91/1960 Sb., o správním řízení

Schválený:
91/1960 Sb.
Vládní nařízení
ze dne 24. června 1960
o správním řízení
Vláda Republiky československé nařizuje podle § 45 zákona č. 65/1960 Sb., o národních výborech:
 
Část první
Řízení před národními výbory
Základní zásady řízení
 
§ 1
(1) Národní výbory zajišťují ochranu a uskutečňování práv a oprávněných zájmů občanů a organizací v souladu se zájmy a s rozvojem socialistického státu a společnosti pracujících. Vychovávají občany k dodržování zákonů a pravidel socialistického pořádku ve společnosti, k dobrovolnému a uvědomělému plnění povinností ke společnosti a státu a k úctě k právům spoluobčanů.
(2) V řízení, v němž rozhodují o právech a oprávněných zájmech občanů a organizací nebo o jejich povinnostech, postupují národní výbory tak, aby řízení co nejúčinněji napomáhalo uskutečnění těchto cílů.
 
§ 2
(1) Národní výbory se svědomitě a odpovědně zabývají každou projednávanou věcí. Občanům a organizacím, o jejichž práva, oprávněné zájmy nebo povinnosti v řízení jde (účastníkům řízení), dají národní výbory vždy příležitost, aby mohli svá práva a oprávněné zájmy účinně obhájit. Poskytují jim potřebnou pomoc a poučení a pečují, aby neutrpěli v řízení újmu pro nedostatek znalostí předpisů.
(2) Národní výbory dbají, aby se účastníci řízení činně podíleli na přípravě i vydávání opatření, která se jich týkají, a aby byli přesvědčeni o jejich správnosti. Zabezpečují, aby účastníci řízení, kteří nemohou v řízení jednat samostatně nebo jejichž pobyt není znám, byli v řízení řádně zastoupeni; je-li to k hájení jejich zájmů nutné, ustanoví jim opatrovníka.
 
§ 3
Národní výbory využívají řízení k rozvíjení své organizátorské a výchovné činnosti a k prohlubování účasti pracujících na správě státu. V řízení postupují v těsné součinnosti s pracujícími a s jejich společenskými organizacemi a opírají se o jejich zkušenosti, podněty a pomoc. Vysvětlují účastníkům řízení účel svých opatření a objasňují jim souvislost projednávané věci s plněním úkolů hospodářské a kulturní výstavby.
 
§ 4
Národní výbory dbají, aby řízení probíhalo rychle, hospodárně a bez zbytečného zatěžování občanů.
Příslušnost
 
§ 5
(1) Jsou-li věcně příslušné národní výbory, rozhodují o právech, oprávněných zájmech a povinnostech občanů a organizací v běžných věcech místní a městské národní výbory, v ostatních věcech okresní národní výbory.
(2) Výpočet běžných věcí, v nichž rozhodují místní a městské národní výbory, je obsažen v příloze k tomuto nařízení.
 
§ 6
(1) Národní výbory zahajují řízení na návrh nebo z vlastního podnětu.
(2) Návrh na zahájení řízení lze podat u místního (městského) národního výboru, i když tento národní výbor není příslušný rozhodnout ve věci.
(3) Místní (městský) národní výbor poskytne účastníku řízení potřebnou pomoc při uplatňování jeho práv, provede podle svých možností potřebná šetření, a není-li příslušný rozhodnout ve věci, předloží návrh se svým stanoviskem příslušnému národnímu výboru.
 
§ 7
Místní příslušnost národního výboru se řídí podle bydliště občana (sídla organizace), popřípadě podle posledního bydliště nebo pobytu (sídla). Ve věcech, kde jde o nějakou činnost, se příslušnost řídí místem této činnosti, a ve věcech, týkajících se nemovitosti, místem, kde nemovitost je. V případech, kde by bylo místně příslušných několik národních výborů, provede řízení národní výbor, který je první zahájil, pokud se zúčastněné národní výbory jinak nedohodnou. V pochybnostech určí místní příslušnost národní výbor vyššího stupně.
Podklad pro rozhodnutí
 
§ 8
(1) Národní výbor příslušný k rozhodnutí ve věci je povinen zjistit co nejpřesněji a nejúplněji stav věci. Tento národní výbor proto provede, pokud to již neučinil místní (městský) národní výbor podle § 6, potřebná šetření, a to popřípadě na místě samém, vyslechne svědky, kteří mohou přispět k objasnění věci, opatří si v nezbytných případech znalecký posudek, vyžádá si potřebné listiny, popřípadě si opatří jiné podklady. Při opatřování podkladů pro rozhodnutí účastníci řízení úzce spolupracují s národním výborem; k jejich návrhům musí národní výbor vždy zaujmout stanovisko.
(2) Národní výbor může místo důkazu připustit čestné prohlášení účastníka řízení. Před sepsáním čestného prohlášení musí být účastník řízení upozorněn na trestní následky nepravdivých údajů v prohlášení. Čestné prohlášení nemůže národní výbor připustit, brání-li tomu obecný zájem nebo byla-li by tím porušena rovnost mezi účastníky řízení.
(3) O ústních prohlášeních a o důležitých úkonech v řízení sepíše národní výbor zápis.
 
§ 9
Národní výbory musí dát účastníkům řízení příležitost, aby se mohli před vydáním rozhodnutí vyjádřit k jeho podkladu i ke způsobu jeho zjištění, popřípadě navrhnout jeho doplnění. Za tím účelem mohou účastníci řízení nahlížet do spisů, s výjimkou zápisů o hlasování, a pořídit si z nich opisy. Národní výbor učiní opatření, aby nahlédnutím do spisů nebylo porušeno státní, hospodářské nebo služební tajemství. Zachování služebního tajemství není však důvodem pro to, aby byly vyloučeny z nahlédnutí části spisů obsahující zjištěné okolnosti, které jsou nebo mohou být podkladem pro rozhodnutí.
Rozhodnutí
 
§ 10
(1) Rozhodnutí musí být v souladu se zákony a s ostatními právními předpisy, musí vycházet ze spolehlivě zjištěného stavu věci a co nejlépe zajišťovat ochranu práv a oprávněných zájmů občanů a organizací ve shodě s obecným zájmem.
(2) Rozhodnutí se nevydá, jestliže účastníci řízení mezi sebou uzavřeli se schválením národního výboru smír. Národní výbor schválí smír, je-li ve shodě s právními předpisy a s obecným zájmem.
 
§ 11
V jednoduchých věcech rozhodne národní výbor bezodkladně po podání návrhu. V ostatních případech rozhodne zpravidla do 30 dnů. Nemůže-li v této lhůtě rozhodnout pro zvláštní složitost věci nebo z jiných důležitých důvodů, vyrozumí o tom účastníky řízení s uvedením důvodů a sdělí jim lhůtu, v níž rozhodne.
 
§ 12
(1) Rozhodnutí musí být náležitě odůvodněno a musí obsahovat poučení o odvolání.
(2) Odůvodnění musí být přesvědčivé, aby z něho byla patrna správnost rozhodnutí a aby občany vychovávalo k dobrovolnému a ukázněnému plnění jejich povinností. Odůvodnění není třeba, vyhovuje-li se v rozhodnutí všem účastníkům řízení v plném rozsahu.
(3) Poučení o odvolání obsahuje údaj, zda je rozhodnutí konečné či zda je možno se proti němu odvolat, do jaké lhůty a kde má být odvolání podáno. Bylo-li dáno nesprávné nebo neúplné poučení o odvolání nebo chybí-li v rozhodnutí poučení o odvolání a účastník řízení proto podal odvolání po lhůtě, považuje se odvolání za podané včas.
 
§ 13
Rozhodnutí se vydává písemně. Rozhodnutí, které bylo vyhlášeno ústně v přítomnosti účastníka řízení, se písemně nevydává, vzdá-li se účastník řízení doručení písemného vyhotovení rozhodnutí.
 
§ 14
(1) Rozhodnutí se doručuje do vlastních rukou adresátových.
(2) Nebyl-li adresát zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, uvědomí jej doručovatel vhodným způsobem, že rozhodnutí určené do jeho vlastních rukou přijde mu doručit znovu v den a hodinu uvedenou v oznámení. Zůstane-li i nový pokus o doručení bezvýsledný, uloží se rozhodnutí na poště nebo u místního národního výboru a adresát se o tomto uložení vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát rozhodnutí do 3 dnů od jeho uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení rozhodnutí, i když se adresát o uložení nedozvěděl.
(3) Adresátovi, jehož pobyt není znám, lze doručit tak, že se rozhodnutí vyhlásí po dobu 15 dní veřejnou vyhláškou; poslední den této lhůty se považuje za den doručení.
(4) Odepře-li adresát bezdůvodně přijmout rozhodnutí, považuje se rozhodnutí za doručené dnem, kdy bylo přijetí odepřeno; na to musí být adresát doručovatelem upozorněn.
Odvolací řízení
 
§ 15
(1) Proti rozhodnutí se lze odvolat.
(2) Odvolání však není přípustné,
a) stanoví-li toto nařízení nebo jiný právní předpis výslovně, že se nelze odvolat, nebo
b) podává-li je osoba, která není účastníkem řízení, nebo
c) podává-li je účastník řízení, který se odvolání písemně nebo ústně do protokolu vzdal.
 
§ 16
(1) Odvolání se podává ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí, a vzdal-li se účastník řízení doručení písemného vyhotovení rozhodnutí, do 15 dnů ode dne ústního vyhlášení rozhodnutí. Odvolání se podává u národního výboru, který rozhodnutí vydal.
(2) Do lhůty se nepočítá den, kdy rozhodnutí bylo doručeno (ústně vyhlášeno). Připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den. Lhůta je zachována, bylo-li odvolání před jejím uplynutím odevzdáno k poštovní dopravě. V pochybnostech se považuje lhůta za zachovanou.
 
§ 17
(1) Včas podané odvolání má odkladný účinek.
(2) Národní výbor může odkladný účinek odvolání vyloučit, je-li pro naléhavý obecný zájem okamžitý výkon rozhodnutí nezbytný; naléhavost obecného zájmu je třeba řádně odůvodnit. Proti rozhodnutí, kterým se vylučuje odkladný účinek odvolání, se nelze odvolat.
 
§ 18
(1) O odvolání proti rozhodnutí odboru národního výboru rozhoduje příslušná komise tohoto národního výboru, a není-li zřízena, jeho rada.
(2) Rozhodovala-li v první stolici komise národního výboru, rozhoduje o odvolání proti jejímu rozhodnutí rada tohoto národního výboru.
(3) Rozhodovala-li v první stolici rada místního národního výboru, rozhoduje o odvolání proti jejímu rozhodnutí národní výbor na svém plenárním zasedání.
 
§ 19
O odvolání proti rozhodnutí orgánu místního (městského) nebo okresního národního výboru o dávkách a službách sociálního zabezpečení rozhoduje obdobný orgán národního výboru nejblíže vyššího stupně.
 
§ 20
O podaném odvolání, o nových tvrzeních odvolatelových a o výsledcích řízení doplněného po podaném odvolání, zejména o nově provedených důkazech, musí být vyrozuměni všichni účastníci řízení.
 
§ 21
Orgán národního výboru, který vydal rozhodnutí, může sám v plném rozsahu vyhovět odvolání, netýká-li se rozhodnutí jiného účastníka řízení než odvolatele nebo souhlasí-li s tím ostatní účastníci řízení.
 
§ 22
(1) Nemůže-li nebo nehodlá-li orgán národního výboru, který rozhodnutí vydal, sám vyhovět odvolání, předloží je neprodleně se zprávou o výsledcích doplněného řízení a se svým stanoviskem odvolacímu orgánu (§§ 18 a 19).
(2) Je-li odvolání důvodné, odvolací orgán rozhodnutí změní nebo zruší; jinak je zamítne. Bylo-li podáno odvolání opožděné nebo nepřípustné, odvolací orgán přezkoumá, zda není důvodu ke zrušení nebo změně rozhodnutí mimo odvolací řízení; jinak odvolání rovněž zamítne.
(3) Nerozhoduje-li o odvolání národní výbor vyššího stupně (§ 19), opírá se odvolací orgán v otázkách vyžadujících zvláštního odborného posouzení (např. ve věcech hygienické a protiepidemické péče, ve věcech vodohospodářských apod.), zpravidla o odborné vyjádření orgánu národního výboru vyššího stupně.
(4) Proti rozhodnutí o odvolání, vydanému odvolacím orgánem, se již nelze dále odvolat.
 
§ 23
Odvolací řízení je třeba provést urychleně, aby o odvolání mohlo být rozhodnuto zpravidla do 30 dnů ode dne, kdy bylo podáno. Nemůže-li národní výbor v této lhůtě rozhodnout pro zvláštní složitost věci nebo z jiných důležitých důvodů, vyrozumí o tom účastníky řízení s uvedením důvodů, a sdělí jim lhůtu, v níž rozhodne.
 
§ 24
Přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení
(1) Národní výbory mají právo v případech stanovených v zákoně o národních výborech rušit, popřípadě měnit vydaná rozhodnutí i mimo odvolací řízení, a to buď z vlastního nebo jiného podnětu, zejména ke stížnosti pracujících nebo podle výsledku kontrolní činnosti.
(2) Při rušení nebo změně rozhodnutí musí národní výbor dbát, aby práva nabytá v dobré víře byla co nejméně dotčena.
(3) Proti rozhodnutí vydanému podle odstavce 1 plenárním zasedáním národního výboru nebo radou okresního nebo krajského národního výboru se nelze odvolat.
 
§ 25
Přezkoumání rozhodnutí na základě protestu prokurátora
(1) Byl-li protest prokurátora podán u orgánu národního výboru, který rozhodnutí vydal, může tento orgán sám své rozhodnutí zrušit nebo nahradit rozhodnutím odpovídajícím zákonu. Nehodlá-li tento orgán protestu vyhovět, předloží jej ve lhůtě v protestu určené orgánu příslušnému podle zákona o národních výborech přezkoumávat jeho rozhodnutí mimo odvolací řízení.
(2) Proti rozhodnutí o protestu prokurátora se nelze odvolat.
Správní exekuce
 
§ 26
(1) Rozhodnutí národních výborů, smíry před nimi uzavřené a výkazy nedoplatků jimi sestavené se vykonávají správní exekucí. Lze však k ní přikročit teprve potom, když výzva a přesvědčování k dobrovolnému splnění povinnosti uložené v rozhodnutí se minou účinkem.
(2) Rozhodnutí národního výboru lze vykonat, není-li proti němu přípustný opravný prostředek nebo nemá-li opravný prostředek odkladný účinek. Výkaz nedoplatků lze vykonat, byl-li sestaven na základě vykonatelného rozhodnutí nebo na základě dlužníkovy povinnosti stanovené právním předpisem zaplatit bez vydání zvláštního rozhodnutí.
(3) Rozhodnutí národních výborů, smíry před nimi uzavřené a výkazy nedoplatků jimi sestavené jsou exekučním titulem též pro soudní exekuci.
 
§ 27
Správní exekuci provádí místní (městský) národní výbor, pokud její výkon zvláštní předpisy nesvěřují okresnímu národnímu výboru nebo pokud si její výkon okresní národní výbor nevyhradil.
Exekuce pro nepeněžité nároky
 
§ 28
(1) Prostředky exekuce k vymáhání nepeněžitých nároků jsou zpravidla náhradní výkon nebo peněžitá pokuta.
(2) Náhradní výkon spočívá v tom, že se plnění uložené v rozhodnutí provede na náklad a nebezpečí povinného.
(3) Není-li náhradní výkon podle povahy věci možný nebo účelný, vymáhá se splnění povinnosti uložené v rozhodnutí ukládáním pokut; jednotlivá pokuta nesmí přesahovat částku 200 Kčs a úhrn všech uložených pokut částku 500 Kčs.
(4) Nelze-li účelu exekuce dosáhnout jinými prostředky, může být povinnost uložená v rozhodnutí výjimečně vynucena i přímo, např. předvedením, odnětím věci nebo listiny, vyklizením bytu, nemovitosti nebo jejich části.
(5) O zamýšleném vyklizení je třeba povinnou osobu vyrozumět 48 hodin předem. Při vyklizení je třeba dbát, aby vyklizované věci nebyly poškozeny. Vyklizované věci se odevzdají povinné osobě; není-li to možné, zařídí národní výbor úschovu těchto věcí na náklad povinné osoby.
 
§ 29
(1) Proti jednotlivým exekučním úkonům nebo opatřením lze podat námitky národnímu výboru provádějícímu exekuci.
(2) Námitky mají odkladný účinek jen,
a) směřují-li proti výzvě k plnění při exekuci vyklizením,
b) směřují-li proti uložení pokuty,
c) uplatňuje-li se v nich, že vymáhané plnění již bylo provedeno nebo že ještě neuplynula lhůta k plnění,
d) uplatňuje-li v nich třetí osoba k předmětu exekuce právo, jež výkon exekuce nepřipouští.
(3) Pro řízení o námitkách platí obdobně předpisy o odvolacím řízení.
 
§ 30
Exekuce pro peněžité nároky
Postup při správní exekuci pro pohledávky daní a poplatků upravují zvláštní předpisy. O postupu při správní exekuci pro ostatní peněžité nároky platí obdobně předpisy o postupu při správní exekuci pro pohledávky daní.
 
§ 31
Náklady řízení
(1) Náklady řízení vzniklé národnímu výboru nese národní výbor. Národní výbor hradí také nutné hotové výdaje a výdělek, který prokazatelně ušel svědkovi; nárok svědka zaniká, neuplatnil-li jej do 3 dnů po svém výslechu.
(2) Náklady, které v řízení vzniknou účastníkovi řízení, nese účastník sám. Národní výbor může uložit účastníkovi, aby hradil i náklady řízení, které vznikly národnímu výboru zaviněním účastníka, zejména jeho svévolným nebo úmyslným protahováním řízení. Národní výbor může účastníkovi také uložit, aby nahradil ostatním účastníkům řízení náklady, které vznikly jeho zaviněním.
 
Část druhá
Řízení před jinými orgány
 
§ 32
Podle tohoto nařízení se postupuje obdobně i v řízení, v němž jiné orgány státní správy rozhodují o právech, právních zájmech nebo povinnostech občanů a organizací; o odvolání proti rozhodnutí těchto orgánů rozhoduje, nejde-li o rozhodnutí ústředního orgánu, orgán nejblíže vyššího stupně.
 
Část třetí
Závěrečná ustanovení
 
§ 33
V řízení je třeba šetřit imunit a výsad přiznávaných mezinárodním právem, mezinárodními smlouvami uzavřenými Československou republikou nebo československými právními předpisy.
 
§ 34
(1) Podle tohoto nařízení se postupuje, pokud ustanovení zvláštních předpisů nestanoví jinak; zrušují se však ustanovení, která upravují příslušnost k rozhodování o odvolání v rozporu s tímto nařízením.
(2) Dále se zrušují
a) vládní nařízení č. 20/1955 Sb., o řízení ve věcech správních (správní řád),
b) vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 73/1955 Ú. l., kterou se vydávají podrobnější předpisy o řízení ve věcech správních.
(3) Nedotčeny zůstávají předpisy o vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících a zatím též předpisy o trestním řízení správním, včetně ustanovení o příslušnosti orgánů národních výborů k provádění tohoto řízení. Rovněž nedotčeny zůstávají předpisy o příslušnosti orgánů hygienické a protiepidemické péče.
 
§ 35
Ustanovení tohoto nařízení platí i pro řízení zahájená přede dnem počátku jeho účinnosti.
 
§ 36
Toto nařízení nabývá účinnosti ode dne 1. července 1960; provedou je všichni členové vlády.
Široký v.r.
Dolanský v.r.
Poláček v.r.
Kopecký v.r.
Štrougal v.r.
Barák v.r.
Uher v.r.
inž. Šimůnek v.r.
Beran v.r.
inž. Jankovcová v.r.
Jonáš v.r.
dr. Kyselý v.r.
dr. Kahuda v.r.
Plojhar v.r.
Reitmajer v.r.
David v.r.
dr. Škoda v.r.
Ďuriš v.r.
dr. Vlasák v.r.
Krajčír v.r.
Brabec v.r.
Krosnář v.r.
inž. Černý v.r.
generál armády Lomský v.r.
dr. Neuman v.r.
Machačová v.r.
Ouzký v.r.
dr. Nejedlý v.r.
Pospíšil v.r.
inž. Púčik v.r.
 
Příl.
Rozhodovací pravomoc místních a městských národních výborů v běžných věcech občanů a organizací
     Místní  a  městské  národní  výbory vyřizují  a rozhodují na
jednotlivých  úsecích  své  činnosti  tyto  běžné  věci  občanů a
organizací:

     Na úseku zemědělství
- rozhodují o přikázání zemědělské půdy do užívání a činí ostatní
  opatření k zajištění zemědělské výroby
     vládní  nařízení č.  50/1955 Sb.,  o některých  opatřeních k
     zajištění zemědělské výroby
- spolupůsobí   při   provádění   hospodářsko-technických   úprav
  pozemků,  zejména projednávají  a pokoušejí  se vyřídit dohodou
  připomínky  vlastníků  a   uživatelů  pozemků  proti  navrženým
  pozemkovým  úpravám,  vyhlašují  vyložení  a schválení projektu
  těchto úprav
     vládní  nařízení  č.  47/1955  Sb.,  o  opatřeních  v  oboru
     hospodářsko-technických úprav pozemků,
     vyhláška  č. 27/1958  Ú.  l.,  kterou se  vydávají prováděcí
     předpisy   k  vládnímu   nařízení  o   opatřeních  v   oboru
     hospodářsko-technických úprav pozemků
- rozhodují o opatřeních k hubení škůdců rostlin
     zákon č. 188/1950 Sb., o zdokonalení rostlinné výroby,
     vyhláška  č.  118/1951  Ú.  l.,kterou  se  provádějí některá
     ustanovení zákona o zdokonalení rostlinné výroby
- zjišťují zemědělskou  půdu, kterou je  účelné přeměnit na  půdu
  ornou,  projednávají  přeměnu   s  vlastníky  (uživateli)  půdy
  a v  odůvodněných  případech  jim  ukládají  provést přeměnu na
  ornou půdu
     zákon č. 48/1959 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu,
     vyhláška č. 7/1960 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu
- ukládají povinné používání  strojených hnojiv zemědělcům, kteří
  mají předpoklady pro řádné obdělání svých polí a při tom neplní
  své výrobní a dodávkové úkoly
     vyhláška  č. 178/1959  Ú.  l.,  o hospodaření  se strojenými
     hnojivy v roce 1960
- projednávají  s  pěstiteli  chmele  a  rozepisují  na ně rozsah
  obnovy a rozšíření chmelnic
     zákon  č.  39/1957 Sb., o  chmelařských výrobních oblastech,
     chmelařských  polohách,  povinném   známkování  chmele  a  o
     evidenci chmelnic,
     vyhláška  č. 141/1957  Ú. l.,  o evidenci,  obnově, rušení a
     udržování chmelnic
- rozhodují  o vykácení  odumřelých, odumírajících  a přestárlých
  ovocných stromů
     vyhláška   č.  220/1956   Ú.  l.,   o  vykácení  odumřelého,
     odumírajícího a přestárlého ovocného stromoví
- dávají  souhlas k  porážce nebo  k prodeji  prasnic k  jatečním
  účelům
     vyhláška č.  1005/1949 Ú. l., o povinném zástavu  prasnic, o
     výkupu  a zcizování  selat k   dalšímu chovu  a o  hlášení a
     evidenci prasnic a selat, ve  znění vyhlášky č. 1093/1949 Ú.
     l. I
- udělují povolení k prodeji telat k jatečním účelům
     vyhláška č. 138/1952 Ú. l., o opatřeních k zajištění odchovu
     telat a o regulaci jejich porážek
- udělují  povolení k  porážce  ovčího  bravu k  jatečným účelům,
  jde-li o  první nebo druhou  porážku u téhož  chovatele v témže
  roce
     vyhláška č. 131/1958 Ú. l., o  úpravě chovu ovčího bravu a o
     jeho chovných oblastech
- udělují  povolení   k  domácí  porážce   prasat,  pokud  nejsou
  příslušné okresní národní výbory
     vyhláška č. 170/1959 Ú. l.,  o domácích porážkách prasat a o
     výkupu kůží z těchto porážek
- vydávají chovatelům  skotu, prasat a  ovcí potvrzení o  hlášení
  přírůstku nebo úbytku ve stavu těchto zvířat
     vyhláška  č.  172/1957  Ú.  l.,  o  hlášení  změn  ve  stavu
     některých hospodářských zvířat
- v  místech,  kde lze  počítat s  větším rozsahem  sběru  odpadů
  vhodných ke krmení, organizují provádění sběru a odběru odpadu,
  ukládají vlastníkům  (uživatelům,  správám)  domů  zřídit stálé
  domovní   sběrny  a   ustanovit  osobu   odpovědnou   za  řádné
  a zdravotně  nezávadné provádění  sběru, a  určují se souhlasem
  okresního národního výboru  odběratele (především státní statek
  nebo jednotné zemědělské družstvo) k odběru odpadů
     vyhláška  č.  190/1954  Ú.  l.,  o  sběru  a  využití odpadů
     vhodných ke krmení hospodářských zvířat
- při   vzniku  nebezpečné   nákazy  hospodářských   zvířat  nebo
  podezření z ní nařizují prozatím tato opatření:
  karanténu zvířat před jejich zařazením do hromadného ustájení,
  zákaz přemísťování,  přepravování nebo uvádění  do oběhu zvířat
  nemocných nebo podezřelých, jakož i výrobků a surovin z nich,
  povinnost  hlásit  neprodleně  místnímu  národnímu výboru každé
  uhynutí nebo poražení (usmrcení) zvířete,
  izolace,  střežení,  pozorování,  označení  a  evidenci zvířat,
  oddělené uschování  a střežení uhynulých  zvířat, zákaz otvírat
  nebo  odstraňovat  uhynulá  zvířata   z  jejich  stanovišť  bez
  souhlasu obvodního veterinárního lékaře,
  zákaz nebo omezení používání  studní, napajedel, brodišť apod.,
  jakož  i  cest  a  silnic  zvířaty,  zákaz nebo omezení volného
  pobíhání psů, koček, drůbeže a jiných volných zvířat,
  izolaci  osob  nebo  jiné  omezení  osobního  styku, zákaz nebo
  omezení distribuce a použití krmiv ohrožujících  zdraví  zvířat
- vydávají zdravotní a průvodní listy, které opravňují ke zcizení
  a přemístění hospodářských zvířat
     zákon č. 187/1950 Sb., o zdokonalení živočišné výroby,
     vyhláška   č. 141/1951  Ú. l.,  kterou se  provádějí některá
     ustanovení zákona  o zdokonalení živočišné  výroby, ve znění
     vyhlášek č. 226/1954 Ú. l., č.  238/1955 Ú. l. a č. 120/1956
     Ú. l.
        - stanoví  výměrem  jednotlivě  hospodařícím  rolníkům  dodávkové
  úkoly hlavních druhů zemědělských výrobků
- projednávají  s  jednotlivě  hospodařícími  rolníky  nedostatky
  zjištěné  při  plnění  stanovených  dodávkových  úkolů  a  činí
  opatření k jejich odstranění,  rozhodují o přiměřené změně nebo
  zrušení výměru a o vymáhání stanovených úkolů
- rozhodují   o  sporech   ze  smluv   mezi  výkupní   organizací
  a jednotlivě  hospodařícími  rolníky   o  dodávce  zemědělských
  výrobků a rozhodují o  změně, přiměřeném snížení nebo prominutí
  závazků z těchto smluv, popřípadě o jejich vymáhání
     zákon č. 51/1959 Sb., o výkupu zemědělských výrobků,
     vyhláška č. 162/1959 Ú. l., o výkupu zemědělských výrobků
- v  rámci  dávek  stanovených  okresním  národním výborem určují
  množství surového palivového dříví, které se nevykupuje a které
  si vlastníci (uživatelé) lesů ponechají pro vlastní potřebu
- vydávají potvrzení  o řádném nabytí  použitého dříví, které  má
  být přijato k pořezu ve mzdě nebo k výměně za řezivo
     vyhláška  č.  32/1960  Sb.,  o  výkupu  surového  dříví  a o
     mimořádném zásobování dřívím
- obstarávají   úkoly  bezpečnostního   technika  pro  jednotlivě
  hospodařící  rolníky a  činí  opatření  s tím  spojená, zejména
  s výhradou   dodatečného  schválení   orgány  inspekce   práce
  nařizují okamžité  zastavení nebezpečného stroje  nebo zařízení
  a vylučují  z  práce  osoby,   které  hrubě  porušují  předpisy
  o bezpečnosti při práci
     zákon č.  51/1954 Sb., o bezpečnosti  při práci v jednotných
     zemědělských družstvech a u jednotlivě hospodařících rolníků

     Na úseku hospodaření s byty

- rozhodují  o  zápisu  uchazeče   o  byt  do  místního  seznamu,
  popřípadě místního pořadníku a určují pořadí
- schvalují  pořadníky  zaměstnanců   organizací  a  družstevníků
  (netýká  se však  stavebních bytových  družstev zřízených podle
  zákona č. 27/1959 Sb., o družstevní bytové výstavbě)
- rozhodují  o  přidělení  bytu  a  o  zrušení  nájemního poměru,
  nenastěhuje-li  se nájemník  do přiděleného  bytu ve  stanovené
  lhůtě
- rozhodují ve  věcech nájemného, jakož i  o vedlejších platech s
  nájemným spojených
- dávají přivolení ke směně bytů a k podnájmům
- rozhodují o  zrušení nájemních smluv u  směn bytů sjednaných ze
  zištných důvodů nebo na oko
- vydávají  příkazy  k  vyklizení  bytu  a  v  souvislosti  s tím
  rozhodují o zrušení smluv o užívání bytů
- rozhodují  o přidělení  náhradního bytu  (poskytnutí náhradního
  ubytování)  osobám,  které  jsou  povinny  na  příkaz národního
  výboru se z bytu vystěhovat
- rozhodují o náhradě stěhovacích nákladů při vyklizení bytu
- rozhodují   v   pochybnostech,   zda   určitý   byt  má  povahu
  zaměstnaneckého bytu (nová působnost podle tohoto nařízení)
- dávají souhlas k sloučení bytu a  k užívání bytu k jiným účelům
  než k bydlení a rozhodují o úpravě místností, které jsou určeny
  nebo jichž se užívá k jiným účelům než k bydlení, na byt
     zákon č. 67/1956 Sb., o hospodaření s byty,
     vyhláška  č. 57/1957  Ú.  l.,  kterou se  vydávají prováděcí
     předpisy k zákonu o hospodaření s byty,
     vládní  nařízení  č.  71/1960  Sb.,  o  rozšíření  pravomoci
     a odpovědnosti  národních výborů  a o  uspořádání a činnosti
     jejich orgánů (§ 3 odst. 2)

     Na úseku hospodaření s ostatními místnostmi

- rozhodují   o   přidělení   nebytových   místností  pro  orgány
  a organizace   místního   významu,   nepřesahují-li   místnosti
  v jednotlivém případě  maximální   výměru  stanovenou  okresním
  národním výborem, nejvýše 200 m2
- rozhodují  o  nájemném  a  o  vedlejších  platech  spojených  s
  užíváním těchto místností
- rozhodují  o  zrušení  nájemních  smluv  nebo  užívacích práv k
  místnostem,  o příkazech  k  jejich  vyklizení, o  podmínkách k
  užívání místností, o náhradě skutečné škody vzniklé dosavadními
  uživateli,  jde-li  o  místnosti,  které  místní národní výbory
  přidělují
     zákon č. 111/1950 Sb., o hospodaření s některými místnostmi,
     vládní  nařízení č.  172/1950 Sb.,  kterým se  provádí zákon
     o hospodaření s některými místnostmi,
     vládní  nařízení č.  52/1955  Sb.,  o přesunu  působnosti ve
     věcech hospodaření s některými místnostmi,
     směrnice vlády ze dne 20.  května 1959 pro činnost výkonných
     orgánů   národních   výborů   při   plánovitém   hospodaření
     s nebytovými místnostmi, částka 42/1959 Ú. l.,
     vládní nařízení č. 71/1960 Sb. (§ 3 odst. 2)

     Na úseku soukromého bytového majetku

- rozhodují  o použití  peněz převedených  u soukromého  bytového
  majetku  na účet  oprav domu,  zřízený podle  zákona č. 80/1952
  Sb., o domovní dani
     vládní vyhláška  č. 236/1954 Ú.  l., o bytovém  hospodářství
     národních výborů
- rozhodují  o  poskytnutí   půjčky   na  úhradu  nákladů  (části
  nákladů) spojených  s prováděním větších  oprav nájemních domů,
  které jsou bytovým majetkem v soukromém vlastnictví
     směrnice  č.  198/1957  Ú.   l.,  o  půjčkách  na  udržování
     soukromého bytového majetku

     Na úseku výstavby

     A.  Místní  národní  výbory,  které  jsou  stavebními  úřady
prvního stupně,
- vydávají územní rozhodnutí k řešení všech jednotlivých otázek v
  oboru územního plánování
- rozhodují ve všech věcech svěřených jim stavebními předpisy.

     B.  Místní  národní  výbory,  které  nejsou stavebními úřady
prvního stupně,
- vydávají rozhodnutí o umístění stavby  pro rodinné domky a jiné
  drobné stavby,  je-li  schválen podrobný územní  plán nebo jiné
  podrobné  podklady,  které  opatřil  nadřízený  národní  výbor,
  a dále  rozhodnutí   o  umístění  stavby   pro  účelové  stavby
  jednotných  zemědělských   družstev  v  souladu   s  potvrzením
  technicko-ekonomickým rozborem
- vydávají  rozhodnutí  o   přípustnosti  stavby  u  jednotlivých
  adaptací  a  drobných  zemědělských  staveb  do výše rozpočtové
  částky  Kčs 25  000,  mohou-li  zajistit při  rozhodování účast
  stavebního odborníka.
     Jen  na  základě  zmocnění  okresního  národního  výboru a v
rozsahu jím stanoveném
- vydávají rozhodnutí o přípustnosti  stavby při změnách drobných
  soukromých   staveb,  jimiž   se  mění   půdorysné  uspořádání,
  nemění-li se však půdorysná velikost a výškové zastavění těchto
  staveb,
  pro jednotlivé  adaptace a drobné  zemědělské stavby jednotných
  zemědělských  družstev  v   případech,  kdy  rozpočtová  částka
  převyšuje Kčs 25 000,
  pro dočasné  stavby, má-li stavba  sloužit svému účelu  nejdéle
  dva roky,
  pro pomocné stavby,
  pro  drobné stavby  s výjimkou  rodinných domků, nepřesahuje-li
  náklad na stavbu Kčs 50 000,
  pro rodinné domky v případech,  kdy jde o soustředěnou výstavbu
  rodinných   domků  prováděnou   dodavatelským  způsobem   podle
  územního plánu a podle schválených typových podkladů,
  pro  změny stavby  nebo práce,  odstraňující účinky  opotřebení
  stavby, nepřesahuje-li náklad Kčs 50 000,
  pro stavby  energetických děl, které  svým rozsahem a  významem
  nepřesahují územní obvod místního národního výboru,
- vydávají v těchto případech povolení k uvedení stavby nebo její
  provozně ucelené části do trvalého provozu (užívání),
- vydávají povolení ke zboření přízemních staveb
     zákon č. 84/1958 Sb., o územním plánování,
     zákon č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu,
     vyhláška  č.  144/1959  Ú.  l.,  kterou  se  provádí zákon o
     stavebním řádu,
     vyhláška č. 153/1959 Ú. l., o územním plánování

     Na úseku vodního hospodářství

- povolují stavby  studní (s výjimkou artézských)  s odběrem vody
  do  0,5  l/sek.  a  odběry  z  povrchových  vod  do 0,5 l/sek.,
  nevypouští-li uživatel  závadné odpadní vody  a je-li zachováno
  stanovené průtokové minimum v toku
     vládní nařízení č. 71/1960 Sb. (§ 6 odst. 5)

     Na úseku vnitřní správy

- provádějí  sňatkové obřady,  povolují uzavření  manželství před
  místním  národním  výborem,  v   jehož  obvodu  nemá  žádný  ze
  snoubenců trvalý pobyt
- rozhodují   ve  věcech   matričních,  pokud   nejsou  vyhrazeny
  okresnímu  národnímu   výboru,  zejména  provádějí   zápisy  do
  matričních knih, změny matričních  zápisů, zejména změnu zápisu
  jména  nebo příjmení  českého nebo  slovenského původu, jsou-li
  v matrice nesprávně  pravopisně zapsány, označují  v matrice za
  hlavní jméno, pod nímž je občan obecně znám
     zákon č. 265/1949 Sb., o právu rodinném,
     zákon  č.  268/1949  Sb.,  o  matrikách,  ve  znění vládních
     nařízení č. 34/1958 Sb. a 93/1958 Sb.,
     vyhláška  č.  182/1959  Ú.  l.,  kterou  se  vydávají bližší
     předpisy k zákonu o matrikách
- ověřují   opisy  listin   a  podpisy   na  listinách,  nejde-li
  o listiny,  jichž  se  má  použít  v  cizině,  nebo  o  listiny
  vojenské, občanské průkazy a listiny jim na roveň postavené
     vládní nařízení č. 15/1953 Sb., o ověřování listin a podpisů
     na listinách národními výbory
- zapisují  do  občanských  průkazů  údaje  o  narození,         osvojení
  a úmrtí  dětí  mladších  15  let,  dále  o uzavření manželství,
  ovdovění  a rozvodu,  pokud při  něm nedošlo  ke změně příjmení
  a jména občana a vydávají potvrzení o pobytu
     zákon č. 75/1957 Sb., o občanských průkazech,
     zákon č. 52/1949 Sb., o  hlášení obyvatelstva a o povolování
     pobytu cizincům, ve znění zákona č. 76/1957 Sb.,
     vyhláška  č. 5/1958  Ú. l.,  kterou se  vydávají podrobnější
     předpisy o občanských průkazech,
     vyhláška  č. 6/1958  Ú. l.,  kterou se  vydávají podrobnější
     předpisy o hlášení pobytu občanů Československé republiky
- vydávají   osvědčení   o   československém   státním  občanství
  v případech, kdy tato pravomoc  na ně byla přenesena nadřízeným
  národním výborem
     zákon   č.   194/1949   Sb.,    o   nabývání   a   pozbývání
     československého  státního  občanství,  ve  znění pozdějších
     předpisů (vyhláška č. 73/1958 Sb.)
- rozhodují  o  upozornění  občanů  na  chyby  a  nesprávnosti  v
  seznamech voličů a o návrzích na opravu těchto seznamů
     zákon č. 27/1954 Sb., o volbách do Národního shromáždění, ve
     znění zákona č. 37/1960 Sb.,
     zákon  č. 7/1954  Sb. SNR,  o volbách  do Slovenské  národní
     rady, ve znění zákona č. 38/1960 Sb.,
     zákon č. 39/1960 Sb., o volbách do národních výborů
- povolují prodloužení  stanovené prodejní doby  závodů veřejného
  stravování (uzavírací hodiny při tanečních zábavách apod.)
     vyhláška  č.  190/1956  Ú.  l.,  o  prodejní době prodejen a
     závodů veřejného stravování
- vydávají povolení k jednorázovému odběru jedu
     zákonné  opatření  č.  23/1955   Sb.,  o  jedech  a  látkách
     škodlivých zdraví,
     vyhláška č. 193/1955 Ú. l.,  o vydávání povolení k zacházení
     s jedy a o evidenci jedů
- rozhodují o přidělení, zrušení a změně popisných a orientačních
  čísel domů
     zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu
- rozhodují  o  žádostech  za   poskytnutí  ochrany  držby  proti
  svémocnému rušení
     občanský zákoník č. 141/1950 Sb.
- povolávají občany  k součinnosti v  požární ochraně a  ukládají
  jim  osobní a  věcnou pomoc  při zásahu  nebo cvičení  jednotek
  požární ochrany,
- ukládají  občanům  odstranění  požárních  závad  zjištěných při
  požárních prohlídkách,
- rozhodují  o náhradě  ztráty  na  výdělku a  přiznávají náhradu
  příslušníkům veřejných požárních jednotek  a osobám v pracovním
  poměru, které poskytnou osobní  pomoc pro účely požární ochrany
  a poskytují náhradu škody v oboru požární ochrany
     zákon č. 18/1958 Sb., o požární ochraně,
     vyhláška č. 106/1959 Ú. l., o organizaci požární ochrany,
     vládní nařízení č. 12/1951 Sb., o náhradě škody příslušníkům
     hasičstva  a  jiným  osobám  v  oboru  ochrany  před  požáry
     a jinými živelními pohromami,
     vyhláška č.  248/1951 Ú. l., kterou  se upravují podrobnosti
     o náhradě  škody  v  oboru  ochrany  před  požáry  a  jinými
     živelnými pohromami

     Na úseku finančním

- vyměřují a  vybírají domovní daň  (nová působnost podle  tohoto
  nařízení  pro  místní  a  městské  národní  výbory, které dosud
  nebyly pověřeny správou této daně)
     zákon  č. 80/1952  Sb., o  domovní dani,  ve znění  vládního
     nařízení č. 82/1953 Sb. a zákona č. 69/1958 Sb.,
     vyhláška  č.  370/1952  Ú.  l.,  kterou  se  provádí zákon o
     domovní dani
- vyměřují  a  vybírají  zemědělskou  daň  (nová  působnost podle
  tohoto  nařízení pro  místní  a  městské národní  výbory, které
  dosud nebyly pověřeny správou této daně)
     zákon č. 50/1959 Sb., o zemědělské dani,
     vyhláška  č.  163/1959  Ú.  l.,  kterou  se provádí zákon č.
     50/1959 Sb., o zemědělské dani,
     vyhláška č. 164/1959 Ú.  l., o průměrných normách výnosnosti
     pro účely vyměřování zemědělské daně
- vyměřují a  vybírají daň z příjmů  obyvatelstva (nová působnost
  podle tohoto nařízení)
     zákon č. 78/1952 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, ve znění
     zákonů č. 69/1956 Sb. a č. 71/1957 Sb.,
     vyhláška č. 4/1953 Ú. l., kterou se provádí
     zákon  o dani  z příjmů  obyvatelstva, ve  znění vyhlášek č.
     243/1956 Ú.  l., č. 135/1957 Ú.  l., č. 228/1957 Ú.  l. a č.
     55/1958 Ú. l.
- vyměřují  a vybírají  živnostenskou daň  (nová působnost  podle
  tohoto nařízení)
     zákon č.  79/1952 Sb., o živnostenské  dani, ve znění zákonů
     č. 69/1959 Sb. a č. 71/1957 Sb.,
     vyhláška  č.  18/1953  Ú.  l.,  kterou  se  provádí  zákon o
     živnostenské dani,
     vládní vyhláška  č. 396/1952 Ú. l.,  kterou se vydává seznam
     řemeslných živností  I. a II.  třídy pro účely  živnostenské
     daně
- vyměřují  (stanoví)  a  vybírají   správní  poplatky  za  úkony
  prováděné místními národními výbory
     zákon č. 105/1951 Sb., o správních poplatcích,
     nařízení  ministra  financí  č.  60/1955  Sb.,  o  správních
     poplatcích, ve znění nařízení č. 71/1956 Sb., č. 52/1957 Sb.
     a č. 62/1959 Sb.,
     vyhláška č. 12/1958 Ú. l., o vydání nových kolkových známek
- vyměřují a vybírají místní poplatky
     zákon č. 82/1952 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona
     č. 26/1957 Sb.,
     vyhláška  č.  234/1953  Ú.   l.,  kterou  se  provádí  zákon
     o místních poplatcích, ve znění  vyhlášek č. 239/1955 Ú. l.,
     č. 190/1957 Ú. l. a č. 165/1959 Ú. l.,
     zákon č. 67/1956 Sb., o hospodaření s byty,
     vyhláška č. 112/1957 Ú. l., o místním poplatku z bytů

     Na úseku zdravotnictví

- rozhodují v  dohodě s příslušným obvodním  lékařem o základních
  opatřeních   k  zajištění   hygienické  nezávadnosti  životního
  a pracovního prostředí na svém území
     zákon č. 4/1952 Sb., o hygienické a protiepidemické péči, ve
     znění pozdějších předpisů (vyhláška č. 20/1957 Sb.),
     vládní nařízení č. 71/1960 Sb. (§ 9)
- přezkoumávají rozhodnutí o přijetí  dětí do péče územních jeslí
  nebo  o propuštění  z ní,  pokud nejde  o rozhodnutí na základě
  zdravotních důvodů
- rozhodují o odvolání proti rozhodnutí o příplatku na zaopatření
  dětí v územních jeslích
     vyhláška  č.  164/1958  Ú.  l.,  kterou  se stanoví rozsah a
     podmínky  poskytování  preventivní  a  léčebné péče (léčebný
     řád)

     Na úseku sociálního zabezpečení

- rozhodují o   dávkách  (službách)  doplňkové   péče  v  rozsahu
  stanoveném okresním národním výborem
     vyhláška č. 170/1957 Ú. l.,  kterou se stanoví podrobnosti o
     provádění  doplňkové   péče,  jakož  i   rozsah  a  podmínky
     mimořádných   výhod   poskytovaných   osobám   trvale  těžce
     poškozeným na zdraví

     Na úseku zlepšovacích návrhů

- rozhodují  o  žádosti  za  přezkoumání  stanoviska  podřízeného
  podniku,  který  odmítl  zavést   zlepšovací  návrh  proto,  že
  nepovažuje zavedení návrhu za prospěšné a účelné
     vládní nařízení č. 45/1957 Sb., o zlepšovacích návrzích

     Na všech úsecích činnosti

- rozhodují i o všech ostatních věcech, které jim platné předpisy
  svěřují.

Související dokumenty