628/1992 Sb.
Sdělení
federálního ministerstva zahraničních věcí
Federální ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 15.
prosince 1956 byla v Paříži sjednána Evropská úmluva o
rovnocennosti částečného studia na vysokých školách (č. 21).
Jménem České a Slovenské Federativní Republiky byla Úmluva
podepsána ve Štrasburku dne 26. března 1991.
Listina o schválení Úmluvy Českou a Slovenskou Federativní
Republikou byla uložena u generálního tajemníka Rady Evropy,
depozitáře Úmluvy, dne 26. března 1991.
Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 9 odst. 2
dnem 18. září 1957 a pro Českou a Slovenskou Federativní Republiku
na základě odst. 3 téhož článku dnem 26. března 1991.
Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.
Evropská úmluva
o rovnocennosti částečného studia na vysokých školách č. 21
Vlády členských států Rady Evropy, které podepsaly tuto
Úmluvu,
berouce v úvahu Evropskou úmluvu o rovnocennosti dokladů
umožňujících přístup na vysoké školy podepsanou v Paříži dne 11.
prosince 1953;
berouce v úvahu Evropskou kulturní úmluvu podepsanou v Paříži
dne 19. prosince 1954;
berouce v úvahu, že by významně přispívalo k většímu
vzájemnému evropskému porozumění, kdyby více studentů, mimo jiné
studentů moderních jazyků, mohlo absolvovat určitou část studia v
zahraničí a kdyby zkoušky vykonané a kursy absolvované v průběhu
tohoto studia mohly být uznány těmto studentům na vysokých školách
v jejich vlastních zemích;
berouce v úvahu, že uznávání částečného studia absolvovaného
v zahraničí by přispělo k řešení problému nedostatku vysoce
kvalifikovaných vědců,
se dohodly na následujícím:
Čl.1
1. Pro účely této Úmluvy se smluvní strany dělí na kategorie
podle toho, zda orgánem, příslušným pro řešení otázek
rovnocennosti na jejich území je:
a) stát;
b) vysoká škola;
c) stát nebo vysoká škola podle konkrétního případu.
Každá smluvní strana sdělí generálnímu tajemníkovi Rady
Evropy, který orgán je příslušný pro řešení otázek týkajících se
rovnocennosti.
2. Pojem "vysoká škola" znamená:
a) univerzity;
b) instituce považované smluvní stranou, na jejímž území se
nacházejí, za zařízení podobná svým charakterem vysokým
školám.
Čl.2
1. Smluvní strany spadající do kategorie a) odstavec 1 článku
1 uznají částečné studium absolvované studentem studujícím moderní
jazyky na vysoké škole v jiné členské zemi Rady Evropy za
rovnocenné obdobnému částečnému studiu absolvovanému na vysoké
škole v jeho vlastní zemi, jestliže vedení první vysoké školy
vydalo tomuto studentovi potvrzení, že ukončil uvedené částečné
studium uspokojivě.
2. Délka částečného studia v souladu s odstavcem 1 bude
stanovena příslušnými orgány smluvní strany.
Čl.3
Smluvní strany spadající do kategorie a) odstavec 1 článku 1
posoudí postup při uznávání částečného studia absolvovaného na
vysoké škole v druhé členské zemi Rady Evropy studenty v jiných
disciplínách, než moderní jazyky, zejména studenty zabývajícími se
základním nebo aplikovaným výzkumem.
Čl.4
Smluvní strany spadající do kategorie a) odstavec 1 článku 1
budou podporovat jednostrannými nebo dvoustrannými opatřeními
podmínky, za kterých zkouška vykonaná nebo kursy absolvované
studentem v průběhu studia na vysoké škole v druhé členské zemi
Rady Evropy mohou být pokládány za rovnocenné podobné zkoušce
vykonané nebo podobným kursům absolvovaným na vysoké škole v jeho
vlastní zemi.
Čl.5
Smluvní strany spadající do kategorie b) odst. 1 článku 1
zašlou text této Úmluvy vedení vysokých škol nacházejících se na
jejich území a budou podporovat, aby toto vedení příznivě
posuzovalo a uplatňovalo zásady uvedené v článcích 2, 3 a 4.
Čl.6
Smluvní strany spadající do kategorie c) odst. 1 článku 1
uplatňují ustanovení článků 2, 3 a 4 vůči těm vysokým školám, pro
které stát představuje orgán, do jehož působnosti spadají otázky
tvořící předmět této Úmluvy, a uplatňují ustanovení článku 5 vůči
těm vysokým školám, které jsou samy orgánem, do jehož působnosti
patří tyto otázky.
Čl.7
Každá smluvní strana zašle generálnímu tajemníkovi Rady
Evropy do jednoho roku ode dne, kdy tato Úmluva vstoupila v
platnost, písemné oznámení o opatřeních, která přijala za účelem
realizace plnění článků 2, 3, 4, 5 a 6.
Čl.8
Generální tajemník Rady Evropy zašle ostatním smluvním
stranám informaci, kterou od každé z nich obdržel podle článku 7,
a informuje výbor ministrů o stavu plnění této Úmluvy.
Čl.9
1. Tato Úmluva je otevřena k podpisu pro členy Rady Evropy.
Podléhá ratifikaci. Ratifikační listiny jsou uloženy u generálního
tajemníka Rady Evropy.
2. Úmluva vstupuje v platnost po uložení tří ratifikačních
listin.
3. Pro každý stát, který Úmluvu podepsal a poté ratifikoval
po vstupu Úmluvy v platnost, vstoupí Úmluva v platnost dnem, kdy
byly uloženy jeho ratifikační listiny.
4. Generální tajemník Rady Evropy informuje všechny členy
Rady Evropy o vstupu Úmluvy v platnost, o smluvních stranách,
které ji ratifikovaly, a o uložení do úschovy všech ratifikačních
listin, ke kterému může dojít po vstupu Úmluvy v platnost.
5. Každá smluvní strana může uvést území, na němž budou
uplatňována ustanovení této Úmluvy, v prohlášení adresovaném
generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, ten je zašle ostatním
smluvním stranám.
Čl.10
Výbor ministrů Rady Evropy může vyzvat kterýkoliv stát, který
není členem Rady Evropy, aby přistoupil k této Úmluvě. Každý takto
vyzvaný stát může přistoupit k Úmluvě uložením listiny o přístupu
generálnímu tajemníkovi Rady, který o tom informuje všechny
smluvní strany. Každý přistupující stát je pro účely této Úmluvy
považován za členskou zemi Rady Evropy. Pro každý přistupující
stát vstoupí tato Úmluva v platnost dnem, kdy byl uložen jeho
dokument o přistoupení.
Na důkaz čeho níže podepsaní, náležitě na to zmocněni svými
příslušnými vládami, podepsali tuto Úmluvu.
Dáno v Paříži dne patnáctého prosince roku tisíc devětset
padesát šest v jazyce anglickém a francouzském, přičemž obě znění
mají stejnou platnost, v jednom vyhotovení, které bude uloženo v
archivech Rady Evropy. Generální tajemník zasílá ověřené kopie
Úmluvy každé vládě, která ji podepsala nebo k ní přistoupila.