24/2011 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 2. února 2011
o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik
Změna: 49/2014 Sb.
Změna: 312/2015 Sb.
Změna: 350/2016 Sb.
Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 25
odst. 2 a § 26 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů
(vodní zákon), ve znění zákona č. 150/2010 Sb., (dále jen „zákon“):
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje
a) obsah plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik,
b) obsah základních a doplňkových opatření pro ochranu vod podle § 23a
zákona,
c) podrobnosti etap zpracování návrhů plánů podle písmene a),
d) způsob a formu zpracování předběžného vyhodnocení povodňových rizik,
e) způsob stanovení oblastí s významným povodňovým rizikem,
f) obsah a způsob zpracování map povodňového nebezpečí, map povodňových
rizik a formy jejich zveřejnění,
g) způsob zpřístupnění přípravných prací, návrhů plánů povodí a návrhů
plánů pro zvládání povodňových rizik pro aktivní zapojení uživatelů vody a veřejnosti,
h) způsob zpracování plánů podle písmene a).
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) vodohospodářskými službami veškeré činnosti, které pro domácnosti, veřejné
instituce nebo jakoukoliv hospodářskou činnost zajišťují odběr, vzdouvání, jímání,
úpravu a rozvod povrchových nebo podzemních vod, nebo odvádění a čištění odpadních
vod s následným vypouštěním do povrchových vod,
b) rizikovým vodním útvarem vodní útvar, u něhož na základě analýzy všeobecných
a vodohospodářských charakteristik a zhodnocení dopadů lidské činnosti bylo zjištěno
riziko nesplnění cílů ochrany vod jako složky životního prostředí na konci období
platnosti plánu povodí,
c) chráněnou oblastí území, které v návaznosti na vodní útvary povrchové
nebo podzemní vody vyžaduje zvláštní ochranu podle zákona nebo zákona o ochraně přírody
a krajiny,
d) oblastí s významným povodňovým rizikem území, v němž existují významná
povodňová rizika, nebo lze výskyt těchto rizik považovat za pravděpodobný.
§ 3
Obsah plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik
(1) Národní plán povodí obsahuje textovou část, tabulkové přílohy a mapové
přílohy. Základní obsah národního plánu povodí je uveden v příloze č. 1 této vyhlášky.
Mapové přílohy musí obsahovat mapy podle seznamu uvedeného v příloze č. 2 této vyhlášky.
Základní obsah národního plánu povodí se doplní podle výsledků etap zpracování plánu
povodí a podle požadavků, které vyplývají z mezinárodní koordinace prací v rámci
mezinárodních oblastí povodí Labe, Odry a Dunaje.
(2) Plán dílčího povodí doplňuje národní plán povodí o podrobné údaje a návrhy
opatření. Základní obsah plánu dílčího povodí je uveden v příloze č. 3 této vyhlášky.
(3) Plány pro zvládání povodňových rizik se zpracovávají samostatně pro jednotlivé
části mezinárodních oblastí povodí na území České republiky koordinovaně s příslušnými
plány povodí. Obsah plánu pro zvládání povodňových rizik je uveden v příloze č. 4
této vyhlášky.
§ 4
Obsah základních a doplňkových opatření
(1) Základní opatření pro ochranu vod podle § 23a zákona navrhovaná v plánech
povodí jsou
a) opatření vyžadovaná k provádění předpisů Evropské unie pro oblast ochrany
vod, včetně opatření požadovaných podle předpisů Evropské unie2),
b) opatření k úpravě cenové politiky, která uplatní zásadu návratnosti
nákladů s ohledem na ekonomickou analýzu podle § 11 a v souladu s principem znečišťovatel
platí a která vytvoří dostatečné podněty k efektivnímu užívání vodních zdrojů a tím
k dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí, k zajištění přiměřených
výnosů za vodohospodářské služby z průmyslu, zemědělství a domácností s přihlédnutím
k zavedené praxi, sociálním, environmentálním a ekonomickým důsledkům úhrady vodohospodářských
služeb a ke geografickým a klimatickým podmínkám dotčeného území,
c) opatření pro podporu efektivního a udržitelného užívání vody s ohledem
na dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí podle § 23a zákona,
d) opatření k ochraně vod a vodních zdrojů využívaných k výrobě pitné vody,
e) opatření k ochraně vod využívaných ke koupání,
f) regulace odběrů povrchových a podzemních vod a vzdouvání povrchových
vod, která mají významný vliv na stav vod,
g) regulace umělých infiltrací nebo doplňování podzemích vod,
h) opatření k zabránění a regulaci znečištění z bodových zdrojů, včetně
opatření směřujících ke snižování rozsahu mísicích zón,
i) opatření k zabránění nebo regulaci znečištění z plošných zdrojů,
j) opatření k zamezení vstupu jakýchkoliv látek schopných způsobit znečištění
do podzemních vod, aniž by prošly filtrací půdou nebo půdním podložím, zohledňující
osvědčené postupy, včetně osvědčených ekologických postupů a nejlepších dostupných
technik stanovených v jiných právních předpisech17),
k) opatření k zamezení vstupu jakýchkoliv látek uvedených v příloze č.
1 zákona do podzemních vod,
l) opatření na snížení znečištění povrchových a podzemních vod nebezpečnými
závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami,
m) opatření potřebná k prevenci významných úniků znečišťujících látek z
technických zařízení a k prevenci nebo zmírnění následků událostí způsobujících havarijní
znečištění,
n) opatření pro jakékoliv jiné významné nepříznivé ovlivnění stavu vod
identifikované v přípravných pracích, zejména opatření k zajištění odpovídajících
hydromorfologických podmínek vodního útvaru, umožňujících dosažení požadovaného ekologického
stavu nebo dobrého ekologického potenciálu pro vodní útvary klasifikované jako umělé
nebo silně ovlivněné,
o) opatření k ochraně vodních ekosystémů, suchozemských ekosystémů a využití
podzemních vod lidmi závislými na části útvaru podzemní vody zastoupené monitorovacím
místem nebo místy, kde byla překročena hodnota normy jakosti pro podzemní vody nebo
prahová hodnota,
p) opatření potřebná pro zvrat významných a trvalých vzestupných trendů
identifikovaných v útvarech podzemních vod za účelem postupného snižování znečištění
podzemních vod a předcházení zhoršování jejich stavu.
(2) Doplňková opatření jsou zejména
a) právní nástroje,
b) správní nástroje,
c) ekonomické a fiskální nástroje,
d) sjednané environmentální dohody,
e) omezování emisí,
f) kodexy správné praxe,
g) znovuzřízení a obnova mokřadů,
h) omezování odběrů vody,
i) opatření na ovlivňování požadavků, mimo jiné podpora adaptované zemědělské
výroby, jako je pěstování plodin s malou vláhovou potřebou v oblastech postižených
suchem,
j) opatření zaměřená na účinnost a opakované využití, mimo jiné podpora
úsporných technologií v průmyslu a postupů zavlažování šetřících vodu,
k) stavební projekty,
l) revitalizační projekty,
m) umělé doplňování zvodněných vrstev,
n) vzdělávací projekty,
o) výzkumné, vývojové a demonstrační projekty.
§ 5
Podklady pro přípravné práce a zpracování návrhů plánů
Podklady pro přípravné práce a zpracování návrhů plánů zahrnují zejména
a) státní mapová díla určená pro veřejné užití3) nebo mapová díla zpracovaná
na jejich podkladě,
b) informace shromažďované v informačních systémech veřejné správy,
c) údaje a výstupy vodní bilance podle § 22 zákona,
d) demografické a hospodářské údaje Českého statistického úřadu pro jednotlivé
obce,
e) schválené plány rozvoje vodovodů a kanalizací4),
f) územně plánovací dokumentace, územně plánovací podklady a údaje o využití
území,
g) údaje ze schválených pozemkových úprav5),
h) údaje o stavu ochrany před povodněmi,
i) údaje o vodním režimu krajiny,
j) akční plány nebo programy přijaté k implementaci právních předpisů Evropské
unie a k realizaci závazků České republiky vyplývajících z mezinárodních smluv a
závazků v oblasti vod,
k) údaje o užívání vod a nakládání s nimi,
l) údaje o emisích, vypouštění a únicích prioritních látek podle nařízení
vlády vydaného podle § 39 odst. 3 zákona a aldrinu, dieldrinu, endrinu, isodrinu,
p,p'-DDT, DDT celkem, tetrachlorethylenu, tetrachlormethanu a trichlorethylenu, vedených
podle jiného právního předpisu6) a případně na základě jiných dostupných údajů, do
povrchových vod,
m) údaje o vlivech na stav povrchových a podzemních vod,
n) údaje o monitorovacích programech a výsledcích hodnocení stavu vod,
o) ekonomické údaje o užívání vody a
p) údaje o povodňových škodách v jednotlivých obcích.
§ 6
Předběžné vyhodnocení povodňových rizik a vymezení oblastí s významným povodňovým
rizikem
(1) Předběžné vyhodnocení povodňových rizik je založené na dostupných a snadno
odvoditelných informacích, zpracovává se pro jednotlivé části mezinárodních oblastí
povodí na území České republiky s využitím dokumentací o stanovených záplavových
územích podle § 66 odst. 6 zákona a dokumentací a vyhodnocení povodní podle § 76
zákona.
(2) Předběžné vyhodnocení povodňových rizik zahrnuje zejména
a) mapy národních částí mezinárodních oblastí povodí na území České republiky
ve vhodném měřítku, včetně hranic dílčích povodí, znázorňující místopis a využití
území,
b) popis povodní, které měly v minulosti výrazné nepříznivé účinky na lidské
zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost, a u nichž je
velká pravděpodobnost výskytu i v budoucnu, včetně rozsahu a průběhu povodní a vyhodnocení
nepříznivých účinků, jež vyvolaly,
c) popis významných povodní v minulosti, pokud lze u podobných povodní
v budoucnu očekávat výrazné nepříznivé účinky,
d) vyhodnocení účinnosti realizovaných a připravených opatření na snížení
povodňového rizika.
(3) V oblastech, kde nebyly zaznamenány významné povodně v minulosti, lze provést
vyhodnocení možných nepříznivých účinků budoucích povodní na lidské zdraví, životní
prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost s přihlédnutím k místopisu, poloze
vodních toků a jejich hydrologickým a geomorfologickým vlastnostem, včetně záplavových
území jako přirozených ploch pro zadržování vody, účinnosti stávající ochrany před
povodněmi, poloze osídlených oblastí a oblastí s hospodářskou činností a dlouhodobému
vývoji včetně vlivů změny klimatu na výskyt povodní.
(4) Oblasti s významným povodňovým rizikem v jednotlivých částech mezinárodních
oblastí povodí na území České republiky se vymezí podle počtu potenciálně zasažených
trvale bydlících osob a hodnoty potenciálně zasaženého majetku v dotčených obcích.
Současně se přihlédne k rizikům ohrožení životního prostředí nebezpečnými látkami
a kulturního dědictví. Vymezení oblastí s významným povodňovým rizikem sdílených
se sousedními státy probíhá v koordinaci s těmito státy.
§ 7
Časový plán a program prací pro zpracování plánů povodí
(1) Časový plán a program prací pro zpracování plánů povodí zohlední požadavky
mezinárodních komisí7), které koordinují zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání
povodňových rizik v mezinárodních oblastech povodí Labe, Odry a Dunaje.
(2) Časový plán a program prací pro zpracování plánů povodí je koordinován
se zpracováním příslušného plánu pro zvládání povodňových rizik a zahrnuje zejména
a) analýzu všeobecných a vodohospodářských charakteristik povodí,
b) zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod,
c) zpracování map povodňového nebezpečí a map povodňových rizik,
d) ekonomickou analýzu užívání vody,
e) stanovení cílů pro plán povodí,
f) přehled významných problémů nakládání s vodami,
g) určení silně ovlivněných a umělých vodních útvarů, včetně posouzení
dopadů opatření navrhovaných do plánů pro zvládání povodňových rizik na stav vod,
h) návrh zvláštních cílů podle § 23a odst. 4 zákona,
i) návrh opatření k dosažení cílů,
j) návrh plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik,
k) připomínkování výstupů přípravných prací,
l) připomínkování návrhů plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových
rizik,
m) posouzení vlivu plánů povodí a plánu pro zvládání povodňových rizik
na životní prostředí.
(3) V časovém plánu a programu prací pro zpracování plánů povodí se určí období,
za které budou shromažďovány podklady používané podle § 5. Období se určí na základě
dostupnosti podkladových údajů a dat s přihlédnutím k požadavkům mezinárodních komisí,
které koordinují zpracování plánů mezinárodních oblastí povodí Labe, Odry a Dunaje.
§ 8
Analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik
(1) Analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik se zpracovává
pro každé dílčí povodí pro úrovně
a) dílčího povodí,
b) vodních útvarů,
c) chráněných oblastí.
(2) Analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik pro úroveň dílčího
povodí obsahuje zejména
a) informace o geografických charakteristikách,
b) informace o hydrogeologických podmínkách, zejména o nadložních vrstvách
infiltračních oblastí podzemních vod,
c) informace o říční síti a o podzemních vodách,
d) informace o vodních útvarech včetně jejich umístění a hranic,
e) demografické a socioekonomické informace,
f) informace o způsobu užívání území, včetně určení hlavních urbanizovaných,
průmyslových a zemědělských oblastí, případně též rybářských a lesnických oblastí
a oblastí využívaných k rekreaci,
g) informace o užívání území v infiltračních oblastech nebo oblastech,
ze kterých se podzemní voda doplňuje, včetně vnosu znečišťujících látek a změn charakteristik
doplňování zásob podzemních vod vlivem lidské činnosti,
h) identifikaci současných a odhady budoucích požadavků na užívání vody,
i) identifikaci současných a odhady budoucích požadavků na ochranu před
povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod.
(3) Analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik pro úroveň vodních
útvarů obsahuje zejména
a) identifikaci vazeb mezi útvary podzemních vod, útvary povrchových vod
a vodními či na vodu vázanými suchozemskými ekosystémy a stanovení vodních útvarů
podzemních vod, na kterých jsou přímo závislé ekosystémy povrchových vod nebo suchozemské
ekosystémy, včetně návrhu úpravy vymezení vodních útvarů, pokud vazby mezi vodními
útvary či chráněnými územími způsobují riziko nedosažení cílů pro ochranu a zlepšování
stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů v části vodního útvaru,
b) informace o typech a míře lidských činností, kterým jsou útvary povrchových
a podzemních vod vystaveny, zejména
1. odhady a identifikaci významných zdrojů znečištění,
zvláště látkami uvedenými v příloze č. 1 zákona, z komunálních, průmyslových, zemědělských
a jiných zařízení podle požadavků přílohy II části 1.4 směrnice 2000/60/ES,
2. odhady
a identifikaci významných odběrů z podzemních a povrchových vod, vypouštění do povrchových
vod a umělého doplňování podzemních vod, v členění pro komunální, průmyslová, zemědělská
a jiná užití, včetně jejich umístění, sezonní proměnlivosti, celkového ročního množství
a chemického složení,
3. odhady a identifikaci vlivů významných regulací odtoku vody,
včetně převádění a odklánění vod na celkové průtokové charakteristiky a vodní bilanci,
4.
identifikaci významných morfologických úprav vodních útvarů,
5. odhady a identifikaci
dalších významných vlivů lidské činnosti na stav vod.
(4) Pro rizikové vodní útvary se provádí kromě analýzy podle odstavců 2 a 3
také analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik sloužící k optimalizaci
návrhu programů zjišťování a hodnocení stavu vod a k návrhu opatření.
(5) Pro rizikové útvary podzemních vod analýza podle odstavce 4 obsahuje
zejména
a) velikost vodních útvarů,
b) geologické charakteristiky vodního útvaru, včetně rozsahu a typu geologických
jednotek,
c) hydrogeologické charakteristiky vodního útvaru, včetně propustnosti,
pórovitosti a napjatosti hladiny podzemních vod,
d) charakteristiky povrchových sedimentů a půd infiltračního území, včetně
mocnosti, pórovitosti, propustnosti a absorpčních vlastností sedimentů a půd,
e) stratifikační charakteristiky podzemní vody ve vodním útvaru,
f) seznam souvisejících útvarů povrchových vod, vodních a suchozemských
ekosystémů, se kterými je vodní útvar hydraulicky spojen, včetně odhadu směrů a podílu
výměny vody mezi nimi,
g) dostačující data potřebná pro výpočet dlouhodobého ročního průměrného
množství odběrů a celkového doplňování podzemní vody, včetně poloh všech míst odběrů
a vypouštění,
h) chemické složení vod vypouštěných do útvaru podzemní vody,
i) popis chemického složení podzemní vody, včetně specifikace míry ovlivnění
lidskou činností,
j) přehled znečišťujících látek nebo ukazatelů znečištění, na jejichž základě byly
útvary podzemních vod označeny za rizikové,
k) normy jakosti podzemní vody22), se kterými riziko souvisí, včetně skutečných nebo
možných způsobů využití nebo funkcí útvarů podzemních vod a vztahů mezi útvary podzemních
vod a souvisejícími povrchovými vodami a přímo závislými suchozemskými ekosystémy,
l) v případě přirozeně se vyskytujících látek informaci o úrovni přirozeného pozadí
v útvarech podzemních vod,
m) informaci o případném překročení prahových hodnot,
n) další hodnocení trendů znečišťujících látek z kontaminačních mraků s
ohledem na jejich šíření a vliv na stav vod, životní prostředí a lidské zdraví.
(6) Analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik pro útvary podzemních
vod dále obsahuje
a) prahové hodnoty, které platí na celostátní úrovni nebo na úrovni dílčího povodí
nebo národních částí mezinárodních oblastí povodí nebo na úrovni útvaru či skupiny
útvarů podzemních vod, a určení vztahu mezi prahovými hodnotami a
1. úrovněmi pozadí
v případě přirozeně se vyskytujících látek,
2. souvisejícími povrchovými vodami a
přímo závislými suchozemskými ekosystémy,
3. normami jakosti podzemní vody22) a jinými
normami pro ochranu vod a
4. veškerými dostupnými informacemi o toxikologii, ekotoxikologii,
perzistenci a bioakumulačním potenciálu znečišťujících látek a jejich tendenci se
rozptylovat,
b) postup použití metodiky při určení úrovní pozadí podle právního předpisu upravujícího
způsob hodnocení stavu podzemních vod23),
c) důvody pro nestanovení prahových hodnot pro kterékoli znečišťující látky a ukazatele
z minimálního seznamu znečišťujících látek a jejich ukazatelů23),
d) hlavní prvky hodnocení chemického stavu podzemních vod, včetně úrovně, metody
a období shrnutí výsledků monitorování, definice přijatelného rozsahu překročení
a způsob jeho výpočtu podle právního předpisu upravujícího způsob hodnocení stavu
podzemních vod24).
(7) Analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik pro úroveň chráněných
oblastí obsahuje zejména
a) identifikace vazeb mezi chráněnými oblastmi a vodními útvary,
b) informace o vodních zdrojích, včetně identifikace míst odběrů vody s
vydatností více jak 10 m3/den a míst k odběru pitné vody sloužících pro 50 a více
osob, a ročních průměrných odběrech z těchto zdrojů,
c) informace o povrchových vodách využívaných ke koupání osob,
d) údaje charakterizující stav jednotlivých chráněných oblastí,
e) odhady vlivů lidské činnosti podle odstavce 3 písm. b) na stav jednotlivých
chráněných oblastí.
§ 9
Zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod
(1) Zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod
se zpracovává pro jednotlivé vodní útvary.
(2) Zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod
zahrnuje zejména
a) vyhodnocení citlivosti stavu vodních útvarů povrchových vod na dopady
lidské činnosti podle § 8 odst. 3 písm. b),
b) vyhodnocení rizika nedosažení cílů ochrany vod jako složky životního
prostředí podle § 23a zákona v jednotlivých vodních útvarech,
c) zpracování seznamu emisí, vypouštění a úniků všech prioritních látek
a znečišťujících látek8) z údajů podle § 5 písm. l),
d) vyhodnocení předchozích opatření9) přijatých s cílem omezit negativní
vliv lidské činnosti na stav vod,
e) návrh vymezení silně ovlivněných a umělých vodních útvarů (§ 14),
f) zhodnocení očekávaných dopadů různých scénářů klimatické změny na
1.
dopady lidské činnosti na stav vod a na chráněné oblasti,
2. vodní zdroje a zajištění
vodohospodářských služeb.
(3) Referenčním obdobím10) pro stanovení hodnot látek do seznamu podle odstavce
2 písm. c) je rok 2010; pro ty látky, na které se vztahuje směrnice 91/414/EHS, budou
vypočteny jako průměrná hodnota z let 2008, 2009 a 2010. Při aktualizaci plánů povodí
je referenčním obdobím rok před dokončením přípravných prací. Pro látky, na které
se vztahuje směrnice 91/414/EHS, budou vypočteny jako průměrná hodnota ze tří posledních
let před dokončením přípravných prací.
§ 10
Mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik
(1) Mapy povodňového nebezpečí zahrnou území, která by mohla být zaplavena
podle těchto scénářů:
a) povodeň s nízkou pravděpodobností výskytu (pravděpodobnost opakování
500 let) případně i zaznamenaná extrémní povodeň,
b) povodeň se středně vysokou pravděpodobností výskytu (pravděpodobnost
opakování 100 let),
c) povodeň s vysokou pravděpodobností výskytu (pravděpodobnost opakování
20 let).
(2) Pro každý scénář se na mapách povodňového nebezpečí zobrazí rozsah povodně,
hloubka vody, případně rychlost proudu nebo odpovídající průtok vody. Dále se uvedou
úseky toků, kde dochází k významnému pohybu sedimentů nebo transportu unášených předmětů
a tím k ovlivňování průtočnosti koryt a příčných staveb při povodních.
(3) V mapách povodňových rizik se vyznačí souhrnné hodnocení povodňového
rizika minimálně podle všech scénářů uvedených v odstavci 1 a zahrnující jejich možné
nepříznivé následky podle
a) odhadu počtu potenciálně zasažených obyvatel,
b) druhu hospodářské činnosti v potenciálně ohrožené oblasti,
c) zařízení uvedených v příloze I směrnice 96/61/ES, která mohou v případě
zaplavení způsobit havarijní znečištění,
d) potenciálně zasažených oblastí evidovaných podle § 21 odst. 2 písm.
c) bodů 8 a 11 zákona a oblastí vymezených pro ochranu stanovišť nebo druhů podle
jiného právního předpisu11), kde zlepšení stavu vod je důležitým faktorem jejich
ochrany,
e) potenciálně zasažených kulturních památek, památkových rezervací a památkových
zón podle jiného právního předpisu12).
(4) Pro oblasti s významným povodňovým rizikem, v nichž je zaplavení způsobováno
podzemními vodami, mohou být mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik
omezeny jen na scénář popsaný v odstavci 1 písm. a).
§ 11
Ekonomická analýza užívání vody
Ekonomická analýza užívání vody zahrnuje shromáždění a vyhodnocení ekonomických
informací o užívání vody pro
a) výpočty návratnosti nákladů se zřetelem na dlouhodobou předpověď nabídky
a poptávky užívání vody včetně
1. odhadu objemu, cen a nákladů souvisejících s vodohospodářskými
službami,
2. odhadu souvisejících investic, včetně prognózy těchto investic,
b) posouzení nákladově nejefektivnější kombinace opatření týkajících se
užívání vody k naplnění cílů plánů povodí na základě odhadu nákladů na tato opatření.
§ 12
Stanovení cílů
(1) Cíle se stanovují pro jednotlivé části mezinárodních oblastí povodí na
území České republiky v členění podle § 24 odst. 4 zákona, aby jejich plnění bylo
možné vyhodnotit při aktualizaci plánu povodí.
(2) Při stanovení cílů se zohlední cíle dohodnuté na mezinárodní úrovni.
(3) Cíle ochrany vod podle § 23a zákona se stanoví pro jednotlivé vodní útvary
nebo typy vodních útvarů a pro chráněné oblasti při respektování postupu podle odstavců
4 až 8.
(4) Cíle pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních
ekosystémů uvedou jmenovitě nebo odkazem na příslušný právní předpis ukazatele a
jejich hodnoty, jichž má být v daném vodním útvaru nebo chráněném území dosaženo.
(5) Cíle ke snížení nepříznivých účinků povodní stanoví zejména standardy ochrany
před povodněmi pro území, která nejsou vymezena jako oblasti s významnými povodňovými
riziky. Stanovené standardy ochrany území jsou podkladem pro návrh opatření do plánů
povodí.
(6) Cíle pro zvládání povodňových rizik se stanoví pro jednotlivé oblasti s
významným povodňovým rizikem s ohledem na zmírnění nepříznivých účinků povodní na
lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost, a pokud
se to považuje za vhodné, na nestrukturální opatření nebo snížení pravděpodobnosti
zaplavení.
(7) Cíle pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami a udržitelné užívání
těchto vod pro zajištění vodohospodářských služeb stanoví zejména cíle pro ochranu
a užívání vodních zdrojů s ohledem na očekávané dopady klimatické změny, včetně požadované
míry zabezpečení vodních zdrojů.
(8) Cíle pro zlepšování vodních poměrů a pro ochranu ekologické stability stanoví
zejména cíle pro obnovu vodního režimu, zvýšení retence vody v krajině, zásady tvorby
nových biotopů, zvýšení kvality a stability vodních a na vodu vázaných ekosystémů
a zlepšení hydromorfologických ukazatelů v korytech vodních toků a v údolních nivách.
(9) Pro látky uvedené pod čísly 2, 5, 15, 20, 22, 23, 28 přílohy č. 6 nařízení
vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod aodpadních
vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací
a o citlivých oblastech18) musí být dosaženo dobrého chemického stavu povrchových
vod u těchto látek do 22. prosince 2021, a to prostřednictvím programů opatření uvedených
v plánech povodí.
(10) Pro látky uvedené pod čísly 34 až 45 přílohy č. 6 nařízení vlády o ukazatelích
a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech
povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých
oblastech18) musí být dosaženo dobrého chemického stavu povrchových vod u těchto
látek do 22. prosince 2027 a zamezeno zhoršení chemického stavu v útvarech povrchových
vod, pokud jde o tyto látky, a to prostřednictvím předběžného programu opatření pro
tyto látky vypracovaného do 22. prosince 2018 a konečného programu opatření vypracovaného
do 22. prosince 2021, který musí být přijat a uskutečněn bezprostředně po tomto dni,
avšak nejpozději do 22. prosince 2024.
§ 13
Předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami
(1) Předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami se sestavuje na
základě analýzy všeobecných a vodohospodářských charakteristik podle § 8, hodnocení
dopadů lidské činnosti podle § 9, map povodňového nebezpečí a map povodňových rizik
podle § 10, ekonomické analýzy podle § 11 a programů zjišťování a hodnocení stavu
vod podle § 21 odst. 3 zákona s přihlédnutím ke stanoveným cílům podle § 12.
(2) Předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami obsahuje zejména
a) jmenovité vymezení rizikových vodních útvarů,
b) informace o významných dopadech lidské činnosti v rizikových vodních
útvarech,
c) odhad významnosti jednotlivých vlivů na stav vodního útvaru,
d) jmenovité vymezení umělých vodních útvarů,
e) jmenovité vymezení silně ovlivněných vodních útvarů a jejich zdůvodnění,
f) návrhy zvláštních cílů ochrany vod pro vybrané vodní útvary (§ 15).
§ 14
Silně ovlivněné a umělé vodní útvary
Pro každý vodní útvar určený jako silně ovlivněný nebo umělý se uvede,
a) pro jaké hydromorfologické složky nelze dosáhnout dobrého ekologického
stavu odpovídajícího přirozenému útvaru povrchové vody,
b) jak by změny těchto hydromorfologických složek nepříznivě ovlivnily
1. okolí,
2. plavbu, včetně přístavních zařízení,
3. rekreaci,
4. činnosti, pro něž
je voda jímána, jako jsou zásobování pitnou vodou, výroba elektrické energie nebo
závlahy,
5. úpravu vodních poměrů,
6. ochranu před povodněmi,
7. odvodňování,
8. jiné
trvalé rozvojové činnosti člověka,
c) jaké užitečné funkce jsou poskytovány umělými nebo ovlivněnými charakteristikami
vodního útvaru, které nemohou být pro technickou neproveditelnost nebo pro neúměrné
náklady rozumně dosaženy jinými prostředky, jež by byly významně lepší z hlediska
životního prostředí.
§ 15
Návrh zvláštních cílů ochrany vod
(1) Pro útvary podzemních vod se při stanovení zvláštních cílů ochrany vod
zváží vliv stavu útvaru podzemní vody na rozvoj společnosti, povrchové vody a související
suchozemské ekosystémy, na regulaci vodních zdrojů, povodňovou ochranu a odvodnění
území.
(2) Pro útvary povrchových vod se při stanovení zvláštních cílů ochrany zváží
možnost jejich dosažení ve lhůtě prodloužené podle § 23a odst. 5 zákona.
§ 16
Způsob zpřístupnění výsledků přípravných prací pro aktivní zapojení uživatelů
vody a veřejnosti
(1) Výsledky přípravných prací podle § 25 odst. 1 písm. a) zákona se zveřejňují
po dobu 6 měsíců13) ode dne zveřejnění k písemným připomínkám uživatelů vody a veřejnosti
na Ministerstvu zemědělství, Ministerstvu životního prostředí a na všech krajských
úřadech a u všech správců povodí, jejichž územní působnosti se příslušná mezinárodní
oblast povodí na území České republiky týká, a to v listinné podobě a v elektronické
podobě na jejich internetových stránkách.
(2) Příslušná oznámení o zveřejnění a termínu pro uplatnění připomínek se vyvěšují
na úředních deskách Ministerstva zemědělství, Ministerstva životního prostředí a
místně příslušných krajských úřadů.
§ 17
Návrh opatření pro plány povodí
(1) Návrh opatření pro plány povodí se zpracovává pro jednotlivé vodní útvary
v rozsahu podle § 4 na základě výsledků přípravných prací, vyhodnocení připomínek
podle § 16 odst. 1 a podle § 26 odst. 4 zákona.
(2) Do programu opatření se zařadí ta opatření, která lze zavést nejpozději
do lhůty prodloužené podle § 23a odst. 5 zákona a která přispějí k dosažení konkrétních
cílů stanovených v plánech povodí pro jednotlivé vodní útvary, oblasti, sektory či
dílčí povodí.
(3) U každého opatření se uvede odhad nákladů na opatření, aktuální stav přípravy
opatření a odhadovaná doba přípravy a realizace.
(4) Opatření podle § 4 odst. 1 písm. j) nemusí být navrhována, pokud nebude ovlivněno
dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí přijatých pro daný útvar
podzemní vody v plánu povodí a pokud ke vstupu látky do podzemních vod dochází v
souladu s povolením podle § 8 zákona nebo jiného právního předpisu14), které zahrnuje
a) vtláčení vody, obsahující látky vznikající při činnostech spojených
s průzkumem a těžbou ropných látek nebo s důlní činností, a vtláčení vody pro technické
účely do geologických struktur, ze kterých byly vytěženy ropné nebo jiné látky nebo
do geologických struktur, které jsou z důvodů přírodních poměrů trvale nevhodné pro
jiné účely, aniž by ve vtláčené vodě byly obsaženy jiné látky než ty, které vznikly
při výše uvedených činnostech,
b) zpětné vtláčení podzemní vody čerpané z dolů a lomů nebo čerpané v souvislosti
s výstavbou nebo údržbou stavebních děl,
c) vtláčení zemního plynu nebo zkapalněného ropného plynu (LPG) pro účely
skladování do geologických struktur, které jsou z důvodu přírodních poměrů trvale
nevhodné pro jiné účely,
d) vtláčení oxidu uhličitého za účelem jeho ukládání do přírodních horninových
struktur, které jsou z přirozených příčin trvale nevhodné pro jiné účely, za předpokladu,
že je tato injektáž provedena v souladu se směrnicí15), nebo se na ni uvedená směrnice
v souladu se svým čl. 2 odst. 2 nevztahuje,
e) vtláčení zemního plynu nebo zkapalněného ropného plynu (LPG) pro účely skladování
do geologických struktur pro zajištění zásobování plynem, existuje-li veřejný zájem
na tomto zásobování a pokud vtláčení je prováděno tak, aby se zamezilo ohrožení jakosti
souvisejících podzemních vod,
f) konstrukční, inženýrské a jiné stavební práce a podobné činnosti na
zemském povrchu nebo pod ním, které přicházejí do kontaktu s podzemními vodami,
g) vypouštění malých množství látek pro vědecké účely pro charakterizování,
ochranu nebo zlepšení stavu vodních útvarů, omezené na množství nezbytně nutné pro
tyto účely.
(5) Opatření podle § 4 odst. 1 písm. k) nemusí být navrhována, pokud nejsou dotčeny
přísnější požadavky podle předpisů Evropské unie2), je prováděno monitorování dotčených
útvarů podzemních vod a vstup znečišťujících látek do podzemních vod
a) je v tak malém množství a koncentraci, že lze vyloučit jakékoli současné
i budoucí nebezpečí zhoršení jakosti souvisejících podzemních vod,
b) je důsledkem havárií nebo mimořádných okolností přírodního původu, které
nebylo možné rozumně předvídat, odvrátit ani zmírnit,
c) je důsledkem povolené umělé infiltrace nebo doplňování útvarů podzemních
vod,
d) není možné technicky zamezit ani jej omezit bez užití
1. opatření, která
by vedla ke zvýšenému ohrožení lidského zdraví nebo kvality životního prostředí jako
celku,
2. nepřiměřeně nákladných opatření k odstranění množství znečišťujících látek
z kontaminovaného horninového prostředí nebo půdního podloží, případně k použití
jiného způsobu regulace jejich pronikání,
e) je důsledkem činností týkajících se povrchových vod mimo jiné za účelem
zmírnění účinku povodní a období sucha a za účelem správy vodních toků a vodních
cest, prováděných podle jiných právních předpisů16) nebo povolení, a pokud tyto činnosti
neohrožují dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí,
f) pochází z plošných zdrojů znečištění a opatření na tyto zdroje není
technicky možné.
(6) Návrh opatření pro zajištění cílů pro hospodaření s povrchovými a podzemními
vodami a udržitelné užívání těchto vod pro zajištění vodohospodářských služeb bude
obsahovat zejména
a) opatření zaměřené na řízení a využívání stávajících vodních zdrojů,
b) vymezení vodních zdrojů ve vodních útvarech, jež mohou sloužit jako
zdroj vody pro pitné účely s kapacitou více jak 10 m3/den nebo pro více jak 50 obyvatel,
včetně návrhu ochrany takového vodního zdroje,
c) opatření zaměřená na ochranu vod využívaných ke koupání,
d) návrh na doplnění vodohospodářské infrastruktury.
§ 18
Návrh opatření pro zvládání povodňových rizik
(1) Návrh opatření pro zvládání povodňových rizik se zpracovává pro jednotlivé
oblasti s významným povodňovým rizikem na základě výsledků přípravných prací, vyhodnocení
připomínek podle § 16 odst. 1 a požadavků podle § 64a odst. 5 zákona.
(2) Pro každé opatření se uvede odhad nákladů, zhodnocení účinnosti, ekonomická
efektivnost, aktuální stav přípravy, odhadovaná doba přípravy a realizace a zhodnocení
dopadu opatření na stav dotčených vodních útvarů.
§ 19
Způsob zpřístupnění návrhů plánů pro aktivní zapojení uživatelů vody a veřejnosti
(1) Návrh národního plánu povodí se zpřístupňuje společně s návrhy příslušných
plánů dílčích povodí a návrhem plánu pro zvládání povodňových rizik. K návrhu národního
plánu povodí a plánu pro zvládání povodňových rizik se přikládá stručný souhrn, který
umožní porozumět jejich odbornému obsahu a přiblížit význam navrhovaných opatření,
a to zpravidla ve formě přehledných map a stručných doprovodných textů, doplněných
v nezbytném rozsahu tabulkami.
(2) Návrhy plánů podle odstavce 1 jsou zveřejněny po dobu 6 měsíců13) ode dne
zveřejnění k písemným připomínkám uživatelů vody a veřejnosti na Ministerstvu zemědělství,
Ministerstvu životního prostředí a na všech krajských úřadech a u všech správců povodí,
jejichž územní působnosti se příslušná mezinárodní oblast povodí na území České republiky
týká, a to v listinné podobě a v elektronické podobě na jejich internetových stránkách.
(3) Příslušná oznámení o zveřejnění a termínu pro uplatnění připomínek se vyvěšují
na úředních deskách Ministerstva zemědělství, Ministerstva životního prostředí a
místně příslušných krajských úřadů.
(4) Vyhodnocení podaných připomínek ve formě zprávy s přehledem podaných připomínek
a změnami, které byly v jejich důsledku provedeny v návrhu plánů, bude zveřejněno
stejným způsobem jako návrhy plánů do 60 dnů po uplynutí lhůty k podávání připomínek
podle odstavce 3 po dobu 30 dnů.
§ 20
Způsob zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik
(1) Národní plány povodí se zpracovávají v rozsahu podle § 3 odst. 1 a podle
vyhodnocení připomínek podle § 19 odst. 4.
(2) Plány pro zvládání povodňových rizik se zpracovávají v rozsahu podle §
3 odst. 3, výsledků přípravných prací, zejména předběžného hodnocení povodňových
rizik, hodnocení podle § 8 odst. 3 a vyhodnocení připomínek podle § 19 odst. 4.
(3) Plány dílčích povodí se zpracovávají v rozsahu podle § 3 odst. 2, podle
vyhodnocení připomínek podle § 19 odst. 4 a upravují se na základě schváleného příslušného
národního plánu povodí a schváleného příslušného plánu pro zvládání povodňových rizik.
(4) Při zpracování návrhů plánů povodí a návrhů plánů pro zvládání povodňových
rizik se průběžně evidují a ukládají dokumenty související s jejich zpracováním a
dokumentující postup jejich zpracování, včetně výsledných dokumentů z jednotlivých
etap prací a projednávání. Dokumenty použité pro zpracování návrhu plánu povodí a
návrhu plánu pro zvládání povodňových rizik jsou po dobu přípravy, zpracování, schvalování
a platnosti plánu veřejně přístupné k nahlédnutí u příslušného pořizovatele plánu
povodí nebo plánu pro zvládání povodňových rizik.
§ 21
Přechodné ustanovení
Schválené plány oblastí povodí a Plán hlavních povodí České republiky zpracované
podle vyhlášky č. 142/2005 Sb., o plánování v oblasti vod, se považují za plány povodí,
a to až do doby schválení plánů povodí podle této vyhlášky.
Ministr zemědělství:
Ing. Fuksa v. r.
Ministr životního prostředí:
Mgr. Chalupa v. r.
Příloha 1
Základní obsah národního plánu povodí
Národní plán povodí obsahuje:
1.Všeobecný popis charakteristik části mezinárodní oblasti povodí na území
České republiky, zjištěných podle § 8 a 9, který zahrne zejména
1.1. pro povrchové vody
a) mapy mezinárodní oblasti povodí a dílčích povodí,
b) popis a zdůvodnění změny vymezení vodních útvarů,
c) mapy umístění a hranic vodních útvarů,
d) mapy ekoregionů, úmoří a typů útvarů povrchové vody,
e) referenční podmínky pro typy útvarů povrchové vody,
f) zdůvodnění vyloučení některé složky kvality z hodnocení ekologického stavu,
g) popis přístupů a metodických postupů použitých pro vymezení mísících zón.
1.2. pro podzemní vody
a) mapy umístění a hranic útvarů podzemní vody,
b) seznam útvarů podzemních vod a souvisejících útvarů povrchových vod, vodních a
přímo závislých suchozemských ekosystémů včetně shrnutí informací o vzájemném vztahu,
c) informace o rizikových útvarech podzemních vod, zejména informace o jejich velikosti,
vztazích se souvisejícími útvary povrchových vod, vodními a přímo závislými suchozemskými
ekosystémy a informace o přirozené koncentraci znečišťujících látek,
d) další informace podle § 8 odst. 5 a 6.
2. Přehled významných vlivů a dopadů lidské činnosti na stav povrchových
a podzemních vod, včetně
a) odhadu bodových zdrojů znečištění, včetně mapy jejich polohy, souhrnných informací
o ovlivněných útvarech povrchové a podzemní vody,
b) odhadu difúzních zdrojů znečištění, včetně přehledu využití půdy, a souhrnných
informací o ovlivněných útvarech povrchové a podzemní vody,
c) odhadu vlivů na kvantitativní stav vod a souhrnných informací o ovlivněných útvarech
podzemní vody,
d) analýzy jiných dopadů lidských činností na stav vod,
e) hodnocení trendů a kontaminačních mraků,
f) seznamu emisí, vypouštění a úniků látek podle § 9 odst. 2 písm. c),
g) souhrnu informací o rizikových útvarech podzemních vod, zejména o počtu vodních
útvarů nebo skupin vodních útvarů a o znečišťujících látkách a ukazatelích znečištění,
které k tomuto označení přispívají, včetně zjištěných hodnot nebo koncentrací.
3. Identifikace a mapové znázornění chráněných oblastí a popis právních předpisů,
na jejichž základě jsou tyto oblasti vymezeny.
4. Výsledky zjišťování a hodnocení stavu vod zahrnující
a) mapy monitorovacích sítí zřízených pro účely zjišťování a hodnocení stavu vod
a stavu chráněných oblastí, mapy znázornění výsledků monitorovacích programů pro
stav
1. ekologický a chemický, v případě povrchových vod,
2. chemický a kvantitativní,
v případě podzemních vod,
3. chráněných území,
b) přehled identifikovaných významných a trvalých vzestupných trendů,
c) přehled monitorovacích míst, na kterých byly překročeny normy jakosti podzemních
vod nebo prahové hodnoty,
d) souhrn, jak přispělo hodnocení trendů z jednotlivých monitorovacích míst v rámci
útvaru nebo skupiny útvarů podzemních vod k identifikaci významného a trvalého vzestupného
trendu, pokud jde o koncentraci znečišťující látky, nebo jeho změny, a důvody počátku
změny trendu,
e) odhady úrovně spolehlivosti a přesnosti výsledků programů zjišťování a hodnocení
stavu vod a vysvětlení způsobu, jak byly při hodnocení zohledněny případy překročení
norem jakosti podzemních vod nebo prahových hodnot na jednotlivých monitorovacích
místech,
f) tabulku obsahující meze stanovitelnosti použitých analytických metod a informace
o účinnosti těchto metod s ohledem na minimální pracovní kritéria stanovená v jiném
právním předpise19),
g) odůvodnění četnosti monitorování uplatněné v souladu s jiným právním předpisem20),
pokud jsou monitorovací intervaly delší než 1 rok.
5. Seznam cílů přijatých podle § 12 pro povrchové vody, podzemní vody a
chráněné oblasti, doplněný o
a) souhrnné informace o vodních útvarech, ve kterých byl uplatněn § 23a odst. 4 zákona,
b) souhrnné informace o vodních útvarech, ve kterých byl uplatněn § 23a odst. 7 zákona,
c) souhrnné informace o vodních útvarech, ve kterých byl uplatněn § 26 odst. 5 zákona,
včetně příslušných podmínek a ukazatelů,
d) souhrnné informace podle § 14 o silně ovlivněných a umělých vodních útvarech,
e) seznam prahových hodnot pro jednotlivé útvary podzemních vod, včetně souhrnných
informací o jejich vztahu k přirozené koncentraci znečišťujících látek, k normám
environmentální kvality nebo jiným normám a další důležité informace o toxikologii,
ekotoxikologii, perzistenci, bioakumulačním potenciálu znečišťujících látek a tendenci
se rozptylovat.
6. Souhrn výsledků ekonomické analýzy užívání vody podle § 11, včetně
a) informací o výnosech z různých užívání vody k uhrazení nákladů na vodohospodářské
služby,
b) informací o plánovaných krocích směřujících k uplatnění principu návratnosti nákladů
za vodohospodářské služby, včetně environmentálních nákladů a nákladů na využívané
zdroje, a směřovaných k dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí,
v souladu s principem znečišťovatel platí
c) případně důvody pro neúplné uplatnění principu návratnosti nákladů.
7. Shrnutí programu nebo programů opatření přijatých podle § 17 včetně
postupů, jejichž prostřednictvím má být dosaženo cílů přijatých podle § 12
a) souhrn opatření potřebných k provádění právních předpisů Evropských společenství
v oblasti ochrany vod,
b) zprávu o praktických krocích a opatřeních podle § 4 odst. 1 písm. b) provedených
k uplatnění zásady návratnosti nákladů na užívání vody,
c) souhrn opatření pro vody užívané nebo uvažované pro odběr vody určené pro lidskou
spotřebu,
d) souhrn opatření ke zlepšení jakosti vod ke koupání,
e) souhrn opatření pro omezování odběrů a vzdouvání vod, včetně odůvodnění případných
výjimek,
f) souhrn omezení přijatých ve vztahu k vypouštění znečištění z bodových zdrojů a
jiných činností majících vliv na stav vod,
g) identifikace případů, ve kterých byl uplatněn § 17 odst. 4 a 5 zahrnující výčet
vodních útvarů, zdůvodnění a popis, jak se toto uplatnění promítlo do programů zjišťování
a hodnocení stavu vod,
h) souhrn opatření proti znečišťování vod látkami uvedenými v příloze č. 1 zákona,
i) souhrn opatření provedených k prevenci nebo snížení dopadu případů havarijního
znečištění a informace o opatřeních, která mají být přijata za mimořádných okolností,
j) souhrn opatření provedených podle § 26 odst. 4 zákona,
k) podrobnosti o doplňujících opatřeních nezbytných pro splnění přijatých cílů pro
ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů,
l) podrobnosti o opatřeních přijatých k zabránění vzrůstu znečištění mořských vod,
m) podrobnosti o opatřeních, která jsou považována za nezbytná k cílenému dosažení
dobrého stavu vodního útvaru v termínu prodlouženém podle § 23a odst. 5 zákona, důvody
jejich jakéhokoliv zpoždění a očekávaný časový plán jejich realizace včetně odhadu
nákladů,
n) popis opatření s cílem snížit v budoucnu rozsah mísících zón např. opatření k
odstranění znečišťování povrchových vod látkami uvedenými v seznamu prioritních látek
a opatření k postupnému snižování znečišťování povrchových vod dalšími látkami, přezkum
povolení podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, regulace vypouštění
znečišťujících látek z bodových zdrojů znečištění,
o) popis opatření, jejichž cílem je zajistit, aby se koncentrace vybraných prioritních
látek21) v sedimentu nebo příslušné biotě výrazně nezvyšovaly,
p) přehled opatření prováděných v souvislosti s přeshraničním znečištěním a popis
kroků, které byly podniknuty na úrovni příslušné mezinárodní oblasti povodí nebo
úrovni Evropské Unie,
q) posouzení nákladově nejefektivnější kombinace opatření na základě odhadu nákladů
na tato opatření a strategii financování opatření.
8. Evidence dalších podrobnějších programů a plánů pro danou část mezinárodní
části oblasti povodí na území České republiky týkajících se zejména dílčích povodí,
odvětví, problémů nebo vodních typů, a to zároveň se shrnutím jejich obsahu.
9. Souhrn uskutečněných opatření pro informování veřejnosti a konzultací,
jejich výsledků a změn, které byly v jejich důsledku provedeny v plánu povodí.
10. Seznam příslušných orgánů a popis administrativní koordinace prací na
zpracování plánu povodí.
11. Kontaktní místa a postupy pro získání základní dokumentace a informací
a zejména podrobností o povoleních k nakládání s vodami a o aktuálních výsledcích
zjišťování a hodnocení stavu vod podle § 21 zákona.
Aktualizace národního plánu povodí dále obsahuje
1. Souhrn změn od publikace předchozího plánu povodí včetně přehledu realizovaných
a plánovaných opatření u útvarů se zvláštními cíli ochrany vod.
2. Vyhodnocení pokroku při dosahování cílů ochrany vod jako složky životního
prostředí včetně jejich vyznačení v mapovém podkladu, výsledků hodnocení stavu vod
v období platnosti předchozího plánu a vysvětlení důvodů pro nesplnění cílů ochrany
vod jako složky životního prostředí.
3. Souhrn a vysvětlení neprovedených opatření z předchozích plánů.
4. Souhrn dodatečných opatření podle § 26 odst. 4 písm. d) zákona od zveřejnění
předchozích plánů povodí.
5. Souhrn důsledků mimořádných okolností a souhrn opatření podle § 26 odst.
5 písm. e) zákona.
Příloha 2
Seznam map v plánech povodí
Plány povodí musí zahrnovat následující mapy
1. Povodí a dílčí povodí
2. Útvary povrchových vod - typy
3. Útvary povrchových vod - kategorie
4. Umístění a hranice útvarů podzemních vod
5. Vodní útvary s odběry vody určené k lidské spotřebě
6. Vody ke koupání, oblasti citlivé na živiny
7. Oblasti vymezené pro ochranu stanovišť nebo druhů, chráněné ptačí
oblasti
8. Monitorovací síť povrchových vod
9. Ekologický stav a ekologický potenciál útvarů povrchových vod
10. Dodržení norem environmentální kvality pro další znečišťující látky
v útvarech povrchových vod
11. Chemický stav útvarů povrchových vod
12. Dodržení norem environmentální kvality pro těžké kovy v útvarech
povrchových vod
13. Dodržení norem environmentální kvality pro pesticidy v útvarech povrchových
vod
14. Dodržení norem environmentální kvality pro průmyslové znečišťující
látky v útvarech povrchových vod
15. Dodržení norem environmentální kvality pro další znečišťující látky
v útvarech povrchových vod
16. Monitorovací síť podzemních vod - kvantitativní stav
17. Monitorovací síť podzemních vod - chemický stav
18. Chemický stav útvarů podzemních vod a identifikace útvarů podzemních
vod s významným trvalým vzestupným trendem znečišťujících látek, popřípadě zvratem
tohoto trendu
19. Dodržení norem jakosti nebo prahových hodnot na monitorovacích místech
v útvarech podzemních vod
20. Chemický stav útvarů podzemních vod z hlediska obsahu dusičnanů
21. Chemický stav útvarů podzemních vod z hlediska obsahu pesticidů
22. Chemický stav útvarů podzemních vod z hlediska obsahu dalších znečišťujících
látek
23. Kvantitativní stav útvarů podzemních vod
24. Stav vodních útvarů s odběry vody určené k lidské spotřebě
25. Environmentální cíle pro útvary povrchových vod - ekologický stav
26. Environmentální cíle pro útvary povrchových vod - chemický stav
27. Environmentální cíle pro útvary podzemních vod - kvantitativní stav
28. Environmentální cíle pro útvary podzemních vod - chemický stav
29. Působnost kompetentních úřadů
Příloha 3
Základní obsah plánu dílčího povodí
1. Všeobecný popis charakteristik dílčího povodí zjištěných podle § 8
až 10, který zahrne zejména
1.1. pro povrchové vody
- mapy umístění a hranic útvarů
povrchové vody,
- mapy typů útvarů povrchové vody,
- informace o vymezených mísících
zónách a jejich rozsahu
1.2. pro podzemní vody
- mapy umístění a hranic útvarů podzemní
vody,
-
informace o rizikových útvarech podzemních vod, zejména informace o jejich velikosti,
vztazích se souvisejícími útvary povrchových vod, vodními a přímo závislými suchozemskými
ekosystémy a informace o přirozené koncentraci znečišťujících látek podle § 8 odst.
5.
2. Přehled významných vlivů a dopadů lidské činnosti na stav povrchových
a podzemních vod, včetně
- informací o bodových zdrojích znečištění, jejich poloze
a informací o ovlivněných útvarech povrchové a podzemní vody,
- informací o difúzních
zdrojích znečištění, informací o ovlivněných útvarech povrchové a podzemní vody a
přehledu využití půdy,
- informací o vlivech na kvantitativní stav vod a informací
o ovlivněných útvarech podzemní vody,
- analýzy jiných dopadů lidských činností na
stav vod,
- hodnocení trendů a kontaminačních mraků,
- informací o emisích, vypouštění
a únicích látek podle § 9 odst. 2 písm. c).
3. Identifikace a mapové znázornění chráněných oblastí.
4. Výsledky zjišťování a hodnocení stavu vod zahrnující
- informace o
monitorovacích sítích zřízených pro účely zjišťování a hodnocení stavu vod a stavu
chráněných oblastí, informace o výsledcích monitorovacích programů pro stav
a)povrchových
vod (ekologický a chemický),
b)podzemních vod (chemický a kvantitativní),
c)chráněných
území,
- přehled identifikovaných významných a trvalých vzestupných trendů,
- Informace
o monitorovacích místech, na kterých byly překročeny normy jakosti podzemních vod
nebo prahové hodnoty,
- souhrn, jak přispělo hodnocení trendů z jednotlivých monitorovacích
míst v rámci útvaru nebo skupiny útvarů podzemních vod k identifikaci významného
a trvalého vzestupného trendu, pokud jde o koncentraci znečišťující látky, nebo jeho
změny, a důvody počátku změny trendu,
- odhady úrovně spolehlivosti a přesnosti výsledků
programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod včetně vysvětlení
způsobu, jak byly při hodnocení zohledněny případy překročení norem jakosti podzemních
vod nebo prahových hodnot na jednotlivých monitorovacích místech.
5. Seznam cílů přijatých podle § 12 pro povrchové vody, podzemní vody
a chráněné oblasti, doplněný o
- detailní informace o vodních útvarech, ve kterých
byl uplatněn § 23a odstavec 4 zákona,
- detailní informace o vodních útvarech, ve kterých
byl uplatněn § 23a odstavec 7 zákona,
- detailní informace o vodních útvarech, ve kterých
byl uplatněn § 26 odstavec 5 zákona, včetně příslušných podmínek a ukazatelů,
- detailní
informace podle § 14 o silně ovlivněných a umělých vodních útvarech.
6. Informace o výnosech z různých užívání vody k uhrazení nákladů na
vodohospodářské služby.
7. Návrhy opatření podle § 17 včetně postupů, jejichž prostřednictvím
má být dosaženo cílů přijatých podle § 12
- návrh opatření potřebných k provádění
právních předpisů Evropských společenství v oblasti ochrany vod včetně odhadu nákladů,
-
návrh opatření pro vody užívané nebo uvažované pro odběr vody určené pro lidskou
spotřebu včetně odhadu nákladů,
- návrh opatření ke zlepšení jakosti vod ke koupání
včetně odhadu nákladů,
- návrh opatření pro omezování odběrů a vzdouvání vod, včetně
odůvodnění případných výjimek včetně odhadu nákladů,
- návrh omezení ve vztahu k vypouštění
znečištění z bodových zdrojů a jiných činností majících vliv na stav vod včetně odhadu
nákladů,
- detailní informace o případech, ve kterých byl uplatněn § 17 odst. 4 a 5
včetně odhadu nákladů a popis, jak se toto uplatnění promítlo do programů zjišťování
a hodnocení stavu vod,
- návrh opatření proti znečišťování vod látkami uvedenými v
příloze č. 1 zákona včetně odhadu nákladů,
- popis opatření provedených k prevenci
nebo snížení dopadu případů havarijního znečištění a návrh opatření, která mají být
přijata za mimořádných okolností včetně odhadu nákladů,
- popis opatření provedených
podle § 26 odst. 4 zákona včetně odhadu nákladů,
- podrobnosti o doplňkových opatřeních
nezbytných pro splnění přijatých cílů pro ochranu a zlepšování stavu povrchových
a podzemních vod a vodních ekosystémů včetně odhadu nákladů,
- podrobnosti o opatřeních
přijatých k zabránění vzrůstu znečištění mořských vod včetně odhadu nákladů,
- návrhy
opatření, která jsou považována za nezbytná k cílenému dosažení dobrého stavu vodního
útvaru v termínu prodlouženém podle § 23a odst. 5 zákona, důvody jejich jakéhokoliv
zpoždění a očekávaný časový plán jejich realizace včetně odhadu nákladů,
- návrh opatření
s cílem snížit v budoucnu rozsah mísících zón např. opatření k odstranění znečišťování
povrchových vod látkami uvedenými v seznamu prioritních látek a opatření k postupnému
snižování znečišťování povrchových vod dalšími látkami, přezkum povolení podle zákona
č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, regulace vypouštění znečišťujících látek
z bodových zdrojů znečištění,
- návrhy opatření prováděných v souvislosti s přeshraničním
znečištěním,
- návrhy opatření ke snížení nepříznivých účinků povodní v územích, která
nebyla vymezena jako území s významným rizikem včetně odhadu nákladů,
- návrhy opatření
ke snížení nepříznivých účinků sucha včetně odhadu nákladů,
- návrhy opatření pro hospodaření
s povrchovými a podzemními vodami a udržitelné užívání vody a pro zajištění vodohospodářských
služeb včetně odhadu nákladů,
- návrh opatření pro zlepšování vodních poměrů a pro
ochranu ekologické stability krajiny včetně odhadu nákladů.
8. Seznam dalších podrobnějších programů a plánů v dílčím povodí, týkajících
se zejména odvětví, problémů nebo vodních typů, a to zároveň se shrnutím jejich obsahu.
9. Souhrn uskutečněných opatření pro informování veřejnosti a konzultací,
jejich výsledků a změn, které byly v jejich důsledku provedeny v plánu povodí.
10. Seznam příslušných orgánů a popis administrativní koordinace prací
na zpracování plánu povodí.
11. Kontaktní místa a postupy pro získání základní dokumentace a informací
a zejména podrobností o povoleních nakládání s vodami a o aktuálních výsledcích zjišťování
a hodnocení stavu vod podle § 21 zákona.
12. Závěry předběžného hodnocení povodňových rizik a výsledky analýz
oblastí s významným povodňovým rizikem a dokumentace oblastí s významným povodňovým
rizikem.
Aktualizace plánu dílčího povodí dále obsahuje
1. Informace o změnách od publikace předchozího plánu povodí včetně přehledu
realizovaných a plánovaných opatření u útvarů se zvláštními cíli ochrany vod.
2. Vyhodnocení pokroku při dosahování cílů ochrany vod jako složky životního
prostředí včetně jejich vyznačení v mapovém podkladu, výsledků hodnocení stavu vod
v období platnosti předchozího plánu a vysvětlení důvodů pro nesplnění cílů ochrany
vod jako složky životního prostředí.
3. Informace o neprovedených opatřeních z předchozích plánů povodí s
vysvětlením důvodů.
4. Informace o dodatečných opatřeních podle § 26 odst. 4 písm. d) zákona
od zveřejnění předchozích plánů povodí.
5. Souhrn důsledků mimořádných okolností a informace o opatřeních podle
§ 26 odst. 5 písm. e) zákona.
Příloha 4
Obsah plánu pro zvládání povodňových rizik
1. Závěry předběžného vyhodnocení povodňových rizik a vymezení oblastí
s významnými povodňovými riziky, na něž se vztahuje tento plán, včetně mapového znázornění.
2. Popis příslušných cílů v rámci zvládání povodňových rizik v souladu
s § 12 odst. 6.
3. Mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik a závěry, které
lze z těchto map vyvodit.
4. Souhrn opatření a jejich účinnosti, ekonomické efektivnosti a priorit,
včetně opatření spojených s povodněmi přijatých podle jiných právních předpisů.
5. Popis metodiky používané v rámci mezinárodních povodí pro analýzu
nákladů a přínosů k posuzování opatření s nadnárodními účinky, je-li k dispozici.
6. Popis stanovení priorit a způsobu, jakým bude sledován pokrok při
provádění plánu.
7. Souhrn uskutečněných opatření nebo akcí pro informování veřejnosti
a konzultace s ní.
8. Seznam příslušných orgánů a popis postupu koordinace v rámci mezinárodních
oblastí povodí a v dílčích povodích.
9. Popis postupu koordinace s plány povodí.
Aktualizace plánu pro zvládání povodňových rizik dále obsahuje
1. Souhrn všech změn nebo aktualizace od zveřejnění předchozího plánu,
včetně souhrnu přezkumů provedených v souladu s § 25 odst. 1 zákona.
2. Zhodnocení pokroku v dosažení cílů uvedených v § 12 odst. 6.
3. Popis a vysvětlení všech opatření z předchozího plánu, která byla
naplánována, ale nebyla provedena.
4. Popis všech dalších opatření od zveřejnění předchozího plánu.
5. Informace o pravděpodobných dopadech změny klimatu na výskyt povodní.
1) Čl. 2 odst. 32, a 38, čl. 5 odst. 1, čl. 9 odst. 2 a 4, čl. 10, čl. 11 odst.
2 až 4, čl. 13 odst. 4 až 6, čl. 14, přílohy II, III, V, VI a VII směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost
Společenství v oblasti vodní politiky, v platném znění.
Čl. 4 odst. 2, čl. 5, čl.
6 odst. 3 až 5 a 7, čl. 7 odst. 2 a čl. 14 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu
a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik.
Čl.
3 odst. 5, čl. 4 odst. 4 a 5, čl. 5 odst. 4 a 5 a čl. 6 směrnice Evropského parlamentu
a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním
a zhoršováním stavu.
Směrnice Komise 2014/80/EU ze dne 20. června 2014, kterou se mění příloha II směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES o ochraně podzemních vod před znečištěním
a zhoršováním stavu.
2) Směrnice 2006/7/ES o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/106/EHS.
Směrnice 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků.
Směrnice 98/83/ES o jakosti vody
určené pro lidskou spotřebu.
Směrnice 96/82/ES o kontrole nebezpečí závažných havárií
s přítomností nebezpečných látek.
Směrnice 85/337/EHS o posuzování vlivů některých
veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí, ve znění směrnice 97/11/ES, směrnice
2003/35/ES a směrnice 2009/31/ES.
Směrnice 86/278/EHS o ochraně životního prostředí
a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství.
Směrnice
91/271/EHS o čištění městských odpadních vod.
Směrnice 91/414/EHS o uvádění na trh
přípravků na ochranu rostlin.
Směrnice 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany
ze zemědělských zdrojů.
Směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících
živočichů a planě rostoucích rostlin.
Směrnice 2008/1/ES o integrované prevenci a
omezování znečištění.
Směrnice 82/176/EHS o mezních hodnotách a jakostních cílech
pro vypouštění rtuti z průmyslu elektrolýzy alkalických chloridů, ve znění směrnice
2006/11/ES.
Směrnice 83/513/EHS o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění
kadmia, ve znění směrnice 2006/11/ES.
Směrnice 84/156/EHS o rtuti, ve znění směrnice
2008/105/EHS.
Směrnice 84/491/EHS o vypouštění hexachlorcyklohexanu, ve znění směrnice
2006/11/ES.
Směrnice 86/280/EHS o vypouštění nebezpečných látek, ve znění směrnice
2008/105/ES.
Směrnice 2006/11/ES o znečišťování některými nebezpečnými látkami vypouštěnými
do vodního prostředí Společenství.
Směrnice 2008/105/ES o normách environmentální
kvality v oblasti vodní politiky.
3) § 4 odst. 2 nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních
systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání.
4) Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a
o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších
předpisů.
5) Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, a o změně
zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému
majetku, ve znění pozdějších předpisů.
6) Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí
a o integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
7) Dohoda o Mezinárodní komisi pro ochranu Labe ze dne 8. října 1990.
Sdělení
Ministerstva zahraničních věcí č. 2/2003 Sb. m. s. o sjednání Dohody o Mezinárodní
komisi pro ochranu Odry před znečištěním.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č.
122/1999 Sb. o sjednání Úmluvy o spolupráci pro ochranu a únosné využívání Dunaje.
8) Čl. 5 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16.
prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a
následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS
a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES.
9) Například akční program podle § 33 odst. 2 zákona, program na snížení znečištění
povrchových a podzemních vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými
látkami podle § 39 odst. 3 zákona.
10) Čl. 5 odst. 2 a 4 směrnice 2008/105/ES.
11) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
12) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
13) Čl. 14 odst. 2 směrnice 2000/60/ES.
14) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské
správě, ve znění pozdějších předpisů.
15) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o
geologickém ukládání oxidu uhličitého.
16) Například vyhláška č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních
toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve znění
pozdějších předpisů.
17) Například příloha č. 3 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování
znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon
o integrované prevenci), ve znění zákona č. 222/2006 Sb. a zákona č. 69/2013 Sb.
18) Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění
povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod
do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění pozdějších předpisů.
19) § 10 vyhlášky č. 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových
vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů
povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových
vod.
20) Příloha č. 9 odst. 5 písm. e) vyhlášky 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení
stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných
a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení
stavu povrchových vod.
21) § 11 odst. 4 vyhlášky č. 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových
vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů
povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových
vod.
22) § 2 písm. c) vyhlášky č. 5/2011 Sb., o vymezení hydrogeologických rajonů
a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů
zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod.
23) Příloha č. 1 část B vyhlášky č. 5/2011 Sb.
24) § 7 a příloha č. 3 vyhlášky č. 5/2011 Sb.