609/1992 Sb. o Evropské úmluvě o akademickém uznávání univerzitní kvalifikace (č. 32)

Schválený:
609/1992 Sb.
Sdělení
federálního ministerstva zahraničních věcí
Federální ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 14. prosince 1959 byla v Paříži sjednána Evropská úmluva o akademickém uznávání univerzitní kvalifikace (č. 32).
Jménem České a Slovenské Federativní Republiky byla Úmluva podepsána ve Štrasburku dne 26. března 1991.
Listina o schválení Úmluvy Českou a Slovenskou Federativní Republikou byla uložena u generálního tajemníka Rady Evropy, depozitáře Úmluvy, dne 26. března 1991.
Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 10 odst. 2 dnem 27. listopadu 1961 a pro Českou a Slovenskou Federativní Republiku na základě odst. 3 téhož článku dnem 27. dubna 1991.
Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.
Evropská úmluva
o akademickém uznávání univerzitní kvalifikace č. 32
Vlády členských států Rady Evropy, které podepsaly tuto Úmluvu,
berouce v úvahu Evropskou kulturní úmluvu podepsanou v Paříži dne 19. prosince 1954,
berouce v úvahu Evropskou úmluvu o rovnocennosti dokladů umožňujících přístup na vysoké školy podepsanou v Paříži dne 11. prosince 1953,
berouce v úvahu Evropskou úmluvu o rovnocennosti částečného studia na vysokých školách podepsanou v Paříži dne 15. prosince 1956,
berouce v úvahu účelnost doplnění těchto úmluv zajištěním akademického uznávání dokladů o vysokoškolském vzdělání získaném v zahraničí,
se dohodly takto:
Čl.1
Pro účely této Úmluvy:
a) pojem "univerzity" znamená
i) univerzity a
ii) instituce, které smluvní strana, na jejímž území se nacházejí, pokládá za zařízení poskytující vzdělání univerzitní úrovně, jež jsou oprávněna vydávat doklady o vzdělání univerzitní úrovně;
b) pojem "doklad o vysokoškolském vzdělání" znamená jakýkoliv doklad o udělení hodnosti, diplomu nebo vysvědčení vydané univerzitou nacházející se na území smluvní strany a potvrzující získání úplného vysokoškolského vzdělání;
c) doklady o udělení hodnosti, diplomu a vysvědčení vydávané na základě výsledků zkoušek po absolvování neúplného studia nejsou považovány za doklady o vysokoškolském vzdělání ve smyslu bodu b) tohoto článku.
Čl.2
1. Pro účely této Úmluvy se smluvní strany dělí na kategorie podle toho, jestli je na jejich území orgánem příslušným ve věci uznávání dokladů o vysokoškolském vzdělání:
a) stát;
b) univerzita;
c) stát nebo univerzita podle konkrétního případu.
2. Každá smluvní strana do jednoho roku ode dne, kdy tato Úmluva pro ní vstoupí v platnost, informuje generálního tajemníka Rady Evropy o tom, do čí kompetence na jejím území spadá řešení otázek uznávání dokladů o vysokoškolském vzdělání.
Čl.3
1. Smluvní strany spadající do kategorie a) uvedené v odst. 1 čl. 2 této Úmluvy zajistí akademické uznávání dokladů o vysokoškolském vzdělání vydaných univerzitou nacházející se na území druhé smluvní strany.
2. Takové akademické uznání dokladu o vysokoškolském vzdělání získaném v zahraničí opravňuje jeho držitele k tomu, aby:
a) pokračoval ve vysokoškolském studiu a ve vykonávání zkoušek po ukončení takových kursů za účelem získání vyšší hodnosti, včetně doktorátu, za stejných podmínek jako občané smluvní strany, je-li podmínkou pro přijetí k takovému studiu a připuštění ke zkouškám vlastnictví obdobného národního dokladu o vysokoškolském vzdělání;
b) používal vědeckou hodnost udělenou cizí univerzitou s uvedením jejího původu.
Čl.4
V souvislosti s písm. a) odst. 2 článku 3 této Úmluvy může každá smluvní strana:
a) v případech, že zkoušky pro získání dokladu o vysokoškolském vzdělání v zahraničí nezahrnují některé předměty povinné pro získání obdobného národního dokumentu, odmítnout uznat cizí doklad, pokud nebudou vykonány dodatečné zkoušky z těchto předmětů;
b) žádat od držitelů cizího dokladu o vysokoškolském vzdělání, aby vykonali zkoušku z jejího oficiálního jazyka nebo z jednoho z jejích oficiálních jazyků v případě, že vyučování probíhalo v jiném jazyce.
Čl.5
Smluvní strany spadající do kategorie b) uvedené v odst. 1 článku 2 této Úmluvy předají text této Úmluvy orgánům, do jejichž kompetence na jejím území patří řešení otázek týkajících se uznávání dokladů o vysokoškolském vzdělání, a napomáhají příznivému posouzení a uplatnění těmito orgány zásad zakotvených v článcích 3 a 4 Úmluvy.
Čl.6
Smluvní strany spadající do kategorie c) uvedené v odst. 2 čl. 1 této Úmluvy uplatňují ustanovení článků 3 a 4 této Úmluvy v těch případech, kdy je příslušným orgánem, do jehož kompetence patří otázky uznávání dokladů o vysokoškolském vzdělání, stát, a uplatňují ustanovení článku 5 Úmluvy v těch případech, kdy stát není příslušným orgánem, do jehož kompetence patří tyto otázky.
Čl.7
Generální tajemník Rady Evropy může čas od času požádat smluvní strany, aby písemně informovaly o opatřeních a rozhodnutích přijatých v zájmu plnění ustanovení této Úmluvy.
Čl.8
Generální tajemník Rady Evropy předá ostatním smluvním stranám informaci, kterou obdržel od každé smluvní strany podle článků 2 a 7 této Úmluvy, a informuje Výbor ministrů o pokroku dosaženém při plnění této Úmluvy.
Čl.9
Nic v této Úmluvě nesmí být pokládáno za:
a) dotýkající se příznivějších ustanovení o uznávání dokladů o vysokoškolském vzdělání získaném v zahraničí, obsažených v některé existující úmluvě, kterou může podepsat smluvní strana, nebo snižující účelnost uzavření jakékoliv nové podobné úmluvy kteroukoliv ze smluvních stran; nebo
b) měnící povinnost kterékoliv osoby dodržovat zákony a předpisy o příjezdu, pobytu a odjezdu cizinců, platné na území smluvní strany.
Čl.10
1. Tato Úmluva je otevřena k podpisu pro členské státy Rady Evropy. Úmluva podléhá ratifikaci. Ratifikační listiny budou uloženy u generálního tajemníka Rady Evropy.
2. Úmluva vstoupí v platnost po uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy byla odevzdána do úschovy třetí ratifikační listina.
3. Pro kterýkoliv stát, jenž podepsal Úmluvu a ratifikoval ji po vstupu v platnost, Úmluva vstoupí v platnost po uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy byla odevzdána do úschovy jeho ratifikační listina.
4. Po vstupu této Úmluvy v platnost může Výbor ministrů vyzvat kterýkoliv stát, jenž není členem Rady, aby se připojil k Úmluvě. Každý stát může po obdržení této výzvy přistoupit k Úmluvě uložením u generálního tajemníka Rady listiny o přístupu. Pro stát, který k Úmluvě přistoupil, vstupuje tato Úmluva v platnost po uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy byla uložena jeho listina o přístupu.
5. Generální tajemník Rady Evropy informuje všechny členské státy Rady a každý stát, který k Úmluvě přistoupil, o uložení do úschovy všech ratifikačních listin a listin o přístupu.
Čl.11
Každá smluvní strana může při odevzdání do úschovy své ratifikační listiny nebo listiny o přístupu nebo kdykoli poté oznámit tajemníkovi Rady Evropy, že tato Úmluva se vztahuje na některá nebo na všechna území, za jejichž mezinárodní vztahy je odpovědna.
Čl.12
1. Každá smluvní strana může vypovědět tuto Úmluvu kdykoliv po uplynutí pěti let její platnosti oznámením generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, který o tom informuje ostatní smluvní strany.
2. Taková výpověď vstoupí v platnost pro příslušnou smluvní stranu po uplynutí šesti měsíců ode dne, kdy generální tajemník Rady Evropy obdržel oznámení.
Na důkaz čeho níže podepsaní, náležitě zmocněni svými příslušnými vládami, podepsali tuto Úmluvu.
Dáno v Paříži čtrnáctého prosince roku tisíc devětset padesát devět v jazyce anglickém a francouzském, přičemž obě znění mají stejnou platnost, v jednom vyhotovení, které bude uloženo v archivu Rady Evropy. Generální tajemník zasílá ověřené kopie Úmluvy každé vládě, která ji podepsala nebo k ní přistoupila.