134/1999 Sb. o sjednání Úmluvy o biologické rozmanitosti

Cíli této Úmluvy, které mají být v souladu s jejími příslušnými ustanoveními sledovány, jsou ochrana biodiverzity, trvale udržitelné využívání jejích složek a spravedlivé a rovnoměrné rozdělení přínosů plynoucích z využívání genetických zdrojů, včetně odpovídajícího přístupu ke genetickým zdrojům a odpovídajícího předávání příslušných technologií při zohlednění všech práv na tyto zdroje a technologie, včetně odpovídajících způsobů financování.

Státy mají, v souladu s Chartou OSN a principy mezinárodního práva, suverénní právo využívat své vlastní zdroje v souladu s vlastní politikou ochrany životního prostředí; mají odpovědnost za zajištění toho, aby aktivity v rámci jejich působnosti nebo dohledu nezpůsobily škody životnímu prostředí jiných států nebo území za hranicemi národní působnosti.

Každá smluvní strana bude, pokud je to možné a vhodné, spolupracovat s ostatními smluvními stranami přímo, nebo kde to bude vhodné, prostřednictvím kompetentních mezinárodních organizací v záležitostech týkajících se území mimo dosah národní působnosti a v ostatních záležitostech vzájemného zájmu na ochraně a trvale udržitelném využívání biodiverzity.

Každá smluvní strana, pokud je to možné a vhodné, přijme ekonomicky a společensky přijatelná opatření, která budou působit jako motivace pro ochranu a trvale udržitelné užívání složek biologické rozmanitosti.

2. Konference smluvních stran prozkoumá na základě studií, které budou zpracovány, otázky odpovědnosti a náhrady škod, včetně odškodnění za poškození biodiverzity a její obnovy, kromě případů, kdy taková odpovědnost je čistě vnitřní záležitostí.

1. Při uznávání suverénního práva států na jejich přírodní zdroje spočívá pravomoc stanovit přístup ke genetickým zdrojům na národních vládách a podléhá národní legislativě.

2. Každá smluvní strana se bude snažit o vytvoření podmínek pro usnadnění přístupu ke genetickým zdrojům a jejich z hlediska životního prostředí vhodné využití jinými smluvními stranami a nebude ukládat omezení, která by byla v rozporu s cíli této Úmluvy.

3. Pro účely této Úmluvy jsou genetickými zdroji poskytovanými smluvní stranou ve smyslu tohoto článku a článků 16 a 19 pouze ty zdroje, které jsou poskytnuty smluvními stranami jako zeměmi původu takových zdrojů nebo jinými stranami, které si opatřily genetické zdroje v souladu s touto Úmluvou.

4. Přístup tam, kde je umožněn, musí vycházet ze vzájemně schválených podmínek a z ustanovení tohoto článku.

5. Přístup ke genetickým zdrojům musí podléhat předchozímu kvalifikovanému souhlasu smluvní strany poskytující takové zdroje, pokud není touto stranou stanoveno jinak.

6. Každá smluvní strana se bude snažit o rozvinutí a provádění vědeckého výzkumu založeného na genetických zdrojích poskytnutých jinými smluvními stranami s plnou účastí těchto stran, pokud možno v zemi původu genetických zdrojů.

7. Každá smluvní strana podnikne vhodná legislativní, administrativní a politická opatření v souladu s články 16 a 19 a tam, kde je to nezbytné, prostřednictvím finančního mechanismu vytvořeného na základě článků 20 a 21, s cílem spravedlivého a rovnoprávného rozdělení výsledků výzkumu a vývoje a zisku vyplývajícího z komerčního a jiného využívání genetických zdrojů se smluvní stranou poskytující takové zdroje. Takové rozdělení se musí dít na základě vzájemně odsouhlasených podmínek.

1. Každá smluvní strana, uznávajíc, že technologie zahrnují i biotechnologie a že jak přístup k technologiím, tak jejich převod mezi smluvními stranami jsou podstatnými prvky pro dosažení cílů této Úmluvy, zavazuje se v souladu s ustanoveními tohoto článku poskytnout a/nebo usnadnit přístup ostatním smluvním stranám k technologiím nebo předat technologie, které souvisejí s ochranou a trvale udržitelným využíváním biodiverzity nebo využívají genetické zdroje a nezpůsobují vážnější poškození životního prostředí.

2. Přístup k technologiím a jejich převod do rozvojových zemí ve smyslu odstavce 1 bude zajišťován a/nebo usnadňován za spravedlivých a maximálně výhodných podmínek, včetně koncesí nebo preferenčních podmínek na základě vzájemné dohody, a tam, kde je to nezbytné, v souladu s finančními mechanismy stanovenými v článcích 20 a 21. V případě technologií podléhajících patentovým nebo jiným vlastnickým právům bude takový přístup a převod zajištěn za podmínek, které respektují odpovídající a účinnou ochranu práv, která se týkají duševního vlastnictví a jsou s ní v souladu. Použití tohoto odstavce musí být v souladu s následujícími odstavci 3, 4 a 5.

3. Každá smluvní strana podnikne přiměřená legislativní, administrativní nebo politická opatření s cílem zajistit za vzájemně dohodnutých podmínek smluvním stranám, zvláště pokud jde o rozvojové země poskytující genetické zdroje, přístup k technologiím a předání technologií k využívání těchto zdrojů, včetně technologií chráněných patenty a jinými právy týkajícími se duševního vlastnictví; kde je to nezbytné, učiní tak prostřednictvím ustanovení článků 20 a 21 v souladu s mezinárodním právem a v souladu s následujícími odstavci 4 a 5.

4. Každá smluvní strana podnikne přiměřená legislativní, administrativní nebo politická opatření s cílem, aby soukromý sektor usnadnil přístup k technologiím, jejich společný vývoj a předání ve smyslu odstavce 1, a to ve prospěch jak vládních institucí, tak soukromého sektoru rozvojových zemí; v tomto směru bude dodržovat závazky obsažené v odstavcích 1, 2 a 3.

5. Smluvní strany, uznávajíce, že patenty a jiná práva týkající se duševního vlastnictví mohou mít vliv na naplňování této Úmluvy, budou spolupracovat v tomto směru v rámci národní legislativy a mezinárodního práva, aby zajistily, že taková práva tuto Úmluvu podporují a nejsou proti jejím cílům.

1. Smluvní strany budou usnadňovat výměnu informací vztahujících se k ochraně a trvale udržitelnému využívání biodiverzity ze všech veřejně přístupných zdrojů a budou přitom brát v úvahu zvláštní potřeby rozvojových zemí.

2. Tato výměna informací musí zahrnovat výměnu výsledků technického, vědeckého a socioekonomického výzkumu stejně jako informací o vzdělávacích a průzkumných programech, speciálních znalostech, domorodých a tradičních vědomostech jako takových i v kombinaci s technologiemi uvedenými v článku 16 odst. 1. To zahrnuje také, kde je to proveditelné, návratnost informací.

1. Pokud to bude nutné, budou smluvní strany podporovat mezinárodní technickou a vědeckou spolupráci na poli ochrany a trvale udržitelného využívání biodiverzity prostřednictvím vhodných mezinárodních a národních institucí.

2. Všechny smluvní strany budou při naplňování této Úmluvy podporovat mezinárodní technickou a vědeckou spolupráci s ostatními smluvními stranami, zvláště rozvojovými zeměmi, mezi jiným prostřednictvím tvorby a zavádění koncepcí na národní úrovni. Při podpoře takové spolupráce musí být věnována zvláštní pozornost tvorbě a posilování schopností jednotlivých národů prostřednictvím rozvoje schopností jejich obyvatel a vytvářením odpovídajících institucí.

3. Konference stran na svém prvním zasedání určí, jak vytvořit mechanismus mezinárodní výměny informací (clearing-house) na podporu a usnadnění technické a vědecké spolupráce.

4. Smluvní strany budou při naplňování cílů této Úmluvy a v souladu s národní legislativou a záměry podporovat a rozvíjet metody spolupráce při vývoji a využívání technologií, včetně domorodých a tradičních technologií. Za tímto účelem budou smluvní strany rovněž rozvíjet spolupráci při školení odborných pracovníků a výměně expertů.

5. Smluvní strany budou na základě vzájemné dohody podporovat vytváření společných výzkumných programů a společných podniků pro vývoj technologií odpovídajících cílům této Úmluvy.

1. Každá smluvní strana podnikne příslušná legislativní, administrativní nebo koncepční opatření, která umožní účinnou účast v biotechnologickém výzkumu těm zemím, zvláště rozvojovým, které poskytují genetické zdroje pro takový výzkum, pokud možno přímo v zemi, odkud tyto zdroje pocházejí.

2. Každá smluvní strana podnikne všechna proveditelná opatření na podporu a urychlení přednostního přístupu smluvních stran, zvláště rozvojových zemí, za rovnocenných a spravedlivých podmínek k výsledkům a přínosům využívání biotechnologií založených na genetických zdrojích poskytnutých těmito smluvními stranami. Takový přístup musí být založen na vzájemně dohodnutých podmínkách.

3. Strany uváží potřebu a modality protokolu, který stanoví příslušné postupy, včetně - a to zejména - dohody o poskytování včasných informací týkajících se bezpečného převodu, zacházení a využití jakéhokoli pozměněného živého organismu vzniklého pomocí biotechnologií, který by mohl mít nepříznivý účinek na ochranu a trvale udržitelné využívání biodiverzity.

4. Každá smluvní strana bude přímo nebo dotázáním jakékoli fyzické nebo právnické osoby v okruhu své působnosti zabývající se organismy zmíněnými v odstavci 3 poskytovat veškeré dostupné informace o předpisech o nakládání s nimi a o bezpečnostních předpisech požadovaných touto smluvní stranou při zacházení s takovými organismy; poskytne také veškeré dostupné informace o možném nepříznivém dopadu příslušných specifických organismů týkající se smluvních stran, v nichž mají být tyto organismy zaváděny.

1. Každá smluvní strana se zavazuje poskytnout v souladu se svými možnostmi finanční a jinou podporu pro ty činnosti na národní úrovni, které jsou zaměřeny k dosažení cílů této Úmluvy, v souladu se svými národními plány, prioritami a programy.

2. Strany patřící k rozvinutým zemím by měly poskytovat nové a dodatečné finanční zdroje, aby umožnily smluvním stranám rozvojových zemí plně pokrýt odsouhlasené zvýšené náklady při zavádění opatření, kterými naplňují závazky této Úmluvy, a mít prospěch z jejích ustanovení. Tyto náklady jsou dohodnuty mezi stranou patřící k rozvojovým zemím a institucionální strukturou uvedenou v článku 21 v souladu s politikou, strategií, programovými prioritami a kritérii výběru a seznamem zvýšených nákladů, jak je určí konference stran. Jiné strany, včetně zemí procházejících procesem přechodu k tržní ekonomice, mohou dobrovolně převzít povinnosti stran patřících k rozvinutým zemím. Pro účely tohoto článku sestaví konference stran na svém prvním zasedání seznam stran patřících k rozvinutým zemím a dalších stran, které dobrovolně převezmou povinnosti stran patřících k rozvinutým zemím. Konference stran bude pravidelně posuzovat a případně doplňovat tento seznam. Poskytování příspěvků na dobrovolném základě od ostatních zemí a zdrojů bude též podporováno. Realizace těchto závazků bude brát v úvahu potřebu odpovídajícího, předvídatelného a včasného toku prostředků a význam rozdělení zátěže mezi přispívající strany zahrnuté v seznamu.

3. Strany patřící k rozvinutým zemím mohou také zajistit a rozvojové země použít finanční zdroje spojené s uplatňováním této Úmluvy prostřednictvím dvoustranných, regionálních a jiných mnohostranných kanálů.

4. Rozsah, v němž strany patřící k rozvojovým zemím účinně splní své závazky podle této Úmluvy, bude záviset na účinném naplňování závazků této Úmluvy stranami z rozvinutých zemí ve vztahu k finančním zdrojům a převodu technologií a bude plně odrážet skutečnost, že hospodářský a sociální rozvoj a odstranění chudoby jsou prvními a převažujícími prioritami stran z rozvojových zemí.

5. Při akcích, které podnikají ohledně financování a převodu technologií, budou strany plně brát v úvahu specifické potřeby a zvláštní postavení nejméně rozvinutých zemí.

6. Smluvní strany také vezmou v úvahu zvláštní podmínky vyplývající ze závislosti na biodiverzitě, jejího rozšíření a lokalizace u stran patřících k rozvojovým zemím, zvláště u malých ostrovních států.

7. V úvahu musí být také vzata zvláštní situace rozvojových zemí, včetně těch, které jsou ekologicky nejzranitelnější, jako jsou země s pouštními a polopouštními zónami, pobřežními a horskými oblastmi.

1. Pro účely této Úmluvy bude ustaven mechanismus pro poskytování finančních zdrojů stranám patřícím k rozvojovým zemím na základě grantů nebo koncesí; jeho podstatné prvky jsou popsány v tomto článku. Tento mechanismus bude fungovat v rámci konference smluvních stran, pod jejím vedením a kontrolou. Činnost tohoto mechanismu bude prováděna na základě takové institucionální struktury, která bude dohodnuta konferencí stran na jejím prvním zasedání. Pro účely této Úmluvy určí konference stran politiku, strategii, programové priority a kritéria výběru týkající se přístupu k takovým zdrojům a jejich využití. Příspěvky budou takové, aby braly v úvahu potřebu předvídatelnosti, přiměřenosti a včasnosti toku finančních prostředků ve smyslu článku 20, v souladu s množstvím potřebných prostředků, které bude určováno pravidelně konferencí stran, a význam rozdělení zátěže mezi přispívající strany zařazené do seznamu podle článku 20 odst. 2. Stranami z rozvinutých a dalších zemí i z jiných zdrojů mohou být poskytovány také dobrovolné příspěvky. Mechanismus bude pracovat v rámci demokratického a průhledného systému řízení.

2. Sledujíc cíle této Úmluvy, konference smluvních stran na svém prvním zasedání stanoví politiku, strategii a programové priority, stejně jako podrobná kritéria a zásady výběru pro přístup a využití finančních zdrojů, včetně pravidelného a dlouhodobého sledování a hodnocení takového využití. Konference stran rozhodne o opatřeních k realizaci odstavce 1 tohoto článku po konzultaci s institucí pověřenou provozováním finančního mechanismu.

3. Konference stran posoudí účinnost mechanismu vytvořeného podle tohoto článku, včetně kritérií a zásad, uvedených v odstavci 2, nejpozději do dvou let po vstupu této Úmluvy v platnost; dále tak bude činit pravidelně. Na základě takového posouzení podnikne příslušné kroky ke zlepšení účinnosti tohoto mechanismu, pokud to bude nezbytné.

4. Smluvní strany zváží posílení stávajících finančních institucí k zajištění finančních zdrojů pro ochranu a trvale udržitelné využívání biodiverzity.

1. Ustanovení této Úmluvy se nesmí dotknout práv a povinností kterékoli ze smluvních stran vyplývajících z jakékoli stávající mezinárodní dohody, kromě případu, kdy by výkon takových práv a povinností způsobil vážné poškození nebo ohrožení biodiverzity.

2. Smluvní strany uplatní tuto Úmluvu ve vztahu k mořskému prostředí v souladu s právy a povinnostmi států vyplývajícími z mořského práva.

1. Konference smluvních stran je tímto ustavena. První zasedání konference stran bude svoláno výkonným ředitelem Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) ne později než jeden rok poté, co tato Úmluva vstoupí v platnost. Od té doby se budou konat řádná zasedání konference stran v pravidelných intervalech, které určí konference na svém prvním zasedání.

2. Mimořádná zasedání konference stran se budou konat tehdy, když to konference uzná za nutné, nebo na písemnou žádost kterékoli ze stran za předpokladu, že během šesti měsíců poté, co byla žádost oznámena ostatním stranám sekretariátem, bude podpořena nejméně jednou třetinou smluvních stran.

3. Konference stran všeobecnou shodou schválí a přijme pravidla postupu pro sebe a pro každý pomocný orgán, který případně ustaví, stejně jako finanční pravidla, podle nichž se bude řídit financování sekretariátu. Na každém řádném zasedání přijme rozpočet pro finanční období do příštího řádného zasedání.

5. OSN, její specializované agentury a Mezinárodní agentura pro atomovou energii, stejně jako kterýkoli stát, který není stranou této Úmluvy, mohou být zastoupeny jako pozorovatelé na zasedáních konference stran. Každé jiné orgány nebo agentury, ať vládní nebo nevládní, které mají kvalifikaci v oborech týkajících se ochrany a trvale udržitelného využívání biodiverzity a které informovaly sekretariát o svém přání být zastoupeny jako pozorovatelé na zasedání konference stran, mohou být připuštěny, pokud proti tomu alespoň jedna třetina stran nepředloží námitku. Připuštění a účast pozorovatelů bude podléhat pravidlům postupu schváleným konferencí stran.

2. Na svém prvním řádném zasedání určí konference stran sekretariát výběrem ze stávajících kompetentních mezinárodních organizací, které vyjádřily svou ochotu provádět funkce sekretariátu podle této Úmluvy.

1. Pomocný orgán pro vědecké, technické a technologické poradenství je tímto ustaven, aby poskytoval konferenci stran a podle potřeby jejím dalším pomocným orgánům včasná doporučení týkající se realizace této Úmluvy. Tento orgán bude otevřen pro všechny strany a bude multidisciplinární. Bude složen z představitelů vládního sektoru kompetentních v příslušném oboru. Bude konferenci stran pravidelně podávat zprávu o všech aspektech své práce.

3. Funkce, vnitřní směrnice, organizační a provozní záležitosti tohoto orgánu mohou být dále rozpracovány konferencí stran.

Každá smluvní strana bude v intervalech, které stanoví konference stran, předkládat konferenci stran zprávy o opatřeních, která přijala pro realizaci ustanovení této Úmluvy, a o jejich účinnosti při naplňování cílů této Úmluvy.

1. V případě sporu mezi smluvními stranami týkajícího se interpretace nebo uplatňování této Úmluvy dotčené strany budou hledat řešení jednáním.

2. Pokud dotčené strany nemohou dojít ke shodě jednáním, mohou společně vyhledat smírčí pomoc nebo požádat o zprostředkování třetí stranu.

4. Pokud strany, které jsou ve sporu, nepřijaly v souladu s odstavcem 3 takový nebo jiný postup, spor bude předložen ke smírčímu řízení v souladu s částí 2 přílohy II, jestliže se nedohodnou jinak.

5. Ustanovení tohoto článku bude platné i ve vztahu ke každému protokolu, pokud nebude v příslušném protokolu stanoveno jinak.

1. Smluvní strany budou spolupracovat při formulování a přijímání protokolů k této Úmluvě.

2. Protokoly budou přijímány na zasedání konference stran.

3. Text jakéhokoli navrženého protokolu bude sdělen smluvním stranám sekretariátem nejméně šest měsíců před takovým zasedáním.

1. Změny a doplňky této Úmluvy mohou být navrženy kteroukoli smluvní stranou. Změny a doplňky kteréhokoli protokolu mohou být navrženy kteroukoli stranou takového protokolu.

2. Změny a doplňky této Úmluvy budou přijímány na zasedání konference stran. Změny a doplňky kteréhokoli protokolu budou přijímány na zasedání stran příslušného protokolu. Text kteréhokoli navrženého doplňku nebo změny této Úmluvy nebo kteréhokoli protokolu, kromě případu, kdy je v protokolu stanoveno jinak, bude oznámen dotčeným stranám sekretariátem nejméně šest měsíců před jednáním, na kterém jsou navrženy k přijetí. Sekretariát také sdělí navržené změny a doplnění signatářům této Úmluvy pro informaci.

3. Strany vyvinou veškeré úsilí, aby dosáhly dohody o kterémkoli navrženém doplňku nebo o změně této Úmluvy či protokolu všeobecnou shodou. Pokud byly všechny prostředky k dohodě vyčerpány a dohody nebylo dosaženo, doplněk nebo změna mohou být v poslední instanci přijaty dvoutřetinovou většinou přítomných na jednání o této věci hlasujících stran a budou depozitářem předloženy všem stranám k ratifikaci, přijetí nebo schválení.

4. Ratifikace, přijetí nebo schválení doplňků nebo změn budou oznámeny depozitáři písemně. Změny a doplňky přijaté v souladu s odstavcem 3 vstoupí v platnost pro strany, které je přijaly, devadesátý den po uložení ratifikačních, přijímacích nebo schvalovacích listin nejméně dvěma třetinami smluvních stran této Úmluvy nebo stran dotčeného protokolu, kromě případu, kdy je v takovém protokolu stanoveno jinak. Podobně změny a doplňky vejdou v platnost pro každou další stranu devadesátého dne po tom, co tato strana uloží svou ratifikační, přijímací nebo schvalovací listinu ke změně nebo doplňku.

5. Pro účely tohoto článku označení "strany přítomné a hlasující" znamená strany přítomné a vyjadřující kladný nebo záporný postoj hlasováním.

1. Přílohy k této Úmluvě nebo jakémukoli protokolu musí tvořit nedílnou součást této Úmluvy nebo takového protokolu, a pokud není výslovně stanoveno jinak, odkaz na tuto Úmluvu nebo její protokoly zakládá zároveň odkaz na jakékoli přílohy těchto dokumentů. Takové přílohy budou omezeny na procedurální, vědecké, technické a administrativní záležitosti.

3. Návrh, přijetí a vstup v platnost doplňků a změn k přílohám této Úmluvy nebo ke kterémukoli protokolu budou podléhat stejnému postupu jako u návrhu, přijetí a vstupu v platnost příloh Úmluvy nebo příloh kteréhokoli protokolu.

4. Pokud jakákoli příloha nebo změna a doplněk přílohy se týkají doplňku nebo změny této Úmluvy nebo jakéhokoli protokolu, dodatečná příloha nebo změna a doplněk nesmí vstoupit v platnost, dokud nevstoupí v platnost změna a doplnění Úmluvy nebo dotčeného protokolu.

1. S výjimkou ustanovení odstavce 2 má každá smluvní strana této Úmluvy nebo jakéhokoli protokolu jeden hlas.

2. Organizace regionální ekonomické integrace ve věcech v rámci jejich kompetence budou uplatňovat své právo volby počtem hlasů rovným počtu jejich členských států, které jsou smluvními stranami této Úmluvy nebo příslušného protokolu. Takové organizace nebudou uplatňovat své volební právo, pokud jejich členské státy uplatňují své, a naopak.

1. Stát nebo organizace regionální ekonomické integrace se nemůže stát stranou protokolu, pokud není nebo se zároveň nestane smluvní stranou této Úmluvy.

2. Rozhodnutí podle kteréhokoli protokolu musejí být přijímána pouze stranami dotčeného protokolu. Kterákoli smluvní strana, která neratifikovala, nepřijala nebo neschválila protokol, se může zúčastnit jakéhokoli jednání stran tohoto protokolu jako pozorovatel.

Tato Úmluva bude předložena k podpisu v Rio de Janeiro všem státům a jakékoli organizaci regionální ekonomické integrace od 5. června 1992 do 14. června 1992 a v sídle OSN v New Yorku od 15. června 1992 do 4. června 1993.

1. Tato Úmluva a jakýkoli protokol budou podléhat ratifikaci, přijetí nebo schválení státy a organizacemi regionální ekonomické integrace. Ratifikační, přijímací nebo schvalovací listiny budou uloženy u depozitáře.

2. Jakákoli z organizací uvedených v odstavci 1, která se stane smluvní stranou této Úmluvy nebo kteréhokoli protokolu, aniž by kterýkoli z jejích členských států byl smluvní stranou, bude vázána všemi povinnostmi vyplývajícími z této Úmluvy nebo protokolu. V případě takových organizací, kde jeden nebo více států jsou smluvními stranami této Úmluvy nebo příslušného protokolu, organizace a její členské státy musí rozhodnout o rozdělení zodpovědnosti za plnění svých povinností z této Úmluvy nebo protokolů. V takových případech nebudou organizace a členské státy oprávněny vykonávat práva vyplývající z této Úmluvy nebo příslušného protokolu souběžně.

3. Ve svých ratifikačních, přijímacích nebo schvalovacích listinách organizace uvedené v odstavci 1 určí rozsah své kompetence vzhledem k záležitostem řízeným Úmluvou nebo příslušným protokolem. Tyto organizace budou také informovat depozitáře o jakékoli odpovídající změně v rozsahu jejich kompetence.

1. Tato Úmluva a jakýkoli protokol budou otevřeny přistoupení států a organizací regionální ekonomické integrace od data, kdy je Úmluva nebo dotčený protokol uzavřen pro podepsání stranami. Listiny o přistoupení budou ukládány u depozitáře.

2. Ve svých listinách o přistoupení organizace uvedené v odstavci 1 stanoví rozsah své kompetence vzhledem k záležitostem řízeným Úmluvou nebo příslušným protokolem. Tyto organizace také uvědomí depozitáře o jakékoli příslušné změně v rozsahu své kompetence.

3. Ustanovení článku 34 odst. 2 budou platit pro organizace regionální ekonomické integrace, které přistoupí k této Úmluvě nebo kterémukoli protokolu.

1. Tato Úmluva nabývá účinnosti devadesátého dne po datu uložení třicáté ratifikační, přijímací, schvalovací nebo přistupovací listiny.

2. Kterýkoli protokol nabude účinnosti devadesátého dne po datu uložení takového počtu ratifikačních, přijímacích, schvalovacích nebo přistupovacích listin, jaký je stanoven v příslušném protokolu.

3. Pro každou smluvní stranu, která ratifikuje, přijme nebo schválí tuto Úmluvu nebo k ní přistoupí po uložení třicáté ratifikační, přijímací, schvalovací nebo přistupovací listiny, nabývá Úmluva účinnosti devadesátého dne po datu uložení ratifikační, přijímací, schvalovací nebo přistupovací listiny touto smluvní stranou.

4. Kterýkoli protokol, pokud v něm není uvedeno jinak, nabývá účinnosti pro smluvní stranu, která jej ratifikuje, přijme, schválí nebo k němu přistoupí po jeho nabytí účinnosti podle odstavce 2, devadesátého dne po datu, kdy tato smluvní strana uloží svou ratifikační, přijímací, schvalovací nebo přistupovací listinu, nebo k datu, kdy tato Úmluva nabude účinnosti pro tuto smluvní stranu, podle toho, které datum bude pozdější.

5. Pro účely odstavců 1 a 2 nebude kterákoli listina uložená organizací regionální hospodářské integrace považována za dodatečnou vůči těm, které uloží členské státy takové organizace.

K této Úmluvě nemohou být činěny žádné výhrady.

1. Kdykoli po dvou letech od data, kdy pro ni Úmluva vstoupila v platnost, může smluvní strana odstoupit od Úmluvy písemným oznámením depozitáři.

2. Jakékoli takové odstoupení nastane po uplynutí jednoho roku po datu obdržení písemného oznámení depozitářem nebo k takovému pozdějšímu datu, které může být uvedeno v oznámení o odstoupení.

3. Kterákoli smluvní strana, která odstupuje od této Úmluvy, bude pokládána za odstoupivší také od všech protokolů, jichž je stranou.

Za předpokladu, že v souladu s požadavky článku 21 bude plně restrukturalizován Světový fond životního prostředí (Global Environment Facility) Rozvojového programu OSN (UNDP), Program OSN pro životní prostředí (UNEP) a Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj, bude tvořit prozatímní institucionální strukturu ve smyslu článku 21 pro období mezi vstoupením této Úmluvy v platnost a prvním zasedáním konference stran nebo dokud se konference stran nerozhodne, která institucionální struktura bude stanovena v souladu s článkem 21.

Sekretariát, který má být zajištěn výkonným ředitelem Programu OSN pro životní prostředí (UNEP), bude sekretariátem podle článku 24 odst. 2 na prozatímním základě pro období mezi vstoupením této Úmluvy v platnost a prvním zasedáním konference smluvních stran.

Generální tajemník OSN bude vykonávat funkci depozitáře této Úmluvy a veškerých protokolů.

Originál této Úmluvy se shodně autentickým textem v arabštině, čínštině, angličtině, francouzštině, ruštině a španělštině bude uložen u generálního tajemníka OSN.