187/2009 Sb. o minimálních požadavcích na studijní programy všeobecné lékařství, zubní lékařství, farmacie a na vzdělávací program všeobecné praktické lékařství

Schválený:
187/2009 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 10. června 2009
o minimálních požadavcích na studijní programy všeobecné lékařství, zubní lékařství, farmacie a na vzdělávací program všeobecné praktické lékařství
Změna: 281/2016 Sb.
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 5 odst. 11 a § 37 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění zákona č. 189/2008 Sb.:
 
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje minimální požadavky na
a) studijní programy všeobecné lékařství, zubní lékařství a farmacie k získání odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání2) a
b) vzdělávací program v oboru všeobecné praktické lékařství k získání specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání2).
 
§ 2
Studijní program všeobecné lékařství
Minimální požadavky k získání odborné způsobilosti k výkonu povolání lékaře jsou
a) absolvování nejméně šestiletého prezenčního studia, které obsahuje nejméně 5500 hodin teoretické a praktické výuky; tento požadavek lze splnit odpovídajícím počtem kreditů kreditního systému ve vysokoškolském vzdělávání používaného v evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání (dále jen "kreditní systém vysokoškolského vzdělávání"),
b) získání znalostí a dovedností
1. ve vědních oborech, na kterých je všeobecné lékařství založeno, a znalosti vědeckých metod včetně zásad měření biologických funkcí, hodnocení vědecky prokázaných skutečností a analýzy dat,
2. o anatomii, fyziologii a chování zdravých a nemocných jedinců a o vlivu životního, pracovního a sociálního prostředí a životního stylu na zdravotní stav člověka,
3. v klinických oborech a klinické praxi, které poskytují komplexní přehled o tělesných a duševních nemocech, včetně jejich genetické podstaty, dále znalost primární, sekundární a terciární prevence, diagnostických a léčebných postupů, včetně léčby chronických chorob a multimorbidity, a dále základů posudkové činnosti3),
4. v přednemocniční neodkladné péči,
5. v základech paliativní péče,
6. v radiační ochraně4),
7. v základech preventivních metod v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví,
8. v základech řízení kvality poskytované zdravotní péče a v zajištění bezpečí pacientů,
c) klinické zkušenosti získané v průběhu praktické výuky pod odborným dohledem lékaře se specializovanou způsobilostí v nemocnicích a zkušenosti v laboratorních a zobrazovacích diagnostických oborech,
d) znalost základních právních předpisů souvisejících s výkonem povolání lékaře,
e) znalost profesní etiky kontaktu lékaře s pacientem,
f) znalost problematiky financování zdravotnictví a základních ekonomických vztahů, znalost základů managementu a
g) praktické dovednosti v komunikaci s pacientem s důrazem na práva pacientů a jejich uplatňování.
 
§ 3
Studijní program zubní lékařství
(1) Studijní program zubní lékařství zahrnuje alespoň
a) základní předměty
1. chemie,
2. fyzika,
3. biologie,
b) lékařsko-biologické předměty a předměty z všeobecného lékařství, jejichž absolvováním se získávají znalosti v těchto oborech
1. anatomie,
2. embryologie,
3. histologie včetně cytologie,
4. fyziologie,
5. biochemie,
6. patologická anatomie,
7. všeobecná patologie,
8. farmakologie,
9. mikrobiologie,
10. hygiena,
11. preventivní lékařství a epidemiologie,
12. radiologie,
13. rehabilitační lékařství,
14. všeobecná chirurgie,
15. vnitřní lékařství včetně dětského lékařství,
16. otorinolaryngologie,
17. dermatovenerologie,
18. obecná psychologie, psychopatologie, neuropatologie,
19. anesteziologie,
c) předměty specifické pro zubní lékařství, jejichž absolvováním se získávají znalosti v těchto oblastech
1. zubní náhrady,
2. stomatologický materiál,
3. konzervační zubní lékařství,
4. preventivní zubní lékařství,
5. anesteziologie a sedativa v zubním lékařství,
6. speciální chirurgie,
7. speciální patologie,
8. klinické zubní lékařství,
9. dětské zubní lékařství,
10. ortodoncie,
11. parodontologie,
12. radiologie v zubním lékařství,
13. funkce čelistí,
14. profesní sdružení, profesní etika a právní úprava výkonu povolání zubního lékaře,
15. sociální aspekty praxe v zubním lékařství.
(2) Minimální požadavky k získání odborné způsobilosti k výkonu povolání zubního lékaře jsou
a) absolvování nejméně pětiletého prezenčního studia, které obsahuje nejméně 5 000 hodin teoretické a praktické výuky; tento požadavek lze splnit odpovídajícím počtem kreditů kreditního systému vysokoškolského vzdělávání,
b) znalosti a dovednosti
1. ve vědních oborech, na kterých je zubní lékařství založeno, a znalosti vědeckých metod, zejména zásad měření biologických funkcí, hodnocení vědecky prokázaných skutečností a analýzy dat,
2. o anatomii, fyziologii a chování zdravých a nemocných jedinců a o vlivu životního, pracovního a sociálního prostředí, životního stylu na zdravotní stav člověka, pokud mají tyto znalosti vztah k zubnímu lékařství,
3. o struktuře a funkci zubů, úst, čelistí a okolních tkání zdravých i nemocných jedinců a o jejich vztahu k celkovému zdravotnímu stavu pacienta,
4. o komunitních aspektech poruch orálního zdraví a formách komunitní podpory orálního zdraví a prevence,
5. v klinických oborech a metodách, které poskytují komplexní přehled o anomáliích, lézích a nemocech zubů, úst, čelistí a okolních tkání, znalosti preventivních, diagnostických, léčebných a ošetřovatelských postupů, znalosti v preventivní a intervenční populační strategii,
6. v radiační ochraně4),
7. v základech řízení kvality poskytované zdravotní péče a v zajištění bezpečí pacientů,
c) teoretické znalosti v oblasti zubní techniky, to je ve výrobě a opravě zdravotnických prostředků, a to zubních náhrad, ortodontických pomůcek a dalších stomatologických výrobků,
d) klinické zkušenosti získané v průběhu praktické výuky pod odborným dohledem zubního lékaře s odbornou způsobilostí k samostatnému výkonu povolání zubního lékaře,
e) znalost základních právních předpisů souvisejících s výkonem povolání zubního lékaře,
f) znalost profesní etiky kontaktu zubního lékaře s pacientem,
g) problematiky financování zdravotnictví a základních ekonomických vztahů, znalost základů managementu,
h) praktické dovednosti v komunikaci s pacientem s důrazem na práva pacientů a jejich uplatňování.
 
§ 4
Studijní program farmacie
(1) Studijní program farmacie zahrnuje alespoň tyto základní předměty
a) biologie,
b) fyzika a biofyzika,
c) všeobecná a anorganická chemie,
d) organická chemie,
e) analytická chemie,
f) farmaceutická chemie,
g) farmaceutická analýza,
h) všeobecná a aplikovaná lékařská biochemie,
i) anatomie a fyziologie, a to včetně lékařské terminologie,
j) mikrobiologie,
k) farmakologie a farmakoterapie,
l) farmaceutická technologie,
m) toxikologie,
n) farmakognosie,
o) právní úprava výkonu povolání farmaceuta a profesní etiky,
p) lékárenství, včetně farmaceutické péče,
q) klinická farmacie.
(2) Minimální požadavky k získání odborné způsobilosti k výkonu povolání farmaceuta jsou
a) absolvování nejméně pětiletého prezenčního studia, které obsahuje nejméně 4 roky teoretické a praktické výuky; tento požadavek lze splnit odpovídajícím počtem kreditů kreditního systému vysokoškolského vzdělávání, a nejméně 6 měsíců praxe v lékárně,
b) znalosti o
1. léčivech a látkách použitých při výrobě a přípravě léčivých přípravků5), jejich bezpečném a účelném použití, účinnosti a indikacích, kontraindikacích, lékových interakcích, dávkování a způsobu užití, zdravotní prevenci při práci s farmaceutickými přípravky, chemickými, karcinogenními a mutagenními látkami a látkami toxickými pro reprodukci,
2. metabolismu a účincích léčiv5), o farmakokinetice, jakož i o účincích toxických látek a o způsobu užívání léčiv,
3. farmaceutické technologii, o pre-klinickém a klinickém hodnocení léčiv a o klinické farmacii,
4. vědeckých a praktických poznatcích umožňujících poskytovat náležité informace o léčivech a spolupracovat s ošetřujícími lékaři při optimalizaci farmakoterapie u konkrétních pacientů,
5. přípravcích k podpoře zdraví a o zdravotnických prostředcích,
6. základních právních předpisech souvisejících s výkonem povolání farmaceuta,
7. poskytování odborných informací o léčivech,
8. radiační ochraně4),
9. profesní etice kontaktu farmaceuta s pacientem,
10. problematice financování zdravotnictví a základních ekonomických vztahů, znalost základů managementu,
11. základech řízení kvality poskytované zdravotní péče a o zajištění bezpečí pacientů a
c) dovednosti při
1. přípravě lékových forem léčivých přípravků,
2. výrobě a kontrole léčiv,
3. skladování a distribuci léčiv u distributora léčiv,
4. přípravě, kontrole, skladování a výdeji léčivých přípravků v lékárnách,
5. praktické komunikaci s pacientem s důrazem na práva pacientů a jejich uplatňování.
 
§ 5
Vzdělávací program oboru všeobecné praktické lékařství
(1) Specializační vzdělávání se uskutečňuje podle vzdělávacího programu v oboru všeobecné praktické lékařství a zahrnuje nejméně 3 roky celodenní průpravy; více než polovina této průpravy probíhá ve formě praktické výuky.
(2) Praktická výuka probíhá
a) nejméně po dobu 6 měsíců v lůžkovém zdravotnickém zařízení, které je akreditovaným zařízením2) a zahrnuje praxi ve vnitřním lékařství, chirurgii, gynekologii a porodnictví a
b) nejméně 6 měsíců v ambulanci praktického lékaře, která je akreditovaným zařízením2).
 
§ 6
Zrušovací ustanovení
Vyhláška č. 392/2004 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na akreditované zdravotnické magisterské studijní programy všeobecné lékařství, zubní lékařství a farmacie, se zrušuje.
 
§ 7
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2009.
Ministryně:
Mgr. Jurásková, Ph.D., MBA v. r.
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/55/EU ze dne 20. listopadu 2013, kterou se mění směrnice 2005/36/EU o uznání odborných kvalifikací a nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu ("nařízení o systému IMI").
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/55/EU ze dne 20. listopadu 2013, kterou se mění směrnice 2005/36/EU o uznání odborných kvalifikací a nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu ("nařízení o systému IMI").
2) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
5) Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů.