GFŘ-D-44 k promíjení úroku z prodlení, úroku z posečkané částky a pokuty za nepodání kontrolního hlášení

Tento pokyn upravuje postup orgánů Finanční správy České republiky při rozhodování v souvislosti s mimořádnými opatřeními orgánů veřejné moci České republiky přijatými k prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem SARSCoV- 2 (dále jen „mimořádná opatření“).

Tento pokyn se vztahuje na úroky z prodlení podle § 252 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“) a úroky z posečkané částky dle § 157 odst. 2 daňového řádu na všech druzích daně a na pokuty za nepodání kontrolního hlášení ve výši 10 000 Kč až 50 000 Kč podle § 101h odst. 1 písm. b) až d) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“).

Tento pokyn se vztahuje na případy, kdy vydání výzvy k podání kontrolního hlášení nebo výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení a následné podání souvisejícího kontrolního hlášení nastalo v době .

Při vzniku úroku ve výše uvedených případech může daňový subjekt požádat o prominutí úroku z prodlení a úroku z posečkané částky podle § 259 a násl. daňového řádu v souladu s Pokynem č. GFŘ-D-21 k promíjení příslušenství daně (dále jen „“), jehož znění lze nalézt ve Finančním zpravodaji č. 2/2015 či na webových stránkách Finanční správy České republiky.

Při vzniku pokuty za nepodání kontrolního hlášení ve výši 10 000 Kč až 50 000 Kč ve výše uvedených případech může daňový subjekt požádat o prominutí pokuty podle § 101k zákona o DPH v souladu s Pokynem č. GFŘ-D-29 k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení (dále jen „“), jehož znění lze nalézt ve Finančním zpravodaji č. 8/2019 či na webových stránkách Finanční správy České republiky.

Správce daně prověří, zda u daňového subjektu nenastaly okolnosti závažného porušení daňových nebo účetních předpisů podle § 259c odst. 2 daňového řádu, pro které by bylo nutné žádost bez dalšího zamítnout. Definice závažného porušení daňových nebo účetních předpisů je uvedena v čl. III. 2. A. Pokynu-D-21 a v čl. II. 2. A. Pokynu na pokuty.

Pro možnost prominout úroky z prodlení nebo úroky z posečkané částky musí být naplněn některý z ospravedlnitelných důvodů prodlení, jak to vyžaduje § 259b odst. 2 daňového řádu.

Pro možnost prominout pokutu za nepodání kontrolního hlášení musí být naplněn některý z ospravedlnitelných důvodů, jak to vyžaduje § 101k odst. 2 zákona o DPH.

i v této okolnosti:

 
-------------------------------------------------------------------------------------                         
          Ospravedlnitelný důvod prodlení a u pokuty                   Procentuální
                                                                       ohodnocení
-------------------------------------------------------------------------------------                         
Daňový subjekt věrohodně prokáže, že prodlení s úhradou daně je           100 %
důsledkem působení mimořádných opatření.
-------------------------------------------------------------------------------------                         
Daňový subjekt nebo jeho zástupce věrohodně prokáže, že vznik pokuty      100 %
za nepodání kontrolního hlášení je důsledkem působení mimořádných
opatření.
-------------------------------------------------------------------------------------

Daňový subjekt je oprávněn prokázat naplnění některého důvodu jakýmikoli prostředky. V případě prokazování vztahu k mimořádným opatřením lze uvažovat např. o doložení vlivu karanténního opatření, nemoci, souvisejícího pečování o člena domácnosti (týkající se daňového subjektu, jeho zástupce nebo osob klíčových pro činnost daňového subjektu).

V případě prokazování ospravedlnitelného důvodu prodlení souvisejícího s úroky lze dále uvažovat např. o seznamu stornovaných zájezdů/letenek/vstupenek/akcí, porovnání výše obsazenosti či tržeb vůči předchozímu období, prokázání výpadku výroby pro překážky související s mimořádnými opatřeními na straně dodavatele apod.

Je-li naplněn některý z ospravedlnitelných důvodů prodlení, pak podle § 259b odst. 3 daňového řádu platí, že při posouzení rozsahu, ve kterém bude úrok prominut, správce daně zohlední skutečnost, zda ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu zakládají tvrdost uplatněného úroku. Tyto skutečnosti jsou definovány v čl. III. 3. B. Pokynu-D-21 včetně procentního zhodnocení. Žádá-li daňový subjekt o zohlednění své ekonomické nebo sociální situace, musí ji v žádosti doložit.

Nakonec je v rámci rozhodování o žádosti vždy nutné zohlednit četnost porušování povinností při správě daní dle § 259c odst. 1 daňového řádu. Způsob, jakým správce daně posuzuje četnost porušování povinností při správě daní, je upraven v čl. III. 3. C. Pokynu-D-21 a v čl. II. 3. B. Pokynu na pokuty. Při posuzování četnosti porušování povinností při správě daní dle § 259c odst. 1 daňového řádu v rámci rozhodování o žádosti podané z výše uvedených důvodů se nepřihlíží k bodu 5 čl. III. 3. C. Pokynu-D-21 a čl. II. 3. B. Pokynu na pokuty.

O prominutí příslušenství daně nebo pokuty za nepodání kontrolního hlášení musí daňový subjekt požádat formou žádosti. Na žádost o prominutí úroku nebo pokuty za nepodání kontrolního hlášení neexistuje speciální formulář, tzn., že se jedná o podání, u kterých daňový řád nepředpokládá konkrétní formu. Jako každé jiné podání vůči správci daně musí však i toto podání splňovat požadavky uvedené v § 70 daňového řádu, především pak z podání musí být zřejmé: kdo je činí, čeho se týká a co se navrhuje.

ode dne právní moci platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit tuto pokutu a podání této žádosti má odkladný účinek pro vykonatelnost souvisejícího platebního výměru na pokutu.

Žádost se podává místně příslušnému finančnímu úřadu, který se v případě fyzických osob určuje podle jejich místa pobytu. Místem pobytu bude ve většině případů místo trvalého pobytu občana České republiky (§ 13 daňového řádu). V rámci místně příslušného finančního úřadu je pak spis k daním jednotlivých daňových subjektů umístěn na územním pracovišti tohoto finančního úřadu podle pravidel obsažených v pokynu č. GFŘ-D-41, jehož znění lze nalézt ve Finančním zpravodaji č. 7/2019. Žádost však lze podat na jakémkoliv územním pracovišti finančního úřadu.

Při rozhodování o žádosti vychází správce daně převážně z tvrzení a důvodů uváděných daňovým subjektem, proto je do žádosti nutné uvést všechny relevantní skutečnosti. Již k samotné žádosti je třeba přiložit všechny doklady a důkazní prostředky, které podporují tvrzení a důvody v žádosti uváděné.

Upozorňujeme, že . Úhrada daně je první podmínkou, jejíž splnění správce daně posuzuje. . Není-li tato podmínka splněna, nelze přistoupit ani k posuzování věcných důvodů pro prominutí. V případě, kdy by nebyla daň uhrazena, nebo kontrolní hlášení by nebylo podáno, by žadatel nejen neuspěl se svou žádostí o prominutí, ale přišel by i o zaplacený správní poplatek. Pokud poplatník požádal o posečkání úhrady daně popř. její rozložení na splátky podle § 156 daňového řádu, může o prominutí úroku z posečkání požádat, ale o žádosti správce daně rozhodne až po úhradě daně.

Tento pokyn nabývá účinnosti dnem jeho zveřejnění ve Finančním zpravodaji.