448/2024 Sb.
ZÁKON
ze dne 11. prosince 2024,
kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších
předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o státní službě
Čl.I
Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 131/2015 Sb.,
nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 199/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb.,
zákona č. 26/2016 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016
Sb., zákona č. 195/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona
č. 319/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 144/2017
Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona
č. 32/2019 Sb., zákona č. 35/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 178/2019
Sb., zákona č. 205/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 484/2020 Sb., zákona
č. 218/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 358/2022
Sb., zákona č. 384/2022 Sb., zákona č. 423/2022 Sb., zákona č. 471/2022 Sb., zákona
č. 49/2023 Sb., zákona č. 152/2023 Sb., zákona č. 172/2023 Sb., zákona č. 281/2023
Sb., zákona č. 412/2023 Sb., zákona č. 427/2023 Sb., zákona č. 464/2023 Sb., zákona
č. 196/2024 Sb. a zákona č. 230/2024 Sb., se mění takto:
1. V § 1 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „zákon“ vkládají slova
„zapracovává příslušné předpisy Evropské unie2) a“.
Poznámka pod čarou č. 2 zní:
„2) Směrnice Rady ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení
bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (89/391/EHS).
Směrnice Rady 97/81/ES
ze dne 15. prosince 1997 o Rámcové dohodě o částečném pracovním úvazku uzavřené mezi
organizacemi UNICE, CEEP a EKOS.
Směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech
na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS.
Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného
zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ.
Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec
pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých
aspektech úpravy pracovní doby.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení
zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání
a povolání (přepracované znění).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních
a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze
mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice
Rady 2010/18/EU.“.
2. V § 2 odst. 2 se za slovo „zpravodajství,“ vkládají slova „krajských
vojenských velitelstvích,“.
3. V § 5 odst. 4 se za slovo „odpovídají“ vkládají slova „na tomto služebním
místě“, slova „správním činnostem na tomto služebním místě“ se nahrazují slovy „činnostem
podle odstavce 1“ a slova „správní činnost“ se nahrazují slovy „činnost podle odstavce
1“.
4. § 7 včetně nadpisu zní:
„§ 7
Služební označení státního zaměstnance
(1) Státnímu zaměstnanci zařazenému do 6. až 9. platové třídy přísluší
služební označení referent, pokud mu služební orgán nepřiznal služební označení podle
odstavce 2. Státnímu zaměstnanci zařazenému do 10. až 16. platové třídy přísluší
služební označení rada, pokud mu služební orgán nepřiznal služební označení podle
odstavce 3.
(2) Služební orgán může přiznat státnímu zaměstnanci zařazenému do 6.
až 9. platové třídy služební označení vyšší referent, plní-li zpravidla složité,
odpovědné a namáhavé služební úkoly, které vyžadují vyšší míru znalostí a dovedností.
(3) Služební orgán může přiznat státnímu zaměstnanci zařazenému v 10.
až 16. platové třídě služební označení
a) vyšší rada, plní-li zpravidla složité, odpovědné a namáhavé služební úkoly, které
vyžadují vyšší míru znalostí a dovedností,
b) odborný rada, plní-li zpravidla nejsložitější, nejodpovědnější a nejnamáhavější
služební úkoly, které vyžadují nejvyšší míru znalostí a dovedností,
c) vrchní rada, koordinuje-li dlouhodobě nejnáročnější činnosti, jejichž výkon se
na služebním místě požaduje, nebo
d) odborný garant, přísluší-li mu služební označení podle písmene b) nebo c) a podílí-li
se na vzdělávání státních zaměstnanců podle tohoto zákona.
(4) V ministerstvu se místo služebního označení rada použije služební
označení ministerský rada, místo služebního označení vyšší rada se použije služební
označení vyšší ministerský rada, místo služebního označení odborný rada se použije
služební označení odborný ministerský rada, místo služebního označení vrchní rada
se použije služební označení vrchní ministerský rada a místo služebního označení
odborný garant se použije služební označení odborný ministerský garant. V Úřadu vlády
se místo služebního označení rada použije služební označení vládní rada, místo služebního
označení vyšší rada se použije služební označení vyšší vládní rada, místo služebního
označení odborný rada se použije služební označení odborný vládní rada, místo služebního
označení vrchní rada se použije služební označení vrchní vládní rada a místo služebního
označení odborný garant se použije služební označení odborný vládní garant.
(5) Služební označení podle odstavce 2 nebo 3 přiznává a odebírá služební
orgán na návrh bezprostředně nadřízeného představeného; přitom vychází z výsledku
služebního hodnocení státního zaměstnance.
(6) Nejvyšší státní tajemník vydá služební předpis, kterým stanoví kariérní
řád služby upravující podmínky pro přiznávání a odebírání služebního označení.“.
5. V § 9 se odstavec 7 zrušuje.
Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 7.
6. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který včetně nadpisu zní:
„§ 9a
Zástupce představeného
(1) Představený ze svých přímo podřízených představených může písemně
určit jednoho, který je jeho zástupcem. Nemá-li představený přímo podřízené představené,
nebo jde-li o vedoucího služebního úřadu, vrchního ředitele sekce nebo o ředitele
odboru v ministerstvu nebo v Úřadu vlády anebo ředitele sekce nebo ředitele odboru
v jiném ústředním správním úřadu, může písemně určit zástupce ze svých přímo podřízených
státních zaměstnanců. Určení zástupcem představeného nabývá právních účinků dnem
doručení písemného oznámení o určení zástupcem představeného určenému zástupci, není-li
v něm uveden den pozdější. Zástupce zastupuje představeného v plném rozsahu jeho
řídicí činnosti, pokud představený rozsah zastupování neomezil.
(2) Služební orgán stanoví služebním předpisem, kdy je pro určení zástupce
představeného nutný předchozí souhlas služebního orgánu. Služební orgán dále služebním
předpisem stanoví podmínky pro určení zástupce představeného.
(3) V době nepřítomnosti představeného jej zástupce zastupuje v plném
rozsahu jeho řídicí činnosti. Je-li doba zastupování podle věty první delší než 4
týdny bezprostředně po sobě jdoucí, přísluší zástupci představeného plat, který by
mu příslušel, pokud by byl jmenován na služebním místě představeného, kterého zastupuje;
tento plat přísluší zástupci představeného od prvého dne nepřítomnosti představeného.
(4) Určení zástupcem představeného pozbývá právních účinků zrušením zastupování
představeným nebo služebním orgánem, a to dnem doručení písemného oznámení o zrušení
určení zástupcem zástupci, není-li v něm uveden den pozdější.“.
7. V § 10 odst. 1 písm. a) a v § 77 odst. 5 se slova „ministr vnitra“ nahrazují
slovy „předseda vlády“.
8. V § 11 odst. 5 se věty druhá a třetí zrušují.
9. Nadpis § 13 zní:
„Úřad vlády“.
10. V § 13 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 13 odst. 7, § 17 odst. 2,
§ 153 odst. 4 a v § 180 odst. 2 se slova „Ministerstvo vnitra“ nahrazují slovy „Úřad
vlády“.
11. V § 13 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a o hodnocení
státních zaměstnanců zpracuje jednou ročně zprávu“.
12. V § 13 odst. 1 písm. d) se slova „připravuje vzdělávací programy a“
nahrazují slovy „adaptační proces, zpracuje o vzdělávání státních zaměstnanců jednou
ročně zprávu a stanoví“.
13. V § 13 odst. 1 písm. e) se slovo „hodnotí“ nahrazuje slovy „koordinuje
systém“, slova „předkládá o tom“ se nahrazují slovy „zpracuje o podmínkách pro sladění
rodinného a osobního života s výkonem služby“ a slovo „vládě“ se zrušuje.
14. V § 13 odst. 2 a 3 a v § 19 odst. 1 se slova „Ministerstva vnitra“
nahrazují slovy „Úřadu vlády“.
15. V § 13 odst. 2 se slova „ministrovi vnitra“ nahrazují slovy „vedoucímu
Úřadu vlády“.
16. V § 13 odst. 8 a v § 19 odst. 1 se slova „Ministerstvu vnitra“ nahrazují
slovy „Úřadu vlády“.
17. V § 14 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Vedoucí služebního úřadu zpracuje a naplňuje strategii trvalého rozvoje
služebního úřadu.“.
Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6.
18. V § 14 odst. 4 se slova „ , s výjimkou rozhodování ve věci přijetí
do služebního poměru, jmenování na služební místo představeného, odvolání ze služebního
místa představeného nebo skončení služebního poměru,“ zrušují.
19. V § 14 odst. 5 se slova „ , s výjimkou rozhodování ve věci přijetí
do služebního poměru, jmenování na služební místo představeného, odvolání ze služebního
místa představeného nebo skončení služebního poměru“ zrušují.
20. V § 15 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Státní tajemník v součinnosti s příslušným členem vlády nebo vedoucím
Úřadu vlády zpracuje a naplňuje strategii trvalého rozvoje ministerstva nebo Úřadu
vlády. Pro tyto účely ve spolupráci s představenými zajišťuje vytvoření organizačních,
personálních, ekonomických a materiálně technických předpokladů.“.
Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 4 až 8.
21. V § 15 odst. 6 se slova „ , s výjimkou rozhodování ve věci přijetí
do služebního poměru, jmenování na služební místo představeného, odvolání ze služebního
místa představeného nebo skončení služebního poměru,“ zrušují.
22. V § 15 odst. 7 se slova „ , s výjimkou rozhodování ve věci přijetí
do služebního poměru, jmenování na služební místo představeného, odvolání ze služebního
místa představeného nebo skončení služebního poměru“ zrušují.
23. § 16 včetně nadpisu zní:
„§ 16
Zvláštní ustanovení o plnění některých úkolů služebního úřadu
Nadřízený služební úřad plní úkoly při zajišťování organizačních věcí
služby a správě služebních vztahů státních zaměstnanců a pracovněprávních vztahů
zaměstnanců ve správním úřadu za
a) obvodní báňský úřad,
b) územní správu sociálního zabezpečení,
c) Institut posuzování zdravotního stavu,
d) oblastní inspektorát práce,
e) Odvolací finanční ředitelství,
f) finanční úřad, nebo
g) služební úřad neuvedený v písmenech a) až f), v němž je zařazeno méně než 25 služebních
míst státních zaměstnanců, příslušníků bezpečnostních sborů nebo vojáků z povolání
anebo pracovních míst zaměstnanců v pracovním poměru.“.
24. V § 17 se na začátek odstavce 1 vkládá věta „Systemizace je souborem
údajů o počtu služebních míst klasifikovaných platovými třídami a objemu prostředků
na platy státních zaměstnanců a zaměstnanců na služebních místech.“.
25. V § 17 odst. 1 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d).
26. V § 17 odst. 2 se slova „Ministerstvem vnitra“ nahrazují slovy „Úřadem
vlády“, slova „ , a pokud jde o část systemizace týkající se státních zaměstnanců
zařazených v útvaru podřízeném členovi vlády, s tímto členem vlády“ se nahrazují
slovy „s výjimkou části systemizace týkající se státních zaměstnanců zařazených v
útvaru podřízeném členovi vlády, kdy se postupuje v součinnosti s tímto členem vlády,
a části systemizace týkající se státních zaměstnanců zařazených v sekci pro státní
službu, kdy se postupuje v součinnosti s nejvyšším státním tajemníkem“ a věta poslední
se zrušuje.
27. V § 17 odst. 3 se slova „ministr vnitra“ nahrazují slovy „předseda
vlády“.
28. V § 18 odstavce 3 až 5 znějí:
„(3) Změnu systemizace schvaluje Ministerstvo vnitra na základě návrhů
služebních orgánů, které mu je v termínu stanoveném Ministerstvem vnitra předkládají
prostřednictvím příslušných ústředních správních úřadů. Ustanovení § 17 odst. 2 o
vypracování návrhu systemizace ministerstva nebo jemu podřízeného služebního úřadu
se použijí obdobně.
(4) Souvisí-li s navrhovanou změnou systemizace povinnost předložit Ministerstvu
financí žádost o provedení rozpočtového opatření nebo žádost o změnu limitů v oblasti
regulace zaměstnanosti, služební orgán předloží návrh na změnu systemizace až po
schválení takové žádosti Ministerstvem financí. Neschválí-li Ministerstvo financí
žádost a příslušný ústřední správní úřad na návrhu změny systemizace trvá, předloží
návrh změny systemizace Ministerstvu vnitra; ministr vnitra předloží návrh změny
systemizace k rozhodnutí vládě do 15 dnů od obdržení návrhu změny systemizace příslušným
ústředním správním úřadem.
(5) Neschválí-li Ministerstvo vnitra změnu systemizace a příslušný ústřední
správní úřad na návrhu změny systemizace trvá, ministr vnitra předloží návrh změny
systemizace k rozhodnutí vládě do 15 dnů od obdržení stanoviska příslušného ústředního
správního úřadu.“.
29. V § 18 odst. 3 se slova „Ministerstvo vnitra“ nahrazují slovy „Úřad
vlády“ a slova „Ministerstvem vnitra“ se nahrazují slovy „Úřadem vlády“.
30. V § 18 odst. 4 se slova „Ministerstvu vnitra“ nahrazují slovy „Úřadu
vlády“ a slova „ministr vnitra“ se nahrazují slovy „předseda vlády“.
31. V § 18 odst. 5 se slova „Ministerstvo vnitra“ nahrazují slovy „Úřad
vlády“ a slova „ministr vnitra“ se nahrazují slovy „předseda vlády“.
32. V § 18 se odstavec 6 zrušuje.
33. V § 19 odst. 1 se slova „se Ministerstvo vnitra“ nahrazují slovy „se
Úřad vlády“ a slova „Ministerstvo vnitra“ se nahrazují slovy „předseda vlády“.
34. V § 19 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:
„(5) Služební orgán v souladu se schválenou organizační strukturou stanoví
služebním předpisem organizační řád služebního úřadu; organizační řád ministerstva
nebo Úřadu vlády stanoví státní tajemník v součinnosti s příslušným členem vlády
nebo vedoucím Úřadu vlády. Organizační řád služebního úřadu stanoví zejména působnost
organizačních útvarů služebního úřadu a jejich vzájemné vztahy.
(6) Služební orgán v součinnosti s představeným, který stojí v čele organizačního
útvaru, v němž je služební místo zařazeno, písemně zpracuje charakteristiku služebního
místa, jež zahrnuje popis služebního místa a popis činností, jejichž výkon se na
něm požaduje; charakteristika služebního místa může dále zahrnovat popis povinností
spojených s výkonem činností, které se na služebním místě požadují.“.
35. V § 21 odst. 2 se slova „se vždy přijme osoba, která dosud úspěšně
nevykonala úřednickou zkoušku. Na dobu určitou“ a slova „rovněž v případech tehdy“
zrušují.
36. V části druhé nadpis hlavy II zní:
„Vznik a trvání služebního poměru“.
37. V § 24 odst. 5 se slova „až 5“ nahrazují slovy „až 4“.
38. V § 24 odst. 9 se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje
a na konci odstavce se doplňují věty „Žádosti lze podat také prostřednictvím elektronického
nástroje pro komunikaci ve věcech služby (dále jen „elektronický nástroj“), uvede-li
to služební orgán v oznámení o vyhlášení výběrového řízení. Nemá-li žadatel datovou
schránku, uvede v žádosti adresu elektronické pošty, na kterou mu mají být písemnosti
ve výběrovém řízení doručovány. Žádosti a další úkony ve výběrovém řízení učiněné
žadatelem elektronickou poštou nemusí obsahovat podpis. Vzory žádostí zveřejní Ministerstvo
vnitra na svých internetových stránkách.“.
39. V § 24 odst. 9 se slova „Ministerstvo vnitra“ nahrazují slovy „Úřad
vlády“.
40. V § 24 odst. 10 se věta poslední zrušuje.
41. V § 24 odstavec 11 zní:
„(11) Nedoručuje-li se písemnost ve výběrovém řízení žadateli, který není
státním zaměstnancem nebo zaměstnancem v pracovním poměru vykonávajícím činnosti
podle § 5, na místě, doručuje se prostřednictvím datové schránky. Nemá-li žadatel,
který není státním zaměstnancem nebo zaměstnancem v pracovním poměru vykonávajícím
činnosti podle § 5, datovou schránku, písemnost ve výběrovém řízení se doručuje na
adresu elektronické pošty, kterou žadatel uvedl v žádosti.“.
42. V § 24 se doplňují odstavce 12 a 13, které znějí:
„(12) Je-li písemnost ve výběrovém řízení doručována prostřednictvím datové
schránky a nepřihlásí-li se do datové schránky osoba, která má s ohledem na rozsah
svého oprávnění přístup k dodané písemnosti, ve lhůtě 5 dnů ode dne, kdy byla písemnost
dodána do datové schránky, považuje se písemnost za doručenou posledním dnem této
lhůty. Písemnost ve výběrovém řízení doručovaná na adresu elektronické pošty se považuje
za doručenou okamžikem, kdy osoba její převzetí potvrdí. Jestliže její převzetí nepotvrdí
ve lhůtě 5 dnů ode dne jejího odeslání na adresu elektronické pošty, považuje se
písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty. Věty druhá a třetí se nepoužijí,
pokud se písemnost vrátila jako nedoručitelná; v takovém případě se učiní další pokus
o doručení písemnosti stejným způsobem. Bude-li další pokus o doručení neúspěšný,
písemnost se doručí jiným vhodným způsobem; v takovém případě se považuje za doručenou
pátým dnem ode dne, kdy byla odeslána. Žádost o určení neplatnosti doručení písemností
nebo okamžiku, kdy byla písemnost doručena, není přípustná. Poučení o způsobech a
účincích doručování ve výběrovém řízení se uvede v oznámení o vyhlášení výběrového
řízení.
(13) Z nahlížení do spisu jsou vyloučeny žádosti ostatních žadatelů.“.
43. V § 25 odst. 2 se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.
44. V § 25 odstavec 3 zní:
„(3) Služební orgán může služebním předpisem stanovit pro služební místo
požadavek potřebný pro výkon služby, zejména požadavek
a) státního občanství České republiky, pokud je pro ochranu oprávněného zájmu České
republiky nezbytné, aby činnosti, jejichž výkon se na služebním místě požaduje, vykonával
státní občan České republiky,
b) oboru nebo odborného zaměření vzdělání,
c) úrovně znalosti cizího jazyka,
d) způsobilosti mít přístup k utajovaným informacím podle právního předpisu upravujícího
ochranu utajovaných informací, nebo
e) délky předchozího výkonu činností podle § 5 nebo činností obdobných.“.
45. V § 25 se odstavec 4 zrušuje.
46. Za § 25 se vkládá nový § 25a, který včetně nadpisu zní:
„§ 25a
Předpoklad vzdělání
(1) Služební orgán může služebním předpisem stanovit služební místo,
s výjimkou služebního místa představeného, které lze výjimečně obsadit státním zaměstnancem
nebo osobou, která dosáhla nižšího vzdělání, než je pro uvedené služební místo stanoveno
tímto zákonem jako předpoklad vzdělání. Nejnižším vzděláním, které musí státní zaměstnanec
nebo osoba pro postup podle věty první splňovat, je střední vzdělání s maturitní
zkouškou.
(2) Za vysokoškolské vzdělání, vyšší odborné vzdělání a střední vzdělání
s maturitní zkouškou se pro účely tohoto zákona považuje také vysokoškolské vzdělání,
vyšší odborné vzdělání a střední vzdělání s maturitní zkouškou získané studiem na
vysokých školách, vyšších odborných školách a středních školách v členských státech
Evropské unie, smluvních státech Dohody o Evropském hospodářském prostoru, Švýcarské
konfederaci nebo Spojeném království Velké Británie a Severního Irska. Vláda může
nařízením stanovit další vysoké školy, v nichž se studiem získaný stupeň vzdělání
považuje za stupeň vzdělání stanovený tímto zákonem.
(3) Za vysokoškolské vzdělání se pro účely tohoto zákona nepovažuje vzdělání
získané studiem na Vysoké škole politické Ústředního výboru Komunistické strany Československa,
Vojenské politické akademii Klementa Gottwalda, vysokých politických a bezpečnostních
školách a učilištích v bývalém Svazu sovětských socialistických republik a na fakultách
všech těchto vysokých škol, nejde-li o vzdělání získané studiem na Státním institutu
mezinárodních vztahů v Moskvě (MGIMO).“.
47. V § 26 se vkládají nové odstavce 1 a 2, které znějí:
„(1) Splnění předpokladů podle § 25 odst. 1 písm. a), b) a e) a splnění
požadavků podle § 25 odst. 3 je žadatel povinen doložit příslušnými listinami. Splnění
předpokladů a splnění požadavků uvedených ve větě první nebo jiného požadavku potřebného
pro výkon služby lze při podání žádosti místo předložení originálu listiny doložit
také předložením její kopie nebo čestným prohlášením; originál listiny žadatel předloží
následně, nejpozději před konáním pohovoru podle § 27 odst. 3.
(2) Splnění předpokladu podle § 25 odst. 1 písm. c) je žadatel povinen
doložit čestným prohlášením.“.
Dosavadní odstavce 1 až 5 se označují jako odstavce 3 až 7.
48. V § 26 odstavec 3 zní:
„(3) Splnění předpokladu podle § 25 odst. 1 písm. d) se dokládá výpisem
z rejstříku trestů; výpis z rejstříku trestů si služební orgán vyžádá od Ministerstva
spravedlnosti. Pobýval-li žadatel v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší
než 6 měsíců v jiném státu, je povinen doložit splnění předpokladu dokladem obdobným
výpisu z rejstříku trestů vydaným tímto státem. Není-li žadatel státním občanem České
republiky, je povinen doložit splnění předpokladu dokladem obdobným výpisu z rejstříku
trestů vydaným státem, jehož je státním občanem. Místo dokladu obdobného výpisu z
rejstříku trestů může žadatel předložit výpis z rejstříku trestů s přílohou obsahující
informace, které jsou zapsané v evidenci trestů příslušných států. Pokud doklad obdobný
výpisu z rejstříku trestů jiný stát nevydává, žadatel doloží splnění předpokladu
písemným čestným prohlášením. Doklad podle tohoto odstavce nesmí být starší než 3
měsíce.“.
49. V § 26 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 4 až 6.
50. V § 26 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6) Splnění požadavku podle § 25 odst. 3 písm. c) může být ověřeno při
pohovoru postupem podle § 27 odst. 3 věty třetí, pokud služební orgán nestanovil
povinnost doložit splnění tohoto požadavku pouze příslušnou listinou.“.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.
51. V § 27 odst. 1 se slova „a 4, s výjimkou požadavku podle § 25 odst.
4 písm. b)“ nahrazují slovy „písm. a) až c) a e)“.
52. V § 27 odst. 2 písm. c) se slova „a 4, s výjimkou požadavku podle §
25 odst. 4 písm. b)“ nahrazují slovy „písm. a) až c) a e) nebo v kalendářním roce,
v němž má být přijat do služebního poměru, dosáhne věku 71 let nebo více“.
53. V § 27 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Součástí pohovoru dále
může být i ověření schopností a osobnostních předpokladů žadatele pro výkon služby
na služebním místě, a to i prostřednictvím třetích osob; služební orgán tuto skutečnost
uvede v oznámení o vyhlášení výběrového řízení.“.
54. V § 28 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6) Služební orgán může dalšího nejvhodnějšího žadatele vybraného podle
odstavce 2 nebo 3, o němž nebyla uzavřena dohoda, přijmout s jeho souhlasem do služebního
poměru a zařadit na jiné vhodné služební místo, dohodne-li se na zařazení písemně
služební orgán s bezprostředně nadřízeným představeným. Žadatele lze zařadit na jiné
vhodné služební místo ve stejné nebo nižší platové třídě, ve stejném oboru služby
a se stejnými nebo odlišnými požadavky podle § 25 odst. 3, splňuje-li předpoklady
a požadavky stanovené pro toto služební místo, s výjimkou požadavku podle § 25 odst.
3 písm. d), a v kalendářním roce, v němž má být přijat do služebního poměru, nedosáhne
věku 71 let nebo více. Žadatele lze na jiné vhodné služební místo zařadit nejpozději
do 1 roku ode dne, kdy byl ve výběrovém řízení vyrozuměn o tom, že na služební místo
byl vybrán jiný žadatel.“.
55. V § 28a se slova „5. až 9.“ nahrazují slovy „6. až 12.“ a na konci
paragrafu se doplňuje věta „Vybraný žadatel, který ve výběrovém řízení doložil splnění
předpokladů a požadavků podle § 25 odst. 1 písm. a), b) a e) a § 25 odst. 3 pouze
čestnými prohlášeními a kopiemi listin, předloží listiny bezodkladně po výzvě služebního
orgánu; pokud vybraný žadatel listiny nepředloží, považuje se dohoda podle věty páté
od počátku za neplatnou.“.
56. V § 28a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec
2, který zní:
„(2) Po posouzení vhodnosti žadatelů podle odstavce 1 lze přijmout do služebního
poměru a zařadit na jiné vhodné služební místo také dalšího vhodného žadatele, a
to s jeho souhlasem, dohodne-li se na zařazení písemně služební orgán s bezprostředně
nadřízeným představeným. Žadatele lze zařadit na jiné vhodné služební místo ve stejné
nebo nižší platové třídě, ve stejném oboru služby a se stejnými nebo odlišnými požadavky
podle § 25 odst. 3, splňuje-li předpoklady a požadavky stanovené pro toto služební
místo, s výjimkou požadavku podle § 25 odst. 3 písm. d), a v kalendářním roce, v
němž má být přijat do služebního poměru, nedosáhne věku 71 let nebo více. Při dokládání
splnění předpokladů a požadavků se postupuje podle odstavce 1 věty poslední. Žadatele
lze na jiné vhodné služební místo zařadit nejpozději do 1 roku ode dne, kdy byl ve
výběrovém řízení vyrozuměn o tom, že na služební místo byl vybrán jiný žadatel.“.
57. V § 28b odst. 1 písm. e) se za text „§ 28a“ vkládá text „odst. 1“.
58. § 29 včetně nadpisu zní:
„§ 29
Zkušební doba
(1) Státnímu zaměstnanci se při přijetí do služebního poměru stanoví
zkušební doba v délce 6 měsíců. O dobu celodenních překážek ve službě, pro které
státní zaměstnanec nekoná službu v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené
se zkušební doba prodlužuje.
(2) Státnímu zaměstnanci se při přijetí do služebního poměru a zařazení
na služební místo, na kterém ke dni bezprostředně předcházejícímu vzniku služebního
poměru konal práci v pracovním poměru podle § 178, a jehož zkušební doba stanovená
podle § 178 odst. 3 již uplynula, zkušební doba podle odstavce 1 nestanoví. Pokud
tomuto státnímu zaměstnanci zkušební doba dosud neuplynula, stanoví se mu zkušební
doba podle odstavce 1 ve zkrácené délce odpovídající délce dosud neuplynulé zkušební
doby v pracovním poměru.
(3) Služební orgán může podle odstavce 2 postupovat obdobně i u státního
zaměstnance, který ke dni bezprostředně předcházejícímu vzniku služebního poměru
konal práci v pracovním poměru podle § 178 v témže služebním úřadu na jiném služebním
místě.“.
59. V § 30 odst. 1 se na konci textu písmene i) doplňují slova „ , byla-li
stanovena“.
60. V § 30 se odstavec 3 zrušuje.
61. V § 30a se na začátek odstavce 2 vkládá věta „Informace podle odstavce
1 písm. a) služební orgán poskytne ve formě charakteristiky služebního místa.“.
62. V § 33 odst. 1 se písmena e) a f) zrušují.
Dosavadní písmena g) až y) se označují jako písmena e) až w).
63. V § 33 odst. 1 se písmena m) až s) zrušují.
Dosavadní písmena t) až w) se označují jako písmena m) až p).
64. V § 33 odst. 1 písmeno o) zní:
„o) jinou osobu vykonávající činnost podle § 2 odst. 1 písm. a) až j),
l), r) nebo s).“.
65. V § 33 odst. 1 se písmeno p) zrušuje.
66. V § 33 odst. 2 se na konci písmene f) čárka nahrazuje tečkou a písmeno
g) se zrušuje.
67. V § 33 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.
68. V nadpisu § 34 se slova „přijetí do“ nahrazují slovem „trvání“.
69. V § 34 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce
1.
70. Za § 34 se vkládá nový § 34a, který včetně nadpisu zní:
„§ 34a
Součinnost soudu a státního zástupce
Soud, který v prvním stupni rozhodl o omezení svéprávnosti státního zaměstnance
nebo o jeho odsouzení pro úmyslný trestný čin, pro trestný čin proti pořádku ve věcech
veřejných z nedbalosti nebo pro trestný čin, za jehož spáchání byl uložen nepodmíněný
trest odnětí svobody nebo trest zákazu činnosti vykonávat službu, nebo soud nebo
státní zástupce, který trestní stíhání pro úmyslný trestný čin nebo trestný čin proti
pořádku ve věcech veřejných z nedbalosti podmíněně zastavil nebo rozhodl o schválení
narovnání a zastavení trestního stíhání, o tom po právní moci rozhodnutí bez zbytečného
odkladu vyrozumí služební úřad, ve kterém státní zaměstnanec vykonává službu.“.
71. Za § 34a se vkládá označení a nadpis nové hlavy III, které znějí:
Dosavadní hlavy III až VI se označují jako hlavy IV až VII.
72. Nadpis nad označením § 35 se zrušuje.
73. § 35 až 42 včetně nadpisů znějí:
„§ 35
Povinnost vykonat úřednickou zkoušku
(1) Státní zaměstnanec je povinen úspěšně vykonat úřednickou zkoušku,
která je tvořena částí obecnou a částí zvláštní.
(2) Obecnou část úřednické zkoušky je státní zaměstnanec povinen úspěšně
vykonat nejpozději do 9 měsíců ode dne vzniku služebního poměru.
(3) Zvláštní část úřednické zkoušky v oboru služby, v němž vykonává
službu, je státní zaměstnanec povinen úspěšně vykonat nejpozději do
a) 18 měsíců ode dne vzniku služebního poměru, nebo
b) 18 měsíců ode dne, kdy státní zaměstnanec začal vykonávat službu v jiném nebo
dalším oboru služby, přičemž tato lhůta se státnímu zaměstnanci, který již dříve
vykonal úspěšně zvláštní část úřednické zkoušky podle písmene a), prodlužuje o dobu
celodenních překážek ve službě, pro které státní zaměstnanec nekoná službu.
§ 36
Účel, forma a zabezpečení úřednické zkoušky
(1) V obecné části úřednické zkoušky se ověřuje, zda státní zaměstnanec
má potřebné znalosti organizace a činnosti veřejné správy, práv, povinností a etických
pravidel státních zaměstnanců, právních předpisů obecně dopadajících na činnost státní
správy a práva Evropské unie.
(2) Obecná část úřednické zkoušky se koná formou písemného testu a její
provedení zabezpečuje služební úřad, ve kterém státní zaměstnanec vykonává službu.
(3) Ve zvláštní části úřednické zkoušky se ověřuje, zda státní zaměstnanec
má potřebné znalosti a je dostatečně odborně připraven pro výkon služby v oboru služby,
v němž vykonává službu. Zvláštní část úřednické zkoušky se koná po úspěšném vykonání
obecné části úřednické zkoušky.
(4) Zvláštní část úřednické zkoušky se koná ústně před zkušební komisí
a její provedení zabezpečuje pro každý obor služby služební úřad, který je ústředním
správním úřadem (dále jen „garant oboru služby“). Garant oboru služby zabezpečuje
provedení zvláštní části úřednické zkoušky ve spolupráci se služebním úřadem, ve
kterém státní zaměstnanec vykonává službu.
(5) Přihlášení na úřednickou zkoušku a další organizační věci spojené
s úřednickou zkouškou se uskutečňují prostřednictvím portálu pro přihlašování na
úřednickou zkoušku.
§ 37
Obecná část úřednické zkoušky
Obsah a rozsah obecné části úřednické zkoušky je vymezen zkušebními
otázkami, které Ministerstvo vnitra zveřejní v portálu pro přihlašování na úřednickou
zkoušku. Ministerstvo vnitra v portálu pro přihlašování na úřednickou zkoušku dále
zveřejní
a) seznam odborné literatury a seznam mezinárodních smluv, právních předpisů, usnesení
vlády, služebních předpisů a jiných dokumentů, z nichž byly vytvořeny zkušební otázky,
a
b) učební text poskytující systematické a strukturované informace potřebné pro vykonání
obecné části úřednické zkoušky.
§ 38
Zvláštní část úřednické zkoušky
(1) Obsah a rozsah zvláštní části úřednické zkoušky je vymezen zkušebními
okruhy, které garant oboru služby prostřednictvím Ministerstva vnitra zveřejní v
portálu pro přihlašování na úřednickou zkoušku. Garant oboru služby v portálu pro
přihlašování na úřednickou zkoušku prostřednictvím Ministerstva vnitra dále zveřejní
a) seznam odborné literatury a seznam mezinárodních smluv, právních předpisů, usnesení
vlády, služebních předpisů a jiných dokumentů, z nichž byly vytvořeny zkušební okruhy,
a
b) učební text poskytující systematické a strukturované informace ke každému zkušebnímu
okruhu potřebné pro vykonání zvláštní části úřednické zkoušky.
(2) Patří-li obor služby do působnosti dalšího ústředního správního úřadu,
garant oboru služby připraví seznam podle odstavce 1 písm. a) a učební text podle
odstavce 1 písm. b) ve spolupráci s tímto ústředním správním úřadem.
§ 39
Zkušební komise
(1) Zkušební komise se zřizuje u garanta oboru služby. Patří-li obor
služby do působnosti dalšího ústředního správního úřadu, garant oboru služby a tento
ústřední správní úřad si dohodnou organizační podmínky zabezpečení zvláštní části
úřednické zkoušky a způsob jmenování členů zkušební komise.
(2) Členy zkušební komise jmenuje ze státních zaměstnanců a dalších odborníků
služební orgán garanta oboru služby. Zkušební komise má 3 členy, z nichž nejméně
2 jsou státními zaměstnanci.
(3) Zkušební komise je usnášeníschopná za přítomnosti všech svých členů
a usnesení přijímá většinou hlasů. Členové zkušební komise se při své činnosti ve
zkušební komisi neřídí příkazy představených ani jiných osob. Ve věci hodnocení výsledku
zvláštní části úřednické zkoušky se člen zkušební komise nesmí zdržet hlasování.
Usnesení zkušební komise v této věci zní: „uspěl“ nebo „neuspěl“.
(4) Služební orgán garanta oboru služby vydá služebním předpisem jednací
řád zkušebních komisí jmenovaných ve služebním úřadu.
§ 40
Konání úřednické zkoušky
(1) Služební úřad umožní státnímu zaměstnanci na jeho žádost vykonat
obecnou a zvláštní část úřednické zkoušky.
(2) Služební orgán, pokud jde o obecnou část úřednické zkoušky, nebo
služební orgán ve spolupráci s garantem oboru služby, pokud jde o zvláštní část úřednické
zkoušky, nejméně 15 dnů přede dnem konání úřednické zkoušky písemně vyrozumí státního
zaměstnance o termínu a místě konání úřednické zkoušky; při stanovení termínu se
přihlíží k žádosti státního zaměstnance.
(3) Brání-li státnímu zaměstnanci ve vykonání úřednické zkoušky v určeném
termínu překážka ve službě, stanoví se mu náhradní termín konání úřednické zkoušky.
(4) Úřednická zkouška probíhá podle zkušebních otázek, zkušebních okruhů,
seznamu odborné literatury a seznamu mezinárodních smluv, právních předpisů, usnesení
vlády, služebních předpisů a jiných dokumentů, z nichž byly vytvořeny zkušební otázky
a zkušební okruhy, a učebních textů podle § 37 a 38, které byly zveřejněny nejméně
15 dní přede dnem konání úřednické zkoušky.
§ 41
Opakování úřednické zkoušky
(1) Jestliže státní zaměstnanec některou část úřednické zkoušky vykonal
neúspěšně, umožní mu služební orgán její opakování na základě jeho písemné žádosti.
Každou část úřednické zkoušky lze na náklady služebního úřadu opakovat jen jednou.
(2) Opakovaná část úřednické zkoušky může být konána nejdříve po uplynutí
21 dnů po předchozím neúspěšném vykonání; ustanovení § 40 odst. 2 se použije obdobně.
(3) Členem zkušební komise při opakování zvláštní části úřednické zkoušky
nesmí být ten, kdo byl jejím členem při zvláštní části úřednické zkoušky, kterou
státní zaměstnanec vykonal neúspěšně.
§ 42
Úřednická zkouška ve zvláštních případech
(1) Služební úřad umožní státnímu zaměstnanci na jeho žádost vykonat
na náklady služebního úřadu zvláštní část úřednické zkoušky v jiném oboru služby,
než ve kterém vykonává službu, a to včetně jednoho jejího opakování, nejvýše však
ve 2 oborech služby v kalendářním roce. Účast na úřednické zkoušce se považuje za
výkon služby.
(2) Ministerstvo vnitra, pokud jde o obecnou část úřednické zkoušky,
a garant oboru služby, pokud jde o zvláštní část úřednické zkoušky, umožní osobě,
která splňuje předpoklady pro přijetí do služebního poměru podle § 25 odst. 1 písm.
a) a b), vykonat úřednickou zkoušku; tato osoba si hradí náklady na vykonání úřednické
zkoušky sama. To platí obdobně pro
a) státního zaměstnance, který koná zvláštní část úřednické zkoušky v jiném oboru
služby, než ve kterém vykonává službu, jestliže zkoušku podle odstavce 1 opakovaně
vykonal neúspěšně,
b) zaměstnance uvedeného v § 178 odst. 5, jestliže koná zvláštní část úřednické zkoušky
v jiném oboru služby, než je obor služby stanovený pro jím obsazené služební místo,
a
c) zaměstnance uvedeného v § 178 odst. 5, jestliže obecnou nebo zvláštní část úřednické
zkoušky v oboru služby stanoveném pro jím obsazené služební místo opakovaně vykonal
neúspěšně.
(3) Státní zaměstnanec, který úspěšně vykonal úřednickou zkoušku před
vznikem služebního poměru jako osoba podle odstavce 2, má nárok na úhradu nákladů
na vykonání úřednické zkoušky pro obor služby, k jehož výkonu byl na služební místo
zařazen nebo jmenován. Úhradu nákladů poskytuje služební úřad, ve kterém státní zaměstnanec
vykonává službu, po uplynutí zkušební doby v nejbližším výplatním termínu určeném
ve služebním úřadu pro výplatu platu.
(4) Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou výši paušální částky nákladů
na vykonání úřednické zkoušky.“.
74. V § 37 úvodní části ustanovení se slova „Ministerstvo vnitra“ nahrazují
slovy „Úřad vlády“.
75. V § 38 úvodní části ustanovení se slova „Ministerstva vnitra“ nahrazují
slovy „Úřadu vlády“.
76. Za § 42 se vkládají nové § 42a až 42c, které včetně nadpisů znějí:
„§ 42a
Rovnocennost úřednické zkoušce
(1) Za rovnocennou obecné části úřednické zkoušky se považuje zkouška
vstupního vzdělávání úředníka územního samosprávného celku.
(2) Vláda stanoví nařízením, že za rovnocennou zvláštní části úřednické
zkoušky pro příslušný obor služby se považuje
a) zkouška zvláštní odborné způsobilosti úředníka územního samosprávného celku k
výkonu konkrétní správní činnosti, nebo
b) zkouška podle jiného zákona,
je-li její obsah a rozsah se zvláštní částí úřednické zkoušky srovnatelný.
(3) Vláda může při změně oborů služby nařízením stanovit, že úspěšně
vykonaná zvláštní část úřednické zkoušky pro dosavadní obor služby se považuje za
úspěšně vykonanou zvláštní část úřednické zkoušky pro nový obor služby.
§ 42b
Písemnosti související s úřednickou zkouškou
(1) O úspěšném vykonání obecné části úřednické zkoušky nebo o uznání
rovnocennosti obecné nebo zvláštní části úřednické zkoušky vystaví státnímu zaměstnanci
nebo zaměstnanci ve služebním úřadu služební orgán osvědčení, a to ve 2 stejnopisech.
Jeden stejnopis osvědčení se předá státnímu zaměstnanci nebo zaměstnanci ve služebním
úřadu do vlastních rukou, druhý se založí do jeho osobního spisu. Osobě, které bylo
umožněno vykonat úřednickou zkoušku podle § 42 odst. 2, vystaví osvědčení o úspěšném
vykonání obecné části úřednické zkoušky nebo osvědčení o uznání rovnocennosti obecné
části úřednické zkoušky pro účely konání zvláštní části úřednické zkoušky Ministerstvo
vnitra.
(2) O neúspěšném vykonání obecné části úřednické zkoušky vystaví státnímu
zaměstnanci nebo zaměstnanci ve služebním úřadu služební orgán písemnou zprávu, a
to ve 2 stejnopisech. Jeden stejnopis zprávy se předá státnímu zaměstnanci nebo zaměstnanci
ve služebním úřadu do vlastních rukou, druhý se založí do jeho osobního spisu. Osobě,
které bylo umožněno vykonat úřednickou zkoušku podle § 42 odst. 2, vystaví písemnou
zprávu o neúspěšném vykonání obecné části úřednické zkoušky Ministerstvo vnitra.
(3) O úspěšném vykonání zvláštní části úřednické zkoušky vystaví zkušební
komise osvědčení. Jde-li o státního zaměstnance nebo zaměstnance ve služebním úřadu,
vystaví zkušební komise osvědčení ve 2 stejnopisech, z nichž 1 stejnopis předá státnímu
zaměstnanci nebo zaměstnanci ve služebním úřadu do vlastních rukou, druhý se založí
do jeho osobního spisu.
(4) O neúspěšném vykonání zvláštní části úřednické zkoušky vystaví zkušební
komise písemnou zprávu. Jde-li o státního zaměstnance nebo zaměstnance ve služebním
úřadu, vystaví zkušební komise písemnou zprávu ve 2 stejnopisech, z nichž 1 stejnopis
předá státnímu zaměstnanci nebo zaměstnanci ve služebním úřadu do vlastních rukou,
druhý se založí do jeho osobního spisu.
(5) Garant oboru služby vede evidenci osvědčení vystavených u něj jmenovanými
zkušebními komisemi.
77. V § 42 odst. 2 a 4, § 42b odst. 1 a 2 a v § 42c se slova „Ministerstvo
vnitra“ nahrazují slovy „Úřad vlády“.
78. V § 44 písm. d) se slovo „jiné“ zrušuje.
79. V § 44 se na konci textu písmene g) doplňují slova „a skončení výkonu
služby na služebním místě představeného na základě žádosti“.
80. V § 44 se písmena j) až l) zrušují.
Dosavadní písmena m) až q) se označují jako písmena j) až n).
81. V § 44 písm. m) se slovo „zkrácení“ nahrazuje slovy „povolení kratší“.
82. V § 44 písm. n) se slova „za účelem dalšího vzdělání nebo odborné stáže“
zrušují.
83. V § 45 odst. 4 a v § 47 odst. 3 se za slova „Těhotná státní zaměstnankyně“
vkládají slova „ , státní zaměstnankyně nebo státní zaměstnanec se zdravotním postižením
nebo se závažným zdravotním důvodem“, slova „do 8 let“ se nahrazují slovy „ , které
dosud nedokončilo první stupeň základní školy,“, slova „prokáže, že převážně sám
dlouhodobě pečuje o osobu, která se podle jiného právního předpisu považuje za osobu
závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve
stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost)“ se nahrazují slovy
„pečuje o osobu blízkou, která potřebuje značnou péči nebo pomoc ze závažného zdravotního
důvodu“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Státní zaměstnanec na výzvu služebního
orgánu předloží potvrzení od ošetřujícího lékaře osoby blízké, že osoba blízká, o
niž státní zaměstnanec pečuje, takovou péči nebo pomoc potřebuje.“.
84. V § 47 odstavec 1 zní:
„(1) Státní zaměstnanec může být na dobu nezbytně nutnou, která musí být
předem určena, nejdéle však na dobu 60 dnů v kalendářním roce, přeložen k výkonu
služby do jiného služebního úřadu nebo do jiného organizačního útvaru služebního
úřadu, pokud je s ohledem na svou kvalifikaci, znalosti, dovednosti a zkušenosti
schopen požadované činnosti vykonávat, a to i bez svého souhlasu. Státního zaměstnance
lze podle věty první přeložit k výkonu služby i ve vyšší platové třídě, pro kterou
nesplňuje stanovené vzdělání. Se souhlasem státního zaměstnance lze dobu jeho přeložení
prodloužit, nejdéle však na dobu 1 roku; takto lze státního zaměstnance znovu přeložit
nejdříve po uplynutí 1 měsíce od skončení předchozího přeložení. Souhlas s přeložením
podle věty třetí může vzít státní zaměstnanec zpět; přeložení skončí uplynutím 15
dnů následujících po dni doručení zpětvzetí souhlasu, není-li dohodou mezi státním
zaměstnancem a služebním orgánem sjednána doba kratší.“.
85. § 48 včetně nadpisu zní:
„§ 48
Zproštění výkonu služby
(1) Státní zaměstnanec se zprostí výkonu služby, bylo-li zahájeno jeho
trestní stíhání pro úmyslný trestný čin nebo trestný čin proti pořádku ve věcech
veřejných z nedbalosti a jeho ponechání ve výkonu služby by ohrožovalo řádný výkon
služby.
(2) Státní zaměstnanec se zprostí výkonu služby, byl-li vzat do vazby,
a to po dobu jejího trvání.
(3) Ode dne zproštění výkonu služby přísluší státnímu zaměstnanci plat
ve výši 50 % jeho měsíčního platu, nejméně však ve výši minimální mzdy podle jiného
právního předpisu; tato část platu se zvýší o 10 % jeho měsíčního platu na každou
státním zaměstnancem vyživovanou osobu, nejvýše však do výše 80 % jeho měsíčního
platu. Vyživovanou osobou se rozumí osoba, které státní zaměstnanec výživu poskytuje
nebo je povinen poskytovat. Plat podle věty první státnímu zaměstnanci nepřísluší
po dobu čerpání dovolené a dodatkové dovolené a po dobu dočasné neschopnosti k výkonu
služby.
(4) Pokud státní zaměstnanec nebyl pro trestný čin uvedený v odstavci
1 nebo v trestním řízení, v němž byl vzat do vazby, pravomocně odsouzen, jeho trestní
stíhání nebylo podmíněně zastaveno ani nebylo rozhodnuto o schválení narovnání a
zastavení trestního stíhání, zkrácení jeho platu se mu po skončení trestního stíhání
doplatí.“.
86. V nadpisu § 49 se slovo „jiné“ zrušuje.
87. V § 49 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Den nástupu státního zaměstnance
do služby na jiném služebním místě stanoví nový služební orgán se souhlasem původního
služebního orgánu. Neudělí-li původní služební orgán souhlas ve lhůtě 60 dnů ode
dne jeho vyžádání, stanoví se den nástupu státního zaměstnance do služby na jiném
služebním místě jako první pracovní den po uplynutí této lhůty.“.
88. V § 49 odst. 2 se slova „ve stejném oboru služby,“ zrušují.
89. V § 49 odst. 3 se slova „ve služebním úřadě podřízeném témuž ústřednímu
správnímu úřadu nebo v nadřízeném ústředním správním úřadu“ nahrazují slovy „v jiném
služebním úřadě“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Ustanovení odstavce 1 vět
druhé a třetí se použijí obdobně.“.
90. V § 49 odstavec 4 zní:
„(4) Zaniká-li potřeba nahradit dočasně nepřítomného státního zaměstnance
z důvodu skončení jeho služebního poměru nebo jeho přechodu na jiné služební místo,
lze státního zaměstnance, jenž dočasně nepřítomného státního zaměstnance dosud nahrazoval,
zařadit s jeho souhlasem na téže služební místo, dohodne-li se na zařazení písemně
služební orgán s bezprostředně nadřízeným představeným.“.
91. V § 49 se odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 5 a 6.
92. V § 49 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7) Při zařazení na jiné služební místo v jiném služebním úřadě lze státnímu
zaměstnanci stanovit osvědčovací dobu v délce až 3 měsíců. O dobu celodenních překážek
ve službě, pro které státní zaměstnanec nekoná službu v průběhu osvědčovací doby,
a o dobu celodenní dovolené se osvědčovací doba prodlužuje. Zařazení na jiné služební
místo v jiném služebním úřadě, pro které byla stanovena osvědčovací doba, zaniká
zrušením v osvědčovací době služebním orgánem z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení
důvodu, a to dnem doručení písemného oznámení o zrušení zařazení, není-li v oznámení
uveden den pozdější.“.
93. V § 50 se odstavec 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce
2.
94. V § 50 se slovo „také“ a slovo „jiné“ zrušují.
95. V § 51 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Ustanovení § 49 odst.
1 vět druhé a třetí se použijí obdobně.“.
96. V § 51 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Příslušné listiny žadatel
předloží nejpozději před konáním pohovoru podle § 27 odst. 3; při podání žádosti
může doložit splnění předpokladu předložením jejich kopií.“.
97. V § 51 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Při jmenování na služební místo představeného v jiném služebním úřadě
na základě výsledku výběrového řízení na obsazení volného služebního místa představeného
lze státnímu zaměstnanci stanovit osvědčovací dobu v délce až 3 měsíců. O dobu celodenních
překážek ve službě, pro které představený nekoná službu v průběhu osvědčovací doby,
a o dobu celodenní dovolené se osvědčovací doba prodlužuje. Jmenování na služební
místo představeného v jiném služebním úřadě, pro které byla stanovena osvědčovací
doba, zaniká zrušením v osvědčovací době služebním orgánem z jakéhokoliv důvodu nebo
bez uvedení důvodu, a to dnem doručení písemného oznámení o zrušení jmenování, není-li
v oznámení uveden den pozdější.“.
98. V § 53 odst. 1 se slova „vláda na návrh příslušného ministra nebo vedoucího
Úřadu vlády“ nahrazují slovy „nejvyšší státní tajemník“.
99. V § 53 odst. 2 se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“.
100. V § 54 odst. 2 se slova „kterého jmenuje vláda z těch členů výběrové
komise, které jmenovala na návrh nejvyššího státního tajemníka“ nahrazují slovy „kterým
je člen výběrové komise navržený nejvyšším státním tajemníkem“ a slova „kterého jmenuje
ten, kdo výběrovou komisi jmenoval, z těch členů výběrové komise, které jmenoval
na návrh nejvyššího státního tajemníka“ se nahrazují slovy „kterým je člen výběrové
komise navržený nejvyšším státním tajemníkem“.
101. V § 60 odst. 1 písmeno a) zní:
„a) je dán důvod pro převedení na jiné služební místo podle § 61 odst.
1 písm. a), c), e) až i) nebo k),“.
102. V § 60 odst. 1 se na konci písmene b) doplňují slova „nebo pokud je
hodnoticí kritérium organizování, řízení, kontrolování a hodnocení výkonu služby
podřízených státních zaměstnanců a výkonu práce podřízených zaměstnanců klasifikováno
jako plněné v rámci nároků na ně kladených s občasnými výhradami nebo plněné nedostatečně,
nebo“.
103. V § 60 odst. 1 písmeno c) zní:
„c) mu bylo v období 12 měsíců před zahájením řízení o odvolání ze služebního
místa představeného uloženo druhé písemné napomenutí za zaviněné porušení povinnosti
vyplývající mu z právních předpisů, které se vztahují k výkonu služby, ze služebních
předpisů a z příkazů k výkonu služby.“.
104. V § 60 odst. 1 se písmena d) a e) zrušují.
105. V § 60 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
106. V § 60 odst. 2 se slova „zvlášť závažným způsobem porušil služební
kázeň nebo“ a věty druhá a třetí zrušují.
107. V § 60 odstavec 3 zní:
„(3) Nejvyšší státní tajemník a personální ředitel sekce pro státní službu,
pokud vykonává pravomoci nejvyššího státního tajemníka z důvodu, že služební místo
nejvyššího státního tajemníka není obsazeno, se ze služebního místa může odvolat
také v případě, že nevykonává službu po dobu delší než 6 měsíců.“.
108. Za § 60 se vkládá nový § 60a, který včetně nadpisu zní:
„§ 60a
Skončení výkonu služby na služebním místě představeného na základě žádosti
(1) Výkon služby na služebním místě představeného skončí na základě písemné
žádosti představeného, a to uplynutím doby 2 kalendářních měsíců, která začíná běžet
prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni doručení žádosti, není-li dohodou
mezi představeným a služebním orgánem sjednána doba kratší. Žádost o skončení výkonu
služby na služebním místě představeného může představený vzít zpět bez souhlasu služebního
orgánu jen tehdy, nedojde-li k uzavření dohody o sjednání doby kratší.
(2) Má-li podle písemné žádosti představeného výkon služby na služebním
místě představeného skončit v době delší než 2 kalendářní měsíce následující po dni
doručení žádosti, může v této době výkon služby na služebním místě představeného
skončit na základě písemné dohody představeného a služebního orgánu. Výkon služby
na služebním místě představeného skončí dnem sjednaným v dohodě.“.
109. V § 61 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „místo“ vkládají
slova „v témže služebním úřadě, na kterém je služba pro něj vhodná“.
110. V § 61 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo v
důsledku skončení výkonu služby na služebním místě představeného na základě žádosti“.
111. V § 61 odst. 1 písm. c) se slova „z důvodu změny systemizace“ zrušují.
112. V § 61 odst. 1 písm. e) se za slovo „požadavek“ vkládají slova „způsobilosti
mít přístup k utajovaným informacím podle právního předpisu upravujícího ochranu
utajovaných informací“ a text „4 písm. b)“ se nahrazuje textem „3 písm. d)“.
113. V § 61 odst. 1 se na konci textu písmene f) doplňují slova „podle
§ 25 odst. 3 písm. a)“.
114. V § 61 odst. 1 písm. h) se slova „úřednickou zkoušku“ nahrazují slovy
„zvláštní část úřednické zkoušky“, číslo „12“ se nahrazuje číslem „18“, za slovo
„služby“ se vkládají slova „za předpokladu, že již dříve vykonal úspěšně zvláštní
část úřednické zkoušky podle § 35 odst. 3 písm. a)“ a slovo „nebo“ na konci písmene
se zrušuje.
115. V § 61 odst. 1 písm. i) se slovo „požadavek“ nahrazuje slovem „předpoklad“.
116. V § 61 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se
písmena j) a k), která znějí:
„j) z důvodu zrušení zařazení na jiné služební místo v jiném služebním
úřadě nebo zrušení jmenování na služební místo představeného v jiném služebním úřadě
v osvědčovací době, nebo
k) z důvodu, že přestal splňovat předpoklad vzdělání podle § 25 odst. 1
písm. e) nebo § 25a s výjimkou postupu podle § 74 odst. 1 písm. i).“.
117. V § 61 odstavec 3 zní:
„(3) Převedení státního zaměstnance na jiné služební místo v jiném služebním
úřadě, na kterém je služba pro něj vhodná, není postupem podle odstavců 1 a 2 dotčeno.“.
118. V § 61 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.
119. § 62 včetně nadpisu zní:
„§ 62
Zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů
(1) Nemůže-li být státní zaměstnanec v případech uvedených v § 61 odst.
1 písm. b) až k) nebo § 61 odst. 2 písm. a) převeden na jiné služební místo nebo
nemůže-li být v případech uvedených v § 70 odst. 3, § 75 odst. 2 nebo § 104a zařazen
na volné služební místo, zařadí se mimo výkon služby, nejdéle však na 3 měsíce. Po
dobu překážek ve službě na straně státního zaměstnance podle § 104 odst. 1, jde-li
o § 195 až 198 zákoníku práce, se doba zařazení mimo výkon služby z organizačních
důvodů podle věty první staví.
(2) Ode dne zařazení mimo výkon služby podle odstavce 1 činí plat státního
zaměstnance 80 % měsíčního platu; tento plat státnímu zaměstnanci nepřísluší po dobu
čerpání dovolené a dodatkové dovolené a po dobu dočasné neschopnosti k výkonu služby.
(3) Po dobu zařazení státního zaměstnance mimo výkon služby z organizačních
důvodů služební orgán, který státního zaměstnance mimo výkon služby z organizačních
důvodů zařadil, činí úkony ve snaze státního zaměstnance převést podle § 61 odst.
1 písm. b) až k) nebo § 61 odst. 2 písm. a) nebo zařadit podle § 70 odst. 3, § 75
odst. 2 nebo § 104a na vhodné volné služební místo v témže služebním úřadě. Tím není
dotčeno převedení nebo zařazení státního zaměstnance jiným služebním orgánem v jiném
služebním úřadě na vhodné volné služební místo v jiném služebním úřadě.
(4) Bude-li státní zaměstnanec zařazený mimo výkon služby z organizačních
důvodů převeden podle § 61 odst. 1 písm. b) až k) nebo § 61 odst. 2 písm. a) nebo
zařazen podle § 70 odst. 3, § 75 odst. 2 nebo § 104a na vhodné volné služební místo
v jiném služebním úřadě, lze mu stanovit osvědčovací dobu v délce až 3 měsíců. O
dobu celodenních překážek ve službě, pro které státní zaměstnanec nekoná službu v
průběhu osvědčovací doby, a o dobu celodenní dovolené se osvědčovací doba prodlužuje.
Po dobu osvědčovací doby se doba zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů
staví.
(5) Převedení podle § 61 odst. 1 písm. b) až k) nebo § 61 odst. 2 písm.
a) nebo zařazení podle § 70 odst. 3, § 75 odst. 2 nebo § 104a na jiné služební místo
v jiném služebním úřadě, pro které byla stanovena osvědčovací doba, zaniká zrušením
v osvědčovací době služebním orgánem z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu,
a to dnem doručení písemného oznámení o zrušení převedení nebo zařazení, není-li
v oznámení uveden den pozdější. Zánikem převedení nebo zařazení podle věty první
pokračuje běh doby zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů. Služební orgán
informuje o této skutečnosti bezodkladně služební orgán ve služebním úřadě, který
státního zaměstnance poprvé zařadil mimo výkon služby z organizačních důvodů; tento
služební orgán postupuje podle odstavce 3 a vyplácí státnímu zaměstnanci plat.
(6) Ode dne zařazení mimo výkon služby podle odstavce 5 činí plat státního
zaměstnance 80 % měsíčního platu, na který mu naposledy vznikl nárok nebo který mu
byl naposledy určen před zařazením mimo výkon služby podle odstavce 1; tento plat
státnímu zaměstnanci nepřísluší po dobu čerpání dovolené a dodatkové dovolené a po
dobu dočasné neschopnosti k výkonu služby.“.
120. § 63 až 65 se včetně nadpisů zrušují.
121. V § 66 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Příkaz k zastupování
představeného nelze vydat, je-li představený zastupován zástupcem podle § 9a; to
neplatí, není-li ve službě přítomen ani představený, ani jeho zástupce podle § 9a.“
a ve větě poslední se za slovo „týdny“ vkládají slova „bezprostředně po sobě jdoucí“.
122. § 68 včetně nadpisu zní:
123. V nadpisu § 69 se slova „za účelem dalšího vzdělání nebo odborné stáže“
zrušují.
124. V § 69 odst. 1 se slova „ , který vykonává službu bez přerušení po
dobu alespoň 5 let,“ zrušují, za slova „lze na“ se vkládá slovo „jeho“, slova „za
účelem jeho dalšího vzdělání nebo odborné stáže až“ se zrušují a za slova „na dobu“
se vkládají slova „delší než“.
125. V § 70 odst. 1 se slova „ , 63, 64, 67a nebo 69“ nahrazují slovy „nebo
§ 67a“ a část věty za středníkem se včetně středníku zrušuje.
126. V § 70 odst. 3 větě první se slova „z důvodu změny systemizace“ zrušují,
za slovo „službu“ se vkládají slova „ , nebo skončí-li přeložení státního zaměstnance
do Ministerstva zahraničních věcí nebo vyslání státního zaměstnance přeloženého do
Ministerstva zahraničních věcí podle § 38 zákona o zahraniční službě k výkonu služby
v zahraničí anebo vyslání státního zaměstnance vykonávajícího službu v Ministerstvu
obrany k výkonu služby v zahraničí“, za slova „zařadí se“ se vkládají slova „státní
zaměstnanec“, za slova „služby na“ se vkládá slovo „vhodné“ a slova „ , na kterém
je služba pro něj vhodná“ se nahrazují slovy „ve služebním úřadu, v němž vykonával
službu před změnou služebního poměru“.
127. § 72 a 73 včetně nadpisů znějí:
„§ 72
Skončení služebního poměru rozhodnutím služebního orgánu
(1) Služební orgán rozhodne o skončení služebního poměru, jestliže
a) 2 po sobě jdoucí služební hodnocení státního zaměstnance obsahují závěr o tom,
že ve službě dosahoval nevyhovujících výsledků,
b) státní zaměstnanec v době nejdéle 1 roku před zahájením řízení o skončení služebního
poměru zaviněně zvlášť závažně porušil povinnost vyplývající mu z právních předpisů,
které se vztahují k výkonu služby, ze služebních předpisů a z příkazů k výkonu služby,
c) státní zaměstnanec v době nejdéle 1 roku před zahájením řízení o skončení služebního
poměru zaviněně závažně porušil povinnost vyplývající mu z právních předpisů, které
se vztahují k výkonu služby, ze služebních předpisů a z příkazů k výkonu služby,
d) státnímu zaměstnanci bylo v období 18 měsíců před zahájením řízení o skončení
služebního poměru uloženo třetí písemné napomenutí za zaviněné porušení povinnosti
vyplývající mu z právních předpisů, které se vztahují k výkonu služby, ze služebních
předpisů a z příkazů k výkonu služby, nebo
e) se na státního zaměstnance podle § 43 odst. 8 zákona o specifických zdravotních
službách hledí jako na osobu zdravotně nezpůsobilou, nebo jako na osobu, která pozbyla
dlouhodobě zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní službu, anebo jako na osobu,
jejíž zdravotní stav nesplňuje předpoklady nebo požadavky, ke kterým byl posuzován.
(2) Služební poměr skončí dnem doručení rozhodnutí o skončení služebního
poměru, jde-li o případ podle odstavce 1 písm. b) a e), nebo uplynutím doby 2 kalendářních
měsíců, která začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni doručení
rozhodnutí o skončení služebního poměru v ostatních případech.
§ 73
Skončení služebního poměru na základě žádosti státního zaměstnance
(1) Služební poměr skončí na základě písemné žádosti státního zaměstnance,
a to uplynutím doby 2 kalendářních měsíců, která začíná běžet prvním dnem kalendářního
měsíce následujícího po dni doručení žádosti, není-li dohodou mezi státním zaměstnancem
a služebním orgánem sjednána doba kratší. Žádost o skončení služebního poměru může
státní zaměstnanec vzít zpět bez souhlasu služebního orgánu jen tehdy, nedojde-li
k uzavření dohody o sjednání doby kratší.
(2) Má-li podle písemné žádosti státního zaměstnance služební poměr skončit
v době delší než 2 kalendářní měsíce následující po dni doručení žádosti, může v
této době služební poměr skončit na základě písemné dohody státního zaměstnance a
služebního orgánu. Služební poměr skončí dnem sjednaným v dohodě.“.
128. Za § 73 se vkládá nový § 73a, který včetně nadpisu zní:
„§ 73a
Skončení služebního poměru na základě dohody mezi představeným a služebním
orgánem
(1) Služební poměr nejvyššího státního tajemníka, státního tajemníka,
vedoucího služebního úřadu, vrchního ředitele sekce, ředitele sekce, personálního
ředitele sekce pro státní službu a ředitele odboru může skončit na základě písemné
dohody mezi tímto představeným a služebním orgánem. Uzavřít tuto dohodu s představeným,
který je jmenován na služebním místě v ministerstvu nebo v Úřadu vlády, lze pouze
se souhlasem člena vlády nebo vedoucího Úřadu vlády. Služební poměr skončí dnem sjednaným
v dohodě, nejdříve však okamžikem uzavření dohody.
(2) Skončí-li služební poměr podle odstavce 1, přísluší představenému,
jenž vykonával službu na témže služebním místě představeného po nepřetržitou dobu
alespoň 18 měsíců, částka ve výši šestinásobku měsíčního platu.
(3) Peněžité plnění podle odstavce 2 se vyplatí jednorázově v nejbližším
výplatním termínu určeném ve služebním úřadu pro výplatu platu následujícím po skončení
služebního poměru podle odstavce 1.“.
129. V § 74 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) až h) se označují jako písmena b) až g).
130. V § 74 odst. 1 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmena e) až g) se označují jako písmena d) až f).
131. V § 74 odst. 1 písmeno e) zní:
„e) dnem, kdy marně uplynula lhůta pro vykonání obecné části úřednické
zkoušky podle § 35 odst. 2 nebo zvláštní části úřednické zkoušky podle § 35 odst.
3 písm. a), anebo dnem, kdy marně uplynula lhůta pro vykonání zvláštní části úřednické
zkoušky podle § 35 odst. 3 písm. b) v případě, že přede dnem, kdy státní zaměstnanec
začal vykonávat službu v jiném nebo dalším oboru služby, nevykonal úspěšně zvláštní
část úřednické zkoušky podle § 35 odst. 3 písm. a),“.
132. V § 74 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se
písmena g) až i), která znějí:
„g) marným uplynutím doby, po kterou byl státní zaměstnanec zařazen mimo
výkon služby z organizačních důvodů,
h) v případě, že státní zaměstnanec přestal splňovat předpoklad občanství
členského státu Evropské unie nebo občanství státu, který je smluvním státem Dohody
o Evropském hospodářském prostoru, dnem pozbytí tohoto předpokladu, nebo
i) v případě, že státní zaměstnanec přestal splňovat předpoklad středního
vzdělání s maturitní zkouškou, dnem pozbytí tohoto předpokladu.“.
133. V § 74 odst. 2 se text „4 písm. b)“ nahrazuje číslem „2“.
134. Za § 74 se vkládá nový § 74a, který včetně nadpisu zní:
„§ 74a
Odbytné
(1) Státní zaměstnanec má při skončení služebního poměru na dobu neurčitou
z důvodu podle § 74 odst. 1 písm. g) nárok na výplatu odbytného. Při nepřetržité
době trvání služebního poměru
a) nepřesahující 1 rok přísluší odbytné ve výši jednonásobku měsíčního platu,
b) nepřesahující 2 roky, ale přesahující 1 rok, přísluší odbytné ve výši dvojnásobku
měsíčního platu,
c) nepřesahující 10 let, ale přesahující 2 roky, přísluší odbytné ve výši trojnásobku
měsíčního platu,
d) nepřesahující 15 let, ale přesahující 10 let, přísluší odbytné ve výši pětinásobku
měsíčního platu,
e) nepřesahující 20 let, ale přesahující 15 let, přísluší odbytné ve výši šestinásobku
měsíčního platu,
f) přesahující 20 let přísluší odbytné ve výši sedminásobku měsíčního platu státního
zaměstnance.
(2) Odbytné se vyplatí jednorázově v nejbližším výplatním termínu určeném
ve služebním úřadu pro výplatu platu následujícím po skončení služebního poměru podle
§ 74 odst. 1 písm. g).
(3) Je-li bývalý státní zaměstnanec, jemuž bylo vyplaceno odbytné podle
odstavce 1, znovu přijat do služebního poměru podle tohoto zákona nebo přijat do
pracovního poměru na služební místo ve služebním úřadu před uplynutím doby určené
podle počtu násobků měsíčního platu, z nichž byla odvozena výše odbytného, je povinen
služebnímu úřadu, v němž vykonává službu nebo práci, vrátit odbytné nebo jeho poměrnou
část. Poměrná část odbytného se stanoví podle počtu kalendářních dnů od nového vzniku
služebního poměru podle tohoto zákona nebo vzniku pracovního poměru ve služebním
úřadu do uplynutí doby podle odstavce 1.
(4) Pokud státní zaměstnanec nebo zaměstnanec podle odstavce 3 odbytné
nebo jeho poměrnou část nevrátí nejpozději ke dni nástupu do služby nebo nástupu
do práce, služební nebo pracovní poměr se považuje od počátku za neexistující.“.
135. V § 76 odst. 1 se slova „služební posudek a“ zrušují a za slovo „službě“
se vkládají slova „a na požádání také služební posudek“.
136. V § 77 odst. 1 se na začátek písmene e) vkládají slova „absolvovat
adaptační proces a“.
137. V § 77 odst. 1 se písmeno f) zrušuje.
Dosavadní písmena g) až t) se označují jako písmena f) až s).
138. V § 77 odst. 1 písm. i) se slova „v hodnotě přesahující částku 300
Kč“ zrušují a slovo „orgánem“ se nahrazuje slovem „úřadem“.
139. V § 77 odst. 1 písm. l) se slova „při smírčím řízení, v kárné komisi“
nahrazují slovy „jako mentor“.
140. V § 77 odst. 2 se slova „h) až k)“ nahrazují slovy „g) až j)“.
141. V § 79 odst. 1 se věta poslední zrušuje.
142. V § 79 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a k činnostem,
které státní zaměstnanec vykonává“.
143. V § 79 odst. 2 písm. d) se za slovo „na“ vkládají slova „absolvování
přípravy k vykonání obecné a zvláštní části úřednické zkoušky a“.
144. V § 79 odst. 2 písm. e) se slova „ ; změnu služebního místa spojenou
se snížením platové třídy lze bez souhlasu státního zaměstnance provést jen v případech
stanovených tímto zákonem nebo na základě zákona, kterým se mění působnost služebního
úřadu“ zrušují.
145. V § 79 odst. 2 se na konci textu písmene f) doplňují slova „ , a při
přeložení“.
146. V § 81 odst. 1 se slovo „bezodkladně“ zrušuje, slovo „každém“ se nahrazuje
slovy „celkovém úhrnu“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „v příslušném
kalendářním roce, a to nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku“.
147. V § 81 odst. 2 se slovo „souhlasem“ nahrazuje slovem „povolením“,
část věty první za středníkem se včetně středníku zrušuje a za větu první se vkládají
věty „Státní zaměstnanec je povinen ukončit jinou výdělečnou činnost než službu nebo
požádat služební orgán o povolení výkonu jiné výdělečné činnosti než služby nejpozději
do 3 měsíců po vzniku služebního poměru. Omezení výkonu jiné výdělečné činnosti než
služby neplatí v případech podle § 104 odst. 3 a 4 a při výkonu vazby.“.
148. § 82 se zrušuje.
149. Nadpis části čtvrté zní:
„PORUŠENÍ POVINNOSTI STÁTNÍHO ZAMĚSTNANCE A DROBNÉ NEDOSTATKY VE SLUŽBĚ“.
150. § 87 se včetně nadpisu zrušuje.
151. § 88 až 90 včetně nadpisů znějí:
„§ 88
Výtka
Drobné nedostatky ve službě může představený vyřídit tak, že je státnímu
zaměstnanci ústně nebo písemně vytkne. Písemná výtka se založí do osobního spisu
státního zaměstnance na dobu 1 roku; po uplynutí této doby se z osobního spisu státního
zaměstnance vyřadí.
§ 89
Písemné napomenutí za porušení povinnosti státního zaměstnance
(1) Služební orgán může uložit státnímu zaměstnanci písemné napomenutí
za zaviněné porušení povinnosti vyplývající mu z právních předpisů, které se vztahují
k výkonu služby, ze služebních předpisů a z příkazů k výkonu služby. Písemné napomenutí
lze uložit nejpozději do 12 měsíců ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Písemné
napomenutí se založí do osobního spisu státního zaměstnance na dobu 18 měsíců, po
uplynutí této doby se z osobního spisu státního zaměstnance vyřadí.
(2) Písemné napomenutí nelze uložit nejvyššímu státnímu tajemníkovi,
státnímu tajemníkovi a personálnímu řediteli sekce pro státní službu, pokud vykonává
pravomoci nejvyššího státního tajemníka z důvodu, že služební místo nejvyššího státního
tajemníka není obsazeno.
152. § 91 až 97 se včetně nadpisů zrušují.
153. V § 99 odst. 3 se slova „§ 91 odst. 4 a 5, § 92 odst. 1 až 3“ nahrazují
slovy „§ 91 odst. 4, § 92 odst. 1, 3 a 4“.
154. V § 103 odst. 1 se slova „písm. a) a b) a § 212“ zrušují a za číslo
„223“ se vkládají slova „a 348“.
155. V § 103 se doplňují odstavce 4 až 6, které znějí:
„(4) Doba, po kterou státní zaměstnanec nevykonává službu z důvodu zařazení
mimo výkon služby z organizačních důvodů, se pro účely dovolené považuje za výkon
služby.
(5) Doba, po kterou státní zaměstnanec nevykonává službu z důvodu zproštění
výkonu služby, se pro účely dovolené považuje za výkon služby pouze tehdy, pokud
státní zaměstnanec nebyl pro trestný čin uvedený v § 48 odst. 1 nebo v trestním řízení,
v němž byl vzat do vazby, pravomocně odsouzen, jeho trestní stíhání nebylo podmíněně
zastaveno ani nebylo rozhodnuto o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání.
(6) Služební orgán může státnímu zaměstnanci nařídit čerpání dovolené také
na dobu, po kterou je státní zaměstnanec zařazen mimo výkon služby z organizačních
důvodů nebo po kterou nevykonává službu z důvodu zproštění výkonu služby podle §
48 odst. 1.“.
156. V části páté v nadpisu hlavy III se slovo „Služební“ nahrazuje slovy
„Překážky ve službě a služební“.
157. V nadpisu nad označením § 104 se slova „a služební volno“ zrušují.
158. V § 104 odst. 1 se za text „§ 191a,“ vkládají slova „§ 195 až 198,“.
159. V § 104 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3) Výkon funkce v orgánu odborové organizace, jež vyžaduje uvolnění státního
zaměstnance v rozsahu stanovené služební doby, je překážkou ve službě na straně státního
zaměstnance. Za dobu překážky ve službě podle věty první státnímu zaměstnanci plat
nepřísluší.
(4) Překážka uvedená v § 33 odst. 1, jež nastala po přijetí do služebního
poměru, je překážkou ve službě na straně státního zaměstnance. Za dobu překážky ve
službě podle věty první státnímu zaměstnanci plat nepřísluší.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5.
160. Za § 104 se vkládá nový § 104a, který včetně nadpisu zní:
„§ 104a
Společné ustanovení o překážkách ve službě na straně státního zaměstnance
(1) Po odpadnutí překážky ve službě na straně státního zaměstnance pokračuje
státní zaměstnanec ve službě na svém původním služebním místě. Státní zaměstnanec
uvedený v § 33 odst. 1 písm. a), d) až l) a o), pokud nejde o člena vlády, náměstka
člena vlády nebo osobu uvedenou v § 2 odst. 1 písm. d) až j), l), r) a s), se po
odpadnutí překážky zařadí k výkonu služby na volné služební místo, na kterém je služba
pro něj vhodná. K výkonu služby na služební místo zařazené v nižší platové třídě
lze státního zaměstnance zařadit jen s jeho souhlasem.
(2) Dojde-li po dobu trvání překážky ve službě na straně státního zaměstnance
podle § 104 odst. 1, jde-li o § 195 až 198 zákoníku práce, podle § 104 odst. 3 nebo
podle § 104 odst. 4, jde-li o § 33 odst. 1 písm. b), c), m), n) a o), pokud jde o
člena vlády, náměstka člena vlády nebo osobu uvedenou v § 2 odst. 1 písm. d) až j),
l), r) a s), ke zrušení služebního místa nebo uplynutí doby určité, na kterou byl
státní zaměstnanec zařazen nebo jmenován na služební místo, zařadí se po odpadnutí
překážky ve službě k výkonu služby na volné služební místo, na kterém je služba pro
něj vhodná. K výkonu služby na služební místo zařazené v nižší platové třídě lze
státního zaměstnance zařadit jen s jeho souhlasem.“.
161. Pod označení § 105 se vkládá nadpis „Neplacené služební volno“.
162. V § 105 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „až na
dobu 12 měsíců“.
163. § 106 včetně nadpisu zní:
„§ 106
Překážky ve službě na straně služebního úřadu
(1) Za dobu, po kterou nemohl státní zaměstnanec konat službu pro překážky
na straně služebního úřadu, mu přísluší plat.
(2) Po odpadnutí překážky ve službě na straně služebního úřadu pokračuje
státní zaměstnanec ve službě na svém původním služebním místě.“.
164. V části páté v nadpisu hlavy IV se slovo „Vzdělávání“ nahrazuje slovy
„Adaptační proces a vzdělávání“.
165. § 107 včetně nadpisu zní:
„§ 107
Adaptační proces
(1) Adaptační proces je soubor opatření usnadňujících nástup státního
zaměstnance do služby s cílem zkrátit období potřebné pro dosažení výkonu služby
v rámci nároků na něj kladených.
(2) Adaptační proces se zahajuje dnem nástupu do služby na služebním
místě a probíhá zpravidla po dobu 6 měsíců, nejméně však po dobu 60 dnů podle § 155
odst. 12. Výjimku z absolvování adaptačního procesu povoluje služební orgán.
(3) Adaptační proces se uskutečňuje pod vedením mentora, který státnímu
zaměstnanci poskytuje pomoc a podporu při plnění služebních úkolů a předává mu znalosti
a zkušenosti. Mentora určuje služební orgán; přitom vychází z návrhu bezprostředně
nadřízeného představeného.
(4) Služební orgán stanoví služebním předpisem rozsah, obsah, formu a
průběh adaptačního procesu.“.
166. Za § 107 se vkládají nové § 107a až 107j, které včetně nadpisů znějí:
„§ 107a
Prohlubování vzdělání
(1) Služební úřad vytváří podmínky pro prohlubování vzdělání státních
zaměstnanců a služební orgán prohlubování vzdělání státním zaměstnancům průběžně
umožňuje; přitom se řídí zásadami systémovosti, účelnosti a hospodárnosti.
(2) Náklady vynaložené na prohlubování vzdělání nese služební úřad.
(3) Rozsah, obsah, formu a průběh prohlubování vzdělání určuje služební
orgán.
(4) Prohlubování vzdělání se považuje za výkon služby, za který přísluší
státnímu zaměstnanci plat.
(5) Služební orgán stanoví služebním předpisem postup při identifikaci
vzdělávacích potřeb, plánování vzdělávání, uskutečňování vzdělávání a vyhodnocování
vzdělávání.
§ 107b
Systém prohlubování vzdělání
Prohlubování vzdělání státního zaměstnance zahrnuje
a) vstupní vzdělávání,
b) průběžné vzdělávání,
c) vzdělávání představených a
d) jazykové vzdělávání.
§ 107c
Vstupní vzdělávání
Vstupní vzdělávání zahrnuje
a) vstupní vzdělávání úvodní a
b) vstupní vzdělávání následné.
§ 107d
Vstupní vzdělávání úvodní
(1) Vstupní vzdělávání úvodní se zaměřuje na získání znalostí a dovedností
potřebných pro výkon služby na služebním místě a ve služebním úřadu a na získání
dalších informací týkajících se působnosti, úkolů a chodu služebního úřadu nad rámec
adaptačního procesu.
(2) Státní zaměstnanec je povinen absolvovat vstupní vzdělávání úvodní
nejpozději do 3 měsíců od nástupu do služby na služebním místě. Výjimku z absolvování
vstupního vzdělávání úvodního povoluje služební orgán.
(3) Vstupní vzdělávání úvodní zajišťuje služební úřad.
§ 107e
Vstupní vzdělávání následné
(1) Vstupní vzdělávání následné se zaměřuje na přípravu na vykonání obecné
části úřednické zkoušky a na přípravu na vykonání zvláštní části úřednické zkoušky.
(2) Vstupní vzdělávání následné zajišťuje služební úřad.
(3) Služební orgán je povinen bez zbytečného odkladu státnímu zaměstnanci
umožnit absolvování přípravy na vykonání obecné části úřednické zkoušky, a to nejméně
v rozsahu 2 dnů výkonu služby. Čerpání služebního volna k individuálním studijním
účelům podle § 108 odst. 3 tím není dotčeno.
(4) Služební orgán je povinen bez zbytečného odkladu státnímu zaměstnanci
umožnit absolvování přípravy na vykonání zvláštní části úřednické zkoušky v oboru
služby, ve kterém státní zaměstnanec vykonává službu, a to nejméně v rozsahu 2 dnů
výkonu služby a nejdříve po úspěšném vykonání obecné části úřednické zkoušky. Čerpání
služebního volna k individuálním studijním účelům podle § 108 odst. 3 tím není dotčeno.
§ 107f
Průběžné vzdělávání
Průběžné vzdělávání zahrnuje
a) průběžné vzdělávání odborné a
b) průběžné vzdělávání ostatní.
§ 107g
Průběžné vzdělávání odborné
(1) Průběžné vzdělávání odborné se zaměřuje na odborný rozvoj státního
zaměstnance v jím vykonávaném oboru služby včetně získávání nebo zdokonalování znalostí
a dovedností v činnostech, jejichž výkon se na služebním místě státního zaměstnance
požaduje.
(2) Průběžné vzdělávání odborné zajišťuje služební úřad, garant oboru
služby a ústřední správní úřad, do jehož působnosti patří právní předpis upravující
činnosti, jejichž výkon se na služebním místě státního zaměstnance požaduje.
§ 107h
Průběžné vzdělávání ostatní
(1) Průběžné vzdělávání ostatní se zaměřuje na odborný rozvoj státního
zaměstnance v jiných oblastech než uvedených v § 107g odst. 1 a na jeho osobní rozvoj.
(2) Průběžné vzdělávání ostatní zajišťuje služební úřad.
§ 107i
Vzdělávání představených
(1) Vzdělávání představených se zaměřuje na získávání nebo zdokonalování
znalostí a dovedností potřebných pro výkon služby na služebním místě představeného.
(2) Vzdělávání představených zajišťuje služební úřad.
§ 107j
Jazykové vzdělávání
(1) Jazykové vzdělávání se zaměřuje na získávání nebo zdokonalování znalostí
cizího jazyka potřebných pro výkon služby na služebním místě se stanoveným požadavkem
úrovně znalosti cizího jazyka.
(2) Jazykové vzdělávání se dále zaměřuje na získávání nebo zdokonalování
znalostí cizího jazyka potřebných pro výkon činností, které vyplývají z plnění mezinárodních
závazků a které se na služebním místě státního zaměstnance požadují.
(3) Jazykové vzdělávání lze umožnit i ostatním státním zaměstnancům v
souvislosti s jejich odborným a osobním rozvojem.
(4) Jazykové vzdělávání zajišťuje služební úřad.“.
167. V § 108 odst. 2 se slova „na vykonání úřednické zkoušky pro obor služby,
v němž státní zaměstnanec vykonává službu, anebo“ a slova „na vlastní náklady“ zrušují.
168. V § 108 odst. 3 se slova „na vlastní náklady“ zrušují.
169. V § 109 odst. 2 se za slova „studiem na“ vkládají slova „střední škole,“
a za slova „vysoké škole“ se vkládají slova „ , včetně programu celoživotního vzdělávání,“.
170. V § 109 odstavec 4 zní:
„(4) Náhrada platu nepřísluší za služební volno k účasti na opravné zkoušce.“.
171. V § 109 se odstavec 5 zrušuje.
172. V § 110 odst. 1 se za slova „studiem na“ vkládají slova „střední škole,“.
173. V § 110 odst. 4 písm. a) se slova „vyšší odborné“ nahrazují slovem
„střední“.
174. V § 110 odst. 4 písm. b) se za slova „služby na“ vkládají slova „vyšší
odborné škole,“ a za slova „studijním programu“ se vkládají slova „nebo navazujícím
magisterském studijním programu“.
175. V § 110 odst. 6 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ , pokud
byl státní zaměstnanec pro trestný čin uvedený v § 48 odst. 1 nebo v trestním řízení,
v němž byl vzat do vazby, pravomocně odsouzen, jeho trestní stíhání bylo podmíněně
zastaveno nebo bylo rozhodnuto o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání,
a“.
176. V § 110 odst. 6 písmeno b) zní:
„b) doba překážek ve službě na straně státního zaměstnance podle § 104
odst. 1, jde-li o § 195 až 198 zákoníku práce.“.
177. V § 111 odst. 2 písm. b) se slova „z některého z důvodů uvedených
v § 72 odst. 1 písm. d)“ nahrazují slovy „podle § 74 odst. 1 písm. g)“.
178. V § 113 písm. a) se slova „a 323“ nahrazují slovy „ , 323 a 349“.
179. V § 114a úvodní části ustanovení se text „9 odst. 7“ nahrazuje textem
„9a“.
180. V § 114a písm. b) se slova „zřízení a“ zrušují a slova „jedné účastnické
telefonní stanice k zajištění okamžité dosažitelnosti ve služební i mimoslužební
době“ se nahrazují slovy „jednoho mobilního telefonu“.
181. § 115 včetně nadpisu zní:
„§ 115
Zabezpečení státního zaměstnance
(1) Při skončení služebního poměru v důsledku služebního úrazu, onemocnění
nemocí z povolání nebo ohrožení touto nemocí přísluší státnímu zaměstnanci odbytné
ve výši dvanáctinásobku měsíčního platu.
(2) Při souběhu nároku na odbytné podle § 74a s nárokem na odbytné podle
odstavce 1 se vyplatí pouze odbytné podle odstavce 1.
(3) Odbytné podle odstavce 1 se vyplatí jednorázově v nejbližším výplatním
termínu určeném ve služebním úřadu pro výplatu platu následujícím po skončení služebního
poměru podle odstavce 1.“.
182. V § 116 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Státní zaměstnanec na
výzvu služebního orgánu předloží potvrzení od ošetřujícího lékaře osoby blízké, že
osoba blízká, o niž státní zaměstnanec pečuje, takovou péči nebo pomoc potřebuje.“.
183. V § 117 se odstavec 4 zrušuje.
184. Nadpis části šesté zní:
„NÁHRADA MAJETKOVÉ A NEMAJETKOVÉ ÚJMY“.
185. § 122 a 123 znějí:
§ 123
(1) Náhrada majetkové a nemajetkové újmy vzniklé služebnímu úřadu nebo
státnímu zaměstnanci se řídí částí jedenáctou zákoníku práce. Plnění pracovních úkolů
podle zákoníku práce se pro účely tohoto zákona považuje za plnění služebních úkolů.
Pracovní úraz podle zákoníku práce se pro účely tohoto zákona považuje za služební
úraz.
(2) Služební úřad nahradí majetkovou újmu způsobenou státnímu zaměstnanci,
pokud mu tato újma byla způsobena pro výkon služby. Náhrada této újmy se řídí občanským
zákoníkem.
(3) Služební úřad nahradí majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou osobě,
která poskytla státnímu zaměstnanci na jeho žádost nebo s jeho vědomím pomoc při
plnění jeho služebních úkolů; této odpovědnosti se zprostí jen tehdy, způsobí-li
si poškozený tuto újmu úmyslně. Náhrada této újmy se řídí občanským zákoníkem.
(4) Právní věci podle odstavců 1 až 3 projednává a rozhoduje soud v občanském
soudním řízení.“.
186. § 124 a 125 se včetně nadpisů zrušují.
187. V § 128 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Vznikne-li státnímu
zaměstnanci v době dočasné neschopnosti k výkonu služby právo na plat podle věty
první, nepřísluší mu současně plat z důvodu jiné překážky ve službě.“.
188. V § 145 odst. 1 se slovo „čtvrtá“ nahrazuje slovem „pátá“ a za slovo
„zaměstnance“ se vkládají slova „ , včetně způsobu klasifikace služebních míst platovými
třídami,“.
189. V § 153 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2) Obsahem osobního spisu jsou i osobní údaje státního zaměstnance, které
ho identifikují, a údaje o jeho osobním stavu, způsobilosti k výkonu služby, bezúhonnosti
a dosaženém vzdělání, jež jsou potřebné pro služební poměr, zabezpečení řádného výkonu
služby a uplatnění práv a povinností státního zaměstnance ve služebním poměru.
(3) Státní zaměstnanec je povinen oznámit služebnímu orgánu změnu v osobních
údajích obsažených v osobním spisu do 8 dnů ode dne, kdy k ní došlo nebo kdy se o
ní dozvěděl.“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 4 až 6.
190. V § 153 odstavec 6 zní:
„(6) Služební úřad uchovává osobní spis po dobu 50 let následujících po
roce, kdy byl spis uzavřen.“.
191. V § 155 odstavec 2 zní:
„(2) Služební hodnocení státního zaměstnance zahrnuje hodnocení výkonu
služby z hlediska správnosti, rychlosti a samostatnosti v souladu se stanovenými
individuálními cíli. Služební hodnocení představeného zahrnuje také hodnocení výkonu
služby z hlediska organizování, řízení, kontrolování a hodnocení výkonu služby podřízených
státních zaměstnanců a výkonu práce podřízených zaměstnanců.“.
192. V § 155 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Hodnoticí kritérium je klasifikováno jako
a) plněné vysoko nad rámec nároků na ně kladených,
b) plněné nad rámec nároků na ně kladených,
c) plněné v rámci nároků na ně kladených,
d) plněné v rámci nároků na ně kladených s občasnými výhradami, nebo
e) plněné nedostatečně.“.
Dosavadní odstavce 3 až 12 se označují jako odstavce 4 až 13.
193. V § 155 se odstavec 6 zrušuje.
Dosavadní odstavce 7 až 13 se označují jako odstavce 6 až 12.
194. V § 155 odst. 6 se slova „od uplynutí zkušební doby“ nahrazují slovy
„ode dne vzniku služebního poměru“.
195. V § 155 odst. 8 se slova „ , nejpozději však 3 měsíce před termínem
provedení pravidelného služebního hodnocení“ zrušují.
196. V § 155 odst. 9 se číslo „90“ nahrazuje číslem „60“.
197. V § 155 se za odstavec 10 vkládá nový odstavec 11, který zní:
„(11) Služební orgán může služebním předpisem stanovit podrobnosti provádění
služebního hodnocení státních zaměstnanců. Služební orgán může služebním předpisem
stanovit, že se ve služebním úřadu provádí pravidelné služební hodnocení všech státních
zaměstnanců.“.
Dosavadní odstavce 11 a 12 se označují jako odstavce 12 a 13.
198. V § 155 odst. 12 se za slovo „zaměstnanec“ vkládá slovo „skutečně“.
199. V § 155 se doplňuje odstavec 14, který zní:
„(14) Vláda stanoví nařízením hodnoticí kritéria, na základě kterých je
státní zaměstnanec v rámci služebního hodnocení posuzován, způsob určení závěru služebního
hodnocení a vazbu výše osobního příplatku na výsledek služebního hodnocení.“.
200. V § 156 odst. 6 se slova „vláda nebo ministr vnitra na základě pověření“
nahrazují slovem „předseda“.
201. V § 156a odstavec 3 zní:
„(3) Námitky proti služebnímu hodnocení vedoucího služebního úřadu, který
nemá nadřízený služební úřad, vedoucího služebního úřadu, který je bezprostředně
podřízen ministerstvu, nejvyššího státního tajemníka, státního tajemníka, vrchního
ředitele sekce a personálního ředitele sekce pro státní službu vyřizuje služební
komise postupem podle odstavce 2.“.
202. V § 157 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Stížnost ve věci služebního
posudku a potvrzení o službě může podat také bývalý státní zaměstnanec; při jejím
vyřízení se postupuje podle odstavců 2 až 8 obdobně.“.
203. V § 157 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Stížnost státního zaměstnance musí být podána nejpozději do 60 dnů
ode dne, kdy se státní zaměstnanec dozvěděl, že došlo ke skutečnosti, která je předmětem
stížnosti, nejpozději však do 12 měsíců ode dne, kdy k této skutečnosti došlo.“.
Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6.
204. V § 157 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Stížnost bývalého státního
zaměstnance vyřizuje služební orgán nadřízený služebnímu orgánu, který bývalému státnímu
zaměstnanci vydal služební posudek nebo potvrzení o službě.“.
205. V § 157 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6) Ten, kdo vyřizuje stížnost vůči státnímu zaměstnanci, musí o jejím
podání a o výsledku jejího vyřízení vyrozumět státního zaměstnance a jeho služební
orgán.“.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.
206. V § 157 odst. 7 se číslo „30“ nahrazuje číslem „60“, slovo „podání“
se nahrazuje slovem „doručení“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Stanovenou lhůtu
lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro
vyřízení stížnosti.“.
207. V § 157 se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí:
„(8) Má-li státní zaměstnanec za to, že stížnost nebyla řádně vyřízena,
může požádat nadřízeného představeného, služební orgán nebo nadřízený služební orgán,
aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti. O přešetření způsobu vyřízení stížnosti
lze požádat pouze jednou, a to ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení písemného vyřízení
stížnosti.
(9) Opožděně podanou stížností nebo opožděně podanou nebo opakovanou žádostí
o přešetření způsobu vyřízení stížnosti se představený nebo služební orgán nezabývá
a státního zaměstnance o tom písemně vyrozumí.“.
208. V § 159 odst. 1 se písmeno f) zrušuje.
Dosavadní písmena g) až m) se označují jako písmena f) až l).
209. V § 159 odst. 1 se písmena g) až i) zrušují.
Dosavadní písmena j) až l) se označují jako písmena g) až i).
210. V § 159 odst. 2 se na konci textu písmene j) doplňují slova „a vyřizování
námitek proti služebnímu hodnocení“.
211. V § 159 odst. 2 písm. m) se slovo „členem“ nahrazuje slovem „člena“.
212. V § 159 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se
písmena o) až u), která znějí:
„o) jmenování a odvolání člena zkušební komise,
p) poskytnutí odbytného,
q) přeložení a změna platu v důsledku přeložení,
r) uložení písemného napomenutí a písemné výtky,
s) zrušení služebního poměru služebním orgánem ve zkušební době,
t) zrušení zařazení, převedení nebo jmenování služebním orgánem v osvědčovací
době,
u) přiznávání a odebírání služebního označení.“.
213. V § 161 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje.
214. V § 161 se na konci písmene b) tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a
doplňuje se písmeno c), které zní:
„c) bývalý státní zaměstnanec.“.
215. V § 162 odst. 1 se slova „kárné odpovědnosti“ nahrazují slovem „služby“
a slova „kárná komise prvního stupně“ se nahrazují slovy „příslušný služební orgán“.
216. V § 162 odstavec 2 zní:
„(2) O nároku státního zaměstnance vůči služebnímu úřadu a o nároku služebního
úřadu vůči státnímu zaměstnanci rozhoduje služební orgán služebního úřadu, ve kterém
byl v době vzniku nároku státní zaměstnanec zařazen. Pro rozhodování o nároku bývalého
státního zaměstnance vůči služebnímu úřadu, ve kterém byl zařazen, nebo o nároku
služebního úřadu vůči bývalému státnímu zaměstnanci se použije věta první obdobně.“.
217. V § 162 odst. 4 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno
d) se zrušuje.
218. Za § 162 se vkládá nový § 162a, který včetně nadpisu zní:
„§ 162a
Služební komise
(1) Zřizuje se služební komise. Služební komise rozhoduje o odvolání
ze služebního místa představeného podle § 60 odst. 1 písm. c) a § 60 odst. 2 nebo
o skončení služebního poměru podle § 72 odst. 1 písm. b) nebo c), jde-li o vedoucího
služebního úřadu, nejvyššího státního tajemníka, státního tajemníka, vrchního ředitele
sekce nebo personálního ředitele sekce pro státní službu. Proti rozhodnutí služební
komise není odvolání přípustné. Nadřízeným služebním orgánem služební komise ve věcech,
v nichž rozhodla služební komise, je služební komise.
(2) Služební komise má 5 členů, které jmenuje a odvolává vláda, z toho
2 členy na návrh prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a 1 člena na návrh veřejného
ochránce práv. Předsedu služební komise jmenuje vláda z těch členů, které jmenovala
bez návrhu.
(3) Členem služební komise může být jmenována fyzická osoba, která
a) splňuje předpoklady pro přijetí do služebního poměru podle § 25 odst. 1 písm.
a), c) a d),
b) má vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu a
c) nevykonává žádnou funkci v politické straně nebo v politickém hnutí.
(4) Alespoň 1 člen služební komise, který je jmenován vládou bez návrhu,
musí mít vysokoškolské vzdělání získané řádným ukončením studia v magisterském studijním
programu v oblasti práva.
(5) Členové služební komise jsou jmenováni na funkční období 7 let. Nikdo
nemůže být členem služební komise jmenován více než dvakrát za sebou.
(6) Členství ve služební komisi je veřejnou funkcí. Vláda člena služební
komise odvolá, pokud člen služební komise přestane splňovat podmínky podle odstavce
3 nebo pokud o odvolání požádá.
(7) Služební komise přijímá usnesení většinou hlasů přítomných členů;
při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy nebo předsedajícího. Člen služební
komise se nesmí zdržet hlasování. Jednotlivými úkony v řízení, s výjimkou vydání
rozhodnutí, mohou být pověřeni státní zaměstnanci vykonávající službu v Ministerstvu
vnitra, kteří nejsou členy služební komise; přitom jsou podřízeni pouze služební
komisi.
(8) Výkon působnosti služební komise odborně, organizačně, finančně a
materiálně zabezpečuje Ministerstvo vnitra. Služební komise se pro tyto účely považuje
za organizační jednotku Ministerstva vnitra. Za výkon funkce člena služební komise
náleží odměna, jejíž výši stanoví vláda usnesením, a cestovní náhrady, které se poskytují
ve výši a za podmínek stanovených zákoníkem práce, přičemž za pravidelné pracoviště
člena služební komise se považuje jeho bydliště.“.
219. V § 162a odst. 7 se slova „Ministerstvu vnitra“ nahrazují slovy „Úřadu
vlády“.
220. V § 162a odst. 8 se slova „Ministerstvo vnitra“ nahrazují slovy „Úřad
vlády“ a slova „Ministerstva vnitra“ se nahrazují slovy „Úřadu vlády“.
221. V § 163 se za slova „nepoužijí pro“ vkládají slova „člena služební
komise“.
222. V § 165 odst. 1 se slova „ , s výjimkou rozhodnutí o kárné odpovědnosti
nebo skončení služebního poměru“ zrušují.
223. V § 167 se text „písm. l)“ nahrazuje textem „písm. h)“.
224. V § 168 odstavec 1 zní:
„(1) Odvolacím orgánem je nadřízený služební orgán.“.
225. V § 168 odst. 2 se slova „ve věcech kárné odpovědnosti, o odbytném,
odchodném a“ nahrazují slovem „o“.
226. V § 168 odstavec 5 zní:
„(5) Odvolá-li se státní zaměstnanec proti rozhodnutí o odvolání ze služebního
místa představeného nebo o skončení služebního poměru, lze přezkoumat i písemné napomenutí,
které bylo podkladem pro vydání rozhodnutí. Pokud odvolací orgán shledá, že je písemné
napomenutí v rozporu s právními předpisy, vyřadí se po nabytí právní moci rozhodnutí
o odvolání z osobního spisu státního zaměstnance a nepřihlíží se k němu.“.
227. § 169 se zrušuje.
228. V § 175 se na konci písmene c) čárka zrušuje a písmeno d) se zrušuje.
229. V § 176 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
„e) peněžitého plnění podle § 73a odst. 2,“.
Dosavadní písmena e) až h) se označují jako písmena f) až i).
230. V § 176 se písmeno g) zrušuje.
Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena g) a h).
231. V § 176 se na konci písmene g) čárka zrušuje a písmeno h) se zrušuje.
232. V § 176 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec
2, který zní:
„(2) Platem státního zaměstnance se pro účely odbytného, na které státnímu
zaměstnanci vznikl nárok v souvislosti se skončením služebního poměru marným uplynutím
doby zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů, jejíž běh pokračoval zánikem
převedení nebo zařazení státního zaměstnance na vhodné volné služební místo v jiném
služebním úřadě v osvědčovací době podle § 62 odst. 4, rozumí součet měsíčních částek
platového tarifu, příplatku za vedení, příplatku za službu ve ztíženém pracovním
prostředí, osobního příplatku a zvláštního příplatku, na které státnímu zaměstnanci
naposledy vznikl nárok nebo které mu byly naposled určeny před zařazením mimo výkon
služby z organizačních důvodů podle § 62 odst. 1.“.
233. V § 177 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:
„(5) Pro doby, které se považují za výkon služby, se použije tento zákon
a § 348 odst. 1 zákoníku práce.
(6) Pro přechod a zánik peněžitých práv po smrti státního zaměstnance se
použije § 328 zákoníku práce.“.
234. V § 178 se odstavce 2 a 3 zrušují.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 2 až 4.
235. V § 178 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Se zaměstnancem uvedeným v odstavcích 1 a 2 se sjedná zkušební doba
v délce 6 měsíců. O dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná
práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené se zkušební doba prodlužuje.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
236. V § 178 odst. 4 a 5 se slova „1, 2 a 4“ nahrazují slovy „1 a 2“.
237. V § 178 odst. 5 se slova „úřednickou zkoušku“ nahrazují slovy „na
náklady služebního úřadu obecnou část úřednické zkoušky a zvláštní část úřednické
zkoušky pro obor služby stanovený pro jím obsazené služební místo, a to včetně jednoho
jejich opakování“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Vykonání úřednické zkoušky
se považuje za výkon práce.“.
238. V § 178 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí:
„(6) Ustanovení o adaptačním procesu a o vzdělávání státních zaměstnanců
se pro zaměstnance uvedeného v odstavcích 1 a 2 použijí obdobně.
(7) Ke zvýšení kvalifikace zaměstnance uvedeného v odstavcích 1 a 2 na
náklady služebního úřadu včetně pracovního volna k tomuto zvýšení je třeba uzavření
kvalifikační dohody.“.
239. § 178a se zrušuje.
240. V § 180 odst. 3 se slova „zkoušku a“ nahrazují slovem „zkoušku,“ a
na konci textu odstavce se doplňují slova „a evidence systemizace a organizační struktury“.
241. § 181 zní:
„§ 181
(1) Rejstřík státních zaměstnanců a zaměstnanců ve služebních úřadech
obsahuje údaje o státním zaměstnanci, kterými jsou
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě i akademický titul,
b) datum narození,
c) pohlaví,
d) státní občanství,
e) dosažené vzdělání, včetně oboru nebo odborného zaměření vzdělání,
f) číslo služebního průkazu,
g) evidenční číslo státního zaměstnance,
h) adresa elektronické pošty zřízená státnímu zaměstnanci služebním úřadem a adresa
elektronické pošty zřízená státním zaměstnancem, pokud ji sdělil jako adresu elektronické
pošty, na kterou mu mohou být doručovány písemnosti,
i) služební označení,
j) den vzniku služebního poměru,
k) údaj o tom, zda se jedná o služební poměr na dobu neurčitou nebo na dobu určitou;
v případě služebního poměru na dobu určitou též doba jeho trvání,
l) služební úřad, v němž státní zaměstnanec vykonává nebo vykonával službu, služební
místo a činnosti, jejichž výkon se na služebním místě požaduje,
m) obor služby,
n) služební působiště,
o) údaj o výsledku úřednické zkoušky,
p) údaje o změnách služebního poměru v členění na údaj o
1. jmenování na služební
místo představeného a o odvolání z něj nebo o skončení výkonu služby na služebním
místě představeného na základě žádosti,
2. přeložení,
3. převedení na jiné služební
místo,
4. zařazení státního zaměstnance mimo výkon služby a jeho důvod,
5. vyslání
k výkonu služby v zahraničí a zařazení po jeho ukončení,
6. vyslání k výkonu služby
do mezinárodní organizace a zařazení po jeho ukončení,
7. povolení kratší služební
doby,
8. přerušení výkonu služby,
q) údaj o překážce ve službě na straně státního zaměstnance podle
1. § 104 odst.
1, jde-li o § 195 až 198 zákoníku práce,
2. § 104 odst. 3,
3. § 104 odst. 4,
r) platové zařazení,
s) údaj o zastupování,
t) údaj o povolení zvýšení vzdělání na náklady služebního úřadu,
u) den skončení služebního poměru a jeho důvod,
v) údaj o vyplaceném odbytném podle § 74a.
(2) Rejstřík státních zaměstnanců a zaměstnanců ve služebních úřadech
dále obsahuje údaje o zaměstnanci v pracovním poměru, jímž je obsazeno služební místo,
kterými jsou
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě i akademický titul,
b) datum narození,
c) pohlaví,
d) státní občanství,
e) dosažené vzdělání, včetně oboru nebo odborného zaměření vzdělání,
f) evidenční číslo zaměstnance,
g) adresa elektronické pošty zřízená zaměstnanci služebním úřadem a adresa elektronické
pošty zřízená zaměstnancem, pokud ji sdělil jako adresu elektronické pošty, na kterou
mu mohou být doručovány písemnosti,
h) den vzniku pracovního poměru,
i) den obsazení služebního místa v pracovním poměru na dobu určitou a doba jeho trvání,
j) služební úřad, v němž zaměstnanec vykonává nebo vykonával práci, služební místo
a činnosti, jejichž výkon se na služebním místě požaduje,
k) obor služby,
l) služební působiště,
m) údaj o výsledku úřednické zkoušky, byla-li vykonána,
n) údaj o tom, zda se jedná o vedoucího zaměstnance,
o) platové zařazení,
p) údaj o uzavření kvalifikační dohody,
q) den skončení pracovního poměru na služebním místě.
(3) Rejstřík státních zaměstnanců a zaměstnanců ve služebních úřadech
dále obsahuje údaje o zaměstnanci v pracovním poměru, kterými jsou
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě i akademický titul,
b) datum narození,
c) pohlaví,
d) státní občanství,
e) dosažené vzdělání, včetně oboru nebo odborného zaměření vzdělání,
f) evidenční číslo zaměstnance,
g) adresa elektronické pošty zřízená zaměstnanci služebním úřadem a adresa elektronické
pošty zřízená zaměstnancem, pokud ji sdělil jako adresu elektronické pošty, na kterou
mu mohou být doručovány písemnosti,
h) den vzniku pracovního poměru,
i) údaj o tom, zda se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou nebo na dobu určitou;
v případě pracovního poměru na dobu určitou rovněž doba jeho trvání,
j) služební úřad, v němž zaměstnanec vykonává nebo vykonával práci, pracovní místo
a činnosti, jejichž výkon se na pracovním místě požaduje,
k) údaj o výsledku úřednické zkoušky, byla-li vykonána,
l) údaj o tom, zda se jedná o vedoucího zaměstnance,
m) zařazení podle katalogu prací ve veřejných službách a správě,
n) údaj o uzavření kvalifikační dohody,
o) den skončení pracovního poměru.
(4) Evidence obsazovaných služebních míst obsahuje údaje o volném služebním
místě, kterými jsou
a) název služebního úřadu, ve kterém je volné služební místo systemizováno,
b) obor služby, jehož se obsazované služební místo týká,
c) místě výkonu služby na obsazovaném služebním místě,
d) požadavky související s obsazovaným služebním místem,
e) platová třída obsazovaného služebního místa,
f) den nástupu do služby na obsazovaném služebním místě,
g) informace o tom, zda se jedná o obsazení služebního místa, na němž je služba vykonávána
ve služebním poměru na dobu neurčitou nebo na dobu určitou, v případě služebního
poměru na dobu určitou též doba jeho trvání,
h) datum, do kterého musí být podána služebnímu orgánu žádost o přijetí do služebního
poměru nebo v případě státního zaměstnance žádost o zařazení na služební místo nebo
jmenování na služební místo představeného, místo a způsob podání žádosti, adresa,
na kterou se žádost odesílá, a výčet příloh týkajících se skutečností souvisejících
s výkonem služby na obsazovaném služebním místě, které žadatel přiloží k žádosti.
(5) Portál pro přihlašování na úřednickou zkoušku slouží k přihlašování
na úřednickou zkoušku. Portál pro přihlašování na úřednickou zkoušku obsahuje termín,
místo a čas konání úřednické zkoušky, seznam zkušebních otázek pro obecnou část úřednické
zkoušky, seznam odborné literatury a seznam mezinárodních smluv, právních předpisů,
usnesení vlády, služebních předpisů a jiných dokumentů, z nichž byly vytvořeny zkušební
otázky pro obecnou část úřednické zkoušky, seznam zkušebních okruhů pro zvláštní
část úřednické zkoušky, seznam odborné literatury a seznam mezinárodních smluv, právních
předpisů, usnesení vlády, služebních předpisů a jiných dokumentů, z nichž byly vytvořeny
zkušební okruhy pro zvláštní část úřednické zkoušky, učební text pro obecnou část
úřednické zkoušky, učební texty pro zvláštní část úřednické zkoušky a může obsahovat
další údaje.
(6) Evidence uskutečněných úřednických zkoušek obsahuje údaje o provedené
úřednické zkoušce, kterými jsou
a) datum konání obecné části úřednické zkoušky, zvláštní části úřednické zkoušky
nebo datum vystavení osvědčení o jejich rovnocennosti,
b) jméno, popřípadě jména, a příjmení členů zkušební komise,
c) jméno, popřípadě jména, příjmení a evidenční číslo státního zaměstnance nebo jméno,
popřípadě jména, příjmení a evidenční číslo zaměstnance uvedeného v § 178 odst. 5,
který vykonal úspěšně úřednickou zkoušku,
d) jméno, popřípadě jména, příjmení a evidenční číslo státního zaměstnance nebo jméno,
popřípadě jména, příjmení a evidenční číslo zaměstnance uvedeného v § 178 odst. 5,
který nevykonal úspěšně úřednickou zkoušku,
e) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození, státní občanství a evidenční
číslo osoby podle § 42, která vykonala úspěšně úřednickou zkoušku,
f) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození, státní občanství a evidenční
číslo osoby podle § 42, která nevykonala úspěšně úřednickou zkoušku.“.
242. V § 182 odst. 1 se věty druhá až čtvrtá nahrazují větou „Údaj uvedený
v § 181 odst. 1 písm. a), e), g) až i), l) a v) a v § 181 odst. 2 písm. a), e) až
g) a j) je dále přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup služebnímu orgánu
v každém služebním úřadu, popřípadě tomu, koho k tomu zmocnil.“.
243. V § 182 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2) Evidence obsazovaných služebních míst je přístupná způsobem umožňujícím
dálkový přístup v rozsahu služebních míst, která nebylo možno obsadit státním zaměstnancem
zařazeným mimo výkon služby; v ostatním je přístupná pouze služebnímu orgánu a státnímu
zaměstnanci zařazenému mimo výkon služby.
(3) Portál pro přihlašování na úřednickou zkoušku je přístupný způsobem
umožňujícím dálkový přístup.“.
244. V § 182 se doplňují odstavce 4 až 7, které znějí:
„(4) Evidence uskutečněných úřednických zkoušek je přístupná způsobem umožňujícím
dálkový přístup služebnímu orgánu, popřípadě tomu, koho zmocnil.
(5) Evidence systemizace a organizační struktury je přístupná způsobem
umožňujícím dálkový přístup.
(6) Údaje do rejstříku státních zaměstnanců a zaměstnanců ve služebních
úřadech, evidence obsazovaných služebních míst a evidence systemizace a organizační
struktury zapisuje příslušný služební orgán, popřípadě ten, koho zmocnil. Údaje do
portálu pro přihlašování na úřednickou zkoušku a evidence uskutečněných úřednických
zkoušek zapisuje ten, kdo zabezpečuje provedení úřednické zkoušky.
(7) Údaje uvedené v § 181 odst. 1 až 3 jsou vedeny v rejstříku státních
zaměstnanců a zaměstnanců ve služebních úřadech po dobu trvání služebního poměru
státního zaměstnance, pracovního poměru zaměstnance, jímž je obsazeno služební místo,
nebo pracovního poměru zaměstnance, jehož se týká, a po dobu 10 let ode dne jeho
skončení. Údaje uvedené v § 181 odst. 6 jsou v evidenci uskutečněných úřednických
zkoušek vedeny po dobu 50 let ode dne jejich zápisu do evidence uskutečněných úřednických
zkoušek.“.
245. § 183 se zrušuje.
246. V části desáté se za hlavu VIII vkládá nová hlava IX, která včetně
nadpisu zní:
„HLAVA IX
Úkony státních zaměstnanců, doručování státním zaměstnancům a uzavírání
dohod
§ 183
Zvláštní ustanovení o úkonech státních zaměstnanců
(1) Státní zaměstnanec může činit úkon vůči služebnímu orgánu nebo
jinému příslušnému orgánu podle tohoto zákona také prostřednictvím elektronického
nástroje, umožňuje-li to služební orgán nebo jiný příslušný orgán.
(2) Úkon učiněný státním zaměstnancem vůči služebnímu orgánu nebo jinému
příslušnému orgánu elektronickou poštou nemusí obsahovat podpis.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se použijí obdobně i pro právní jednání
učiněné zaměstnancem v pracovním poměru vykonávajícím činnosti podle § 5.
§ 183a
Zvláštní ustanovení o doručování státním zaměstnancům
(1) Nedoručuje-li služební orgán nebo jiný příslušný orgán státnímu
zaměstnanci písemnost na místě, doručuje ji prostřednictvím elektronického nástroje,
a není-li to možné, prostřednictvím datové schránky.
(2) Nemůže-li služební orgán nebo jiný příslušný orgán doručit státnímu
zaměstnanci písemnost postupem podle odstavce 1, doručuje písemnost na adresu elektronické
pošty, kterou si státní zaměstnanec zřídil a kterou sdělil služebnímu orgánu nebo
jinému příslušnému orgánu jako adresu elektronické pošty, na kterou mu může služební
orgán nebo jiný příslušný orgán doručovat písemnosti.
(3) Nemůže-li služební orgán nebo jiný příslušný orgán doručit státnímu
zaměstnanci písemnost postupem podle odstavce 2, doručuje písemnost na adresu elektronické
pošty, která byla státnímu zaměstnanci zřízena služebním úřadem.
(4) Nemůže-li služební orgán nebo jiný příslušný orgán doručit státnímu
zaměstnanci písemnost postupem podle odstavců 1 až 3, doručuje písemnost způsobem
stanoveným správním řádem.
(5) Doručení podle odstavců 1 až 3 má stejné právní účinky jako doručení
do vlastních rukou.
(6) Využití elektronického nástroje a adresy elektronické pošty podle
odstavce 3 k doručování písemnosti státnímu zaměstnanci je možné tehdy, je-li do
nich státnímu zaměstnanci umožněn dálkový přístup.
(7) Písemnost doručovaná prostřednictvím elektronického nástroje se
považuje za doručenou okamžikem, kdy státní zaměstnanec její převzetí potvrdí. Jestliže
státní zaměstnanec její převzetí nepotvrdí ve lhůtě 10 dnů ode dne jejího dodání
do elektronického nástroje, považuje se písemnost za doručenou posledním dnem této
lhůty.
(8) Písemnost doručovaná na adresu elektronické pošty se považuje za
doručenou okamžikem, kdy státní zaměstnanec její převzetí potvrdí. Jestliže státní
zaměstnanec její převzetí nepotvrdí ve lhůtě 10 dnů ode dne jejího odeslání na adresu
elektronické pošty, považuje se písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty;
to neplatí pro doručování písemnosti ve výběrovém řízení podle § 24 odst. 12. Věta
první a část věty druhé před středníkem se nepoužijí, pokud se písemnost vrátila
jako nedoručitelná; v takovém případě se učiní další pokus o doručení písemnosti
stejným způsobem.
(9) Státní zaměstnanec může za podmínek stanovených správním řádem
žádat o určení neplatnosti doručení písemností nebo okamžiku, kdy byla písemnost
doručena. Věta první se nepoužije v případě písemnosti ve výběrovém řízení.
(10) Ustanovení odstavců 1 až 9 se použijí obdobně i pro doručování
zaměstnanci v pracovním poměru vykonávajícímu činnosti podle § 5.
§ 183b
Zvláštní ustanovení o uzavírání dohod
Dohoda podle tohoto zákona, včetně dohody o změně jejího obsahu, může
být uzavřena také prostřednictvím datové schránky, elektronické pošty nebo prostřednictvím
elektronického nástroje. V tomto případě je dohoda uzavřena okamžikem, kdy ten, komu
je návrh dohody určen, potvrdí navrhovateli, že s jeho návrhem dohody souhlasí.
§ 183c
Elektronický nástroj
Elektronický nástroj musí umožňovat alespoň
a) vedení záznamu o úkonu nebo právním jednání učiněném jeho prostřednictvím nebo
o písemnosti doručované jeho prostřednictvím, který obsahuje
1. identifikaci úkonu,
právního jednání nebo písemnosti,
2. identifikaci toho, kdo učinil úkon, právní jednání
nebo odeslal písemnost,
3. identifikaci adresáta úkonu, právního jednání nebo písemnosti
a
4. datum a čas učinění úkonu, právního jednání nebo odeslání písemnosti, vzniku
možnosti adresáta úkonu, právního jednání nebo písemnosti se seznámit s jejich obsahem
a potvrzení převzetí písemnosti adresátem, a
b) uložení obsahu úkonu, právního jednání nebo písemnosti na nosič dat, který je
v dispozici jejich adresáta.“.
247. V § 201 odst. 1 se slova „pro toto služební místo nesplňuje stanovené
vzdělání podle § 7 odst. 2 písm. c) až e)“ nahrazují slovy „dosahuje nižšího vzdělání,
než je pro toto služební místo stanoveno tímto zákonem jako předpoklad vzdělání“.
248. V § 205 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a obsah jednotlivých
částí charakteristiky služebního místa, postup při jejím zpracování a její změně“.
249. V příloze č. 1 se část 5. platová třída zrušuje.
250. V příloze č. 1 část 6. platová třída zní:
„6. platová třída
Stanovené vzdělání: střední vzdělání s maturitní zkouškou
Činnosti vykonávané podle obvyklých postupů se stanovenými výstupy, postupy a značnými
vazbami na další procesy (dále jen „odborná činnost“), jejichž předmětem jsou ucelené
samostatné systémy s případným členěním na dílčí subsystémy a s vazbami na další
systémy, například vyřizování věcí ve správním řízení s jednoznačným postupem a s
malým počtem účastníků nebo samostatné vyřizování dílčích částí správního řízení
podle běžných postupů.“.
251. V příloze č. 1 části 7. platová třída a části 8. platová třída se
slova „Služební označení: odborný referent“ zrušují.
252. V příloze č. 1 části 9. platová třída se slova „Služební označení:
odborný referent nebo vrchní referent“ zrušují.
253. V příloze č. 1 části 10. platová třída se slova „Služební označení:
vrchní referent nebo rada“ zrušují.
254. V příloze č. 1 části 11. platová třída se slova „Služební označení:
rada nebo odborný rada (ministerský rada, vládní rada)“ zrušují.
255. V příloze č. 1 části 12. platová třída a části 13. platová třída se
slova „Služební označení: odborný rada (ministerský rada, vládní rada)“ zrušují.
256. V příloze č. 1 části 14. platová třída, části 15. platová třída a
části 16. platová třída se slova „Služební označení: vrchní rada (vrchní ministerský
rada, vrchní vládní rada)“ zrušují.
257. V příloze č. 1 části 16. platová třída se za slovo „ministerstev“
vkládají slova „nebo dalších ústředních správních úřadů“.
258. V příloze č. 2 ve sloupci „Představený“ se text „§ 9 odst. 7“ nahrazuje
textem „§ 9a“.
Čl.II
Přechodná ustanovení
1. Sekce pro státní službu Ministerstva vnitra je ode dne 1. ledna 2026 sekcí
pro státní službu Úřadu vlády České republiky.
2. Vyhlášky vydané Ministerstvem vnitra podle zákona č. 234/2014 Sb., ve
znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne 1. ledna 2026
považují za vyhlášky vydané Úřadem vlády České republiky.
3. S majetkem České republiky, s nímž je příslušná hospodařit organizační
složka státu Ministerstvo vnitra nebo jím zřízená státní příspěvková organizace,
který ke dni 31. prosince 2025 užívá sekce pro státní službu Ministerstva vnitra,
je ode dne 1. ledna 2026 příslušný hospodařit Úřad vlády České republiky.
4. Státní zaměstnanci zařazení v sekci pro státní službu Ministerstva vnitra
jsou ode dne 1. ledna 2026 státními zaměstnanci zařazenými v sekci pro státní službu
Úřadu vlády České republiky.
5. Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců České republiky
zařazených k výkonu práce v sekci pro státní službu Ministerstva vnitra přechází
dnem 1. ledna 2026 na Úřad vlády České republiky.
6. Nestanoví-li se ke dni 1. ledna 2026 jinak postupem podle zákona č. 234/2014
Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo podle jiného zákona, přecházejí tímto dnem
prostředky účtu rezervního fondu, účtu cizích prostředků, účtu fondu kulturních a
sociálních potřeb, které se vztahují ke státním zaměstnancům zařazeným v sekci pro
státní službu Ministerstva vnitra nebo k zaměstnancům České republiky zařazeným k
výkonu práce v sekci pro státní službu Ministerstva vnitra, na obdobné účty u Úřadu
vlády České republiky; obdobně přecházejí i nároky z nespotřebovaných výdajů.
7. Výběrová řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do
tohoto dne pravomocně neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související
se posoudí podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona.
8. Kárná řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto
dne pravomocně neskončená se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zastavují. Kárná
řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ve kterých bylo rozhodnutí
kárné komise zrušeno rozhodnutím soudu a věc byla kárné komisi vrácena k dalšímu
řízení, se dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu zastavují.
9. Porušení služební kázně, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona a které splňuje znaky zaviněného porušení povinnosti vyplývající státnímu
zaměstnanci z právních předpisů, které se vztahují k výkonu služby, ze služebních
předpisů a z příkazů k výkonu služby podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze postihnout podle tohoto zákona, s výjimkou
postupu podle § 72 odst. 1 písm. c) zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do běhu lhůt podle § 72 odst. 1 písm. b) a d)
a § 89 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, se nezapočítává doba trvání kárného řízení zastaveného podle bodu
8 včetně doby trvání soudního řízení.
10. Řízení o náhradě škody zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
a do tohoto dne pravomocně neskončená se dokončí podle zákona č. 234/2014 Sb., ve
znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
11. Jako podklad pro vydání rozhodnutí podle § 60 odst. 1 písm. b) zákona
č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud jde
o hodnocení organizování, řízení, kontrolování a hodnocení výkonu služby podřízených
státních zaměstnanců a výkonu práce podřízených zaměstnanců s výhradami, lze použít
služební hodnocení provedené nejdříve za období, které zahrnuje alespoň 60 dnů, v
nichž státní zaměstnanec skutečně vykonával službu převážnou část své směny, ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
12. Řízení o odvolání ze služebního místa představeného podle § 60 odst.
2 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončená
se dokončí podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona.
13. Řízení o přeložení podle § 47 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění
účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončená se dokončí podle zákona č. 234/2014
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
14. Řízení o převedení na jiné služební místo podle § 61 odst. 1 písm. h)
zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončená
se dnem účinnosti tohoto zákona zastavují, pokud dosud neuplynulo 18 měsíců ode dne,
kdy státní zaměstnanec začal vykonávat službu v jiném nebo dalším oboru služby, a
pokud se nejedná o případ, kdy státní zaměstnanec nevykonal úspěšně ani opakovanou
úřednickou zkoušku. Jinak se tato řízení dokončí podle zákona č. 234/2014 Sb., ve
znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
15. Řízení o skončení služebního poměru podle § 72 odst. 1 písm. a), c) a
d) zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončená
se dokončí podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona.
16. Řízení o skončení služebního poměru podle § 73 zákona č. 234/2014 Sb.,
ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončená se dokončí podle zákona
č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
17. Řízení o odbytném zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
a do tohoto dne pravomocně neskončená se dokončí podle zákona č. 234/2014 Sb., ve
znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Výše odbytného, na které
vznikl nárok přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, není tímto zákonem dotčena.
18. Řízení o odchodném zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
a do tohoto dne pravomocně neskončená se dokončí podle zákona č. 234/2014 Sb., ve
znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
19. Státnímu zaměstnanci, který byl podle § 29 odst. 1 zákona č. 234/2014
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, přijat do služebního
poměru na dobu určitou s trváním 12 měsíců, protože dosud úspěšně nevykonal úřednickou
zkoušku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona mění doba trvání služebního poměru
na dobu neurčitou nebo na dobu určitou uvedenou v oznámení o vyhlášení výběrového
řízení. Státní zaměstnanec uvedený ve větě první je povinen vykonat obecnou část
úřednické zkoušky nejpozději do 12 měsíců ode dne vzniku služebního poměru a zvláštní
část úřednické zkoušky nejpozději do 18 měsíců ode dne vzniku služebního poměru.
20. Státnímu zaměstnanci, který přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
vykonal úspěšně obecnou část úřednické zkoušky, avšak její zvláštní část vykonal
neúspěšně, vystaví služební orgán osvědčení o úspěšném vykonání obecné části úřednické
zkoušky podle § 42b odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
21. Na státního zaměstnance, který byl přijat do služebního poměru přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se § 107d odst. 2 zákona č. 234/2014 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nevztahuje. Jeho vstupní vzdělávání
úvodní se dokončí podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona.
22. Pracovní poměr podle § 178 nebo 178a zákona č. 234/2014 Sb., ve znění
účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, není tímto zákonem dotčen. Zaměstnanec
v pracovním poměru podle § 178a zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, má ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nárok na
přijetí do služebního poměru na dobu neurčitou nebo na dobu určitou v délce doby,
na kterou bylo služební místo zřízeno, a na zařazení na toto služební místo, požádá-li
písemně o přijetí do služebního poměru a v den podání žádosti splňuje předpoklady
a požadavky stanovené pro služební místo podle § 25 odst. 1, § 25 odst. 3 písm. a),
b) a c) a § 25a zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
23. Státní zaměstnanec, který nevykonává státní službu z důvodu změny služebního
poměru podle § 44 písm. j) zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za státního
zaměstnance, který nevykonává službu z důvodu překážky ve státní službě na straně
státního zaměstnance podle § 104 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o § 195 až 198 zákoníku práce.
24. Státní zaměstnanec, který nevykonává státní službu z důvodu změny služebního
poměru podle § 44 písm. k) zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za státního
zaměstnance, který nevykonává službu z důvodu překážky ve státní službě na straně
státního zaměstnance podle § 104 odst. 3 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
25. Státní zaměstnanec, který nevykonává státní službu z důvodu změny služebního
poměru podle § 44 písm. l) zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za státního
zaměstnance, který nevykonává státní službu z důvodu překážky ve státní službě na
straně státního zaměstnance podle § 104 odst. 4 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
26. Státní zaměstnanec, který nevykonává státní službu z důvodu změny služebního
poměru podle § 44 písm. q) zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, se po odpadnutí důvodu změny služebního poměru zařadí k
výkonu státní služby na jeho původní služební místo. Nelze-li postupovat podle věty
první v důsledku zrušení služebního místa nebo proto, že uplynula doba určitá, na
kterou byl státní zaměstnanec zařazen nebo jmenován na služební místo, zařadí se
k výkonu státní služby na volné služební místo, na kterém je služba pro něj vhodná.
K výkonu státní služby na služební místo zařazené v nižší platové třídě však lze
státního zaměstnance zařadit jen s jeho souhlasem.
27. Státní zaměstnanec zařazený mimo výkon státní služby z organizačních
důvodů podle § 62 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za státního zaměstnance
zařazeného mimo výkon státní služby z organizačních důvodů podle § 62 zákona č. 234/2014
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Doba zařazení mimo
výkon státní služby podle § 62 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, uplyne nejdříve za 1 měsíc ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona. Věta první se nepoužije v případě státního zaměstnance zařazeného
mimo výkon státní služby z organizačních důvodů podle § 62 zákona č. 234/2014 Sb.,
ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jemuž by doba zařazení
mimo výkon státní služby z organizačních důvodů, pokud by uplynula marně, uplynula
nejpozději do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
28. Zástupce představeného určený podle § 9 odst. 7 zákona č. 234/2014 Sb.,
ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona zástupcem představeného určeným podle § 9a zákona č. 234/2014 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Doba zastupování podle §
9a odst. 3 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, počala běžet dnem určení státního zaměstnance zástupcem představeného podle
§ 9 odst. 7 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona. Je-li doba zastupování podle věty druhé ke dni nabytí účinnosti tohoto
zákona delší než 4 týdny, přísluší zástupci plat, který by mu příslušel, pokud by
byl jmenován na služebním místě představeného, kterého zastupuje; tento plat přísluší
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
29. Je-li představený ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zastupován zástupcem
podle § 9 odst. 7 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, který je přítomen ve státní službě, příkaz k zastupování téhož představeného
vydaný podle § 66 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zrušuje.
30. Délka neplaceného služebního volna povoleného podle § 105 odst. 1 zákona
č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, není
tímto zákonem dotčena.
31. Stížnost ve věcech výkonu státní služby a ve věcech služebního poměru
podaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se vyřídí podle zákona č. 234/2014
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Nastala-li skutečnost,
která může být předmětem stížnosti, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, stížnost
musí být podána do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
32. Příslušný služební orgán, popřípadě ten, koho zmocnil, zapíše do rejstříku
státních zaměstnanců do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona údaj o odbytném
vyplaceném bývalému státnímu zaměstnanci v roce 2024.
33. Služební místo v 5. platové třídě nebo v krajském vojenském velitelství
nelze obsadit státním zaměstnancem ve služebním poměru.
34. Jestliže státní zaměstnanec, který je ve služebním poměru zařazen na
služební místo zařazené do 5. platové třídy nebo v krajském vojenském velitelství,
písemně požádá správní úřad, ve kterém je zařazen, do 31. prosince 2024 o uzavření
pracovní smlouvy s druhem práce odpovídajícím dosud vykonávané státní službě ve služebním
poměru na dobu odpovídající době dosavadního služebního poměru, má právo na to, aby
s ním Česká republika, za kterou jedná správní úřad, ve kterém je státní zaměstnanec
zařazen, tuto pracovní smlouvu, na jejímž základě vznikne pracovní poměr ke dni 1.
ledna 2025, uzavřela. Ustanovení § 61 odst. 1 písm. c), § 74 odst. 1 písm. g) a §
74a odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, se v případě postupu podle věty první nepoužijí. Česká republika, za kterou
jedná správní úřad, ve kterém je státní zaměstnanec zařazen, je povinna se státním
zaměstnancem uvedeným ve větě první pracovní poměr podle věty první založit. Dnem
31. prosince 2024 státnímu zaměstnanci uvedenému ve větě první jeho dosavadní služební
poměr zanikne.
35. Jestliže státní zaměstnanec podle bodu 34 písemně nepožádá o založení
pracovního poměru, jeho dosavadní služební poměr dnem 31. prosince 2024 zanikne.
36. Státní zaměstnanec, kterému podle bodů 34 a 35 zanikl jeho dosavadní
služební poměr, má nárok na výplatu zadostiučinění ve výši trojnásobku jeho průměrného
měsíčního výdělku. Pro výplatu zadostiučinění se použije obdobně § 67 odst. 4 zákoníku
práce; ustanovení § 68 zákoníku práce se na zadostiučinění nepoužije. Pro účely jiných
právních předpisů se na zadostiučinění hledí jako na odstupné podle zákoníku práce.
37. Do doby trvání pracovního poměru, který byl založen na základě bodu 34,
se započítává doba trvání služebního poměru, který pracovnímu poměru bezprostředně
předcházel, a dále doba trvání pracovního poměru ve správním úřadu, který vzniku
služebního poměru bezprostředně předcházel.
38. Nároky státních zaměstnanců, které vznikly přede dnem vzniku pracovního
poměru podle bodu 34 a do tohoto dne nezanikly, se ode dne vzniku pracovního poměru
považují za práva vyplývající jim z pracovního poměru, pokud nejsou v pracovním poměru
zákonem vyloučeny.
39. Strategie trvalého rozvoje služebního úřadu podle § 14 odst. 2 a § 15
odst. 3 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, se zpracuje do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
40. Organizační řád podle § 19 odst. 5 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vydá do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
41. Charakteristika služebního místa podle § 19 odst. 6 zákona č. 234/2014
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se zpracuje do 3 měsíců
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Před tímto datem se zpracuje, má-li být poskytnuta
osobě, která má být přijata do služebního poměru a zařazena na služební místo nebo
jmenována na služební místo představeného, požaduje-li její předložení správní orgán
v rozhodování ve věcech služebních vztahů, nebo požaduje-li její předložení Ministerstvo
vnitra nebo příslušný ústřední správní úřad v souvislosti s předkládáním návrhů systemizace
a jejích změn a návrhů organizační struktury služebního úřadu a jejích změn.
42. Služební hodnocení podle § 155 odst. 6 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze provést nejdříve za období, které
zahrnuje alespoň 60 dnů, v nichž státní zaměstnanec skutečně vykonával službu převážnou
část své směny, ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
43. Řízení o nárocích státního zaměstnance nebo bývalého státního zaměstnance
vůči služebnímu úřadu a o nárocích služebního úřadu vůči státnímu zaměstnanci nebo
bývalému státnímu zaměstnanci zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
a do tohoto dne pravomocně neskončená se dokončí podle zákona č. 234/2014 Sb., ve
znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
44. Dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených státnímu zaměstnanci
k vyúčtování uzavřená podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, se považuje za dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených
státnímu zaměstnanci k vyúčtování uzavřenou podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
45. Údaj o dosaženém vzdělání, včetně oboru nebo odborného zaměření vzdělání,
podle § 181 odst. 1 písm. e), § 181 odst. 2 písm. e) a § 181 odst. 3 písm. e) zákona
č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, údaj o
služebním místě a činnostech, jejichž výkon se na služebním místě požaduje, podle
§ 181 odst. 1 písm. l) a § 181 odst. 2 písm. j) zákona č. 234/2014 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, údaj o pracovním místě a činnostech,
jejichž výkon se na pracovním místě požaduje, podle § 181 odst. 3 písm. j) zákona
č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a údaj
o povolení zvýšení vzdělání na náklady služebního úřadu podle § 181 odst. 1 písm.
t) nebo o uzavření kvalifikační dohody podle § 181 odst. 2 písm. p) a § 181 odst.
3 písm. n) zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, se do rejstříku státních zaměstnanců a zaměstnanců ve služebních úřadech
zapíše do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
46. Údaj o zařazení státního zaměstnance mimo výkon služby z důvodu změny
služebního poměru podle § 181 odst. 1 písm. s) ve spojení s § 44 písm. j) zákona
č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která
trvá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona
stává údajem podle § 181 odst. 1 písm. q) bodu 1 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Údaj o zařazení státního zaměstnance
mimo výkon služby z důvodu změny služebního poměru podle § 181 odst. 1 písm. s) ve
spojení s § 44 písm. k) zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, která trvá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona stává údajem podle § 181 odst. 1 písm. q) bodu
2 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Údaj o zařazení státního zaměstnance mimo výkon služby z důvodu změny služebního
poměru podle § 181 odst. 1 písm. s) ve spojení s § 44 písm. l) zákona č. 234/2014
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která trvá ke dni
nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona stává údajem
podle § 181 odst. 1 písm. q) bodu 3 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Údaj o zkrácení služební doby podle § 181 odst.
1 písm. w) zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, které trvá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona stává údajem o povolení kratší služební doby podle § 181 odst. 1 písm.
p) bodu 7 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna trestního řádu
Čl.III
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění
zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973
Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona
č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993
Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu
Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného
pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997
Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona
č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu,
vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu
Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona
č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003
Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona
č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod
č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č.
394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb.,
zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č.
253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007
Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb.,
zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č.
177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008
Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona
č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 272/2009
Sb., zákona č. 306/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 163/2010
Sb., zákona č. 197/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 219/2010
Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 207/2011 Sb., zákona
č. 330/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 357/2011
Sb., zákona č. 459/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 43/2012 Sb.,
zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č.
45/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 77/2015 Sb.,
zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 150/2016 Sb., zákona č. 163/2016 Sb., zákona č.
243/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016
Sb., zákona č. 455/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 56/2017 Sb., zákona
č. 57/2017 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 59/2017 Sb., zákona č. 183/2017
Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 178/2018 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona
č. 111/2019 Sb., zákona č. 203/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 315/2019
Sb., zákona č. 114/2020 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 333/2020 Sb., zákona
č. 220/2021 Sb., zákona č. 418/2021 Sb., zákona č. 130/2022 Sb., zákona č. 422/2022
Sb., zákona č. 173/2023 Sb., zákona č. 326/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona
č. 29/2024 Sb., zákona č. 165/2024 Sb. a zákona č. 166/2024 Sb., se mění takto:
1. § 70 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 14 zní:
„§ 70
Vyrozumění o vazbě
(1) O vzetí do vazby je třeba bez průtahů vyrozumět některého rodinného
příslušníka obviněného nebo jinou fyzickou osobu, u nichž obviněný uvede údaje potřebné
k vyrozumění, jakož i jeho zaměstnavatele; to neplatí, prohlásí-li obviněný, že s
takovým vyrozuměním nesouhlasí, ledaže jde o vyrozumění rodinného příslušníka mladistvého.
(2) O vzetí do vazby
a) příslušníka bezpečnostního sboru nebo zaměstnance České republiky zařazeného k
výkonu práce v bezpečnostním sboru se vyrozumí též ředitel tohoto bezpečnostního
sboru nebo, jde-li o vzetí do vazby ředitele bezpečnostního sboru, nadřízený ředitele
bezpečnostního sboru14),
b) vojáka z povolání nebo vojáka v aktivní záloze se vyrozumí též ministr obrany,
c) státního zaměstnance se vyrozumí též služební orgán ve služebním úřadu, v němž
státní zaměstnanec vykonává státní službu,
d) znalce, soudního tlumočníka nebo soudního překladatele se vyrozumí též Ministerstvo
spravedlnosti,
e) cizince a o jeho propuštění z vazby se vyrozumí též konzulární úřad státu, jehož
je cizinec občanem, pokud o to cizinec požádá, nestanoví-li jinak vyhlášená mezinárodní
smlouva, kterou je Česká republika vázána.
14) § 2 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků
bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.“.
2. V § 160 odst. 2 se věty třetí a čtvrtá zrušují.
3. V § 160 se na konci odstavce 2 doplňuje věta
„Opis usnesení o zahájení trestního stíhání je třeba bez odkladu doručit
též
a) předsedovi profesní samosprávné komory, jde-li o trestní stíhání jejího člena
a může-li mu komora z důvodu zahájení trestního stíhání výkon činnosti pozastavit,
b) řediteli bezpečnostního sboru, jde-li o trestní stíhání příslušníka bezpečnostního
sboru nebo zaměstnance České republiky zařazeného k výkonu práce v bezpečnostním
sboru, nebo nadřízenému ředitele bezpečnostního sboru14), jde-li o trestní stíhání
ředitele bezpečnostního sboru,
c) ministru obrany, jde-li o vojáka z povolání nebo vojáka v aktivní záloze,
d) ministru spravedlnosti, jde-li o trestní stíhání státního zástupce, advokáta,
exekutora nebo notáře,
e) Ministerstvu spravedlnosti, jde-li o trestní stíhání znalce, soudního tlumočníka
nebo soudního překladatele,
f) vedoucímu státnímu zástupci státního zastupitelství, k němuž je státní zástupce
přidělen, dočasně přidělen nebo přeložen anebo které je stanoveno jako místo výkonu
funkce evropského pověřeného žalobce, jde-li o trestní stíhání státního zástupce,
a vedoucímu státnímu zástupci nejblíže vyššího státního zastupitelství, je-li stíhaným
státním zástupcem vedoucí státní zástupce,
g) řediteli vazební věznice, věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence,
v níž vykonává vazbu, trest odnětí svobody nebo zabezpečovací detenci osoba, o jejíž
trestní stíhání jde,
h) služebnímu orgánu ve služebním úřadu, v němž vykonává státní službu státní zaměstnanec,
o jehož trestní stíhání jde, a
i) dalším orgánům nebo osobám neuvedeným v písmenech a) až h), pokud tak stanoví
jiný právní předpis.“.
4. V § 179b se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Na vyrozumění o podání
návrhu na schválení dohody o vině a trestu, která byla sjednána s osobou uvedenou
v § 160 odst. 2 větě třetí, se použije obdobně § 160 odst. 2 věta třetí.“.
5. V § 179d odstavec 3 zní:
„(3) Na vyrozumění o podání návrhu na potrestání osoby uvedené v § 160
odst. 2 větě třetí se použije obdobně § 160 odst. 2 věta třetí.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy
České republiky
Čl.IV
Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní
správy České republiky, ve znění zákona č. 34/1970 Sb., zákona č. 147/1970 Sb., zákona
č. 125/1973 Sb., zákona č. 25/1976 Sb., zákona č. 118/1983 Sb., zákona č. 60/1988
Sb., zákona č. 37/1989 Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákonného opatření předsednictva
České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona č. 93/1990 Sb., zákona č. 126/1990 Sb.,
zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákonného opatření předsednictva
České národní rady č. 305/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 173/1991 Sb.,
zákona č. 283/1991 Sb., zákona č. 19/1992 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona č. 103/1992
Sb., zákona č. 167/1992 Sb., zákona č. 239/1992 Sb., zákonného opatření předsednictva
České národní rady č. 350/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb.,
zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č.
166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb.,
zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č.
152/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 63/2000 Sb.,
zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č.
239/2000 Sb., zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 365/2000
Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona
č. 47/2002 Sb., zákona č. 219/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 62/2003
Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 362/2004 Sb., zákona
č. 421/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 587/2004
Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 290/2005 Sb., zákona
č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 71/2006 Sb., zákona č. 179/2006
Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona
č. 267/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 297/2008
Sb., zákona č. 304/2008 Sb., zákona č. 295/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona
č. 458/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 64/2014
Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona
č. 188/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 319/2016
Sb., zákona č. 14/2017 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 59/2017 Sb., zákona
č. 205/2017 Sb., zákona č. 246/2017 Sb., zákona č. 178/2019 Sb., zákona č. 34/2021
Sb., zákona č. 88/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 326/2021 Sb., zákona
č. 362/2022 Sb., zákona č. 471/2022 Sb., zákona č. 152/2023 Sb., zákona č. 172/2023
Sb., zákona č. 178/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb. a zákona č. 464/2023 Sb., se
mění takto:
1. V § 12 odst. 4 se slova „a státní služby“ zrušují.
2. V § 28 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Usnesení vlády a písemný záznam závěrů z jednání schůze vlády České
republiky se zveřejňují způsobem umožňujícím dálkový přístup. Je-li z jednání schůze
vlády České republiky pořizován zvukový nebo audiovizuální záznam, nelze jej po dobu
30 let od jeho pořízení poskytnout podle právních předpisů upravujících právo na
informace.“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.
3. V § 28 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4) Úřad vlády České republiky plní koordinační úlohu v oblasti státní
služby.“.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu
Čl.V
V § 8 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona
č. 465/2011 Sb., zákona č. 78/2015 Sb. a zákona č. 302/2016 Sb., se za odstavec 2
vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Prezident Úřadu předkládá vládě návrh na jmenování členů služební
komise podle zákona o státní službě.“.
Dosavadní odstavce 3 až 8 se označují jako odstavce 4 až 9.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o Veřejném ochránci práv
Čl.VI
V § 22 zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění zákona
č. 381/2005 Sb., zákona č. 303/2011 Sb. a zákona č. 396/2012 Sb., se doplňuje odstavec
4, který zní:
„(4) Veřejný ochránce práv předkládá vládě návrh na jmenování člena služební
komise podle zákona o státní službě.“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna soudního řádu správního
Čl.VII
V § 101e odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona
č. 250/2014 Sb., se slova „náměstek ministra vnitra pro státní službu“ nahrazují
slovy „nejvyšší státní tajemník“.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o úřednících územních samosprávných celků
Čl.VIII
Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně
některých zákonů, ve znění zákona č. 46/2004 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona
č. 264/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 420/2011
Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona
č. 196/2024 Sb., se mění takto:
1. V § 12 odst. 1 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje.
2. V § 12 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje
se písmeno e) které zní:
„e) z důvodu pravomocného rozhodnutí soudu o neplatnosti odvolání předchozího
vedoucího úředníka nebo vedoucího úřadu z funkce anebo pravomocného rozhodnutí soudu
o neplatnosti rozvázání pracovního poměru s předchozím vedoucím úředníkem nebo vedoucím
úřadu, pokud výkon funkce předchozího vedoucího úředníka nebo vedoucího úřadu neskončil
podle odstavce 2.“.
3. V § 12 odst. 4 se věta poslední zrušuje.
4. V § 12 se doplňují odstavce 5 až 7, které znějí:
„(5) Shledal-li soud, že odvolání vedoucího úřadu z funkce anebo rozvázání
pracovního poměru s ním bylo neplatné, ale do této funkce již je jmenována jiná osoba
a územní samosprávný celek ji neodvolal z funkce z důvodu podle odstavce 1 písm.
e), územní samosprávný celek může podat vedoucímu úřadu návrh na změnu jeho dalšího
pracovního zařazení u územního samosprávného celku na jinou práci odpovídající jeho
zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Náhradu platu podle § 69 zákoníku práce za dobu,
která přesáhla 12 měsíců, soud přizná pouze z důvodů zvláštního zřetele hodných.
(6) Jestliže územní samosprávný celek nemá pro vedoucího úředníka nebo
vedoucího úřadu práci podle odstavce 4 nebo 5 anebo ji vedoucí úředník nebo vedoucí
úřadu odmítne, jde o překážku v práci na straně územního samosprávného celku a současně
je dán výpovědní důvod podle § 52 písm. c) zákoníku práce.
(7) V případě rozvázání pracovního poměru po odvolání nebo vzdání se funkce
vedoucího úředníka nebo vedoucího úřadu nenáleží vedoucímu úředníku nebo vedoucímu
úřadu odstupné poskytované při organizačních změnách s výjimkou vedoucího úředníka
nebo vedoucího úřadu po odvolání z funkce z důvodu podle odstavce 1 písm. e), kterému
náleží odstupné ve výši šestinásobku jeho průměrného měsíčního výdělku. Odstupné
ve výši podle věty první náleží také vedoucímu úřadu po postupu územního samosprávného
celku podle odstavce 5.“.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o střetu zájmů
Čl.IX
Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění zákona č. 216/2008 Sb., zákona
č. 158/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 350/2009 Sb., zákona č. 167/2012
Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona
č. 298/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 14/2017 Sb., zákona č. 183/2017
Sb., zákona č. 112/2018 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 149/2020
Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 180/2022 Sb., zákona č. 253/2023 Sb. a zákona
č. 263/2024 Sb., se mění takto:
1. V § 2 odst. 1 písm. f) se slovo „inspektor“ nahrazuje slovem „místopředseda“.
2. V § 14a odst. 2 písm. c) se za slova „jde-li o“ vkládají slova „prezidenta
republiky,“.
Čl.X
Přechodná ustanovení
1. Kancelář prezidenta republiky provede zápis zahájení výkonu funkce prezidenta
republiky nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a v téže lhůtě
jej informuje o tom, že do registru oznámení byly zapsány údaje podle § 14a odst.
1 zákona č. 159/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
a o datu, dokdy je povinen podat oznámení podle § 12 odst. 1 zákona č. 159/2006 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Prezident republiky je povinen podat oznámení podle bodu 1 ve lhůtě do
30 dnů ode dne, kdy byl Kanceláří prezidenta republiky informován o zápisu zahájení
výkonu funkce prezidenta republiky, a to podle stavu ke dni nabytí účinnosti tohoto
zákona.
3. Prezident republiky je povinen podat oznámení podle § 12 odst. 2 zákona
č. 159/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poprvé
do 30. června 2026 za období výkonu funkce v roce 2025.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o zpracování osobních údajů
Čl.XI
V § 51 odst. 3 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, se
slova „Náměstek ministra vnitra pro státní službu“ nahrazují slovy „Nejvyšší státní
tajemník“ a slova „a proti rozhodnutí kárné komise prvního stupně zřízené v Úřadu“
se zrušují.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech
Čl.XII
V § 36 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých
ústavech, se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích
Čl.XIII
V § 34 zákona č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích,
se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
ČÁST DVANÁCTÁ
ÚČINNOST
Čl.XIV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025, s výjimkou ustanovení
a) čl. I bodu 8, které nabývá účinnosti dnem 1. července 2025,
b) čl. I bodů 7, 9 a 10, 14 až 16, 26 a 27, 29 až 31, 33, 39, 74 a 75, 77, 200, 219
a 220, čl. II bodů 1 až 6 a čl. IV bodů 1 a 3, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna
2026, a
c) čl. II bodů 33 až 38, která nabývají účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.
Pekarová Adamová v. r.
Pavel v. r.
Fiala v. r.