403/2009 Sb.
ZÁKON
ze dne 8. října 2009,
kterým se mění zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění
pozdějších předpisů
Změna: 265/2024 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o cenách
Čl. I
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb., zákona
č. 151/1997 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 276/2002
Sb., zákona č. 124/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 484/2004 Sb., zákona
č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 261/2007
Sb. a zákona č. 183/2008 Sb., se mění takto:
1. V § 1 odst. 5 se slova „ , federálních ústředních orgánů státní správy
a příslušných orgánů republik“ nahrazují slovy „a pravomoc správních orgánů“.
2. V § 1 odstavec 6 včetně poznámek pod čarou č. 2a a 2b zní:
„(6) Správní orgány příslušné k regulaci cen podle zákona upravujícího
působnost orgánů České republiky v oblasti cen (dále jen „cenové orgány“) mohou regulovat
ceny podle tohoto zákona
a) je-li trh ohrožen účinky omezení hospodářské soutěže,
b) vyžaduje-li to mimořádná tržní situace,
c) pro účely odvodu spotřební daně z cigaret podle zvláštního právního
předpisu2a),
d) vyžadují-li to předpisy Evropských společenství2b), nebo
e) vyžaduje-li to veřejný zájem spočívající v udržení vyváženého postavení
prodávajícího a kupujícího u zboží zcela nebo zčásti dotovaného z prostředků státního
rozpočtu nebo z jiných veřejných rozpočtů.
2a) Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších
předpisů.
2b) Například nařízení Komise (ES) č. 657/2008 ze dne 10. července 2008,
kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde
o podporu ze Společenství pro poskytování mléka a některých mléčných výrobků ve školách.“.
3. V § 1 se odstavce 7 a 8 včetně poznámek pod čarou č. 3 a 4 zrušují.
4. V § 2 odstavec 3 zní:
„(3) Prodávající ani kupující nesmí zneužít svého výhodnějšího hospodářského
postavení k tomu, aby získal nepřiměřený majetkový prospěch.“.
5. V § 2 se doplňují odstavce 4 až 8, které znějí:
„(4) Výhodnější hospodářské postavení podle odstavce 3 má prodávající nebo
kupující, který sjednává ceny na trhu, aniž by při tom byl vystaven podstatné cenové
soutěži. Hospodářské postavení prodávajícího nebo kupujícího se posuzuje zejména
podle objemu prodaného nebo nakoupeného zboží, podílu na daném trhu, hospodářské
a finanční síly, právních nebo jiných překážek vstupu na trh a míry horizontálního
i vertikálního propojení s jinými osobami na daném trhu.
(5) Nepřiměřený majetkový prospěch získá
a) prodávající, jestliže prodá zboží za cenu
1. zahrnující neoprávněné
náklady nebo nepřiměřený zisk získaný na základě uplatnění vyšší ceny prodeje oproti
obvyklé ceně, v případě zneužití výhodnějšího postavení na trhu,
2. vyšší než maximální
nebo pevnou úředně stanovenou cenu, nebo
3. vyšší, než by odpovídalo pravidlům cenové
regulace,
b) kupující, jestliže nakoupí zboží za cenu
1. výrazně nedosahující
oprávněných nákladů nebo nižší, než je cena obvyklá, v případě zneužití výhodnějšího
postavení na trhu,
2. nižší než minimální nebo pevnou úředně stanovenou cenu.“.
(6) Obvyklou cenou pro účely tohoto zákona se rozumí cena shodného nebo
z hlediska užití porovnatelného nebo vzájemně zastupitelného zboží volně sjednávaná
mezi prodávajícími a kupujícími, kteří jsou na sobě navzájem ekonomicky, kapitálově
nebo personálně nezávislí na daném trhu, který není ohrožen účinky omezení hospodářské
soutěže. Nelze-li zjistit cenu obvyklou na trhu, určí se cena pro posouzení, zda
nedochází ke zneužití výhodnějšího hospodářského postavení, kalkulačním propočtem
ekonomicky oprávněných nákladů a přiměřeného zisku.
(7) Pro účely tohoto zákona se za
a) ekonomicky oprávněné náklady považují náklady pořízení odpovídajícího
množství přímého materiálu, mzdové a ostatní osobní náklady, technologicky nezbytné
ostatní přímé a nepřímé náklady a náklady oběhu; při posuzování ekonomicky oprávněných
nákladů se vychází z dlouhodobě obvyklé úrovně těchto nákladů v obdobných ekonomických
činnostech s přihlédnutím k zvláštnostem daného zboží,
b) přiměřený zisk považuje zisk spojený s výrobou a prodejem daného
zboží odpovídající obvyklému zisku dlouhodobě dosahovanému při srovnatelných ekonomických
činnostech, který zajišťuje přiměřenou návratnost použitého kapitálu v přiměřeném
časovém období.
(8) Ustanovení odstavců 3 a 4 se vztahují i na cenu obchodního nebo zprostředkovatelského
výkonu, i když není samostatně sjednána.“.
6. V § 3 odstavec 1 zní:
„(1) Regulací cen se rozumí stanovení cen, mezí, ve kterých mohou být sjednávány,
usměrňování výše cen nebo i stanovení postupu při sjednávání, uplatňování a vyúčtování
cen nemovitostí, jejich částí a služeb spojených s jejich užíváním cenovými orgány.“.
7. V § 3 odst. 2 se slova „a místních orgánů“ zrušují.
8. V § 4 odst. 1 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c).
9. V § 5 odst. 1 se slova „ , nebo místními orgány jako maximální“ zrušují.
10. V § 5 odstavec 5 zní:
„(5) Regulace formou maximální, pevné nebo minimální ceny platí pro všechny
prodávající a kupující určeného druhu zboží. Pro uplatnění jednotlivých forem regulace
cen mohou cenové orgány stanovit další věcné podmínky, včetně pravidel a postupů
pro stanovení těchto cen, jejich změn a v případě nájmů nemovitostí nebo jejich částí
a služeb spojených s jejich užíváním i způsob jejich sjednávání, uplatňování a vyúčtování.
Cenové orgány mohou stanovit u stejného zboží souběžně maximální a minimální cenu.“.
11. V § 6 odst. 1 písm. c) se slovo „její“ zrušuje a na konci textu písmene
se doplňují slova „ceny, včetně zahrnování přiměřeného zisku do ceny“.
12. V § 6 odst. 2 se slova „a kupující“ zrušují.
13. V § 7 odst. 1 se za slovo „které“ vkládají slova „byly sjednány před
vyhlášením příslušného rozhodnutí o cenové regulaci a“.
14. § 8 se včetně nadpisu zrušuje.
15. V § 9 odstavec 2 zní:
„(2) Cenové moratorium stanoví vláda nařízením.“.
16. V § 11 odst. 1 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c).
17. V § 11 odst. 1 písmeno c) zní:
„c) ceny zboží prodávaného spotřebiteli, kterým je osoba nakupující zboží
pro jiné účely než pro podnikání.“.
18. V § 11 odstavec 2 zní:
„(2) Prodávající jsou povinni uchovávat evidenci o cenách podle odstavce
1, návrhy pro stanovení cen podle odstavce 1 písm. a) a kalkulace cen uvedených v
odstavci 1 písm. b) prokazující dodržení pravidel regulace tři roky po skončení platnosti
ceny zboží. Prováděcí právní předpis stanoví rozsah údajů prokazujících výši a dobu
uplatňování cen a u zboží podléhajícího věcnému usměrňování ceny strukturu kalkulace
ceny.“.
19. V § 12 odst. 1 se slova „ , federální ústřední orgány státní správy
a příslušné orgány republik“ nahrazují slovy „a správní orgány“ a slova „místní orgány“
se nahrazují slovy „orgány oprávněné ke kontrole cen podle zákona upravujícího působnost
orgánů České republiky v oblasti cen8c) (dále jen „cenové kontrolní orgány“)“.
Poznámka pod čarou č. 8c zní:
„8c) Zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti
cen, ve znění pozdějších předpisů.“.
20. V § 13 odst. 1 se slova „spotřebního“ a „konečným“ zrušují.
21. V § 13 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 8d a 8e zní:
„(2) Prodávající je povinen při nabídce a prodeji zboží poskytnout informaci
spotřebiteli tak, aby měl možnost seznámit se s cenou před jednáním o koupi zboží,
pokud tento zákon nestanoví jinak, a to
a) označit zboží cenou, kterou uplatňuje v
okamžiku nabídky a vztaženou k prodávanému jednotkovému množství zboží a určeným
podmínkám,
b) zpřístupnit na viditelném místě informaci o této ceně formou ceníků,
c)
zpřístupnit tuto cenu jiným přiměřeným způsobem, nelze-li označit zboží cenou způsoby
uvedenými v písmenu a) nebo b),
d) předložit nabídkový ceník dílů a činností, pokud
se zboží sestavuje z běžných dílů nebo činností na základě zvláštních požadavků kupujícího,
nebo
e) oznámit kupujícímu odhad ceny8d), nelze-li podat informaci o ceně způsoby
uvedenými v písmenech a) až d);
cenou podle tohoto odstavce se u výrobků rozumí konečná
nabídková cena, která zahrnuje všechny daně, cla a poplatky8e).8d) § 636 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších
předpisů.
8e) Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998
o ochraně spotřebitele při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli.“.
22. V § 13 odst. 5 a 10 se slovo „konečnému“ zrušuje.
23. V § 13 odst. 11 se slova „tabákových výrobků“ nahrazují slovem „cigaret“.
24. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou
č. 9e zní:
㤠13a
Informování o cenách při poskytování služeb cestovních kanceláří
Při nabídce a prodeji zájezdů9e) musí prodávající spotřebiteli poskytnout
informaci o konečné ceně zájezdu, která má být zaplacena. Je-li informace o ceně
zájezdu tvořena z více složek, uvede prodávající také aktuální cenu všech oddělených
složek. Nelze-li cenu některé složky zájezdu uvést, musí v nabídce zájezdu informovat
o čase a místě zpřístupnění této ceny pro spotřebitele jiným vhodným způsobem.
9e) § 1 zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti
cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších
předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),
ve znění pozdějších předpisů.“.
25. § 14 zní:
㤠14
(1) Cenovou kontrolu podle tohoto zákona provádějí cenové kontrolní orgány
podle své působnosti stanovené ve zvláštním právním předpisu8c).
(2) Cenová kontrola spočívá
a) ve zjišťování, zda prodávající nebo kupující neporušují ustanovení
tohoto zákona a cenové předpisy,
b) v ověřování správnosti předkládaných podkladů pro potřeby vyhodnocování
vývoje cen, regulace cen a pro řízení o porušení cenových předpisů,
c) v kontrole plnění opatření uložených k nápravě.
(3) Vznikne-li při kontrole podezření, že kontrolovaná osoba získala
nepřiměřený majetkový prospěch, který je možno vyčíslit, uvede jej kontrolní pracovník
v protokolu o provedené cenové kontrole. Pro jeho vyčíslení není přípustná kompenzace
kladných a záporných rozdílů mezi kontrolovanými druhy zboží. Získá-li prodávající
nebo kupující nepřiměřený majetkový prospěch, který sám zjistí a prokáže, že byl
bezodkladně před zahájením kontroly vrácen tomu, na jehož úkor byl získán, nezapočítává
se do vyčíslení nepřiměřeného majetkového prospěchu uvedeného v protokolu.
(4) Prodávající získá nepřiměřený majetkový prospěch dnem jeho připsání
na účet, popřípadě dnem převzetí hotovosti. Kupující získá nepřiměřený majetkový
prospěch dnem, kdy získal předmětné plnění.
(5) Před zahájením cenové kontroly lze zajistit důkazy potřebné pro řízení
o porušení cenových předpisů v maloobchodě a ve službách i bez přítomnosti kontrolované
osoby nebo osoby oprávněné jednat jménem kontrolované osoby za účasti osob zajišťujících
prodej zboží nebo poskytování služby. O těchto důkazech a průběhu cenové kontroly
mohou cenové kontrolní orgány pořizovat zvukové a obrazové záznamy.
(6) Vláda předkládá Poslanecké sněmovně každoročně do 30. dubna přehled
o činnosti cenových kontrolních orgánů za předcházející kalendářní rok.“.
26. Poznámka pod čarou č. 10 se zrušuje.
27. Za § 14 se vkládá nové označení části V, které včetně nadpisu zní:
Dosavadní část V se označuje jako část VI.
28. § 15 až 17 včetně nadpisů znějí:
㤠15
Přestupky
(1) Fyzická osoba se jako prodávající dopustí přestupku tím, že
a) nabídne, sjedná nebo požaduje cenu ve výši, která není v souladu
s cenou úředně stanovenou podle § 5 odst. 1,
b) nedodrží při prodeji úředně stanovenou cenu podle § 5 odst. 1,
c) nedodrží věcné podmínky, pravidla nebo postupy pro stanovení úředních
cen, jejich změn a způsobu jejich sjednávání, uplatňování a vyúčtování, stanovené
cenovými orgány podle § 5 odst. 5,
d) sjedná nebo požaduje cenu, jejíž výše nebo kalkulace není v souladu
s podmínkami věcného usměrňování cen podle § 6 odst. 1,
e) nedodrží při prodeji cenu, která je v souladu s podmínkami věcného
usměrňování cen podle § 6 odst. 1,
f) nedodrží cenové moratorium podle § 9 odst. 1,
g) nevede nebo neuchovává evidenci o cenách podle § 11,
h) poruší některou z povinností stanovených v § 13 odst. 2 až 11
při označování zboží cenami,
i) neposkytne informaci o ceně podle § 13a,
j) při prodeji zboží nedodrží určené podmínky sjednané podle § 2
odst. 1,
k) v rozporu s § 2 odst. 3 zneužije svého hospodářského postavení,
nebo
l) neposkytne bezplatně informaci nebo podklad podle § 12 odst. 1
cenovému orgánu nebo poskytne nepravdivou informaci.
(2) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g)
až j) nebo l),
b) ve výši jedno až pětinásobku nepřiměřeného majetkového prospěchu,
jde-li vyčíslit, zjištěného za kontrolované období, nejvýše za dobu jeho posledních
3 let, nebo do 1 000 000 Kč, je-li výše nepřiměřeného majetkového prospěchu nižší
než 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až f) nebo k),
c) do 10 000 000 Kč, jestliže výši nepřiměřeného majetkového prospěchu
nelze zjistit, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až f) nebo k).
§ 16
Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako prodávající
dopustí správního deliktu tím, že
a) nabídne, sjedná nebo požaduje cenu ve výši, která není v souladu
s cenou úředně stanovenou podle § 5 odst. 1,
b) nedodrží při prodeji úředně stanovenou cenu podle § 5 odst. 1,
c) nedodrží věcné podmínky, pravidla nebo postupy pro stanovení úředních
cen, jejich změn a způsobu jejich sjednávání, uplatňování a vyúčtování, stanovené
cenovými orgány podle § 5 odst. 5,
d) sjedná nebo požaduje cenu, jejíž výše nebo kalkulace není v souladu
s podmínkami věcného usměrňování cen podle § 6 odst. 1,
e) nedodrží při prodeji cenu, která je v souladu s podmínkami věcného
usměrňování cen podle § 6 odst. 1,
f) nedodrží cenové moratorium podle § 9 odst. 1,
g) nevede nebo neuchovává evidenci o cenách podle § 11,
h) poruší některou z povinností stanovených v § 13 odst. 2 až 11
při označování zboží cenami, nebo
i) neposkytne informaci o ceně podle § 13a.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako kupující dopustí
správního deliktu tím, že
a) koupí zboží za cenu, která není v souladu s cenou úředně stanovenou
podle § 5 odst. 1, nebo
b) koupí zboží z prostředků poskytnutých jí ze státního rozpočtu
za cenu vyšší, než je cena regulovaná podle § 5 nebo 6.
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako prodávající
nebo kupující dopustí správního deliktu tím, že
a) při prodeji nebo koupi zboží nedodrží určené podmínky sjednané
podle § 2 odst. 1,
b) v rozporu s § 2 odst. 3 zneužije svého hospodářského postavení,
nebo
c) neposkytne bezplatně informaci nebo podklad podle § 12 odst. 1
cenovému orgánu nebo poskytne nepravdivou informaci.
(4) Za správní delikt se uloží pokuta
a) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm
g), h) nebo i), odstavce 2 písm. b) nebo podle odstavce 3 písm. a) nebo c),
b) ve výši jedno až pětinásobku nepřiměřeného majetkového prospěchu,
jde-li vyčíslit, zjištěného za kontrolované období, nejvýše za dobu jeho posledních
3 let, nebo do 1 000 000 Kč, je-li výše nepřiměřeného majetkového prospěchu nižší
než 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až f), odstavce
2 písm. a) nebo odstavce 3 písm. b),
c) do 10 000 000 Kč, jestliže výši nepřiměřeného majetkového prospěchu
nelze zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až f), odstavce
2 písm. a) nebo odstavce 3 písm. b).
§ 17
Společná ustanovení o správních deliktech
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti
zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti
správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem,
za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní
orgán o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o porušení cenových předpisů
cenový kontrolní orgán dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby
nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti
a postihu právnické osoby.
(5) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednávají
cenové kontrolní orgány.
(6) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí
o jejím uložení.
(7) Pokutu vybírá a vymáhá orgán, který ji uložil, kromě pokut uložených
finančním ředitelstvím, které vybírá a vymáhá místně příslušný finanční úřad, a pokut,
uložených celním ředitelstvím, které vybírá a vymáhá příslušný celní úřad.“.
29. Poznámky pod čarou č. 10a a 11 se zrušují.
30. Za § 17 se vkládá nový § 17a, který zní:
㤠17a
Přehled provedených cenových kontrol a rozhodnutí o uložení pokuty, která
nabyla právní moci, uveřejní cenový kontrolní orgán nejméně jednou ročně v Cenovém
věstníku s uvedením kontrolované osoby, výše pokuty a ustanovení zákona o cenách,
které bylo porušeno. Prováděcí právní předpis stanoví vzor přehledu o provedených
cenových kontrolách a způsob jeho předkládání.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Povinnost poskytnout informaci o konečné nabídkové ceně, která zahrnuje
všechny daně, cla a poplatky podle § 13 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se na prodejce elektrozařízení, které
bylo uvedeno na trh do 13. srpna 2005, vztahuje až po uplynutí lhůt podle § 37n odst.
3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění
zákona č. 7/2005 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb.
2. Cenové kontroly a řízení o uložení pokuty zahájené přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
Fischer v. r.