13253/25/7100-30116-110541 Informace k daňovému posouzení povinností poskytovatelů přepravních služeb poskytujících přepravu osob prostřednictvím mobilní aplikace s účinností od 1. 1. 2025

Schválený:
13253/25/7100-30116-110541
Informace
GFŘ k daňovému posouzení povinností poskytovatelů přepravních služeb poskytujících přepravu osob prostřednictvím mobilní aplikace s účinností od 1. 1. 2025
Generální finanční ředitelství
Lazarská 15/7, 117 22 Praha 1
Sekce metodiky daní
Úvod
Cílem této informace je poskytnout základní přehled o daňových povinnostech daňových subjektů poskytujících služby přepravy osob prostřednictvím využití mobilní aplikace jiných společností (např. UBER, BOLT a podobných).
Tato informace v návaznosti na legislativní změny v oblasti DPH a daně z příjmů nahrazuje Informaci k daňovému posouzení povinností poskytovatelů přepravních služeb s účinností od
1.
1. 2023, č. j. 6675/23/7100-30118-012884, ze dne 15. 2. 2023.
Pro veškerá níže uvedená elektronická podání
pro finanční správu, jako např. daňové přiznání či přihlášku k registraci,
lze využít portál MOJE daně
, který je dostupný na adrese http://www.mojedane.cz/.
1. Daň z přidané hodnoty
1.1. Stanovení osob a činností
Osoba povinná k dani a ekonomická činnost
Pro účely zákona o DPH1 se
za osobu povinnou k dani považuje osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomickou činnost
. Ekonomickou činností se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí, mimo jiné, činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby za účelem získávání pravidelného příjmu. Za ekonomickou činnost se považuje zejména činnost spočívající ve využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získávání pravidelného příjmu.
Dle judikatury Soudního dvora Evropské unie ("SDEU") se při posuzování ekonomické činnosti nepřihlíží k výsledku vykonávané činnosti,2 a
tudíž výsledkem ekonomické činnosti nemusí být např. vytvoření zisku
.3 Činnost se pro účely DPH obecně považuje za ekonomickou, pokud má pravidelný charakter a je vykonávána za odměnu pro toho, kdo ji uskutečňuje.4 Za ekonomickou činnost se považují
i případy, kdy poskytovatel přepravy nevlastní příslušné živnostenské oprávnění
.
Z výše uvedeného vyplývá, že
osoba poskytující přepravu osob prostřednictvím mobilní aplikace ("poskytovatel přepravy") je osobou povinnou k dani
z důvodu uskutečňování ekonomické činnosti.
Za osobu povinnou k dani je považována i společnost, která poskytuje službu spočívající v přístupu k softwaru (mobilní aplikaci)
, možnosti jejího použití a služby včetně práva přijímat požadavky na přepravu ("služba přístupu k mobilní aplikaci") - např. UBER, BOLT a podobné ("poskytovatel aplikace").
1.2. Poskytování přepravy osob
Poskytnutí služby spočívající v přepravě osob za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, s místem plnění5 v tuzemsku prostřednictvím dané aplikace je zdanitelným plněním.6 Pokud je poskytovatel přepravy již registrovaným plátcem DPH, zahrnuje takto poskytnuté přepravní služby mezi standardní zdanitelná plnění uváděná v daňovém přiznání k DPH.
Povinnost registrace k DPH
V případech, kdy poskytovatel přepravy se sídlem v tuzemsku není dosud plátcem, stane se jím
od 1. 1. následujícího kalendářního roku, pokud jeho obrat7 v bezprostředně předcházejícím kalendářním roce přesáhne částku 2 000 000 Kč
.
Přihláška k registraci plátce DPH musí být podána
do 10 pracovních dnů
ode dne překročení obratu.
Pokud se poskytovatel přepravy rozhodne,
může se stát plátcem DPH již od následujícího dne
překročení částky 2 000 000 Kč za předpokladu, že toto
rozhodnutí oznámí ve včas podané přihlášce k registraci
správci daně.
Pokud poskytovatel přepravy od doby překročení obratu 2 000 000 Kč do konce daného kalendářního roku uskuteční
další plnění spadající do výpočtu obratu
, kterými by jeho obrat překročil částku 2 536 500 Kč,
stává se plátcem DPH již od následujícího dne po překročení částky 2 536 500 Kč.8
Osoba povinná k dani se může k DPH registrovat také dobrovolně za splnění podmínek stanovených v § 94a zákona o DPH.
Povinnosti plátce DPH ve vztahu k poskytování přepravy osob
Plátce DPH má povinnost
podat daňové přiznání
, ve kterém odvede DPH z poskytnuté přepravní služby v tuzemsku. Zároveň má možnost uplatnit si nárok na odpočet daně z přijatých plnění při splnění podmínek vymezených v § 72 a násl. zákona DPH. Dále mu vzniká
povinnost podat kontrolní hlášení
.
1.3. Přijetí služby od osoby neusazené v tuzemsku
Služba přístupu k mobilní aplikaci představuje z pohledu zákona o DPH elektronicky poskytovanou službu. Následující daňové posouzení se vztahuje na situace, kdy je tato
služba poskytována osobou neusazenou v tuzemsku9
(poskytovatelem aplikace), a to poskytovateli přepravy, jenž je považován za osobu povinnou k dani mající sídlo v ČR.
1.3.1. Určení místa plnění
Určení místa plnění je důležité pro
určení státu, ve kterém bude plnění podléhat dani z přidané hodnoty
. Při stanovení místa plnění u elektronicky poskytované služby se postupuje v závislosti na statusu příjemce.
Základní pravidlo pro stanovení místa plnění
Je-li elektronicky poskytovaná služba poskytnuta osobám povinným k dani, tj. zjednodušeně podnikajícím osobám (viz bod 1.1.), při určení místa plnění je třeba použít základní pravidlo vymezené v ustanovení § 9 odst. 1 zákona o DPH. Místem plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani, která jedná jako taková10, je
místo, kde má tato osoba (příjemce služby) sídlo
. Pokud je však tato služba poskytnuta stálé provozovně11 osoby povinné k dani, nacházející se v jiném místě, než kde je její sídlo, je místem plnění místo, kde je tato provozovna umístěna.
Z daného vyplývá, že v případě, kdy
příjemcem služby přístupu k mobilní aplikaci je osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku
(která jedná jako taková), je
místo plnění v České republice
.
1.3.2. Povinnost přiznat daň z přijaté služby
Pokud zdanitelné plnění v podobě
poskytnutí služby přístupu k mobilní aplikaci uskutečňuje osoba neusazená v tuzemsku
, je
DPH povinna přiznat osoba, která toto plnění přijala
, a to plátce DPH nebo identifikovaná osoba.12
Služba poskytnutá poskytovatelem aplikace poskytovateli přepravy je předmětem DPH v tuzemsku a
povinnost odvést DPH se přenáší na příjemce této služby
, tj.
na poskytovatele přepravy
.
Poplatek za tuto službu
představuje v kontextu zákona o DPH úplatu, která je
základem pro výpočet daně
.
Pro poskytovatele přepravy, který je plátcem DPH, to znamená
povinnost přiznat DPH ze služby přijaté od poskytovatele aplikace
. Zároveň má, při splnění zákonných podmínek, možnost uplatnit nárok na odpočet daně.
Je-li poskytovatel přepravy osobou povinnou k dani, která není plátcem ani identifikovanou osobou, stává se
přijetím služby od osoby neusazené v tuzemsku identifikovanou osobou
ve smyslu § 6h zákona o DPH.
Povinnosti identifikované osoby ve vztahu k přijaté službě
Jak je uvedeno výše, osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která není plátcem DPH ani identifikovanou osobou, se stává identifikovanou osobou ode dne přijetí služby s místem plnění v tuzemsku od osoby neusazené v tuzemsku (případně dnem poskytnutí úplaty před přijetím této služby).
Přihlášku k registraci má povinnost podat do 15 dnů
ode dne, ve kterém se takovou osobou stala.13 Za identifikovanou osobu se lze dobrovolně registrovat i před prvním přijetím služby (poskytnutím úplaty).14
Identifikovaná osoba má povinnost
podat daňové přiznání do 25 dnů
po skončení zdaňovacího období15. V tomto přiznání uvede daň z přijaté služby (např. z poplatku za přístup k mobilní aplikaci) fakturované poskytovatelem aplikace, nebo z poskytnuté úplaty, ze které vznikla povinnost přiznat daň, jestliže předchází poskytnuté službě. Identifikovaná osoba nemá povinnost přiznávat DPH z tuzemských plnění, zároveň ale nemá nárok na odpočet daně z veškerých přijatých zdanitelných plnění.
Identifikovaná osoba musí nadále
sledovat svůj obrat pro účely DPH
a v případě jeho překročení se stává plátcem DPH se všemi souvisejícími daňovými dopady.
Povinnosti plátce DPH ve vztahu k přijaté službě
Plátce DPH má
povinnost podat daňové přiznání
a v něm přiznat DPH z přijaté služby (např. z poplatku za přístup k mobilní aplikaci) fakturované poskytovatelem aplikace, nebo z poskytnuté úplaty, ze které vznikla povinnost přiznat daň, jestliže předchází poskytnuté službě. Plátce DPH má možnost uplatnit nárok na odpočet při splnění podmínek vymezených v § 72 a násl. zákona o DPH. Plátce DPH má rovněž
povinnost podat kontrolní hlášení
.
Daňové přiznání i kontrolní hlášení se podává
do 25 dnů
po skončení zdaňovacího období.
1.4. Registrace a podání daňových přiznání k DPH
Přihlášku k registraci
plátce DPH nebo identifikované osoby, jakož i daňové přiznání, kontrolní hlášení nebo souhrnné hlášení k dani z přidané hodnoty lze podat
pouze elektronicky
.16 Stručný přehled způsobů elektronického podání lze nalézt na webových stránkách finanční správy Stručný přehled | Daně elektronicky | Daně | Finanční správa.17
2. Daň z příjmů
Povinnosti poplatníků daně z příjmů fyzických a právnických osob, stejně jako povinnosti plátců daně z příjmů fyzických osob ze závisle činnosti, vymezuje zákon o daních z příjmů.18
2.1. Stanovení osob a činnosti
Osoby participující na přepravě osob se mohou vyskytovat v různém postavení (tj. mohou poskytovat dopravu přímo ony samy, případně skrze své zaměstnance). Tyto osoby mohou být jak osoby fyzické, tak právnické.
a) Poplatník daně z příjmů fyzických osob
- OSVČ - příjmy ze samostatné činnosti
- Zaměstnanec - příjmy ze závislé činnosti
b) Poplatník daně z příjmů právnických osob
c) Zaměstnavatel v pozici plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
2.2. Daň z příjmů fyzických osob
2.2.1. Daň z příjmů fyzických osob ze samostatné činnosti
Poskytování přepravy prostřednictvím mobilní aplikace vykazuje všechny znaky podnikání podle § 420 občanského zákoníku.19 Poskytovatel přepravních služeb tedy vykonává samostatnou činnost ve smyslu zákona o daních z příjmů20 a je-li fyzická osoba, pak
podléhají příjmy z této činnosti dani z příjmů fyzických osob a budou zahrnuty do příjmů ze samostatné činnosti
.
Za příjmy ze samostatné činnosti se pro účely daně z příjmů fyzických osob považují příjmy dosažené samotným poplatníkem, ale také příjmy dosažené prostřednictvím zaměstnanců poplatníka.
Uplatňování výdajů
Při stanovení základu daně z příjmů fyzických osob může poskytovatel přepravy uplatnit výdaje, které vynaložil na dosažení, zajištění a udržení příjmů.21
Vynaložené výdaje může uplatnit
- v prokázané výši22, nebo
- procentem z příjmů23.
Uplatňování výdajů v prokázané výši
Poplatník, který vede účetnictví, vychází při stanovení základu daně z výsledku hospodaření.24 Nevede-li účetnictví, ale vede daňovou evidenci nebo uplatňuje výdaje procentem z příjmů, vychází z rozdílu mezi příjmy a výdaji.25
Uplatňování výdajů procentem z příjmů
Poskytovatel, který vlastní živnostenské oprávnění opravňující ho k poskytování této služby26, může uplatnit výdaje procentem z příjmů, a to ve výši 60% z příjmů, max. do výše 1 200 000 Kč.
V případě, že by poskytovatel služby příslušné živnostenské oprávnění nevlastnil, ačkoli tuto zákonnou povinnost má, je považován27 za poplatníka provozujícího podnikatelskou činnost.28 Pokud takový poskytovatel přepravy neuplatní výdaje ve skutečné výši, může uplatnit výdaje procentem z příjmů, a to ve výši 40% z příjmů, max. do výše 800 000 Kč.

I----------------------------------------I-----------I-----------I-----------I
I Výdaje procentem z příjmů podle zákona I   2023    I   2024    I   2025    I
I o daních z příjmů                      I           I           I           I
I----------------------------------------I-----------I-----------I-----------I
I §7/7/b  I Příjmy ze živnostenského     I 60 % z příjmů max. 1 200 000 Kč   I
I         I podnikání, s výjimkou příjmů I                                   I
I         I z živnostenského podnikání   I                                   I
I         I řemeslného                   I                                   I
I---------I------------------------------I-----------------------------------I
I § 7/7/d I Příjmy z jiné samostatné     I 40 % z příjmů max. 800 000 Kč     I
I         I činnosti                     I                                   I
I---------I------------------------------I-----------------------------------I
Povinné evidence podnikající fyzické osoby
Podnikající fyzická osoba vede
:
-
účetnictví
podle zákona o účetnictví29, nebo
-
daňovou evidenci
podle zákona o daních z příjmů,30 nebo
-
evidenci příjmů a pohledávek
vzniklých v souvislosti se samostatnou činností, pokud bude uplatňovat výdaje procentem z příjmů.31
Povinnost podat daňové přiznání32
Zdaňovacím obdobím fyzické osoby je kalendářní rok. Fyzická osoba má
povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob
, pokud její
roční příjmy
, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob,
přesáhly 50 000 Kč
, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.33 Daňové přiznání je fyzická osoba povinna podat i tehdy, pokud její roční příjmy nepřesáhly 50 000 Kč, ale
vykazuje daňovou ztrátu
.
Daňové přiznání
není povinna podat
fyzická osoba, která
je zaměstnancem
s příjmy ze závislé činnosti,34 podepsala u zaměstnavatele prohlášení k dani35 a
nemá příjmy ze samostatné činnosti (podnikání), příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu nebo ostatní příjmy vyšší než 20 000 Kč
.
Daňové přiznání je třeba podat:
- do 3 měsíců po uplynutí kalendářního roku, pokud je podáváno v listinné podobě,
- do 4 měsíců po uplynutí kalendářního roku, pokud je daňové přiznání po uplynutí 3 měsíců podáno elektronicky, nebo
- do 6 měsíců, pokud po uplynutí 3 měsíců daňové přiznání podal daňový poradce.36
Pokud má poplatník nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku, která se zřizuje ze zákona, je povinen podávat daňové přiznání výhradně elektronicky.37
Splní-li poskytovatel služby podmínky dané zákonem o daních z příjmů,38 může vstoupit do paušálního režimu a platí pro něj zákonné podmínky paušálního režimu.39
2.2.2. Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
Vymezení plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (zaměstnavatele)
Fyzická nebo právnická osoba realizující přepravní služby prostřednictvím fyzických osob na základě smluvního vztahu, který naplňuje znaky závislé činnosti, se stává zaměstnavatelem40, čímž se dostává do postavení
plátce daně ze závislé činnosti
.41 Smluvní vztahy mohou mít podobu pracovních smluv nebo jiných dohod o osobním výkonu přepravních služeb za smluvených podmínek.
Závislou prací se rozumí činnost vykonávaná osobně, jménem a podle pokynů zaměstnavatele, ve vztahu podřízenosti vůči zaměstnavateli, který disponuje pravomocí řídit výkon práce a udílet závazné pokyny.42
Povinnosti plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (zaměstnavatele)
Plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti má povinnost:
- zaregistrovat se k dani z příjmů ze závislé činnosti u příslušného finančního úřadu43, a to
nejpozději do 8 dnů
od skutečnosti, kdy se stal plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti, tj. začal zaměstnancům vyplácet mzdu nebo odměnu,
-
srážet
z přijmu zaměstnanců
zálohy na dan
z přijmu ze závisle činnosti44,
- sražené zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti
odvádět správci daně
nejpozději
do 20. dne kalendářního měsíce
, ve kterém povinnost jejich sražení vznikla45,
- pobírá-li zaměstnanec příjem podléhající zvláštní sazbě daně (např. na základě dohody o provedení práce, příp. dohody o pracovní činnosti), je zaměstnavatel povinen
srazit daň
z těchto příjmů (tzv. srážková daň)46,
- má-li zaměstnavatel povinnost srazit daň z příjmů podléhajících zvláštní sazbě daně, tj. srážkovou daň (např. na základě dohody o provedení práce, příp. dohody o pracovní činnosti), je zaměstnavatel povinen
odvést tuto daň správci daně do konce měsíce
následujícího po měsíci, kdy tato povinnost vznikla47,
-
vést
za každý kalendářní měsíc i za celé zdaňovací období
mzdové listy
a
rekapitulaci
o sražených zálohách na daň z příjmů ze závislé činnosti a daně vybírané podle zvláštní sazby48,
- na žádost zaměstnance
vystavit
doklad o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě (jedná se o
potvrzení o zdanitelných příjmech49 )
,
- po skončení kalendářního roku
podat vyúčtování daně ze závislé činnosti50,
případně vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně.51
Vymezení příjemce příjmů ze závislé činnosti (zaměstnanec)
Příjemce příjmů vyplácených zaměstnavatelem za osobní výkon přepravních služeb a s nimi souvisejících prací na základě pracovní smlouvy nebo dohody o provedení práce, příp. dohody o pracovní činnosti, se stává podle zákona o daních z příjmů
poplatníkem s příjmy ze závislé činnosti (zaměstnancem)
.52
Příjemce příjmů (zaměstnanec)
- Zaměstnanec má možnost uplatnit podle zákona o daních z příjmů prostřednictvím tzv. prohlášení poplatníka slevy na dani a daňové zvýhodnění na děti. Zaměstnavatel je
povinen umožnit zaměstnancům prohlášení učinit (podepsat) a při výpočtu záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti k němu přihlédnout.53
- Po skončení roku má možnost zaměstnanec "vyrovnat" svoje daňové povinnosti prostřednictvím zaměstnavatele formou ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění nebo podáním daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Pokud zaměstnanec požádá zaměstnavatele o roční zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění, a jsou-li splněny zákonné podmínky pro jeho provedení, je zaměstnavatel povinen po skončení zdaňovacího období
provést roční zúčtování záloh
na daň a daňového zvýhodnění.54
2.3. Daň z příjmů právnických osob
Pokud je poskytovatelem přepravních služeb právnická osoba, jsou předmětem daně její příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem.55 Příjmy plynoucí v souvislosti s předmětnou činností
zahrne právnická osoba do svého přiznání k dani z příjmů právnických osob
a zdaní je v základu daně stanoveném podle zákona o daních z příjmů při respektování věcné a časové souvislosti.56
3. Daň silniční
Vzhledem k tomu, že
osobní automobily a jejich přípojná vozidla nejsou od zdaňovacího období roku 2022 předmětem daně silniční
, nevznikají daňovým subjektům v souvislosti se shora uvedenou činností ve vztahu k dani silniční žádné povinnosti.
Ing. Radek Novotný
ředitel sekce

                                                    I-------------------------------I
                                                    I     Elektronicky podepsáno    I
                                                    I           02.10.2025          I 
                                                    I Ing. Blanka Mattauschová v z. I
                                                    I ředitelka odboru a zástupkyně I
                                                    I         ředitele sekce        I 
                                                    I-------------------------------I
1 Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o DPH").
2 Viz bod 47 a v něm citovaná judikatura ve věci C-223/03 University of Huddersfield.
3 V tomto smyslu viz bod 25 ve věci C-219/12 Finanzamt Freistadt Rohrbach Urfahr.
4 Viz bod 37 ve věci C-246/08 Komise v. Finsko.
5 Podle § 10a zákona o DPH je místem plnění při poskytnutí služby přepravy osob místo, kde se příslušný úsek přepravy uskutečňuje.
6 Zdanitelným plněním se dle § 2 odst. 2 zákona o DPH rozumí plnění, které je předmětem daně a není osvobozené od daně (např. přeprava osob mezi jednotlivými členskými státy a dále mezi členskými státy a třetími zeměmi ve smyslu § 70 zákona o DPH je osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně). Předmětem daně je dle § 2 odst. 1 písm. b) zákona o DPH poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, s místem plnění v tuzemsku.
7 Obratem se dle § 4a odst. 1 písm. a) zákona o DPH rozumí souhrn úplat bez daně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění s místem plnění v tuzemsku, jde-li o úplaty za zdanitelné plnění a plnění, které by bylo zdanitelné, pokud by v tuzemsku nebylo osvobozeno v režimu pro malé podniky.
8 Podrobnější informace k problematice registrací k DPH jsou uvedeny v Informaci ke změnám v plátcovství a registračním řízení v oblasti DPH od 1. 1. 2025 (č.j.: 11977/25/7100-30118-203500 ze dne 29. 1. 2025), která je k dispozici na webových stránkách Finanční správy ČR - www.financnisprava.cz.
9 Osobou neusazenou v tuzemsku je osoba povinná k dani, která nemá sídlo v tuzemsku, uskuteční zdanitelné plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku a v tuzemsku nemá provozovnu nebo v tuzemsku má provozovnu, která se tohoto plnění neúčastní dle § 4 odst. 1 písm. l) zákona o DPH.
10 V podmínkách ČR je zde myšlen jak plátce DPH, identifikovaná osoba, tak i osoba povinná k dani, která není registrována jako plátce DPH.
11 Provozovnou dle § 4 odst. 1 písm. j) zákona o DPH je organizační složka osoby povinné k dani, která může uskutečňovat dodání zboží nebo poskytnutí služby, neboť je dostatečně stálá a má vhodné personální a technické zdroje.
12 Viz § 108 odst. 3 písm. a) bodu 1. zákona o DPH.
13 Viz § 97 zákona o DPH.
14 Viz § 97a v kontextu s § 6l zákona o DPH.
15 Zdaňovacím obdobím identifikované osoby je kalendářní měsíc, přiznání k DPH podává identifikovaná osoba pouze tehdy, pokud jí vznikne povinnost přiznat daň viz § 99 a § 101 odst. 5 zákona o DPH.
16 Viz § 101a odst. 1 a 2 zákona o DPH.
17 Podrobné informace k elektronickému podávání pro finanční správu jsou k dispozici na webových stránkách finanční správy Daně elektronicky | Daně | Finanční správa (financnisprava.cz), či 10x Elektronická podání pro Finanční správu | Elektronická podání (EPO) | Seznam okruhů častých dotazů | Technická podpora aplikací portálu MOJE daně - Finanční správa (mfcr.cz).
18 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o daních z příjmů").
19 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "občanský zákoník").
20 Viz § 7 zákona o daních z příjmů.
21 Viz § 7 odst. 3 zákona o daních z příjmů.
22 Viz § 23 až 33 zákona o daních z příjmů.
23 Viz § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů.
24 Viz § 23 odst. 2 písm. a) zákona o daních z příjmů
25 Viz § 23 odst. 2 písm. b) zákona o daních z příjmů
26 Jeho příjmy jsou zdaňovány podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů.
27 V souladu s § 420 až 422 občanského zákoníku.
28 Jeho příjmy jsou zdaňovány podle § 7 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů.
29 Zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o účetnictví").
30 Viz § 7b zákona o daních z příjmů.
31 Viz § 7 odst. 8 zákona o daních z příjmů.
32 Viz § 38g zákona o daních z příjmů.
33 Viz § 36 zákona o daních z příjmů.
34 Viz § 6 zákona o daních z příjmů.
35 Viz § 38k zákona o daních z příjmů.
36 Viz § 136 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "daňový řád").
37 Viz § 72 odst. 6 daňového řádu.
38 Viz § 2a zákona o daních z příjmů.
39 Podrobnější informace k paušálnímu režimu a paušální dani lze nalézt na webových stránkách finanční správy Paušální daň | Daň z příjmů | Daně | Daně | Finanční správa.
40 Plátce příjmů je v rámci zákona o daních z příjmů označován jako zaměstnavatel - viz § 6 odst. 2 zákona o daních z příjmů.
41 Viz § 38c zákona o daních z příjmů.
42 Viz § 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.
43 Viz § 39 zákona o daních z příjmů.
44 Viz § 38h odst. 7 zákona o daních z příjmů.
45 Viz § 38h odst. 10 zákona o daních z příjmů.
46 Viz § 38d odst. 1 zákona o daních z příjmů.
47 Viz § 38d odst. 3 zákona o daních z příjmů.
48 Viz § 38j odst. 1 zákona o daních z příjmů.
49 Viz § 38j odst. 3 zákona o daních z příjmů.
50 Viz § 38j odst. 4 zákona o daních z příjmů.
51 Viz § 38d odst. 9 zákona o daních z příjmů.
52 Viz § 6 zákona o daních z příjmů.
53 Viz § 38k odst. 4 zákona o daních z příjmů.
54 Viz § 38ch zákona o daních z příjmů.
55 Viz § 18 zákona o daních z příjmů.
56 Viz § 23 zákona o daních z příjmů.