriční doklad, který má být vydán ze zápisu v matriční knize, uložené
ve státním oblastním archivu, vystaví matriční úřad, v jehož správním obvodu k narození,
uzavření manželství, nebo úmrtí došlo. Podklady pro jeho vydání zašle matričnímu
úřadu příslušný státní oblastní archiv na základě žádosti matričního úřadu, právnické
či fyzické osoby.
(2) Matriční doklad, který má být vydán ze zápisu v matriční knize uložené
v Archivu hlavního města Prahy, Národním archivu nebo ve Vojenském historickém archivu,
vystaví Úřad městské části Praha 1.
(3) Matriční doklad, který má být vydán ze zápisu v matriční knize vedené
do 31. prosince 1949 pro území hlavního města Prahy, vydá Úřad městské části Praha
1.
(4) Matriční doklad, který má být vydán ze zápisu v matriční knize vedené
do 31. prosince 2002 pro území města Brna, vydá Úřad městské části Brno-střed.
(5) Za matriční doklad vydaný podle odstavců 1 až 4 vybere správní poplatek
pouze matriční úřad, který tento doklad vydá.
§ 57
(1) Listiny vydané orgány cizího státu, které platí v místě, kde byly
vydány, za veřejné listiny a které jsou podkladem pro zápis, dodatečný zápis, anebo
dodatečný záznam v matriční knize, nebo opravu zápisu v matriční knize, se předkládají
s úředním překladem do českého jazyka6), nejde-li o listiny vydané orgány cizího
státu, jejichž součástí je vícejazyčný standardní formulář30)
(2) Listiny uvedené v odstavci 1 musí být opatřeny potřebnými ověřeními19a),
nejde-li o listiny, na které se vztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie30)
Matriční úřad může potřebná ověření listin prominout, je-li jejich opatření spojeno
s těžko překonatelnou překážkou.
§ 58
(1) Jsou-li v matriční knize zapsány chybně údaje o jménu, popřípadě
jménech, příjmení, popřípadě rodném příjmení, datu narození, uzavření manželství,
vzniku partnerství, úmrtí, nebo o rodném čísle, provede se oprava zápisu podle druhopisu
matriční knihy, nebo sbírky listin, popřípadě podle zápisu, který je uveden v knize
narození.
(2) Jsou-li údaje uvedené v odstavci 1 zapsány chybně v matričním dokladu,
příslušný matriční úřad vydá nový matriční doklad.
(3) Jestliže se údaje v matričních dokladech odlišují od údajů uvedených
v jiných veřejných listinách, považují se za správné údaje uvedené v matričním dokladu,
pokud se neprokáže opak.
(4) Matriční úřad provede opravu chybně zapsaného údaje uvedeného v odstavci
1 v zápise provedeném v matriční knize u fyzické osoby, které se zápis týká, a u
jejích nezletilých dětí. U zletilých dětí této fyzické osoby matriční úřad provede
opravu chybně zapsaného údaje pouze na jejich žádost.
(5) Pokud fyzická osoba v dobré víře po dobu nejméně 5 let užívá své
příjmení v nesprávné podobě, může před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že
bude nadále užívat své příjmení ve tvaru, v jakém je uvedeno na vydaných dokladech.
Jde-li o společné příjmení manželů, lze učinit prohlášení pouze se souhlasem druhého
manžela, popřípadě jejich nezletilého dítěte staršího 15 let.
HLAVA II
JMÉNO A PŘÍJMENÍ
DÍL 1
Jméno
§ 61
(1) Fyzická osoba, které byl matričním úřadem vydán matriční doklad,
má povinnost užívat v úředním styku jméno, popřípadě jména, která jsou uvedena na
tomto matričním dokladu.
(2) Jménem se rozumí osobní jméno podle občanského zákoníku26).
§ 62
(1) Do matriční knihy lze zapsat jakékoliv existující jméno, a to v správné
pravopisné podobě. Nelze zapsat jména zkomolená, zdrobnělá a domácká. Fyzické osobě
mužského pohlaví nelze zapsat jméno ženské a naopak. Matriční úřad dále nezapíše
jméno, pokud je mu známo, že toto jméno užívá žijící sourozenec, mají-li sourozenci
společné rodiče. Vzniknou-li pochybnosti o existenci jména nebo jeho správné podobě,
je občan povinen předložit doklad vydaný znalcem.6)
(2) Fyzická osoba je povinna užívat v úředním styku dvě jména, jsou-li
zapsána v matriční knize vedené matričním úřadem.
(3) Fyzická osoba, která má v matriční knize zapsáno jedno jméno, může
před matričním úřadem prohlásit, že bude užívat dvě jména. Při volbě druhého jména
platí ustanovení odstavce 1 a § 18. Za nezletilého učiní toto prohlášení jeho zákonní
zástupci. U nezletilého staršího 15 let připojí k prohlášení jeho souhlas, bez něhož
ke zvolení druhého jména nemůže dojít.
(4) Prohlášení podle odstavce 3 se činí před matričním úřadem příslušným
podle místa trvalého pobytu fyzické osoby, nebo před matričním úřadem, v jehož knize
narození je jméno zapsáno. Matriční úřad, v jehož knize narození není zapsáno jméno,
jehož se prohlášení týká, postoupí toto prohlášení do 3 pracovních dnů matričnímu
úřadu, v jehož knize narození je jméno zapsáno. Toto prohlášení lze učinit pouze
jednou a nelze je vzít zpět.
(5) Jde-li o zápis narození do zvláštní matriky a je-li na cizozemském
matričním dokladu uvedeno více jmen, může občan prohlásit, které z nich, popřípadě,
která dvě z nich bude užívat. Za nezletilého učiní prohlášení jeho zákonní zástupci.
§ 63
(1) Užívání české podoby cizojazyčného jména nevyžaduje povolení.
(2) Občan, který chce užívat českou podobu cizojazyčného jména, popřípadě
jmen, oznámí tuto skutečnost matričnímu úřadu, v jehož knize narození je jméno, popřípadě
jména, zapsáno, není-li to v rozporu s tímto zákonem. V případě pochybnosti, zda
jde o českou podobu jména, je oznamovatel povinen předložit vyjádření znalce.6) Toto
oznámení lze učinit pouze jednou a nelze je vzít zpět.
§ 64
(1) Osvojitelé mají právo do 6 měsíců od právní moci rozsudku o osvojení,
nejpozději však do dosažení zletilosti osvojence, zvolit osvojenci souhlasným prohlášením
před matričním úřadem jiné jméno, popřípadě jména, než to, které má zapsáno v matriční
knize. Má-li zapsáno pouze jedno jméno, mohou mu zvolit druhé. Je-li osvojenec starší
15 let, připojí k prohlášení jeho souhlas, bez něhož ke změně jména nebo zvolení
jiného nebo druhého jména nemůže dojít.
(2) Jde-li o osvojení manželem matky dítěte, nebo manželkou otce dítěte,
práva uvedená v odstavci 1 mají manželé.
(3) Jde-li o osvojení osamělou fyzickou osobou, má práva uvedená v odstavci
1 tato osoba.
(4) Na zvolení jména, popřípadě jmen, podle odstavců 1 až 3 se vztahují
ustanovení § 18 a 62.
§ 65
Zánik, nebo zrušení osvojení nemá vliv na jméno, popřípadě jména, osvojence
zvolená podle § 64.
§ 66
K přijetí prohlášení podle § 64 je příslušný kterýkoli matriční úřad.
Není-li zápis o narození zapsán v knize narození, kterou vede, postoupí prohlášení
nejpozději do 3 pracovních dnů matričnímu úřadu, v jehož knize narození je narození
osvojence zapsáno.
§ 67
(1) Prohlášení o zvolení jména, popřípadě jmen, obsahuje
a) jméno,
popřípadě jména, příjmení, datum narození a rodné číslo osoby, jejíhož jména se prohlášení
týká,
b) místo narození osoby, jejíhož jména se prohlášení týká,
c) jméno, popřípadě
jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, a datum narození fyzických osob činících
prohlášení za nezletilce,
d) jméno, popřípadě jména, která si zvolí,
e) ověřený podpis
prohlašovatelů; je-li prohlášení činěno osobně, ověření podpisů není třeba a matriční
úřad na prohlášení poznamená, že bylo podepsáno před ním, popřípadě, že byl podpis,
popřípadě podpisy, uznány za vlastní.
(2) K prohlášení se připojí
a) rodný list osoby, jejíhož jména se prohlášení
týká,
b) pravomocný rozsudek o osvojení, jde-li o postup podle § 64,
c) rodné listy
fyzických osob uvedených v § 62, popřípadě jejich oddací list.
DÍL 2
Příjmení
§ 68
(1) Fyzická osoba, které byl matričním úřadem vydán matriční doklad,
má povinnost užívat v úředním styku příjmení, popřípadě více příjmení, která jsou
uvedena na tomto matričním dokladu.
(2) Rodným příjmením se rozumí příjmení uvedené v knize narození při
narození dítěte, určení otcovství nebo osvojení do nabytí svéprávnosti dítěte a v
souvislosti se změnou pohlaví.
§ 69
(1) Příjmení žen se tvoří v souladu s pravidly české mluvnice.
(2) Při zápisu uzavření manželství nebo vzniku partnerství lze na základě
žádosti ženy, jíž se uzavření manželství nebo vznik partnerství týká, uvést v matriční
knize příjmení, které bude po uzavření manželství nebo vstupu do partnerství užívat,
v mužském tvaru.
(3) Při zápisu narození dítěte lze na základě žádosti rodičů uvést příjmení
dítěte ženského pohlaví v mužském tvaru. Není-li jeden rodič znám, je rodičovské
odpovědnosti zbaven nebo je výkon jeho rodičovské odpovědnosti v této oblasti omezen
nebo pozastaven, zapíše se mužský tvar příjmení dítěte ženského pohlaví podle prohlášení
druhého z rodičů.
(4) Při zápisu úmrtí cizinky se uvede v matriční knize příjmení ženy,
jíž se zápis týká, v mužském tvaru, je-li jeho užívání prokázáno matričním dokladem,
popřípadě jinou veřejnou listinou.
§ 69a
(1) Na základě žádosti ženy, jejíž příjmení je zapsáno v matriční knize
v souladu s pravidly české mluvnice, lze uvést její příjmení v mužském tvaru.
(2) Na základě žádosti rodičů dítěte ženského pohlaví, jehož příjmení
je zapsáno v matriční knize v souladu s pravidly české mluvnice, lze uvést jeho příjmení
v mužském tvaru. Jde-li o dítě starší 15 let, připojí se k žádosti jeho souhlas,
bez něhož nemůže ke změně tvaru příjmení dojít. Není-li jeden rodič znám, je rodičovské
odpovědnosti zbaven nebo je výkon jeho rodičovské odpovědnosti v této oblasti omezen
nebo pozastaven, zapíše se mužský tvar příjmení dítěte ženského pohlaví podle žádosti
druhého z rodičů.
(3) Žádost podle odstavce 1 nebo 2 lze podat u kteréhokoli matričního
úřadu nebo u zastupitelského úřadu České republiky.
(4) Do poznámky matričního dokladu matriční úřad nebo registrující matriční
úřad vyznačí, odkdy užívá žena nebo dítě ženského pohlaví své příjmení v mužském
tvaru.
(5) Uvede-li se příjmení ženy nebo dítěte ženského pohlaví v mužském
tvaru podle odstavce 1 nebo 2, další matriční doklady se vydávají s příjmením v tomto
tvaru.
(6) Žádost o užívání příjmení v mužském tvaru lze podat pouze jednou.
Veškeré další žádosti o uvedení téhož příjmení v mužském tvaru jsou posuzovány jako
změna příjmení (§ 72).
§ 69b
Užívá-li žena v souladu s § 69 nebo § 69a příjmení v mužském tvaru, může
u kteréhokoli matričního úřadu požádat o užívání svého příjmení v souladu s pravidly
české mluvnice. Jde-li o dítě starší 15 let, připojí se k žádosti jeho souhlas, bez
něhož nemůže ke změně tvaru příjmení dojít. Není-li jeden rodič znám, je rodičovské
odpovědnosti zbaven nebo je výkon jeho rodičovské odpovědnosti v této oblasti omezen
nebo pozastaven, zapíše se mužský tvar příjmení dítěte ženského pohlaví podle žádosti
druhého z rodičů.
§ 70
(1) Občan může užívat více příjmení pouze za těchto podmínek:
a) nabyl-li je podle dříve platných předpisů a je oprávněn je užívat
podle tohoto zákona, anebo
b) prohlásil-li souhlasně při uzavírání manželství, že příjmení druhého
snoubence užívajícího více příjmení bude jejich příjmením společným, anebo
c) prohlásil-li při uzavírání manželství, že spolu se společným příjmením
bude užívat a na druhém místě uvádět příjmení předchozí,20) nebo
d) jde-li o příjmení dítěte po jeho rodičích, kteří jsou oprávněni
užívat více příjmení, nebo
e) nabyl-li je v souvislosti s osvojením27).
(2) Fyzická osoba, jejíž příjmení jsou zapsána v knize narození nebo
v knize manželství, může před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že bude užívat
pouze jedno, popřípadě dvě příjmení. Za trvání manželství lze takovéto prohlášení
učinit pouze souhlasným prohlášením manželů. Prohlásila-li fyzická osoba při uzavírání
manželství, že spolu se společným příjmením bude užívat a na druhém místě uvádět
příjmení předchozí, nelze prohlášením upustit od užívání společného příjmení, jestliže
toto manželství trvá.
(3) Prohlásila-li fyzická osoba při uzavírání manželství, že si ponechá
své dosavadní příjmení, které je složeno z více příjmení, a tato příjmení užívají
společné nezletilé děti manželů, prohlášení o upuštění od užívání příjmení lze za
trvání manželství učinit pouze se souhlasem druhého manžela a vztahuje se i na společné
nezletilé děti manželů.
(4) Ponechají-li si manželé po uzavření manželství svá dosavadní příjmení,
mohou i později učinit prohlášení před kterýmkoli matričním úřadem, že se dohodli
na společném příjmení jednoho z nich. Prohlášení se vztahuje i na společné nezletilé
děti manželů. V poznámce oddacího listu matriční úřad vyznačí, odkdy manželé užívají
společné příjmení28).
(5) Při zápisu manželství uzavřeného na území cizího státu zvláštní matrika
na základě žádosti občana uvede jeho příjmení i příjmení jeho manžela v podobě uvedené
na cizozemském matričním dokladu nebo dokladu totožnosti anebo v potvrzení cizího
státu.
(6) Postupem podle odstavce 5 zapíše zvláštní matrika i manželství, které
bylo uzavřeno na území cizího státu přede dnem 1. července 2012.
§ 70a
(1) Matriční úřad na základě prohlášení občana, který je současně státním
občanem jiného členského státu Evropské unie, uvede v matriční knize jméno, popřípadě
jména, nebo příjmení občana v podobě, kterou mu umožňuje užívat právo a tradice tohoto
jiného členského státu Evropské unie, prokáže-li občan jeho užívání matričním dokladem,
popřípadě jinou veřejnou listinou tohoto jiného členského státu Evropské unie. Prohlášení
se činí před matričním úřadem, v jehož knize narození nebo knize manželství je jméno,
popřípadě jména, nebo příjmení zapsáno. U nezletilého staršího 15 let se k prohlášení
připojí jeho souhlas, bez něhož k prohlášení nemůže dojít. Prohlášení lze učinit
pouze jednou a nelze je vzít zpět.
(2) K prohlášení podle odstavce 1 nezletilého dítěte musí být přiložen
písemný souhlas druhého rodiče nebo pravomocné rozhodnutí soudu nahrazující tento
souhlas. Není-li souhlas činěn před matričním úřadem, musí být podpis na listině
obsahující souhlas druhého rodiče úředně ověřen. Není-li jeden rodič znám, je rodičovské
odpovědnosti zbaven nebo je výkon jeho rodičovské odpovědnosti v této oblasti omezen
nebo pozastaven, zapíše se prohlášení podle druhého z rodičů.
DÍL 3
Změna jména a příjmení
§ 72
(1) Jméno, popřípadě jména, nebo příjmení, popřípadě více příjmení, která
je fyzická osoba povinna užívat, lze změnit fyzické osobě pouze na základě její žádosti,
případně žádosti jejích zákonných zástupců.
(2) Změna příjmení se povolí zejména tehdy, jde-li o příjmení hanlivé,
nebo směšné, nebo je-li pro to vážný důvod.
(3) Změna jména se nepovolí, žádá-li fyzická osoba mužského pohlaví o
změnu na jméno ženské, nebo naopak, žádá-li o změnu jména na jméno neexistující,
zkomolené, zdrobnělé, domácké, nebo na jméno, které má žijící sourozenec společných
rodičů. Vzniknou-li pochybnosti o existenci jména nebo jeho správné podobě, je žadatel
povinen předložit doklad vydaný znalcem.6)
(4) Změna jména nebo příjmení se nepovolí, jestliže by změna byla v rozporu
s potřebami a zájmy nezletilého.
(5) Matriční úřad povolí na základě žádosti fyzické osoby a potvrzení
poskytovatele zdravotních služeb změnu jména, popřípadě jmen, a příjmení
a) na neutrální jméno a příjmení, byla-li zahájena léčba pro změnu
pohlaví, nebo
b) na jiné jméno, popřípadě jména, a příjmení, byla-li léčba pro změnu
pohlaví dokončena24).
Nepožádá-li fyzická osoba po změně pohlaví o změnu jména a příjmení,
matriční úřad uvede v knize narození její příjmení v souladu s pravidly české mluvnice
ve tvaru odpovídajícím novému pohlaví; jméno do knihy narození nezapíše a učiní o
tom oznámení soudu.
(6) Fyzické osobě, která není občanem, lze povolit změnu jména nebo příjmení,
jen má-li povolen trvalý pobyt podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky
nebo jí byl udělen azyl nebo doplňková ochrana podle zákona o azylu.
§ 73
(1) Za trvání manželství může být změna příjmení povolena pouze na základě
souhlasu obou manželů.
(2) Mají-li manželé společné příjmení a je-li povolena změna příjmení
jednomu z nich, vztahuje se tato změna i na příjmení druhého manžela a příjmení jejich
nezletilých dětí.
(3) Mají-li manželé a rodiče dítěte různá příjmení, změna příjmení toho
z manželů, jehož příjmení má nezletilý, se vztahuje i na nezletilého.
(4) Mají-li manželé společné příjmení a jeden z nich užívá a na druhém
místě uvádí příjmení předchozí, může jim být povolena změna pouze tohoto společného
příjmení.
§ 73a
U fyzických osob, které změnily osobní stav a kterým byla povolena změna
rodného příjmení, se povolená změna příjmení zapíše v knize manželství nebo v knize
partnerství, popřípadě v knize úmrtí v zápise úmrtí zemřelého manžela, popřípadě
partnera.
§ 74
(1) O žádosti o povolení změny jména nebo příjmení rozhoduje matriční
úřad, v jehož správním obvodu je žadatel přihlášen k trvalému pobytu; u nezletilých
dětí rozhoduje matriční úřad v místě trvalého pobytu dítěte.
(2) Pokud žadatel, popřípadě nezletilé dítě, není na území České republiky
přihlášen k trvalému pobytu, je příslušný k projednání žádosti matriční úřad podle
místa posledního trvalého pobytu na území České republiky. Pokud není ani takový
pobyt, je příslušný k projednání žádosti Úřad městské části Praha 1.
(3) Jsou-li pro to závažné důvody, může matriční úřad postoupit žádost
k vyřízení matričnímu úřadu, v jehož knize narození je jméno nebo příjmení, které
má být změněno, zapsáno.
§ 75
Žádost o povolení změny jména nebo příjmení obsahuje
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, datum
a místo narození, případně datum a místo uzavření manželství nebo vzniku partnerství8a)
žadatele,
b) rodné číslo,
c) místo trvalého pobytu žadatele, popřípadě nezletilého dítěte,
d) jméno, popřípadě jména, nebo příjmení, které si žadatel zvolil,
e) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, datum
a místo narození manžela, popřípadě nezletilých dětí, vztahuje-li se změna jména,
nebo příjmení i na tyto fyzické osoby,
f) údaj o státním občanství žadatele, nebo nezletilého dítěte,
g) odůvodnění.
§ 76
(1) K žádosti o povolení změny jména, nebo příjmení musí být přiložen
a) rodný, popřípadě oddací, list žadatele, nebo nezletilého dítěte,
popřípadě doklad o uzavřeném partnerství8a),
b) jde-li o osoby rozvedené, pravomocný rozsudek o rozvodu manželství,
c) jde-li o osoby, jejichž partnerství8a) zaniklo, pravomocné rozhodnutí
soudu o zrušení partnerství, anebo úmrtní list zemřelého partnera8a),
d) jde-li o osoby ovdovělé, úmrtní list,
e) doklad o místu trvalého pobytu na území České republiky,
f) doklad o státním občanství,16)
g) souhlas fyzické osoby starší 15 let, jde-li o změnu jejího jména,
popřípadě jmen a příjmení.
(2) K žádosti o povolení změny jména nebo příjmení nezletilého dítěte
musí být dále přiložen písemný souhlas druhého rodiče, nebo pravomocné rozhodnutí
soudu nahrazující tento souhlas.
(3) Není-li souhlas činěn před matričním úřadem, který rozhoduje o změně
jména, nebo příjmení nezletilého dítěte, musí být podpis na souhlasu s uvedenou změnou
úředně ověřen.
(4) Doklad podle odstavce 2 není třeba předkládat, pokud
a) druhý rodič zemřel; v tom případě se k žádosti přiloží jeho úmrtní
list, anebo
b) pokud byl druhý rodič rodičovské odpovědnosti zbaven nebo byl
výkon jeho rodičovské odpovědnosti v této oblasti omezen nebo pozastaven; v tom případě
se k žádosti přiloží pravomocný rozsudek, nebo
c) není známo místo trvalého pobytu druhého rodiče.
§ 77
(1) Občan, který žije v manželství s cizincem, k žádosti o změnu příjmení
přiloží doklad o tom, že podle právního řádu jeho domovského státu tento stát uzná
změnu příjmení, pokud se má změna příjmení vztahovat i na tohoto cizince.
(2) Doklad podle odstavce 1 se nepředkládá, pokud má cizinec povolen
pobyt na území České republiky podle zvláštních právních předpisů.18)
§ 78
Pravomocná rozhodnutí cizího státu ve věci změny příjmení občana, ke
kterým došlo za trvání manželství s cizincem v době,
a) kdy měl občan na území cizího
státu trvalý pobyt, jsou platná bez dalšího i na území České republiky,
b) kdy neměl
občan na území cizího státu trvalý pobyt, jsou platná i na území České republiky
poté, co ministerstvo uzná jejich platnost.
HLAVA III
PŘESTUPKY
§ 79a
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) úmyslně zničí, poškodí nebo zneužije matriční doklad, vysvědčení
o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo vysvědčení o právní způsobilosti
ke vstupu do partnerství a osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro
uzavření církevního sňatku,
b) nesplní oznamovací povinnost matričnímu úřadu při narození, úmrtí,
uzavření manželství nebo registrovaném partnerství stanovenou tímto zákonem nebo
úmyslně uvede při plnění oznamovací povinnosti nesprávné údaje,
c) v rozporu s § 61 odst. 1 a § 68 odst. 1 úmyslně neužívá v úředním
styku jméno, popřípadě jména nebo příjmení, popřípadě více příjmení, která jsou uvedena
na matričním dokladu vydaném matričním úřadem v České republice, nebo
d) určí otcovství souhlasným prohlášením rodičů k témuž dítěti opakovaně
před jiným matričním úřadem nebo před soudem.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 Kč.
HLAVA IV
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ, ZMOCŇOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ
§ 80
Způsobilost k vedení matričních knih a zabezpečování s tím souvisejících
úkonů získaná podle dosavadních právních předpisů se považuje za zkoušku podle tohoto
zákona.
§ 81
Za veřejnou listinu podle tohoto zákona se považuje listina, která osvědčuje
skutečnosti o narození, uzavření manželství, vzniku partnerství, úmrtí a osobním
stavu, pokud byla vydána matričním úřadem, soudem nebo jiným státním orgánem České
republiky v mezích jeho pravomoci, nebo listina, která byla zvláštním právním předpisem
za veřejnou listinu prohlášena, anebo listina, která se za veřejnou považuje podle
zvláštního právního předpisu nebo podle mezinárodní smlouvy.
§ 81a
Doklad, který je jinak třeba podle tohoto zákona předložit matričnímu úřadu,
se nepředkládá, pokud si skutečnost v něm uvedenou matriční úřad může ověřit z jím
vedené matriční knihy, ze základního registru obyvatel, z informačního systému evidence
obyvatel, z informačního systému cizinců, z informačního systému evidence občanských
průkazů nebo z informačního systému evidence cestovních dokladů.
§ 82
(1) Matriční úřad plní oznamovací povinnost o údajích zapsaných v matričních
knihách, nebo o rozhodnutích týkajících se jména, nebo příjmení v případech a způsoby,
které stanoví zvláštní zákon.
(2) Matriční úřad zašle soudu příslušnému k projednání dědictví úmrtní
list; pokud je mu znám vypravitel pohřbu, uvede tuto skutečnost do poznámky úmrtního
listu.
§ 83
(1) Soudy, správní úřady, obce a matriční úřady jsou povinny zasílat příslušnému
matričnímu úřadu oznámení o vydaných rozhodnutích, nebo učiněných dohodách, nebo
souhlasných prohlášeních, které mají vliv na matriční události a matriční skutečnosti
zapisované do matričních knih. Tyto doklady, které jsou podkladem pro zápis, nebo
dodatečný zápis do matriční knihy, popřípadě dodatečný záznam do matriční knihy,
zašlou uvedené orgány příslušnému matričnímu úřadu do 30 dnů od právní moci rozsudku
nebo do 30 dnů od uzavření dohody, nebo souhlasného prohlášení.
(2) Jsou-li rozhodnutí uvedená v odstavci 1 doručována do ciziny a nelze-li
splnit oznamovací povinnost vůči příslušnému matričnímu úřadu do 30 dnů od právní
moci rozhodnutí, je nutno tak učinit i po uplynutí této lhůty, nejdéle do 30 dnů
od obdržení potvrzení o převzetí rozhodnutí.
§ 84
K ověření správnosti údajů zapisovaných do matričních knih jsou ministerstva,
ostatní správní úřady, soudy a orgány územních samosprávných celků povinny poskytnout
potřebné informace.
§ 84c
Údaje ze základního registru obyvatel, z informačního systému evidence
obyvatel a informačního systému cizinců může pro účely tohoto zákona ministerstvo,
krajský úřad a matriční úřad dále předávat.
§ 85
Jestliže jsou v matriční knize zapsána k 31. prosinci 1949 dvě jména,
nebo více jmen, platí v úředním styku jméno uvedené na prvním místě. Je-li však některé
z nich označeno za hlavní, platí v úředním styku toto jméno.
§ 86
(1) Fyzická osoba, která má v matriční knize zapsána k 31. prosinci 1949
dvě jména, může před matričním úřadem prohlásit, že bude tato jména užívat. Má-li
v této matriční knize zapsána více než dvě jména, může před matričním úřadem prohlásit,
které jméno z těchto zapsaných jmen bude užívat jako druhé.
(2) Prohlášení se činí před matričním úřadem příslušným podle místa trvalého
pobytu fyzické osoby, nebo matričním úřadem, v jehož knize narození jsou jména zapsána.
Matriční úřad, v jehož knize narození nejsou zapsána jména, jichž se prohlášení týká,
postoupí toto prohlášení do 3 pracovních dnů matričnímu úřadu, v jehož knize narození
jsou jména zapsána. Toto prohlášení lze učinit pouze jednou a nelze je vzít zpět.
§ 87
Pokud se žadateli podle § 5, § 8a odst. 1 písm. a) nebo d), § 8a odst.
2 písm. a) nebo c), § 8a odst. 3 nebo 4, § 12, 13, § 16 odst. 6, § 19, § 25 odst.
1 písm. a) nebo d), § 25 odst. 2 nebo 3, § 25 odst. 6, § 25 odst. 7 písm. a), § 25a
odst. 1 písm. a) nebo c), § 25a odst. 2 písm. a), § 25b, § 26 odst. 2 nebo 3, § 28,
45, § 46 odst. 3, § 53, § 57 odst. 2, § 62 odst. 1, 3 nebo 5, § 63 odst. 2, § 64
odst. 1, § 69 až 71 nebo § 86 odst. 1 nevyhoví v plném rozsahu, vydá se o tom rozhodnutí.
§ 88
Matriční úřad, který od účinnosti tohoto zákona povede matriční knihy,
převezme nejpozději do jednoho měsíce od účinnosti tohoto zákona matriční knihy od
obecních úřadů a újezdních úřadů,1) pověřených vedením matrik, jejichž působnost
na úseku matrik zanikla.
Sbírku listin podle § 8 odst. 1 tvoří od 1. ledna 2006 též výtisk počítačového
záznamu.
§ 90
(1) V případech, kdy nejsou uloženy prvopisy a druhopisy matričních knih
a sbírky listin v souladu s ustanovením § 23, předá matriční úřad, úřad s rozšířenou
působností nebo krajský úřad a archiv ve lhůtě 2 let od účinnosti tohoto zákona matriční
knihy k uložení příslušnému archivu stanovenému tímto zákonem.
(2) Není-li zachován prvopis či druhopis matriční knihy u příslušného
matričního nebo úřadu s rozšířenou působností anebo krajského úřadu, postupuje matriční
úřad a úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad před předáním matričních knih
(§ 23) příslušnému archivu podle § 55.
(3) Není-li zachován druhopis matriční knihy a její prvopis je již uložen
u příslušného archivu, zajistí tento archiv vyhotovení druhopisu matriční knihy.
Přitom postupuje podle § 55 odst. 3.
§ 91
(1) Matriční doklady
a) vyhotovené orgány příslušnými k jejich vydání
podle předpisů platných k 31. prosinci 1949 (rodný, případně rodný a křestní, popřípadě
křestní a rodný, nebo oddací, anebo úmrtní list), nebo
b) vyhotovené podle právních
předpisů platných k počátku účinnosti tohoto zákona (rodný, oddací, nebo úmrtní list),
zůstávají i nadále v platnosti a mají charakter veřejných listin, pokud nedošlo ke
změně skutečností v nich uvedených (§ 58).
(2) Křestní list se považuje za veřejnou listinu prokazující narození
za předpokladu, že
a) obsahuje údaje uváděné v době jeho vydání v rodném listu,
b)
byl vydán do 31. prosince 1949.
§ 92
Při vydávání matričních dokladů ze zápisů v matričních knihách se údaje
uvádějí v souladu s předpisy platnými v době vzniku matriční události. Obdobně se
postupuje při dodatečných zápisech matričních událostí, dodatečných záznamech nebo
jejich změnách.
§ 94
Zápis do zvláštní matriky se neprovede, jestliže došlo k matriční události
před 1. lednem 1950, pokud tato událost byla zapsána podle právních předpisů platných
v době provedení zápisu do matriční knihy, kterou nyní vede matriční úřad na území
České republiky.
§ 95a
Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou
působností, Magistrátu hlavního města Prahy, úřadu městské části hlavního města Prahy,
magistrátu měst Brna, Ostravy a Plzně, úřadům městských částí nebo městských obvodů
územně členěných statutárních měst, obecnímu úřadu, starostovi, místostarostovi nebo
pověřenému členu zastupitelstva podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 96
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem
a) matriční úřady a jejich správní obvody,
b) registrující matriční úřady a jejich správní obvody,
c) podrobnosti o technickém způsobu vedení předem svázaných matričních
knih,
d) způsob a postup při vedení rejstříku,
e) postup při zapisování do matričních knih,
f) postup při vydávání matričních dokladů, potvrzení a doslovných výpisů
z matričních knih,
g) způsob označení a spojení vícejazyčného standardního formuláře s matričním dokladem,
vysvědčením o právní způsobilosti k uzavření manželství a vysvědčením o právní způsobilosti
ke vstupu do partnerství,
h) postup při zasílání matričních dokladů do ciziny,
i) obecné podmínky pro vedení sbírky listin a nahlížení do ní,
j) postup při vydávání osvědčení4), vysvědčení o právní způsobilosti
k uzavření manželství a vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství,
k) postup při zápisu oznámení o užívání příjmení po rozvodu,
l) postup při uvádění příjmení žen v matričních knihách a na matričních
dokladech,
m) vzory matričních tiskopisů,
n) vzor potvrzení poskytovatele zdravotních služeb o zahájení a ukončení
léčby pro změnu pohlaví,
o) způsob a postup ověřování odborné způsobilosti pro výkon funkce
matrikáře,
p) postup při provádění zápisů do zvláštní matriky,
q) postup při předávání matričních knih a sbírek listin k archivaci.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl. II zákona č. 165/2004 Sb.
Přechodné ustanovení
Matriční události, matriční skutečnosti, změny a opravy se ode dne vyhlášení
tohoto zákona do 31.12.2005 mohou vést souběžně pomocí výpočetní techniky. Sbírku
listin podle § 8 odst. 1 tvoří v takovém případě též výtisk počítačového záznamu.
§ 92 zákona č. 499/2004 Sb.
Přechodná ustanovení
(1) Po uplynutí lhůt stanovených v § 23 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách,
jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002
Sb., zákona č. 578/2002 Sb. a tohoto zákona, jsou uloženy
a) matriční knihy z území
hlavního města Prahy v Archivu hlavního města Prahy,
b) matriční knihy, včetně druhopisů
a popřípadě sbírek listin, židovských obcí z území České republiky v Národním archivu,
c) vojenské matriční knihy z území České republiky ve Vojenském historickém archivu.
(2) Do 10 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vyhotoví Národní archiv
mikrografické kopie matričních knih a druhopisů matričních knih židovských obcí z
území České republiky z období do roku 1949 a uloží je odděleně. Ve stejné lhůtě
vyhotoví Vojenský historický archiv mikrografické kopie matričních knih u něj uložených
a předá je Národnímu archivu.
Čl. XIX zákona č. 167/2012 Sb.
Na žádost fyzické osoby, které byla povolena změna příjmení podle § 73 zákona
č. 301/2000 Sb. přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a byla zapsána v knize
narození, matriční úřad provede opravu matričního zápisu a vydá nový rodný list,
na němž bude uvedeno její původní rodné příjmení před povolenou změnou.
Čl. II zákona č. 312/2013 Sb.
Přechodné ustanovení
Rodné příjmení, které fyzická osoba užívá ke dni nabytí účinnosti tohoto
zákona, se považuje za rodné příjmení podle zákona č. 301/2000 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
1) § 35 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.
1a) § 21 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a
o změně některých zákonů.
2) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.
4) § 666 odst. 1 občanského zákoníku.
4a) § 67b odst. 20 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.
Zákon č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů.
6) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. Zákon č. 155/1998 Sb.,
o znakové řeči a o změně dalších zákonů.
7) § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve
znění pozdějších předpisů.
§ 212 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon.
8) § 776 odst. 1 občanského zákoníku.
8a) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících
zákonů.
9) Vyhláška č. 297/2012 Sb., o náležitostech Listu o prohlídce zemřelého, způsobu
jeho vyplňování a předávání místům určení, a o náležitostech hlášení ukončení těhotenství
porodem mrtvého dítěte, o úmrtí dítěte a hlášení o úmrtí matky (vyhláška o Listu
o prohlídce zemřelého).
9a) § 1 a 2 odst. 1 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné
výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních
a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 563/2004 Sb.,
zákona č. 383/2005 Sb. a zákona č. 112/2006 Sb.
9b) § 1 odst. 2 zákona č. 109/2002 Sb.
9c) Čl. 11 odst. 1 Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin (sdělení Ministerstva
zahraničních věcí č. 96/1998 Sb.).
§ 7 zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o
změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
10a) Článek 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. 4.
2004 o právu občanů unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat
na území členských států.
11) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně
některých zákonů.
12) § 672 občanského zákoníku.
13) § 669 občanského zákoníku.
14) § 86a zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č.
155/1998 Sb.
15) § 667 občanského zákoníku.
16) § 20 zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České
republiky, ve znění zákona č. 194/1999 Sb.
18) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii
České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
19) Čl. 37 vyhlášky č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích.
19a) § 52 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním.
20) § 660 písm. c) občanského zákoníku.
21) § 759 občanského zákoníku.
22) § 37 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich
poskytování (zákon o zdravotních službách).
23) § 778 občanského zákoníku.
24) § 29 odst. 1 občanského zákoníku.
25) § 28 odst. 1 občanského zákoníku.
26) § 77 odst. 1 občanského zákoníku.
27) § 835 odst. 2 a § 851 odst. 2 občanského zákoníku.
28) § 661 odst. 2 občanského zákoníku.
29) § 842 občanského zákoníku.
30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1191 ze dne 6. července
2016 o podpoře volného pohybu občanů zjednodušením požadavků na předkládání některých
veřejných listin v Evropské unii a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012.