367/2021 Sb.
ZÁKON
ze dne 15. září 2021
o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice a o změně
zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, ve znění pozdějších předpisů
Změna: 465/2023 Sb.
Změna: 265/2024 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OPATŘENÍ K PŘECHODU ČESKÉ REPUBLIKY K NÍZKOUHLÍKOVÉ ENERGETICE
§ 1
Předmět a účel úpravy
(1) Tento zákon upravuje
a) práva a povinnosti spojené s přechodem České republiky k nízkouhlíkové
energetice prostřednictvím zajištění výroby elektřiny v nízkouhlíkových výrobnách
a její dodávky do elektrizační soustavy České republiky a
b) opatření k zajištění běžně přijatelné vnitřní míry návratnosti investic
do nízkouhlíkových výroben vynaložených oprávněným investorem nízkouhlíkové výrobny.
(2) Účelem tohoto zákona je
a) v zájmu ochrany klimatu přispět k dekarbonizaci výroby elektřiny a
b) zajistit energetickou bezpečnost České republiky prostřednictvím výroby
elektřiny v nízkouhlíkových výrobnách na území České republiky a zvýšit podíl elektřiny
z nízkouhlíkových výroben na hrubé konečné spotřebě energie v České republice při
současném zohlednění zájmu zákazníků na minimalizaci dopadů opatření na ceny energií
pro zákazníky v České republice.
§ 2
Základní pojmy
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) nízkouhlíkovou výrobnou výrobna elektřiny1) na území České republiky
s jaderným reaktorem s instalovanou kapacitou o minimálním elektrickém výkonu 100
MW připojená po roce 2030 do elektrizační soustavy2), jejíž výstavba a údržba není
přímo či nepřímo závislá na technologiích od dodavatele, který je státním příslušníkem
státu, který nepřistoupil k Dohodě Světové obchodní organizace o vládních zakázkách,
nebo od osob takového dodavatele ovládajících nebo jím ovládaných,
b) smlouvou o výkupu smlouva uzavřená mezi Českou republikou zastoupenou
Ministerstvem průmyslu a obchodu (dále jen "ministerstvo") a oprávněným investorem
nízkouhlíkové výrobny upravující vzájemná práva a povinnosti k zajištění výroby a
dodávky elektřiny z nízkouhlíkové výrobny do elektrizační soustavy České republiky
a k zajištění návratnosti investic do nízkouhlíkové výrobny vynaložených oprávněným
investorem nízkouhlíkové výrobny,
c) oprávněným investorem nízkouhlíkové výrobny osoba, která je držitelem
státní autorizace na výstavbu výrobny elektřiny v jaderném zařízení podle energetického
zákona a výhradně pro účely ustanovení § 9b také osoba, která podala žádost o státní
autorizaci na výstavbu výrobny elektřiny v jaderném zařízení podle energetického
zákona nebo takovou žádost připravuje,
d) realizační cenou cena za elektřinu vyrobenou v nízkouhlíkové výrobně
a dodanou do elektrizační soustavy České republiky, kterou obdrží oprávněný investor
nízkouhlíkové výrobny od ministerstva na základě smlouvy o výkupu,
e) smlouvou o vyrovnávacím režimu smlouva uzavřená mezi Českou republikou
zastoupenou ministerstvem, operátorem trhu a oprávněným investorem nízkouhlíkové
výrobny upravující podmínky pro výplatu vyrovnávací platby a upravující vzájemná
práva a povinnosti k zajištění výroby a dodávky elektřiny z nízkouhlíkové výrobny
do elektrizační soustavy České republiky,
f) vyrovnávacím režimem podmínky vyrovnání rizik spojených s výstavbou,
provozem a ukončením provozu nízkouhlíkové výrobny formou vyrovnávací platby nebo
záporné vyrovnávací platby a způsob stanovení a realizace této platby na základě
tohoto zákona,
g) vyrovnávací cenou cena za elektřinu vyrobenou v nízkouhlíkové výrobně
a dodanou do elektrizační soustavy České republiky, která bude garantována oprávněnému
investorovi nízkouhlíkové výrobny na základě smlouvy o vyrovnávacím režimu,
h) vyrovnávací platbou platba oprávněnému investorovi nízkouhlíkové výrobny
za účelem dosažení vyrovnávací ceny podle smlouvy o vyrovnávacím režimu oproti referenční
ceně elektřiny,
i) vyrovnávacím obdobím pro účely vyrovnávacího režimu období stanovené
ve smlouvě o vyrovnávacím režimu,
j) zápornou vyrovnávací platbou platba oprávněného investora nízkouhlíkové
výrobny ministerstvu v případě vyšší referenční ceny elektřiny než vyrovnávací ceny
a
k) referenční cenou elektřiny cena elektřiny, jejíž metodiku určení stanoví
smlouva o vyrovnávacím režimu.
§ 2a
Podpora energetické bezpečnosti České republiky prostřednictvím výroby elektřiny
v nízkouhlíkových výrobnách
(1) Podporu energetické bezpečnosti České republiky prostřednictvím výroby
elektřiny v nízkouhlíkových výrobnách na území České republiky a zvýšení podílu elektřiny
z nízkouhlíkových výroben na hrubé konečné spotřebě energie v České republice lze
zajistit prostřednictvím smlouvy o výkupu nebo smlouvy o vyrovnávacím režimu.
(2) Způsob podpory energetické bezpečnosti České republiky podle odstavce
1 stanoví nařízením vláda na návrh ministerstva do 4 let ode dne vydání rozhodnutí
o udělení státní autorizace na výstavbu výrobny elektřiny podle energetického zákona
v nízkouhlíkové výrobně.
§ 3
Smlouva o výkupu
(1) Pokud vláda nařízením podle § 2a stanoví způsob podpory prostřednictvím
smlouvy o výkupu, ministerstvo předloží oprávněnému investorovi nízkouhlíkové výrobny
návrh na uzavření smlouvy o výkupu nejpozději do 4 let ode dne vydání rozhodnutí
o udělení státní autorizace na výstavbu výrobny elektřiny v jaderném zařízení podle
energetického zákona.
(2) Účelem smlouvy o výkupu je
a) úprava vzájemných práv a povinností k zajištění výroby elektřiny z
nízkouhlíkové výrobny,
b) zajištění dodávky elektřiny z nízkouhlíkové výrobny do elektrizační
soustavy České republiky a
c) zajištění podpory příjmů oprávněného investora nízkouhlíkové výrobny
během provozní fáze nízkouhlíkové výrobny s cílem dosáhnout návratnosti investic
vynaložených tímto investorem.
(3) Smlouva o výkupu vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat alespoň
a) identifikační údaje oprávněného investora nízkouhlíkové výrobny,
b) povinnost České republiky zajistit výkup elektřiny od oprávněného
investora nízkouhlíkové výrobny z jím provozované nízkouhlíkové výrobny za realizační
cenu po stanovenou dobu,
c) zajišťovací mechanismy pro případ jejího neplnění, pravidla pro její
změnu a ukončení,
d) povinnost oprávněného investora nízkouhlíkové výrobny zajišťovat výrobu
a dodávku elektřiny z jím provozované nízkouhlíkové výrobny do elektrizační soustavy
České republiky po stanovenou dobu,
e) výši a způsob stanovení realizační ceny, pravidla prověření její přiměřenosti
ministerstvem nejpozději do 5 let od začátku dodávky elektřiny z nízkouhlíkové výrobny
do elektrizační soustavy České republiky a poté pravidelně nejméně jednou za 5 let,
f) povinnost oprávněného investora nízkouhlíkové výrobny zajistit do
stanoveného termínu v jím provozované nízkouhlíkové výrobně dosažení instalované
kapacity v určené výši, nejméně však 100 MW,
g) povinnosti oprávněného investora nízkouhlíkové výrobny v případě změny
vlastnictví jím provozované nízkouhlíkové výrobny,
h) stanovení odpovědnosti za odchylku v předávacím místě připojení nízkouhlíkové
výrobny k přenosové soustavě,
i) stanovení základního časového úseku pro výkup elektřiny z nízkouhlíkové
výrobny,
j) stanovení základního časového úseku pro vyhodnocování a zúčtování
výkupu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny a
k) smluvní pokuty za nedodržení povinností podle písmen b), d), f) a
g).
(4) Smlouva o výkupu se uzavírá nejméně na dobu 30 let s možností jejího
prodloužení o nejméně 10 let, a to i opakovaně, nejdéle však do ukončení provozu
nízkouhlíkové výrobny. K uzavření smlouvy se vyžaduje schválení vládou.
(5) Práva a povinnosti ze smlouvy o výkupu může Česká republika přenést na
jinou osobu, která bude vytvořena na základě zákona.
(6) Ministerstvo návrh na uzavření smlouvy o výkupu oprávněnému investorovi
nízkouhlíkové výrobny nepředloží, pokud by plnění smlouvy mohlo ohrozit bezpečnost,
svrchovanost, energetickou bezpečnost, dlouhodobou stabilitu dodávek energií, významné
majetkové hodnoty nebo jiný důležitý zájem České republiky. Při posuzování této otázky
si ministerstvo vyžádá závazná stanoviska od Ministerstva vnitra, Ministerstva zahraničních
věcí, Vojenského zpravodajství, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Bezpečnostní
informační služby a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. V
případě nesouhlasného závazného stanoviska nejméně jedné výše jmenované instituce
vláda předloží plný text návrhu na uzavření smlouvy o výkupu k vyslovení souhlasu
současně Poslanecké sněmovně a Senátu. Není-li souhlas oběma komorami Parlamentu
dán do 60 dnů poté, kdy jim byl návrh na uzavření smlouvy o výkupu předložen, nelze
takový návrh předložit oprávněnému investorovi nízkouhlíkové výrobny.
(7) Smlouva o výkupu není veřejnoprávní smlouvou. V otázkách smlouvy o výkupu
se ministerstvem rozumí Česká republika zastoupená ministerstvem.
§ 3a
Smlouva o vyrovnávacím režimu
(1) Pokud vláda stanoví nařízením podle § 2a způsob podpory prostřednictvím
smlouvy o vyrovnávacím režimu, ministerstvo předloží operátorovi trhu a oprávněnému
investorovi nízkouhlíkové výrobny návrh na uzavření smlouvy o vyrovnávacím režimu
nejpozději do 6 let ode dne vydání rozhodnutí o udělení státní autorizace na výstavbu
výrobny elektřiny v jaderném zařízení podle energetického zákona.
(2) Účelem smlouvy o vyrovnávacím režimu je úprava vzájemných práv a povinností
k zajištění podpory příjmů oprávněného investora nízkouhlíkové výrobny s cílem dosáhnout
návratnosti investic vynaložených tímto investorem.
(3) Smlouva o vyrovnávacím režimu vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat
alespoň
a) identifikační údaje oprávněného investora nízkouhlíkové výrobny,
b) podmínky vyrovnávacího režimu, včetně metodiky pro určení referenční
ceny elektřiny,
c) zajišťovací mechanismy pro případ jejího neplnění, pravidla pro její
změnu a ukončení,
d) počáteční výši vyrovnávací ceny a důvody pro následné změny výše vyrovnávací
ceny, pravidla prověření její přiměřenosti ministerstvem nejpozději do 5 let od začátku
dodávky elektřiny z nízkouhlíkové výrobny do elektrizační soustavy České republiky
a poté pravidelně nejméně jednou za 5 let,
e) stanovení vyrovnávacího období pro vyrovnávací režim pro nízkouhlíkovou
výrobnu,
f) stanovení pravidel, termínů a lhůt pro vyhodnocování a zúčtování podpory
výroby elektřiny z nízkouhlíkové výrobny, včetně lhůty pro výpočet vyrovnávací platby
a záporné vyrovnávací platby, lhůty pro úhradu vyrovnávací platby, lhůty pro úhradu
záporné vyrovnávací platby a
g) specifikaci provozních údajů nutných pro řádné plnění smlouvy a rozsah
podkladů předkládaných ministerstvu.
(4) Smlouva o vyrovnávacím režimu se uzavírá nejméně na dobu 30 let s možností
jejího prodloužení o nejméně 10 let, a to i opakovaně, nejdéle však do ukončení provozu
nízkouhlíkové výrobny. K uzavření smlouvy o vyrovnávacím režimu nebo jejímu prodloužení
se vyžaduje schválení vládou. Sjednaná ustanovení v uzavřené smlouvě o vyrovnávacím
režimu nebudou dotčena případnými změnami tohoto zákona nebo jiných právních předpisů,
nedohodnou-li se smluvní strany písemně jinak.
(5) Ministerstvo zajišťuje slučitelnost vyrovnávacího režimu s pravidly Evropské
unie pro poskytování veřejné podpory.
(6) Ministerstvo návrh smlouvy o vyrovnávacím režimu oprávněnému investorovi
nízkouhlíkové výrobny nepředloží, pokud by plnění smlouvy o vyrovnávacím režimu mohlo
ohrozit bezpečnost, svrchovanost, energetickou bezpečnost, dlouhodobou stabilitu
dodávek energií, významné majetkové hodnoty nebo jiný důležitý zájem České republiky.
Při posuzování této otázky si ministerstvo vyžádá závazné stanovisko od Ministerstva
vnitra, Ministerstva zahraničních věcí, Vojenského zpravodajství, Úřadu pro zahraniční
styky a informace, Bezpečnostní informační služby a Národního úřadu pro kybernetickou
a informační bezpečnost. V případě nesouhlasného závazného stanoviska nejméně jedné
výše jmenované instituce vláda předloží plný text návrhu na uzavření smlouvy o vyrovnávacím
režimu k vyslovení souhlasu současně Poslanecké sněmovně a Senátu. Není-li souhlas
oběma komorami Parlamentu dán do 60 dnů poté, kdy jim byl návrh na uzavření smlouvy
o vyrovnávacím režimu předložen, nelze takový návrh předložit oprávněnému investorovi
nízkouhlíkové výrobny.
(7) Nárok na vyrovnávací platbu za příslušné vyrovnávací období vznikne oprávněnému
investorovi nízkouhlíkové výrobny za podmínek stanovených smlouvou o vyrovnávacím
režimu.
(8) Ministerstvo a operátor trhu jsou vůči oprávněnému investorovi nízkouhlíkové
výrobny zavázáni společně a nerozdílně. Vyrovnávací platbu je ministerstvo povinno
uhradit oprávněnému investorovi nízkouhlíkové výrobny, a to nejpozději ve lhůtě stanovené
ve smlouvě o vyrovnávacím režimu. Svou povinnost k úhradě vyrovnávací platby je ministerstvo
oprávněno splnit prostřednictvím operátora trhu.
(9) Zápornou vyrovnávací platbu za příslušné vyrovnávací období je oprávněný
investor nízkouhlíkové výrobny povinen uhradit ministerstvu na zvláštní účet ministerstva
vedený u České národní banky, a to nejpozději ve lhůtě stanovené ve smlouvě o vyrovnávacím
režimu.
(10) Vláda nařízením stanoví pravidla, termíny a lhůty pro poskytování dotace
operátorovi trhu na financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové energetice prostřednictvím
smlouvy o vyrovnávacím režimu podle § 9a.
(11) Smlouva o vyrovnávacím režimu není veřejnoprávní smlouvou. V otázkách
smlouvy o vyrovnávacím režimu se ministerstvem rozumí Česká republika zastoupená
ministerstvem.
§ 4
Financování výstavby nízkouhlíkové výrobny
(1) Na základě žádosti oprávněného investora nízkouhlíkové výrobny může být
poskytnuta ze státního rozpočtu z kapitoly ministerstva návratná finanční výpomoc
na výstavbu nízkouhlíkové výrobny. Ministerstvo nevyhlašuje výzvu k podávání žádostí
o poskytnutí návratné finanční výpomoci. Návratná finanční výpomoc může být poskytnuta
v korunách českých, v měně euro, případně v jiné měně, ve které bude stanovena realizační
cena.
(2) Výroková část rozhodnutí o poskytnutí návratné finanční výpomoci obsahuje
kromě náležitostí stanovených správním řádem a zákonem upravujícím rozpočtová pravidla
také určení výše úrokové sazby návratné finanční výpomoci pro období ode dne nabytí
právní moci povolení podle § 9 odst. 1 písm. f) atomového zákona, přičemž po dobu
výstavby nízkouhlíkové výrobny úrok nevzniká. Roční úroková sazba je určena jako
fixní do dne splatnosti návratné finanční výpomoci ve výši nákladů na financování
státního dluhu stanovené v procentním vyjádření Ministerstvem financí v daném roce
a navýšené o 1 procentní bod, přičemž roční úroková sazba bude určena minimálně ve
výši 2 %.
(3) Splátky jistiny návratné finanční výpomoci jsou příjmem státního rozpočtu,
kapitoly ministerstva. Úroky z návratné finanční výpomoci vypočtené podle odstavce
2 placené oprávněným investorem nízkouhlíkové výrobny jsou příjmem státního rozpočtu,
kapitoly Státní dluh.
(4) Cizoměnové platby ze státního rozpočtu a do něj, spojené s poskytnutím
a splácením návratné finanční výpomoci jsou zprostředkovány účty Ministerstva financí
pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu včetně účtů zřízených
v bankách nebo v bankách v zahraničí vedené v měně euro, případně v dalších měnách
podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla.
(5) Pro účely zprostředkování cizoměnové platby ze státního rozpočtu za účelem
poskytnutí návratné finanční výpomoci se použije kurz devizového trhu vyhlašovaný
Českou národní bankou platný pro 30. červen roku předcházejícího roku, ve kterém
dojde k zahájení poskytování návratné finanční výpomoci. Pro účely zprostředkování
cizoměnové platby do státního rozpočtu za účelem splácení návratné finanční výpomoci
se použije stejný kurz jako pro platbu ze státního rozpočtu pro účely poskytnutí
návratné finanční výpomoci.
(6) K financujícím operacím v cizích měnách pro poskytnutí návratné finanční
výpomoci se k omezení z nich plynoucích měnových rizik nesjednávají obchody s investičními
nástroji, včetně derivátů.
(7) Peněžní prostředky, které jsou oprávněnému investorovi nízkouhlíkové
výrobny poskytovány ze státního rozpočtu, přijímá oprávněný investor nízkouhlíkové
výrobny na své účty podřízené státní pokladně a vedené u České národní banky podle
zákona upravujícího rozpočtová pravidla. Na těchto účtech podřízených státní pokladně
Česká národní banka vede i další peněžní prostředky, které na tyto účty oprávněný
investor nízkouhlíkové výrobny převede nebo na ně přijme.
(8) Peněžní prostředky státní pokladny vedené na účtech podle odstavce 7
nesmějí být vedeny mimo účty podřízené státní pokladně a oprávněný investor nízkouhlíkové
výrobny nemůže tyto peněžní prostředky ukládat nebo investovat do finančních nástrojů
na finančním trhu.
§ 5
Pravidla stanovení realizační ceny a její změna
(1) Realizační cena se určí tak, aby pokrývala ekonomicky oprávněné náklady
na zajištění spolehlivého, bezpečného, potřebného a efektivního výkonu licencované
činnosti výroby elektřiny z nízkouhlíkové výrobny a nákladů spojených s vyřazováním
nízkouhlíkové výrobny z provozu, dále odpisy a přiměřený zisk zajišťující v dotyčném
odvětví v souladu s běžně přijatelnou vnitřní mírou přiměřenou míru návratnosti návratnost
realizovaných investic do nízkouhlíkové výrobny podle smlouvy o výkupu. Realizační
cena se určí na základě rozpočtové ceny výstavby nízkouhlíkové výrobny.
(2) Změna realizační ceny je možná v případě zjištění její nepřiměřenosti
při prověření podle § 3 odst. 3 písm. e) nebo po vzájemné dohodě ministerstva a oprávněného
investora nízkouhlíkové výrobny i dříve.
§ 5a
Pravidla pro stanovení vyrovnávací ceny a vyrovnávací platby
(1) Vyrovnávací cena se stanoví tak, aby pokrývala ekonomicky oprávněné náklady
na zajištění spolehlivého, bezpečného, potřebného a efektivního výkonu licencované
činnosti výroby elektřiny z nízkouhlíkové výrobny a náklady spojené s vyřazováním
nízkouhlíkové výrobny z provozu, dále odpisy a přiměřený zisk zajišťující v dotyčném
odvětví v souladu s běžně přijatelnou vnitřní mírou návratnosti stanovenou ve smlouvě
o vyrovnávacím režimu přiměřenou míru návratnosti realizovaných investic do nízkouhlíkové
výrobny podle smlouvy o vyrovnávacím režimu. Smlouva o vyrovnávacím režimu stanoví
počáteční výši vyrovnávací ceny s přihlédnutím zejména k rozpočtové ceně výstavby
nízkouhlíkové výrobny a důvody pro následné změny výše vyrovnávací ceny.
(2) Stanovení vyrovnávací platby a záporné vyrovnávací platby se provádí
na základě pravidel stanovených ve smlouvě o vyrovnávacím režimu.
§ 6
Podmínky výkupu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny
(1) Ministerstvo pověří právnickou osobu se 100 % majetkovou účastí státu,
která je držitelem licence na obchod s elektřinou podle energetického zákona, (dále
jen "pověřená osoba") plněním povinností vyplývajících ze smlouvy o výkupu a povinností
podle tohoto zákona s tím souvisejících.
(2) Vyúčtování elektřiny vykoupené z nízkouhlíkové výrobny se provádí na
základě hodnot naměřených v souladu s právními předpisy3), evidovaných operátorem
trhu podle prováděcího právního předpisu.
§ 7
Předávání a evidence naměřených hodnot množství elektřiny z nízkouhlíkové
výrobny a dalších nezbytných údajů
(1) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy
je povinen předávat elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé naměřené
hodnoty množství elektřiny dodané oprávněným investorem nízkouhlíkové výrobny do
elektrizační soustavy České republiky v předávacím místě připojení nízkouhlíkové
výrobny k přenosové soustavě podle prováděcího právního předpisu5) a vést jejich
evidenci.
(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah údajů, termíny a způsob předávání
a evidence naměřených hodnot elektřiny z nízkouhlíkové výrobny.
(3) V případě podpory prostřednictvím smlouvy o vyrovnávacím režimu je oprávněný
investor nízkouhlíkové výrobny povinen v rozsahu stanoveném smlouvou o vyrovnávacím
režimu provést registraci v systému operátora trhu a předávat elektronickou formou
operátorovi trhu úplné a pravdivé naměřené nebo vypočtené hodnoty a další údaje v
členění podle předávacích míst nízkouhlíkové výrobny elektřiny a jejich evidenci
a údaje týkající se identifikace oprávněného investora nízkouhlíkové výrobny a nízkouhlíkové
výrobny elektřiny a na vyžádání operátora trhu poskytnout další doplňující informace
týkající se předávaných údajů; způsob registrace, předání údajů, rozsah údajů a termín
předání a evidence údajů stanoví smlouva o vyrovnávacím režimu.
(4) Držitel licence nebo jiná právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba
jsou povinni poskytnout ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu (dále jen
"Úřad") na písemnou žádost v přiměřené lhůtě úplné, správné a pravdivé podklady a
informace nezbytné pro výkon jejich působnosti podle tohoto zákona.
§ 8
Složka ceny služby přenosové soustavy a složka ceny služby distribuční soustavy
(1) Pověřená osoba účtuje v případě financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové
energetice prostřednictvím smlouvy o výkupu provozovateli přenosové soustavy a provozovateli
distribuční soustavy složku ceny služby přenosové soustavy a složku ceny služby distribuční
soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny ve výši, v jaké je provozovatel
přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy povinen tyto složky účtovat
účastníkům trhu s elektřinou a následně hradit pověřené osobě.
(2) Operátor trhu účtuje v případě financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové
energetice prostřednictvím smlouvy o vyrovnávacím režimu provozovateli regionální
distribuční soustavy a provozovateli přenosové soustavy složku ceny služby distribuční
soustavy a složku ceny služby přenosové soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové
výrobny, v jaké je povinen ji vyúčtovat provozovatel regionální distribuční soustavy
nebo provozovatel přenosové soustavy a provozovatel regionální distribuční soustavy
a provozovatel přenosové soustavy je povinen ji hradit operátorovi trhu.
(3) Energetický regulační úřad (dále jen "Úřad") stanoví v případě financování
opatření k přechodu k nízkouhlíkové energetice prostřednictvím smlouvy o výkupu vyhláškou
způsob a termíny účtování a hrazení složky ceny služby přenosové soustavy a složky
ceny služby distribuční soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny mezi
pověřenou osobou a provozovatelem přenosové soustavy a provozovatelem distribuční
soustavy a mezi provozovateli distribučních soustav.
(4) Úřad stanoví v případě financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové
energetice prostřednictvím smlouvy o vyrovnávacím režimu způsob a termíny účtování
a hrazení složky ceny služby přenosové soustavy a složky ceny služby distribuční
soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny mezi operátorem trhu a provozovatelem
přenosové soustavy a provozovatelem distribuční soustavy a mezi provozovateli distribučních
soustav.
§ 9
Financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové energetice prostřednictvím
smlouvy o výkupu
(1) Náklady na financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové energetice
prostřednictvím smlouvy o výkupu jsou hrazeny prostřednictvím ministerstva z peněžních
prostředků, které jsou tvořeny
a) tržbami pověřené osoby z prodeje elektřiny vykoupené z nízkouhlíkové
výrobny,
b) tržbami provozovatele přenosové soustavy z plateb složky ceny služby
přenosové soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny,
c) tržbami provozovatele distribuční soustavy z plateb složky ceny služby
distribuční soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny a
d) příspěvkem z prostředků státního rozpočtu podle odstavce 9.
(2) Úřad stanoví cenovým výměrem složku ceny služby přenosové soustavy
a složku ceny služby distribuční soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny
pro
a) předávací místo s přenosovou nebo distribuční soustavou na napěťové
hladině velmi vysokého napětí a vysokého napětí v Kč/MW/měsíc podle sjednaného rezervovaného
příkonu v předávacím místě ve smlouvě o připojení podle energetického zákona; rezervovaný
příkon je možné sjednat v rozsahu od nejvyššího rezervovaného příkonu ze všech míst
připojení tvořících dané předávací místo do součtu rezervovaných příkonů všech míst
připojení tvořících dané předávací místo a
b) předávací místo s distribuční soustavou na napěťové hladině nízkého
napětí v Kč/A/měsíc podle jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem
v předávacím místě; pokud předávací místo není vybaveno hlavním jističem před elektroměrem,
použije se jmenovitá proudová hodnota nejbližšího předřazeného jisticího prvku.
(3) Při stanovení složky ceny služby přenosové soustavy a složky ceny služby
distribuční soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny zohlední Úřad kladný
nebo záporný rozdíl mezi očekávanou tržní cenou elektřiny z nízkouhlíkové výrobny
na organizovaných trzích a realizační cenou; bude-li rozdíl kladný, kdy očekávaná
tržní cena elektřiny z nízkouhlíkové výrobny na organizovaných trzích bude vyšší
než realizační cena, bude takovýto kladný rozdíl použit na pokrytí nákladů na financování
opatření k přechodu k nízkouhlíkové energetice, přičemž o výši takového kladného
rozdílu bude ponížena složka ceny služby distribuční soustavy a složka ceny služby
přenosové soustavy na podporu elektřiny podle zákona o podporovaných zdrojích energie.
(4) Zákazník hradí za zúčtovací období platbu na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové
výrobny ve výši součinu jednotkové složky ceny služby přenosové soustavy nebo jednotkové
složky ceny služby distribuční soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny
stanovené Úřadem a velikosti sjednaného rezervovaného příkonu v jednotlivých předávacích
místech nebo v případě odběru elektřiny na hladině nízkého napětí jmenovité proudové
hodnoty hlavního jističe před elektroměrem v předávacím místě.
(5) Provozovatel lokální distribuční soustavy4) hradí provozovateli distribuční
soustavy, ke které je lokální distribuční soustava připojena, nad rámec plateb vybraných
od účastníků trhu s elektřinou za odběrné nebo předávací místo připojené k lokální
distribuční soustavě tohoto provozovatele složku ceny služby distribuční soustavy
na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny ve výši rozdílu plateb odpovídající hodnotě
sjednaného příkonu v předávacím místě lokální distribuční soustavy a souhrnu plateb
složky ceny služby distribuční soustavy hrazených účastníky trhu s elektřinou za
odběrná a předávací místa připojená k této lokální distribuční soustavě.
(6) V případě, že odběrné místo zákazníka připojené k distribuční soustavě
na napěťové hladině nízkého napětí není vybaveno hlavním jističem před elektroměrem,
použije se pro stanovení výše platby složky ceny služby distribuční soustavy na výrobu
elektřiny z nízkouhlíkové výrobny jmenovitá proudová hodnota nejbližšího předřazeného
jisticího prvku.
(7) Složka ceny služby přenosové soustavy a složka ceny služby distribuční
soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny se účtuje v poměru počtu dní,
kdy je odběrné místo nebo nízkouhlíková výrobna v daném měsíci připojena, k počtu
dní v kalendářním měsíci.
(8) Peněžní prostředky určené na financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové
energetice prostřednictvím smlouvy o výkupu vede Česká národní banka pověřené osobě
odděleně na zvláštním účtu podřízeném státní pokladně podle zákona upravujícího rozpočtová
pravidla.
(9) Vláda stanoví nařízením prostředky státního rozpočtu pro poskytnutí příspěvku
určeného na financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové energetice, a to do 30.
září kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, pro který Úřad stanoví
složku ceny služby přenosové soustavy a složku ceny služby distribuční soustavy na
výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny. Prostředky státního rozpočtu pro poskytnutí
příspěvku se stanoví na základě peněžních prostředků uvedených v odstavci 1 písm.
a) až c), a to tak, aby spolu s nimi pokryly celkové předpokládané peněžní prostředky
na financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové energetice.
(10) Vláda stanoví nařízením nejvyšší přípustnou výši složky ceny služby
přenosové soustavy a složky ceny služby distribuční soustavy na výrobu elektřiny
z nízkouhlíkové výrobny v případě záporného rozdílu mezi očekávanou tržní cenou elektřiny
z nízkouhlíkové výrobny na organizovaných trzích a realizační cenou nejpozději do
31. prosince 2035.
(11) Pověřená osoba uhradí operátorovi trhu nejpozději do 30. června následujícího
kalendářního roku kladný rozdíl mezi celkovými příjmy pověřené osoby a náklady na
krytí podpory nízkouhlíkové elektřiny za poslední účetně ukončený kalendářní rok
stanovený Úřadem.
§ 9a
Financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové energetice prostřednictvím
smlouvy o vyrovnávacím režimu
(1) Náklady na financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové energetice
prostřednictvím smlouvy o vyrovnávacím režimu jsou hrazeny z peněžních prostředků,
které jsou tvořeny
a) zápornými vyrovnávacími platbami,
b) tržbami provozovatele přenosové soustavy z plateb složky ceny služby
přenosové soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny,
c) tržbami provozovatele distribuční soustavy z plateb složky ceny služby
distribuční soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny a
d) příspěvkem z prostředků státního rozpočtu podle odstavce 11.
(2) Operátor trhu má právo na úhradu nákladů na výplatu vyrovnávací platby
a s ní spojených nákladů před její výplatou oprávněnému investorovi. Tím nejsou dotčeny
povinnosti ministerstva a operátora trhu podle smlouvy o vyrovnávacím režimu.
(3) Úřad stanoví cenovým rozhodnutím složku ceny služby přenosové soustavy
a složku ceny služby distribuční soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny
pro
a) předávací místo s přenosovou nebo distribuční soustavou na napěťové
hladině velmi vysokého napětí a vysokého napětí v Kč/MW/měsíc podle sjednaného rezervovaného
příkonu v předávacím místě ve smlouvě o připojení podle energetického zákona; rezervovaný
příkon je možné sjednat v rozsahu od nejvyššího rezervovaného příkonu ze všech míst
připojení tvořících dané předávací místo do součtu rezervovaných příkonů všech míst
připojení tvořících dané předávací místo a
b) předávací místo s distribuční soustavou na napěťové hladině nízkého
napětí v Kč/A/měsíc podle jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem
v předávacím místě; pokud předávací místo není vybaveno hlavním jističem před elektroměrem,
použije se jmenovitá proudová hodnota nejbližšího předřazeného jisticího prvku.
(4) Při stanovení složky ceny služby přenosové soustavy a složky ceny služby
distribuční soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny zohlední Úřad rozdíl
mezi referenční cenou elektřiny a vyrovnávací cenou elektřiny.
(5) Zákazník hradí za zúčtovací období platbu na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové
výrobny ve výši součinu jednotkové složky ceny služby přenosové soustavy nebo jednotkové
složky ceny služby distribuční soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny
stanovené Úřadem a velikosti sjednaného rezervovaného příkonu v jednotlivých předávacích
místech tvořených hlavními vedeními nebo v případě odběru elektřiny na hladině nízkého
napětí jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem v předávacím
místě. V případě, že došlo v rámci zúčtovacího období ke změně složky ceny služby
distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na výrobu elektřiny
z nízkouhlíkové výrobny podle odstavce 3, hradí zákazník za zúčtovací období platbu
na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny podle věty první stanovenou samostatně
za jednotlivé části zúčtovacího období s odlišnou složkou ceny služby distribuční
soustavy a složkou ceny služby přenosové soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové
výrobny.
(6) Provozovatel lokální distribuční soustavy4) hradí provozovateli distribuční
soustavy, ke které je lokální distribuční soustava připojena (dále jen "nadřazená
distribuční soustava"), platby na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny od účastníků
trhu s elektřinou, jejichž zařízení jsou připojena k lokální distribuční soustavě
tohoto provozovatele. Provozovatel lokální distribuční soustavy dále hradí provozovateli
nadřazené distribuční soustavy platby ve výši rozdílu plateb odpovídající velikosti
souhrnu sjednaného rezervovaného příkonu ve všech předávacích místech tvořených hlavními
vedeními lokální distribuční soustavy s nadřazenou distribuční soustavou a souhrnu
plateb hrazených účastníky trhu s elektřinou, jejichž zařízení jsou připojena k této
lokální distribuční soustavě. V případě, že došlo v rámci zúčtovacího období ke změně
složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na
výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny podle odstavce 3, hradí provozovatel lokální
distribuční soustavy za zúčtovací období platbu na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové
výrobny podle vět první a druhé stanovenou samostatně za jednotlivé části zúčtovacího
období s odlišnou složkou ceny služby distribuční soustavy a složkou ceny služby
přenosové soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny.
(7) Je-li zařízení účastníka trhu s elektřinou připojeno k přenosové nebo
distribuční soustavě hlavním i záložním vedením, použije se pro vyhodnocení maximální
platby na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny podle odstavců 5, 6 a 11 součet
množství elektřiny odebraného prostřednictvím hlavních a záložních vedení v daném
zúčtovacím období.
(8) Pokud ve smlouvě o připojení6) nebyl sjednán rezervovaný příkon v předávacím
místě, ale pouze rezervovaný příkon pro jednotlivá místa připojení, použije se pro
stanovení platby na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny součet sjednaných rezervovaných
příkonů hlavních vedení na jedné napěťové hladině. Pokud ve smlouvě o připojení6)
nebyl sjednán rezervovaný příkon v předávacím místě ani rezervovaný příkon pro jednotlivá
místa připojení, použije se pro stanovení platby na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové
výrobny místo sjednaného rezervovaného příkonu v předávacím místě výše sjednaného
rezervovaného příkonu na jednotlivých napěťových hladinách.
(9) Platba složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové
soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny se účtuje v poměru počtu dní,
kdy existuje dané předávací místo v kalendářním měsíci, k počtu dní v kalendářním
měsíci.
(10) Peněžní prostředky určené na financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové
energetice prostřednictvím smlouvy o vyrovnávacím režimu vede operátor trhu odděleně
na zvláštních účtech u banky nebo pobočky zahraniční banky na území České republiky
nebo České národní banky.
(11) V případě, kdy výše finančních prostředků podle odstavce 1 písm. a)
až c) v daném kalendářním roce nepostačuje k úhradě vyrovnávací platby oprávněnému
investorovi nízkouhlíkové výrobny podle § 3a a s ní spojených nákladů, má operátor
trhu právo na úhradu zbývající výše dotací ze státního rozpočtu, a to před úhradou
vyrovnávací platby oprávněnému investorovi nízkouhlíkové výrobny. Tím nejsou dotčeny
povinnosti ministerstva a operátora trhu podle smlouvy o vyrovnávacím režimu. O poskytnutí
dotace rozhoduje ministerstvo na základě žádosti operátora trhu.
(12) Vláda stanoví nařízením nejvyšší přípustnou výši složky ceny služby
přenosové soustavy a složky ceny služby distribuční soustavy na výrobu elektřiny
z nízkouhlíkové výrobny do 31. prosince 2035.
§ 9b
Zajištění ochrany základních bezpečnostních zájmů České republiky v souvislosti
s výstavbou a údržbou nízkouhlíkové výrobny nebo její části
(1) Oprávněný investor nízkouhlíkové výrobny je povinen před zahájením výběru
dodavatele nízkouhlíkové výrobny nebo její části informovat ministerstvo o předpokládaném
průběhu výběru dodavatele nízkouhlíkové výrobny nebo její části a uzavřít s Českou
republikou zastoupenou ministerstvem smlouvu, ve které se na dobu do dokončení výstavby
a údržby nízkouhlíkové výrobny zaváže zajistit dodržení požadavků na zajištění ochrany
základních bezpečnostních zájmů České republiky, které mu budou sděleny podle odstavce
2, a poskytovat ministerstvu informace potřebné pro stanovení a kontrolu dodržení
takových požadavků. Uzavření smlouvy podle předchozí věty je podmínkou pro uzavření
smlouvy o výkupu nebo smlouvy o vyrovnávacím režimu nebo poskytnutí návratné finanční
výpomoci podle tohoto zákona.
(2) Požadavky na zajištění ochrany základních bezpečnostních zájmů České
republiky stanoví vláda a oprávněnému investorovi nízkouhlíkové výrobny je sdělí
ministerstvo.
(3) Stanovení a dodržení požadavků na zajištění ochrany základních bezpečnostních
zájmů České republiky podle tohoto ustanovení nepředstavuje narušení hospodářské
soutěže bez ospravedlnitelného důvodu.
§ 11
Přestupek
(1) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy
se dopustí přestupku tím, že nepředá naměřené hodnoty množství elektřiny nebo nevede
jejich evidenci podle § 7 odst. 1.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.
(3) Přestupek podle odstavce 1 projednává Úřad.
ČÁST DRUHÁ
ZMĚNA ZÁKONA O PODPOROVANÝCH ZDROJÍCH ENERGIE
§ 12
V zákoně č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých
zákonů, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 310/2013 Sb., zákona č. 90/2014
Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 107/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona
č. 103/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 541/2020 Sb., se v § 28 odst.
1 na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
"e) kladným rozdílem mezi očekávanou tržní cenou elektřiny z nízkouhlíkové
výrobny na organizovaných trzích a realizační cenou podle § 9 odst. 3 zákona o opatřeních
k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice.".
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.
1) § 2 odst. 2 písm. a) bod 18 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání
a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
2) § 2 odst. 2 písm. a) bod 4 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
3) Vyhláška č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.
4) § 2 odst. 1 písm. w) zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
5) Vyhláška č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, ve znění pozdějších
předpisů.
6) § 50 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní
správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon),
ve znění pozdějších předpisů.