286/1992 Sb., o daních z příjmů

Schválený:
286/1992 Sb.
ZÁKON
ze dne 28. dubna 1992
o daních z příjmů
Změna: 626/1992 Sb.
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
 
§ 1
Tento zákon upravuje:
a) daň z příjmů fyzických osob,
b) daň z příjmů právnických osob.
 
ČÁST PRVNÍ
Daň z příjmů fyzických osob
 
§ 2
Poplatníci daně z příjmů fyzických osob
(1) Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby (dále jen "poplatníci").
(2) Poplatníci, kteří mají na území České a Slovenské Federativní Republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České a Slovenské Federativní Republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.
(3) Poplatníci, kteří nemají na území České a Slovenské Federativní Republiky bydliště ani se zde obvykle nezdržují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České a Slovenské Federativní Republiky (§ 22).
(4) Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České a Slovenské Federativní Republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dní v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích s výjimkou těch, kteří zde pobývají za účelem studia nebo léčení. Započítává se každý započatý den pobytu, s výjimkou poplatníka, kterému ze zdrojů na území České a Slovenské Federativní Republiky plynou příjmy ze závislé činnosti a hranice do České a Slovenské Federativní Republiky překračuje denně nebo v dohodnutých časových obdobích jen za účelem výkonu této činnosti.
 
§ 3
Předmět daně z příjmů fyzických osob
(1) Předmětem daně z příjmů fyzických osob (dále jen "daň") jsou:
a) příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6),
b) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7),
c) příjmy z kapitálového majetku (§ 8),
d) příjmy z pronájmu (§ 9),
e) ostatní příjmy (§ 10).
(2) Příjmem ve smyslu odstavce 1 se rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou.
(3) Nepeněžní příjem se oceňuje cenou obvyklou v místě a v době plnění, a to podle jeho druhu a kvality, popřípadě jeho stavu a míry opotřebení, pokud tento zákon nebo zvláštní předpis nestanoví jinak.
(4) Předmětem daně nejsou:
a) příjmy získané nabytím akcií podle zvláštního zákona,1) zděděním, vydáním2) nebo darováním nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového práva, s výjimkou příjmů z nich plynoucích a s výjimkou darů poskytovaných v souvislosti s výkonem činnosti podle § 6 nebo s podnikáním anebo s jinou samostatnou výdělečnou činností,
b) úvěry a půjčky.
 
§ 4
Osvobození od daně
Od daně jsou osvobozeny:
a) příjmy z prodeje bytu nebo obytného domu s nejvýše dvěma byty včetně souvisejících pozemků, pokud v něm měl prodávající bydliště nejméně po dobu dvou let před prodejem;
b) příjmy z prodeje nemovitostí neuvedených pod písmenem a), přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu pěti let. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje nemovitostí, které jsou předmětem podnikání poplatníka nebo ve kterých poplatník vykonává podnikatelskou činnost anebo jinou samostatnou výdělečnou činnost, a to do pěti let od ukončení této činnosti. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi na základě smlouvy o budoucím prodeji nemovitosti uzavřené v době do pěti let od nabytí, i když kupní smlouva bude uzavřena až po pěti letech po nabytí;
c) příjmy z prodeje movitých věcí. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje motorových vozidel, letadel, lodí a cenných papírů, nepřesahuje-li doba mezi nabytím a prodejem dobu jednoho roku. Osvobození se nevztahuje rovněž na příjmy z prodeje movitých věcí, které jsou předmětem podnikání poplatníka nebo slouží k jeho podnikání anebo k jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do jednoho roku od ukončení této činnosti. Toto ustanovení se nevztahuje na příjmy z kapitálového majetku (§ 8);
d) přijatá náhrada škody, plnění z pojištění majetku a plnění z pojištění odpovědnosti za škody, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu;
e) příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu bioplynu, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek, které stanoví obecně závazný právní předpis, zařízení na využití geotermální energie, a to v kalendářním roce, v němž byly uvedeny do provozu, a v následujících pěti letech;
f) cena z veřejné soutěže a cena ze sportovní soutěže v hodnotě nepřevyšující 10 000 Kčs s výjimkou ceny ze sportovní soutěže u poplatníků, u nichž je sportovní činnost podnikáním (§ 10 odst. 8);
g) přijaté náhrady podle zvláštních předpisů,2) příjmy z prodeje nemovitostí nebo movitých věcí vydaných podle zvláštních předpisů2) a úroky ze státních dluhopisů vydaných v souvislosti s rehabilitačním řízením o nápravách křivd;
h) příjem poskytovaný formou dávek, podpor a služeb z povinného sociálního pojištění, pojištění zaměstnanosti a zdravotního pojištění a plnění z povinného zahraničního pojištění stejného druhu, jakož i sociální dávky poskytované místo dávek z povinného pojištění;
ch) příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti podle zákona o rodině;
i) dávky a služby sociální péče a státní dávky upravené zvláštními předpisy;
j) odměny vyplácené zdravotní správou dárcům za odběr krve a jiných biologických materiálů z lidského organismu;
k) podpory (dotace, stipendia) z veřejných prostředků a z prostředků nadací, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu;
l) plnění z pojištění osob s výjimkou plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku převyšujícího jistinu;
m) plnění poskytovaná ozbrojenými silami vojákům základní (náhradní) služby a vojákům v záloze povolaným na cvičení podle zvláštních předpisů;3)
n) kázeňské odměny poskytované příslušníkům ozbrojených sil a sborů podle zvláštních předpisů;3)
o) sociální dávky podle zákona o některých služebních poměrech vojáků3) a dávky související se skončením služebního poměru příslušníků ozbrojených bezpečnostních sborů;
p) plnění poskytovaná občanům v souvislosti s výkonem civilní služby;4)
r) příjmy z převodu členských práv družstva nebo z převodu účasti na obchodních společnostech, nejde-li o prodej cenných papírů, přesahuje-li doba mezi nabytím a převodem dobu pěti let.
 
§ 5
Základ daně
(1) Základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi v kalendářním roce (dále jen "zdaňovací období") přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých druhů příjmů (§ 6 až 10) není stanoveno jinak.
(2) U poplatníka, kterému plynou ve zdaňovacím období souběžně dva nebo více druhů příjmů uvedených v § 6 až 10, je základem daně součet dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů s použitím ustanovení odstavce 1.
(3) Pokud podle účetnictví výdaje přesáhnou příjmy uvedené v § 7 a 9, je rozdíl ztrátou. O ztrátu se sníží úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 s použitím ustanovení odstavce 1. Ztrátu nebo její část, kterou nelze uplatnit při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze odečíst od úhrnu dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 v následujících zdaňovacích obdobích podle ustanovení § 34.
(4) Příjmy plynoucí poplatníkovi neúčtujícímu v soustavě podvojného účetnictví nejdéle 15 dnů před začátkem nebo nejdéle 15 dnů po skončení zdaňovacího období, ke kterému hospodářsky patří, se považují za příjmy plynoucí v tomto zdaňovacím období. Při posuzování výdajů se postupuje obdobně. Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6) plynoucí poplatníkovi nejdéle 25 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, se považují za příjmy plynoucí poplatníkovi v tomto zdaňovacím období. U poplatníka s příjmy podle § 7 a 9 se přihlédne i k zásobám pořízeným v kalendářním roce, který předcházel roku, v němž poplatník zahájil činnost. Obdobně se posuzují i jiné nezbytně vynaložené výdaje spojené se zahájením činnosti.
(5) Do základu daně se nezahrnují příjmy osvobozené od daně a příjmy, pro které je dále stanoveno, že se z nich daň vybírá zvláštní sazbou daně podle § 36 ze samostatného základu daně.
 
§ 6
Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky
(1) Příjmy ze závislé činnosti jsou:
a) příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru anebo obdobného poměru, v němž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce. Těmito příjmy se rozumějí i příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku;
b) příjmy za práci členů družstev a společníků společností s ručením omezeným, a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo pro společnost dbát příkazů jiné osoby;
c) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob.
(2) Poplatník s příjmy ze závislé činnosti je dále označen jako "zaměstnanec", plátce příjmu jako "zaměstnavatel".
(3) Příjmy podle odstavce 1 se rozumějí příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoliv, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo osoba, na kterou přešlo příslušné právo, a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance, kteří jsou poplatníky z příjmů ze závislé činnosti.
(4) Příjmy podle odstavce 1 písm. a) plynoucí ze zdrojů na území České a Slovenské Federativní Republiky zaměstnanci v právním vztahu uzavřeném se zaměstnavatelem na dobu nepřesahující pět kalendářních dnů v kalendářním měsíci, jejichž úhrnná výše nepřesáhne v kalendářním měsíci částku 3000 Kčs, jsou po snížení podle odstavce 12 písm. a) samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).
(5) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. c) plynoucí ze zdrojů na území České a Slovenské Federativní Republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Plynou-li tyto příjmy a příjmy uvedené v odstavci 4 ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2.
(6) Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance zahrnovaný do základu daně částka ve výši 12 % pořizovací ceny vozidla v kalendářním roce nebo 1 % i v započatém kalendářním měsíci, je-li vozidlo používáno jen část roku. Jde-li o najaté vozidlo, vychází se z pořizovací ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi najatého vozidla.
(7) Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně, kromě příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 odst. 4, dále nejsou:
a) náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti do výše stanovené zvláštním předpisem;5) vyplácí-li zaměstnavatel vyšší náhrady, jsou částky, které překračují výši stanovenou zvláštním předpisem,5) zdanitelným příjmem podle odstavce 1, a to i v případě, že tento zvláštní předpis5) výplatu vyšších náhrad neomezuje;
b) hodnota poskytovaných osobních hygienických a ochranných pracovních prostředků a pracovního oblečení včetně jejich udržování (např. pracovní oděvy, uniformy);
c) částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, aby je jeho jménem vydal nebo částky, kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel.
(8) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, dále osvobozeny:
a) částky vynaložené zaměstnavatelem na doškolování zaměstnanců, které souvisí s jeho podnikáním; toto osvobození se nevztahuje na částky vyplácené zaměstnancům jako náhrada za ušlý příjem;
b) hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů;
c) hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti;
d) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěvků na kulturní pořady a sportovní akce;
e) pojistné, které je povinen platit zaměstnavatel za zaměstnance do fondu sociálního pojištění, fondu zaměstnanosti a fondu zdravotního pojištění;
f) zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek;
g) příjmy členů bytových družstev z osobního plnění při svépomocné družstevní bytové výstavbě, které se jim nevyplácejí v hotovosti, ale připisují se na jejich členské podíly,
h) příjmy získané nabytím zaměstnaneckých akcií podle zvláštního předpisu 5a) za nižší než jmenovitou hodnotu s výjimkou příjmů z nich plynoucích a příjmů plynoucích ze zpětného odprodeje (vrácení) těchto akcií za vyšší než nabývací hodnotu, které se považují za příjmy z kapitálového majetku [§ 8 odst. 3 písm. a)].
(9) Funkčními požitky jsou:
a) funkční platy členů vlád, poslanců Federálního shromáždění, České národní rady, Slovenské národní rady a platy vedoucích ústředních orgánů státní správy;
b) odměny za výkon funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, občanských a zájmových sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích.
(10) Za funkční požitek se nepovažují a předmětem daně nejsou náhrady poskytované v souvislosti s výkonem funkce, na které vzniká nárok podle zvláštních předpisů, s výjimkou náhrady ušlého příjmu.
(11) Ustanovení odstavců 7 a 8 se použijí obdobně i pro plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem funkce.
(12) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitky s výjimkou uvedenou v odstavcích 4 a 5 snížené o:
a) pojistné sociálního pojištění, pojistné zaměstnanosti a zdravotního pojištění, které je podle zvláštních předpisů povinen platit zaměstnanec; u zaměstnanců, na které se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, příspěvky na toto zahraniční pojištění;
b) částku ve výši 200 Kčs za každý kalendářní měsíc výkonu práce na částečnou úhradu nákladů zaměstnance na dopravu mezi bydlištěm a pracovištěm, pokud tato vzdálenost nepřesahuje 30 km a zaměstnanec zde vykonává práci více než pět dní v kalendářním měsíci. Přesahuje-li uvedená vzdálenost 30 km, zvyšuje se částka na 300 Kčs. Držitelům bezplatných nebo zlevněných jízdenek poskytnutých zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům toto zvýšení přísluší jen pokud prokáží, že při dopravě na pracoviště nemohou využít bezplatnou nebo zlevněnou jízdenku.
 
§ 7
Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti
(1) Příjmy z podnikání jsou:
a) příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,6)
b) příjmy ze živnosti,7)
c) příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů,
d) podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku (§ 13).
(2) Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6, jsou:
a) příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, včetně práv příbuzných právu autorskému,8) a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem;
b) příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů.
(3) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené v odstavcích 1 a 2, s výjimkou uvedenou v odstavci 6. Tyto příjmy se snižují o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, s výjimkou příjmů uvedených v odstavci 1 písm. d). Pro zjištění základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení § 23 až 34. Příjmy uvedené v § 22 odst. 1 písm. d) bodech 1 až 3 plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).
(4) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. d) se snižují o pojistné sociálního pojištění, pojistné zaměstnanosti a zdravotního pojištění, které je povinen platit společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti za předpokladu, že toto pojistné není hrazeno jako náklad veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti.
(5) Společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností vykáží v případě, že hospodaření společnosti podle vedeného účetnictví skončilo ztrátou, podíl na ztrátě společnosti jako svoji ztrátu při uplatnění § 5 odst. 3. Ztráta se rozděluje obdobně jako příjem.
(6) Příjmy uvedené v odstavci 2 písm. a) do výše 3000 Kčs včetně za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize, plynoucí ze zdrojů na území České a Slovenské Federativní Republiky, jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).
(7) Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, může uplatnit výdaje ve výši:
a) 50 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,6)
b) 30 % z příjmů uvedených v odstavci 2 písm. a), s výjimkou příjmů podle odstavce 6,
c) 20 % z příjmů ze živnosti, z jiného podnikání podle zvláštních předpisů a z příjmů uvedených v odstavci 2 písm. b).
(8) Uplatní-li poplatník výdaje podle odstavce 7, jsou v částkách výdajů zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti.
 
§ 8
Příjmy z kapitálového majetku
(1) Příjmy z kapitálového majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 odst. 1 nebo § 7 odst. 1 písm. d), jsou:
a) podíly na zisku (dividendy), úroky a ostatní požitky z cenných papírů nebo účastí na společnostech s ručením omezeným a komanditních společnostech a podíly na zisku a obdobná plnění z členství v družstvech;
b) podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud se nepoužijí k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše;
c) úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, vkladních listech a z vkladů jim naroveň postavených včetně úroků z peněžních prostředků na vkladovém účtu;
d) plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku nebo z důchodového pojištění mimo fond sociálního pojištění, snížená o zaplacené pojistné. Pro výpočet základu daně se použije § 10 odst. 6;
e) úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček a úroky z vkladů na běžných účtech, úroky z hodnoty splaceného vkladu ve smluvené výši společníků veřejných obchodních společností. Vklady na běžných účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání (sporožirové účty, devizové účty), se posuzují podle písmene c);
f) diskontní částky směnek.
(2) Účastí podle odstavce 1 písm. a) se pro účely tohoto zákona rozumí peněžní i nepeněžní vklad do podnikání.
(3) Za příjmy z kapitálového majetku se dále považují:
a) rozdíl mezi vyplácenou jmenovitou hodnotou cenného papíru [odstavec 1 písm. a)] nebo vkladního listu [odstavec 1 písm. c)] a prodejní hodnotou při jejich vydání; v případě předčasného zpětného nákupu se použije místo jmenovité hodnoty cena zpětného nákupu;
b) příjmy z prodeje předkupního práva na akcie.
(4) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a), b), c), d) a v odstavci 3 písm. a), pokud nejde o příjmy uvedené v § 6 odst. 1 nebo § 7 odst. 1 písm. d), plynoucí ze zdrojů na území České a Slovenské Federativní Republiky, jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Plynou-li tyto příjmy ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2.
(5) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. e) a f) a v odstavci 3 písm. b) nesnížené o výdaje, jsou základem daně (dílčím základem daně).
(6) Úroky a jiné výnosy plynoucí z vkladů, které přijímá zaměstnavatel pouze od svých zaměstnanců anebo které přijímá banka pouze od svých zaměstnanců za odchylných podmínek než od ostatních fyzických osob, jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).
 
§ 9
Příjmy z pronájmu
(1) Příjmy z pronájmu, pokud nejde o příjmy uvedené v § 6 až 8, jsou:
a) příjmy z pronájmu nemovitostí, bytů nebo jejich částí,
b) příjmy z pronájmu movitých věcí, kromě příležitostného pronájmu podle § 10 odst. 1 písm. a).
(2) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené v odstavci 1 snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení (§ 5 odst. 2). Pro zjištění základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení § 23 až 34. Příjem z pronájmu plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 je, s výjimkou příjmů z pronájmu nemovitosti, samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).
(3) Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené, může je uplatnit ve výši 20 % z příjmů uvedených v odstavci 1.
 
§ 10
Ostatní příjmy
(1) Ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9, jsou zejména:
a) příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem),
b) příjmy z prodeje vlastních nemovitostí nebo movitých věcí včetně cenných papírů s výjimkou uvedenou v § 4,
c) příjmy z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným, komanditní společnosti nebo podílu na základním jmění družstva s výjimkou uvedenou v § 4,
d) příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví včetně práv autorských a práv příbuzných právu autorskému,9)
e) přijaté výživné, důchody10) a obdobné opakující se požitky s výjimkou uvedenou v § 4,
f) podíl společníka obchodní společnosti nebo člena družstva na likvidačním zůstatku při likvidaci společnosti nebo družstva,
g) vypořádací podíl při zániku účasti společníka v obchodní společnosti nebo členství v družstvu,
h) výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách a výhry z reklamních soutěží a slosování s výjimkou uvedenou v odstavci 2 písm. b),
ch) ceny z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží s výjimkou uvedenou v § 4.
(2) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, osvobozeny:
a) příjmy podle odstavce 1 písm. a), pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 6000 Kčs;
b) výhry z loterií, sázek a podobných her provozovaných na základě povolení vydaného podle zvláštních předpisů.11)
(3) Základem daně (dílčím základem daně) je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Jsou-li výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmu uvedeným v odstavci 1 vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží. Plynou-li příjmy podle odstavce 1 písm. h) a ch) ze zdrojů v zahraničí, je základem daně (dílčím základem daně) příjem nesnížený o výdaje. Jde-li o příjmy ze zemědělské výroby, lze výdaje uplatnit podle § 7 odst. 7 písm. a). Příjmy plynoucí ze splátek na základě uzavřené kupní smlouvy nebo ze zálohy na základě uzavřené smlouvy o budoucím prodeji nemovitosti, se zahrnou do dílčího základu daně za zdaňovací období, ve kterém byly dosaženy.
(4) U příjmů podle odstavce 1 písm. b) je výdajem cena vyplývající z ocenění věci, za kterou poplatník věc prokazatelně nabyl, a jde-li o věc zděděnou nebo darovanou, cena zjištěná pro účely daně z dědictví nebo darování. Jde-li o věc získanou směnou, vychází se u této věci z její ceny obvyklé v místě a v době jejího nabytí (§ 3 odst. 3). Výdajem jsou též částky prokazatelně vynaložené na opravu, údržbu nebo jiné její zhodnocení. K hodnotě vlastní práce poplatníka na věci, kterou si sám vyrobil nebo vlastní prací zhodnotil, se při stanovení výdajů nepřihlíží. Výdaje, které převyšují příjmy plynoucí ze splátek nebo záloh na budoucí prodej nemovitosti ve zdaňovacím období poprvé, mohou být uplatněny v tomto zdaňovacím období až do výše tohoto příjmu. Jestliže tyto příjmy plynou i v dalším zdaňovacím období, postupuje se obdobně, a to až do výše celkové částky, kterou lze podle tohoto ustanovení uplatnit.
(5) U příjmů podle odstavce 1 písm. c), f) a g) se za výdaj považuje vklad nebo nabývací cena podílu. Nepeněžitý vklad se oceňuje stejně jako nepeněžitý příjem v době provedení vkladu (§ 3 odst. 3). Je-li vkladem nemovitost pořízená nebo nabytá v době kratší než dva roky před vložením do společnosti nebo družstva, považuje se za výdaj pořizovací nebo nabývací cena této nemovitosti anebo zůstatková cena, jde-li o hmotný majetek již odpisovaný. Výdajem není podíl na majetku družstva převedený v rámci transformace družstev podle zvláštního předpisu 11a) s výjimkou podílu nebo jeho části, který je náhradou podle zvláštních předpisů.2)
(6) Důchod podle zvláštních předpisů10) se považuje za základ daně (dílčí základ daně) po snížení o částku ceny pořízení rovnoměrně rozdělenou na období pobírání důchodu. Toto období se zjistí jako rozdíl mezi střední délkou života 12) a věkem poplatníka v době, kdy důchod začne poprvé pobírat. Důchody poskytované zaměstnavatelem svým zaměstnancům, a to i bývalým zaměstnancům, jsou příjmy podle § 6.
(7) Příjmy podle odstavce 1 písm. f) až h) plynoucí ze zdrojů na území České a Slovenské Federativní Republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Plynou-li tyto příjmy ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2.
(8) Příjmy z cen z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží plynoucí ze zdrojů na území České a Slovenské Federativní Republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Je-li v ceně z veřejné soutěže zahrnuta odměna za užití díla nebo výkonu, sníží se o částku připadající na tuto odměnu základ daně zdaňovaný zvláštní sazbou daně a tato částka se zahrne do příjmů uvedených v § 7. U poplatníků (§ 2 odst. 2), u nichž je sportovní činnost podnikáním, se považují přijaté ceny ze sportovních soutěží za příjmy uvedené v § 7. Plynou-li příjmy z cen z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2.
(9) Stejně jako ceny z veřejných soutěží se posuzují i ceny ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže anebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže. Přesáhne-li v takové soutěži cena nebo úhrn cen získaných týmž poplatníkem částku 20 000 Kčs, jde o příjmy podle § 7. Příjmy ze soutěží vyhlášených zaměstnavatelem pro své zaměstnance se považují za příjmy uvedené v § 6.
 
§ 11
Výpočet příjmu spoluvlastníka
Příjmy dosažené společně dvěma nebo více poplatníky z titulu spoluvlastnictví k věci nebo ze společných práv a společné výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení se rozdělují mezi poplatníky podle jejich spoluvlastnických podílů.
 
§ 12
Výpočet příjmu účastníka sdružení, které není právnickou osobou
(1) Příjmy dosažené poplatníky při společném podnikání nebo společné jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7) na základě smlouvy o sdružení a výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů se rozdělují mezi poplatníky rovným dílem, není-li ve smlouvě o sdružení stanoveno jinak.
(2) Příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7) provozované za spolupráce osob, které žijí ve společné domácnosti s poplatníkem, a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení se rozdělují i na tyto spolupracující osoby tak, aby jejich podíl na společných příjmech a výdajích činil v úhrnu nejvýše 20 %. Příjmy nelze rozdělovat na děti povinné školní docházkou ani v kalendářním roce, v němž ji ukončí, a na děti a manželku (manžela), pokud jsou uplatňovány jako osoby vyživované (§ 15).
 
§ 13
Výpočet základu daně společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti
(1) Veřejná obchodní společnost zjišťuje základ daně za společnost jako celek (§ 23 až 33) stejně jako poplatník. Podle podílů stanovených společenskou smlouvou se rozděluje tento základ daně na jednotlivé společníky, u nichž tvoří základ daně (dílčí základ daně) podle § 5 odst. 2, je-li společník fyzickou osobou, nebo se zahrnují do základu daně podle § 23, je-li společník právnickou osobou. Ztráta veřejné obchodní společnosti (§ 34) se rozděluje stejně jako základ daně.
(2) Základ daně veřejné obchodní společnosti se nesnižuje o dary podle § 20 odst. 4. Dary se posuzují jako dary poskytnuté jednotlivými společníky podle § 15 odst. 8 a na jednotlivé společníky se rozdělují stejně jako základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost.
(3) Komanditní společnost zjišťuje základ daně za společnost jako celek (§ 23). Od takto zjištěného základu daně se odečtou podíly připadající na jednotlivé komplementáře podle společenské smlouvy a u nich tvoří základ daně (dílčí základ daně) podle § 5 odst. 2, jsou-li komplementáři fyzickými osobami, nebo základ daně podle § 23, jsou-li komplementáři právnickými osobami. Zbylý základ daně je základem daně komanditní společnosti. Ztráta komanditní společnosti se rozděluje stejně jako základ daně.
(4) Dary poskytované komanditní společností (§ 20 odst. 4) se rozdělují na komplementáře a komanditní společnost ve stejném poměru, jako se rozděluje mezi nimi základ daně zjištěný za společnost jako celek. Poměrná část darů připadající na komplementáře se posuzuje jako dary poskytnuté jednotlivými komplementáři.
 
§ 14
Výpočet daně z příjmů dosažených za více zdaňovacích období
(1) Příjmy uvedené v odstavci 2, které jsou výsledkem několikaleté činnosti poplatníka nebo plynou z využití věci a práv najednou za více let, lze rozdělit rovnoměrně na zdaňovací období, v němž byly dosaženy, a na zdaňovací období předcházející, nejvýše však na tři poměrné části. Příjmy z lesního hospodářství dosažené těžbou dřeva lze rozdělit nejvýše na deset poměrných částí. K výdajům vztahujícím se k těmto příjmům, které již byly uplatněny při zdanění příjmů v minulých zdaňovacích obdobích, se nepřihlédne. Jedna poměrná část se zahrne do základu daně poplatníka ve zdaňovacím období dosažení příjmu a zjistí se procento daně ze základu daně. Tímto procentem se vypočte daň ze zbývající části, popřípadě zbývajících částí příjmu dosaženého za více zdaňovacích období.
(2) Výpočet daně podle odstavce 1 se použije pouze na příjmy:
a) ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství6) [§ 7 odst. 1 písm. a)],
b) uvedené v § 7 odst. 2 písm. a)8) a z činnosti restaurátorů kulturních památek a sbírkových předmětů.
 
§ 15
Nezdanitelná část základu daně
(1) Základ daně se sníží o částky:
a) 20 400 Kčs ročně na poplatníka;
b) 9 000 Kčs ročně na vyživované dítě žijící ve společné domácnosti s poplatníkem, nejvýše však na čtyři děti; přechodný pobyt dítěte mimo společnou domácnost nemá vliv na uplatnění snížení;
c) 12 000 Kčs ročně na manželku (manžela) žijící s poplatníkem ve společné domácnosti, pokud nemá vlastní příjmy přesahující 20 400 Kčs ročně. Do vlastního příjmu se nezahrnuje zvýšení důchodu pro bezmocnost, rodičovský příspěvek, přídavky na děti, výchovné k důchodu a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání;
d) 6 000 Kčs ročně, pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod;
e) 12 000 Kčs ročně, pobírá-li poplatník invalidní důchod nebo jiný důchod, jehož jednou z podmínek pro přiznání je invalidita anebo je poplatník podle zvláštních předpisů invalidní, avšak jeho žádost o invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než z důvodu jeho invalidity; je-li poplatník držitelem průkazky ZTP-P (zvlášť těžce poškozený s průvodcem), zvyšuje se částka na 36 000 Kčs ročně, a to i když nepobírá invalidní důchod. Částky podle písmen d) a e) lze uplatnit i při souběhu nároku na starobní, invalidní i částečný invalidní důchod.
(2) O částku podle odstavce 1 písm. a) nesnižuje základ daně poplatník, u kterého starobní důchod z fondu sociálního pojištění činí více než 20 400 Kčs ročně. Nepřevyšuje-li 20 400 Kčs ročně, přizná se částka podle odstavce 1 písm. a) jen ve výši snížené o vyplacené částky starobního důchodu. K přídavkům na děti a k výchovnému se nepřihlíží. Podle tohoto odstavce se nepostupuje u poplatníků, kteří na počátku zdaňovacího období nejsou poživateli starobního důchodu a tento důchod jim nebyl přiznán ani zpětně k počátku zdaňovacího období.
(3) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se základ daně nesnižuje o částky uvedené v odstavci 1 písm. b) až e).
(4) Za vyživované dítě poplatníka (vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk, pokud jeho rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli snížení uplatnit) se v souladu se zvláštními předpisy 12a) považuje:
a) nezletilé dítě,
b) zletilé dítě až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá invalidní důchod a
1. soustavně se připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, nebo
2. nemůže se připravovat na budoucí povolání nebo být zaměstnáno pro nemoc, nebo
3. pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav není schopno se soustavně připravovat na budoucí povolání anebo je schopno se na ně připravovat jen za mimořádných podmínek.
(5) Uzavře-li dítě uvedené v odstavci 4 písm. b) manželství a žije ve společné domácnosti s manželem, může uplatnit manžel snížení za podmínek uvedených v odstavci 1 písm. c). Nemá-li manžel příjmy, z nichž by mohl snížení uplatnit, může uplatnit snížení podle odstavce 1 písm. b) rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě s ním žije ve společné domácnosti.
(6) Vyživuje-li dítě (děti) v rámci jedné společné domácnosti více poplatníků (např. manželé), může je pro účely daně uplatnit jen jeden z nich. Při použití odstavce 7 může uplatnit dítě (děti) po část zdaňovacího období jeden z poplatníků a po zbývající část druhý z poplatníků.
(7) Poplatník, u něhož podmínky rozhodné pro snížení základu daně podle odstavce 1 písm. b) až e) trvají jen několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, sníží základ daně jen o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky. Dítě uplatní poplatník již v kalendářním měsíci, v němž se narodilo nebo v němž začíná soustavná příprava zletilého dítěte na budoucí povolání.
(8) Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím a právnickým osobám se sídlem na území České a Slovenské Federativní Republiky na financování vědy a vzdělání, kultury, školství, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro státem uznané církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo 1000 Kčs. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně.
 
§ 16
Sazba daně
Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) zaokrouhleného na celé stovky Kčs dolů činí: 
 
přes Kčs         do Kčs
   -             60 000            15 %
                                         ze základu
                                         přesahujícího
    60 000      120 000      9 000 Kčs+20%    --"--     60 000 Kčs
   120 000      180 000     21 000 Kčs+25%    --"--    120 000 Kčs
   180 000      540 000     36 000 Kčs+32%    --"--    180 000 Kčs
   540 000    1 080 000    151 200 Kčs+40%    --"--    540 000 Kčs
 1 080 000      a výše     367 200 Kčs+47%    --"--  1 080 000 Kčs.
 
ČÁST DRUHÁ
Daň z příjmů právnických osob
 
§ 17
Poplatníci daně z příjmů právnických osob
(1) Poplatníky daně z příjmů právnických osob jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami, s výjimkou právnických osob uvedených v odstavci 2 (dále jen "poplatníci").
(2) Poplatníky daně z příjmů právnických osob (dále jen "daň") nejsou veřejné obchodní společnosti.
(3) Od daně se osvobozuje Státní banka československá.13)
(4) Poplatníci, kteří mají na území České a Slovenské Federativní Republiky své sídlo, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdroje na území České a Slovenské Federativní Republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.
(5) Poplatníci, kteří nemají na území České a Slovenské Federativní Republiky své sídlo, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území České a Slovenské Federativní Republiky (§ 22).
 
§ 18
Předmět daně
(1) Předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem (dále jen "příjmy"), není-li dále stanoveno jinak.
(2) U investiční společnosti vytvářející podílové fondy14) jsou předmětem daně veškeré příjmy investiční společnosti a příjmy pro podílové fondy; do příjmů se nezahrnují příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou (§ 36).
(3) Předmětem daně nejsou příjmy získané zděděním nebo darováním nemovitosti nebo movité věci, popřípadě majetková práva s výjimkou z nich plynoucích příjmů.
(4) U poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni k podnikání,14a) jsou předmětem daně pouze příjmy z podnikání, včetně příjmů z výnosů z cenných papírů.
(5) Za poplatníky podle odstavce 4 se považují zejména zájmová sdružení právnických osob, pokud mají tato sdružení právní subjektivitu, občanská sdružení včetně odborových organizací, politické strany a politická hnutí, státem uznané církve a náboženské společnosti, nadace, rozpočtové a příspěvkové organizace, státní fondy, fondy zdravotnictví, fondy sociální a fond zaměstnanosti.
(6) U fondů národního majetku15) a u obcí jsou předmětem daně pouze příjmy z výnosů z cenných papírů.
 
§ 19
Osvobození od daně
Od daně jsou osvobozeny:
a) členské příspěvky přijaté zájmovými sdruženími právnických osob, občanskými sdruženími včetně odborových organizací, politickými stranami a politickými hnutími;
b) příjmy poplatníků uvedených v § 18 odst. 4 plynoucí z činnosti, která je jejich posláním a nemůže být předmětem soutěže s jinými osobami, jsou-li úměrné vynaloženým nákladům;
c) výnosy kostelních sbírek, příjmy za církevní úkony a pravidelné příspěvky členů u státem uznaných církví a náboženských společností;
d) příjmy družstev z nájemného a úhrad spojených s užíváním družstevních bytů a družstevních garáží;
e) příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu bioplynu, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek, které stanoví obecně závazný právní předpis, zařízení na využití geotermální energie, a to v kalendářním roce, v němž byly uvedeny do provozu, a v následujících pěti letech;
f) příjmy státních fondů stanovené zvláštními předpisy;16)
g) výtěžek provozovatelů loterií a jiných podobných her povolovaných podle zvláštních předpisů,11) který je určen ve výši alespoň 90 % na veřejně prospěšné účely.
 
§ 20
Základ daně
(1) Pro stanovení základu daně platí ustanovení § 23 až 34.
(2) U poplatníků, u nichž dochází ke zrušení s likvidací, je základem daně likvidační zůstatek.
(3) Likvidačním zůstatkem se pro účely tohoto zákona rozumí rozdíl, o který příjmy z likvidace jmění poplatníka převýší výdaje (náklady) spojené s likvidací.
(4) Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím a právnickým osobám se sídlem na území České a Slovenské Federativní Republiky na financování vědy a vzdělání, kultury, školství, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro státem uznané církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, pokud hodnota daru činí alespoň 2000 Kčs. V úhrnu lze odečíst nejvýše 2 % ze základu daně.
(5) Základ daně se zaokrouhluje na celé tisíce Kčs dolů.
 
§ 21
Sazba daně
Sazba daně činí 45 % ze základu daně sníženého o položky podle § 20 odst. 4 a podle § 34 a z likvidačního zůstatku (§ 20 odst. 2).
 
ČÁST TŘETÍ
Společná ustanovení
 
§ 22
Zdroj příjmů
(1) Za příjmy ze zdrojů na území České a Slovenské Federativní Republiky se u poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 5 považují:
a) příjmy z činností vykonávaných ve stálé provozovně;
b) příjmy ze závislé činnosti, která je vykonávána na území České a Slovenské Federativní Republiky nebo na plavidlech plujících pod československou státní vlajkou anebo na palubách československých letadel;
c) příjmy z obchodního, technického nebo jiného poradenství, služeb, řídící a zprostředkovatelské činnosti a obdobných činností poskytovaných na území České a Slovenské Federativní Republiky;
d) příjmy z úhrad od právnických nebo fyzických osob se sídlem nebo bydlištěm na území České a Slovenské Federativní Republiky, kterými jsou zejména:
1. úplaty za poskytnutí a užití výkonu práva z průmyslového vlastnictví, za užití návrhů nebo modelů, plánů, za poskytnutí výrobně technických a jiných hospodářsky využitelných poznatků,
2. úplaty za užití práva autorského nebo práva příbuzného právu autorskému,
3. příjmy z nezávislé činnosti přednášejícího, umělce, architekta, sportovce, artisty nebo spoluúčinkujících osob, vykonávané nebo zhodnocované na území České a Slovenské Federativní Republiky,
4. podíly na zisku, vypořádací podíly, podíly na likvidačním zůstatku obchodních společností a družstev a jiné příjmy z kapitálového majetku,
5. část zisku po zdanění vyplácená tichému společníkovi,
6. úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, z vkladů a z cenných papírů,
7. příjmy z nájemného týkajícího se věci umístěné na území České a Slovenské Federativní Republiky,
8. odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob.
(2) Stálou provozovnou se pro účely tohoto zákona rozumí zařízení k výkonu činností poplatníků se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí umístěné na území České a Slovenské Federativní Republiky, a to zejména staveniště, dílny, kanceláře, zařízení k těžbě přírodních zdrojů, odbytiště (místo prodeje) nebo pronajaté nemovitosti. Staveniště, stavební a montážní práce včetně oprav, poskytování činností a služeb uvedených v odstavci 1 písm. c) zaměstnanci poplatníka nebo osobami pro něho pracujícími se považují za stálou provozovnu jen tehdy, přesáhne-li jejich trvání (bez ohledu na zdaňovací období) šest měsíců. Do doby trvání stálé provozovny se započítávají kalendářní dny, pokud nedojde k jejich přerušení na dobu delší než dvanáct kalendářních měsíců následujících po sobě.
(3) Příjmem podle odstavce 1 se rozumí i nepeněžní plnění přijaté poplatníkem.
 
§ 23
Základ daně
(1) Základem daně je rozdíl mezi příjmy, s výjimkou příjmů osvobozených od daně (§ 4 a 19), a výdaji (náklady) vynaloženými na jejich dosažení, zajištění a udržení (§ 24), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období, upravený podle odstavců 2 až 4.
(2) Základem daně u poplatníků, kteří účtují v soustavě podvojného účetnictví,17) je hospodářský výsledek (zisk nebo ztráta) a u poplatníků, kteří účtují v soustavě jednoduchého účetnictví,17) rozdíl mezi příjmy a výdaji.
(3) Hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle odstavce 2 se upraví o částky, které nelze podle tohoto zákona zahrnout do výdajů (nákladů) nebo jsou do nich zahrnuté v nesprávné výši, a o veškeré částky neoprávněně zkracující příjmy. Pokud rozsah některých druhů výdajů (nákladů) je omezen nebo limitován tímto zákonem nebo zvláštními předpisy,18) lze je pro stanovení základu daně zahrnout do výdajů (nákladů) maximálně ve stanovené a prokazatelné výši.
(4) Do základu daně podle odstavce 1 se nezahrnují:
a) příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou (§ 36), s výjimkou investiční společnosti vytvářející podílové fondy,
b) příjmy z emisního ážia,
c) příjmy z nákupu vlastních akcií pod jmenovitou hodnotu,
d) částky, které již byly u téhož poplatníka zdaněny podle tohoto zákona.
(5) U komanditních společností se základ daně podle předchozích odstavců dále snižuje o částku připadající komplementářům.
(6) Za příjmy se považuje jak peněžní, tak i nepeněžní plnění, oceněné cenami obvyklými v místě a v době plnění nebo spotřeby, a to podle druhu, kvality, popř. míry opotřebení předmětného plnění (dále jen "ceny obvyklé na trhu"), s výjimkou naturální spotřeby vlastní výroby a služeb.
(7) Liší-li se sjednané ceny od cen obvyklých na trhu a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, použijí se pro daňové účely ceny obvyklé na trhu. Tohoto ustanovení se použije vždy, jestliže se přímo či nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění podniků ve smluvních vztazích stejné právnické nebo fyzické osoby. Při prodeji nemovitosti bude takto posuzována odchylka směrem dolů, přesahuje-li jednu třetinu hodnoty nemovitosti zjištěné podle zvláštních předpisů nebo soudním znalcem.
(8) U poplatníků, u nichž dochází ke zrušení s likvidací, se základ daně podle předchozích odstavců za zdaňovací období předcházejícího dni zahájení likvidace nebo zrušení upraví o zůstatky vytvořených rezerv, výnosů příštích období, výdajů příštích období a nákladů příštích období, a u poplatníků, kteří účtují v soustavě jednoduchého účetnictví, o cenu nespotřebovaných zásob a o výši pohledávek a závazků.
(9) Pro zjištění základu daně se vychází z účetnictví vedeného podle zvláštního předpisu,17) pokud zvláštní předpis nebo tento zákon nestanoví jinak anebo pokud nedochází ke krácení daňové povinnosti jiným způsobem.
(10) U stálé provozovny (§ 22 odst. 2) poplatníka se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí (§ 2 odst. 3 a § 17 odst. 5) nemůže být základ daně nižší, než jakého by dosáhl z téže nebo podobné činnosti poplatník se sídlem nebo bydlištěm na území České a Slovenské Federativní Republiky. K jeho stanovení může být použito poměru zisku k nákladům nebo k hrubým příjmům u srovnatelných poplatníků nebo činností, srovnatelné výše obchodního rozpětí (provize) a jiných srovnatelných výdajů.
 
§ 24
Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů
(1) Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy.18)
(2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také
a) odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku (§ 26 až 33);
b) zůstatková cena (§ 29 odst. 2) hmotného majetku a nehmotného majetku jen do výše příjmů z jeho prodeje nebo do výše náhrad zahrnutých do základu daně, s výjimkou uvedenou v písmenu c);
c) zůstatková cena (§ 29 odst. 2) pěstitelských celků trvalých porostů a zvířat podle přílohy k tomuto zákonu při jejich vyřazení;
d) příspěvky právnickým osobám, pokud tato povinnost vyplývá ze zákona;
e) pojistné hrazené poplatníkem, pokud souvisí s příjmem, který je předmětem daně;
f) pojištění hrazené zaměstnavatelem podle zvláštních předpisů19) a výdaje na sociální dávky poskytované místo dávek z povinného pojištění;
g) výdaje (náklady) na provoz vlastního zařízení k ochraně životního prostředí podle zvláštních předpisů;20)
h) nájemné včetně nájemného za věci s právem koupě najaté věci, avšak u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví jen ve výši připadající na příslušné zdaňovací období;
ch) zaplacená daň z nemovitostí, silniční daň, jakož i další daně, s výjimkou uvedenou v § 25, a poplatky vztahující se k činnostem, z nichž příjmy podléhají dani;
i) rezervy, jejichž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví zvláštní zákon;
j) výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky a péči o zdraví vynaložené na:
1. bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť,
2. provoz závodních zdravotnických zařízení a péči o zdraví zaměstnanců v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy,21)
3. provoz středních odborných učilišť a vzdělávacích zařízení, pokud je není povinen hradit příslušný orgán státní správy, nebo výdaje na výchovu žáků, vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků zabezpečovanou jinými subjekty,
4. provoz vlastních zařízení závodního stravování kromě hodnoty potravin nebo příspěvky na závodní stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované maximálně do výše 55 % ceny hlavních a přesnídávkových jídel. Za závodní stravování ve vlastním zařízení se považuje i závodní stravování zabezpečované ve vlastním zařízení prostřednictvím jiných subjektů;
k) výdaje (náklady) na pracovní cesty, a to maximálně ve výši podle zvláštních předpisů,22) přitom
1. na ubytování, dopravu hromadnými dopravními prostředky a na nezbytné výdaje spojené s pracovní cestou v prokázané výši,
2. na dopravu motorovým vozidlem zahrnutým v majetku poplatníka nebo v pronájmu ve výši náhrady za spotřebované pohonné hmoty,
3. na dopravu motorovým vozidlem nezahrnutém v majetku poplatníka ve výši základní sazby a náhrady za spotřebované pohonné hmoty,
4. stravné a kapesné při zahraničních pracovních cestách,
5. stravné při tuzemských pracovních cestách, a to pouze pro zaměstnance podle § 6;
l) škody vzniklé v důsledku živelních pohrom,
m) výdaje (náklady) civilní obrany spojené s přípravou k sebeochraně a vzájemné pomoci a s péčí o prostředky individuální ochrany,
n) výdaje (náklady) na zabezpečení požární ochrany,23)
o) výdaje (náklady) spojené s uchováním výrobních schopností pro zabezpečení obranyschopnosti státu,24)
p) zůstatková cena (§ 29 odst. 2) hmotného majetku, který je poplatník povinen předat podle zvláštních předpisů,24a) snížená o přijaté dotace na jeho pořízení,
r) výdaje (náklady), k jejichž úhradě je poplatník povinen podle zvláštních zákonů.24b)
(3) U poplatníků, u nichž zdanění podléhají pouze příjmy z podnikatelské nebo jinak vymezené činnosti, se jako výdaje (náklady) uznávají pouze výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně.
(4) Nájemné při sjednání práva koupě najaté věci se uznává do výdajů (nákladů) za podmínky, že
a) doba nájmu pronajímané věci je delší než 20 % stanovené doby odpisování uvedené v § 30, nejméně však 3 roky, s výjimkou nemovitostí, u kterých může doba nájmu trvat nejméně 8 let, a
b) kupní cena najaté věci není vyšší než zůstatková cena, kterou by věc měla při rovnoměrném odpisování podle tohoto zákona.
(5) Prodává-li se najatá věc, která byla předmětem nájemní smlouvy po jejím ukončení nájemci, v ostatních případech, než je uvedeno v odstavci 4, uznává se nájemné do výdajů (náklad) pouze za podmínky, že kupní cena nebude nižší než zůstatková cena, kterou by věc měla při rovnoměrném odpisování podle tohoto zákona.
 
§ 25
Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení,zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména:
a) výdaje (náklady) na pořízení hmotného majetku, nehmotného majetku (§ 26) a pozemků včetně splátek a úroků z úvěrů spojených s jejich pořízením, jsou-li součástí jejich vstupní ceny,
b) výdaje na zvýšení základního jmění včetně splácení půjček,
c) výdaje na nákup cenných papírů,
d) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob,
e) vyplácené podíly na zisku,
f) placené penále a pokuty s výjimkou smluvních pokut a přirážky k pojistnému placenému do fondů sociálního pojištění, fondu zaměstnanosti a fondu zdravotního pojištění,
g) přirážky k základním sazbám poplatků za znečišťování ovzduší,25)
h) přirážky k základním úplatám za vypouštění odpadních vod,26)
i) výdaje (náklady) vynaložené na příjmy od daně osvobozené nebo nezahrnované do základu daně,
j) výdaje nad limity stanovené tímto zákonem nebo zvláštními předpisy,21) a 22)
k) výdaje převyšující příjmy v zařízeních k uspokojování potřeb zaměstnanců nebo jiných osob s výjimkou § 24 odst. 2 písm. j),
l) tvorbu rezervních a ostatních účelových fondů, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak,
m) vklad do základního jmění a nákup podílů na základním jmění společnosti nebo družstva,
n) manka a škody přesahující přijaté náhrady s výjimkou uvedenou v § 24,
o) zůstatkovou cenu trvale vyřazeného hmotného majetku a nehmotného majetku s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. b) a c),
p) technické zhodnocení (§ 33),
r) daně zaplacené za jiného poplatníka,
s) daň dědickou, darovací, z převodu nemovitostí, daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob,
t) výdaje na reprezentaci,
u) výdaje na osobní potřebu poplatníka,
v) úplatu investiční společnosti za správu podílového fondu,14)
w) úroky placené z úvěrů a půjček poskytnutých subjekty, které nemají sídlo nebo bydliště na území České a Slovenské Federativní Republiky, a to ve výši, o kterou souhrn půjček a úvěrů takto poskytnutých přesahuje v průběhu zdaňovacího období čtyřnásobek výše základního jmění, u bankovních a pojišťovacích společností šestinásobek výše základního jmění.
Odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku
 
§ 26
(1) Odpisy se stanoví pro účely tohoto zákona podle § 31 nebo § 32 z hmotného majetku, s výjimkou uvedenou v § 27, a nehmotného majetku.
(2) Hmotným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí samostatné movité věci popřípadě soubory předmětů, které mají samostatné technickoekonomické určení, jejichž vstupní cena (§ 29 odst. 1) je vyšší než 10 000 Kčs a mají provozně-technické funkce delší než jeden rok, budovy a stavby s výjimkou provozních důlních děl, pěstitelské celky trvalých porostů27) s dobou plodnosti delší než tři roky, základní stádo,17) tažná zvířata, plemenní a dostihoví koně a jiný majetek.
(3) Jiným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí technické zhodnocení, výdaje na otvírky nových lomů, pískoven, hlinišť a technické rekultivace, pokud nezvyšují vstupní a zůstatkovou cenu hmotného majetku.
(4) Nehmotným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí předměty z práv průmyslového vlastnictví, projekty a programové vybavení a jiné poskytované technické nebo jiné hospodářsky využitelné znalosti, jejichž vstupní cena je vyšší než 20 000 Kčs a mají provozně-technické funkce delší než jeden rok a jsou pořízeny úplatně nebo vytvořeny vlastní činností za účelem obchodování s nimi, a dále zřizovací náklady.17)
(5) Odpisováním se pro účely tohoto zákona rozumí zahrnování odpisů z hmotného majetku a nehmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka k 31. prosinci běžného roku, který se vztahuje k zajištění zdanitelného příjmu, do výdajů (nákladů) k zajištění tohoto příjmu. Při vyřazení hmotného majetku a nehmotného majetku v důsledku prodeje před 31. prosincem běžného roku evidovaného v majetku poplatníka k 1. lednu běžného roku lze uplatnit odpis ve výši jedné poloviny z vypočteného ročního odpisu za zdaňovací období.
 
§ 27
Hmotný majetek vyloučený z odpisování:
a) zásoby,
b) pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než 3 roky, jež nedosáhly plodonosného stáří,
c) hydromeliorace do dvou let po jejich dokončení,
d) objekty hrazení a úpravy bystřin a lesnicko-technické meliorace,
e) umělecká díla,28) jež nejsou součástí staveb a budov, předměty muzejní a galerijní hodnoty, popřípadě jejich soubory v muzeích a památkových objektech, stálé výstavní soubory a knihovní sbírky knihoven jednotné soustavy, popřípadě jiné sbírky,
f) movité a nemovité kulturní památky a jejich soubory, které zpravidla nejde ocenit podle platných právních předpisů,
g) povrchové a podzemní vody, lesy, ložiska nerostných surovin a nerosty, jeskyně, měřičské značky, signály a jiná zařízení vybraných geodetických bodů a tiskové podklady státních mapových děl,
h) hmotný majetek převzatý bezúplatně podle zvláštních předpisů.24a)
 
§ 28
(1) Hmotný majetek a nehmotný majetek odpisuje vlastník s výjimkou uvedenou v odstavcích 2 až 4.
(2) Pronajatý hmotný majetek a nehmotný majetek může na základě písemné smlouvy s vlastníkem odpisovat nájemce po dobu trvání nájemní smlouvy, pokud předmětem této smlouvy je soubor zahrnující zároveň movité i nemovité věci využívané nájemcem pro zajištění příjmů po celé zdaňovací období jako celek.
(3) Technické zhodnocení pronajatého hmotného majetku uhrazené nájemcem může na základě písemné smlouvy odpisovat nájemce, pokud není vstupní cena u vlastníka hmotného majetku zvýšena o tyto výdaje. Při odpisování technického zhodnocení postupuje nájemce způsobem stanoveným pro hmotný majetek a zatřídí technické zhodnocení do odpisové skupiny, ve které je zatříděn pronajatý hmotný majetek.
(4) Hmotný majetek a nehmotný majetek ve spoluvlastnictví, který není odpisován nájemcem podle odstavce 2, odpisuje na základě písemné smlouvy jeden ze spoluvlastníků ze vstupní ceny tohoto majetku jako celku nebo spoluvlastníci tak, že vstupní cena odpisované části se stanoví poměrně ze vstupní ceny hmotného majetku a nehmotného majetku jako celku podle vlastnických práv.
(5) Při odpisování hmotného majetku a nehmotného majetku, který je pouze zčásti používán k zajištění zdanitelného příjmu, se do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje poměrná část odpisů.
 
§ 29
(1) Vstupní cenou hmotného majetku a nehmotného majetku se rozumí:
a) pořizovací cena,29) je-li pořízen úplatně, s výjimkou majetku nabytého podle zákona č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů;
b) vlastní náklady,29) je-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii;
c) reprodukční pořizovací cena,29) zjištěná podle zvláštních předpisů nebo soudním znalcem, v ostatních případech.
(2) Za zůstatkovou cenu se pro účely tohoto zákona považuje rozdíl mezi vstupní cenou hmotného majetku a nehmotného majetku a celkovou výší odpisů z tohoto majetku zahrnutých do výdajů na zajištění zdanitelného příjmu [§ 24 odst. 2 písm. a)].
(3) Pokud není technické zhodnocení samostatně odpisováno nájemcem, zvyšuje technické zhodnocení vstupní cenu (dále jen "zvýšená vstupní cena") a zároveň zůstatkovou cenu (dále jen "zvýšená zůstatková cena") příslušného majetku.
 
§ 30
(1) V prvním roce odpisování zatřídí poplatník hmotný majetek a nehmotný majetek do odpisových skupin uvedených v příloze, která je nedílnou součástí tohoto zákona. Doba odpisování činí: 
 
     Odpisová skupina                    Doba odpisování

           1                                   4 roky
           2                                   8 let
           3                                  15 let
           4                                  30 let
           5                                  50 let
(2) Poplatník provádí rovnoměrné (§ 31) nebo zrychlené odpisování (§ 32). Způsob odpisování stanoví pro každý nově pořízený hmotný majetek a nehmotný majetek vlastník a nelze jej změnit po celou dobu jeho odpisování. Právní nástupce poplatníka pokračuje v odpisování započatém původním vlastníkem.
(3) Hmotný majetek a nehmotný majetek se odpisuje nejvýše do vstupní ceny nebo do zvýšené vstupní ceny.
(4) Pronajaté věci s právem koupě najaté věci podle § 24 odst. 4 písm. a) lze s výjimkou nemovitostí odepsat až do 90 % vstupní ceny rovnoměrně po dobu trvání pronájmu za předpokladu, že doba pronájmu trvá minimálně 40 % doby odpisování stanovené v odstavci 1. Při prodloužení doby pronájmu nad 40 % doby odpisování je možno odepsat za každé 1 % prodloužení další 1 % vstupní ceny nad 90 % až do 100 % vstupní ceny. Při stanovení tohoto způsobu odpisování se nepoužijí ustanovení § 31 a 32.
 
§ 31
(1) Při rovnoměrném odpisování hmotného majetku a nehmotného majetku jsou odpisovým skupinám přiřazeny tyto roční odpisové sazby: 
Odpisová                     Roční odpisová sazba
skupina            v prvním        v dalších         pro zvýšenou
                   roce            letech            vstupní cenu
                   odpisování      odpisování

   1                 14,2             28,6               25,0
   2                  6,2             13,4               12,5
   3                  3,4              6,9                6,7
   4                  1,4              3,4                3,4
   5                          1,0              2,0                2,0
(2) Při rovnoměrném odpisování se stanoví odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku za dané zdaňovací období ve výši jedné setiny součinu jeho vstupní ceny a přiřazené roční odpisové sazby.
(3) Při rovnoměrném odpisování ze zvýšené vstupní ceny hmotného majetku se stanoví odpisy tohoto majetku za dané zdaňovací období ve výši jedné setiny součinu jeho zvýšené vstupní ceny a přiřazené roční odpisové sazby platné pro zvýšenou vstupní cenu.
(4) Odpisy stanovené podle odstavců 2 a 3 se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
 
§ 32
(1) Při zrychleném odpisování hmotného majetku a nehmotného majetku jsou odpisovým skupinám přiřazeny tyto koeficienty pro zrychlené odpisování: 
Odpisová               Koeficient pro zrychlené odpisování
skupina          v prvním          v dalších         pro zvýšenou
                 roce              letech            zůstatkovou
                 odpisování        odpisování        cenu

  1                  4                  5                  4
  2                  8                  9                  8
  3                 15                 16                 15
  4                 30                 31                 30
  5                 50                 51                 50
(2) Při zrychleném odpisování se stanoví odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku:
a) v prvním roce odpisování jako podíl jeho vstupní ceny a přiřazeného koeficientu pro zrychlené odpisování platného v prvním roce odpisování;
b) v dalších zdaňovacích obdobích jako podíl dvojnásobku jeho zůstatkové ceny a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem pro zrychlené odpisování platným v dalších letech odpisování a počtem let, po které byl již odpisován.
(3) Při zrychleném odpisování hmotného majetku zvýšeného o jeho technické zhodnocení se odpisy stanoví:
a) v roce zvýšení zůstatkové ceny jako podíl dvojnásobku této ceny hmotného majetku a přiřazeného koeficientu zrychleného odpisování platného pro zvýšenou zůstatkovou cenu;
b) v dalších zdaňovacích obdobích jako podíl dvojnásobku zůstatkové ceny hmotného majetku a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem zrychleného odpisování platným pro zvýšenou zůstatkovou cenu a počtem let, po které byl odpisován ze zvýšené zůstatkové ceny.
(4) Odpisy stanovené podle odstavců 2 a 3 se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
 
§ 33
(1) Technickým zhodnocením se pro účely tohoto zákona rozumí výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy,30) rekonstrukce a modernizace hmotného majetku.
(2) Rekonstrukcí se pro účely tohoto zákona rozumí zásahy do hmotného majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů.
(3) Modernizací se pro účely tohoto zákona rozumí rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku.
 
§ 34
Položky odčitatelné od základu daně
(1) Od základu daně lze odečíst ztrátu, která vznikla v předchozím zdaňovacím období, a to nejdéle v pěti následujících zdaňovacích obdobích. Poprvé lze tohoto ustanovení použít u ztráty vzniklé za zdaňovací období roku 1993.
(2) Pro stanovení ztráty, kterou lze podle odstavce 1 odečíst, platí ustanovení § 23 až 33. Nepřihlíží se k ustanovení § 20 odst. 4.
(3) Možnost odečítání ztráty podle odstavce 1 vylučuje povolení osvobození od daně.
 
§ 35
Sleva na dani
(1) Poplatníkům uvedeným v § 2 a 17 se daň snižuje o
a) částku 5 000 Kčs za každého pracovníka se změněnou pracovní schopností,31)
b) částku 15 000 Kčs za každého pracovníka se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením.31)
(2) Pro výpočet slevy podle odstavce 1 je rozhodný průměrný přepočtený počet pracovníků32) se změněnou pracovní schopností a pracovníků se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením ve zdaňovacím období (zaokrouhlený na celá čísla dolů).
 
§ 36
Zvláštní sazba daně
(1) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České a Slovenské Federativní Republiky pro poplatníky uvedené v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 5 s výjimkou stálé provozovny (§ 22 odst. 2) činí
a) 25 % z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c) a d) bod 1. až 3. a 6. s výjimkou uvedenou v odstavci 2 písm. c) a d);
b) 25 % z nájemného s výjimkou uvedenou v písmenu c);
c) 1 % z nájemného při sjednání práva o koupi najaté věci.
(2) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České a Slovenské Federativní Republiky pro poplatníky uvedené v § 2 a 17, pokud není v odstavci 1 stanoveno jinak, činí:
a) 25 %
1. z výnosů z akcií a zatímních listů,
2. z výnosů z podílových listů, dluhopisů, s výjimkou uvedenou v bodě 3, kupónů a investičních kupónů,
3. u držitele nekupónových dluhopisů prodávaných pod jmenovitou hodnotu částky, o kterou prodejní cena převyšuje kupní cenu,
4. z podílů na zisku z účastí na společnostech s ručením omezeným, z účasti komanditistů na komanditních společnostech,
5. z podílů na zisku a obdobného plnění z členství v družstvech,
6. z podílů na zisku tichého společníka,
7. z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka v obchodní společnosti nebo členství v družstvu,
8. z podílů na likvidačním zůstatku při likvidaci obchodní společnosti nebo družstva;
body 2 a 3 se nevztahují na banky a pojišťovny.
b) 20 % z cen z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží (§ 10 odst. 8), z odměn členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob (§ 6 odst. 5) a z úroků a jiných výnosů z vkladů přijímaných zaměstnavatelem od svých zaměstnanců (§ 8 odst. 6);
c) 15 % z příjmů uvedených v § 8 odst. 1 písm. c) a d) a v § 10 odst. 7 a z obdobných příjmů plynoucích poplatníkům uvedeným v § 17;
d) 10 % z příjmů autorů za příspěvek do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize (§ 7 odst. 6) a z příjmů z právního vztahu podle § 6 odst. 4.
(3) Základ daně pro zvláštní sazbu daně, který tvoří příjmy uvedené v odstavcích 1 a 2 je pouze příjem, pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak. Základ daně se zaokrouhluje na celé koruny dolů.
(4) Pokud plynou výnosy z cenných papírů příjemci od investičních společností a od investičních fondů14) je základem daně pro zvláštní sazbu daně uvedenou v odstavci 2 písm. a) vyplácený výnos z cenných papírů snížený o příjmy přijaté investičními společnostmi a investičními fondy, z nichž byla daň vybrána zvláštní sazbou podle odstavce 2 písm. a).
 
§ 37
Ustanovení tohoto zákona se použije, jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána, nestanoví jinak.
 
§ 38
Pro daňové účely se používají tyto kursy devizového trhu, vyhlášené Státní bankou Československou (devizy, valuty):
a) u poplatníků s nabídkovou povinností33) kurs "nákup" nebo "prodej" v okamžiku zúčtování s bankou,
b) u poplatníků bez nabídkové povinnosti33) kurs "střed" vyhlášený Státní bankou Československou poslední kalendářní den předchozího měsíce.
 
§ 39
Rozsah možných odchylek v konstrukci daní
Zákony národních rad lze stanovit odchylky od ustanovení tohoto zákona:
a) zvýšit sazbu daně uvedenou v § 16 a 21 až o 5 bodů;
b) určit skupiny poplatníků, u nichž může být základem daně podle § 7 průměrný zisk stanovený správcem daně na základě hospodářských zkušeností po projednání s poplatníkem;
c) zvýšit nebo snížit procentní sazbu výdajů z příjmů uvedených v § 7 odst. 7 a § 9 odst. 3 až o 10 bodů;
d) snížit sazbu uvedenou v § 16 a 21 až o polovinu u poplatníků, u nichž podíl pracovníků se změněnou pracovní schopností činí více než 60 % z průměrného počtu pracovníků;
e) zvýšit částky až o polovinu slevy na dani uvedené v § 35.
 
§ 40
Federální ministerstvo financí může:
a) ve vztahu k zahraničí činit opatření k zajištění vzájemnosti nebo odvetná opatření za účelem vzájemného vyrovnání zdanění;
b) činit opatření k odstranění tvrdostí a nesrovnalostí a rozhodnout ve sporných případech o způsobu zdanění, pokud jde o subjekty se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí a o poplatníky v působnosti federace nebo o zaměstnance rozpočtových a některých dalších organizací 33a) vyslané do zahraničí za účelem výkonu práce anebo o poplatníky uvedené v § 2 odst. 2, kteří měli nejméně deset let bydliště v zahraničí a plynou jim příjmy ze zdrojů v zahraničí,
c) stanovit odchylky k zamezení nesrovnalostí při zdanění příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků plynoucích poplatníkům ve zdaňovacím období 1993 v návaznosti na některá ustanovení zákoníku práce a navazujících právních předpisů.
 
ČÁST ČTVRTÁ
Přechodná a závěrečná ustanovení
 
§ 41
(1) Pro odvodové a daňové povinnosti za rok 1992 a předchozí léta a při zdanění mezd zúčtovaných do prosince 1992 včetně se použijí dosavadní předpisy.
(2) Při zdanění příjmů daní z příjmů fyzických osob se od základu daně odečte též poměrná část ztráty z podnikatelské a jiné výdělečné činnosti podle § 28 odst. 5 zákona č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva.
(3) Osvobození příjmů z provozu malých vodních elektráren, větrných elektráren, solárních a geotermálních zdrojů energie a zařízení na výrobu bioplynu od daně z příjmů obyvatelstva přiznaná podle právních úprav platných před nabytím účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti až do uplynutí lhůty, po kterou se na tyto příjmy osvobození vztahuje.
(4) Ustanovení § 36 odst. 2 písm. c) se nepoužije na poměrnou část úroků a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách, vkladních listech a z vkladů jim naroveň postavených včetně úroků z vkladových účtů, které připadají na tyto vklady do 31. prosince 1992. Nepoužije se též na poměrnou část základu daně vztahujícího se k příjmům podle § 8 odst. 1 písm. d) zjištěnou podle poměru doby od uzavření pojistné smlouvy před nabytím účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 1992 k celkové době od uzavření pojistné smlouvy do okamžiku, kdy se pojistné plnění začne poskytovat poprvé.
(5) Zákon č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, se použije i po nabytí účinnosti tohoto zákona pro odklad placení daně uplatněný podle § 28 odst. 7 zákona č. 389/1990 Sb. a pro odpisování základních prostředků, které před nabytím účinnosti tohoto zákona již poplatník odpisoval podle § 28 odst. 4 zákona č. 389/1990 Sb. Po uplynutí dvou let od konce roku, v němž se toto odpisování uplatnilo poprvé, se postupuje obdobně podle odstavce 7 písm. d).
(6) Osvobození, úlevy a výjimky přiznané podle § 22 odst. 3 zákona č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy, ve znění pozdějších předpisů, § 16 odst. 2 zákona č. 36/1965 Sb., o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, ve znění pozdějších předpisů, a § 27 zákona č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, pozbývají platnosti dnem účinnosti tohoto zákona.
(7) Pro zdaňovací období roku 1993 se při přechodu na odpisování hmotného majetku a nehmotného majetku podle tohoto zákona postupuje takto:
a) hmotný majetek a nehmotný majetek se zařadí do odpisových skupin podle přílohy k tomuto zákonu;
b) u rovnoměrného odpisování se vstupní cenou (§ 29) rozumí cena, ze které byly prováděny odpisy před 1. lednem 1993 podle zvláštních předpisů;34)
c) u hmotného majetku již odpisovaného k 31. prosinci 1992 se pro rok 1993 postupuje při výpočtu odpisů podle údajů sloupce "v dalších letech odpisování" tabulky uvedené v § 31 odst. 1.
(8) U smluv, v nichž bylo sjednáno právo koupě najaté věci před 1. lednem 1993 se při odpisování použije vyhláška č. 586/1990 Sb., o odpisování základních prostředků, až do skončení platnosti uvedených nájemních smluv, obdobně se postupuje i u odpisování investičních prací zaplacených nájemcem v najatém stavebním objektu.
(9) Pro odpisování rozdílu mezi vyvolávací cenou a cenou dosaženou vydražením se použije až do ukončení jeho odpisování sdělení federálního ministerstva financí35) i po nabytí účinnosti tohoto zákona.
(10) U základních prostředků odpisovaných před nabytím účinnosti tohoto zákona, u nichž pořizovací cena činila 10 000 Kčs a méně, může poplatník zůstatkovou cenu zahrnout plně do nákladů (výdajů) v roce 1993 nebo pokračovat v odpisování obdobně jako u hmotného majetku podle odstavce 7.
(11) U smluv, u nichž bylo sjednáno právo koupě najaté věci před 1. lednem 1993, se pro posouzení zahrnování nájemného do nákladů (výdajů) nepoužije ustanovení § 24 odst. 4.
 
§ 42
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
- zákon č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy, ve znění vládního nařízení č. 43/1953 Sb., vládního nařízení č. 112/1953 Sb., zákona č. 71/1957 Sb., zákona č. 101/1964 Sb., zákona č. 90/1968 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb.,
- § 8 zákona č. 88/1952 Sb., o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil,
- zákon č. 36/1965 Sb., o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, ve znění zákona č. 160/1968 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb.,
- § 51 zákona č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti,
- zákon č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani, ve znění zákona č. 157/1989 Sb., zákona č. 574/1990 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb.,
- zákon č. 156/1989 Sb., o odvodech do státního rozpočtu, ve znění zákona č. 574/1990 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb.,
- zákon č. 157/1989 Sb., o důchodové dani, ve znění zákona č. 108/1990 Sb., zákona č. 574/1990 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb.,
- zákon č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, ve znění zákona č. 578/1991 Sb.,
- nařízení vlády České socialistické republiky č. 207/1989 Sb., o provádění odvodu ze zisku na základě finančního plánu,
- nařízení vlády České republiky č. 554/1991 Sb., o osvobození některých příjmů od daně z příjmů obyvatelstva a daňových úlevách pro začínající samostatně hospodařící rolníky,
- vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 161/1976 Sb., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy, ve znění vyhlášky č. 14/1982 Sb., vyhlášky č. 86/1984 Sb., vyhlášky č. 311/1990 Sb., vyhlášky č. 72/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb. a vyhlášky č. 49/1992 Sb.,
- vyhláška ministerstva financí č. 184/1968 Sb., k provedení zákona o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, ve znění vyhlášky č. 151/1980 Sb., vyhlášky č. 14/1982 Sb., vyhlášky č. 86/1984 Sb. a vyhlášky č. 7/1991 Sb.,
- vyhláška federálního ministerstva financí č. 215/1988 Sb., kterou se provádí zákon o zemědělské dani, ve znění vyhlášky č. 559/1990 Sb.,
- vyhláška federálního ministerstva financí č. 192/1989 Sb., kterou se provádí zákon o odvodech do státního rozpočtu,
- vyhláška federálního ministerstva financí č. 193/1989 Sb., kterou se provádí zákon o důchodové dani, ve znění vyhlášky č. 214/1990 Sb.,
- vyhláška federálního ministerstva financí č. 211/1989 Sb., o financování některých zařízení společenské spotřeby a některých činností,
- vyhláška federálního ministerstva financí č. 586/1990 Sb., o odpisování základních prostředků, ve znění vyhlášky č. 345/1991 Sb.,
- výnos ministerstva financí České socialistické republiky č. j. 153/39 337/71 o předkládání průkazů pro slevu na vyživované osoby u daně z příjmů z literární a umělecké činnosti a promíjení zameškaných lhůt, registrovaný v částce 1/1972 Sb.,
- výnos ministerstva financí České socialistické republiky č.j. 153/20 148/1972, kterým se vydává předpis "3 % daň z příjmů z literární a umělecké činnosti- postup při předkládání potvrzení", registrovaný v částce 26/1972 Sb.,
- výnos ministerstva financí České socialistické republiky č.j. 153/15 101/1974 o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti u ročních příjmů pod 25 tis. Kčs, registrovaný v částce 14/1974 Sb.,
- výnos ministerstva financí České socialistické republiky č.j. 153/25 508/1974 o postupu při předkládání potvrzení na 3 % daň z příjmů z literární a umělecké činnosti, registrovaný v částce 3/1975 Sb.,
- výnos federálního ministerstva financí č.j. VI/1-7 718/1976 o výjimečném uznávání osob, u nichž došlo k zvýšení důchodů podle zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, za vyživované osoby pro účely daně ze mzdy, registrovaný v částce 10/1976 Sb.,
- výnos federálního ministerstva financí č.j. VI/1-2 017/77 o zdaňování mezd vyplácených subjekty se sídlem v cizině za práci vykonávanou v ČSSR osobám, které se zde zdržují pouze dočasně, registrovaný v částce 9/1977 Sb.,
- výnos federálního ministerstva financí č.j. VI/1-27 067/77 o posuzování hospodářského zabezpečení poskytovaného studujícím při cyklickém studiu na středních školách pro pracující u daně ze mzdy, registrovaný v částce 1/1978 Sb.,
- výnos federálního ministerstva financí č.j. VI/1-8 762/78 "Odměny poskytované při udělení cen za vědeckou, technickou, uměleckou, publicistickou a jinou činnost; daň ze mzdy", registrovaný v částce 15/1978 Sb.,
- výnos federálního ministerstva financí č.j. VI/1-26 711/1978 o zdaňování náborových příspěvků poskytovaných pracovníkům v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření, registrovaný v částce 5/1979 Sb.,
- výnos federálního ministerstva financí č.j. VI/1-4 537/79-"Daňové posuzování hodnoty stravování a ubytování poskytovaného pracovníkům pionýrských táborů", registrovaný v částce 11/1979 Sb.,
- výnos federálního ministerstva financí č.j. VI/1-421/1981 o zdaňování odstupného vypláceného horníkům, registrovaný v částce 10/1981 Sb.,
- výnos federálního ministerstva financí č.j. VI/1-584/82 o zvýšení hranice vlastního příjmu pro uznávání osob za vyživované podle výnosu o výjimečném uznávání osob, u nichž došlo ke zvýšení důchodu podle zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, za vyživované pro účely daně ze mzdy, registrovaný v částce 8/1982 Sb.,
- výnos federálního ministerstva financí č.j. VI/1-12 836/82 o poskytování slev daně ze mzdy na zletilé děti, které se staly plně invalidní před dovršením věku rozhodného pro skončení povinné školní docházky, registrovaný v částce 3/1983 Sb.,
- výnos federálního ministerstva financí č.j. VI/1-13 318/82 o zdaňování odměn za fotografické práce prováděné na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, registrovaný v částce 3/1983 Sb.,
- výnos federálního ministerstva financí č.j. V/1-3 776/83 o zdaňování odstupného poskytovaného horníkům, registrovaný v částce 14/1983 Sb.,
- výnos federálního ministerstva financí č.j. V/1-21 317/84 o výjimečném uznávání vdov po účastnících odboje a rodičů účastníka odboje, u nichž došlo ke zvýšení důchodů podle zákona č. 108/1984 Sb., o zvýšení některých nízkých důchodů a o dalších změnách v sociálním zabezpečení za vyživované osoby pro účely daně ze mzdy, registrovaný v částce 3/1985 Sb.,
- výnos federálního ministerstva financí č.j. V/1-21 171/84 o daňovém posuzování zahraničních občanů zaměstnaných v československých organizacích na základě mezivládních dohod, registrovaný v částce 4/1985 Sb.,
- výnos federálního ministerstva financí č.j. V/1-1 895/85 o daňovém posuzování příspěvků na úhradu za užívání družstevních bytů poskytovaných pracovníkům zemědělských organizací, registrovaný v částce 8/1985 Sb.,
- výnos federálního ministerstva financí č.j. V/1-13 669/85 o zdaňování odměn za odběr a sběr biologického materiálu z lidského organismu na výrobu sér, očkovacích látek a léčiv a za odběr orgánů pro transplantaci, registrovaný v částce 26/1985 Sb.,
- ustanovení § 7 odst. 8 výnosu federálního ministerstva financí č.j. III/3-10 780/86 a výnosu ministerstva financí ČSR č.j. 122/11 735/86 o poskytování příspěvků na úhradu za užívání družstevních bytů ve vymezeném území při západní hranici Československé socialistické republiky, registrovaného v částce 16/1986 Sb.,
- výnos federálního ministerstva financí č.j. V/1-7 393/87 ze dne 15.5.1987 o prominutí důsledků opožděného předložení průkazu o počtu vyživovaných osob pro účely daně ze mzdy, registrovaný v částce 16/1987 Sb.,
- výnos federálního ministerstva financí č.j. V/1-5 614/88 ze dne 29. dubna 1988 o daňovém posuzování zahraničních občanů v čs. organizacích, registrovaný v částce 12/1988 Sb.,
- výnos federálního ministerstva financí č.j. II/4-19 752/88 ze dne 8. 12. 1988, kterým se osvobozují od daně ze mzdy věcné odměny poskytované pracovníkům v oblasti civilní obrany a branné výchovy, registrovaný v částce 47/1988 Sb.,
- výnos federálního ministerstva financí č.j. II/4-22 067/89 ze dne 29. 12. 1989 o daňovém posuzování cestovních náhrad znalců za znalecké posudky o ceně staveb, pozemků, trvalých porostů a úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků, registrovaný v částce 40/1989 Sb.,
- výnos federálního ministerstva financí č.j. II/1-18 039/1989, ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky č.j. 152/16 309/1989 a ministerstva financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky č.j. 71/1 644/1989 o vymezení oprávnění finančních správ a národních výborů k povolování úlev na zemědělské dani a penále, registrovaný v částce 36/1989 Sb.,
- výnos federálního ministerstva financí č.j. II/1-18 795/89, ministerstva financí, cen a mezd ČSR č.j. 152/23 286/89 a ministerstva financí, cen a mezd SSR č.j. 72/2 220/89 o vymezení oprávnění finančních správ a národních výborů k povolování úlev na odvodu ze zisku, důchodové dani a penále, registrovaný v částce 40/1989 Sb.
 
§ 43
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.
Havel v.r.
Dubček v.r.
Čalfa v.r.
 
Příl.
Zatřídění hmotného majetku a nehmotného majetku do odpisových skupin podle předpokládané doby odpisování
POLOŽKY                            ODPISOVÁ SKUPINA
------------------------------------------------------------------
(1) Budovy a haly (Třída 1)1)            5
    z toho:
    budovy a haly ze dřeva a
    lehkých hmot                         4

(2) Stavby (Třída 2)                     5
    z toho:
    a) věže, stožáry a komíny
       (obor 813)                        4
    b) svršek železničních a
       dalších kolejových drah
       (obor 824 2)                      4
    c) vedení trubní dálková
       a přípojná (obor 827)             4

    d) skrývkové a uhelné koleje
       pevné na povrchových dolech       4
    e) stavební objekty na povrchových
       dolech v oblasti důlního pole
       (obory 801, 802, 811 a 812)       4

(3) Energetické a hnací stroje
    a zařízení (Třída 3)                 4
    z toho:
    a) stroje a zařízení přenosné
       a pojízdné                        3
    b) zdroje proudu elektrochemické
       (obor 346)                        2

(4) Pracovní stroje a zařízení (Třída 4) 2
    z toho:
    a) nářadí ruční mechanizované
       (obor 414)                        1
    b) stroje na pěstování, hnojení
       a ochranu rostlin (obor 536 3)    1
    c) zařízení těžná hlubinných
       dolů (obor 493)                   3
    d) rypadla kolesová a zakladače
       (obor 495)                        3
    e) stroje a zařízení pro přípravu
       vysokopecní vsázky a pro výrobu
       surového železa (obor 498)        3
    f) stroje a zařízení koksoven
       (obor 499)                        3
    g) stroje a zařízení oceláren
       (obor 501)                        3
    h) zařízení válcovací
       (obor 502)                        3
   ch) zásobníky na plyny stabilní
       (plynojemy) s proměnným
       obsahem (v rámci oboru 506)       3
    i) stroje a zařízení pro zpracování
       plynných paliv (v rámci oboru 507)3
    j) stroje a zařízení pro výrobu a
       zpracování celulózy, papíru
       a lepenky (obor 508)              3
    k) pece palivové průmyslové
       bez keramických a sklářských
       (obor 434)                        3

(5) Přístroje a zvláštní technická
    zařízení (Třída 5)                   2
    z toho:

    a) zařízení návěstní
       a zabezpečovací (obor 404)        3
    b) stroje na zpracování dat
       (obor 403)                        1
    c) zařízení reprografická
       (obor 401)                        1

(6) Dopravní prostředky (Třída 6)        3
    z toho:
    a) automobily osobní a dodávkové
       (obor 444)                        1

    b) automobily nákladní a jejich
       účelové modifikace, přívěsy
       a návěsy (obory 445 a 446)        2
    c) autobusy (obor 447)               1

    d) vozidla motorová jednostopá,
       jejich užitkové modifikace
       a návěsy (obor 451)               2
    e) vozíky dopravní (obor 475)        2
    f) traktory kolové a pásové
       (obor 531)                        2
    g) prostředky dopravní drobné
       (obor 543)                        2
    h) vozíky kolejové důlní
       a malodrážní (obor 459 6)         1
   ch) letadla (obor 465)                2
    i) technika letecká (obor 466)       2
    j) jeřáby stavební (obor 468 2)      2
    k) zařízení transportní pro
       přepravu kusových materiálů
       (obor 476)                        2

(7) Inventář (Třída 7)                   2

(8) Pěstitelské celky trvalých
    porostů (Třída 9)                    3

(9) Zvířata                              2
    z toho:
    a) plemenní a dostihoví koně
       (obor 0342, obor 034 34)          3
    b) tažná zvířata
       (obor 034 32, obor 031 332)       3
    c) základní stádo prasat
       (obor 032)                        1
    d) drůbež - hejno
       (obor 041 33)                     1

(10) Nehmotný majetek                    2
     z toho:
     počítačové programy a znalosti,
     popřípadě zkušenosti podobné
     povahy                              1
     patenty                             3

(11) Opravné položky k úplatně
     pořízenému majetku17)               3

(12) Otvírky nových lomů, pískoven, hlinišť
     a technické rekultivace, pokud nejsou
     součástí hmotného majetku, do jehož
     vstupní ceny je zahrnut, dočasné stavby 2)
     a důlní díla se odpisují rovnoměrně. Roční
     odpis se stanoví jako podíl vstupní ceny
     a stanovené doby trvání.

(13) Důlní díla provozovaná před 1. lednem 1993
     lze odpisovat jako celý soubor jednotnou
     sazbou ve výši 4 % ze vstupní ceny souboru.

(14) Hmotný majetek a nehmotný majetek, který
     nelze zařadit podle odstavců 1 až 12,
     se pro účely odpisování zařadí do odpisové
     skupiny 3.


(15) Soubor předmětů (§ 26) musí být evidován
     na jedné kartě a zařazen do příslušné
     odpisové skupiny podle hlavního funkčního
     celku.
1) Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.
1) Pro zařazení hmotného majetku do tříd, popř. oborů se postupuje podle vyhlášky Federálního statistického úřadu č. 95/1976 Sb., o jednotném třídění základních prostředků, ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon SNR č. 319/1991 Sb., o zmírnění některých majetkových a jiných křivd a o působnosti orgánů státní správy SR v oblasti mimosoudních rehabilitací.
Zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech.
2) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a předpisů jej provádějících.
3) Zákon č. 480/1992 Sb., o hmotném zabezpečení vojáků a žáků škol ozbrojených sil a jejich odpovědnosti za škodu.
§ 15 a díl VIII zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon SNR č. 410/1991 Sb., o služebním poměru příslušníků Policejního sboru Slovenské republiky.
Zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky.
4) Zákon č. 18/1992 Sb., o civilní službě.
5) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách.
5a) § 158 obchodního zákoníku.
6) § 12a zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb.
7) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).
8) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích.
Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
9) Část II a část IV zákona č. 35/1965 Sb.
10) Např. § 842 občanského zákoníku.
11) Zákon ČNR č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách.
Zákon SNR č. 194/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona SNR č. 68/1992 Sb.
11a) Zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 297/1992 Sb.
12) Podle údajů vyhlašovaných orgány statistiky.
12a) Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.
13) Zákon č. 22/1992 Sb., o Státní bance československé.
14) Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech.
14a) § 2 odst. 1 obchodního zákoníku.
15) Zákon č. 92/1991 Sb.
Zákon ČNR č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky.
Zákon SNR č. 253/1991 Sb., o působnosti orgánů Slovenské republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku Slovenské republiky.
16) Např. zákon SNR č. 95/1991 Sb., o Státním fondu kultury, ve znění pozdějších předpisů, zákon SNR č. 128/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí Slovenské republiky a zákon ČNR č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky.
17) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
Směrnice k účtové osnově a Zásady jednoduchého účetnictví vyhlašované ve Sbírce zákonů.
18) Např. zákon č. 119/1992 Sb.
19) Např. zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění.
20) Např. zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech, zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění zákona č. 218/1992 Sb.
21) Např. vyhláška ministerstva zdravotnictví České republiky č. 242/1991 Sb., o soustavě zdravotnických zařízení zřizovaných okresními úřady a obcemi, a vyhláška ministerstva zdravotnictví Slovenské republiky č. 19/1975 Sb., o soustavě zdravotnických zařízení, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb., zákona SNR č. 196/1990 Sb. a zákona SNR č. 419/1991 Sb.
22) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách. Limity stravného při zahraničních pracovních cestách vyhlašované ve Sbírce zákonů.
23) Zákon ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon SNR č. 126/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
24) Nařízení vlády ČSFR č. 284/1992 Sb., o opatřeních hospodářské mobilizace.
24a) Např. zákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrizační zákon), zákon č. 67/1960 Sb., o výrobě, rozvodu a využití topných plynů (plynárenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).
24b) Např. zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
25) Zákon č. 309/1991 Sb.
Zákon ČNR č. 389/1991 Sb., o státní správě ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování.
26) Nařízení vlády ČSSR č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů.
27) Zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů a předpisy jej provádějící.
28) Zákon č. 35/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
29) § 25 odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb.
30) § 1 vyhlášky federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů.
31) § 21 zákona č. 1/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
32) Směrnice ke státním statistickým výkazům za úsek Práce a mzdy vydaná Federálním statistickým úřadem.
33) Devizový zákon č. 528/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
33a) § 2 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech.
34) Vyhláška federálního ministerstva financí č. 586/1990 Sb., ve znění vyhlášky č. 345/1991 Sb.
Zákon č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva.
35) Sdělení k postupu při oceňování, účtování a odpisování věcí, které získají právnické nebo fyzické osoby při jejich převodu z vlastnictví státu, publikované ve Finančním zpravodaji č. 9/1991.