53/1983 Sb.
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 15. února 1983
o Smlouvě mezi vládou Československé socialistické republiky a
vládou Dánského království o zamezení dvojího zdanění v oboru daní
z příjmu a z majetku
Změna: 249/1993 Sb.
Dne 5. května 1982 byla v Praze podepsána Smlouva mezi vládou
Československé socialistické republiky a vládou Dánského
království o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z
majetku. Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 29
odstavce 2 dnem 27. prosince 1982. Tímto dnem pozbyla platnosti
Dohoda mezi Československou socialistickou republikou a Dánským
královstvím o vzájemném osvobození leteckých podniků od zdanění
sjednaná výměnou nót dne 25. října 1962, vyhlášená č. 4/1963 Sb.
Český překlad Smlouvy se vyhlašuje současně.
Ministr:
Ing. Chňoupek v.r.
SMLOUVA
mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou
Dánského království o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z
příjmu a z majetku
Vláda Československé socialistické republiky a vláda Dánského
království,
vědomy si principů zakotvených v Závěrečném aktu Konference o
bezpečnosti a spolupráci v Evropě
a přejíce si vyloučit dvojí zdanění v oboru daní z příjmu a z
majetku,
se dohodly uzavřít tuto smlouvu:
Čl.1
Osoby, na které se smlouva vztahuje
Tato smlouva se vztahuje na osoby, které mají bydliště či
sídlo v jednom nebo v obou smluvních státech.
Čl.2
Daně, na které se smlouva vztahuje
1 Tato smlouva se vztahuje na daně z příjmu a z majetku,
vybírané ve prospěch některého smluvního státu, jeho nižších
správních útvarů nebo místních úřadů, ať je způsob vybírání
jakýkoli.
2 Za daně z příjmu a z majetku se považují všechny daně
vybírané z celkového příjmu, z celkového majetku nebo z
jednotlivých částí příjmu nebo majetku, včetně daní ze zisků
pocházejících ze zcizení movitého nebo nemovitého majetku a daní z
přírůstku hodnoty.
3 Současné daně, na které se smlouva vztahuje, jsou
obzvláště:
a) v Dánsku:
(i) daň z příjmu ve prospěch státu (indkomstskatten til
staten),
(ii) daň z příjmu ve prospěch obce (den kommunale indkomst
skat),
(iii) daň z příjmu ve prospěch okresu (den amtskommunale
indkomstskat),
(iv) příspěvky na starobní pojištění (folkepensionsbidragene),
(v) daň námořníků (somandsskatten),
(vi) zvláštní daň z příjmu (den saerlige indkomstskat),
(vii) církevní daň (kirkeskatten),
(viii) daň z dividend (udbytteskatten),
(ix) příspěvek na nemocenské pojištění (bidrag til
dagpengefonden),
(x) daň z majetku ve prospěch státu (formueskatten til
staten)
(dále nazývané "dánská daň").
b) v Československu:
(i) odvod ze zisku a daň ze zisku,
(ii) daň ze mzdy,
(iii) daň z příjmů z literární a umělecké činnosti,
(iv) zemědělská daň,
(v) daň z příjmů obyvatelstva,
(vi) domovní daň,
(vii) odvod z jmění
(dále nazývané "československá daň").
4 Smlouva se bude také vztahovat na všechny totožné nebo
podstatně podobné daně, které budou ukládány po podpisu této
smlouvy vedle současných daní nebo místo nich. Příslušné úřady
smluvních států si budou oznamovat významné změny, které budou
provedeny v jejich příslušných daňových zákonech.
Čl.3
Všeobecné definice
1 Pro účely této smlouvy, pokud souvislost nevyžaduje odlišný
výklad:
a) Výrazy "jeden smluvní stát" a "druhý smluvní stát" označují
podle souvislosti Dánsko nebo Československo.
b) Výraz "Dánsko" označuje Dánské království a zahrnuje jakoukoli
oblast za teritoriálními vodami Dánska, která byla nebo může
být v souladu s mezinárodním právem označena podle dánských
zákonů za oblast, nad níž může Dánsko vykonávat svrchovaná
práva vztahující se na výzkum a exploataci přírodních zdrojů
mořského dna a jeho podzemí; tento výraz nezahrnuje Faerské
ostrovy a Grónsko.
c) Výraz "Československo" označuje Československou socialistickou
republiku.
d) Výraz "osoba" zahrnuje fyzické osoby, společnosti a všechna
jiná sdružení osob.
e) Výraz "společnost" označuje každou právnickou osobu nebo každou
podstatu, která je posuzována jako právnická osoba pro daňové
účely.
f) Výrazy "podnik jednoho smluvního státu" a "podnik druhého
smluvního státu" označují podnik provozovaný osobou mající
bydliště či sídlo v jednom smluvním státě, případně podnik
provozovaný osobou mající bydliště či sídlo v druhém smluvním
státě.
g) Výraz "příslušník" označuje
(i) všechny fyzické osoby, které jsou státními občany
některého smluvního státu;
(ii) všechny právnické osoby, osobní společnosti a sdružení,
zřízené podle práva platného v některém smluvním státě.
h) Výraz "mezinárodní doprava" označuje každou dopravu prováděnou
lodí nebo letadlem, které jsou provozovány podnikem, jehož
skutečné vedení je umístěno v některém smluvním státě, pokud
loď nebo letadlo nejsou využívány pouze mezi místy ležícími v
druhém smluvním státě.
i) Výraz "příslušný úřad" označuje:
(i) v případě Dánska ministra státních příjmů, cel a
spotřebních daní nebo jeho zmocněného zástupce;
(ii) v případě Československa ministra financí Československé
socialistické republiky nebo jeho zmocněného zástupce.
2 Každý výraz, který není ve smlouvě definován, má pro její
aplikaci smluvním státem význam, který mu náleží podle práva
tohoto státu upravujícího daně, jež jsou předmětem této smlouvy,
pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad.
Čl.4
Daňový domicil
1 Výraz "osoba mající bydliště či sídlo v jednom smluvním
státě" označuje pro účely této smlouvy jakoukoli osobu, která je
podle práva tohoto státu podrobena v tomto státě zdanění z důvodu
svého bydliště, pobytu, místa vedení nebo každého jiného podobného
kritéria. Tento výraz však nezahrnuje osoby, které jsou podrobeny
zdanění v tomto státě pouze s příjmy ze zdrojů nebo z majetku
umístěných v tomto státě.
2 Jestliže fyzická osoba má podle ustanovení odstavce 1
bydliště v obou smluvních státech, určí se její postavení takto:
a) Předpokládá se, že tato osoba má bydliště v tom státě, v němž
má stálý byt. Jestliže má stálý byt v obou smluvních státech,
předpokládá se, že má bydliště v tom státě, s nímž jsou její
osobní a hospodářské vztahy nejužší (středisko životních
zájmů).
b) Nemůže-li být určen stát, v němž má tato osoba středisko svých
životních zájmů, nebo jestliže nemá stálý byt v žádném z obou
států, předpokládá se, že má bydliště v tom státě, ve kterém se
obvykle zdržuje.
c) Jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou státech nebo
jestliže se obvykle nezdržuje v žádném z nich, předpokládá se,
že má bydliště v tom státě, jehož je příslušníkem.
d) Jestliže je tato osoba příslušníkem obou států nebo jestliže
není příslušníkem žádného z nich, příslušné úřady smluvních
států upraví otázku vzájemnou dohodou.
3 Jestliže osoba jiná než osoba fyzická má podle ustanovení
odstavce 1 sídlo v obou smluvních státech, předpokládá se, že má
sídlo v tom státě, v němž je umístěno její skutečné vedení.
Čl.5
Stálá provozovna
1 Výraz "stálá provozovna" označuje pro účely této smlouvy
trvalé zařízení pro podnikání, v němž podnik vykonává zcela nebo
zčásti svoji činnost.
2 Výraz "stálá provozovna" zahrnuje obzvláště:
a) místo vedení,
b) závod,
c) kancelář,
d) továrnu,
e) dílnu a
f) důl, zřídlo nafty nebo plynu, lom, nebo jiné místo těžby
přírodních zdrojů.
3 Staveniště nebo montáž jsou stálou provozovnou jen tehdy,
jestliže trvají déle než 12 měsíců.
4 Nehledě na předchozí ustanovení tohoto článku, výraz "stálá
provozovna" nezahrnuje:
a) zařízení, které se využívá pouze k uskladnění, vystavení nebo
k dodávkám zboží podniku,
b) zásobu zboží podniku, která se udržuje pouze za účelem
uskladnění, vystavení nebo dodání,
c) zásobu zboží podniku, která se udržuje pouze za účelem
zpracování jiným podnikem,
d) trvalé zařízení pro podnikání, které se udržuje pouze za účelem
nákupu zboží nebo shromažďování informací pro podnik,
e) trvalé zařízení pro podnikání, které se udržuje pouze za účelem
provádění jiných činností pro podnik, které mají přípravný nebo
pomocný charakter,
f) trvalé zařízení pro podnikání, které se udržuje pouze pro
provádění více činností uvedených pod písmeny a) až e) za
předpokladu, že celková činnost tohoto trvalého zařízení pro
podnikání vyplývající ze spojení uvedených činností má
přípravný nebo pomocný charakter.
5 Osoba - jiná než zástupce mající nezávislé postavení, o
němž pojednává odstavec 6 - která jedná za podnik a je v některém
smluvním státě vybavena plnou mocí, kterou tam obvykle využívá a
která ji dovoluje uzavírat smlouvy jménem podniku, se bez ohledu
na ustanovení odstavců 1 a 2 považuje za stálou provozovnu podniku
v tomto státě s ohledem na činnosti, které tato osoba provádí pro
podnik, pokud činnosti takové osoby nejsou omezeny na činnosti
uvedené v odstavci 4, které, kdyby byly prováděny prostřednictvím
trvalého zařízení pro podnikání, by neučinily z tohoto trvalého
zařízení pro podnikání stálou provozovnu podle ustanovení tohoto
odstavce.
6 Nepředpokládá se, že podnik má stálou provozovnu v některém
smluvním státě pouze proto, že v tomto státě vykonává svoji
činnost prostřednictvím makléře, generálního komisionáře nebo
jakéhokoli jiného zástupce majícího nezávislé postavení, pokud
takové osoby jednají v řádném rámci své činnosti.
7 Skutečnost, že společnost, která má sídlo v jednom smluvním
státě, ovládá společnost nebo je ovládána společností, která má
sídlo v druhém smluvním státě, nebo která v tomto druhém státě
vykonává svoji činnost (ať prostřednictvím stálé provozovny nebo
jinak), neučiní samo o sobě z kterékoli této společnosti stálou
provozovnu druhé společnosti.
Čl.6
Příjmy z nemovitého majetku
1 Příjmy, které pobírá osoba mající bydliště či sídlo v
jednom smluvním státě z nemovitého majetku (včetně příjmů ze
zemědělského nebo lesního hospodářství), který leží v druhém
smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
2 Výraz "nemovitý majetek" má význam, který mu náleží podle
práva smluvního státu, v němž je takový majetek umístěn. Výraz
zahrnuje v každém případě příslušenství nemovitého majetku, živý
a mrtvý inventář zemědělských a lesních hospodářství, práva, na
která se aplikují ustanovení občanského práva vztahující se na
pozemkový majetek, požívání nemovitého majetku a práva na
proměnlivé nebo pevné platy za těžení nebo za právo na těžení
nerostných ložisek, pramenů a jiných přírodních zdrojů; lodi
a letadla se nepovažují za nemovitý majetek.
3 Ustanovení odstavce 1 se použijí na příjmy z přímého
užívání, nájmu a každého jiného způsobu užívání nemovitého
majetku.
4 Ustanovení odstavců 1 a 3 se použijí také na příjmy z
nemovitého majetku podniku a na příjmy z nemovitého majetku
užívaného k výkonu služeb poskytovaných osobně v rámci nezávislého
povolání.
Čl.7
Zisky podniků
1 Zisky podniků jednoho smluvního státu podléhají zdanění
pouze v tomto státě, pokud podnik nevykonává svoji činnost v
druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je
tam umístěna. Jestliže podnik vykonává svoji činnost tímto
způsobem, mohou být zisky podniku zdaněny v tomto druhém státě,
avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je lze přičítat této stálé
provozovně.
2 Jestliže podnik jednoho smluvního státu vykonává svoji
činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny,
která je tam umístěna, přisuzují se s výhradou ustanovení odstavce
3 v každém smluvním státě této stálé provozovně zisky, které by
mohla podle očekávání docílit, kdyby jako samostatný podnik
vykonávala stejné nebo podobné činnosti za stejných nebo podobných
podmínek a obchodovala zcela nezávisle s podnikem, jehož je stálou
provozovnou.
3 Při stanovení zisků stálé provozovny se povoluje odečíst
náklady vynaložené na cíle sledované touto stálou provozovnou
včetně výloh vedení a všeobecných administrativních výloh takto
vynaložených ať ve státě, v němž je tato stálá provozovna
umístěna, či jinde.
4 Pokud je v některém smluvním státě obvyklé stanovit zisky,
které mají být přičteny stálé provozovně, na základě rozdělení
celkových zisků podniku jeho různým částem, nevylučuje ustanovení
odstavce 2, aby tento smluvní stát stanovil zisky, jež mají být
zdaněny, takovým rozdělením, jaké je obvyklé. Přijatá metoda
rozdělení zisků musí být taková, aby výsledek byl v souladu se
zásadami stanovenými v tomto článku.
5 Stálé provozovně se nepřičtou žádné zisky na základě
skutečnosti, že pouze nakupovala zboží pro podnik.
6 Zisky, které se mají přičíst stálé provozovně, se pro účely
předchozích odstavců stanoví každý rok podle stejné metody, pokud
neexistují závažné a dostatečné důvody pro jiný postup.
7 Jestliže zisky zahrnují příjmy, o nichž se pojednává
odděleně v jiných článcích této smlouvy, nebudou ustanovení oněch
článků dotčena ustanoveními tohoto článku.
Čl.8
Námořní a letecká doprava
1 Zisky z provozování lodí nebo letadel v mezinárodní dopravě
podléhají zdanění jen ve smluvním státě, v němž je umístěno
skutečné vedení podniku.
2 Jestliže místo skutečného vedení podniku námořní dopravy je
na palubě lodi, považuje se za umístěné ve smluvním státě, v němž
tato loď má domovský přístav, nebo nemá-li loď domovský přístav,
považuje se za umístěné ve státě, ve kterém provozovatel lodi má
bydliště či sídlo.
3 Ustanovení odstavce 1 se použije také na zisky z účasti na
poolu, společném provozu nebo na mezinárodní provozní organizaci.
4 Ustanovení odstavce 1 se použije jen na takovou část zisku
docílených dánským, norským a švédským konsorciem letecké dopravy,
Skandinávskými aeroliniemi (SAS), která odpovídá účasti na
konsorciu společnosti, kterou vlastní Det Danske Luftartsselskab
(DDL), která je dánským partnerem Skandinávských aerolinií (SAS).
Čl.9
Spojené podniky
1 Jestliže
a) se podnik jednoho smluvního státu podílí přímo nebo nepřímo na
vedení, kontrole nebo jmění podniku druhého smluvního státu,
nebo
b) tytéž osoby se přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole
nebo jmění podniku jednoho smluvního státu i podniku druhého
smluvního státu,
a jestliže v jednom i v druhém případě byly mezi oběma podniky v
jejich obchodních nebo finančních vztazích sjednány nebo jim
uloženy podmínky, které se liší od podmínek, které by byly
sjednány mezi podniky nezávislými, mohou být zisky, které by byly
docíleny bez těchto podmínek jedním z podniků, které však vzhledem
k těmto podmínkám docíleny nebyly, včleněny do zisků tohoto
podniku a následkem toho zdaněny. 2 Jestliže jeden smluvní stát zahrne do zisků podniku tohoto
státu a následkem toho zdaní zisky, ze kterých byl podnik druhého
smluvního státu zdaněn v tomto druhém státě, a zisky takto
zahrnuté jsou zisky, které by byl docílil podnik prvního státu,
kdyby mezi oběma podniky byly sjednány takové podmínky, jaké by
byly sjednány mezi nezávislými podniky, upraví druhý stát
přiměřeně částku daně uložené jím z oněch zisků. Tato úprava bude
provedena s náležitým ohledem na ostatní ustanovení této smlouvy a
příslušné úřady smluvních států se vzájemně poradí, bude-li to
nutné.
Čl.10
Dividendy
1 Dividendy vyplácené společností, která má sídlo v jednom
smluvním státě, osobě mající bydliště či sídlo v druhém smluvním
státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
2 Tyto dividendy však mohou být také zdaněny ve smluvním
státě, v němž má sídlo společnost, která se vyplácí, a to podle
práva tohoto státu. Jestliže však příjemce je skutečným vlastníkem
dividend, daň takto uložená nepřesáhne 15 % hrubé částky dividend.
Příslušné úřady smluvních států upraví vzájemnou dohodou
způsob aplikace tohoto omezení.
Ustanovení tohoto odstavce se nedotknou zdanění zisků
společnosti, ze kterých jsou dividendy vypláceny.
3 Výraz "dividendy" použitý v tomto článku označuje příjmy z
akcií nebo jiných práv, pokud nejsou pohledávkami a poskytují
právo na účast na zisku, právě tak jako příjmy z jiných
společenských práv, které jsou podrobeny stejnému zdanění jako
příjmy z akcií podle práva státu, v němž má sídlo společnost
vyplácející dividendy.
4 Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný
vlastník dividend mající bydliště či sídlo v jednom smluvním státě
vykonává v druhém smluvním státě, v němž má sídlo společnost
vyplácející dividendy, průmyslovou nebo obchodní činnost
prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo
poskytuje v tomto druhém státě osobní služby v rámci nezávislého
povolání ze stálé základny tam umístěné a jestliže účast, na
jejímž základě se dividendy vyplácejí, je skutečně spojena s
takovou stálou provozovnou nebo stálou základnou. V takovém
případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle toho,
o jaký případ jde.
5 Jestliže společnost mající sídlo v jednom smluvním státě
dosahuje zisky nebo příjmy z druhého smluvního státu, nemůže tento
druhý stát zdanit dividendy vyplácené touto společností s výjimkou
případů, kdy takové dividendy jsou vypláceny osobě mající bydliště
či sídlo v tomto druhém státě nebo kdy účast, na jejímž základě se
dividendy vyplácejí, je skutečně spojena se stálou provozovnou
nebo se stálou základnou umístěnou v tomto druhém státě, ani
podrobit nerozdělené zisky společnosti dani z nerozdělených zisků,
i když vyplácené dividendy nebo nerozdělené zisky pozůstávají
zcela nebo zčásti ze zisků nebo z příjmů docílených v tomto druhém
státě.
Čl.11
Úroky
1 Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a placené osobě
mající bydliště či sídlo v druhém smluvním státě podléhají zdanění
pouze v tomto druhém státě.
2 Výraz "úroky" použitý v tomto článku označuje příjmy z
pohledávek jakéhokoli druhu, zajištěných i nezajištěných zástavním
právem na nemovitosti, poskytujících i neposkytujících právo na
účast na zisku dlužníka, a obzvláště příjmy z veřejných dluhopisů
a příjmy z obligací, včetně prémií a výher spojených s těmito
dluhopisy a obligacemi. Penále za opožděné placení se nepovažuje
za úroky pro účely tohoto článku.
3 Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jestliže skutečný
příjemce úroků, který má bydliště či sídlo v jednom smluvním
státě, vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají úroky
zdroj, průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím stálé
provozovny, která je tam umístěna, nebo poskytuje v tomto druhém
státě osobní služby v rámci nezávislého povolání ze stálé základny
tam umístěné a jestliže pohledávka, ze které jsou úroky placeny,
je skutečně spojena s takovou stálou provozovnou nebo stálou
základnou. V tomto případě se použijí ustanovení článku 7 nebo
článku 14 podle toho, o jaký případ jde.
4 Jestliže částka úroků, posuzováno se zřetelem k pohledávce,
ze které jsou placeny, přesahuje v důsledku zvláštních vztahů
existujících mezi plátcem a skutečným příjemcem nebo mezi oběma a
třetí osobou částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným
příjemcem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení
tohoto článku jen na tuto poslední částku. Část platu, která ji
přesahuje, zůstane v tomto případě podrobena zdanění podle práva
každého smluvního státu a s přihlédnutím k ostatním ustanovením
této smlouvy.
Čl.12
Licenční poplatky
1 Licenční poplatky mající zdroj v jednom smluvním státě a
placené osobě, která má bydliště či sídlo v druhém smluvním státě,
mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
2 Licenční poplatky uvedené v odstavci 3 písmeno a) však
mohou být zdaněny ve smluvním státě, ve kterém je jejich zdroj, a
to podle práva tohoto státu. Daň takto uložená však nepřekročí 5 %
hrubé částky licenčních poplatků. Příslušné úřady smluvních států
upraví vzájemnou dohodou způsob aplikace tohoto omezení.
3 Výraz "licenční poplatky" použitý v tomto článku označuje
platy jakéhokoli druhu placené za užití nebo za právo na užití
a) patentů, ochranných známek, návrhů nebo modelů, plánů, tajných
vzorců nebo postupů nebo průmyslového, obchodního nebo
vědeckého zařízení, nebo za informaci vztahující se na
zkušenosti z oblasti průmyslové, obchodní nebo vědecké,
b) autorského práva k dílům literárním, uměleckým a vědeckým
včetně kinematografických filmů a filmů nebo pásek pro
televizní a rozhlasové vysílání.
4 Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže příjemce
licenčních poplatků mající bydliště či sídlo v jednom smluvním
státě vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají licenční
poplatky zdroj, průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím
stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo poskytuje v tomto
druhém státě služby při výkonu povolání ze stálé základny tam
umístěné, a jestliže právo na majetek, pro které jsou licenční
poplatky placeny, jsou skutečně spojeny s takovou stálou
provozovnou nebo stálou základnou. V takovém případě se použijí
ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle toho, o jaký případ jde.
5 Předpokládá se, že licenční poplatky mají zdroj v jednom
smluvním státě, jestliže plátcem je tento smluvní stát sám, nižší
správní útvar nebo místní úřad tohoto smluvního státu nebo osoba
mající bydliště či sídlo v tomto smluvním státě. Jestliže však
osoba, která platí licenční poplatky, ať má nebo nemá bydliště či
sídlo v některém smluvním státě, má v jednom smluvním státě stálou
provozovnu, ve spojení s níž vznikl závazek platit licenční
poplatky, a tato stálá provozovna nese ke své tíži tyto licenční
poplatky, předpokládá se, že tyto licenční poplatky mají zdroj v
tom smluvním státě, ve kterém je stálá provozovna umístěna.
6 Jestliže částka placených licenčních poplatků, je
posuzováno se zřetelem na užívání, právo nebo informaci, za které
jsou placeny, přesahuje v důsledku zvláštních vztahů existujících
mezi plátcem a příjemcem nebo mezi oběma a třetí osobou částku,
kterou by byl smluvil plátce s příjemcem, kdyby nebylo takových
vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto poslední
částku. Část platů, která ji přesahuje, zůstane v tomto případě
podrobena zdanění podle práva každého smluvního státu a s
přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy.
Čl.13
Kapitálové zisky
1 Zisky docílené osobou mající bydliště či sídlo v jednom
smluvním státě ze zcizení nemovitého majetku, o němž se pojednává
v článku 6 a který je umístěn v druhém smluvním státě, mohou být
zdaněny v tomto druhém státě.
2 Zisky ze zcizení movitého majetku tvořícího část provozního
majetku stálé provozovny, kterou podnik jednoho smluvního státu má
v druhém smluvním státě, nebo movitého majetku příslušejícího ke
stálé základně, kterou osoba mající bydliště v jednom smluvním
státě má v druhém smluvním státě pro poskytování osobních služeb
při výkonu nezávislého povolání, včetně zisků ze zcizení takové
stálé provozovny (samotné nebo spolu s celým podnikem) nebo takové
stálé základny, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
3 Zisky ze zcizení lodí a letadel používaných v mezinárodní
dopravě nebo movitého majetku příslušejícího k provozování
takových lodí a letadel podléhají zdanění jen ve smluvním státě,
ve kterém je umístěno skutečné vedení podniku.
4 Zisky ze zcizení majetkových hodnot jiných než těch, o
nichž se pojednává v odstavcích 1, 2 a 3, podléhají zdanění jen ve
smluvním státě, ve kterém má zcizitel bydliště či sídlo.
Čl.14
Nezávislé osobní služby
1 Příjmy, které osoba mající bydliště v jednom smluvním státě
pobírá za služby poskytované při výkonu nezávislého povolání nebo
jiné nezávislé činnosti podléhají zdanění pouze v tomto státě,
pokud tato osoba nemá pravidelně k dispozici v druhém smluvním
státě stálou základnu pro výkon svých činností. Jestliže má
takovou stálou základnu, mohou být příjmy zdaněny v druhém státě,
avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je lze přičítat této stálé
základně.
2 Výraz "služby poskytované při výkonu nezávislého povolání"
zahrnuje obzvláště nezávislé činnosti vědecké, literární,
umělecké, vychovatelské nebo učitelské, jakož i nezávislé činnosti
lékařů, právníků, inženýrů, architektů, dentistů a účetních.
Čl.15
Závislá zaměstnání
1 Mzdy, platy a jiné podobné odměny, které osoba mající
bydliště v jednom smluvním státě pobírá ze zaměstnání, podléhají s
výhradou ustanovení článků 16, 18 a 19 zdanění jen v tomto státě,
pokud zaměstnání není vykonáváno v druhém smluvním státě. Je-li
tam zaměstnání vykonáváno, mohou být odměny přijaté z tohoto
zaměstnání zdaněny v tomto druhém státě.
2 Odměny, které osoba mající bydliště v jednom smluvním státě
pobírá ze zaměstnání vykonávaného v druhém smluvním státě,
podléhají bez ohledu na ustanovení odstavce 1 zdanění jen v prvním
státě, jestliže:
a) příjemce se zdržuje v druhém státě během jednoho nebo více
období, která vcelku nepřekročí 183 dnů v příslušném
kalendářním roce, a
b) odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo na účet
zaměstnavatele, který nemá bydliště či sídlo v tomto druhém
státě, a
c) odměny nejdou k tíži stálé provozovně nebo stálé základně,
kterou má zaměstnavatel v tomto druhém státě.
3 Odměny ze zaměstnání vykonávaného na palubě lodi nebo
letadla v mezinárodní dopravě mohou být bez ohledu na předchozí
ustanovení tohoto článku zdaněny ve smluvním státě, ve kterém je
umístěno skutečné vedení podniku.
4 Jestliže osoba mající bydliště v Dánsku pobírá odměny ze
zaměstnání vykonávaného na palubě letadla provozovaného v
mezinárodní dopravě konsorciem Skandinávský aerolinií (SAS),
podléhají takové odměny zdanění jen v Dánsku.
Čl.16
Tantiémy
Tantiémy a jiné podobné platy, které osoba mající bydliště v
jednom smluvním státě pobírá jako člen správní nebo dozorčí rady
společnosti, která má sídlo v druhém smluvním státě, mohou být
zdaněny v tomto druhém státě.
Čl.17
Umělci a sportovci
1 Příjmy, které osoba mající bydliště v jednom smluvním
státě, činná jako umělec, jako např. divadelní, filmový,
rozhlasový nebo televizní umělec, hudebník nebo sportovec pobírá
ze své osobní činnosti vykonávané v druhém smluvním státě, mohou
být bez ohledu na ustanovení článku 14 a 15 zdaněny v tomto druhém
státě.
2 Jestliže příjmy z osobní činnosti vykonávané umělcem nebo
sportovcem jako takovými nepřipadají umělci nebo sportovci samému,
ale jiné osobě, mohou být tyto příjmy zdaněny bez ohledu na
ustanovení článků 7, 14 a 15 ve smluvním státě, ve kterém jsou
činnosti umělce nebo sportovce vykonávány.
3 Příjmy z činností uvedených v odstavci 1, které se konají v
rámci kulturní dohody uzavřené mezi smluvními státy, podléhají
zdanění jen ve vysílajícím státě.
Čl.18
Penze a platy z veřejného sociálního zabezpečení
1 Penze a jiné podobné platy vyplácené z důvodu dřívějšího
zaměstnání osobě mající bydliště v některém smluvním státě
podléhají s výhradou ustanovení článku 19 odstavec 2 zdanění pouze
v tomto státě.
2 Platy z veřejného sociálního zabezpečení některého
smluvního státu podléhají zdanění bez ohledu na ustanovení
odstavce 1 jen v tomto státě.
Čl.19
Veřejné služby
1
a) Platy jiné než penze, vyplácené jedním smluvním státem,
nižším správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu
fyzické osobě za služby prokázané tomuto státu, nižšímu
správnímu útvaru nebo úřadu, podléhají zdanění jen v
tomto státě.
b) Takové platy však podléhají zdanění jen v druhém
smluvním státě, jestliže služby byly konány v tomto
státě a fyzická osoba má v tomto státě stálé bydliště a
(i) je příslušníkem tohoto státu nebo
(ii) nezískala bydliště v tomto státě jen za účelem
konání těchto služeb.
2
a) Jakékoli penze vyplácené jedním smluvním státem, nižším
správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu nebo z
fondů, které zřídily fyzické osobě za služby prokázané
tomuto státu, nižšímu správnímu útvaru nebo úřadu
podléhají zdanění jen v tomto státě.
b) Takové penze však podléhají zdanění jen v druhém
smluvním státě, jestliže fyzická osoba má bydliště v
tomto státě a je příslušníkem tohoto státu.
3 Ustanovení článků 15, 16 a 18 se použijí na odměny a penze
za služby konané ve spojení s průmyslovou nebo obchodní činností
prováděnou smluvním státem, jeho nižším správním útvarem nebo
místním úřadem.
Čl.20
Studující
Platy, které na úhradu nákladů výživy, vzdělání nebo praxe
dostávají studující nebo učni, kteří bezprostředně před tím, než
navštívili některý smluvní stát, měli bydliště v druhém smluvním
státě a kteří se zdržují v prvním státě jen za účelem vzdělání
nebo praxe, nebudou zdaněny v tomto státě za předpokladu, že tyto
platy pocházejí ze zdrojů mimo tento stát.
Čl.21
Jiné příjmy
1 Příjmy osoby mající bydliště či sídlo v některém smluvním
státě, o nichž se neprojednává v předcházejících článcích této
smlouvy, ať je jejich zdroj kdekoli, podléhají zdanění jen v tomto
státě.
2 Ustanovení odstavce 1 se nepoužije na příjmy jiné než
příjmy z nemovitého majetku, který je definován v článku 6
odstavci 2, jestliže příjemce takových příjmů mající bydliště či
sídlo v některém smluvním státě vykonává průmyslovou nebo obchodní
činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny
tam umístěné nebo poskytuje v tomto druhém státě osobní služby při
výkonu nezávislého povolání ze stálé základny tam umístěné a
jestliže právo nebo majetek, pro které se příjmy platí, jsou
skutečně spojeny s takovou stálou provozovnou nebo s takovou
stálou základnou. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7
nebo článku 14 podle toho, o jaký případ jde.
Čl.22
Majetek
1 Nemovitý majetek ve smyslu článku 6, který vlastní osoba
mající bydliště či sídlo v jednom smluvním státě a který je
umístěn v druhém smluvním státě může být zdaněn v tomto druhém
státě.
2 Movitý majetek, který je částí provozního majetku stálé
provozovny, kterou podnik jednoho smluvního státu má v druhém
smluvním státě, nebo movitý majetek příslušející ke stálé základně
používané osobou mající bydliště v jednom smluvním státě k
poskytování osobních služeb při výkonu nezávislého povolání v
druhém smluvním státě může být zdaněn v tomto druhém státě.
3 Lodi a letadla používané v mezinárodní dopravě a movitý
majetek sloužící k provozování takových lodí a letadel podléhají
zdanění jen ve smluvním státě, ve kterém je umístěno skutečné
vedení podniku.
4 Všechny ostatní části majetku osoby mající bydliště či
sídlo v některém smluvním státě podléhají zdanění jen v tomto
státě.
Čl.23
Způsob vyloučení dvojího zdanění
1 V Dánsku se dvojí zdanění vyloučí tímto způsobem:
a) Jestliže osoba mající bydliště či sídlo v Dánsku pobírá příjmy
nebo vlastní majetek, které mohou být podle ustanovení této
smlouvy zdaněny v Československu, povolí Dánsko s výhradou
ustanovení uvedených pod písmenem c):
(i) odečíst od daně z příjmu této osoby částku rovnající se
dani z příjmu zaplacené v Československu,
(ii) odečíst od daně z majetku této osoby částku rovnající se
dani z majetku zaplacené v Československu.
b) Částka, která se v obou případech odečte, však nepřekročí
takovou část daně z příjmu nebo daně z majetku, které byly
vypočteny dříve, než odečtení bylo povoleno, jaká připadá podle
okolností na příjmy nebo na majetek, které mohou být zdaněny v
Československu.
c) Jestliže osoba mající bydliště či sídlo v Dánsku pobírá příjmy
nebo vlastní majetek, které podléhají podle ustanovení této
smlouvy zdanění jen v Československu, může Dánsko zahrnout tyto
příjmy nebo majetek do základu daně, avšak povolí odečíst od
daně z příjmu nebo od daně z majetku takovou část daně z příjmu
nebo daně z majetku, jaká připadá podle okolností na příjem
dosažený v Československu nebo na majetek vlastněný v
Československu.
d) Jestliže bylo na základě československých předpisů poskytnuto
vyjmutí ze zdanění nebo snížení daně splatné podle ustanovení
článku 7 této smlouvy ze zisků plynoucích dánskému podniku ze
stálé provozovny umístěné v Československu, pak pro účely
písmena a) (i) a písmena b) tohoto odstavce bude dovoleno
snížit dánskou daň o československou daň tak, jako by žádné
takové vyjmutí nebo snížení nebylo poskytnuto.
e) Jestliže dividendy jsou placeny společností, která je
rezidentem v Československu, osobě (která je společností),
která je rezidentem v Dánsku a která vlastní přímo nebo nepřímo
alespoň 25 % kapitálu prvně zmíněné společnosti, pak takovéto
dividendy budou vyjmuty ze zdanění v Dánsku za předpokladu, že
společnost platící dividendy se zabývá výrobou nebo prodejem
zboží nebo poskytováním služeb (jiných než finančních) a že ne
více než 25 % příjmů společnosti pochází z úroků a ze zcizení
kapitálových podílů a obligací.
f) Ustanovení písmen d) a e) se budou uplatňovat po dobu prvních
pěti let od vstupu v účinnost Protokolu upravujícího původní
smlouvu mezi Československem a Dánskem. Příslušné úřady
smluvních států budou vzájemně konzultovat za účelem posouzení
případného rozšíření této lhůty. Každé takovéto rozšíření
nabude platnosti od takového termínu a za takových úprav a
podmínek, včetně podmínek pro ukončení, které mohou být
specifikovány a dohodnuty mezi smluvními státy v nótách
vyměněných diplomatickou cestou nebo jiným způsobem
odpovídajícím jejich ústavním postupům.
2 V Československu se dvojí zdanění vyloučí tímto způsobem:
a) Jestliže osoba mající bydliště či sídlo v Československu pobírá
příjmy nebo vlastní majetek, které mohou být podle ustanovení
této smlouvy zdaněny v Dánsku, vyjme Československo s výhradou
ustanovení uvedeného pod písmenem b) tohoto odstavce takové
příjmy nebo takový majetek ze zdanění. Při výpočtu daně z
ostatního příjmu nebo majetku této osoby může však použít sazbu
daně, která by se použila, kdyby vyňaté příjmy nebo majetek
nebyly takto vyňaty ze zdanění.
b) Československo může při ukládání daní osobám, které mají na
jeho území bydliště či sídlo, zahrnout do základu, ze kterého
se takové daně ukládají, které mohou být podle ustanovení
článků 10, 12, 16 a 17 této smlouvy zdaněny v Dánsku.
Československo však povolí snížit částku daně vypočtenou z
takového základu o částku rovnající se dani zaplacené v Dánsku.
Částka, o kterou se daň sníží, nepřekročí však takovou část
československé daně vypočtené před tím, než snížení daně bylo
povoleno, která poměrně připadá na příjmy, které mohou být
podle ustanovení článků 10, 12, 16 a 17 této smlouvy zdaněny v
Dánsku.
Čl.24
Zákaz diskriminace
1 Příslušníci jednoho smluvního státu nebudou podrobeni v
druhém smluvním státě žádnému zdanění nebo povinnosti s ním
spojené, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a s ním
spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být za stejných
okolností podrobeni příslušníci tohoto druhého státu. Toto
ustanovení se bez ohledu na ustanovení článku 1 použije také na
osoby, které nemají bydliště či sídlo v žádném z obou smluvních
států.
2 Zdanění stálé provozovny, kterou podnik jednoho smluvního
státu má v druhém smluvním státě, nebude v tomto druhém státě
nepříznivější než zdanění podniků tohoto druhého státu, které
vykonávají stejnou činnost. Toto ustanovení nebude vydáno jako
závazek jednoho smluvního státu, aby přiznal osobám majícím
bydliště v druhém smluvním státě osobní srážky, úlevy a snížení
daně z důvodu osobního stavu nebo povinností k rodině, které
přiznává osobám, které na jeho území mají bydliště.
3 Úroky, licenční poplatky a jiné náklady placené podnikem
jednoho smluvního státu osobě mající bydliště či sídlo v druhém
smluvním státě budou s výhradou ustanovení článku 9 odstavce 1,
článku 11 odstavce 4 a článku 12 odstavce 6 pro účely stanovení
zdanitelných zisků tohoto podniku odečitatelné za stejných
podmínek, jako by byly placeny osobě mající bydliště či sídlo v
prvním státě. Dluhy podniku jednoho smluvního státu vůči osobě
mající bydliště či sídlo v druhém smluvním státě budou podobně pro
účely stanovení zdanitelného majetku takového podniku odčitatelné
za stejných podmínek, jako by byly závazkem vůči osobě mající
bydliště či sídlo v prvním státě.
4 Podniky jednoho smluvního státu, jejichž jmění je zcela
nebo zčásti, přímo nebo nepřímo, vlastněno nebo kontrolováno
osobou nebo osobami majícími bydliště či sídlo v druhém smluvním
státě, nebudou podrobeny v prvním státě žádnému zdanění nebo
povinnosti s ním spojené, které jsou jiné nebo tíživější než
zdanění a s ním spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být
podrobeny jiné podobné podniky tohoto prvního státu.
5 Ustanovení tohoto článku se použijí bez ohledu na
ustanovení článku 2 na daně jakéhokoli druhu a pojmenování.
Čl.25
Řešení případů dohodou
1 Jestliže se nějaká osoba domnívá, že opatření jednoho nebo
obou smluvních států mají nebo budou mít pro ni za následek
zdanění, které není v souladu s ustanoveními této smlouvy, může
nezávisle na opravných prostředcích podle vnitrostátního práva
těchto států předložit svůj případ příslušnému úřadu smluvního
státu, ve kterém má bydliště či sídlo nebo tomu smluvnímu státu,
jehož je příslušníkem, jestliže její případ spadá pod ustanovení
článku 24 odstavec 1. Případ musí být předložen do tří roků ode
dne, kdy bylo poprvé doručeno opatření, jehož výsledkem je
zdanění, které není v souladu s ustanoveními této smlouvy.
2 Bude-li příslušný úřad považovat námitku za oprávněnou a
nebude-li sám s to dospět k uspokojivému řešení, bude se snažit,
aby případ upravil dohodou s příslušným úřadem druhého smluvního
státu tak, aby se vyloučilo zdanění, které není ve shodě s touto
smlouvou.
3 Příslušné úřady smluvních států se budou snažit vyřešit
dohodou obtíže nebo pochybnosti, které mohou vzniknout při výkladu
nebo aplikaci této smlouvy. Mohou se také poradit za účelem
vyloučení dvojího zdanění v případech, které nejsou upraveny touto
smlouvou.
4 Příslušné úřady smluvních států mohou vejít v přímý styk za
účelem dosažení dohody ve smyslu předchozích odstavců. Bude-li se
ústní výměna názorů zdát účelnou pro dosažení dohody, může se
taková výměna konat v rámci komise složené ze zástupců příslušných
úřadů smluvních států.
Čl.26
Výměna informací
1 Příslušné úřady smluvních států si budou vyměňovat
informace nutné pro provádění této smlouvy a vnitrostátních zákonů
smluvních států ve věci daní, na které se tato smlouva vztahuje
pokud zdanění podle nich nebude v rozporu s touto smlouvou. Výměna
informací není omezena článkem 1. Všechny informace získané
smluvním státem budou považovány za tajné stejně jako informace
získané podle vnitrostátního práva tohoto státu a mohou být
sděleny jen osobám nebo úřadům (včetně soudních a správních
orgánů) pověřeným vyměřováním, vybíráním nebo vymáháním daní,
které jsou předmětem této smlouvy, nebo trestním stíháním
a rozhodováním o opravných prostředcích ve věci těchto daní. Tyto
osoby nebo úřady použijí tyto informace jen pro tyto účely. Mohou
tyto informace uvést při veřejných soudních řízeních nebo
v soudních rozhodnutích.
2 Ustanovení odstavce 1 nebudou v žádném případě vykládána
tak, že ukládají smluvnímu státu povinnost:
a) provést administrativní opatření, která by se odchylovala od
zákonů nebo správní praxe tohoto nebo druhého smluvního státu;
b) sdělit údaje, které by nemohly být získány na základě zákonů
nebo v řádném správním řízení tohoto nebo druhého smluvního
státu;
c) poskytnout informace, které by odhalily živnostenské,
podnikové, průmyslové, obchodní nebo profesionální tajemství
nebo obchodní postup nebo informace, jejichž sdělení by bylo v
rozporu s veřejným pořádkem (ordre public).
Čl.27
Diplomatičtí zástupci a konzulární úředníci
Ustanovení této smlouvy se nedotýkají daňových výsad, které
přísluší diplomatickým zástupcům a konzulárním úředníkům podle
obecných pravidel mezinárodního práva nebo podle ustanovení
zvláštních dohod.
Čl.28
Teritoriální rozšíření
1 Tato smlouva může být rozšířena buď ve svém celku nebo s
nutnými modifikacemi na kteroukoli část dánského území, které je
výslovně vyloučeno z aplikace této smlouvy a které ukládá daně
podstatně podobné daním, na které se smlouva vztahuje. Každé
takové rozšíření bude podrobeno modifikacím a podmínkám včetně
podmínek upravujících ukončení smlouvy, které budou stanoveny
dohodou mezi smluvními státy ve formě nót, které budou vyměněny
diplomatickou cestou, nebo jakýmkoli jiným způsobem v souladu s
jejich ústavními postupy, a nabude účinnosti od dní stanovených
stejným způsobem.
2 Nedohodnou-li se jinak oba smluvní státy, bude ukončením
této smlouvy jedním z nich podle článku 30 a způsobem stanoveným v
tomto článku ukončena také aplikace smlouvy na tu část dánského
území, na které byla rozšířena podle tohoto článku.
Čl.29
Nabytí platnosti
1 Vlády smluvních států si vzájemně oznámí, že ústavní
požadavky pro nabytí platnosti této smlouvy byly splněny.
2 Smlouva nabude platnosti dnem pozdějšího z oznámení
uvedených v odstavci 1 a její ustanovení se budou aplikovat:
a) na příjmy dosažené v kalendářním roce, který následuje po roce,
ve kterém bylo učiněno pozdější z oznámení uvedených v odstavci
1, a v dalších rocích;
b) na majetek, ze kterého se vyměřuje daň za kalendářní rok
následující po roce, ve kterém bylo učiněno pozdější z oznámení
uvedených v odstavci 1, a za další roky.
3 Dohoda mezi Československou socialistickou republikou a
Dánským královstvím o vzájemném osvobození leteckých podniků od
zdanění sjednaná výměnou nót dne 25. října 1962 pozbude účinnosti
od dat, k nimž nabude účinnosti tato smlouva podle ustanovení
odstavce 2.
Čl.30
Skončení platnosti
Tato smlouva zůstane v platnosti, dokud její platnost nebude
skončena jedním ze smluvních států. Kterýkoli smluvní stát může
skončit platnost smlouvy výpovědí zaslanou diplomatickou cestou
nejméně šest měsíců před koncem kteréhokoli kalendářního roku
následujícího po období pěti roků ode dne, kterého smlouva nabude
platnosti. V takovém případě se smlouva nebude již aplikovat:
a) na příjmy dosažené v kalendářním roce následujícím po roce, ve
kterém byla dána výpověď a v dalších rocích,
b) na majetek, ze kterého se bude vyměřovat daň za kalendářní rok
následující po roce, ve kterém byla dána výpověď, a za další
roky.
Na důkaz toho podepsaní, kteří k tomu byli řádně zmocněni,
podepsali tuto smlouvu.
Dáno ve dvojím vyhotovení v Praze dne 5. května 1982 v
anglickém jazyku.
Za vládu
Československé socialistické republiky:
Ing. Bohuslav Chňoupek v.r.
Za vládu
Dánského království:
Dr. Asgar Rosenstand Hansen v.r.