91/1960 Sb.
Vládní nařízení
ze dne 24. června 1960
o správním řízení
Vláda Republiky československé nařizuje podle § 45 zákona č.
65/1960 Sb., o národních výborech:
Část první
Řízení před národními výbory
Základní zásady řízení
§ 1
(1) Národní výbory zajišťují ochranu a uskutečňování práv a
oprávněných zájmů občanů a organizací v souladu se zájmy a s
rozvojem socialistického státu a společnosti pracujících.
Vychovávají občany k dodržování zákonů a pravidel socialistického
pořádku ve společnosti, k dobrovolnému a uvědomělému plnění
povinností ke společnosti a státu a k úctě k právům spoluobčanů.
(2) V řízení, v němž rozhodují o právech a oprávněných
zájmech občanů a organizací nebo o jejich povinnostech, postupují
národní výbory tak, aby řízení co nejúčinněji napomáhalo
uskutečnění těchto cílů.
§ 2
(1) Národní výbory se svědomitě a odpovědně zabývají každou
projednávanou věcí. Občanům a organizacím, o jejichž práva,
oprávněné zájmy nebo povinnosti v řízení jde (účastníkům řízení),
dají národní výbory vždy příležitost, aby mohli svá práva a
oprávněné zájmy účinně obhájit. Poskytují jim potřebnou pomoc a
poučení a pečují, aby neutrpěli v řízení újmu pro nedostatek
znalostí předpisů.
(2) Národní výbory dbají, aby se účastníci řízení činně
podíleli na přípravě i vydávání opatření, která se jich týkají,
a aby byli přesvědčeni o jejich správnosti. Zabezpečují, aby
účastníci řízení, kteří nemohou v řízení jednat samostatně nebo
jejichž pobyt není znám, byli v řízení řádně zastoupeni; je-li to
k hájení jejich zájmů nutné, ustanoví jim opatrovníka.
§ 3
Národní výbory využívají řízení k rozvíjení své
organizátorské a výchovné činnosti a k prohlubování účasti
pracujících na správě státu. V řízení postupují v těsné
součinnosti s pracujícími a s jejich společenskými organizacemi a
opírají se o jejich zkušenosti, podněty a pomoc. Vysvětlují
účastníkům řízení účel svých opatření a objasňují jim souvislost
projednávané věci s plněním úkolů hospodářské a kulturní
výstavby.
Příslušnost
§ 5
(1) Jsou-li věcně příslušné národní výbory, rozhodují o
právech, oprávněných zájmech a povinnostech občanů a organizací v
běžných věcech místní a městské národní výbory, v ostatních
věcech okresní národní výbory.
(2) Výpočet běžných věcí, v nichž rozhodují místní a městské
národní výbory, je obsažen v příloze k tomuto nařízení.
§ 6
(1) Národní výbory zahajují řízení na návrh nebo z vlastního
podnětu.
(2) Návrh na zahájení řízení lze podat u místního
(městského) národního výboru, i když tento národní výbor není
příslušný rozhodnout ve věci.
(3) Místní (městský) národní výbor poskytne účastníku řízení
potřebnou pomoc při uplatňování jeho práv, provede podle svých
možností potřebná šetření, a není-li příslušný rozhodnout ve
věci, předloží návrh se svým stanoviskem příslušnému národnímu
výboru.
§ 7
Místní příslušnost národního výboru se řídí podle bydliště
občana (sídla organizace), popřípadě podle posledního bydliště
nebo pobytu (sídla). Ve věcech, kde jde o nějakou činnost, se
příslušnost řídí místem této činnosti, a ve věcech, týkajících se
nemovitosti, místem, kde nemovitost je. V případech, kde by bylo
místně příslušných několik národních výborů, provede řízení
národní výbor, který je první zahájil, pokud se zúčastněné
národní výbory jinak nedohodnou. V pochybnostech určí místní
příslušnost národní výbor vyššího stupně.
Podklad pro rozhodnutí
§ 8
(1) Národní výbor příslušný k rozhodnutí ve věci je povinen
zjistit co nejpřesněji a nejúplněji stav věci. Tento národní
výbor proto provede, pokud to již neučinil místní (městský)
národní výbor podle § 6, potřebná šetření, a to popřípadě na
místě samém, vyslechne svědky, kteří mohou přispět k objasnění
věci, opatří si v nezbytných případech znalecký posudek, vyžádá
si potřebné listiny, popřípadě si opatří jiné podklady. Při
opatřování podkladů pro rozhodnutí účastníci řízení úzce
spolupracují s národním výborem; k jejich návrhům musí národní
výbor vždy zaujmout stanovisko.
(2) Národní výbor může místo důkazu připustit čestné
prohlášení účastníka řízení. Před sepsáním čestného prohlášení
musí být účastník řízení upozorněn na trestní následky
nepravdivých údajů v prohlášení. Čestné prohlášení nemůže národní
výbor připustit, brání-li tomu obecný zájem nebo byla-li by tím
porušena rovnost mezi účastníky řízení.
(3) O ústních prohlášeních a o důležitých úkonech v řízení
sepíše národní výbor zápis.
§ 9
Národní výbory musí dát účastníkům řízení příležitost, aby
se mohli před vydáním rozhodnutí vyjádřit k jeho podkladu i ke
způsobu jeho zjištění, popřípadě navrhnout jeho doplnění. Za tím
účelem mohou účastníci řízení nahlížet do spisů, s výjimkou
zápisů o hlasování, a pořídit si z nich opisy. Národní výbor
učiní opatření, aby nahlédnutím do spisů nebylo porušeno státní,
hospodářské nebo služební tajemství. Zachování služebního
tajemství není však důvodem pro to, aby byly vyloučeny
z nahlédnutí části spisů obsahující zjištěné okolnosti, které
jsou nebo mohou být podkladem pro rozhodnutí.
Rozhodnutí
§ 10
(1) Rozhodnutí musí být v souladu se zákony a s ostatními
právními předpisy, musí vycházet ze spolehlivě zjištěného stavu
věci a co nejlépe zajišťovat ochranu práv a oprávněných zájmů
občanů a organizací ve shodě s obecným zájmem.
(2) Rozhodnutí se nevydá, jestliže účastníci řízení mezi
sebou uzavřeli se schválením národního výboru smír. Národní výbor
schválí smír, je-li ve shodě s právními předpisy a s obecným
zájmem.
§ 11
V jednoduchých věcech rozhodne národní výbor bezodkladně po
podání návrhu. V ostatních případech rozhodne zpravidla do 30
dnů. Nemůže-li v této lhůtě rozhodnout pro zvláštní složitost
věci nebo z jiných důležitých důvodů, vyrozumí o tom účastníky
řízení s uvedením důvodů a sdělí jim lhůtu, v níž rozhodne.
§ 12
(1) Rozhodnutí musí být náležitě odůvodněno a musí obsahovat
poučení o odvolání.
(2) Odůvodnění musí být přesvědčivé, aby z něho byla patrna
správnost rozhodnutí a aby občany vychovávalo k dobrovolnému a
ukázněnému plnění jejich povinností. Odůvodnění není třeba,
vyhovuje-li se v rozhodnutí všem účastníkům řízení v plném
rozsahu.
(3) Poučení o odvolání obsahuje údaj, zda je rozhodnutí
konečné či zda je možno se proti němu odvolat, do jaké lhůty a
kde má být odvolání podáno. Bylo-li dáno nesprávné nebo neúplné
poučení o odvolání nebo chybí-li v rozhodnutí poučení o odvolání
a účastník řízení proto podal odvolání po lhůtě, považuje se
odvolání za podané včas.
§ 13
Rozhodnutí se vydává písemně. Rozhodnutí, které bylo
vyhlášeno ústně v přítomnosti účastníka řízení, se písemně
nevydává, vzdá-li se účastník řízení doručení písemného
vyhotovení rozhodnutí.
§ 14
(1) Rozhodnutí se doručuje do vlastních rukou adresátových.
(2) Nebyl-li adresát zastižen, ačkoli se v místě doručení
zdržuje, uvědomí jej doručovatel vhodným způsobem, že rozhodnutí
určené do jeho vlastních rukou přijde mu doručit znovu v den a
hodinu uvedenou v oznámení. Zůstane-li i nový pokus o doručení
bezvýsledný, uloží se rozhodnutí na poště nebo u místního
národního výboru a adresát se o tomto uložení vhodným způsobem
vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát rozhodnutí do 3 dnů od jeho
uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení
rozhodnutí, i když se adresát o uložení nedozvěděl.
(3) Adresátovi, jehož pobyt není znám, lze doručit tak, že
se rozhodnutí vyhlásí po dobu 15 dní veřejnou vyhláškou; poslední
den této lhůty se považuje za den doručení.
(4) Odepře-li adresát bezdůvodně přijmout rozhodnutí,
považuje se rozhodnutí za doručené dnem, kdy bylo přijetí
odepřeno; na to musí být adresát doručovatelem upozorněn.
Odvolací řízení
§ 15
(1) Proti rozhodnutí se lze odvolat.
(2) Odvolání však není přípustné,
a) stanoví-li toto nařízení nebo jiný právní předpis výslovně,
že se nelze odvolat, nebo
b) podává-li je osoba, která není účastníkem řízení, nebo
c) podává-li je účastník řízení, který se odvolání písemně nebo
ústně do protokolu vzdal.
§ 16
(1) Odvolání se podává ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení
rozhodnutí, a vzdal-li se účastník řízení doručení písemného
vyhotovení rozhodnutí, do 15 dnů ode dne ústního vyhlášení
rozhodnutí. Odvolání se podává u národního výboru, který
rozhodnutí vydal.
(2) Do lhůty se nepočítá den, kdy rozhodnutí bylo doručeno
(ústně vyhlášeno). Připadne-li konec lhůty na den pracovního
klidu, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den.
Lhůta je zachována, bylo-li odvolání před jejím uplynutím
odevzdáno k poštovní dopravě. V pochybnostech se považuje lhůta
za zachovanou.
§ 17
(1) Včas podané odvolání má odkladný účinek.
(2) Národní výbor může odkladný účinek odvolání vyloučit,
je-li pro naléhavý obecný zájem okamžitý výkon rozhodnutí
nezbytný; naléhavost obecného zájmu je třeba řádně odůvodnit.
Proti rozhodnutí, kterým se vylučuje odkladný účinek odvolání, se
nelze odvolat.
§ 18
(1) O odvolání proti rozhodnutí odboru národního výboru
rozhoduje příslušná komise tohoto národního výboru, a není-li
zřízena, jeho rada.
(2) Rozhodovala-li v první stolici komise národního výboru,
rozhoduje o odvolání proti jejímu rozhodnutí rada tohoto
národního výboru.
(3) Rozhodovala-li v první stolici rada místního národního
výboru, rozhoduje o odvolání proti jejímu rozhodnutí národní
výbor na svém plenárním zasedání.
§ 19
O odvolání proti rozhodnutí orgánu místního (městského) nebo
okresního národního výboru o dávkách a službách sociálního
zabezpečení rozhoduje obdobný orgán národního výboru nejblíže
vyššího stupně.
§ 20
O podaném odvolání, o nových tvrzeních odvolatelových a o
výsledcích řízení doplněného po podaném odvolání, zejména o nově
provedených důkazech, musí být vyrozuměni všichni účastníci
řízení.
§ 21
Orgán národního výboru, který vydal rozhodnutí, může sám
v plném rozsahu vyhovět odvolání, netýká-li se rozhodnutí jiného
účastníka řízení než odvolatele nebo souhlasí-li s tím ostatní
účastníci řízení.
§ 22
(1) Nemůže-li nebo nehodlá-li orgán národního výboru, který
rozhodnutí vydal, sám vyhovět odvolání, předloží je neprodleně se
zprávou o výsledcích doplněného řízení a se svým stanoviskem
odvolacímu orgánu (§§ 18 a 19).
(2) Je-li odvolání důvodné, odvolací orgán rozhodnutí změní
nebo zruší; jinak je zamítne. Bylo-li podáno odvolání opožděné
nebo nepřípustné, odvolací orgán přezkoumá, zda není důvodu ke
zrušení nebo změně rozhodnutí mimo odvolací řízení; jinak
odvolání rovněž zamítne.
(3) Nerozhoduje-li o odvolání národní výbor vyššího stupně
(§ 19), opírá se odvolací orgán v otázkách vyžadujících
zvláštního odborného posouzení (např. ve věcech hygienické a
protiepidemické péče, ve věcech vodohospodářských apod.),
zpravidla o odborné vyjádření orgánu národního výboru vyššího
stupně.
(4) Proti rozhodnutí o odvolání, vydanému odvolacím orgánem,
se již nelze dále odvolat.
§ 23
Odvolací řízení je třeba provést urychleně, aby o odvolání
mohlo být rozhodnuto zpravidla do 30 dnů ode dne, kdy bylo
podáno. Nemůže-li národní výbor v této lhůtě rozhodnout pro
zvláštní složitost věci nebo z jiných důležitých důvodů, vyrozumí
o tom účastníky řízení s uvedením důvodů, a sdělí jim lhůtu, v
níž rozhodne.
§ 24
Přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení
(1) Národní výbory mají právo v případech stanovených v
zákoně o národních výborech rušit, popřípadě měnit vydaná
rozhodnutí i mimo odvolací řízení, a to buď z vlastního nebo
jiného podnětu, zejména ke stížnosti pracujících nebo podle
výsledku kontrolní činnosti.
(2) Při rušení nebo změně rozhodnutí musí národní výbor
dbát, aby práva nabytá v dobré víře byla co nejméně dotčena.
(3) Proti rozhodnutí vydanému podle odstavce 1 plenárním
zasedáním národního výboru nebo radou okresního nebo krajského
národního výboru se nelze odvolat.
§ 25
Přezkoumání rozhodnutí na základě protestu prokurátora
(1) Byl-li protest prokurátora podán u orgánu národního
výboru, který rozhodnutí vydal, může tento orgán sám své
rozhodnutí zrušit nebo nahradit rozhodnutím odpovídajícím zákonu.
Nehodlá-li tento orgán protestu vyhovět, předloží jej ve lhůtě v
protestu určené orgánu příslušnému podle zákona o národních
výborech přezkoumávat jeho rozhodnutí mimo odvolací řízení.
(2) Proti rozhodnutí o protestu prokurátora se nelze
odvolat.
Správní exekuce
§ 26
(1) Rozhodnutí národních výborů, smíry před nimi uzavřené a
výkazy nedoplatků jimi sestavené se vykonávají správní exekucí.
Lze však k ní přikročit teprve potom, když výzva a přesvědčování
k dobrovolnému splnění povinnosti uložené v rozhodnutí se minou
účinkem.
(2) Rozhodnutí národního výboru lze vykonat, není-li proti
němu přípustný opravný prostředek nebo nemá-li opravný prostředek
odkladný účinek. Výkaz nedoplatků lze vykonat, byl-li sestaven na
základě vykonatelného rozhodnutí nebo na základě dlužníkovy
povinnosti stanovené právním předpisem zaplatit bez vydání
zvláštního rozhodnutí.
(3) Rozhodnutí národních výborů, smíry před nimi uzavřené a
výkazy nedoplatků jimi sestavené jsou exekučním titulem též pro
soudní exekuci.
Exekuce pro nepeněžité nároky
§ 28
(1) Prostředky exekuce k vymáhání nepeněžitých nároků jsou
zpravidla náhradní výkon nebo peněžitá pokuta.
(2) Náhradní výkon spočívá v tom, že se plnění uložené v
rozhodnutí provede na náklad a nebezpečí povinného.
(3) Není-li náhradní výkon podle povahy věci možný nebo
účelný, vymáhá se splnění povinnosti uložené v rozhodnutí
ukládáním pokut; jednotlivá pokuta nesmí přesahovat částku 200
Kčs a úhrn všech uložených pokut částku 500 Kčs.
(4) Nelze-li účelu exekuce dosáhnout jinými prostředky, může
být povinnost uložená v rozhodnutí výjimečně vynucena i přímo,
např. předvedením, odnětím věci nebo listiny, vyklizením bytu,
nemovitosti nebo jejich části.
(5) O zamýšleném vyklizení je třeba povinnou osobu vyrozumět
48 hodin předem. Při vyklizení je třeba dbát, aby vyklizované
věci nebyly poškozeny. Vyklizované věci se odevzdají povinné
osobě; není-li to možné, zařídí národní výbor úschovu těchto věcí
na náklad povinné osoby.
§ 29
(1) Proti jednotlivým exekučním úkonům nebo opatřením lze
podat námitky národnímu výboru provádějícímu exekuci.
(2) Námitky mají odkladný účinek jen,
a) směřují-li proti výzvě k plnění při exekuci vyklizením,
b) směřují-li proti uložení pokuty,
c) uplatňuje-li se v nich, že vymáhané plnění již bylo
provedeno nebo že ještě neuplynula lhůta k plnění,
d) uplatňuje-li v nich třetí osoba k předmětu exekuce právo,
jež výkon exekuce nepřipouští.
(3) Pro řízení o námitkách platí obdobně předpisy o
odvolacím řízení.
§ 30
Exekuce pro peněžité nároky
Postup při správní exekuci pro pohledávky daní a poplatků
upravují zvláštní předpisy. O postupu při správní exekuci pro
ostatní peněžité nároky platí obdobně předpisy o postupu při
správní exekuci pro pohledávky daní.
§ 31
Náklady řízení
(1) Náklady řízení vzniklé národnímu výboru nese národní
výbor. Národní výbor hradí také nutné hotové výdaje a výdělek,
který prokazatelně ušel svědkovi; nárok svědka zaniká,
neuplatnil-li jej do 3 dnů po svém výslechu.
(2) Náklady, které v řízení vzniknou účastníkovi řízení,
nese účastník sám. Národní výbor může uložit účastníkovi, aby
hradil i náklady řízení, které vznikly národnímu výboru zaviněním
účastníka, zejména jeho svévolným nebo úmyslným protahováním
řízení. Národní výbor může účastníkovi také uložit, aby nahradil
ostatním účastníkům řízení náklady, které vznikly jeho
zaviněním.
Část třetí
Závěrečná ustanovení
§ 33
V řízení je třeba šetřit imunit a výsad přiznávaných
mezinárodním právem, mezinárodními smlouvami uzavřenými
Československou republikou nebo československými právními
předpisy.
§ 34
(1) Podle tohoto nařízení se postupuje, pokud ustanovení
zvláštních předpisů nestanoví jinak; zrušují se však ustanovení,
která upravují příslušnost k rozhodování o odvolání v rozporu s
tímto nařízením.
(2) Dále se zrušují
a) vládní nařízení č. 20/1955 Sb., o řízení ve věcech správních
(správní řád),
b) vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 73/1955 Ú. l., kterou
se vydávají podrobnější předpisy o řízení ve věcech
správních.
(3) Nedotčeny zůstávají předpisy o vyřizování stížností,
oznámení a podnětů pracujících a zatím též předpisy o trestním
řízení správním, včetně ustanovení o příslušnosti orgánů národních
výborů k provádění tohoto řízení. Rovněž nedotčeny zůstávají
předpisy o příslušnosti orgánů hygienické a protiepidemické
péče.
Široký v.r.
Dolanský v.r.
Poláček v.r.
Kopecký v.r.
Štrougal v.r.
Barák v.r.
Uher v.r.
inž. Šimůnek v.r.
Beran v.r.
inž. Jankovcová v.r.
Jonáš v.r.
dr. Kyselý v.r.
dr. Kahuda v.r.
Plojhar v.r.
Reitmajer v.r.
David v.r.
dr. Škoda v.r.
Ďuriš v.r.
dr. Vlasák v.r.
Krajčír v.r.
Brabec v.r.
Krosnář v.r.
inž. Černý v.r.
generál armády Lomský v.r.
dr. Neuman v.r.
Machačová v.r.
Ouzký v.r.
dr. Nejedlý v.r.
Pospíšil v.r.
inž. Púčik v.r.
Příl.
Rozhodovací pravomoc místních a městských národních výborů
v běžných věcech občanů a organizací
Místní a městské národní výbory vyřizují a rozhodují na
jednotlivých úsecích své činnosti tyto běžné věci občanů a
organizací:
Na úseku zemědělství
- rozhodují o přikázání zemědělské půdy do užívání a činí ostatní
opatření k zajištění zemědělské výroby
vládní nařízení č. 50/1955 Sb., o některých opatřeních k
zajištění zemědělské výroby
- spolupůsobí při provádění hospodářsko-technických úprav
pozemků, zejména projednávají a pokoušejí se vyřídit dohodou
připomínky vlastníků a uživatelů pozemků proti navrženým
pozemkovým úpravám, vyhlašují vyložení a schválení projektu
těchto úprav
vládní nařízení č. 47/1955 Sb., o opatřeních v oboru
hospodářsko-technických úprav pozemků,
vyhláška č. 27/1958 Ú. l., kterou se vydávají prováděcí
předpisy k vládnímu nařízení o opatřeních v oboru
hospodářsko-technických úprav pozemků
- rozhodují o opatřeních k hubení škůdců rostlin
zákon č. 188/1950 Sb., o zdokonalení rostlinné výroby,
vyhláška č. 118/1951 Ú. l.,kterou se provádějí některá
ustanovení zákona o zdokonalení rostlinné výroby
- zjišťují zemědělskou půdu, kterou je účelné přeměnit na půdu
ornou, projednávají přeměnu s vlastníky (uživateli) půdy
a v odůvodněných případech jim ukládají provést přeměnu na
ornou půdu
zákon č. 48/1959 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu,
vyhláška č. 7/1960 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu
- ukládají povinné používání strojených hnojiv zemědělcům, kteří
mají předpoklady pro řádné obdělání svých polí a při tom neplní
své výrobní a dodávkové úkoly
vyhláška č. 178/1959 Ú. l., o hospodaření se strojenými
hnojivy v roce 1960
- projednávají s pěstiteli chmele a rozepisují na ně rozsah
obnovy a rozšíření chmelnic
zákon č. 39/1957 Sb., o chmelařských výrobních oblastech,
chmelařských polohách, povinném známkování chmele a o
evidenci chmelnic,
vyhláška č. 141/1957 Ú. l., o evidenci, obnově, rušení a
udržování chmelnic
- rozhodují o vykácení odumřelých, odumírajících a přestárlých
ovocných stromů
vyhláška č. 220/1956 Ú. l., o vykácení odumřelého,
odumírajícího a přestárlého ovocného stromoví
- dávají souhlas k porážce nebo k prodeji prasnic k jatečním
účelům
vyhláška č. 1005/1949 Ú. l., o povinném zástavu prasnic, o
výkupu a zcizování selat k dalšímu chovu a o hlášení a
evidenci prasnic a selat, ve znění vyhlášky č. 1093/1949 Ú.
l. I
- udělují povolení k prodeji telat k jatečním účelům
vyhláška č. 138/1952 Ú. l., o opatřeních k zajištění odchovu
telat a o regulaci jejich porážek
- udělují povolení k porážce ovčího bravu k jatečným účelům,
jde-li o první nebo druhou porážku u téhož chovatele v témže
roce
vyhláška č. 131/1958 Ú. l., o úpravě chovu ovčího bravu a o
jeho chovných oblastech
- udělují povolení k domácí porážce prasat, pokud nejsou
příslušné okresní národní výbory
vyhláška č. 170/1959 Ú. l., o domácích porážkách prasat a o
výkupu kůží z těchto porážek
- vydávají chovatelům skotu, prasat a ovcí potvrzení o hlášení
přírůstku nebo úbytku ve stavu těchto zvířat
vyhláška č. 172/1957 Ú. l., o hlášení změn ve stavu
některých hospodářských zvířat
- v místech, kde lze počítat s větším rozsahem sběru odpadů
vhodných ke krmení, organizují provádění sběru a odběru odpadu,
ukládají vlastníkům (uživatelům, správám) domů zřídit stálé
domovní sběrny a ustanovit osobu odpovědnou za řádné
a zdravotně nezávadné provádění sběru, a určují se souhlasem
okresního národního výboru odběratele (především státní statek
nebo jednotné zemědělské družstvo) k odběru odpadů
vyhláška č. 190/1954 Ú. l., o sběru a využití odpadů
vhodných ke krmení hospodářských zvířat
- při vzniku nebezpečné nákazy hospodářských zvířat nebo
podezření z ní nařizují prozatím tato opatření:
karanténu zvířat před jejich zařazením do hromadného ustájení,
zákaz přemísťování, přepravování nebo uvádění do oběhu zvířat
nemocných nebo podezřelých, jakož i výrobků a surovin z nich,
povinnost hlásit neprodleně místnímu národnímu výboru každé
uhynutí nebo poražení (usmrcení) zvířete,
izolace, střežení, pozorování, označení a evidenci zvířat,
oddělené uschování a střežení uhynulých zvířat, zákaz otvírat
nebo odstraňovat uhynulá zvířata z jejich stanovišť bez
souhlasu obvodního veterinárního lékaře,
zákaz nebo omezení používání studní, napajedel, brodišť apod.,
jakož i cest a silnic zvířaty, zákaz nebo omezení volného
pobíhání psů, koček, drůbeže a jiných volných zvířat,
izolaci osob nebo jiné omezení osobního styku, zákaz nebo
omezení distribuce a použití krmiv ohrožujících zdraví zvířat
- vydávají zdravotní a průvodní listy, které opravňují ke zcizení
a přemístění hospodářských zvířat
zákon č. 187/1950 Sb., o zdokonalení živočišné výroby,
vyhláška č. 141/1951 Ú. l., kterou se provádějí některá
ustanovení zákona o zdokonalení živočišné výroby, ve znění
vyhlášek č. 226/1954 Ú. l., č. 238/1955 Ú. l. a č. 120/1956
Ú. l.
- stanoví výměrem jednotlivě hospodařícím rolníkům dodávkové
úkoly hlavních druhů zemědělských výrobků
- projednávají s jednotlivě hospodařícími rolníky nedostatky
zjištěné při plnění stanovených dodávkových úkolů a činí
opatření k jejich odstranění, rozhodují o přiměřené změně nebo
zrušení výměru a o vymáhání stanovených úkolů
- rozhodují o sporech ze smluv mezi výkupní organizací
a jednotlivě hospodařícími rolníky o dodávce zemědělských
výrobků a rozhodují o změně, přiměřeném snížení nebo prominutí
závazků z těchto smluv, popřípadě o jejich vymáhání
zákon č. 51/1959 Sb., o výkupu zemědělských výrobků,
vyhláška č. 162/1959 Ú. l., o výkupu zemědělských výrobků
- v rámci dávek stanovených okresním národním výborem určují
množství surového palivového dříví, které se nevykupuje a které
si vlastníci (uživatelé) lesů ponechají pro vlastní potřebu
- vydávají potvrzení o řádném nabytí použitého dříví, které má
být přijato k pořezu ve mzdě nebo k výměně za řezivo
vyhláška č. 32/1960 Sb., o výkupu surového dříví a o
mimořádném zásobování dřívím
- obstarávají úkoly bezpečnostního technika pro jednotlivě
hospodařící rolníky a činí opatření s tím spojená, zejména
s výhradou dodatečného schválení orgány inspekce práce
nařizují okamžité zastavení nebezpečného stroje nebo zařízení
a vylučují z práce osoby, které hrubě porušují předpisy
o bezpečnosti při práci
zákon č. 51/1954 Sb., o bezpečnosti při práci v jednotných
zemědělských družstvech a u jednotlivě hospodařících rolníků
Na úseku hospodaření s byty
- rozhodují o zápisu uchazeče o byt do místního seznamu,
popřípadě místního pořadníku a určují pořadí
- schvalují pořadníky zaměstnanců organizací a družstevníků
(netýká se však stavebních bytových družstev zřízených podle
zákona č. 27/1959 Sb., o družstevní bytové výstavbě)
- rozhodují o přidělení bytu a o zrušení nájemního poměru,
nenastěhuje-li se nájemník do přiděleného bytu ve stanovené
lhůtě
- rozhodují ve věcech nájemného, jakož i o vedlejších platech s
nájemným spojených
- dávají přivolení ke směně bytů a k podnájmům
- rozhodují o zrušení nájemních smluv u směn bytů sjednaných ze
zištných důvodů nebo na oko
- vydávají příkazy k vyklizení bytu a v souvislosti s tím
rozhodují o zrušení smluv o užívání bytů
- rozhodují o přidělení náhradního bytu (poskytnutí náhradního
ubytování) osobám, které jsou povinny na příkaz národního
výboru se z bytu vystěhovat
- rozhodují o náhradě stěhovacích nákladů při vyklizení bytu
- rozhodují v pochybnostech, zda určitý byt má povahu
zaměstnaneckého bytu (nová působnost podle tohoto nařízení)
- dávají souhlas k sloučení bytu a k užívání bytu k jiným účelům
než k bydlení a rozhodují o úpravě místností, které jsou určeny
nebo jichž se užívá k jiným účelům než k bydlení, na byt
zákon č. 67/1956 Sb., o hospodaření s byty,
vyhláška č. 57/1957 Ú. l., kterou se vydávají prováděcí
předpisy k zákonu o hospodaření s byty,
vládní nařízení č. 71/1960 Sb., o rozšíření pravomoci
a odpovědnosti národních výborů a o uspořádání a činnosti
jejich orgánů (§ 3 odst. 2)
Na úseku hospodaření s ostatními místnostmi
- rozhodují o přidělení nebytových místností pro orgány
a organizace místního významu, nepřesahují-li místnosti
v jednotlivém případě maximální výměru stanovenou okresním
národním výborem, nejvýše 200 m2
- rozhodují o nájemném a o vedlejších platech spojených s
užíváním těchto místností
- rozhodují o zrušení nájemních smluv nebo užívacích práv k
místnostem, o příkazech k jejich vyklizení, o podmínkách k
užívání místností, o náhradě skutečné škody vzniklé dosavadními
uživateli, jde-li o místnosti, které místní národní výbory
přidělují
zákon č. 111/1950 Sb., o hospodaření s některými místnostmi,
vládní nařízení č. 172/1950 Sb., kterým se provádí zákon
o hospodaření s některými místnostmi,
vládní nařízení č. 52/1955 Sb., o přesunu působnosti ve
věcech hospodaření s některými místnostmi,
směrnice vlády ze dne 20. května 1959 pro činnost výkonných
orgánů národních výborů při plánovitém hospodaření
s nebytovými místnostmi, částka 42/1959 Ú. l.,
vládní nařízení č. 71/1960 Sb. (§ 3 odst. 2)
Na úseku soukromého bytového majetku
- rozhodují o použití peněz převedených u soukromého bytového
majetku na účet oprav domu, zřízený podle zákona č. 80/1952
Sb., o domovní dani
vládní vyhláška č. 236/1954 Ú. l., o bytovém hospodářství
národních výborů
- rozhodují o poskytnutí půjčky na úhradu nákladů (části
nákladů) spojených s prováděním větších oprav nájemních domů,
které jsou bytovým majetkem v soukromém vlastnictví
směrnice č. 198/1957 Ú. l., o půjčkách na udržování
soukromého bytového majetku
Na úseku výstavby
A. Místní národní výbory, které jsou stavebními úřady
prvního stupně,
- vydávají územní rozhodnutí k řešení všech jednotlivých otázek v
oboru územního plánování
- rozhodují ve všech věcech svěřených jim stavebními předpisy.
B. Místní národní výbory, které nejsou stavebními úřady
prvního stupně,
- vydávají rozhodnutí o umístění stavby pro rodinné domky a jiné
drobné stavby, je-li schválen podrobný územní plán nebo jiné
podrobné podklady, které opatřil nadřízený národní výbor,
a dále rozhodnutí o umístění stavby pro účelové stavby
jednotných zemědělských družstev v souladu s potvrzením
technicko-ekonomickým rozborem
- vydávají rozhodnutí o přípustnosti stavby u jednotlivých
adaptací a drobných zemědělských staveb do výše rozpočtové
částky Kčs 25 000, mohou-li zajistit při rozhodování účast
stavebního odborníka.
Jen na základě zmocnění okresního národního výboru a v
rozsahu jím stanoveném
- vydávají rozhodnutí o přípustnosti stavby při změnách drobných
soukromých staveb, jimiž se mění půdorysné uspořádání,
nemění-li se však půdorysná velikost a výškové zastavění těchto
staveb,
pro jednotlivé adaptace a drobné zemědělské stavby jednotných
zemědělských družstev v případech, kdy rozpočtová částka
převyšuje Kčs 25 000,
pro dočasné stavby, má-li stavba sloužit svému účelu nejdéle
dva roky,
pro pomocné stavby,
pro drobné stavby s výjimkou rodinných domků, nepřesahuje-li
náklad na stavbu Kčs 50 000,
pro rodinné domky v případech, kdy jde o soustředěnou výstavbu
rodinných domků prováděnou dodavatelským způsobem podle
územního plánu a podle schválených typových podkladů,
pro změny stavby nebo práce, odstraňující účinky opotřebení
stavby, nepřesahuje-li náklad Kčs 50 000,
pro stavby energetických děl, které svým rozsahem a významem
nepřesahují územní obvod místního národního výboru,
- vydávají v těchto případech povolení k uvedení stavby nebo její
provozně ucelené části do trvalého provozu (užívání),
- vydávají povolení ke zboření přízemních staveb
zákon č. 84/1958 Sb., o územním plánování,
zákon č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu,
vyhláška č. 144/1959 Ú. l., kterou se provádí zákon o
stavebním řádu,
vyhláška č. 153/1959 Ú. l., o územním plánování
Na úseku vodního hospodářství
- povolují stavby studní (s výjimkou artézských) s odběrem vody
do 0,5 l/sek. a odběry z povrchových vod do 0,5 l/sek.,
nevypouští-li uživatel závadné odpadní vody a je-li zachováno
stanovené průtokové minimum v toku
vládní nařízení č. 71/1960 Sb. (§ 6 odst. 5)
Na úseku vnitřní správy
- provádějí sňatkové obřady, povolují uzavření manželství před
místním národním výborem, v jehož obvodu nemá žádný ze
snoubenců trvalý pobyt
- rozhodují ve věcech matričních, pokud nejsou vyhrazeny
okresnímu národnímu výboru, zejména provádějí zápisy do
matričních knih, změny matričních zápisů, zejména změnu zápisu
jména nebo příjmení českého nebo slovenského původu, jsou-li
v matrice nesprávně pravopisně zapsány, označují v matrice za
hlavní jméno, pod nímž je občan obecně znám
zákon č. 265/1949 Sb., o právu rodinném,
zákon č. 268/1949 Sb., o matrikách, ve znění vládních
nařízení č. 34/1958 Sb. a 93/1958 Sb.,
vyhláška č. 182/1959 Ú. l., kterou se vydávají bližší
předpisy k zákonu o matrikách
- ověřují opisy listin a podpisy na listinách, nejde-li
o listiny, jichž se má použít v cizině, nebo o listiny
vojenské, občanské průkazy a listiny jim na roveň postavené
vládní nařízení č. 15/1953 Sb., o ověřování listin a podpisů
na listinách národními výbory
- zapisují do občanských průkazů údaje o narození, osvojení
a úmrtí dětí mladších 15 let, dále o uzavření manželství,
ovdovění a rozvodu, pokud při něm nedošlo ke změně příjmení
a jména občana a vydávají potvrzení o pobytu
zákon č. 75/1957 Sb., o občanských průkazech,
zákon č. 52/1949 Sb., o hlášení obyvatelstva a o povolování
pobytu cizincům, ve znění zákona č. 76/1957 Sb.,
vyhláška č. 5/1958 Ú. l., kterou se vydávají podrobnější
předpisy o občanských průkazech,
vyhláška č. 6/1958 Ú. l., kterou se vydávají podrobnější
předpisy o hlášení pobytu občanů Československé republiky
- vydávají osvědčení o československém státním občanství
v případech, kdy tato pravomoc na ně byla přenesena nadřízeným
národním výborem
zákon č. 194/1949 Sb., o nabývání a pozbývání
československého státního občanství, ve znění pozdějších
předpisů (vyhláška č. 73/1958 Sb.)
- rozhodují o upozornění občanů na chyby a nesprávnosti v
seznamech voličů a o návrzích na opravu těchto seznamů
zákon č. 27/1954 Sb., o volbách do Národního shromáždění, ve
znění zákona č. 37/1960 Sb.,
zákon č. 7/1954 Sb. SNR, o volbách do Slovenské národní
rady, ve znění zákona č. 38/1960 Sb.,
zákon č. 39/1960 Sb., o volbách do národních výborů
- povolují prodloužení stanovené prodejní doby závodů veřejného
stravování (uzavírací hodiny při tanečních zábavách apod.)
vyhláška č. 190/1956 Ú. l., o prodejní době prodejen a
závodů veřejného stravování
- vydávají povolení k jednorázovému odběru jedu
zákonné opatření č. 23/1955 Sb., o jedech a látkách
škodlivých zdraví,
vyhláška č. 193/1955 Ú. l., o vydávání povolení k zacházení
s jedy a o evidenci jedů
- rozhodují o přidělení, zrušení a změně popisných a orientačních
čísel domů
zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu
- rozhodují o žádostech za poskytnutí ochrany držby proti
svémocnému rušení
občanský zákoník č. 141/1950 Sb.
- povolávají občany k součinnosti v požární ochraně a ukládají
jim osobní a věcnou pomoc při zásahu nebo cvičení jednotek
požární ochrany,
- ukládají občanům odstranění požárních závad zjištěných při
požárních prohlídkách,
- rozhodují o náhradě ztráty na výdělku a přiznávají náhradu
příslušníkům veřejných požárních jednotek a osobám v pracovním
poměru, které poskytnou osobní pomoc pro účely požární ochrany
a poskytují náhradu škody v oboru požární ochrany
zákon č. 18/1958 Sb., o požární ochraně,
vyhláška č. 106/1959 Ú. l., o organizaci požární ochrany,
vládní nařízení č. 12/1951 Sb., o náhradě škody příslušníkům
hasičstva a jiným osobám v oboru ochrany před požáry
a jinými živelními pohromami,
vyhláška č. 248/1951 Ú. l., kterou se upravují podrobnosti
o náhradě škody v oboru ochrany před požáry a jinými
živelnými pohromami
Na úseku finančním
- vyměřují a vybírají domovní daň (nová působnost podle tohoto
nařízení pro místní a městské národní výbory, které dosud
nebyly pověřeny správou této daně)
zákon č. 80/1952 Sb., o domovní dani, ve znění vládního
nařízení č. 82/1953 Sb. a zákona č. 69/1958 Sb.,
vyhláška č. 370/1952 Ú. l., kterou se provádí zákon o
domovní dani
- vyměřují a vybírají zemědělskou daň (nová působnost podle
tohoto nařízení pro místní a městské národní výbory, které
dosud nebyly pověřeny správou této daně)
zákon č. 50/1959 Sb., o zemědělské dani,
vyhláška č. 163/1959 Ú. l., kterou se provádí zákon č.
50/1959 Sb., o zemědělské dani,
vyhláška č. 164/1959 Ú. l., o průměrných normách výnosnosti
pro účely vyměřování zemědělské daně
- vyměřují a vybírají daň z příjmů obyvatelstva (nová působnost
podle tohoto nařízení)
zákon č. 78/1952 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, ve znění
zákonů č. 69/1956 Sb. a č. 71/1957 Sb.,
vyhláška č. 4/1953 Ú. l., kterou se provádí
zákon o dani z příjmů obyvatelstva, ve znění vyhlášek č.
243/1956 Ú. l., č. 135/1957 Ú. l., č. 228/1957 Ú. l. a č.
55/1958 Ú. l.
- vyměřují a vybírají živnostenskou daň (nová působnost podle
tohoto nařízení)
zákon č. 79/1952 Sb., o živnostenské dani, ve znění zákonů
č. 69/1959 Sb. a č. 71/1957 Sb.,
vyhláška č. 18/1953 Ú. l., kterou se provádí zákon o
živnostenské dani,
vládní vyhláška č. 396/1952 Ú. l., kterou se vydává seznam
řemeslných živností I. a II. třídy pro účely živnostenské
daně
- vyměřují (stanoví) a vybírají správní poplatky za úkony
prováděné místními národními výbory
zákon č. 105/1951 Sb., o správních poplatcích,
nařízení ministra financí č. 60/1955 Sb., o správních
poplatcích, ve znění nařízení č. 71/1956 Sb., č. 52/1957 Sb.
a č. 62/1959 Sb.,
vyhláška č. 12/1958 Ú. l., o vydání nových kolkových známek
- vyměřují a vybírají místní poplatky
zákon č. 82/1952 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona
č. 26/1957 Sb.,
vyhláška č. 234/1953 Ú. l., kterou se provádí zákon
o místních poplatcích, ve znění vyhlášek č. 239/1955 Ú. l.,
č. 190/1957 Ú. l. a č. 165/1959 Ú. l.,
zákon č. 67/1956 Sb., o hospodaření s byty,
vyhláška č. 112/1957 Ú. l., o místním poplatku z bytů
Na úseku zdravotnictví
- rozhodují v dohodě s příslušným obvodním lékařem o základních
opatřeních k zajištění hygienické nezávadnosti životního
a pracovního prostředí na svém území
zákon č. 4/1952 Sb., o hygienické a protiepidemické péči, ve
znění pozdějších předpisů (vyhláška č. 20/1957 Sb.),
vládní nařízení č. 71/1960 Sb. (§ 9)
- přezkoumávají rozhodnutí o přijetí dětí do péče územních jeslí
nebo o propuštění z ní, pokud nejde o rozhodnutí na základě
zdravotních důvodů
- rozhodují o odvolání proti rozhodnutí o příplatku na zaopatření
dětí v územních jeslích
vyhláška č. 164/1958 Ú. l., kterou se stanoví rozsah a
podmínky poskytování preventivní a léčebné péče (léčebný
řád)
Na úseku sociálního zabezpečení
- rozhodují o dávkách (službách) doplňkové péče v rozsahu
stanoveném okresním národním výborem
vyhláška č. 170/1957 Ú. l., kterou se stanoví podrobnosti o
provádění doplňkové péče, jakož i rozsah a podmínky
mimořádných výhod poskytovaných osobám trvale těžce
poškozeným na zdraví
Na úseku zlepšovacích návrhů
- rozhodují o žádosti za přezkoumání stanoviska podřízeného
podniku, který odmítl zavést zlepšovací návrh proto, že
nepovažuje zavedení návrhu za prospěšné a účelné
vládní nařízení č. 45/1957 Sb., o zlepšovacích návrzích
Na všech úsecích činnosti
- rozhodují i o všech ostatních věcech, které jim platné předpisy
svěřují.