194/2007 Sb.
Vyhláška
ze dne 17. července 2007,
kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele
spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení
vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími dodávku
tepelné energie
Změna: 237/2014 Sb.
Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 14 odst. 5 zákona č. 406/2000
Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 177/2006 Sb., (dále jen "zákon") k
provedení § 6a odst. 9, 10 a 11 zákona:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropských společenství1) a stanoví
a) pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody,
b) měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a pro přípravu teplé vody,
c) požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov měřicí a indikační technikou
a zařízeními regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům,
d) rozsah vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji registrujícími dodávku
tepelné energie.
Pravidla pro vytápění
§ 2
(1) Otopné období začíná 1. září a končí 31. května následujícího roku.
(2) Dodávka tepelné energie se zahájí v otopném období, když průměrná denní
teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě poklesne pod +13 st.
C ve 2 dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této
teploty nad +13 st. C pro následující den.
(3) Průměrnou denní teplotou venkovního vzduchu je čtvrtina součtu venkovních
teplot měřených ve stínu s vyloučením vlivu sálání okolních ploch v 7.00, 14.00 a
ve 21.00 hod., přičemž teplota měřená ve 21.00 hod. se počítá dvakrát.
(4) Vytápění bytů a nebytových prostor v bytových a nebytových budovách se
omezí nebo přeruší v otopném období tehdy, jestliže průměrná denní teplota venkovního
vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě vystoupí nad +13 st. C ve 2 dnech po sobě
následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat pokles této teploty pro následující
den. Omezení vytápění se provádí tak, aby byly dodrženy požadavky jejich tep-lotního
útlumu zajišťujícího tepelnou stabilitu místnosti. Při následném poklesu průměrné
denní teploty venkovního vzduchu pod +13 st. C se vytápění obnoví.
(5) V případě souhlasu nejméně dvou třetin konečných spotřebitelů se vytápění
uskutečňuje mimo otopné období, vyžaduje-li to průběh venkovních teplot a připouští-li
to technické a zásobovací podmínky.
(6) V průběhu otopného období jsou byty v době od 6.00 do 22.00 hod. a ostatní
prostory v době jejich provozu vytápěny tak, aby dosažené průměrné teploty vnitřního
vzduchu zajišťovaly výpočtové teploty vnitřního vzduchu stanovené projektem budovy.
(7) Výpočtová teplota vnitřního vzduchu stanovená projektem je výsledná teplota,
která zohledňuje vedle teploty vnitřního vzduchu i vliv sálání okolních stěn. Kontrola
dodržení výpočtové teploty vnitřního vzduchu se ověřuje kulovým teploměrem.
(8) Průměrná teplota vnitřního vzduchu ve vytápěných místnostech se měří
teploměrem odstíněným vůči sálání okolních ploch a vlivu oslunění a činí jednu čtvrtinu
součtu teplot vnitřního vzduchu naměřených uprostřed půdorysu místnosti ve výši 1
m nad nášlapnou vrstvou podlahy v 8.00, 12.00, 16.00 a 21.00 hod.
(9) V době od 22.00 do 6.00 hod. se vytápění obytných místností a v neprovozní
době ostatních vytápěných prostor podle potřeby omezí nebo krátkodobě přeruší do
té míry, aby byly dodrženy požadavky jejich teplotního útlumu zajišťujícího tepelnou
stabilitu místností2).
(10) V průběhu vytápění je podle odstavce 6 v obytných místnostech a v
ostatních prostorách s obdobným využíváním vybavených otopným tělesem odpovídající
průměrná teplota vnitřního vzduchu naměřená teploměrem odstíněným vůči sálání okolních
ploch a vlivu oslunění oproti číselné hodnotě výpočtové teploty vnitřního vzduchu
stanovené projektem
a) vyšší o 1 st. C v místnosti s jednou venkovní stěnou, nebo
b)
vyšší o 1,5 st. C v místnosti s dvěma venkovními stěnami, nebo
c) vyšší o 2 st. C
v místnosti s třemi nebo více venkovními stěnami, nebo
d) navíc vyšší o 1 st. C v
místnosti v případech, kdy plocha průsvitné výplně vnějších otvorů přesahuje polovinu
celkové plochy vnějších stěn a střechy (stropu), je-li v ní otvor.
§ 3
(1) Vytápění na vyšší průměrné teploty vnitřního vzduchu ve vytápěných místnostech
je možné v případě bytů za předpokladu požadavku více než dvou třetin nájemníků,
konečných spotřebitelů nebo vlastníků těchto bytů a za podmínky, že v bytech ani
nebytových prostorách nebudou překročeny limity vnitřních teplot.
(2) Nepřekročitelné limity průměrných teplot vnitřního vzduchu pro byty a
nebytové prostory v bytových a nebytových budovách jsou dány zvýšením průměrných
teplot vnitřního vzduchu stanovených podle zásad uvedených v § 2 odst. 6, 10 a §
3 odst. 11 o hodnotu 2 st. C, případně teplotami určenými v nebytových prostorách
technologickými předpisy nebo stanovenými odbornou expertízou.
(3) Společné vytápěné prostory v obytných domech a nebytové prostory v bytových
i nebytových budovách jsou v průběhu otopného období v době jejich provozu vytápěny
tak, aby v nich byla zabezpečena výpočtová teplota vnitřního vzduchu stanovená projektem
budovy.
(4) Vytápění nebytových prostor v bytových i nebytových budovách se ve dnech,
kdy nejsou provozovány, omezí nebo přeruší tak, aby byly dodrženy požadavky jejich
teplotního útlumu zajišťujícího tepelnou stabilitu místnosti.
(5) Výpočtové teploty vnitřního vzduchu a relativní vlhkosti v otopném období
ve vytápěných místnostech jsou stanoveny v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(6) Plánované opravy, údržbové a revizní práce, které mohou způsobit omezení
či přerušení vytápění budov, se provádějí mimo otopné období.
§ 4
Pravidla pro dodávku teplé vody
(1) Teplá voda je dodávána celoročně tak, aby měla na výtoku u spotřebitele
teplotu 45 st. C až 60 st. C, s výjimkou možnosti krátkodobého poklesu v době odběrných
špiček spotřeby v zúčtovací jednotce3).
(2) Dodávka podle odstavce 1 je uskutečňována denně nejméně v době od 6.00
do 22.00 hod.
(3) Do nebytových budov se dodávka ve dnech, kdy tyto budovy nejsou provozovány,
přeruší, pokud je to technicky možné.
(4) Nepřekročitelné limity spotřeby tepelné energie na dodávky teplé vody odpovídají
měrným spotřebám na její přípravu a dodávku zvýšeným o 50 % oproti hodnotám uvedeným
v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(5) Odstávka v dodávce teplé vody mimo otopné období z důvodu plánované údržby
v rozsahu do 14 dnů se dohodne mezi dodavatelem a odběratelem, který ji oznámí nejméně
10 dnů před jejím započetím všem konečným spotřebitelům.
§ 5
Měrné ukazatele spotřeby tepelné energie na vytápění a na přípravu teplé vody
uplatňované při užívání nových nebo při změně dokončených staveb
(1) Měrné ukazatele spotřeby tepelné energie na vytápění a přípravu teplé vody
bytů, nebytových prostor a společných prostor bytových budov, vztažené na 1 m2 podlahové
plochy bytových budov nových nebo budov, u nichž byla dokončena změna mající vliv
na všechny tepelně-technické vlastnosti budovy po 1. lednu 2002, případně na 1 m3
připravené teplé vody, jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(2) Měrné ukazatele spotřeby tepelné energie na vytápění a na přípravu teplé
vody nebytových budov se stanoví individuálně způsobem uvedeným v příloze č. 3 k
této vyhlášce vypočteným podle zvláštního právního předpisu4).
§ 6
Regulace ústředního vytápění a přípravy teplé vody v budově
(1) Regulace vytápění bytových a nebytových budov se provádí
a) regulací
parametrů teplonosné látky, zejména podle průběhu klimatických podmínek nebo venkovní
teploty vzduchu ve vztahu k vnitřní teplotě vzduchu ve vytápěném prostoru nebo podle
zátěže, pokud není zajišťována již jejím výrobcem či distributorem, s výjimkou vytápění
ze zdrojů s násypnými kotli na tuhá paliva,
b) samostatnou automatickou regulací části
vnitřního zařízení - zónová regulace, pokud to vyžaduje situování budovy vzhledem
ke světovým stranám, odlišná tepelná akumulace nebo různý způsob využívání jejích
jednotlivých částí, zejména byty a nebytové prostory,
c) individuálním automatickým
regulačním zařízením u jednotlivých spotřebičů určených pro vytápění reagujícím na
změny vnitřních teplotních podmínek a výskyt tepelných zisků s výjimkou případů,
kde je to z technických nebo bezpečnostních důvodů neuskutečnitelné, zejména u sálavého
vytápění, teplovzdušného vytápění, vytápění ze zdrojů tepelné energie s násypnými
kotli na tuhá paliva,
d) regulací tlakové diference v odběrném tepelném zařízení,
pokud to vnitřní rozvod tepelné energie vybavený individuální regulací podle písmene
c) vyžaduje.
(2) Regulace parametrů teplé vody se provádí, pokud není zajišťována již
jejím výrobcem či distributorem,
a) regulací teploty teplé vody v rozmezí stanoveném
v pravidlech pro dodávku teplé vody,
b) zajištěním požadovaného přetlaku nezbytného
ke spolehlivé dodávce v budově.
§ 7
Měření množství tepelné energie a teplé vody v zúčtovací jednotce
(1) Stanovení množství tepelné energie v případě její výroby uvnitř zúčtovací
jednotky se provádí měřením v kotelně nebo zjišťováním množství spotřebovaného paliva
a výpočtem z množství paliva jeho průměrné výhřevnosti a účinnosti zdroje.
(2) Měření množství teplé vody připravované v zúčtovací jednotce se provádí
měřením množství vody na vstupu do ohřívače. Spotřeba teplé vody u konečných spotřebitelů
se vyhodnocuje na základě osazení a odečítání spotřebitelských vodoměrů, pokud jsou
instalovány.
(3) Stanovení množství tepelné energie pro přípravu teplé vody v zúčtovací
jednotce se v bytové a nebytové budově provádí
a) v případě, že je teplá voda připravována
v předávací stanici umístěné v budově, měřením množství tepelné energie na vstupu
do ohřívače teplé vody, případně jeho stanovením ze spotřeby mimo otopné období,
b)
v případě přípravy teplé vody ve zdroji tepelné energie (kotelně) umístěném v budově
může být měření tepelné energie nahrazeno stanovením množství paliva na její přípravu
(např. podle spotřeby mimo otopné období), případně použitím vzájemného podílu spotřeby
tepelné energie na přípravu teplé vody 40 % a na vytápění 60 %.
(4) Měřicí a indikační technika5), uplatněná u spotřebitelů v zúčtovací jednotce,
se instaluje u všech spotřebitelů a je shodného principu a provedení.
§ 7a
Vybavení přístroji registrujícími dodávku tepelné energie
(1) V budovách se vnitřní rozvod tepla pro vytápění a vnitřní rozvod chladu
vybaví v případě, že
a) vstupuje a vystupuje z bytu nebo nebytového prostoru v jednom místě, pracovním
měřidlem stanoveným určeným k měření tepla nebo chladu podle zákona o metrologii
v místě vstupu vnitřního rozvodu tepla pro vytápění nebo vnitřního rozvodu chladu
do bytu nebo nebytového prostoru,
b) vstupuje a vystupuje z bytu nebo nebytového prostoru v několika místech,
1. zařízením
pro rozdělování nákladů na vytápění, nebo
2. pracovním měřidlem stanoveným určeným
k měření tepla nebo chladu podle zákona o metrologii.
(2) Zařízením pro rozdělování nákladů na vytápění je indikátor pro rozdělování
nákladů na vytápění místností otopnými tělesy instalovaný na každém otopném tělese,
indikátor instalovaný na odtokové trubce z otopného tělesa nebo přístroj se snímačem
teploty vnitřního vzduchu ve vytápěném prostoru a teploty venkovního vzduchu ve dnech
vytápění v otopném období s trvalým průběhovým záznamem rozdílů těchto teplot vzduchu
za časový interval, kterým je počet dnů v otopném období. V budově se instalují vždy
stejné typy indikátorů nebo přístrojů se snímačem teplot.
(3) V případě společné přípravy teplé vody v domě se na vstupní potrubí zásobující
každý byt nebo nebytový prostor teplou vodou osadí vodoměr na teplou vodu používaný
k rozdělování nákladů na společnou přípravu teplé vody v domě podle vyhlášky, kterou
se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu.
(4) Odstavce 1 až 3 se nevztahují na případy, kdy se neprovádí rozúčtování
nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody
v domě.
§ 8
Zrušovací ustanovení
Vyhláška č. 152/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku
teplé užitkové vody, měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a pro přípravu teplé
užitkové vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji
regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům, se zrušuje.
Ministr:
Ing. Říman v. r.
Příloha 1
Výpočtové vnitřní teploty a relativní vlhkosti vnitřního vzduchu v otopném
období ve vytápěných místnostech
---------------------------------------------------------------------- ----------------- -------------
Druh místnosti s požadovaným stavem vnitřního prostředí Výpočtová Relativní
vnitřní teplota vlhkost
v otopném vnitřního
období vzduchu
theta1) fíi2)
°C %
---------------------------------------------------------------------- ----------------- -------------
1 Obytné budovy
1.1 Trvale užívané
Obývací místnosti (obývací pokoje, ložnice, jídelny, 20 50
jídelny s kuchyňským koutem, pracovny, dětské pokoje, aj.)
Kuchyně 20 50
Koupelny 24 fíi3)
Klozety 20 50
Vytápěné vedlejší místnosti (předsíně, chodby, aj.) 15 50
Vytápěná schodiště 10 50
1.2 Občasně užívané (rekreační) - v době provozu
Obývací místnosti (obývací pokoje, ložnice, jídelny, 20 50
jídelny s kuchyňským koutem, pracovny, dětské pokoje)
Kuchyně 20 50
Koupelny 24 fíi2)
Vytápěné vedlejší místnosti (předsíně, chodby, aj.) 15 50
Vytápěná schodiště 10 50
2 Administrativní budovy
Kanceláře, čekárny, zasedací síně, jídelny 20 50
Vytápěné vedlejší místnosti (chodby, hlavní schodiště klozety, aj.) 15 50
Vytápěná vedlejší schodiště 10 50
Haly, místnosti s přepážkami 18 50
3 Školní budovy
Učebny, kreslírny, rýsovny, kabinety,laboratoře, jídelny 20 55
Učební dílny 18 55
Tělocvičny 15 70
Šatny u tělocvičen 20 50
Lázně a převlékárny 24 fíi3)
Ordinace a ošetřovny 24 50
Vytápěné vedlejší místnosti (chodby, schodiště, klozety, 15 50
šatny jen pro svrchní oděv, aj.)
3.1 Mateřské školky
Učebny, herny, lékárny 22 50
Šatny pro děti 20 50
Umývárny pro děti, WC 24 fíi3)
Izolační místnosti 22 50
4 Zdravotnické zařízení
4.1 Jesle
Učebny, herny lehárny 22 50
Šatny pro děti 20 50
Umývárny pro děti, WC 24 fíi3)
Izolační místnosti 22 50
4.2 Zdravotnická střediska, polikliniky
Ordinace 24 50
Čekárny, chodby, WC 20 50
4.3 Nemocnice
Pokoje pro nemocné 22 55
Vyšetřovny, přípravny 24 55
Koupelny 24 fíi3)
Operační sály 25 55-65
Předsíně, chodby, WC, schodiště 20 50
4.4 Domovy důchodců a obdobné sociální zařízení
Obývací místnosti (obývací pokoje, ložnice, jídelny, 20 50
jídelny s kuchyňským koutem, pracovny, kuchyně, aj.)
Koupelny 24 fíi3)
Klozety 20 50
Vytápěné vedlejší místnosti (předsíně, chodby, aj.) 15 50
Vytápěná schodiště 10 50
5 Hotely a restaurace
Pokoje pro hosty 20 50
Koupelny 24 fíi3)
Hotelové haly, zasedací místnosti, jídelny, sály 20 50
6 Koleje a ubytovny
Pokoje, hovorny, společenské místnosti 20 50
Společná noclehárna 16-18 50
Umývárny 24 fíi3)
---------------------------------------------------------------------- ----------------- -------------
1) Výpočtová vnitřní teplota se stanovuje podle ČSN EN 7730, ČS EN 12831:2003,
ČSNEN 7726 nebo ČSN 73 0540-3.
2) Hodnoty relativní vlhkosti vnitřního vzduchu vytápěných místností
jsou hodnoty informativní.
3) Relativní vlhkost vnitřního vzduchu se stanoví jako střední hodnota
z celodenního časového snímku vnitřního prostředí daného vnitřního prostoru.
Příloha 2
Měrné ukazatele spotřeby tepelné energie na vytápění a přípravu teplé vody
bytů, nebytových prostor a společných prostor bytových budov
a) Měrné ukazatele spotřeby tepelné energie na vytápění pro průměrnou výšku
stropu místnosti 2,7 m
1. při vytápění ze zdroje tepelné energie 0,6 GJ/m2za otop. období s násypnými kotli na tuhá paliva nebo 0,175 MJ/m2.D°, 2. při vytápění z ostatních zdrojů tepelné energie 0,47 GJ/m2za otop. období nebo 0,138 MJ/m2.D°,
b) pro jinou průměrnou výšku stropu místností se hodnota ukazatele přepočte
poměrem skutečné výšky stropu k hodnotě 2,7 m,
c) počet denostupňů D° je určen vztahem
D° = n . (tis - tes),
kde je
n počet dnů vytápění v otopném období,
tis průměrná výpočtová teplota vnitřního vzduchu ve vytápěných prostorách
objektu ve °C stanovená váženým průměrem podle m3 obestavěného
vytápěného prostoru (obvykle lze použít + 20°C),
tes průměrná teplota venkovního vzduchu ve dnech vytápění v otopném období
ve °C (obvykle se používá průměrná teplota stanovená z denních měření
hydrometeorologických nebo jiných stanic v dané lokalitě)
d) Měrné ukazatele spotřeby tepelné energie na přípravu teplé vody při
měření nebo stanovení spotřeby tepelné energie na přípravu teplé vody
1. v zásobované budově 0,17 GJ/m2.rok nebo 0,30 GJ/m3, 2. v zařízení její přípravy mimo 0,21 GJ/m2.rok zásobovanou budovu nebo 0,35 GJ/m3.
Příloha 3
Stanovení měrného ukazatele spotřeby tepelné energie na vytápění a na přípravu
teplé vody nebytových budov
Měrný ukazatel spotřeby tepelné energie na vytápění se určí podle:
1,2*(Q
fuel;H
/ Agross
) nebo 1,2*(Qfuel;H
/ (Agros
s * D°)) Qfuel;Hdodaná energie na přípravu teplé vody na systémové hranici budovy (GJ/rok) Agrosscelková podlahová plocha (m2) D° počet denostupňů
Měrný ukazatel spotřeby tepelné energie na přípravu teplé vody se určí
podle:
1,2*(Q
fuel;DHW
/Agross
) nebo 1,2*(Qfuel;DHW
/VDHW
) Qfuel;DHWdodaná energie na přípravu teplé vody na systémové hranici budovy (GJ/rok) Agrosscelková podlahová plocha (m2) VDHWmnožství roční spotřeby teplé vody v (m3/rok)
Vybraná ustanovení novel
Čl. II vyhlášky č. 237/2014 Sb.
Přechodné ustanovení
Pokud byla přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky instalována v budově
zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, přičemž podle § 7a odst. 1 písm. a)
vyhlášky č. 194/2007 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky,
by měla být instalována pracovní měřidla stanovená, pak se tato měřidla instalují
až po ukončení životnosti zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění stanovené
výrobcem těchto zařízení.
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES o energetické náročnosti
budov.
2) Například ČSN 73 05 40-2.
3) Vyhláška č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů
na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi
konečné spotřebitele.
4) Vyhláška č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov.
5) ČSN EN 834 a ČSN EN 835.