2/1958 Sb. o Úmluvě o spolupráci na poli sociální politiky mezi Československou republikou a Federativní lidovou republikou Jugoslávií

Schválený:
2/1958 Sb.
Vyhláška
ministra zahraničních věcí
ze dne 6. února 1958
o Úmluvě o spolupráci na poli sociální politiky mezi Československou republikou a Federativní lidovou republikou Jugoslávií
Dne 22. května 1957 byla v Bělehradě sjednána Úmluva o spolupráci na poli sociální politiky mezi Československou republikou a Federativní lidovou republikou Jugoslávií.
President republiky Úmluvu ratifikoval dne 27. září 1957 a ratifikační listiny byly vyměněny v Praze dne 28. listopadu 1957.
Podle svého článku 11 Úmluva nabyla účinnosti dne 28. prosince 1957.
České znění Úmluvy se vyhlašuje v Příloze Sbírky zákonů. 1)
David v. r.
ÚMLUVA
o spolupráci na poli sociální politiky mezi Československou republikou a Federativní lidovou republikou Jugoslávií
Československá republika a Federativní lidová republika Jugoslávie ve snaze rozvíjet vzájemnou spolupráci na poli sociální politiky a v přesvědčení, že takováto spolupráce bude sloužit posilování přátelských vztahů mezi oběma státy, se rozhodly uzavřít Úmluvu o spolupráci na poli sociální politiky a za tím účelem se dohodly na těchto ustanoveních:
Čl.1
(1) Smluvní strany budou spolupracovat na poli sociální politiky za účelem prohloubení sociálního pokroku jak ve svých vlastních zemích, tak i na poli mezinárodním.
(2) Smluvní strany se dohodly, že budou zvlášť podporovat a rozvíjet výměnu zkušeností a spolupráci mezi příslušnými orgány, vědeckými ústavy a společenskými organisacemi; vzájemné poskytování informací o rozvoji v oblasti sociální politiky a výměnu příslušného materiálu; vzájemné organisování přednášek a návštěv odborníků v sociálních otázkách; výměnu vědeckých, odborných, statistických a jiných prací a publikací z oblasti sociální politiky.
Čl.2
(1) Smluvní strany budou podporovat vzájemnou zotavnou a léčebnou péči o děti, mládež a pracující.
(2) Bližší bude určeno dohodou příslušných orgánů obou smluvních stran.
Čl.3
Smluvní strany budou spolupracovat v otázkách mezinárodní sociální služby, zejména při zjišťování údajů o nezvěstných osobách, při opatřování dokladů a podávání zpráv, při řešení jednotlivých otázek z oblasti osobních a rodinných poměrů a podobně.
Čl.4
Občané jedné smluvní strany, zaměstnaní na území druhé smluvní strany, jsou v oboru pracovního práva postaveni na roveň jejím vlastním občanům.
Čl.5
(1) Občané jedné smluvní strany, kteří mají stálé bydliště na území druhé smluvní strany, jsou v oboru sociální péče (léčení, peněžní pomoc, ubytování v domovech a podobně) postaveni na roveň jejím vlastním občanům.
(2) Za poskytnutou sociální péči nebude požadována náhrada od té smluvní strany, jejímuž občanu byla sociální péče poskytnuta.
Čl.6
Vztahy na poli sociálního pojištění (zabezpečení) jsou upraveny zvláštní úmluvou.
Čl.7
Osobám, které pobírají od orgánu jedné smluvní strany důchod nebo jinou opakující se peněžitou dávku a na něž se nevztahuje Úmluva o sociálním pojištění, uzavřená mezi Československou republikou a Federativní lidovou republikou Jugoslávií (příslušníci ozbrojených sil, vojenští invalidé, oběti války nebo fašistického teroru, příjemci sociální pomoci - čl. 34 a 35 zmíněné Úmluvy), poskytují po dobu jejich pobytu na území druhé smluvní strany potřebnou preventivní a léčebnou péči příslušné orgány této smluvní strany, a to za stejných podmínek a ve stejném rozsahu, jako svým vlastním příjemcům těchto dávek. Při provádění tohoto článku se postupuje obdobně podle příslušných ustanovení Úmluvy o sociálním pojištění mezi Československou republikou a Federativní lidovou republikou Jugoslávií.
Čl.8
(1) Smluvní strany zřídí paritní smíšenou komisi. Každá smluvní strana jmenuje tři členy této komise. Smíšená komise bude působit jako iniciativní a poradní orgán. Jejím hlavním úkolem bude, aby navrhovala opatření zásadní povahy k provádění této Úmluvy a aby připravovala návrh ročního plánu spolupráce na poli sociální politiky.
(2) Smíšená komise se bude scházet zpravidla jednou ročně, a to střídavě v Československé republice a ve Federativní lidové republice Jugoslávii. Komise bude jednat podle jednacího řádu, na kterém se sama usnese.
(3) Smíšená komise může projednávat i zásadní otázky z oboru sociálního pojištění (zabezpečení).
(4) Návrhy smíšené komise podléhají schválení obou vlád.
Čl.9
(1) Smluvní strany si navzájem sdělí ve lhůtě jednoho měsíce ode dne nabytí účinnosti této Úmluvy, které orgány jsou příslušny k jejímu provádění; rovněž si budou neprodleně sdělovat všechny změny.
(2) Příslušné orgány se budou vzájemně bezprostředně stýkat a budou se navzájem uvědomovat o všech opatřeních učiněných k provádění této Úmluvy.
Čl.10
Písemnosti, listiny a jiné spisy, které se předkládají v souvislosti s prováděním této Úmluvy, mohou být sepsány v kterémkoliv z úředních jazyků jedné nebo druhé smluvní strany a jsou osvobozeny ode všech poplatků, jakož i od úředního ověření diplomatickými nebo konsulárními orgány.
Čl.11
(1) Tato Úmluva bude ratifikována. Ratifikační listiny budou vyměněny v Praze.
(2) Úmluva nabude účinnosti třicátého dne po výměně ratifikačních listin.
(3) Každá smluvní strana může vypověděti tuto Úmluvu nejméně 6 měsíců před uplynutím kalendářního roku. Výpověď bude účinná od prvního ledna příštího roku.
Sepsáno v Bělehradě dne 22. května 1957 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a srbocharvátském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za Československou republiku:
Evžen Erban v. r.
Za Federativní lidovou republiku Jugoslávii:
Velimir Stojnič v. r.
1) Na straně 3.