117/1997 Sb.
VYHLÁŠKA
Ministerstva životního prostředí
ze dne 12. května 1997,
kterou se stanovují emisní limity a další podmínky
provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší
Změna: 97/2000 Sb.
Změna: 97/2000 Sb. § 8 odst.1 písm. b)
Změna: 97/2000 Sb. § 12 odst.5 písm. d)
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle
§ 5 odst.
5 a 8 a
§ 20 písm.
a), b) a
d) zákona
č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o
ovzduší), ve znění zákona č. 218/1992
Sb. a zákona č. 158/1994
Sb., (dále jen "zákon o ovzduší") a podle
§ 12 písm.
a), c),
d) a
e) zákona
České národní rady č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a
poplatcích za jeho znečišťování, ve znění zákona č.
211/1993 Sb., zákona č.
158/1994 Sb. a zákona č. 86/1995
Sb., (dále jen "zákon"):
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška obsahuje:
a) seznam látek znečišťujících ovzduší, kategorizaci
stacionárních zdrojů znečišťování, limity znečišťování, přípustnou tmavost
kouře a technické podmínky provozu stacionárních zdrojů znečišťování,
b) způsob zjišťování množství emisí a technické prostředky
pro měření emisí,
c) požadavky na vedení provozní evidence velkých a středních
zdrojů znečišťování,
d) požadavky na kvalitu, způsob dodávky a prodej
paliv.
§ 2
Pro účely této vyhlášky se rozumí:
a) hmotnostním tokem emise množství znečišťující látky
odváděné ze stacionárního zdroje znečišťování (dále jen "zdroj znečišťování")
do vnějšího ovzduší (dále jen "ovzduší"), vyjádřené v hmotnostních jednotkách
za jednotku času (například kg.h-1, t.r-1); vyjadřuje míru vlivu zdroje
znečišťování na ovzduší,
b) hmotnostní koncentrací emise množství znečišťující látky
vyjádřené v hmotnostních jednotkách v jednotce objemu nosného plynu (například
mg.m-3); určuje kvalitu technologického procesu z hlediska ochrany
ovzduší,
c) měřením emisí stanovení hmotnostních toků emisí na
základě změřených hodnot hmotnostních koncentrací emisí, popřípadě i objemového
průtoku plynu, který znečišťující látky unáší,
d) výpočtem emisí stanovení hmotnostních toků emisí látkovou
bilancí technologického procesu nebo pomocí emisních faktorů,
e) emisním faktorem poměr hmotnosti do ovzduší přecházející
znečišťující látky ke hmotnosti paliva nebo množství tepla v palivu, nebo
hmotnosti vstupní suroviny, nebo jednotce produkce,
f) kontinuálním měřením emisí průběžné měření hmotnostních
koncentrací emisí pomocí přístrojů pro tento účel konstruovaných, s registrací
a souběžným vyhodnocováním a uchováváním naměřených hodnot pomocí prostředků
výpočetní techniky,
g) jednorázovým měřením emisí měření emisí prováděné pomocí
jednotlivých měření v intervalech a způsobem předepsaným touto vyhláškou;
jednorázové měření se provádí manuálním odběrem vzorku a následnou fyzikální,
fyzikálně-chemickou nebo chemickou analýzou, nebo s použitím přístrojů pro
kontinuální měření, nebo přístroji pro tento účel konstruovanými,
h) jednotlivým měřením měření jedné znečišťující látky v
nosném plynu v trvání od přibližně 1 minuty do 24 hodin, v závislosti na
koncentraci znečišťující látky nebo metodě jejího stanovení,
i) poruchou zdroje znečišťování taková v důsledku technické
závady vzniklá odchylka od normálního provozu, která je popsána v místním
provozním předpisu (§ 7 odst. 2
zákona o ovzduší), včetně lhůty pro její odstranění, při níž souvisle do
doby jejího odstranění nemohou být dodrženy emisní limity,
j) havárií zdroje znečišťování nenadálý nebo neočekávaný
stav, při němž bezprostředně a výrazně vzrostou emise znečišťujících látek a
zdroj nelze zpravidla regulovat ani zastavit běžnými technickými
postupy,
k) palivem jakýkoliv tuhý, kapalný nebo plynný
spalitelný materiál, pokud je spalován za účelem získání v něm obsažené energie
v zařízení k tomu účelu vyrobeném nebo odborně přizpůsobeném; za palivo se
nepovažuje odpad,1a)
l) nebezpečnými stavy ohrožujícími kvalitu
ovzduší havárie a poruchy zdrojů znečišťování,
m) spalovnou nebezpečných odpadů technologické
zařízení pro zneškodňování nebezpečných odpadů spalováním,
n) spalovnou komunálních odpadů technologické
zařízení pro zneškodňování komunálních odpadů spalováním,
o) těkavými organickými sloučeninami (VOC)
všechny organické sloučeniny s výjimkou methanu, které při teplotě 293,15 K (20
st. C) vykazují tlak par nejméně 0,01 kPa nebo které jsou srovnatelně těkavé za
daných podmínek jejich aplikace.
ČÁST DRUHÁ
SEZNAM LÁTEK ZNEČIŠŤUJÍCÍCH OVZDUŠÍ, KATEGORIZACE ZDROJŮ
ZNEČIŠŤOVÁNÍ, LIMITY ZNEČIŠŤOVÁNÍ, PŘÍPUSTNÁ TMAVOST KOUŘE A TECHNICKÉ PODMÍNKY
PROVOZU ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ
§ 3
U technologických objektů obsahujících stacionární zařízení
ke spalování paliv pro výrobu elektřiny nebo tepla se stanovují emisní limity
podle druhu spalovaného paliva a jmenovitého tepelného výkonu zařízení tak, že
samostatným zdrojem znečišťování je
a) kotel, pokud je jeho jmenovitý tepelný výkon 50 MW a
vyšší,
b) u kotlů o jmenovitém tepelném výkonu nižším než 50 MW
1. kotel, pokud je jediným s tímto tepelným
výkonem v kotelně,
2. skupina kotlů s tímto tepelným výkonem, pokud
spalují stejný druh paliva a pokud vypouštějí nebo by s ohledem na uspořádání
mohly vypouštět spaliny společným komínem,
3. ze skupiny kotlů s tímto tepelným výkonem
kotel, který spaluje jiný druh paliva, než který je spalován v ostatních
kotlích,
4. každý z kotlů s tímto tepelným výkonem, pokud
nejsou spaliny vypouštěny nebo by nemohly být s ohledem na uspořádání
vypouštěny společným komínem.
§ 4
Seznam látek znečišťujících ovzduší
Seznam znečišťujících látek (§ 2 zákona o ovzduší) je uveden v
příloze č. 1.
Kategorizace zdrojů znečišťování, limity
znečišťování, přípustná tmavost kouře a technické podmínky provozu zdrojů
znečišťování
§ 5
(1) Kategorizace vybraných zdrojů znečišťování, emisní
limity vybraných zdrojů znečišťování (dále jen "specifické emisní limity"),
přípustná tmavost kouře a technické podmínky provozu vybraných zdrojů
znečišťování jsou uvedeny v příloze č. 2.
Technické podmínky provozu vybraných zdrojů znečišťování, obsahující požadavky
na konstrukci a vybavení zařízení a provozování technologického procesu,
specifické emisní limity doplňují nebo nahrazují. Pro vybrané zdroje
znečišťování platí výhradně specifické emisní limity, přípustná tmavost kouře a
technické podmínky jejich provozu uvedené v příloze č. 2, pokud není v této příloze výslovně stanoveno jinak.
(2) Pro velké a střední zdroje znečišťování,
které nejsou vybranými zdroji znečišťování uvedenými v
příloze č. 2, platí limity a přípustná
tmavost kouře uvedené v příloze č. 3 (dále
jen "obecné emisní limity"). Znečišťující látky, pro které budou všeobecně
platné emisní limity uplatněny, dohodne provozovatel s Českou inspekcí
životního prostředí (dále jen "inspekce");
§ 6
(1) Zařízeními zvlášť závažných technologických procesů
[§ 3 odst. 2 písm. a) zákona o
ovzduší - velké zdroje znečišťování] jsou vybrané technologické procesy
a zařízení označené v příloze č. 2 jako
velký zdroj znečišťování a v ostatních případech, překračuje-li při
projektovaném výkonu zdroje a při hmotnostní koncentraci odpovídající emisnímu
limitu roční hmotnostní tok emise alespoň jedné nebo více z dále uvedených
znečišťujících látek hodnotu:
a) 200 t tuhých znečišťujících látek nebo
b) 1000 t oxidu siřičitého nebo
c) 4 t chloru a jeho těkavých anorganických sloučenin
uváděných jako chlor nebo
d) 10 t těkavých organických látek uváděných jako
elementární uhlík nebo
e) 200 t oxidů dusíku uváděných jako oxid dusičitý
nebo
f) 1 t sulfanu (sirovodíku) nebo
g) 2 t těkavých anorganických sloučenin fluoru uváděných
jako fluor nebo
h) 50 t oxidu uhelnatého.
(2) Zařízeními závažných technologických procesů [§ 3 odst. 2 písm. b) zákona o
ovzduší - střední zdroje znečišťování] jsou vybrané technologické
procesy a zařízení označené v příloze č. 2
jako střední zdroje znečišťování a v ostatních případech, činí-li při
projektovaném výkonu zdroje a při hmotnostní koncentraci odpovídající emisnímu
limitu roční hmotnostní tok emise alespoň jedné nebo více znečišťujících látek
od 20 do 100 % ročních hmotnostních toků emisí znečišťujících látek uvedených v
předchozím odstavci.
ČÁST TŘETÍ
ZPŮSOB ZJIŠŤOVÁNÍ MNOŽSTVÍ EMISÍ A TECHNICKÉ PROSTŘEDKY PRO
MĚŘENÍ EMISÍ
§ 7
Společná ustanovení
(1) Množství vypouštěných znečišťujících látek
(dále jen "emise") se zjišťuje pomocí měření, popřípadě výpočtem, pokud se od
měření upustilo v případech uvedených v odstavci 9. Emisní faktory pro vybrané
technologie jsou uvedeny v příloze č. 4.
(2) Emise zjišťované s pomocí měření prokazují provozovatelé
jednorázovým měřením nebo kontinuálním měřením.
(3) Pomocí měření jsou zjišťovány emise jen těch znečišťujících
látek, pro něž má daný zdroj znečišťování určeny emisní limity. Toto ustanovení
neplatí pro jmenovitě určené zdroje znečišťování (§
13 až 16).
(4) Odběr vzorků nebo měření se provádí v místě před vyústěním
odpadního plynu do ovzduší nebo na jiném místě, jestliže je v něm složení
odpadního plynu stejné jako ve vyústění nebo je přesně definováno obsahem
srovnávací složky, nejčastěji kyslíku. Vlastní analýza se provádí způsobem a
postupy uvedenými v oprávnění k autorizovanému měření emisí.1)
(5) Vybudování měřicího místa a jeho udržování v
provozuschopném stavu zajišťuje provozovatel.
(6) Jako součást technicko-organizačních opatření provozovatel
uvede též způsob sledování provozu zdroje a stanovení emisí pro případ výpadku
(havárie) kontinuálního měření emisí.
(7) Zařízení, která jsou provozována pouze v situaci krajní
nouze nebo po dobu v úhrnu nepřekračující 700 hodin v kalendářním roce a jsou
pro taková použití předem označena a evidována inspekcí, nemusejí být
kontinuálním měřením vybavena, i kdyby jinak takové povinnosti podléhala (§ 13 až 16).
(8) Provozovatelé zařízení podle odstavce 7 mohou požádat
inspekci o individuální úpravu rozsahu a lhůt jednorázového měření.
(9) Od měření lze upustit v případech, kdy
a) nelze dostupnými technickými prostředky
zaručit, že měření odráží skutečný stav znečišťování ovzduší,
b) bylo měřením nebo rozborem provozní situace a podmínek
jednoznačně prokázáno, že je emise závislá pouze na množství a složení
používané suroviny.
Jednorázové měření
§ 8
(1) Jednorázové měření se provádí u velkých a středních
zdrojů znečišťování po kolaudaci zdroje a dále vždy po každé záměně paliva nebo
suroviny, po každém významném a trvalém zásahu do konstrukce či vybavení
zdroje, který by mohl vést ke zvýšení emisí, a to do šesti měsíců od vzniku
některé z uvedených změn, a dále
Termín a rozsah měření oznámí provozovatel inspekci nejméně 14
dní předem. Pokud provozovatel nemůže termín měření dodržet, je povinen to
neprodleně oznámit inspekci.
a) u velkých zdrojů znečišťování jedenkrát
za kalendářní rok, pokud nemají povinnost měřit kontinuálně,
b) u středních zdrojů znečišťování
1. jednou za tři kalendářní roky u kotlů
spalujících tuhá, kapalná nebo plynná paliva o tepelném výkonu rovném nebo
vyšším než 1 MW a dále u zdrojů znečišťování, u kterých se dodržování emisních
limitů dosahuje úpravou technologického řízení výrobního procesu nebo použitím
zařízení k čištění odpadního plynu,
2. jednou za pět kalendářních roků u ostatních
středních zdrojů znečišťování.
(2) Jednorázovým měřením se stanovují emise těch
znečišťujících látek, pro něž má daný proces určeny emisní limity, s výjimkou
těch znečišťujících látek, jejichž roční hmotnostní toky emisí překračují
hodnoty uvedené v § 6 odst. 1. Odchylně od
tohoto ustanovení je povinnost měření upravena u jmenovitě určených zdrojů
znečišťování (§ 13 až 16).
(3) Použité manuální metody pro měření musí být schopny
změřit koncentraci znečišťujících látek alespoň ve výši 10 % emisního limitu.
Přednost mají integrální metody stanovení koncentrací znečišťujících látek.
Je-li nezbytné užít bodového odběru vzorku, je třeba počet odebraných vzorků
přiměřeně zvýšit.
(4) Jednorázová měření zajišťují provozovatelé
prostřednictvím osob k měření způsobilých.1)
§ 9
(1) Při jednorázovém měření manuálními metodami se
provádějí nejméně
a) tři jednotlivá měření za obvyklého provozu zdrojů
znečišťování s neměnnými provozními podmínkami a nejméně jedno další jednotlivé
měření, došlo-li ke změně provozních podmínek pokrývající alespoň 6 hodin
provozu zdroje znečišťování,
b) šest jednotlivých měření u zdrojů znečišťování s
proměnlivými provozními podmínkami pokrývajících alespoň 12 hodin provozu
zdroje znečišťování,
c) tři jednotlivá měření u zdrojů znečišťování s
periodickým, přerušovaným, šaržovým způsobem výroby tak, že každé pokrývá
časový interval cyklu nebo šarže, pokud trvá maximálně 4 hodiny a počátek a
konec je zřetelně definován. Trvá-li cyklus více než 4 hodiny, měří se emise
průběžně po celou dobu trvání jednoho výrobního cyklu. U zdrojů s opakováním
cyklu v intervalu delším než jeden den se měří jeden výrobní cyklus.
Doba odběru dílčích, na sebe navazujících vzorků se přizpůsobí
očekávaným koncentracím. Měření se vyhodnotí jako vážený průměr
veličin. (2) Použije-li se k jednorázovému měření přístrojů pro
kontinuální měření nebo kontinuálně pracujících přístrojů pro tento účel
konstruovaných, činí minimální doba měření
a) 6 hodin u zdrojů znečišťování s neměnnými provozními
podmínkami,
b) 12 hodin u zdrojů znečišťování s proměnlivými
provozními podmínkami.
U zdrojů znečišťování s periodickým, přerušovaným nebo šaržovým
způsobem výroby se měření provádí po celou dobu trvání cyklu. Trvá-li cyklus
nejdéle 4 hodiny, musí jednorázové měření zahrnovat nejméně tři šarže, pokud je
možno je provést během jednoho dne. Trvá-li jeden cyklus déle než 4 hodiny,
měří se emise průběžně po celou dobu trvání jednoho výrobního
cyklu.§ 10
(1) Výsledky jednorázového měření musí být
zpracovány tak, aby je bylo možno porovnat s emisními limity. Schopnost zdroje
dodržovat emisní limity je prokázána, pokud je střední hodnota zjištěné
koncentrace menší než emisní limit.
(2) Vyhodnocení jednorázového měření musí též obsahovat
emisní faktory a podmínky jejich platnosti odvozené pro jednotlivé konkrétní
měřené zařízení nebo technologický proces.
(3) Jednorázové měření přístroji pro kontinuální měření nebo
kontinuálně pracujícími přístroji pro tento účel konstruovanými se vyhodnotí
jako střední hodnoty za každých 30 minut měření a průměr za celé
měření.
Kontinuální měření
§ 11
(1) Kontinuální měření se použije u velkých zdrojů
znečišťování v těch případech, kdy se emisního limitu dosahuje úpravou
technologického řízení výrobního procesu nebo použitím zařízení k čištění
odpadního plynu.
(2) Kontinuálním měřením se zjišťuje dodržování emisního
limitu pouze té znečišťující látky, jejíž roční hmotnostní tok emise překračuje
hodnoty uvedené v § 6 odst. 1.
(3) Odchylně od ustanovení odstavců 1 a 2 je povinnost
kontinuálního měření upravena u jmenovitě určených zdrojů znečišťování (§ 13 až 16).
(4) Tam, kde to provozovatel považuje za účelné nebo
hospodárné, může v rámci technicko-organizačních opatření navrhnout nahrazení
kontinuálního měření jiným kontinuálním způsobem sledování stálosti funkce
zařízení k odstraňování znečišťujících látek.
(5) Data zjišťovaná kontinuálním měřením nebo jiným
kontinuálním způsobem ve smyslu předcházejícího odstavce musí být uschována a
chráněna proti pozměňování.
(6) Metody měření a technické požadavky na přístroje pro
kontinuální měření jsou uvedeny v příloze č. 5. Technické požadavky v odpovídajícím rozsahu a vztahující se k použité
metodě musí splnit i přístroje pro měření referenčních a komplementárních
veličin a přístroje nahrazující kontinuální měření ve smyslu odstavce 4.
(7) Kalibrace měřidel se provádí postupem a ve lhůtách, které
jsou předepsány výrobcem. Provádí ji pomocí standardů ten, kdo kontinuální
měření provozuje.
(8) Správnost údajů kontinuálního měření musí být jednou za
rok ověřena oprávněnou osobou ve smyslu § 3 odst. 2 písm. i) zákona; dále vždy při významném zásahu do měřicího systému nebo
technologického procesu nebo významné změně zpracovávaných surovin.
§ 12
(1) Z hodnot naměřených v intervalech ne kratších než 1
minuta dle typu přístroje se vypočte střední hodnota koncentrace příslušné
znečišťující látky za každých 30 minut měření při stanovených referenčních
podmínkách. Za třicetiminutovou střední hodnotu se považuje aritmetický průměr
výsledků zaznamenaných měření po dobu nejméně 20 minut sledovaného
intervalu.
(2) Střední hodnoty se roztřídí pomocí počítače do nejméně 20
tříd, na které je rozdělen interval od nuly do dvojnásobku emisního limitu, a
to počínaje prvním dnem kalendářního roku nebo prvním dnem zahájení provozu.
Zvlášť se zaznamená překročení 1,2násobku a dvojnásobku emisního
limitu.
(3) Ze středních hodnot se vypočte průměrná denní střední
hodnota koncentrace znečišťující látky a porovná se s hodnotou emisního limitu;
překročení se zaznamená.
(4) Hodnoty musí být kdykoliv přístupné, výstupy z nich se
zpracovávají denně a souhrnně pak poslední den kalendářního roku. Denní výstupy
mohou být vytištěny nebo mohou být ukládány na záložní elektronický nosič.
Souhrnný výstup za kalendářní rok musí být vytištěn.
(5) Při použití kontinuálního měření emisí se emisní limit
považuje za dodržený, jestliže jsou v průběhu kalendářního roku současně
splněny tyto podmínky:
a) roční průměr denních středních hodnot je
nižší než hodnota emisního limitu,
b) 95 % všech středních hodnot je nižší než 120 % emisního
limitu,
c) všechny střední hodnoty jsou nižší než
dvojnásobek hodnoty emisního limitu,
d) pro stacionární spalovací zařízení s
jmenovitým tepelným výkonem 50 MW a vyšším žádná z měsíčních středních hodnot
nepřesáhne emisní limit a pro oxid siřičitý a tuhé znečišťující látky 97 % a
pro oxidy dusíku 95 % všech 48hodinových středních hodnot nepřesáhne 110 %
emisního limitu.
(6) Při hodnocení dodržení emisního limitu se nepřihlíží k
výpadkům kontinuálního měření, nepřekročí-li 5 % celkové provozní doby zdroje
znečišťování v kalendářním roce.
(7) Do hodnot rozhodných pro posouzení dodržení emisního
limitu se nezahrnují údaje zjištěné v době uvádění zařízení zdroje znečišťování
do provozu, v době jeho odstavování z provozu nebo při odstraňování jeho
poruchy, popřípadě havárie. Délka přípustné doby trvání těchto stavů se řídí
návodem k obsluze zpracovaným výrobcem zařízení a musí být uvedena v souboru
technicko-organizačních opatření jako závazné součásti místního provozního
předpisu.
(8) Zpracování výsledků kontinuálního měření u
stacionárních spalovacích zařízení s jmenovitým tepelným výkonem větším než 50
MW musí také umožnit vyjádření
a) měsíční průměrné hmotnostní koncentrace
emise,
b) pro oxid siřičitý a tuhé znečišťující látky 97.
percentilu 48hodinových průměrů hmotnostní koncentrace emise a skutečnosti, zda
při ročním základu hodnocení padne do pásma 110 % emisního limitu,
c) pro oxidy dusíku 95. percentilu 48hodinových průměrů
hmotnostní koncentrace emise a skutečnosti, zda při ročním základu hodnocení
padne do pásma 110 % emisního limitu.
Měření u jmenovitě určených zdrojů
znečišťování
§ 13
Elektrárny, teplárny a výtopny
(1) U elektráren, tepláren a výtopen se měřením zjišťují tuhé
znečišťující látky, oxid siřičitý, oxidy dusíku s přepočtem na oxid dusičitý,
oxid uhelnatý a obsah kyslíku.
(2) U zdroje znečišťování o jmenovitém tepelném výkonu do 150
MW se zjišťují látky podle odstavce 1 jednorázovým měřením, při jmenovitém
tepelném výkonu vyšším než 150 MW kontinuálním měřením.
(3) U zdrojů znečišťování uvedených v odstavcích 1 a 2 se
neprovádí měření tuhých znečišťujících látek, jde-li o zdroje spalující výlučně
plynné palivo, a oxidu siřičitého, jde-li o zdroje spalující plynné nebo
kapalné palivo, jestliže dodavatel paliva zaručuje stálý obsah síry v palivu na
takové úrovni, aby při spalování nebyl překročen emisní limit.
(4) U elektráren, tepláren a výtopen s kotli o jmenovitém
tepelném výkonu 50 MW a vyšším, spalujícími tuhá nebo kapalná paliva, se ve
spalinách zjišťují jednorázovým měřením emise těžkých kovů uvedených v
příloze č. 1 a perzistentních organických
látek (polychlorované bifenyly, polychlorované dibenzodioxiny, polychlorované
dibenzofurany, polycyklické aromatické uhlovodíky) vždy po prvním uvedení
zdroje do provozu a dále vždy po každé záměně paliva nebo po každém významném a
trvalém zásahu do konstrukce nebo vybavení zdroje, a to do šesti měsíců od
vzniku jedné z výše uvedených skutečností. U zdrojů již provozovaných musí být
měření podle tohoto odstavce provedeno do 30. června 1998.
§ 14
Spalovny nebezpečného
odpadu
(1) U spaloven nebezpečného odpadu se ve spalinách
zjišťuje měřením
a) teplota spalin, obsah kyslíku a oxidu
uhelnatého,
b) obsah tuhých znečišťujících látek, anorganických
sloučenin chloru (vyjádřených jako chlorovodík), oxidu siřičitého, oxidů dusíku
(vyjádřených jako oxid dusičitý),
c) obsah anorganických sloučenin fluoru (vyjádřených jako
fluorovodík) a organických látek (vyjádřených jako sumární uhlík),
d) obsah rtuti, thallia, kadmia, arsenu, niklu, chromu,
kobaltu, olova, mědi, manganu a jejich sloučenin,
e) součtový obsah polychlorovaných dibenzodioxinů a
dibenzofuranů, v němž jsou jednotlivé složky přepočteny pomocí koeficientů
ekvivalentu toxicity podle přílohy č. 6.
(2) Znečišťující látky, teplota spalin a obsah kyslíku
uvedené v odstavci 1 se zjišťují:
a) kontinuálním měřením u všech spaloven, a to
znečišťující látky, teplota spalin a obsah kyslíku uvedené pod písmenem
a),
b) kontinuálním měřením u spaloven s výkonem vyšším než 1
t/h spalovaného odpadu; do výkonu 1 t/h spalovaného odpadu jednorázovým měřením
alespoň jednou v kalendářním roce; a to znečišťující látky uvedené pod písmenem
b),
c) jednorázovým měřením jednou v kalendářním roce u všech
spaloven, a to znečišťující látky uvedené pod písmeny c) a d),
d) jednorázovým měřením vždy po prvním
uvedení spalovny do provozu a dále během prvních dvanácti měsíců provozu
jednorázovým měřením každé dva měsíce a v dalších letech dvěma jednorázovými
měřeními ročně v intervalu mezi měřeními ne kratším než tři měsíce, a to
znečišťující látky uvedené pod písmenem e).
(3) Kontinuální měření teploty a obsahu kyslíku podle
odstavce 1 písm. a) se provádějí ve spalovací komoře za posledním přívodem
spalovacího vzduchu. Měření obsahu kyslíku lze provádět i za spalovací komorou
před místem dalšího přívodu vzduchu.
(4) Provozovatel po vydání souhlasu orgánu
ochrany ovzduší2a) neprovádí měření emisí těch
znečišťujících látek uvedených v odstavci 1 písm. c) až e), jejichž výskyt lze
ve spalinách, s přihlédnutím ke složení spalovaného odpadu, prokazatelně
vyloučit.
§ 15
Spalovny komunálního odpadu
(1) U spaloven komunálního odpadu se ve spalinách zjišťuje
měřením a) teplota spalin a obsah kyslíku,
b) obsah tuhých znečišťujících látek a oxidu
uhelnatého,
c) obsah anorganických sloučenin chloru (vyjádřených jako
chlorovodík), oxidu siřičitého, oxidů dusíku (vyjádřených jako oxid
dusičitý),
d) obsah anorganických sloučenin fluoru (vyjádřených jako
fluorovodík),
e) obsah rtuti, thallia, kadmia, arsenu, niklu, chromu,
kobaltu, olova, mědi, manganu a jejich sloučenin,
f) obsah organických látek (vyjádřených jako sumární
uhlík),
g) součtový obsah polychlorovaných dibenzodioxinů a
dibenzofuranů, v němž jsou jednotlivé složky přepočteny pomocí koeficientů
ekvivalentu toxicity podle přílohy č. 6.
(2) Znečišťující látky, teplota spalin a obsah kyslíku
uvedené v odstavci 1 se zjišťují takto:
a) kontinuálním měřením u všech spaloven, a to teplota
spalin a obsah kyslíku uvedené pod písmenem a),
b) kontinuálním měřením u spaloven s výkonem vyšším než 1
t/h spalovaného odpadu; do výkonu 1 t/h spalovaného odpadu jednorázovým měřením
alespoň jednou v kalendářním roce; a to znečišťující látky uvedené pod písmenem
b),
c) kontinuálním měřením u spaloven s výkonem vyšším než 3
t/h spalovaného odpadu; do výkonu 3 t/h spalovaného odpadu jednorázovým měřením
alespoň jednou v kalendářním roce; a to znečišťující látky uvedené pod písmenem
c),
d) jednorázovým měřením jednou v kalendářním
roce u všech spaloven, a to znečišťující látky uvedené pod písmeny d) až f), a
během prvních dvanácti měsíců provozu jednorázovým měřením každé tři měsíce a v
dalších letech dvěma jednorázovými měřeními ročně v intervalu mezi měřeními ne
kratším než tři měsíce pro znečišťující látky uvedené pod písmenem
g).
(3) Kontinuální měření teploty a obsahu kyslíku podle
odstavce 1 písm. a) se provádějí ve spalovací komoře za posledním přívodem
spalovacího vzduchu. Měření obsahu kyslíku lze provádět i za spalovací komorou
před místem dalšího přívodu vzduchu.
§ 16
Výroba vápna, cementu a zpracování
magnezitu
(1) Při výpalu vápna, cementářského slínku a magnezitu se
zjišťuje kontinuálním měřením emise tuhých znečišťujících látek, oxidů dusíku
(v přepočtu na oxid dusičitý) a oxidu siřičitého každé z těchto látek, pokud
hmotnostní tok emise překračuje 15 kg/h. Funkce odlučovačů tuhých
znečišťujících látek však musí být průběžně sledována a evidována.
(2) U šachtových vápenických pecí s vnitřním topením se
zjišťují emise tuhých znečišťujících látek, oxidů dusíku (v přepočtu na oxid
dusičitý) a oxidu siřičitého jednorázovým měřením tak, aby byly získány hodnoty
hmotnostních toků emisí odpovídající celému zavážecímu cyklu, a to alespoň
jednou v kalendářním roce.
(3) U mlecích zařízení a chladičů při výrobě vápna, cementu
a zpracování magnezitu se zjišťuje kontinuálním měřením emise tuhých
znečišťujících látek, pokud hmotnostní tok emise překračuje 15 kg/h. Funkce
odlučovačů však musí být průběžně sledována a evidována.
(4) Na základě souhlasu orgánu ochrany
ovzduší2a) lze od kontinuálního měření emise oxidu siřičitého podle odstavce 1
upustit za předpokladu, že hmotnostní koncentrace oxidu siřičitého zjištěná z
materiálové bilance a ověřená jednorázovým měřením je nižší než 50 % hodnoty
emisního limitu.
ČÁST ČTVRTÁ
POŽADAVKY NA VEDENÍ PROVOZNÍ EVIDENCE VELKÝCH A STŘEDNÍCH
ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ
§ 17
Provozní evidence
Provozní evidence je dokladem o plnění povinností stanovených
provozovateli zákonem o ovzduší a touto vyhláškou. Je rovněž základním zdrojem
údajů pro zpracování databází informačních systémů o zdrojích znečišťování
ovzduší a jejich emisích a k hodnocení účinků zdrojů znečišťování na životní
prostředí.
§ 18
Obsah provozní evidence a poskytování
údajů
(1) Provozní evidence se vede samostatně pro každý jednotlivý
velký a střední zdroj znečišťování. Její součástí jsou záznamy o souhrnném
měsíčním a ročním vyhodnocení provozních údajů vedených pro každé jednotlivé
zařízení zdroje znečišťování a dále provozní údaje o zdroji související se
sledovaným znečišťováním ovzduší. V případě středního zdroje znečišťování -
kotelny, která obsahuje výhradně kotle s instalovanými výkony do 0,2 MW, se
výše uvedené záznamy vedou pro zdroj jako celek.
(2) V provozní evidenci se zaznamenávají:
a) stálé údaje nutné k identifikaci zdroje znečišťování a
proměnné údaje o provozu zařízení a technologie, produkovaných emisích, o
jakosti a spotřebě paliva a surovin, o zařízení k omezování emisí, o emisích a
jejich měření, o provozu zařízení ve smyslu § 7 odst. 7, a to v rozsahu uvedeném v příloze č. 7,
b) údaje o poruchách, způsobu jejich odstranění; dále údaje
o haváriích a způsobu jejich likvidace.
(3) Souhrnné vyhodnocení údajů provozní evidence
obsahuje přehled všech stálých údajů a průměrných hodnot všech proměnných
údajů. Souhrnné vyhodnocení zpracovávají provozovatelé podle vzoru poskytnutého
příslušným orgánem každý rok a předávají ho příslušnému orgánu ochrany ovzduší
k datu stanovenému pro splnění oznamovací povinnosti podle
§ 8 odst. 1 zákona. Pro
uchovávání provozní evidence a souvisejících dokladů platí obecné předpisy pro
archivaci.3)
(4) Provozovatel poskytuje na základě žádosti příslušného
orgánu ochrany ovzduší údaje vedené v provozní evidenci kdykoliv.
(5) Provozovatel oznamuje údaje o zahájení a ukončení
provozu, včetně změn podmínek provozování zdrojů znečišťování, do 15 dnů od
vzniku těchto skutečností4)
a) inspekci (velké a střední zdroje znečišťování),
b) okresnímu úřadu, na jehož území se zdroj znečišťování
nachází, (střední zdroje znečišťování).
(6) Údaje, které provozovatel označí za předmět obchodního
tajemství,5) nesmějí být bez jeho písemného souhlasu
předány třetím osobám. Za předání třetím osobám se nepovažuje využití údajů pro
zpracování databází informačních systémů o zdrojích znečišťování ovzduší a
jejich emisích prováděných v působnosti Ministerstva životního
prostředí.
§ 19
Hlášení havárie
(1) Hlášení provozovatele bezodkladně po zjištění havárie
orgánům ochrany ovzduší6) obsahuje:
a) název zařízení a určení místa a času vzniku, a pokud je
to známo, i předpokládanou dobu trvání havárie,
b) druh emisí znečišťujících látek a jejich pravděpodobné
množství,
c) přijatá opatření.
(2) Do 14 dnů po hlášení havárie podle odstavce 1
provozovatelé vypracují a předají zprávu, která vedle souhrnu všech dostupných
podkladů pro stanovení množství uniklých znečišťujících látek do ovzduší
obsahuje:
a) název zařízení, u něhož došlo k havárii,
b) časové údaje o vzniku a době trvání havárie,
c) druh a množství emisí znečišťujících látek po dobu
havárie,
d) příčinu havárie,
e) přijatá konkrétní opatření k zamezení vzniku dalších
případů havárií,
f) časový údaj o hlášení havárie
inspekci.
(3) Provozovatel poskytne na vyžádání inspekce doplňující
údaje, které souvisejí se vznikem, průběhem, likvidací a s důsledky
havárie.
ČÁST PÁTÁ
POŽADAVKY NA KVALITU, ZPŮSOB DODÁVKY A PRODEJ
PALIV
§ 20
(1) Za palivo se považuje zejména:
a) černé uhlí a paliva z něj odvozená (například brikety,
koks, proplastek, aditivovaná a bezdýmná paliva),
b) hnědé uhlí a paliva z něj odvozená (například brikety,
polokoks, aditivovaná a bezdýmná paliva),
c) rašelinové brikety, palivová rašelina,
d) přírodní kusové dříví, včetně přirostlé kůry, chrastí a
šišek, i ve formě například štěpků,
e) přírodní nekusové dřevo (například piliny, brusný prach
nebo kůra) i ve formě například briket,
f) sláma, tráva nebo podobné rostlinné látky,
g) produkty destilace ropy a další oleje (s obsahem PCB do
10 ppm), metanol nebo etanol, bionafta a produkty destilace uhlí,
h) zemní plyn ropný nebo karbonský, svítiplyn, propan či
butan nebo jejich směs a jiné čisté uhlovodíky, vodík,
i) koksárenský plyn, důlní plyn, vysokopecní plyn,
konvertorový plyn, bioplyn, plyn z rafinerií, syntézní plyn s obsahem síry do
0,1 % hm. a jiné průmyslové plyny s obsahem síry do 0,1 % hm.
(2) Brikety z paliv smějí být vyrobeny pouze s použitím
takových pojiv, o nichž je předem známo, že při jejich spalování nevznikají
jiné látky než při spalování paliv.
(3) Palivo dodávané pro spalování v malých
zdrojích znečišťování7) a obyvatelstvu musí splňovat
požadavky na jakost uvedené v příloze č. 8.
(4) Při nabídce paliva a distribuci prodejce osvědčuje
jeho kvalitu. Osvědčení musí obsahovat:
a) obchodní jméno, sídlo a identifikační číslo nebo jméno,
příjmení, bydliště, místo podnikání prodejce,
b) druh paliva a jeho výrobní označení,
c) prohlášení o nepřekročení příslušné limitní měrné
sirnatosti nebo obsahu síry,
d) hmotnost,
e) datum nakládky,
f) obchodní jméno, sídlo nebo jméno a příjmení, bydliště,
popřípadě místo podnikání kupujícího,
g) jméno a příjmení pracovníka, který osvědčení
vystavil.
ČÁST ŠESTÁ
PŘECHODNÁ, ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 21
(1) Povinnost kontinuálního měření stanovená před účinností
této vyhlášky se i nadále nevztahuje:
a) na zdroje znečišťování, pro něž inspekce stanovila termín
pro dosažení emisních limitů nového zdroje podle
§ 14 odst. 3 zákona o
ovzduší a § 3 odst. 2
písm. h) zákona na dobu po 1. červnu 1997; v těchto případech musí být
kontinuální měření zahájeno k takto stanovenému termínu,
b) a zdroje znečišťování, jejichž provoz bude v návaznosti
na rozhodnutí inspekce o emisních limitech podle
§ 14 odst. 3 zákona o
ovzduší a § 3 odst. 2
písm. h) zákona nejpozději do 31. prosince 1998 ukončen.
(2) Provozovatelé středních zdrojů znečišťování, kteří učinili
opatření k dosažení emisních limitů stanovených pro nové zdroje znečišťování
před účinností této vyhlášky a v tomto období neuskutečnili dosud jednorázová
měření, provedou měření nejpozději do 30. června 1998.
§ 22
Emisní limity uvedené v přílohách č. 2 a 3, které byly vyhlášeny před
účinností této vyhlášky opatřením Federálního výboru pro životní prostředí k
zákonu č. 309 ze dne 9. července 1991 o ochraně ovzduší před znečišťujícími
látkami vyhlášeným v částce 84/1991 Sb., ve znění opatření
Federálního výboru pro životní prostředí ze dne 23. června 1992 vyhlášeného v
částce 84/1992 Sb. a
vyhlášky č. 122/1995 Sb., nejsou
zpřísněnými nebo nově vyhlašovanými emisními limity ve smyslu
§ 5 odst. 6 zákona o
ovzduší. Běh lhůt podle § 5
odst. 6 zákona o ovzduší započatých pro tyto emisní limity před
účinností této vyhlášky zůstává zachován.
§ 23
Zrušují se:
1. vyhláška Ministerstva životního prostředí č.
205/1993 Sb., kterou se stanoví
požadavky na vedení provozní evidence velkých a středních zdrojů znečišťování a
rozsah dalších údajů poskytovaných jejich provozovateli orgánům ochrany
ovzduší,
2. vyhláška Ministerstva životního prostředí č.
206/1993 Sb., kterou se stanoví
požadavky na kvalitu paliv k přímému spalování a jejich prodej,
3. vyhláška Ministerstva životního prostředí č.
270/1993 Sb., o způsobu
zjišťování množství emisí a o technických prostředcích pro jejich měření u
velkých a středních zdrojů znečišťování, ve znění vyhlášky č. 304/1995
Sb.,
4.
přílohy č.
1, 2 a
3
opatření Federálního výboru pro životní prostředí k zákonu č. 309 ze dne 9.
července 1991 o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami vyhlášeného v
částce 84/1991 Sb., ve znění
opatření Federálního výboru pro životní prostředí ze dne 23. června 1992
vyhlášeného v částce 84/1992
Sb. a vyhlášky č. 122/1995
Sb.
Ministr:
Ing. Skalický v. r.
Příl.1
SEZNAM ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK
0. skupina - Základní znečišťující látky
tuhé znečišťující látky
oxid siřičitý
oxidy dusíku
oxid uhelnatý
těkavé organické sloučeniny
(VOC)
1. skupina
1. podskupina
azbest
benzo(a) pyren
2-naftylamin
beryllium a jeho sloučeniny vyjádřené jako
Be
kadmium a jeho sloučeniny vyjádřené jako
Cd
dibenzoantracen
2. podskupina
arsen a jeho sloučeniny vyjádřené jako
As
sloučeniny chromu šestimocného vyjádřené jako
Cr
kobalt a jeho sloučeniny vyjádřené jako
Co
nikl a jeho sloučeniny vyjádřené jako
Ni
3. podskupina
akrylonitril
benzen
1,3-butadien
1,2-dibromethan
epichlorhydrin
ethylenoxid (oxiran)
hydrazin
propylenoxid
vinylchlorid
4. podskupina
polychlorované bifenyly
polychlorované dibenzofurany
polychlorované
dibenzodioxiny
2. skupina
1. podskupina
rtuť a její sloučeniny vyjádřené jako
Hg
thallium a jeho sloučeniny vyjádřené jako
Tl
2. podskupina
selen a jeho sloučeniny vyjádřené jako
Se
telur a jeho sloučeniny vyjádřené jako
Te
3. podskupina
antimon a jeho sloučeniny vyjádřené jako
Sb
cín a jeho sloučeniny vyjádřené jako
Sn
fluoridy vyjádřené jako F minus
chrom a jeho sloučeniny (mimo Cr VI) vyjádřené jako
Cr
kyanidy vyjádřené jako CN minus
mangan a jeho sloučeniny vyjádřené jako
Mn
měď a její sloučeniny vyjádřené jako
Cu
olovo a jeho sloučeniny vyjádřené jako
Pb
vanad a jeho sloučeniny vyjádřené jako
V
zinek a jeho sloučeniny vyjádřené jako
Zn
3. skupina
1. podskupina
antimonovodík (stibin)
arsenovodík (arsan)
fosforovodík (fosfan)
fosgen
chlorkyan
2. podskupina
brom a jeho plynné sloučeniny vyjádřené jako
HBr
fluor a jeho plynné sloučeniny vyjádřené jako HF
chlor
kyanovodík
sirovodík (sulfan)
silné anorganické kyseliny vyjádřené jako
H
3. podskupina
amoniak
anorganické plynné sloučeniny chloru vyjádřené jako
HCl
4. skupina
1. podskupina
acetaldehyd
anilin
benzylchlorid
diethylamin
1,2-dichlorethan
1,1-dichlorethylen
dimethylamin
ethanolamin
ethylakrylát
fenol
formaldehyd
kresoly
kyselina akrylová
kyselina mravenčí
merkaptany
methylakrylát
methylamin
nitrobenzen
nitrofenoly
nitrokresoly
nitrotolueny
pyridin
sirouhlík
1,1,2,2-tetrachlorethan
tetrachlorethylen
thioethery
o-toluidin (2-methylanilin)
trichlormethan
trichlorethylen
2. podskupina
benzaldehyd
butylaldehyd
1,4-dichlorbenzen
1,1-dichlorethan
ethylbenzen
furfural (2-furaldehyd)
chlorbenzen
2-chloropren
(2-chlor-1,3-butadien)
2-chlorpropan
izopropylbenzen
kyselina octová
methylacetát
methylmetakrylát
1-methylnaftalen
2-methylnaftalen
naftalen
styren
toluen
vinylacetát
xyleny
3. podskupina
aceton
alkylalkoholy
bifenyl
2-butanon
butylacetát
dibutylether
diethylether
difenylether
1,2-dichlorethylen
dichlormethan
diizopropylether
dimethylether
ethylacetát
ethylenglykol
4-hydroxy-4-ethyl-2-pentanon
chlorethan
methylester kyseliny benzoové
4-methyl-2-pentanol
N-methylpyrolidon
olefiny s výjimkou 1,3-butadienu
parafiny s výjimkou
methanu
Příl.2
KATEGORIZACE VYBRANÝCH ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ,
SPECIFICKÉ EMISNÍ LIMITY, PŘÍPUSTNÁ TMAVOST KOUŘE A TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZU
VYBRANÝCH ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ
Pro účely této přílohy vyhlášky se užívá
označení:
- vztažné podmínky A pro emisní limit, znamenající
koncentraci příslušné látky v suchém plynu za normálních podmínek (101,32 kPa,
0 stC), někdy s udáním referenčního obsahu některé látky v nosném plynu
(obvykle kyslíku)
- vztažné podmínky B pro emisní limit, znamenající
koncentraci příslušné látky ve vlhkém plynu za normálních podmínek (101,32 kPa,
0 stC), někdy s udáním referenčního obsahu některé látky v nosném plynu
(obvykle kyslíku)
- vztažné podmínky C pro emisní limit, znamenající
koncentraci příslušné látky v nosném plynu za obvyklých provozních
podmínek.
Označení "nest." u číselných hodnot emisních limitů značí, že pro
uvedenou znečišťující látku se emisní limit nestanovuje.
1.
Palivoenergetický průmysl
1.1 Spalování paliv za účelem výroby tepla a/nebo elektřiny
v technologických objektech obsahujících stacionární zařízení o jmenovitém
tepelném výkonu vyšším nebo rovném 0,2 MW (střední a velké zdroje
znečišťování). Stejné emisní limity platí i pro tatáž zařízení mimo
palivoenergetický průmysl.
Emisní limity platí pro vztažné podmínky A a obsah
kyslíku v nosném plynu, uvedeném ve sloupci 7. Není-li stanoveno jinak, platí
emisní limity tmavosti kouře uvedené v příloze č.
3 v bodě 5.
+------------+-----------------------------------------------------+----------+ |Instalov. | Emisní limit v (mg/m3) pro | Refer. | |tepelný +---------+----------+----------+----------+----------+ obsah | |výkon | tuhé | oxid | oxidy | oxid | organ. | kysl. | |(MWt) | látky | siřič. | dusíku | uheln. | látky | O2 | | | TL | SO2 | j. NO2 | CO | j. * C | (%) | +------------+---------+----------+----------+----------+----------+----------+ | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | +------------+---------+----------+----------+----------+----------+----------+ * označuje sumu
1.1.1 Uhelné kotle s granulačním, výtavným a roštovým
ohništěm 1), 3)
+------------------------+------+--------+------------+----------+----------+---------+ | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | +------------------------+------+--------+------------+----------+----------+---------+ |je větší nebo rovno 0,2 | - | - | 650 | - | nest. | 6 | | | - | - | 1100 2) | - | -"- | -"- | |je větší než 0,2 až 1 | - | - | - | nest. | -"- | -"- | |je větší než 1 až 5 | - | - | - | 650 | -"- | -"- | |je větší než 0,2 až 5 |250 | - | - | - | -"- | -"- | |je větší než 0,2 až 50 | - | 2500 | - | - | -"- | -"- | |je větší než 5 až 50 |150 | - | - | 400 | -"- | -"- | |je větší než 50 |100 | - | - | 250 | -"- | -"- | |je větší než 50 až 300 | - | 1700 | - | - | -"- | -"- | |je větší než 300 | - | 500 | - | - | -"- | -"- | +------------------------+------+--------+------------+----------+----------+---------+
Odkazy:
1) též granulační nebo roštové kotle s
přiřazenými fluidními reaktory, jejich kombinace s fluidními ohništi nebo
rekonstrukce těchto kotlů s využitím prvků fluidní techniky
2) pro výtavná ohniště
3) platí i pro ostatní tuhá paliva
1.1.2 Kotle spalující dřevo 1)
+------------------------+------+--------+------------+----------+----------+---------+ | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | +------------------------+------+--------+------------+----------+----------+---------+
|je větší nebo rovno 0,2 | 2) | 2) | 2) | 2) | 50 | 11 |
+------------------------+------+--------+------------+----------+----------+---------+
Odkazy:
1) rovněž tak nekontaminovaný dřevní odpad, kůru
a podobné rostlinné látky
2) emisní limity pro spalování uhlí, odpovídající
instalovanému výkonu
1.1.3 Kotle spalující kapalná paliva
+------------------------+------+--------+------------+----------+----------+---------+ | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | +------------------------+------+--------+------------+----------+----------+---------+ |je větší nebo rovno 0,2 | - | - | - | 175 | nest. | 3 | |je větší než 0,2 až 5 | - | 1) | 500 | - | -"- | -"- | |je větší než 0,2 až 50 | 100 | - | - | - | -"- | -"- | |je větší než 5 | - | - | 450 | - | -"- | -"- | |je větší než 5 až 300 | - | 1700 | - | - | -"- | -"- | |je větší než 50 | 50 | - | - | - | -"- | -"- | |je větší než 300 | - | 500 | - | - | -"- | -"- | +------------------------+------+--------+------------+----------+----------+---------+
Odkazy:
1) obsah síry v palivu max. 1 %
hm.
1.1.4 Kotle spalující plynná paliva
+------------------------+------+--------+------------+----------+----------+---------+ | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | +------------------------+------+--------+------------+----------+----------+---------+ |je větší nebo rovno 0,2 |50 1) | 35 2) | 200 | 100 | nest. | 3 | | | |900 3) | 300 4) | | | | +------------------------+------+--------+------------+----------+----------+---------+
Odkazy:
1) pro plynná paliva z neveřejných distribučních
sítí (vyčištěný koksárenský nebo vysokopecní plyn, bioplyn, propan či butan
nebo jejich směsi, plyn z rafinerií)
2) pro plynná paliva z veřejných distribučních
sítí
3) pro plynná paliva mimo paliv z veřejných
distribučních sítí a koksárenského plynu (viz odst. 1.5)
4) při spalování propanu či butanu, nebo jejich
směsí
1.1.5 Fluidní kotle spalující fosilní paliva
+------------------------+------+--------+------------+----------+----------+---------+ | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | +------------------------+------+--------+------------+----------+----------+---------+ |je větší než 5 až 50 | 100 | 800 | 400 | 250 | nest. | 6 | | | | 75 % 1)| | | -"- | -"- | |je větší než 50 | 50 | 500 | 400 | 250 | -"- | -"- | | | | 75 % 1)| | | -"- | -"- | |je větší než 5 2) | | | | | -"- | -"- | +------------------------+------+--------+------------+----------+----------+---------+
Odkazy:
1) nelze-li při spalování tuzemského paliva
dosáhnout emisního limitu při únosném přídavku aditiva, musí být koncentrace
snížena alespoň na 25 % původní hodnoty
2) emisní limity fluidních kotlů se jmenovitým
tepelným výkonem nižším než 5 MWt jsou stejné jako emisní limity klasických
kotlů v závislosti na druhu spalovaného paliva
1.1.6 Kogenerační jednotky s pístovým spalovacím motorem
+------------------------+------+--------+------------+----------+----------+---------+ | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | +------------------------+------+--------+------------+----------+----------+---------+ |je větší nebo |130 2)| 3) | 2000 4) | 650 | 150 7) | 5 8) | | rovno 0,2 1) | | | 4000 5) | | | | | | | | 500 6) | | | | +------------------------+------+--------+------------+----------+----------+---------+
Odkazy:
1) kogenerační jednotky jsou
tříděny podle tepelného příkonu
2) při použití kapalných paliv
3) při použití motorové nafty nesmí celkový obsah
síry překročit 0,05 % hm. a v ostatních kapalných palivech 1 % hm.; při použití
plynných paliv nesmí být celkový obsah síry v palivu vyšší než 2200 mg/m3 v
přepočtu na obsah methanu, resp. 60 mg/MJ tepla, přivedeného v
palivu
4) u vznětových motorů s tepelným příkonem vyšším
než 5 MW
5) u vznětových motorů s tepelným příkonem do 5
MW včetně
6) u zážehových motorů
7) úhrnná koncentrace všech látek s výjimkou
metanu při hmotnostním toku vyšším než 3 kg/h
8) pro oxid uhelnatý a oxidy dusíku platí emisní
limit pro suchý plyn; pro tuhé znečišťující látky a organické látky platí pro
vlhký plyn
1.1.7 Přímotopné teplovzdušné systémy pro vytápění 1)
+------------------------+------+--------+------------+----------+----------+---------+ | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | +------------------------+------+--------+------------+----------+----------+---------+ |je větší nebo rovno 0,2 | 2) | 2) | 2) | 2) | nest. | 17 | +------------------------+------+--------+------------+----------+----------+---------+
Odkazy:
1) systémy, v jejichž zařízení dochází k přímému
styku plamene, resp. míchání horkých spalin s ohřívaným vzduchem, jehož část
současně slouží jako zdroj kyslíku pro spálení paliva; spalovat se smí jen
plynná paliva, která jsou dodávána z veřejných distribučních sítí, a dále
propan, butan nebo jejich směsi a dále bezolovnatá kapalná paliva s obsahem
síry do 0,05 % hm. a to v souladu s technickými podmínkami stanovenými
výrobcem
2) číselné hodnoty emisních limitů pro kotle
podle spalovaného paliva
1.1.8 Plynové turbiny
+------------+-----------------------------------------------------+----------+ |Objemový | Emisní limit v (mg/m3) pro | Refer. | |tok +---------+----------+----------+----------+----------+ obsah | |spalin | tuhé | oxid | oxidy | oxid | organ. | kysl. | |(m3/h) | látky | siřič. | dusíku | uheln. | látky | O2 | | | TL | SO2 | j. NO2 | CO | j. * C | (%) | +------------+---------+----------+----------+----------+----------+----------+ | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | +------------+---------+----------+----------+----------+----------+----------+ | | | | | | | | |menší 60000 | 100 1) | 1700 | 350 | 100 | nest. | 15 | |větší rovno | 50 2) | 1700 | 300 | 100 | nest. | 15 | |60000 +---------+----------+----------+----------+----------+----------+ +------------+ * označuje sumu
Odkazy:
1) při spalování uhelných suspensí
a energetických plynů z neveřejných distribučních sítí; při spalování kapalných
paliv a topných plynů z veřejných distribučních sítí je emisním limitem stupeň
tmavosti dýmu podle Bacharachovy stupnice, který nesmí překročit při všech
provozních stavech 4. stupeň
2) při spalování uhelných suspensí
a energetických plynů z neveřejných distribučních sítí; při spalování kapalných
paliv a topných plynů z veřejných distribučních sítí je emisním limitem stupeň
tmavosti dýmu podle Bacharachovy stupnice, který nesmí překročit při trvalém
provozu 2. stupeň a při najíždění 3. stupeň
1.2 Spalování více druhů paliv v jednom zařízení
a) Při spalování více druhů paliv v jednom spalovacím
zařízení tak, že je spalován vždy jeden druh paliva, platí emisní limit pro
použitý druh paliva.
b) Při spalování více druhů paliv v jednom spalovacím
zařízení současně je emisní limit určen emisním limitem paliva, jehož podíl na
tepelném příkonu zařízení činí 75 % a více. Jestliže podíl na tepelném příkonu
zařízení žádného z použitých paliv nedosahuje této hodnoty, stanoví se emisní
limit a referenční obsah kyslíku váženým průměrem hodnot emisních limitů resp.
hodnot referenčních obsahů kyslíku jednotlivých druhů použitých paliv, kde
vahou je jejich podíl na tepelném příkonu zařízení.
1.3 Integrace kotle s plynovou turbinou
a) Je-li za plynovou turbinou zařazen spalinový kotel bez
přitápění, nebo s přitápěním stejným palivem do výše 20 % tepelného příkonu
plynové turbiny, platí pro tuto konfiguraci stejné emisní limity, a referenční
podmínky jejich stanovení jako pro plynové turbiny příslušného objemového
toku.
b) V případě, že je za plynovou turbinou zařazen spalinový
kotel s přitápěním jiným palivem, nebo jeho tepelný příkon ve stejném palivu
překračuje 20 % tepelného příkonu plynové turbiny, stanoví se emisní limit a
referenční obsah kyslíku váženým průměrem hodnot platných pro samotnou plynovou
turbinu a samotný kotel podle podílů tepelného příkonu turbiny a přitápění
kotle.
Tepelný příkon zařízení je stanoven výpočtem z výhřevnosti a
množství spalovaného paliva. K tomu účelu se použije hodnota minimální
výhřevnosti paliva zaručovaná jeho výrobcem v technických normách či
podmínkách. Není-li udána, stanoví se jako součet výhřevností složek paliva,
jejichž průměrný obsah v palivu je stanoven rozborem.1.4 Třídění a úprava uhlí, briketárny
+--------------------------------------------------------+----------+-----------+ | Emisní limit v (mg/m3) pro | Refer. | | +--------+----------+-----------+-----------+------------+ obsah | Vztaž. | |tuhé | oxid | oxidy | oxid | organ. | kysl. | podm. | |látky | siřič. | dusíku | uheln. | látky | O2 | | | TL | SO2 | j. NO2 | CO | j. * C | (%) | | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | | |a) Třídění a jiná studená úprava uhlí | | | | (střední zdroj znečišťování) | | | | | | | | | | 100 |nest. | nest. | nest. | nest. | - | B | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | | |b) Tepelná úprava uhlí (velký zdroj znečišťování) | | | | | | | | | | 100 |nest. | nest. | nest. | 50 | 5 | A | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ * označuje sumu
1.5 Výroba koksu (velký zdroj znečišťování s výjimkami,
označenými v textu tabulky)
+--------------------------------------------------------+----------+-----------+ | Emisní limit v (mg/m3) pro | Refer. | | +--------+----------+-----------+-----------+------------+ obsah | Vztaž. | |tuhé | oxid | oxidy | oxid | organ. | kysl. | podm. | |látky | siřič. | dusíku | uheln. | látky | O2 | | | TL | SO2 | j. NO2 | CO | j. * C | (%) | | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | | |Otop koksárenských baterií | | | | nest. | 1) | 500 | nest. | nest. | 5 | B | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | | |Příprava koksovací vsázky (střední zdroj znečišťování) | | | | 100 | nest. | nest. | nest. | nest. | - | C | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | | |Koksování | | | | 2) | nest. | nest. | nest. | nest. | - | - | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | | |Vytlačování koksu | | | | 100 3) | nest. | nest. | nest. | nest. | - | B | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | | |Třídění koksu (střední zdroj znečišťování) | | | | 100 | nest. | nest. | nest. | nest. | - | B | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ * označuje sumu
Odkazy:
1) obsah sulfanu (H2S) v topném plynu max. 500
mg/m3
2) přípustné viditelné emise budou pro každou
koksárenskou baterii stanoveny v místním provozním předpisu jako součást
technicko- organizačních opatření (§ 7 odst. 2 zákona o
ovzduší)
3) zjišťováno jako denní průměr
Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování
technologického procesu
a) Veškeré úniky znečišťujících látek do ovzduší musí
být minimalizovány odsáváním a odprašováním či hermetizací, je-li to technicky
proveditelné.
b) Plnící plyny (při plnění koksárenských komor) musí
odvedeny do surového koksárenského plynu nebo do jiné koksovací komory.
Podmínky průběhu operačního cyklu musí být stanoveny v místním provozním
předpisu jako součást technicko-organizačních opatření (§ 7 odst. 2 zákona o
ovzduší).
c) Množství tuhých látek vypouštěných do ovzduší je
limitováno hodnotou 0,1 kg/t celkového suchého koksu (cks). Druh a kvalita
hasící vody musí být stanoveny v místním provozním předpisu jako součást
technicko-organizačních opatření (§ 7
odst. 2 zákona o ovzduší).
d) Zařízení chemických provozů koksoven musí být
zabezpečeno proti únikům těkavých látek do venkovního prostředí. Závadné vody z
přímého chlazení plynu nesmí být v přímém styku s ovzduším.
e) Obsah sulfanu (H2S) v koksárenském plynu na
výstupu z chemických provozů nesmí překročit 500 mg/m3. Obsah sulfanu se
zjišťuje trvale provozním měřením.
f) Vypouštění koksárenského plynu do ovzduší není
dovoleno. Podmínky pro jeho případné řízené spalování musí být stanoveny v
místním provozním předpisu jako součást technicko- organizačních opatření
(§ 7 odst. 2 zákona o
ovzduší).
1.6 Výroba energetických plynů (generátorový plyn, svítiplyn)
a syntézních plynů (velký zdroj znečišťování)
Aplikují se všeobecně platné emisní limity pro tuhé znečišťující
látky, oxid siřičitý, oxidy dusíku, oxid uhelnatý, sulfan, amoniak a
merkaptany. Vztažné podmínky A.
2.
Průmyslová výroba a zpracování kovů
Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování
technologického procesu
a) U diskontinuálních pochodů s proměnlivými emisemi jsou
emisní limity stanoveny pro průměrné parametry technologických
procesů.
b) Veškeré úniky tuhých znečišťujících látek do ovzduší ze
zdrojů specifikovaných v kapitole 2 musí být minimalizovány odsáváním a
odprašováním či hermetizací, je-li to technicky
proveditelné.
2.1 Spékání železných a manganových rud (velký zdroj
znečišťování s výjimkami, označenými v textu tabulky)
+--------------------------------------------------------+----------+-----------+ | Emisní limit v (mg/m3) pro | Refer. | | +--------+----------+-----------+-----------+------------+ obsah | Vztaž. | |tuhé | oxid | oxidy | oxid | | kysl. | podm. | |látky | siřič. | dusíku | uheln. | jiné | O2 | | | TL | SO2 | j. NO2 | CO | | (%) | | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | | |Příprava vsázky (střední zdroj znečišťování) | | | | 100 | nest. | nest. | nest. | nest. | - | C | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | | |Spékací pásy aglomerace | | | | 100 | 400 | 400 | 6000 1) | 2) | 19 | A | | | | | 8000 | | | | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | | |Manipulace se spečencem 3) (střední zdroj znečišťování) | | | | 100 | nest. | nest. | nest. | nest. | - | C | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
Odkazy:
1) pro karbonátové rudy
2) rtuť v plynném skupenství max. 1
mg/m3
3) jako chlazení, drcení, mletí,
třídění
2.2 Výroba surového železa (velký zdroj znečišťování s
výjimkami označenými v textu tabulky)
+--------------------------------------------------------+----------+-----------+ | Emisní limit v (mg/m3) pro | Refer. | | +--------+----------+-----------+-----------+------------+ obsah | Vztaž. | |tuhé | oxid | oxidy | oxid | | kysl. | podm. | |látky | siřič. | dusíku | uheln. | jiné | O2 | | | TL | SO2 | j. NO2 | CO | | (%) | | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | | |Doprava a manipulace s vysokopecní vsázkou (střední zdroj) | | | | 100 | nest. | nest. | nest. | nest. | - | C | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | | |Odlévání | | | | 100 | nest. | nest. | nest. | nest. | - | C | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | | |Ohřívače větru | | | | 100 | 1) | 1) | 6000 | nest. | 7 | A | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
Odkazy:
1) platí emisní limity všeobecně
platné
2.3 Výroba oceli (velký zdroj znečišťování s výjimkami,
označenými v textu tabulky)
(Např. konvertory, Siemens-Martinské pece, dvounístějové tandemové
pece, Marz-Bohlenovy pece)
+--------------------------------------------------------+----------+-----------+ | Emisní limit v (mg/m3) pro | Refer. | | +--------+----------+-----------+-----------+------------+ obsah | Vztaž. | |tuhé | oxid | oxidy | oxid | | kysl. | podm. | |látky | siřič. | dusíku | uheln. | jiné | O2 | | | TL | SO2 | j. NO2 | CO | | (%) | | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | | |Doprava a manipulace se vsázkou 1) (střední zdroj) | | | | 100 | nest. | nest. | nest. | nest. | - | C | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | | |Nístějové pece s intenzifikací kyslíkem | | | | 75 | 400 | 400 | nest. | nest. | - | C | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | | |Kyslíkový konvertor | | | | 50 2) | nest. | nest. | nest. | nest. | - | C | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | | |Elektrické obloukové a pánvové pece s hmotností vsázky | |do 20 tun včetně/nad 20 tun | | | |75/50 | nest. | 400 | 1000 | nest. | - | C | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | | |Elektrické indukční pece s hmotností vsázky nad 5 tun | | | | 75 | nest. | nest. | nest. | nest. | - | C | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
Odkazy:
1) dělení těžkého kovového odpadu řezáním kyslíkem je
nutno provádět s odsáváním a následným čištěním odpadního plynu, pokud je to
technicky možné; postup musí být uveden v místním provozním předpisu jako
součást technicko-organizačních opatření (§ 7 odst. 2 zákona o
ovzduší)
2) konvertorový plyn je nutno jímat s ohledem na
procesní možnosti a dále jej využívat; číselná hodnota emisního limitu platí
pro případ, že je vypouštěn do ovzduší
2.4 Výroba odlitků ze slitin železa (velký zdroj znečišťování
s výjimkami, označenými v textu tabulky)
+--------------------------------------------------------+----------+-----------+ | Emisní limit v (mg/m3) pro | Refer. | | +--------+----------+-----------+-----------+------------+ obsah | Vztaž. | |tuhé | oxid | oxidy | oxid | | kysl. | podm. | |látky | siřič. | dusíku | uheln. | jiné | O2 | | | TL | SO2 | j. NO2 | CO | | (%) | | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | | |Doprava a manipulace se vsázkou nebo produktem 1), 5) | |(střední zdroj znečišťování) | | | | 100 | nest. | nest. | nest. | nest. | - | C | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | | |Tavení v elektrické obloukové peci | | | | 75 | nest. | 400 | 1000 | nest. | - | C | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | | |Tavení v elektrické indukční peci | |s hmotností vsázky nad 5 tun (střední zdroj znečišťování) | | | | 75 | nest. | nest. | nest. | nest. | - | C | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | | |Kuplovny 2) | | | | 100 | nest. | nest. | 1000 3) | nest. | - | C | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | | |Tavení v rotační bubnové olejové a plynové peci | |kapalná/plynná paliva | | | | 30/20 | 4) | 400 | 300/200 | nest. | - | C | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
Odkazy:
1) včetně ostatních technologických uzlů, jako
úpravárenských zařízení, výroby forem a jader, odlévání, čištění odlitků,
dokončovacích operací
2) plynné znečišťující látky z kychtových plynů musí
být podle technických možností odstraňovány
3) v komíně za rekuperátorem horkovětrných
kuploven
4) obsah síry v kapalném palivu max. 1 %
hm.
5) plynné anorganické i organické znečišťující látky
vznikající při výrobě forem a jader je nutno zachycovat.
2.5 Úprava rud neželezných kovů
a) emisní limit pro tuhé znečišťující látky . . . . . 50 mg/m3
b) při zpracování rud na získání olova, odchylně od písmene a) . . . . . 10 mg/m3
2.6 Výroba lehkých a alkalických kovů a jejich slitin 1)
(velký zdroj znečišťování s výjimkami, označenými v textu tabulky) (hořčík,
hliník, berylium, sodík, draslík, ap.)
+--------------------------------------------------------+----------+-----------+ | Emisní limit v (mg/m3) pro | Refer. | | +--------+----------+-----------+-----------+------------+ obsah | Vztaž. | |tuhé | oxid | oxidy | oxid | fluor | kysl. | podm. | |látky | siřič. | dusíku | uheln. | | O2 | | | TL | SO2 | j. NO2 | CO | j. HF | (%) | | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | | |Doprava a manipulace se surovinou nebo produktem | |(střední zdroj znečišťování) | | | | 100 | nest. | nest. | nest. | nest. | - | C | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | | |Pecní agregáty | | | | 50 2) | nest. | nest. | nest. | nest. | - | C | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | | |Elektrolytická výroba hliníku | | | | 30 3) | nest. | nest. | nest. | 2 4) | - | C | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
Odkazy:
1) mimo výrobu hliníku se pro tuhé znečišťující látky
při elektrolytické výrobě aplikují emisní limity všeobecně
platné
2) emisní limit pro tuhé znečišťující látky v
odpadních plynech z odsávání 100 mg/m3
3) v odpadním plynu z elektrolyzéru; měrné výrobní
emise tuhých znečišťujících látek, včetně odsávaných výrobních prostor
elektrolysy, zjištěné z denních průměrů, nesmí překročit hodnotu 5 kg/t
hliníku
4) z elektrolyzérů i z výrobních prostor elektrolýzy;
měrné výrobní emise sloučenin fluoru, vyjádřené jako fluorovodík, včetně
odsávání výrobních prostor elektrolysy, zjištěné z denních průměrů, nesmí
překročit hodnotu 0,5 kg/t hliníku.
2.7 Výroba ostatních neželezných kovů a jejich slitin (velký
zdroj znečišťování s výjimkami, označenými v textu tabulky)
+--------------------------------------------------------+----------+-----------+ | Emisní limit v (mg/m3) pro | Refer. | | +--------+----------+-----------+-----------+------------+ obsah | Vztaž. | |tuhé | oxid | oxidy | oxid | | kysl. | podm. | |látky | siřič. | dusíku | uheln. | jiné | O2 | | | TL | SO2 | j. NO2 | CO | | (%) | | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | | |Doprava a manipulace se surovinou nebo produktem | |(střední zdroj znečišťování) | | | | 100 | nest. | nest. | nest. | nest. | - | C | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | | |Pecní agregáty | | | | 100 | nest. | nest. | nest. | nest. | - | C | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
2.8 Výroba ferroslitin (velký zdroj znečišťování s výjimkami,
označenými v textu tabulky)
+--------------------------------------------------------+----------+-----------+ | Emisní limit v (mg/m3) pro | Refer. | | +--------+----------+-----------+-----------+------------+ obsah | Vztaž. | |tuhé | oxid | oxidy | oxid | | kysl. | podm. | |látky | siřič. | dusíku | uheln. | jiné | O2 | | | TL | SO2 | j. NO2 | CO | | (%) | | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | | |Doprava a manipulace se surovinou nebo produktem | |(střední zdroj znečišťování) | | | | 100 | nest. | nest. | nest. | nest. | - | C | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | | |Pecní agregáty | | | | 50 | nest. | nest. | nest. | nest. | - | C | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
2.9 Ostatní speciální hutní výroby (střední zdroje
znečišťování)
+--------------------------------------------------------+----------+-----------+ | Emisní limit v (mg/m3) pro | Refer. | | +--------+----------+-----------+-----------+------------+ obsah | Vztaž. | |tuhé | oxid | oxidy | oxid | | kysl. | podm. | |látky | siřič. | dusíku | uheln. | jiné | O2 | | | TL | SO2 | j. NO2 | CO | | (%) | | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | | |Doprava a manipulace se surovinou nebo produktem 1), 2) | | | | 100 | nest. | nest. | nest. | nest. | - | C | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | | |Tavení neželezných kovů a jejich slitin | | | | 75 | nest. | nest. | nest. | nest. | - | C | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | | |Žárové pokovování zinkem | | | | - | nest. | nest. | nest. | 10 3) | - | C | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
Odkazy:
1) včetně ostatních technologických uzlů, jako
úpravárenských zařízení, výroby forem a jader, odlévání, čištění odlitků,
dokončovacích operací a pod.
2) plynné anorganické i organické znečišťující látky
vznikající při výrobě forem a jader je nutno zachycovat
3) emisní limit pro zinek
2.10 Povrchová úprava kovů 1) (střední zdroje
znečišťování) (např. moření, galvanické pokovování 4),
fosfatizace, smaltování, leštění, broušení, tryskání a související
operace)
+--------------------------------------------------------+----------+-----------+ | Emisní limit v (mg/m3) pro | Refer. | | +--------+----------+-----------+-----------+------------+ obsah | Vztaž. | |tuhé | oxid | oxidy | oxid | | kysl. | podm. | |látky | siřič. | dusíku | uheln. | jiné | O2 | | | TL | SO2 | j. NO2 | CO | | (%) | | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | 100 | nest. | 1500 2) | nest. | 3) | - | C | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
Odkazy:
1) s výjimkou nanášení nátěrových hmot
2) při povrchové úpravě kovů za použití kyseliny
dusičné při kontinuálně pracujícím zařízení (lázních)
3) pro jiné znečišťující látky platí ustanovení
§ 5 odst. 2 vyhl.
4) vztahuje se rovněž na pokovení i
nekovových předmětů
3.
Výroba nekovových minerálních produktů (velký zdroj
znečišťování s výjimkami, označenými v textu nebo v textu
tabulky)
3.1 Azbest a výrobky z azbestu
Platí emisní limit všeobecně platný pro azbest.
3.2 Kamenolomy a zpracování kamene, ušlechtilá kamenická
výroba, těžba, úprava a zpracování kameniva - přírodního i umělého (střední
zdroje znečišťování)
Všechna místa a operace, kde dochází k emisím tuhých
znečišťujících látek do ovzduší je nutno, s ohledem na technické možnosti,
vybavit, podle povahy procesu, vodní clonou, skrápěním, odprašovacím nebo
mlžícím zařízením.
3.3 Cement, vápno, magnezit, obalované směsi, tavení surovin
+-------------------------------------------+------------+----------+-----------+ | Emisní limit v (mg/m3) pro | Měrná | Refer. | | +--------+----------+-----------+-----------+ výrob. | obsah | Vztaž. | |tuhé | oxid | oxidy | oxid | emise | kysl. | podm. | |látky | siřič. | dusíku | uheln. | | O2 | | | TL | SO2 | j. NO2 | CO | (kg/t) | (%) | | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | | |Výroba cementu | | | | 50 1) | 400 2) | 1800 2) | nest. | 1,5 3) | - | C | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | | |Výroba vápna | | | | 50 1) | nest. | 1800 4) | 6) | 1,5 7) | - | C | | | | 1500 5) | | | | | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | | |Zpracování magnezitu a výroba bazických žáruvzdorných | |materiálů, křemence apod. | | | | 50 1) | 400 8) | 1500 8) | nest. | 1,5 9) | - | C | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | | |Obalovny živičných směsí a mísírny živic | | | | 20 | 10) | nest. | nest. | nest. | 17 11) | A | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | | |Tavení surovin v kupolových pecích s tavícím výkonem | |do 10 t/h včetně/nad 10 t/h | | | | 100/75 | nest. | nest. | 12) | nest. | - | C | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
Odkazy:
1) u všech operací, u nichž dochází k úniku TL do
okolního prostředí
2) z výpalu slínku v rotačních pecích
3) měrná výrobní emise TL celé cementárny, vč.
skladování a manipulace se surovinami a výrobky, zjištěná jako roční průměr na
1 t vypáleného nebo zpracovaného slínku
4) pro rotační pece
5) pro ostatní typy pecí
6) při výrobě vápna v šachtových koksových pecích
nesmí být v odpadních plynech vyšší než 1 % obj.
7) měrná výrobní emise TL celé vápenky, vč.
skladování a manipulace se surovinami a výrobky, zjištěná jako roční průměr na
1 t vypáleného nebo zpracovaného vápna
8) z výpalu hmoty
9) měrná výrobní emise TL celé výroby, vč. skladování
a manipulace se surovinami a výrobky, zjištěná jako roční průměr na 1 t
vypálené vyrobené hmoty
10) obsah síry v používaném kapalném palivu nesmí být
vyšší než 1 % hm.
11) pro míchací zařízení; pro ostatní operace vztažné
podmínky C
12) emise oxidu uhelnatého musí být snižovány na
nejnižší možnou úroveň s ohledem na technické možnosti a přiměřenost
nákladů
3.4 Sklo, skleněná a minerální vlákna
+--------------------------------------------------------+----------+-----------+ | Emisní limit v (mg/m3) pro | Refer. | | +--------+----------+-----------+-----------+------------+ obsah | Vztaž. | |tuhé | oxid | oxidy | oxid | | kysl. | podm. | |látky | siřič. | dusíku | uheln. | jiné | O2 | | | TL | SO2 | j. NO2 | CO | | (%) | | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | | |Výroba skla a sklářských výrobků, skleněných a ostatních | |minerálních vláken, smaltových a glazurových frit | |a skla pro bižuterní zpracování | | | | 150 1) | 500 7) | 2500 9) | 800 13) | 10 5) | 13 3) | A | | 100 2) | 1700 8) | 1100 10) | | 5 6) | 17 4) | A | | | | 1600 11) | | 50 14) | | | | | | 12) | | 100 15) | | | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | | |Výroba minerálních vláken obsahujících organická pojiva | | | | 50 16)| nest. | nest. | nest. | 18) | - | C | | 75 17)| | | | | | | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | | |Zpracování a zušlechťování skla (leštění, malování, |
|mačkání, tavení z polotovarů nebo střepů aj.) a výroba | |bižuterie s kapacitou nad 5 tun ročně (střední zdroje) |
| | | nest. | nest. | nest. | nest. | 7 19) | - | C | | | | | | 20) | | | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
Odkazy:
1) při hmotnostním toku nižším než 2,5
kg/h
2) při hmotnostním toku rovném nebo vyšším než 2,5
kg/h
3) pro kontinuální tavící agregáty
4) pro diskontinuální tavící agregáty
5) pro olovo, antimon, mangan, vanad, cín, měď při
hmotnostním toku rovném nebo vyšším než 0,05 kg/h
6) pro kobalt, nikl, chrom, arsen, kadmium, selen při
hmotnostním toku rovném nebo vyšším než 0,01 kg/h
7) při spalování zemního plynu
8) pro ostatní paliva
9) regenerační kontinuální tavící
agregáty
10) diskontinuální tavící agregáty
11) rekuperační kontinuální tavící
agregáty
12) při nitrátovém čeření nesmí příslušná hmotnostní
koncentrace oxidů dusíku překročit dvojnásobek uvedených hodnot
13) při hmotnostním toku vyšším než 5
kg/h
14) sloučeniny fluoru vyjádřené jako fluorovodík, při
hmotnostním toku 0,05 kg/h nebo vyšším
15) sloučeniny chloru vyjádřené jako chlorovodík, při
hmotnostním toku 0,05 kg/h nebo vyšším
16) v odpadních plynech z odsávání, dopravy,
manipulace se vsázkou a ostatních zařízení, které emitují TL
17) v odpadních plynech z usazování, vytvrzování a
sušení minerálních vláken s organickými pojivy
18) pro koncentrace organických látek v odpadních
plynech platí emisní limity všeobecně platné
19) sloučeniny fluoru vyjádřené jako fluorovodík, při
hmotnostním toku 0,05 kg/h nebo vyšším
20) pro ostatní charakteristické znečišťující látky
spojené s daným technologickým postupem platí emisní limity všeobecně
platné
4.
Chemický průmysl (velký zdroj znečišťování s výjimkami,
označenými v textu)
4.1. Těžba, doprava, manipulace a skladování ropy a zemního
plynu
Při těžbě, dopravě, manipulaci a skladování ropy a zemního plynu
musí být využita všechna technicky dostupná opatření ke snížení úniků
znečišťujících látek do ovzduší.
4.2 Rafinérie ropy, petrochemické zpracování ropy, výroba,
zpracování a skladování petrochemických výrobků a jiných kapalných organických
látek.
4.2.1 Skladování a manipulace
Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování
technologického procesu
a) Při skladování surovin, meziproduktů a
výrobků, které mají tlak par větší než 1,32 kPa při teplotě 20 st.C musí být
skladovací nádrže o objemu nad 1000 m3, nebo skladovací nádrže zdroje s ročním
obratem nad 10 000 m3 uspořádány a vybaveny takto:
- skladovací nádrže s vnější plovoucí
střechou opatřeny účinným primárním a sekundárním těsněním okrajů
střechy;
- nádrže s pevnou střechou vybaveny vnitřní
plovoucí střechou s těsněním, které zajistí snížení emisí nejméně o 90 % ve
srovnání s emisemi z nádrže s pevnou střechou bez jakýchkoli
opatření;
- nebo musí být u nádrží s pevnou střechou
zajištěno zachycování, zpětné vracení a odstraňování par uvedených kapalin s
účinností nejméně 99 %. K dosažení této účinnosti nesmí být použito spalování s
výjimkou případů, kdy je zpětné zkapalňování par nebezpečné, nebo technicky
neproveditelné. Spalování smí být také použito jako druhý stupeň
čištění;
- nádrže musí být opatřeny vhodnou izolací
a reflexním nátěrem s nejméně 70 % odrazností sálavého tepla za účelem snížení
objemových změn kapalin v nádržích v důsledku výkyvů venkovní
teploty.
Pro skladovací nádrže zdrojů o objemu do 1000 m3 nebo pro
zdroje s ročním obratem do 10000 m3, platí tato opatření v přiměřeném
rozsahu.
b) Při přečerpávání látek, které mají tlak par
větší než 1,32 kPa při teplotě 20 st.C, například při jejich stáčení z
mobilních zásobníků nebo při plnění mobilních zásobníků ze skladovacích nádrží,
musí být zajištěno zachycování, zpětné vracení a odstraňování par těchto látek
s účinností nejméně 99 % a dále:
- musí být používána čerpadla bez úniku
přečerpávaných látek, například s mechanickou ucpávkou,
- alespoň jedno manipulační zařízení pro
plnění mobilních zásobníků musí být uzpůsobeno k plnění mobilních zásobníků
spodem,
- manipulační zařízení pro plnění mobilních
zásobníků vrchem musí být zajištěno tak, aby konec plnícího potrubí byl během
plnění udržován u dna mobilního zásobníku.
4.2.2 Plyny a páry z výrobních zařízení
Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování
technologického procesu
a) Odpadní plyny, které se tvoří při běžném
provozu, najíždění, odstavování a opravách technologických zařízení a také
odpadní plyny, které se tvoří při regeneraci katalyzátorů, se musí odvádět k
dodatečnému zpracování nebo spalování, případně se musí využít jiné účinné
opatření ke snížení emisí.
b) Ustanovení bodu a) se netýká zařízení pro
řešení havarijních situací, k tomuto účelu zvlášť konstruovaných, jako jsou
pružinové pojistné ventily, pojistné membrány, vodní uzávěry nebo jiné systémy,
jistící zařízení nezávisle na obsluze, pokud by jejich zachycování, zpětné
vracení a následné odstraňování zhoršilo podmínky bezpečnosti
práce.
4.2.3 Sulfan
Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování
technologického procesu
a) Odpadní plyny z odsiřovacích zařízení nebo
jiných zdrojů s hmotnostní koncentrací sulfanu 6000 mg/m3 a vyšší a hmotnostní
tokem sulfanu 80 kg/hod a vyšším, musí být dále zpracovány.
b) Odpadní plyny podle bodu a), které nemohou být
dále zpracovány, musí být zneškodněny jiným způsobem (např.
spalováním).
c) Hmotnostní koncentrace sulfanu ve zneškodněném
odpadním plynu nesmí překročit 10 mg/m3.
4.2.4 Regenerace a aktivace katalysátorů pro katalytické
štěpení ve fluidní vrstvě
+--------------------------------------------------------+----------+-----------+ | Emisní limit v (mg/m3) pro | Refer. | | +--------+----------+-----------+-----------+------------+ obsah | Vztaž. | |tuhé | oxid | oxidy | oxid | | kysl. | podm. | |látky | siřič. | dusíku | uheln. | jiné | O2 | | | TL | SO2 | j. NO2 | CO | | (%) | | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | 50 | 1700 | 700 | nest. | nest. | 17 | A | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
4.2.5 Odpadní vody
Odpadní vody musí být před přívodem do čistírny odpadních vod
odplyněny. Uniklé plyny musí být zachycovány a
zneškodněny.
4.3 Čerpací stanice a zařízení na dopravu pohonných hmot
(střední zdroje znečišťování)
Platí emisní limity všeobecně platné.
4.4 Výroba organických látek
+-----------------------------------------------------+---------+----------+-------+ | Emisní limit v (mg/m3) | | | | +--------------+--------------------------------------+ | | | | znečišťující | zjišťovaný v odpadním plynu | Měrná | | | | látka +-------------+-------------+----------+ výrob. | Vztaž. | | | | vypouštěném| ze zaříz. | ze | emise | podm. | Pozn. | | | do | na snižov. | sušáren | | | | | | ovzduší | emisí | | (g/t) | | | +--------------+-------------+-------------+----------+---------+----------+-------+ | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | +--------------+-------------+-------------+----------+---------+----------+-------+
4.4.1 Výroba 1,2-dichlorethanu a vinylchloridu
+--------------+-------------+-------------+----------+---------+----------+-------+ | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | +--------------+-------------+-------------+----------+---------+----------+-------+ |1,2-dichlor- | | | | | | | |ethan nebo | - | 5 | - | nest. | C | 1) | |vinylchlorid | | | | | | | +--------------+-------------+-------------+----------+---------+----------+-------+
Odkazy:
1) odpadní plyny musí být zaváděny do zařízení
pro snižování emisí
4.4.2 Výroba polymerů na bázi polyakrylonitrilu
+--------------+-------------+-------------+----------+---------+----------+-------+ | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | +--------------+-------------+-------------+----------+---------+----------+-------+ |akrylonitril | - | 0,2 1) | - | nest. | C | 3) | | | | 5 2) | | | | | +--------------+-------------+-------------+----------+---------+----------+-------+ |akrylonitril | - | 10 | 20 | nest. | C | 4) | +--------------+-------------+-------------+----------+---------+----------+-------+ |akrylonitril | - | 10 5) | - | nest. | C | 7) | | | | 35 6) | | | | | +--------------+-------------+-------------+----------+---------+----------+-------+ |akrylonitril | - | - | 25 | nest. | C | 8) | +--------------+-------------+-------------+----------+---------+----------+-------+
Odkazy:
1) ze zařízení na snižování emisí
spalováním
2) na výstupu z ostatních zařízení na snižování
emisí
3) výroba vláken
4) výroba a zpracování ACN
polymerů
5) při mokrém procesu zvlákňování
6) při suchém procesu zvlákňování
7) spřádání vláken
8) výroba ABS polymerů (hmot)
Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování
technologického procesu
Všechny plyny s obsahem akrylonitrilu při spřádání vláken
vyšším než 5 mg/m3, všechny plyny z reaktorů, sběrných nádob na suspenze a
propíracích filtrů, které obsahují akrylonitril a butadien musí být odváděny a
zneškodňovány v zařízení pro snižování emisí.
4.4.3 Výroba PVC
+--------------+-------------+-------------+----------+---------+----------+-------+ | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | +--------------+-------------+-------------+----------+---------+----------+-------+ |vinylchlorid | - | 5 | - | nest. | C | 1) | +--------------+-------------+-------------+----------+---------+----------+-------+ |vinylchlorid | - | - | - | 10 3) | C | 2) | | | | | | 100 4) | | | +--------------+-------------+-------------+----------+---------+----------+-------+
Odkazy:
1) odpadní plyny obsahující vinylchlorid musí být
odváděny a čištěny nebo termicky likvidovány
2) zbytkový obsah vinylchloridu v místě přechodu
z uzavřeného systému na úpravu nebo na sušení v otevřeném systému v měsíčním
průměru
3) u hotového výrobku na jednotku
PVC
4) v suspenzi polymeru na jednotku
PVC
4.4.4 Výroba buničiny, včetně zpracování odpadů z této
výroby
+--------------+-------------+-------------+----------+---------+----------+-------+ | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | +--------------+-------------+-------------+----------+---------+----------+-------+ |oxid siřičitý | - | - | - | 2000 1) | C | 2) | +--------------+-------------+-------------+----------+---------+----------+-------+ |sloučeniny | | | | | | | |síry, vyjádř. | | | | | | | |jako síra | - | - | - | 350 3) | C | 4) | +--------------+-------------+-------------+----------+---------+----------+-------+
Odkazy:
1) včetně emisí ze spalování sulfitových výluhů,
na jednotku vyrobené absolutně suché vařákové buničiny
2) při sulfitovém způsobu výroby
3) při centrální likvidaci zapáchajících látek,
na jednotku vyrobené absolutně suché vařákové buničiny
4) u sulfátového způsobu výroby
Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování
technologického procesu
Při výrobě buničiny musí být využita všechna dostupná
technická řešení ke snižování nebo likvidaci zapáchajících látek z jednotlivých
zdrojů emisí (např. varna, odparka, vyvařovací kolona) a provedeno místní nebo
centrální odsávání odplynů do zařízení pro snižování emisí.
4.4.5 Výroba a zpracování viskózy
+--------------+-------------+-------------+----------+---------+----------+-------+ | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | +--------------+-------------+-------------+----------+---------+----------+-------+ |sulfan | - | 10 | - | nest. | C | - | |sirouhlík | - | 100 | - | nest. | C | | +--------------+-------------+-------------+----------+---------+----------+-------+ |sulfan | 50 | - | - | nest. | C | 1) | |sirouhlík | 400 | - | - |200000 2)| C | | +--------------+-------------+-------------+----------+---------+----------+-------+ |sulfan | | | | | | | |sirouhlík | 200 3) | - | - | nest. | C | 2) | +--------------+-------------+-------------+----------+---------+----------+-------+
Odkazy:
1) ve výrobě kordového hedvábí
2) ve výrobě střiže a textilního
hedvábí
3) sumárně pro sulfan a sirouhlík
Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování
technologického procesu
a) Odpadní plyny z výroby viskózy, přípravy
zvlákňovacích lázní a podle technických možností i z ostatních operací musí být
odváděny ke zneškodnění do zařízení na snižování emisí znečišťujících
látek.
b) Zvlákňovací stroje při kontinuálním způsobu
zvlákňování musí být uzavřené, vznikající plyny odsávány a zaváděny ke
zneškodnění do zařízení na snižování emisí.
c) Odpadní vody obsahující sulfan a sirouhlík
musí být odplyňovány a odpadní plyny zaváděny ke zneškodnění do zařízení na
snižování emisí.
4.4.6 Výroba přípravků na ochranu rostlin
Hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek
obsahujících látky těžko odbouratelné, lehce akumulovatelné nebo vysoce
jedovaté (vyhláška č. 192/1988 Sb.) v odpadních plynech z výroby, rozemílání,
mísení, balení či přečerpávání prostředků k ochraně rostlin před škůdci a
plevely, nebo k likvidaci škůdců a plevelů, při hmotnostním toku 25 g/h a
větším nesmí překročit hodnotu 5 mg/m3.
4.4.7 Výroba gumárenských pomocných přípravků
Hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v nosném
plynu při výrobě sazí nesmí překročit 20 mg/m3 v žádném z úniků do ovzduší;
Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování
technologického procesu
a) Výroba sazí musí být vybavena zařízením na
dodatečné spalování odcházejících plynů obsahujících hořlavé látky a
neodloučené zbytky sazí, s tím, že dodatečné spalování musí probíhat při
teplotě nejméně 1100 st.C, 2 % obj. kyslíku ve spalinách; jinak musí být
prováděno katalyticky.
b) Zařízení na spalování plynů musí být
provozováno nepřetržitě.
4.4.8 Výroba a zpracování tuků a olejů rostlinného i
živočišného původu (střední zdroj znečišťování)
Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování
technologického procesu
a) Procesní zařízení, včetně skladů, u nichž lze
předpokládat vývin zápachu, musí být umístěna v uzavřených
prostorách.
b) Vzduch z těchto prostorů musí být odsáván a
zaváděn do zařízení na čištění odpadních plynů, nebo musí být učiněna jiná
opatření pro snížení emisí.
c) Suroviny, produkty a meziprodukty, u kterých
lze předpokládat vývin zápachu se umísťují v uzavřených a chlazených
nádobách.
4.4.9 Výroba klihu a lepidel (střední zdroj znečišťování)
Platí ustanovení odstavce 4.4.8.
4.5 Výroba anorganických látek
+-------------+---------------+----------+-----------+-----------+ |Znečišťující | Emisní limit | Měrná | Vztažné | Pozn. | |látka | (mg/m3) | výrobní | podm. | | | | | emise | | | | | | (kg/t) | | | +-------------+---------------+----------+-----------+-----------+ | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | +-------------+---------------+----------+-----------+-----------+
4.5.1 Výroba chloru 1)
+-------------+---------------+----------+-----------+-----------+ | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | +-------------+---------------+----------+-----------+-----------+ | chlor | 6 2) | 0,003 3) | C | - | +-------------+---------------+----------+-----------+-----------+
Odkazy:
1) všechny druhy koncových plynů, technologických a
odpadních plynů obsahujících chlor musí být odvedeny a zneškodněny ve vhodném
zařízení k odstranění chloru
2) v nosném plynu z elektrolýzy a katalytické
oxidace
3) celoroční průměr emise rtuti z elektrolytických
operací, zjištěný z měsíčních průměrů, na jednotku vyrobeného
chloru
4.5.2 Výroba kyseliny chlorovodíkové
+-------------+---------------+----------+-----------+-----------+ | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | +-------------+---------------+----------+-----------+-----------+ |chlorovodík | 25 | 0,05 1) | C | - | +-------------+---------------+----------+-----------+-----------+
Odkazy:
1) zjištěná z měsíčního průměru, na jednu tunu
kyseliny chlorovodíkové (36 %)
4.5.3 Výroba síry (Clausův proces) 1)
+-------------+---------------+----------+-----------+-----------+ | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | +-------------+---------------+----------+-----------+-----------+ |sulfan | 10 2) | 4 4) | C | 3) | | | | 2 5) | | | | | | 1,5 6) | | | +-------------+---------------+----------+-----------+-----------+
Odkazy:
1) odpadní plyny z procesu obsahující sulfan se
musí spalovat
2) v nosném plynu z dodatečného
spalování
3) výrobní emise sloučenin síry (v přepočtu na
elementární síru) je vyjádřena v procentech a vztažena na 1 tunu vyrobené
síry
4) u zařízení s denní skutečnou výrobou do 20 t
síry včetně
5) u zařízení s denní skutečnou výrobou vyšší než
20 až do 50 t síry včetně
6) u zařízení s denní skutečnou výrobou vyšší než
50 t síry
4.5.4 Výroba kapalného oxidu siřičitého
Odpadní plyn z výroby kapalného oxidu siřičitého musí být
zaváděn do zařízení na výrobu kyseliny sírové nebo jiného zpracovatelského či
odsiřovacího zařízení a zneškodněn.
4.5.5 Výroba kyseliny sírové
+-------------+---------------+----------+-----------+-----------+ | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | +-------------+---------------+----------+-----------+-----------+ |oxidy síry | nest. | 2,2 1) | C | - | +-------------+---------------+----------+-----------+-----------+
Odkazy:
1) v měsíčním průměru na 1 tunu vyrobené kyseliny
sírové (100 %)
4.5.6 Výroba amoniaku
+-------------+---------------+----------+-----------+-----------+ | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | +-------------+---------------+----------+-----------+-----------+ |amoniak | nest. | 0,2 1) | C | - | +-------------+---------------+----------+-----------+-----------+
Odkazy:
1) v měsíčním průměru na 1 tunu vyrobeného
bezvodého amoniaku
4.5.7 Výroba kyseliny dusičné a jejích solí
+-------------+---------------+----------+-----------+-----------+ | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | +-------------+---------------+----------+-----------+-----------+ |oxidy dusíku | nest. | 1,6 1) | C | - | |jako NO2 | | | | |
+-------------+---------------+----------+-----------+-----------+ |amoniak2) | 300 | nest. | C | - | +-------------+---------------+----------+-----------+-----------+
Odkazy:
1) v měsíčním průměru na 1 tunu vyrobené kyseliny
dusičné (65 %)
2) v případě použití selektivní
redukce oxidů dusíku amoniakem
4.5.8 Výroba průmyslových hnojiv
Pro amoniak, oxidy a další sloučeniny dusíku, sloučeniny síry,
sloučeniny fosforu a tuhé látky platí emisní limity všeobecně platné.
4.5.9 Výroba a zpracování uhlíkatých materiálů 1)
+---------------+---------------+----------+-----------+-----------+ | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | +---------------+---------------+----------+-----------+-----------+ |organic. látky | 100 2) | nest. | C | 3) | +---------------+---------------+----------+-----------+-----------+ |organic. látky | 50 2) | nest. | C | 4) | +---------------+---------------+----------+-----------+-----------+ |organic. látky | 200 2) | nest. | C | 5) | +---------------+---------------+----------+-----------+-----------+ |organic. látky | 50 2) | nest. | C | 6) | +---------------+---------------+----------+-----------+-----------+
Odkazy:
1) pro bezno(a) pyren a další karcinogenní látky
platí emisní limity všeobecně platné
2) organické látky po přepočtu na celkový
uhlík
3) z formovacích a mísících zařízení, v nichž se
zpracovávají smola, dehet nebo jiná kapalná pojiva při zvýšené
teplotě
4) z jednotlivých komorových pecí, spojených
komorových a tunelových pecí
5) z kruhových pecí pro grafitové elektrody,
uhlíkové elektrody a uhlíkové cihly
6) z impregnačních zařízení, v nichž se používají
impregnační prostředky na bázi dehtu
4.5.10 Výroba titanové běloby, litoponu, stálé běloby
(blanc fix), železitých pigmentů
+---------------+---------------+----------+-----------+-----------+ | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | +---------------+---------------+----------+-----------+-----------+ |tuhé látky | 150 2) | nest. | C | 1) | | | 50 3) | | | | | | 300 4) | | | | | | 50 5) | | | | +---------------+---------------+----------+-----------+-----------+ |tuhé látky | 100 | nest. | C | 6) | +---------------+---------------+----------+-----------+-----------+ |tuhé látky | 100 | nest. | C | 7) | +---------------+---------------+----------+-----------+-----------+ |tuhé látky | 300 9) | nest. | C | 8) | | | 100 10) | | | 12) | | | 100 11) | | | | | | 50 5) | | | | +---------------+---------------+----------+-----------+-----------+
Odkazy:
1) při výrobě ilmenitu
2) na výstupu ze sušárny
3) z mlýnského okruhu
4) z kalcinace
5) za látkovým filtrem při konečné úpravě
produktu (mletí, třídění a balení)
6) u provozů výroby litoponu
7) u provozů výroby stálé běloby (blanc
fix)
8) při výrobě železitých pigmentů
9) u dehydratačních pecí zelené
skalice
10) u sušení zelené skalice v rotačních
sušárnách
11) u sušení pigmentu v rotačních
sušárnách
12) u kalcinace, kde je odtah zaveden do
odlučovače jiné technologie, smí být kalcinace v provozu pouze za součinnosti
tohoto odlučovacího zařízení
5.
Zpracování odpadu
5.1 Velké zdroje znečišťování
5.1.1 Zařízení pro spalování komunálního odpadu
+--------------------------------------------------------+----------+-----------+
| Emisní limit v [mg/m3]7) pro | Refer. | |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+ obsah | Vztaž. | |tuhé | oxid | oxidy | oxid | | kysl. | podm. | |látky | siřič. | dusíku | uheln. | jiné | O2 | | | TL | SO2 | j. NO2 | CO | | (%) | | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | | |Zařízení s výkonem do 1 t/h spalovaného odpadu včetně | | | | 50 | nest. | nest. | 100 | 20 1) | 17 | A | | | | | | 30 2) | | | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | | |Ostatní zařízení | | | | 30 | 300 | 350 | 100 | 20 1) | 11 | A | | | | | | 30 2) | | | | | | | | 2 3) | | | | | | | | 0,2 4) | | | | | | | | 2,0 5) | | | | | | | | 5,0 6) | | |
| | | | | 0,1 7) | | |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
Odkazy:
1) organické sloučeniny vyjádřené jako sumární
uhlík
2) plynné sloučeniny chloru vyjádřené jako
chlorovodík
3) plynné sloučeniny fluoru vyjádřené jako
fluorovodík
4) suma rtuti, thallia a kadmia v plynné, kapalné
a tuhé fázi
5) suma arsenu, niklu, chromu a kobaltu v plynné,
kapalné a tuhé fázi
6) suma olova, mědi a manganu v plynné, kapalné a
tuhé fázi
7) součtový obsah polychlorovaných
dibenzodioxinů a dibenzofuranů udaný v ng TEQ/m3, v němž jsou jednotlivé složky
přepočteny pomocí koeficientů ekvivalentu toxicity podle
přílohy č. 6
Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování
technologického procesu
a) Tato zařízení nejsou určena pro spalování těl
či zbytků těl zvířat.
b) Zásobník musí být proveden tak, aby v něm bylo
trvale možno udržovat podtlak a odsávaný vzduch byl přiváděn do ohniště. Pokud
je spalovací zařízení mimo provoz, musí být vzduch ze zásobníku vzduchu odváděn
do výduchu stanoveného orgánem ochrany ovzduší.
c) Ve spalovacím prostoru za posledním přívodem
vzduchu musí být zajištěno udržení teploty nejméně 850 st.C a setrvání spalin
při ní po dobu minimálně 2 s při obsahu kyslíku nejméně 6 % obj.
Pro speciální řešení, například typu pyrolýzních pecí,
budou podmínky spalování stanoveny individuálně orgány ochrany
ovzduší.
d) Zařízení musí být provedeno tak, aby byla
zajištěna dostatečná doba setrvání spalovaného odpadu ve spalovacím prostoru k
dokonalému vyhoření eventuálně tomu musí odpovídat přívod odpadu do
ohniště.
5.1.2 Zařízení pro spalování nebezpečného odpadu
+--------------------------------------------------------+----------+-----------+
| Emisní limit v [mg/m3]7) pro | Refer. | |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+ obsah | Vztaž. | |tuhé | oxid | oxidy | oxid | | kysl. | podm. | |látky | siřič. | dusíku | uheln. | jiné | O2 | | | TL | SO2 | j. NO2 | CO | | (%) | | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | 30 | 300 | 500 | 100 | 20 1) | 11 | A | | | | | | 30 2) | | | | | | | | 2 3) | | | | | | | | 0,2 4) | | | | | | | | 2,0 5) | | | | | | | | 5,0 6) | | |
| | | | | 0,1 7) | | |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
Odkazy:
1) organické sloučeniny vyjádřené jako sumární
uhlík
2) plynné sloučeniny chloru vyjádřené jako
chlorovodík
3) plynné sloučeniny fluoru vyjádřené jako
fluorovodík
4) suma rtuti, thallia a kadmia v plynné, kapalné
a tuhé fázi
5) suma arsenu, niklu, chromu a kobaltu v plynné,
kapalné a tuhé fázi
6) suma olova, mědi a manganu v plynné, kapalné a
tuhé fázi
7) součtový obsah polychlorovaných
dibenzodioxinů a dibenzofuranů udaný v ng TEQ/m3, v němž jsou jednotlivé složky
přepočteny pomocí koeficientů ekvivalentu toxicity podle
přílohy č. 6
Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování
technologického procesu
a) Zásobník tuhého odpadu musí být proveden tak,
aby v něm bylo možno trvale udržovat podtlak a odsávaný vzduch byl přiváděn do
ohniště. V případě kapalných odpadů musí být vzdušina, odsávaná z místa
odčerpávání a odvzdušnění nádrží zavedena do spalovacího prostoru. Pokud je
spalovací zařízení mimo provoz, musí být odsávaný vzduch rozptylován ve výšce,
stanovené orgánem ochrany ovzduší.
b) Zařízení pro spalování nebezpečného odpadu
musí být vybavena dodatečným spalováním. Ve spalovacím prostoru za posledním
přívodem vzduchu musí být udržována taková teplota, která zajišťuje termickou a
oxidační destrukci všech odcházejících nebezpečných látek (nejméně však 900 st.
C) s dobou setrvání nejméně 1 s při obsahu kyslíku nejméně 6 % obj.
V případě
spalování odpadu obsahujícího 1 % hm. a více halogenovaných organických látek,
v přepočtu na chlor, musí být ve spalovacím prostoru za posledním přívodem
vzduchu teplota zajišťující termickou a oxidační destrukci všech odcházejících
nebezpečných látek (nejméně však 1100 st.C ) s dobou setrvání 2 s při obsahu
kyslíku nejméně 6 % obj.
V případě spalování odpadu obsahujícího vysoce stabilní
organické látky, například typu polychlorovaných bifenylů (PCB) nebo
pentachlorfenolu v koncentraci vyšší než 10 mg/kg, musí být ve spalovacím
prostoru za posledním přívodem vzduchu udržována teplota nejméně 1200 st.C při
době setrvávání spalin v tomto prostoru nejméně 2 s.
Pro speciální řešení,
například typu pyrolýzních pecí, budou podmínky spalování stanoveny
individuálně orgány ochrany ovzduší.
5.2 Střední zdroje znečišťování
5.2.1 Čistírny odpadních vod
Zařízení s projektovanou kapacitou pro 500 a více
ekvivalentních obyvatel nebo určená pro provoz technologií produkujících
znečištění vod.
Páchnoucí látky nesmí být emitovány do obydlených
oblastí v koncentracích obtěžujících obyvatelstvo.
5.2.2 Kompostárny
Zařízení určená pro průmyslové kompostování.
Páchnoucí látky nesmí být emitovány do obydlených
oblastí v koncentracích obtěžujících obyvatelstvo.
6.
Ostatní (střední zdroje znečišťování s výjimkami,
označenými v textu)
6.1 Krematoria
Zařízení určená pro spalování mrtvých lidských těl, orgánů a
ostatků.
Platí i pro veterinární spalovny v případě výhradního spalování
těl zvířat a živočišných zbytků.
+--------------------------------------------------------+----------+-----------+ | Emisní limit v (mg/m3) pro | Refer. | | +--------+----------+-----------+-----------+------------+ obsah | Vztaž. | |tuhé | oxid | oxidy | oxid | | kysl. | podm. | |látky | siřič. | dusíku | uheln. | jiné | O2 | | | TL | SO2 | j. NO2 | CO | | (%) | | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+ | 50 | nest. | 350 | 100 | 15 1) | 17 | A | | | | | | 30 2) | | | +--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
Odkazy:
1) organické sloučeniny vyjádřené jako sumární
uhlík
2) plynné sloučeniny chloru a fluoru, vyjádřené jako
součet chlorovodíku a fluorovodíku
Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technologického
procesu
Ve spalovacím prostoru za posledním přívodem vzduchu musí být
udržována taková teplota, která zajišťuje termickou a oxidační destrukci všech
odcházejících nebezpečných látek (nejméně 850 st.C) s dobou setrvání spalin
nejméně 1 s. Při použití topných olejů nesmí být spalován olej s obsahem síry
vyšším než 1 % hm.
6.2 Stavby a zařízení pro chov hospodářských zvířat
Zařízení s průměrným ročním chovem od 500 kusů skotu, od 5000 kusů
prasat a od 50000 kusů drůbeže jsou velkým zdrojem znečišťování.
Zařízení s průměrným ročním chovem od 180 do 499 kusů skotu, od
500 do 4999 kusů prasat a od 1000 do 49999 kusů drůbeže jsou středním zdrojem
znečišťování.
Platí emisní limit všeobecně platný pro amoniak.
Páchnoucí látky nesmí být emitovány do obydlených oblastí v koncentracích
obtěžujících obyvatelstvo.
6.3 Veterinární asanační zařízení
Zařízení na sběr a zpracování zvířecích těl a výrobu krmiv, hnojiv
nebo technických tuků z vedlejších produktů porážky, například kostí, chlupů,
peří, paroží, drápů, krve apod.
Páchnoucí látky nesmí být emitovány do obydlených
oblastí v koncentracích obtěžujících obyvatelstvo.
6.4 Lakovny
Zařízení a technologie určené pro nanášení
kapalných nebo práškových hmot (například stříkáním, máčením, navalováním,
poléváním, apod.) na různé materiály (například kovy, plasty, kůži, dřevo,
apod.).
Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování
technologického procesu
Použijí se všechny technicky dostupné možnosti k
omezení emisí těkavých organických sloučenin, především nátěrové hmoty, chudé
na ředidla, nanášení nátěrových hmot s vysokou účinností, apod. Pro účely
stanovení emisních limitů se za zařízení považuje technologický celek jednoho
technologického systému nátěrových hmot.
Pro lakovny platí vztažné podmínky
C.
6.4.1 Lakovny se spotřebou nátěrových hmot větší než 5 kg
za den do celkové roční spotřeby 10 t (střední zdroj znečišťování)
Emisním limitem je hodnota hodinové emise
těkavých organických sloučenin, včetně rozpouštědel, vyjádřená jako celkový
uhlík ..... 1 kg/h
6.4.2 Lakovny s celkovou roční spotřebou nátěrových
hmot vyšší než 10 t (velký zdroj znečišťování)
Hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v
odpadních plynech ze sušáren nebo prostorů pro nanášení nátěrových hmot nesmí
překročit 3 mg/m3.
a) Jednoúčelové proudové lakovny pro seriovou
výrobu s roční spotřebou nátěrových hmot větší než 200 t
Emisním limitem je celková specifická výrobní
emise těkavých organických sloučenin,
vyjádřená jako celkový uhlík ..... 35 g/m2
Nelze-li této hodnoty dosáhnout, potom nesmí
hmotnostní koncentrace těkavých
organických látek v odpadním plynu z
prostoru nanášení nátěrových hmot,
vyjádřená jako celkový uhlík, překročit 50 mg/m3.
b) Ostatní lakovny s roční spotřebou nátěrových
hmot do 250 t
Emisním limitem je celková specifická výrobní
emise těkavých organických sloučenin,
vyjádřená jako celkový uhlík, ve výši
120 g/m2 při nanášení nátěrových hmot s
tzv. metalisačním efektem, 60 g/m2 při nanášení nátěrových hmot ve všech
ostatních případech
Současně nesmí hmotnostní koncentrace těkavých
organických látek v
odpadním plynu z prostoru
nanášení nátěrových hmot, vyjádřená jako celkový uhlík, překročit 50
mg/m3.
6.5 Zpracování dřeva
Průmyslové zpracování dřeva (například pily, výroby nábytku,
dřevěných konstrukčních desek) mimo pilařské provozy v tzv. manipulačních či
expedičních skladech (krácení kmenů).
+--------------+---------------+-----------+----------+----------+ | Znečišťující | Emisní limit | Měrná | Vztažné | Pozn. | | látka | (mg/m3) | výrobní | podm. | | | | | emise | | | | | | (kg/t) | | | +--------------+---------------+-----------+----------+----------+ | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | +--------------+---------------+-----------+----------+----------+ | tuhé látky | 50 1) | nest. | C | 3) | | | 10 2) | | | | +--------------+---------------+-----------+----------+----------+
Odkazy:
1) při všech technologických operacích, mimo
broušení
2) při broušení ve výrobě dýh a překližek, ve výrobě
desek a nábytku
3) emisní limity organických látek při výrobě dýh a
překližek, výrobě desek a nábytku se stanoví individuálně s přihlédnutím k
provozním podmínkám
6.6 Polygrafie
Zařízení a technologie určené pro nanášení tiskových barev na
papír, lepenku či materiály z nich vyrobené, nebo použití obdobných nanášecích
technik a materiálů.
+--------------+---------------+-----------+----------+----------+ | Znečišťující | Emisní limit | Měrná | Vztažné | Pozn. | | látka | (mg/m3) | výrobní | podm. | | | | | emise | | | | | | (kg/t) | | | +--------------+---------------+-----------+----------+----------+ | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | +--------------+---------------+-----------+----------+----------+ |organic. látky| 50 2) | nest. | C | 1) | |tuhé látky | 3 | | | | +--------------+---------------+-----------+----------+----------+
Odkazy:
1) v odpadních plynech z prostor pro nanášení a
sušení tiskových barev
2) vyjádřené jako celkový uhlík
6.7 Odmašťování kovů a elektrosoučástek chlorovanými
organickými rozpouštědly
V odpadních plynech z technologií a zařízení pro
odmašťování s celkovým objemem chlorovaných organických rozpouštědel větším než
5 litrů nesmí při hmotnostním toku jejich par vyšším než 500 g/h překročit
hmotnostní koncentrace par těchto rozpouštědel na výstupu odsávacího zařízení
do ovzduší 100 mg/m3 při vztažných podmínkách C.
6.8 Čištění textilií, kůží a kožešin organickými rozpouštědly
Pro hodnoty koncentrací platí vztažné podmínky
C.
a) Hmotnostní koncentrace par chlorovaných
rozpouštědel v plynech ze sušáren a z pracovního prostředí nesmí při jejich
hmotnostním toku vyšším než 500 g/h překročit 150 mg/m3. Měrná výrobní emise,
zjištěná z měsíčního průměru nesmí překročit 30 g rozpouštědel na 1 kg
čištěných textilií, kůží a kožešin.
Každé zařízení musí být vybaveno zachycováním koncentrovaných
par.
b) Při čištění oděvů, kůží a kožešin technickým
benzínem 150/200, či obdobnými alkánovými rozpouštědly nesmí hmotnostní
koncentrace par organických látek v nosném plynu překročit 6 g/m3.
Měrná výrobní emise, zjištěná z měsíčního průměru nesmí
překročit 150 g rozpouštědla na 1 kg čištěných textilií, kůží a
kožešin.
7.
NEZAŘAZENÉ PROCESY
Ve všech ostatních případech, které nejsou uvedeny v
příloze č. 2 jako vybrané zdroje
znečišťování, jsou uplatňovány obecné emisní limity.
Příl.3
OBECNÉ EMISNÍ LIMITY A PŘÍPUSTNÁ TMAVOST
KOUŘE
Všechny emisní limity v této příloze platí pro
koncentrace ve vlhkém plynu (+) při normálních
podmínkách (tlaku 101,32 kPa a teplotě 0 st.C).
0.
Emisní limity pro znečišťující látky 0. skupiny -
základní znečišťující látky
Znečišťujícími látkami v této skupině jsou:
tuhé znečišťující látky
oxid siřičitý
oxidy dusíku
oxid uhelnatý
těkavé organické sloučeniny
(VOC)
a) Emisní limit pro tuhé znečišťující látky
Zdroje znečišťování musí být zřizovány a provozovány tak, aby při
hmotnostním toku tuhých znečišťujících látek 2,5 kg/h a menším, hmotnostní
koncentrace tuhých znečišťujících látek v nosném plynu nepřekročila hodnotu 200
mg/m3. Při hmotnostním toku tuhých znečišťujících látek vyšším než 2,5 kg/h
nesmí hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v nosném plynu
překročit hodnotu 150 mg/m3.
b) Emisní limit pro oxid siřičitý
Zdroje znečišťování ovzduší se zřizují a provozují tak, aby při
hmotnostním toku oxidu siřičitého vyšším než 20 kg/h hmotnostní koncentrace
oxidu siřičitého v nosném plynu nepřekročila hodnotu 2500 mg/m3.
c) Emisní limit pro oxidy dusíku
Zdroje znečišťování se zřizují a provozují tak, aby při
hmotnostním toku oxidů dusíku vyšším než 10 kg/h hmotnostní koncentrace oxidů
dusíku v nosném plynu nepřekročila hodnotu 500 mg/m3. Hodnoty hmotnostního toku
a hmotnostní koncentrace oxidů dusíku se vyjadřují jako oxid
dusičitý.
d) Emisní limit pro oxid uhelnatý
Zdroje znečišťování se zřizují a provozují tak, aby při
hmotnostním toku oxidu uhelnatého vyšším než 5 kg/h hmotnostní koncentrace
oxidu uhelnatého v nosném plynu nepřekročila hodnotu 800 mg/m3.
e) Emisní limity pro těkavé organické
sloučeniny (VOC)
Zdroje znečišťování emitující těkavé organické sloučeniny, které
nejsou uvedeny v příloze č. 2, se zřizují a
provozují tak, aby pro jednotlivé těkavé organické sloučeniny nebo jejich typy
byly splněny emisní limity dle přílohy č.
3.
1.
Emisní limity pro znečišťující látky 1.
skupiny
1. podskupina
azbest
benzo(a) pyren
2-nafthylamin
beryllium a jeho sloučeniny vyjádřené jako
Be
kadmium a jeho sloučeniny vyjádřené jako
Cd
dibenzoantracen
Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek
vyšším než 1 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 0,2 mg/m3
těchto znečišťujících látek v nosném plynu.
2. podskupina
arsen a jeho sloučeniny vyjádřené jako
As
sloučeniny chromu šestimocného vyjádřené jako
Cr
kobalt a jeho sloučeniny vyjádřené jako
Co
nikl a jeho sloučeniny vyjádřené jako
Ni
Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek
vyšším než 10 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 2 mg/m3
těchto znečišťujících látek v nosném plynu.
3. podskupina
akrylonitril
benzen
1,3-butadien
1,2-dibromethan
epichlorhydrin
ethylenoxid (oxiran)
hydrazin
propylenoxid
vinylchlorid
Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek
vyšším než 50 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 5 mg/m3
těchto znečišťujících látek v nosném plynu.
2.
Emisní limity pro znečišťující látky 2.
skupiny
1. podskupina
rtuť a její sloučeniny vyjádřené jako
Hg
thallium a jeho sloučeniny vyjádřené jako
Tl
Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek
vyšším než 1 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 0,2 mg/m3
těchto znečišťujících látek v nosném plynu.
2. podskupina
selen a jeho sloučeniny vyjádřené jako
Se
telur a jeho sloučeniny vyjádřené jako
Te
Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek
vyšším než 10 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 2 mg/m3
těchto znečišťujících látek v nosném plynu.
3. podskupina
antimon a jeho sloučeniny vyjádřené jako
Sb
cín a jeho sloučeniny vyjádřené jako Sn
fluoridy vyjádřené jako F minus
chrom a jeho sloučeniny (mimo Cr VI) vyjádřené jako
Cr
kyanidy vyjádřené jako CN minus
mangan a jeho sloučeniny vyjádřené jako
Mn
měď a její sloučeniny vyjádřené jako Cu
olovo a jeho sloučeniny vyjádřené jako
Pb
vanad a jeho sloučeniny vyjádřené jako
V
zinek a jeho sloučeniny vyjádřené jako
Zn
Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek
vyšším než 50 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 5 mg/m3
těchto znečišťujících látek v nosném plynu.
3.
Emisní limity pro znečišťující látky 3.
skupiny
1. podskupina
antimonovodík (stibin)
arsenovodík (arsan)
fosforovodík (fosfan)
fosgen
chlorkyan
Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek
vyšším než 10 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 2 mg/m3
těchto znečišťujících látek v nosném plynu.
2. podskupina
brom a jeho plynné sloučeniny vyjádřené jako
HBr
fluor a jeho plynné sloučeniny vyjádřené jako
HF
chlor
kyanovodík
sirovodík (sulfan)
silné anorganické kyseliny vyjádřené jako H kromě
HCl
Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek
vyšším než 100 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 10 mg/m3
těchto znečišťujících látek v nosném plynu.
3. podskupina
amoniak
anorganické plynné sloučeniny chloru vyjádřené jako
HC
Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek
vyšším než 500 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 50 mg/m3
všech těchto znečišťujících látek v nosném plynu.
4.
Emisní limity pro znečišťující látky 4.
skupiny
1. podskupina
acetaldehyd
anilin
benzylchlorid
diethylamin
1,2-dichlorethan
1,1-dichlorethylen
dimethylamin
ethanolamin
ethylakrylát
fenol
formaldehyd
kresoly
kyselina akrylová
kyselina mravenčí
merkaptany
methylakrylát
methylamin
nitrobenzen
nitrofenoly
nitrokresoly
nitrotolueny
pyridin
sirouhlík
1,1,2,2-tetrachlorethan
tetrachlorethylen
thioethery
o-toluidin (2-methylanilin)
trichlormethan
trichlorethylen
Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek
vyšším než 0,1 kg/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 20 mg/m3
těchto znečišťujících látek v nosném plynu.
2. podskupina
benzaldehyd
butylaldehyd
1,4-dichlorbenzen
1,1-dichlorethan
ethylbenzen
furfural (2-furaldehyd)
chlorbenzen
2-chloropren (2-chlor-1,3-butadien)
2-chlorpropan
izopropylbenzen
kyselina octová
methylacetát
methylmetakrylát
1-methylnaftalen
2-methylnaftalen
naftalen
styren
toluen
vinylacetát
xyleny
Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek
vyšším než 2 kg/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 100 mg/m3
těchto znečišťujících látek v nosném plynu.
3. podskupina
aceton
alkylalkoholy
bifenyl
2-butanon
butylacetát
dibutylether
diethylether
difenylether
1,2-dichlorethylen
dichlormethan
diizopropylether
dimethylether
ethylacetát
ethylenglykol
4-hydroxy-4-ethyl-2-pentanon
chlorethan
methylester kyseliny benzoové
4-methyl-2-pentanol
N-methylpyrolidon
olefiny s výjimkou 1,3-butadienu
parafiny s výjimkou methanu
Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek
vyšším než 3 kg/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 150 mg/m3
těchto znečišťujících látek v nosném plynu.
5.
Emisní limity pro tmavost kouře
Nejvyšší přípustná tmavost kouře je optická vlastnost kouře,
vyvolaná pohlcováním světla v kouřové vlečce vystupující z komína. Vyjadřuje se
ve stupních podle Ringelmanna v kouřové vlečce (stupně 0 - 5). Tmavost kouře
lze rovněž vyjádřit na stupni Bacharacha (0 - 9) či měřením opacity (%), která
se měří v kouřovodu.
Nejvýše přípustná tmavost kouře vypouštěného ze
spalovacího procesu je obecně dána těmito emisními limity:
a) Při spalování paliv nesmí být odcházející kouř tmavší
než 2. stupeň při měření a hodnocení Ringelmannovou stupnicí a změřená hodnota
opacity nesmí být větší než 40 %. Po dobu roztápění zařízení ze studeného stavu
v trvání nejdéle 30 minut, pokud pasport kotle nestanoví jinak, může tmavost
kouře dostoupit až do úrovně stupně 3. Ringelmannovy stupnice nebo hodnoty 60 %
opacity.
b) Při spalování kapalných paliv musí být proces veden
tak, aby kromě podmínek stanovených v předchozím odstavci nebyla při kontrole
obsahu sazí měřením tmavosti skvrn na filtru z odsátého vzorku podle Bacharacha
zjištěna vyšší hodnota než odpovídá 4. stupni Bacharachovy stupnice při žádném
ze tří po sobě provedených testů a stupni 3. alespoň u dvou ze tří provedených
testů. Při roztápění zařízení ze studeného stavu se kontrola tmavosti kouře
Bacharachovým testem neprovádí.
Příl.4
HODNOTY EMISNÍCH FAKTORŮ PRO STANOVENÍ MNOŽSTVÍ EMISÍ VÝPOČTEM
+-----------+-------------+-----------+-------+---------+-------+-------+-------+------------+ |Druh | Druh |Tepelný |Tuhé | | | | | | |paliva | topeniště |výkon |látky | SO2 | NOx | CO | CxHy | Jednotka | | | |kotle | | | | | | | +-----------+-------------+-----------+-------+---------+-------+-------+-------+------------+ | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | +-----------+-------------+-----------+-------+---------+-------+-------+-------+------------+ |všechna | | | | | | | | | |tuhá mimo | | | | | | | | | |černé uhlí | |jakýkoliv |1,0.Ap | 19,0.Sp | 3,0 | 45,0 | 10,0 | | |a koks | pevný | | | | | | | | +-----------+ rošt +-----------+-------+---------+-------+-------+-------+ | |černé uhlí | | | | | | | | | |a koks | |jakýkoliv |1,0.Ap | 19,0.Sp | 1,5 | 45,0 | 10,0 | | +-----------+-------------+-----------+-------+---------+-------+-------+-------+ | |hnědé uh., | | | | | | | | kg/t | |proplástek | |do 3 MW |1,9.Ap | 19,0.Sp | 3,0 | 5,0 | 1,5 | spáleného | |lignit, | | | | | | | | paliva | |brikety | |větší než | | | | | | | | | | 3 MW |1,9.Ap | 19,0.Sp | 3,0 | 1,0 | 0,5 | | +-----------+ pásový +-----------+-------+---------+-------+-------+-------+ | | | rošt | | | | | | | | |čer. uhlí | | | | | | | | | |tříděné a | |do 3 MW |1,7.Ap | 19,0.Sp | 3,0 | 5,0 | 1,5 | | |prachové, | | | | | | | | | |jiná tuhá | |větší než | | | | | | | |paliva | | 3 MW |1,7.Ap | 19,0.Sp | 7,5 | 1,0 | 0,5 | | +-----------+-------------+-----------+-------+---------+-------+-------+-------+ | |všechna | pás. rošt | | | | | | | | |tuhá paliva| s | |5,0.Ap | 19,0.Sp | 3,0 | 1,0 | 0,5 | | |mimo | pohazov. | | | | | | | | |černé uhlí +-------------+ +-------+---------+-------+-------+-------+ | |a koks | pohyblivý | | | | | | | | | | rošt | | | | | | | | | | (přesuvný, | | | | | | | | | | vratný aj.)| |3,5.Ap | 19,0.Sp | 3,0 | 1,0 | 0,5 | | | | a komb. | | | | | | | | | | rošt+olej |jakýkoliv | | | | | | | | | rošt+plyn | | | | | | | | | +-------------+ +-------+---------+-------+-------+-------+ | | | granulační | | | | | | | | | | a komb. | | | | | | | | | | rošt+práš. | |8,5.Ap | 19,0.Sp | 6,0 | 0,5 | 0,15 | | | | práš.+plyn | | | | | | | | | +-------------+ +-------+---------+-------+-------+-------+ | | | tavící | |5,5.Ap | 19,0.Sp | 15,0 | 0,5 | 0,15 | | | +-------------+ +-------+---------+-------+-------+-------+ | | | cyklonové | |1,5.Ap | 19,0.Sp | 27,5 | 0,5 | 0,15 | | +-----------+-------------+-----------+-------+---------+-------+-------+-------+ | |černé | pásový | |5,0.Ap | 19,0.Sp | 7,5 | 1,0 | 0,5 | | |uhlí a | rošt | | | | | | | | |koks +-------------+ +-------+---------+-------+-------+-------+ | | | pohyblivý | | | | | | | | | | rošt | | | | | | | | | | (přesuvný, | | | | | | | | | | vratný | |3,5.Ap | 19,0.Sp | 7,5 | 1,0 | 0,5 | | | | aj.) a | | | | | | | | | | kombinace | | | | | | | | | | rošt+olej |jakýkoliv | | | | | | | | | rošt+plyn | | | | | | | | | +-------------+ +-------+---------+-------+-------+-------+ | | | granulační | | | | | | | | | | a kombin. | | | | | | | | | | rošt+práš. | |8,5.Ap | 19,0.Sp | 9,0 | 0,5 | 0,15 | | | | prášek+ | | | | | | | | | | +plyn | | | | | | | | | +-------------+ +-------+---------+-------+-------+-------+ | | | tavící | |5,5.Ap | 19,0.Sp | 15,0 | 0,5 | 0,15 | | | +-------------+ +-------+---------+-------+-------+-------+ | | | cyklon | |1,5.Ap | 19,0.Sp | 27,5 | 0,5 | 0,15 | | +-----------+-------------+-----------+-------+---------+-------+-------+-------+ | |dřevo | jakékoliv |do 3 MW |12,5 | 1,0 | 3,0 | 1,0 | 1,0 | | | | |větší než | | | | | | | | | | 3 MW |15,0 | 1,5 | 3,0 | 1,0 | 1,0 | | +-----------+-------------+-----------+-------+---------+-------+-------+-------+ | |těžký a | | | | | | | | | |stř. topný | jakékoliv |do 100 MW | 2,91 | 20.S | 10.0 | 0,53 | 0,37 | | |olej | | | | | | | | | +-----------+-------------+-----------+-------+---------+-------+-------+-------+ | |lehký | | | | | | | | | |topný olej | jakékoliv |jakýkoliv | 2,13 | 20.S | 10,0 | 0,59 | 0,41 | | +-----------+-------------+-----------+-------+---------+-------+-------+-------+ | |nafta a | | | | | | | | | |podobná | jakékoliv |jakýkoliv | 1,42 | 20.S | 5,0 | 0,71 | 0,41 | | |paliva | | | | | | | | | +-----------+-------------+-----------+-------+---------+-------+-------+-------+ | |propan a | |do 3 MW | 0,45 | 0,02.S | 2,4 | 0,46 | 0,18 | | |butan | jakékoliv | | | (0,004) | | | | | | | |větší než | | | | | | | | | | 3 MW | 0,42 | 0,02.S | 2,8 | 0,37 | 0,07 | | | | | | | (0,004) | | | | | +-----------+-------------+-----------+-------+---------+-------+-------+-------+------------+ |koksárenský| jakékoliv |do 3 MW | 302 | 2,0.S | 1920 | 320 | 128 | kg/10 6 . | | plyn | | | | (9500) | | | | . m3 | | | |větší než | | | | | | spáleného | | | | 3-100 MW | 290 | 2,0.S | 3700 | 270 | 48 | plynu | | | | | | (9500) | | | | | +-----------+-------------+-----------+-------+---------+-------+-------+-------+ | |generátorov| jakékoliv |do 3 MW | 302 | 2,0.S | 1920 | 320 | 128 | | | plyn | | | | (6500) | | | | | | | |větší než | | | | | | | | | | 3-100 MW | 290 | 2,0.S | 3700 | 270 | 48 | | | | | | | (6500) | | | | | +-----------+-------------+-----------+-------+---------+-------+-------+-------+ | |vysokopecní| |do 3 MW | 302 | 2,0.S | 1920 | 320 | - | | | plyn | jakékoliv | | | (150) | | | | | | | |větší než | | | | | | | | | | 3-100 MW | 290 | 2,0.S | 3700 | 270 | - | | | | | | | (150) | | | | | +-----------+-------------+-----------+-------+---------+-------+-------+-------+ | |svítiplyn | jakékoliv |menší než | | | | | | | | | | 0,2 MW | 20 | 2,0.S | 800 | 320 | 128 | | | | | | | (85) | | | | | | | |0,2 - 5 MW | 20 | 2,0.S | 960 | 320 | 128 | | | | | | | (85) | | | | | +-----------+-------------+-----------+-------+---------+-------+-------+-------+ | |zemní plyn | jakékoliv |menší než | | | | | | | | | | 0,2 MW | 20 | 2,0.S | 1600 | 320 | 128 | | | | | | | (9,6) | | | | | | | |0,2 - 5 MW | 20 | 2,0.S | 1920 | 320 | 128 | | | | | | | (9,6) | | | | | +-----------+-------------+-----------+-------+---------+-------+-------+-------+------------+ Poznámka: Pokud není znám obsah síry v palivu S, používají se čísla v závorkách. Ap - obsah popela v původním vzorku tuhých paliv (% hm.) Sp - obsah síry v původním vzorku tuhých paliv (% hm.) S - obsah síry v původním vzorku paliva pro: - kapalná paliva (% hm.) - propan-butan (g/kg) - plynná paliva (mg/m3)
Příl.5
METODY MĚŘENÍ A TECHNICKÉ POŽADAVKY NA PŘÍSTROJE PRO KONTINUÁLNÍ MĚŘENÍ
I. Metody kontinuální analýzy pro měření A. Tuhé znečišťující látky - absorpce beta záření - fotometrie. B. Plynné emise princip metody měřená látka znečišťující ovzduší - infračervená spektrometrie SO2, CO, NOx (NO), Cl minus - ultrafialová spektrometrie SO2, NOx (NO), CO - potenciometrie F minus a Cl minus - kolorimetrie H2S - plamenoionizační detekce uhlovodíky, org. látky - katalytické spalování uhlovodíky, org. látky - chemoluminiscence NOx (NO) II. Požadavky na přístroje pro kontinuální měření emisí znečišťujících látek K měření emisí znečišťujících látek se používají přístroje, které musí splňovat následující technické parametry: a) minimální stanovitelné množství do 2 % rozsahu, b) okolní teplota + 5 st.C do 35 st.C nebo - 10 st.C do + 55 st.C, c) teplotní závislost nulového menší jak plus minus 2 % bodu při změně o 10 st.C z nejcitlivějšího rozsahu (větší vliv musí být kompenzován), d) teplotní závislost menší jak plus minus 3 % z rozsahu, citlivost (údaje) větší vliv musí být při změně o 10 st.C kompenzován, e) rušivý vliv všech ostatních menší než plus minus 4 % složek na měření z nejcitliv. rozsahu, f) 90 % časová hodnota nesmí být větší než 200 sekund včetně odběr. zařízení, g) změna nuly během kontrolního intervalu nesmí být při nejcitlivějším rozsahu větší než plus minus 2 %, h) změna citlivosti za stejné období nesmí být při nejcitlivějším rozsahu větší než plus minus 2 %, i) odběr vzorku a odběrová zařízení jsou konstruována tak, že nedochází k zanášení pevnými látkami a k sorpcím měřené látky, j) nulový a referenční bod musí být během intervalu kontroly min. 1 x zaznamenán na registračním zařízení, k) výrobcem musí být stanoveny intervaly nulování, kalibrace a údržby.
Příl.6
EKVIVALENTY TOXICITY DIBENZODIOXINŮ A DIBENZOFURANŮ
Ke stanovení součtové hodnoty se hmotnostní koncentrace dále
uvedených polychlorovaných dioxinů a dibenzofuranů před sečtením
násobí uvedenými koeficienty ekvivalentů toxicity:
koeficient ekvivalentu toxicity 2, 3, 7, 8, - tetrachlordibenzodioxin (TCDD) 1 1, 2, 3, 7, 8 - pentachlordibenzodioxin (PeCDD) 0,5 1, 2, 3, 4, 7, 8 - hexachlordibenzodioxin (HxCDD) 0,1 1, 2, 3, 7, 8, 9 - hexachlordibenzodioxin (HxCDD) 0,1 1, 2, 3, 6, 7, 8 - hexachlordibenzodioxin (HxCDD) 0,1 1, 2, 3, 4, 6, 7, 8 - heptachlordibenzodioxin (HpCDD) 0,01 - oktachlordibenzodioxin (OCDD) 0,001 2, 3, 7, 8 - tetrachlordibenzofuran (TCDF) 0,1 2, 3, 4, 7, 8 - pentachlordibenzofuran (PeCDF) 0,5 1, 2, 3, 7, 8 - pentachlordibenzofuran (PeCDF) 0,05 1, 2, 3, 4, 7, 8 - hexachlordibenzofuran (HxCDF) 0,1 1, 2, 3, 7, 8, 9 - hexachlordibenzofuran (HxCDF) 0,1 1, 2, 3, 6, 7, 8 - hexachlordibenzofuran (HxCDF) 0,1 2, 3, 4, 6, 7, 8 - hexachlordibenzofuran (HxCDF) 0,1 1, 2, 3, 4, 6, 7, 8 - heptachlordibenzofuran (HpCDF) 0,01 1, 2, 3, 4, 7, 8, 9 - heptachlordibenzofuran (HpCDF) 0,01 - oktachlordibenzofuran (OCDF) 0,001
Příl.7
SEZNAM STÁLÝCH A PROMĚNNÝCH ÚDAJŮ TVOŘÍCÍCH PROVOZNÍ
EVIDENCI
1.
Identifikace zdroje znečišťování
Stálé údaje
Údaje o provozovateli
Identifikační číslo provozovatele (IČO, RČ), obchodní jméno a
sídlo nebo jméno, příjmení, bydliště, místo podnikání (okres, obec, část obce,
ulice, číslo orientační, číslo popisné, evidenční nebo náhradní a PSČ; telefon,
fax), statutární zástupce, bankovní spojení, počet zdrojů.
Údaje o zdroji
Identifikační číslo zdroje (IČZ), kategorie, název a skladba
zdroje (např. kotelna s odlučovači, technologie, doly, lomy, skládka, hořící
plocha, zapařený objem apod.), adresa (okres, obec, část obce, ulice, číslo
orientační, číslo popisné, evidenční nebo náhradní a PSČ; telefon, fax - pokud
se liší od identifikace provozovatele), číslo katastrálního území, číslo
parcely, celkový instalovaný výkon (MWt) nebo výrobní kapacita, odpovědná
osoba.
2.
Údaje o technologickém provozu
Stálé údaje:
Identifikační číslo zdroje (IČZ), evidenční číslo technologie,
druh výroby (podle přílohy č. 2
k této vyhlášce), název, výrobce, rok výroby a uvedení do provozu, životnost,
denní a týdenní rytmus, evidenční čísla komínů nebo výduchů, počet odlučovacích
zařízení a jejich evidenční čísla, uplatněné emisní limity.
a)
Údaje o kotlích a procesních ohřevech bez
kontaktu s technologickou látkou
Stálé údaje:
Typ kotle nebo zařízení, výrobce, rok uvedení do provozu,
jmenovitý tepelný výkon, účinnost kotle nebo zařízení podle výrobce, druh
topeniště.
U kotlů ve výrobě elektřiny nebo kombinované výrobě
elektřiny a tepla také instalovaný elektrický výkon.
U kotlů a zařízení spalujících plynná nebo kapalná paliva
také druh, výkon a pracovní přetlak hořáku.
U kotlů a zařízení spalujících současně více druhů paliv
také druhy přídavných paliv a jejich průměrný podíl na tepelném příkonu
zařízení.
Proměnné údaje:
Rok, měsíc, den, čas, provozní hodiny, vyrobené teplo,
průměrné využití jmenovitého tepelného výkonu.
U kotlů ve výrobě elektřiny nebo kombinované výrobě
elektřiny a tepla také vyrobená elektrická energie, průměrné využití
instalovaného elektrického výkonu.
b)
Údaje o procesních ohřevech s kontaktem spalin s
technologickou látkou
Stálé údaje:
Druh a charakteristika spalovacího zařízení, jmenovitý tepelný
výkon, počet hořáků, druh, výkon a pracovní přetlak hořáku, název produktu,
měrná jednotka produktu, kapacita výroby.
Proměnné údaje:
Rok, měsíc, den, čas, provozní hodiny, množství vyrobeného
produktu (počet měrných jednotek produktu za daný den, měsíc a
rok).
c)
Ostatní technologické
procesy
Stálé údaje:
Označení výrobku (produktu), měrná jednotka výrobku, kapacita
výroby, měrná energetická náročnost.
Proměnné údaje:
Rok, měsíc, den, čas, provozní hodiny, množství vyrobeného
produktu (počet měrných jednotek výrobku za daný den, měsíc a
rok).
3.
Údaje o palivech a surovinách
a)
Údaje o palivech
Stálé údaje:
Identifikační číslo zdroje (IČZ), evidenční číslo
technologie.
Proměnné údaje:
Rok, měsíc, den, čas, druh paliva, spotřeba paliva, počet
provozních hodin, jakostní znaky paliva (výhřevnost, obsah vody, obsah popela a
síry v sušině nebo obsah popela a síry v původním vzorku), emise znečišťujících
látek (v souhrnném vyhodnocení).
U kotlů a jiných zařízení spalujících současně více druhů paliv
také: druhy paliv, spotřeba jednotlivých druhů paliv, počet provozních hodin,
jakostní znaky jednotlivých druhů paliv a podíl jednotlivých druhů paliv na
celkovém tepelném příkonu.
b)
Údaje o surovinách
Stálé údaje:
Identifikační číslo zdroje (IČZ), evidenční číslo
technologie.
Proměnné údaje:
Rok, měsíc, den, čas, název suroviny, měrná jednotka suroviny,
obsah znečišťujících látek v surovině na jednotku (měrná výrobní emise vztažená
na měrnou jednotku suroviny), spotřeba suroviny v měrných jednotkách, emise
znečišťujících látek (v souhrnném vyhodnocení).
4.
Údaje o zařízení k omezování emisí
Stálé údaje:
Identifikační číslo zdroje (IČZ), evidenční číslo technologie.
Evidenční číslo a typ odlučovacího zařízení, počet jednotek, výrobce, rok
uvedení do provozu, druh znečišťující látky, garantovaná
účinnost.
Proměnné údaje:
Evidenční číslo odlučovacího zařízení, čas, druh znečišťující
látky, skutečná účinnost, časové využití v daném intervalu.
5.
Údaje o komínech
Stálé údaje:
Identifikační číslo zdroje (IČZ), evidenční číslo technologie.
Evidenční číslo komína (nebo jiného výduchu), výška komína (nebo jiného
výduchu), světlost v koruně komína.
Proměnné údaje:
Evidenční číslo komína, vnitřní plocha v místě měření rychlosti
plynů, průměrná teplota a rychlost plynů protékajících komínem (v souhrnných
vyhodnoceních).
6.
Údaje o měření
Stálé údaje:
Identifikační číslo zdroje (IČZ), evidenční číslo
technologie.
Proměnné údaje:
Datum, název subjektu provádějícího jednorázové měření nebo
garantujícího kontinuální měření, druh, četnost, podmínky a místo měření,
použitá přístrojová technika a měřící metoda; název znečišťující látky a její
naměřená koncentrace při referenčních podmínkách, průtok, teplota a tlak
nosného plynu, obsah kyslíku v nosném plynu, koncentrace a hmotnostní tok
zjišťované znečišťující látky, odvozený emisní faktor.
7.
Údaje o poruchách a haváriích
Stálé údaje:
Identifikační číslo zdroje (IČZ), evidenční číslo
technologie.
Proměnné údaje:
Datum, název zařízení, doba trvání, druh a množství emisí, příčina
havárie, přijatá opatření, hlášení orgánu ochrany ovzduší.
Příl.8
POŽADAVKY NA JAKOST PALIVA DODÁVANÉHO PRO SPALOVÁNÍ V
MALÝCH ZDROJÍCH ZNEČIŠŤOVÁNÍ A OBYVATELSTVU
Limitní měrná sirnatost paliva (g . MJ-1) - hnědá uhlí 0,50 výjimka pro tuzemskou těžbu 1,07 - černá uhlí 0,50 výjimka pro tuzemskou těžbu 0,78 - brikety 0,50 výjimka pro brikety vyráběné z tuzemských uhlí 0,60 Limitní obsah síry (% hm) - kapalná paliva 0,2 - topná nafta 0,05 -------------------------------------------- Limitní měrná sirnatost paliva je nejvýše přípustný obsah sloučenin síry vyjádřených jako síra v gramech v palivu v původním stavu, vztažený na výhřevnost. Limitní obsah síry v kapalném palivu je nejvýše přípustný obsah sloučenin síry vyjádřených jako síra v hmotnostních procentech.
1) § 3 odst.
2 písm. i) zákona ČNR č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a
poplatcích za jeho znečišťování, ve znění pozdějších předpisů.
1a) Zákon č.
125/1997 Sb., o odpadech, ve
znění pozdějších předpisů.
2) § 14 odst.
3 zákona č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami
(zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.
2a)
§ 11 odst. 1 písm. i) a odst. 2
zákona č. 309/1991 Sb.
3) Zákon ČNR č.
97/1974 Sb.,
o archivnictví, ve znění zákona ČNR č. 343/1992 Sb.
4) § 7 odst.
1 písm. e) zákona č. 309/1991 Sb.
5) § 18 zákona
č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších
předpisů.
6) § 7 odst.
1 písm. e) zákona č. 309/1991 Sb.
7) § 3 odst.
2 písm. c) zákona č. 309/1991 Sb.
(+) Je míněna taková vlhkost plynu, která vyplývá z
technologického procesu.