64/1975 Sb. o Pařížské úmluvě na ochranu průmyslového vlastnictví z 20. března 1883, revidovaném v Bruselu 14. prosince 1900, ve Washingtonu 2. června 1911, v Haagu 6. listopadu 1925, v Londýně 2. června 1934, v Lisabonu 31. října 1958 a v Stockholmu 14. července 1967 (Pařížská unijní úmluva)

a) Unijní země se shodly na tom, že odmítnou nebo zruší zápis a že vhodnými opatřeními zakáží, aby bez zmocnění příslušných míst bylo užíváno jako tovární nebo obchodní známky nebo jako částí těchto známek, erbů, vlajek a jiných znaků státní svrchovanosti unijních zemí, úředních zkušebních, puncovních a záručních značek u nich zavedených, jakož i každých napodobení z hlediska heraldického.

b) Ustanovení uvedená pod bodem a) se vztahují rovněž na erby, vlajky a jiné symbolické znaky, zkratky nebo názvy mezinárodních mezivládních organizací, jichž je jedna nebo více unijních zemí členem, s výjimkou těch erbů, vlajek a jiných symbolických znaků, zkratek a názvů, jejichž ochrana byla již předmětem platných mezinárodních dohod.

c) Žádná unijní země není povinna použít ustanovení uvedených pod písm. b) ke škodě těch, kdož získali v této zemi práva v dobré víře před nabytím účinnosti této Úmluvy. Unijní země nejsou povinny použít zmíněných ustanovení, jestliže užívání nebo zápis, které jsou zavedeny pod písm. a) shora, nejsou takového druhu, aby mohly ve veřejnosti vzbudit dojem o souvislosti mezi příslušnou organizací a znaky, vlajkami, znaky státní svrchovanosti, zkratkami nebo názvy, nebo není-li užívání nebo zápis pravděpodobně takového druhu, že by byl s to klamat veřejnost o souvislosti mezi uživatelem a organizací.

a) K provedení těchto ustanovení se unijní země shodly na tom, že si navzájem oznámí prostřednictvím Mezinárodního úřadu seznam znaků státní svrchovanosti, úředních zkušebních, puncovních a záručních značek, které chtějí nebo budou chtít chránit zcela nebo s určitým omezením podle tohoto článku, a že se navzájem zpraví o všech pozdějších změnách, které nastanou v tomto seznamu. Každá unijní země dá v příhodné době veřejnosti k dispozici seznamy, které jí byly oznámeny.

b) Ustanovení uvedena v prvním odstavci pod písm. b) se vztahují jen na erby, vlajky a jiné symbolické znaky, zkratky nebo názvy mezinárodních mezivládních organizací, které byly zmíněnými organizacemi oznámeny unijním zemím prostřednictvím Mezinárodního úřadu.

a) jména oprávněných osob, jimž byly vydány patenty, spolu s krátkým označením patentovaných vynálezů;

b) reprodukce zapsaných známek.

a) Unie má Shromáždění skládající se z unijních zemí, které jsou vázány články 13 až 17.

b) Vláda každé země je zastoupena jedním delegátem, který může mít své zástupce, poradce a znalce.

c) Výdaje každé delegace hradí vláda, která tuto delegaci ustanovila.

b) V otázkách, které zajímají rovněž jiné unie spravované Organizací, rozhodne Shromáždění s přihlédnutím ke stanovisku Koordinačního výboru Organizace.

a) S výjimkou ustanovení písmena b) může delegát zastupovat pouze jednu zemi.

b) Unijní země sdružené podle zvláštní dohody v jednom společném úřadě majícím pro každou z nich povahu zvláštního národního úřadu pro průmyslové vlastnictví, o kterém pojednává článek 12, mohou být při jednáních zastupovány společně jednou z nich.

a) Každá členská země Shromáždění má jeden hlas.

b) Polovina členských zemí Shromáždění tvoří kvorum.

c) Bez ohledu na ustanovení písmena b), je-li na zasedání počet zastoupených zemí nižší než polovina, ale činí-li aspoň jednu třetinu členských zemí Shromáždění, může Shromáždění činit rozhodnutí; takováto rozhodnutí Shromáždění, s výjimkou rozhodnutí o řízení, se stanou vykonatelnými teprve po splnění podmínek dále uvedených. Mezinárodní úřad oznámí uvedená rozhodnutí členským zemím Shromáždění, které nebyly zastoupeny, a vyzve je, aby písemně ve lhůtě tří měsíců počítané od data tohoto sdělení vyjádřily svůj hlas anebo abstenci. Jestliže po uplynutí této lhůty je počet států, které takto vyjádřily svůj hlas anebo abstenci, roven nejméně počtu zemí chybějících k dosažení kvora na zasedání, tato rozhodnutí se stanou vykonatelnými za předpokladu, že je dosaženo současné požadované většiny.

d) S výhradou ustanovení článku 17 2) přijímá Shromáždění rozhodnutí dvoutřetinovou většinou odevzdaných hlasů.

e) Abstence se nepočítá jako hlas.

a) S výhradou pododstavce b) může delegát hlasovat pouze jménem jedné země.

b) Unijní země, o kterých se pojednává v odstavci 3 b), se obecně vynasnaží, aby byly zastoupeny na zasedáních Shromáždění svými vlastními delegacemi. Avšak nemůže-li z mimořádných důvodů některá z uvedených zemí být zastoupena svou vlastní delegací, může dát jiné delegaci z těchto zemí zmocnění hlasovat jejím jménem; jedna delegace může takto na základě zmocnění hlasovat pouze pro jednu zemi. Zmocnění k tomuto účelu musí být provedeno aktem podepsaným hlavou státu nebo příslušným ministrem.

a) Shromáždění se schází jednou za dva roky na řádné zasedání na svolání generálním ředitelem a kromě mimořádných případů ve stejné době a na stejném místě jako Valné shromáždění Organizace.

b) Shromáždění se schází na mimořádné zasedání na svolání rozeslané generálním ředitelem na žádost Výkonného výboru nebo na žádost jedné čtvrtiny členských zemí Shromáždění.

a) Výkonný výbor se skládá ze zemí zvolených z členských zemí Shromáždění. Kromě toho je země, na jejímž území má Organizace své sídlo, s výhradou ustanovení článku 16 odst. 7 b), zastoupena ve Výkonném výboru ex officio.

b) Vláda každé země, která je členem Výkonného výboru, je zastupována jedním delegátem, který může mít své zástupce, poradce a experty.

c) Výdaje každé delegace hradí vláda, která tuto delegaci ustanovila.

a) Členské země Výkonného výboru vykonávají svoji funkci od skončení zasedání Shromáždění, na kterém byly zvoleny, do skončení příštího řádného zasedání Shromáždění.

b) Členské země Výkonného výboru mohou být znovu zvoleny, nejvýše však dvě třetiny z nich.

c) Shromáždění stanoví pravidla o způsobech zvolení a případného znovuzvolení členů Výkonného výboru.

b) V otázkách, které zajímají rovněž jiné unie spravované Organizací, rozhodne Výkonný výbor s přihlédnutím ke stanovisku Koordinačního výboru Organizace.

a) Výkonný výbor se schází jednou za rok na řádné zasedání, a to na svolání generálním ředitelem pokud možno ve stejnou dobu a na stejném místě jako Koordinační výbor Organizace.

b) Výkonný výbor se schází na mimořádné zasedání na svolání, které rozešle generální ředitel buď z iniciativy Výkonného výboru nebo na žádost jeho předsedy nebo jedné čtvrtiny členů Výkonného výboru.

a) Každá členská země Výkonného výboru má jeden hlas.

b) Polovina členských zemí Výkonného výboru tvoří kvorum.

c) rozhodnutí se přijímají prostou většinou odevzdaných hlasů.

d) Abstence se nepočítá jako hlas.

e) Delegát může zastupovat pouze jednu zemi a hlasovat pouze jménem jedné země.

a) Administrativní úkoly Unie zajišťuje Mezinárodní úřad, který nastupuje po úřadu Unie spojeném s úřadem Unie vytvořené podle Mezinárodní úmluvy na ochranu literárních a uměleckých děl.

b) Mezinárodní úřad plní zejména úkoly sekretariátu jednotlivých orgánů Unie.

c) Generální ředitel Organizace je nejvyšším úředníkem Unie a zastupuje ji.

a) Mezinárodní úřad připravuje podle pokynů Shromáždění a ve spolupráci s Výkonným výborem revizní konference o jiných ustanoveních Úmluvy než obsažených v článcích 13 až 17.

b) Mezinárodní úřad se může radit o přípravě revizních konferencí s mezivládními organizacemi a s mezinárodními mezivládními organizacemi.

c) Generální ředitel a osoby jím určené se zúčastní bez hlasovacího práva jednání na těchto konferencích.

a) Unie má svůj rozpočet.

b) Rozpočet Unie obsahuje vlastní příjmy a výdaje Unie, její příspěvek do rozpočtu společných výdajů unií a případně částku danou k dispozici rozpočtu Konference Organizace.

c) Za výdaje společné uniím se považují výdaje, které nelze připsat výlučně Unii, ale které lze připsat také jedné nebo více dalším uniím spravovaným Organizací. Podíl unie na těchto společných výdajích je úměrný zájmu, který má Unie na nich.

i) z příspěvků unijních zemí;

ii) z poplatků a dávek za služby vykonávané Mezinárodním úřadem z titulu Unie;

iii) z výtěžku prodeje publikací Mezinárodního úřadu souvisejících s Unií a z poplatků za tyto publikace;

iv) z darů, odkazů a subvencí;

v) z nájemného, úroků a dalších různých příjmů,

a) Aby byl určen podíl příspěvků do rozpočtu, zařazuje se každá unijní země do jedné třídy a platí své roční příspěvky na základě počtu stanoveného takto:

b) Pokud tak již neučinila dříve, oznámí každá země současně s uložením ratifikačních listin nebo listin o přístupu třídu, do které chce být zařazena. Třídu může změnit. Vybere-li si nižší třídu, je země povinna to oznámit Shromáždění na jeho řádném zasedání. Taková změna se stane účinnou začátkem kalendářního roku následujícího po příslušném zasedání.

c) Roční příspěvek každé země představuje částku, jejíž poměr k celkové částce ročních příspěvků všech zemí do rozpočtu Unie je stejný jako poměr mezi počtem jednotek třídy, do které je zařazena, a celkovým počtem jednotek všech zemí.

d) Příspěvky jsou splatné prvního ledna každého roku.

e) Země, která je v prodlení s placením svých příspěvků, nemůže vykonávat své hlasovací právo v žádném orgánu Unie, jehož je členem, rovná-li se částka nedoplatků nebo překračuje-li částku příspěvků, které má platit tato země za dva předcházející plné roky. Takové zemi se však může dovolit, aby i nadále vykonávala své hlasovací právo v daném orgánu, pokud tento orgán má za to, že prodlení v placení bylo způsobeno mimořádnými a nevyhnutelnými okolnostmi.

f) V případě, kdy rozpočet nebude schválen před začátkem nového finančního období, bude převeden rozpočet z minulého roku, a to způsobem stanoveným finančním řádem.

a) Unie má provozovací kapitálový fond, který se vytvoří jednorázovou platbou poskytnutou každou unijní zemí. Stane-li se fond nedostatečným, rozhodne Shromáždění o jeho zvýšení.

b) Výše počáteční platby každé země do uvedeného fondu nebo její účasti na zvýšení tohoto fondu je úměrná ročnímu příspěvku této země v roce, během kterého je fond vytvořen nebo učiněno rozhodnutí o jeho zvýšení.

c) Výše a způsob platby určí Shromáždění na návrh generálního ředitele poté, co vyslechlo názor Koordinačního výboru Organizace.

a) Smlouva o sídle Organizace uzavřená se zemí, na jejímž území má Organizace své sídlo, stanoví, že tato země poskytuje zálohy v případech, kdy je provozovací kapitálový fond nedostačující. Výše těchto záloh a podmínky, za nichž jsou poskytovány, jsou v každém jednotlivém případě předmětem samostatných dohod mezi takovou zemí a Organizací. Taková země má ex officio místo ve Výkonném výboru po dobu, po kterou pro ni trvá závazek poskytovat zálohy.

b) Jak země uvedená v písmenu a), tak i Organizace mají každá právo vypovědět závazek poskytovat zálohy, a to formou písemného oznámení. Výpověď se stane účinnou tři roky po uplynutí roku, ve kterém byla oznámena.

a) Unijní země, která podepsala toto znění, může je ratifikovat, a nepodepsala-li je může k němu přistoupit. Ratifikační listiny nebo listiny o přístupu se ukládají u generálního ředitele.

c) Unijní země, která podle písmena b) vyloučila z účinků ratifikace nebo přístupu jednu ze dvou skupin článků zmíněných v uvedeném pododstavci, může kdykoliv později prohlásit, že rozšiřuje účinky své ratifikace nebo svého přístupu na tuto skupinu článků. Takové prohlášení se ukládá u generálního ředitele.

a) Články + až 12 vstoupí v platnost pro deset prvních unijních zemí, které uložily ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, aniž učinily prohlášení podle odstavce 1, b), i) tři měsíce po uložení desáté ratifikační listiny nebo listiny o přístupu.

b) Články 13 až 17 vstoupí v platnost pro deset prvních unijních zemí, které uložily ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, aniž učinily prohlášení podle odstavce 1), b), ii) tři měsíce po uložení desáté ratifikační listiny nebo listiny o přístupu.

c) S výhradou počátečního vstupu každé ze dvou skupin článků uvedených v odstavci 1), b), i) a ii) v platnost podle ustanovení písmena a) a b) a s výhradou ustanovení článku 1), b) vstoupí články 1-17 v platnost pro unijní země jiné, než jsou uvedeny v pododstavcích a) a b), které uloží ratifikační listinu nebo listinu o přístupu, jakož i pro všechny unijní země, které uloží prohlášení podle odstavce 1), c), tři měsíce po datu oznámení o tomto uložení generálním ředitelem, leč by v uložené listině nebo prohlášení bylo uvedeno pozdější datum. V tomto případě vstoupí toto znění v platnost pro tuto zemi v datu tam uvedeném

i) nevstoupí-li články 1 až 12 v platnost k tomuto dni, bude příslušná země v mezidobí, než vstoupí v platnost tato ustanovení, a místo nich vázána články 1 až 12 Lisabonského znění;

ii) nevstoupí-li články 13 až 17 v platnost k tomuto dni, bude příslušná země v mezidobí, než vstoupí v platnost tato ustanovení, a místo nich vázána články 13 a 14 odst. 3) a 5) Lisabonského znění.

b) Pro zemi, která není členskou zemí Unie a která uloží listinu o přístupu ke dni, který následuje po vstupu v platnost jedné samotné skupiny článků tohoto znění, nebo ke dni, který tomuto vstupu v platnost přechází méně než měsíc, vstoupí toto znění v platnost s výhradou ustanovení pododstavce a) tři měsíce po dni, kdy takový přístup byl oznámen generálním ředitelem, leč by v listině o přístupu bylo uvedeno pozdější datum. V tomto případě vstoupí toto znění v platnost pro tuto zemi v datu tam uvedeném.

a) Prohlášení učiněné podle odst. 1) se stane účinným dnem, kdy se stane účinnou ratifikace nebo přístup, v nichž bylo obsaženo, a oznámení učiněné podle tohoto odstavce se stane účinným tři měsíce poté, kdy bylo oznámeno generálním ředitelem.

b) Oznámení učiněné podle odst. 2) se stane účinným dvanáct měsíců poté, kdy došlo generálnímu řediteli.

a) Pokud jde o země, na které se toto znění nevztahuje nebo se nevztahuje ve svém celku, ale mezi nimiž platí Lisabonské znění ze dne 31. října 1958, zůstává toto posléze uvedené znění v platnosti ve svém celku anebo jenom v části, kterou nenahrazuje toto znění podle odstavce 1).

b) Stejně tak pro země, na které se nevztahuje ani toto znění, ani jeho části, ani Lisabonské znění, zůstává v platnosti znění Londýnské ze dne 2. června 1934 ve svém celku anebo jenom v části, kterou nenahrazuje toto znění podle odst. 1).

c) Stejně tak pro země, na které se nevztahuje ani toto znění, ani jeho části, ani Lisabonské ani Londýnské znění, zůstává v platnosti znění Haagské ze dne 6. listopadu 1925 ve svém celku nebo jenom v části, kterou nenahrazuje toto znění podle odst. 1).

a) Toto znění je podepsáno v jediném vyhotovení ve francouzském jazyce a uloženo u švédské vlády.

b) Generální ředitel vyhotoví oficiální texty po poradě se zainteresovanými vládami v anglickém, italském, německém, portugalském, ruském a španělském jazyce a v dalších jazycích, které může určit Shromáždění.

c) V případě různosti názorů na výklad jednotlivých textů rozhoduje text francouzský.