D-124
Pokyn
Ministerstva financí
o stanovení dne uskutečnění zdanitelného plnění při prodeji zboží
Referent: ing. Jiří Najman,
tel. 2454 2573
Čj. 181/43 716/1995 ze dne 25. srpna 1995
Plátci daně z přidané hodnoty poměrně často žádají
o metodický výklad některých ustanovení § 9 zákona č. 588/1992
Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále
jen "zákon o DPH"). Je to způsobeno tím, že při prodeji zboží je
v některých případech dosti obtížné stanovení okamžiku uskutečnění
zdanitelného plnění.
V tomto pokynu by plátci měli nalézt vyčerpávající odpovědi
na nejčastěji se vyskytující dotazy ke zmíněné problematice.
1. Prodej zboží na základě kupní smlouvy uzavřené podle § 409 až
475 obchodního zákoníku
V tomto případě se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné
dnem dodání vymezeným v kupní smlouvě, uzavřené podle obchodního
zákoníku (§ 9 odst. 1 písm. a) zákona o DPH). Není-li tento den ve
smlouvě uveden, rozhoduje den dodání ve smyslu § 412 a 413
obchodního zákoníku.
2. Prodej zboží na základě kupní smlouvy uzavřené podle § 588 až
627 občanského zákoníku.
Zdanitelné plnění se v tomto případě považuje za uskutečněné
dnem převzetí nebo zaplacení zboží, a to tím dnem, který nastane
dříve (§ 9 odst. 1 písm. a/ zákona o DPH).
Dnem převzetí se rozumí den fyzického převzetí zboží
kupujícím.
3. Prodej zboží na základě kupní smlouvy, uzavřené podle
obchodního či občanského zákoníku, provedený ve splátkách
(splátkový prodej)
U splátkového prodeje zboží (nejedná se o finanční pronájem
s následnou koupí najaté věci ani o dílčí plnění ve smyslu § 9
odst. 3 zákona o DPH) je třeba vycházet z výše uvedených
skutečností. Pro stanovení okamžiku uskutečnění zdanitelného
plnění je rozhodující, zda se jedná o prodej na základě kupní
smlouvy uzavřené podle obchodního zákoníku nebo o prodej na
základě kupní smlouvy uzavřené podle občanského zákoníku.
Den uskutečnění zdanitelného plnění se tedy stanoví podle
bodu 1. nebo podle bodu 2. tohoto pokynu.
Z výše uvedeného rovněž vyplývá, že den uskutečnění
zdanitelného plnění není nijak vázán ke dni přechodu
vlastnického práva ke zboží na kupujícího!
Před účinností tohoto pokynu vydalo ministerstvo financí
několik stanovisek ke splátkovému prodeji. Bylo v nich uvedeno, že
v těch případech, kdy den dodání zboží nastane dříve než den
přechodu vlastnického práva ke zboží na odběratele, je zdanitelné
plnění uskutečněno až dnem přechodu vlastnického práva. Pokud
plátci daně postupovali před účinností tohoto pokynu podle
zmiňovaných stanovisek ministerstva financí, místně příslušní
správci daně nebudou takovýto postup sankcionovat.
4. Prodej zboží - dílčí plnění
Jestliže se kupující s prodávajícím v kupní smlouvě
dohodnou na dodání (prodeji) určitého množství zboží ve sjednaných
lhůtách, potom je každá dílčí dodávka zboží realizovaná podle této
smlouvy považována za dílčí plnění (§ 9 odst. 3 zákona o DPH).
V případě zdanitelných plnění, kdy se během zdaňovacího
období poskytuje na základě smlouvy dílčí plnění, se považuje
zdanitelné plnění za uskutečněné dnem uvedeným ve smlouvě. Když
tento den není ve smlouvě uveden, považuje se dílčí zdanitelné
plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého
kalendářního roku (§ 9 odst. 3 zákona o DPH).
Kupující s prodávajícím se pochopitelně mohou dohodnout na
tom, že toto speciální ustanovení zákona nevyužijí, v takovém
případě musí postupovat u každého "dílčího" dodání zboží podle §
9 odst. 1 písm. a) zákona o DPH.
5. Prodej zboží - opakované plnění
Jes
tliže se kupující s prodávajícím v kupní smlouvě
dohodnou, že během zdaňovacího období bude opakovaně ve sjednaných
lhůtách dodáno (prodáno) shodné zboží, potom je každá takováto
dodávka zboží realizovaná podle této smlouvy považována za
opakované plnění (§ 9 odst. 3 zákona).
V případě zdanitelných plnění, kdy se během zdaňovacího
období poskytuje na základě smlouvy opakované plnění, se považuje
zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem
zdaňovacího období (§ 9 odst. 3 zákona).
Kupující s prodávajícím se pochopitelně i v těchto případech
mohou dohodnout na tom, že zmíněné ustanovení zákona nevyužijí,
v takovém případě musí postupovat u každého "opakovaného" dodání
zboží podle § 9 odst. 1 písm. a) zákona o DPH.
6. Zásilkový prodej zboží
Při zasílání zboží zákazníkům na dobírku (objednávka zboží
- vyskladnění zboží - odeslání zboží /tj. předání poště/
- převzetí zboží + jeho zaplacení zákazníkem) nevznikají plátcům
daně při stanovování okamžiku uskutečnění zdanitelného plnění
žádné větší problémy. Opět rozhoduje, zda se jedná o prodej zboží
na základě kupní smlouvy uzavřené podle obchodního zákoníku nebo
o prodej na základě kupní smlouvy uzavřené podle občanského
zákoníku.
Prodávající v těchto případech určí den uskutečnění
zdanitelného plnění podle bodu 1. nebo podle bodu 2. tohoto
pokynu.
Problémy vznikají při zasílání zboží bez objednávky (tj.
např. v rámci průzkumu trhu ze strany zásilkové společnosti). Při
tomto zasílání zboží opět dochází k vyskladnění zboží a jeho
odeslání (tj. předání poště), nejedná se však o dobírku (složenka
na zaplacení je uvnitř balíku). V těchto případech může příjemce
zboží postupovat třemi níže uvedenými způsoby:
A/ Zásilku si ponechá a zaplatí přiloženou složenkou.
V tomto případě se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné
dnem zaplacení zboží příjemcem (§ 9 odst. 1 písm. a) zákona o DPH.
B/ Vrátí zboží odesílateli do 30 dnů.
Při této variantě nedochází ke vzniku zdanitelného plnění ve
smyslu zákona o DPH.
C/ Zásilku převezme a nezaplatí (škoda zasílající organizaci).
Také v tomto případě nedochází ke vzniku zdanitelného plnění,
zasílající organizace pochopitelně musí o tomto obchodním případu
účtovat jako o škodě.
V souvislosti se zásilkovým prodejem bývá velice často
diskutována problematika zdaňování balného. Zásilkové společnosti
zákazníkům dodávají zboží ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o DPH. Do
základu daně za toto zdanitelné plnění musí pochopitelně zahrnout
i balné (tj. cena obalu + cena vlastní práce při zabalení), které
je "režijním" nákladem tohoto zdanitelného plnění - dodání zboží.
Účinnost: Tento pokyn nabývá účinnosti dnem 1. 9. 1995.
Ing.Jan Klak v.r.
I. náměstek ministra financí