271/2019 Sb. o stanovení postupů k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu

Schválený:
271/2019 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 24. října 2019
o stanovení postupů k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu
Změna: 177/2025 Sb.
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 22 odst. 1 písm. f) až i) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 41/2015 Sb., (dále jen "zákon"):
 
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška stanoví
a) způsob vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond (dále jen "vyhodnocení důsledků") při pořizování a zpracování územně plánovací dokumentace a způsob posuzování územně plánovací dokumentace včetně rámcového obsahu stanoviska,
b) obsah a způsob vyhodnocení důsledků u návrhů na stanovení dobývacích prostorů,
c) postupy k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu při stavební, těžební a průmyslové činnosti, terénních úpravách, při geologickém a hydrogeologickém průzkumu,
d) způsob provádění rekultivace půdy, obsah plánu rekultivace a podklady pro změnu rekultivace z titulu ochrany přírody a
e) náležitosti pedologického průzkumu.
Způsob vyhodnocení důsledků při pořizování a zpracování územně plánovací dokumentace
 
§ 2
(1) Předmětem vyhodnocení důsledků zásad územního rozvoje jsou plochy a koridory.
(2) Textová část vyhodnocení důsledků při pořizování a zpracování zásad územního rozvoje obsahuje
a) označení a navržené využití plochy nebo koridoru, jichž se předpokládaný zábor zemědělského půdního fondu (dále jen "zábor") týká,
b) odhad výměry záboru u jednotlivých ploch a koridorů podle jejich navrženého využití, který je dále členěn podle tříd ochrany; u koridoru se uvede výměra záboru zjištěná podle § 9 odst. 3 včetně členění podle tříd ochrany,
c) odhad výměry záboru u jednotlivých ploch a koridorů, na které bude po ukončení nezemědělské činnosti provedena rekultivace zpět na zemědělskou půdu, včetně souhrnu těchto výměr podle typu navrženého využití a souhrnu jejich výměr bez ohledu na typ navrženého využití,
d) souhrn výměr stanovených odhadem záboru podle typu navrženého využití ploch a koridorů, který je dále členěn podle tříd ochrany,
e) souhrn výměr stanovených odhadem záboru navrhovaných ploch a koridorů bez ohledu na typ navrženého využití, který je dále členěn podle tříd ochrany,
f) informace o existenci závlah1), odvodnění2) a stavbách k ochraně pozemku před erozní činností vody3), které se nacházejí na území více obcí nebo ovlivní území více obcí, v rozsahu územně analytických podkladů4), a
g) zdůvodnění řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější podle § 5 odst. 1 zákona.
(3) Údaje uvedené v odstavci 2 písm. a), b), d) a f) jsou zobrazeny graficky ve vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území4).
(4) Údaje uvedené v odstavci 2 písm. a) až f) se předkládají formou tabulky uvedené v příloze k této vyhlášce jako tabulka 1.
 
§ 3
(1) Předmětem vyhodnocení důsledků územního plánu jsou koridory, zastavitelné plochy, plochy přestavby a plochy změn v krajině; pro vyhodnocení důsledků při pořizování a zpracování územního plánu je rozhodující hlavní využití plochy, a není-li hlavní využití plochy stanoveno, je rozhodující přípustné využití plochy.
(2) Textová část vyhodnocení důsledků při pořizování a zpracování územního plánu obsahuje
a) označení a navržené využití plochy nebo koridoru, jichž se zábor týká,
b) výměru záboru podle navrženého využití jednotlivých ploch a koridorů, která je dále členěna podle tříd ochrany; u koridoru se uvede výměra záboru zjištěná podle § 9 odst. 3 včetně členění podle tříd ochrany,
c) odhad výměry záboru, na které bude po ukončení nezemědělské činnosti provedena rekultivace zpět na zemědělskou půdu, včetně souhrnu těchto výměr podle typu navrženého využití a souhrnu těchto výměr bez ohledu na typ navrženého využití,
d) souhrn výměr záboru podle typu navrženého využití ploch a koridorů, který je dále členěn podle tříd ochrany,
e) souhrn výměr záboru navrhovaných ploch a koridorů bez ohledu na typ navrženého využití, který je dále členěn podle tříd ochrany,
f) informaci o existenci závlah1), odvodnění2) a staveb k ochraně pozemku před erozní činností vody3), v rozsahu územně analytických podkladů4),
g) informaci o plochách a koridorech obsažených v platné územně plánovací dokumentaci, které obsahují zemědělskou půdu I. nebo II. třídy ochrany, a nemá-li návrhem územního plánu dojít ke změně využití těchto koridorů a ploch,
h) údaje o dotčení sítě účelových komunikací sloužících k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků a sítě polních cest navrhovaným řešením,
i) zdůvodnění řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější podle § 5 odst. 1 zákona.
(3) Grafická část vyhodnocení důsledků při pořizování a zpracování územního plánu obsahuje
a) zákres ploch a koridorů, na nichž se předpokládá zábor,
b) plochy záboru, u kterých se jedná výhradně o dočasné odnětí zemědělské půdy nebo dočasné odnětí převažuje,
c) hranice tříd ochrany, včetně bonitovaných půdně ekologických jednotek, v rozsahu územně analytických podkladů,
d) plochy zemědělské půdy pod závlahami1) a plochy zemědělské půdy s vybudovaným odvodněním2), v rozsahu územně analytických podkladů,
e) stavby k ochraně pozemku před erozní činností vody3), v rozsahu územně analytických podkladů4),
f) účelové komunikace sloužící k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků a polní cesty,
g) hranice zastavěného území,
h) hranice koridorů a ploch uvedených v informaci podle odstavce 2 písm. g) a
i) hranice katastrálních území.
(4) Údaje uvedené v odstavci 2 písm. a) až g) se předkládají formou tabulky uvedené v příloze k této vyhlášce jako tabulka 2.
 
§ 4
(1) Předmětem vyhodnocení důsledků regulačního plánu jsou jednotlivé pozemky.
(2) Textová část vyhodnocení důsledků při pořizování a zpracování regulačního plánu obsahuje
a) údaje z katastru nemovitostí o pozemku nebo jeho části, kterého se zábor týká, a to parcelní číslo, katastrální území, výměru, druh pozemku, způsob využití pozemku,
b) využití pozemku navržené regulačním plánem,
c) výměru záboru podle navrženého využití jednotlivých pozemků, která je dále členěna podle tříd ochrany,
d) odhad výměry záboru, na které bude po ukončení nezemědělské činnosti provedena rekultivace zpět na zemědělskou půdu, včetně souhrnu těchto výměr podle typu navrženého využití a souhrnu těchto výměr bez ohledu na typ navrženého využití,
e) souhrn výměr záboru podle typu navrženého využití pozemků, který je dále členěn podle tříd ochrany,
f) souhrn výměr záboru navrhovaných pozemků bez ohledu na typ navrženého využití, který je dále členěn podle tříd ochrany,
g) informaci o existenci závlah1), odvodnění2) a staveb k ochraně pozemku před erozní činností vody3), v rozsahu územně analytických podkladů4),
h) údaje o dotčení sítě účelových komunikací sloužících k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků a sítě polních cest navrhovaným řešením a
i) zdůvodnění řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější podle § 5 odst. 1 zákona.
(3) Údaje uvedené v odstavci 2 písm. a) až g) se předkládají formou tabulky uvedené v příloze k této vyhlášce jako tabulka 3.
(4) Grafická část vyhodnocení důsledků při pořizování a zpracování regulačního plánu obsahuje
a) zákres plochy záboru na snímku katastrální mapy s vyznačením navrhovaného trvalého a dočasného odnětí,
b) hranice tříd ochrany, včetně bonitovaných půdně ekologických jednotek,
c) plochy zemědělské půdy pod závlahami1) a plochy zemědělské půdy s vybudovaným odvodněním2), v rozsahu územně analytických podkladů4),
d) stavby k ochraně pozemku před erozní činností vody3), v rozsahu územně analytických podkladů4),
e) účelové komunikace sloužící k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků a polní cesty a
f) hranici zastavěného území.
 
§ 5
Obsah zdůvodnění navrhovaného řešení
Zdůvodnění řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější podle § 5 odst. 1 zákona, obsahuje
a) zdůvodnění navrženého řešení včetně vyhodnocení dodržení zásad plošné ochrany zemědělského půdního fondu stanovených v § 4 zákona, (dále jen "zásady ochrany zemědělského půdního fondu"); je-li návrh předkládán variantně, zdůvodnění obsahuje srovnání variant, a
b) prokázání výrazně převažujícího veřejného zájmu u záboru zemědělské půdy I. a II. třídy ochrany nad veřejným zájmem ochrany zemědělského půdního fondu podle § 4 odst. 3 zákona, nejedná-li se o případ podle § 4 odst. 5 zákona.
 
§ 6
Posuzování návrhu zásad územního rozvoje
(1) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu v návrhu zásad územního rozvoje nebo návrhu aktualizace zásad územního rozvoje posoudí plochy a koridory na základě vyhodnocení důsledků při pořizování a zpracování zásad územního rozvoje a odůvodnění zásad územního rozvoje jako celku z hlediska souladu se zásadami ochrany zemědělského půdního fondu, přičemž vychází zejména z údajů a požadavků podle § 2, 5 a 9.
(2) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu posoudí jednotlivé varianty samostatně, jedná-li se o návrh zpracovaný ve variantách.
(3) Na základě posouzení orgán ochrany zemědělského půdního fondu ve stanovisku podle § 5 odst. 2 zákona uvede jednotlivé plochy a koridory dotčené záborem, případně jejich části, s jejichž využitím v souladu s návrhem zásad územního rozvoje souhlasí, a plochy a koridory, případně jejich části dotčené záborem, s jejichž využitím v souladu s návrhem zásad územního rozvoje z důvodu ochrany zemědělského půdního fondu nesouhlasí. Plochy a koridory, případně jejich části, s jejichž navrženým využitím orgán ochrany zemědělského půdního fondu souhlasí, identifikuje označením, navrženým využitím a odhadem záboru, který je členěn podle tříd ochrany. Plochy a koridory, případně jejich části, s jejichž navrženým využitím orgán ochrany zemědělského půdního fondu nesouhlasí, identifikuje označením a navrženým využitím.
 
§ 7
Posuzování návrhu územního plánu
(1) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu posoudí návrh územního plánu na základě vyhodnocení důsledků při pořizování a zpracování územního plánu a odůvodnění návrhu územního plánu jako celku z hlediska souladu se zásadami ochrany zemědělského půdního fondu, přičemž vychází zejména z údajů a požadavků podle § 3, 5 a 9.
(2) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu dále posoudí návrh na vymezení zastavěného území a, jedná-li se o návrh zpracovaný ve variantách, posoudí orgán ochrany zemědělského půdního fondu jednotlivé varianty samostatně.
(3) Na základě posouzení orgán ochrany zemědělského půdního fondu ve stanovisku podle § 5 odst. 2 zákona uvede jednotlivé plochy a koridory dotčené záborem, případně jejich části, s jejichž využitím v souladu s návrhem územního plánu souhlasí, a plochy a koridory, případně jejich části dotčené záborem, s jejichž využitím v souladu s návrhem územního plánu z důvodu ochrany zemědělského půdního fondu nesouhlasí. Plochy a koridory, případně jejich části, s jejichž navrženým využitím orgán ochrany zemědělského půdního fondu souhlasí, identifikuje označením, navrženým využitím a odhadem záboru, který je členěn podle tříd ochrany. Plochy a koridory, případně jejich části, s jejichž navrženým využitím orgán ochrany zemědělského půdního fondu nesouhlasí, identifikuje označením a navrženým využitím.
(4) Návrh na vymezení zastavěného území orgán ochrany zemědělského půdního fondu buď potvrdí, nebo uvede požadavky na jeho úpravu.
 
§ 8
Posuzování návrhu regulačního plánu
(1) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu posuzuje návrh regulačního plánu na základě vyhodnocení důsledků při pořizování a zpracování regulačního plánu a odůvodnění návrhu regulačního plánu jako celku z hlediska souladu se zásadami ochrany zemědělského půdního fondu, přičemž vychází zejména z údajů a požadavků na vyhodnocení důsledků při pořizování a zpracování územně plánovací dokumentace podle § 4, 5 a 9.
(2) Jedná-li se o návrh zpracovaný ve variantách, orgán ochrany zemědělského půdního fondu posoudí jednotlivé varianty samostatně.
(3) Na základě posouzení orgán ochrany zemědělského půdního fondu ve stanovisku podle § 5 odst. 2 zákona uvede jednotlivé pozemky dotčené záborem, případně jejich části, s jejichž využitím v souladu s návrhem regulačního plánu souhlasí, a pozemky, případně jejich části dotčené záborem, s jejichž využitím v souladu s návrhem regulačního plánu z důvodu ochrany zemědělského půdního fondu nesouhlasí. Pozemky, případně jejich části, s jejichž navrženým využitím orgán ochrany zemědělského půdního fondu souhlasí, identifikuje označením, navrženým využitím a odhadem záboru, který je členěn podle tříd ochrany. Pozemky, případně jejich části, s jejichž navrženým využitím orgán ochrany zemědělského půdního fondu nesouhlasí, identifikuje označením a navrženým využitím.
 
§ 9
Společná ustanovení pro obsah a rozsah vyhodnocení důsledků při pořizování a zpracování územně plánovací dokumentace a pro způsob posuzování územně plánovací dokumentace
(1) Plochy, případně pozemky vymezené v územně plánovací dokumentaci se vyhodnocují pro celou výměru půdy náležející do zemědělského půdního fondu, která má být dotčena nezemědělskou činností.
(2) U ploch těžby nerostů se ve vyhodnocení důsledků při pořizování a zpracování územně plánovací dokumentace uvede
a) informace, zda se jedná o těžbu v dobývacím prostoru nebo mimo dobývací prostor,
b) plánovaný způsob těžby,
c) druh těženého nerostu nebo suroviny a
d) informace, zda po ukončení těžební činnosti bude možná rekultivace na zemědělskou půdu.
(3) Vyhodnocení výměry záboru u koridoru se provede vynásobením délky koridoru s odhadovanou šířkou tělesa stavby včetně započtení odhadované průměrné šíře náspů, zářezů a příkopů včetně ostatních součástí stavby. U staveb nadzemního nebo podzemního vedení, k jejichž realizaci je nutný souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, se za délku koridoru považuje součet odhadovaných délek vstupních šachet podzemního vedení a součet odhadovaných délek základů stožárů nadzemního vedení.
(4) Předpokládaný zábor zemědělského půdního fondu se nevyhodnocuje pro plochy a koridory územních rezerv.
(5) Odstavce 1 až 4 a ustanovení § 2 až 8 se použijí obdobně na variantní řešení územně plánovací dokumentace a při aktualizaci nebo změně územně plánovací dokumentace v rozsahu měněných částí.
 
§ 10
Obsah a způsob vyhodnocení důsledků při zpracovávání a projednávání návrhů na stanovení dobývacích prostorů
(1) Vyhodnocení důsledků při zpracovávání a projednávání návrhů na stanovení dobývacích prostorů žadatel o souhlas s návrhem na stanovení dobývacího prostoru zpracovává pro celou výměru půdy náležející do zemědělského půdního fondu, na které má být dobývací prostor stanoven, včetně jeho oddělených částí a včetně výměry ploch dotčených souvisejícími akcemi; pro účely této vyhlášky se souvisejícími akcemi rozumí odvaly, výsypky, odkaliště, úpravárenské plochy, provozní zařízení, deponie, manipulační pruhy, zařízení staveniště a dopravní napojení.
(2) Vyhodnocení důsledků při zpracovávání a projednávání návrhů na stanovení dobývacích prostorů obsahuje textovou část, grafickou část a studii rekultivace.
(3) Textová část vyhodnocení důsledků při zpracovávání a projednávání návrhů na stanovení dobývacích prostorů obsahuje
a) výměry pozemků nebo jejich částí, jichž se zábor týká, a jejich celkový součet, členěný na dočasné a trvalé odnětí,
b) výměry pozemků nebo jejich částí podle zařazení do bonitovaných půdně ekologických jednotek a tříd ochrany,
c) údaje z katastru nemovitostí o pozemcích nebo jejich částech, jichž se zábor týká, a to parcelní číslo, katastrální území, výměru, druh pozemku, způsob využití pozemku,
d) údaje o hydrologických a odtokových poměrech a sítích účelových komunikací sloužících k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků,
e) informace o existenci závlah1), odvodnění2) a stavbách k ochraně pozemku před erozní činností vody3),
f) údaje o územním systému ekologické stability,
g) údaje o úložných poměrech na ložisku a způsobu jeho dobývání, jako jsou mocnost suroviny, existence nebilančních bloků, výše hladiny podzemní vody, kóty těžební báze,
h) předběžnou bilanci skrývky,
i) údaje o umístění skrývky a souvisejících akcí,
j) odůvodnění, proč jsou řešení navržená v návrhu na stanovení dobývacího prostoru v území z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu nejvýhodnější, a
k) odůvodnění, proč je navržený způsob rekultivace z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu nejvýhodnější.
(4) Grafická část vyhodnocení důsledků při zpracovávání a projednávání návrhů na stanovení dobývacích prostorů obsahuje
a) snímek katastrální mapy s uvedením čísla parcel a s vyznačením hranic
1. navrhovaného dobývacího prostoru,
2. bonitovaných půdně ekologických jednotek a tříd ochrany,
3. bloků zásob nerostů podle výsledků geologického průzkumu,
4. plochy zemědělské půdy pod závlahami1) a plochy zemědělské půdy s vybudovaným odvodněním2) a
5. zastavěného území a
b) mapu širšího území v měřítku v podrobnosti nejméně 1: 10 000 s vyznačením hranic
1. navrhovaného dobývacího prostoru,
2. chráněného ložiskového území a
3. dalších dobývacích prostorů téže suroviny.
(5) Studie rekultivace obsahuje
a) informace o způsobu těžby, zejména těžební postupy, kótu těžební báze a výšku hladiny podzemní vody,
b) předběžnou bilanci skrývky a jejího umístění a předběžnou bilanci hlušiny a jejího umístění,
c) údaje o způsobu rekultivace, případně úpravy dobývacího prostoru, nepřichází-li zpětná rekultivace v úvahu, zejména druh pozemku po rekultivaci nebo úpravě,
d) výkres území dotčeného těžbou a souvisejícími akcemi s vyznačenými hranicemi pozemků v měřítku v podrobnosti nejméně 1: 5 000 s vyznačením navrhovaných způsobů rekultivace,
e) podélné a příčné řezy dobývacím prostorem, které charakterizují území po rekultivaci s vyznačením
1. nejnižší kóty dosažené povolenou povrchovou těžební činností,
2. výše hladiny podzemní vody,
3. úrovně terénu po rekultivaci a
4. navázání rekultivovaného území na okolní pozemky a
f) informace o předpokládaných následcích hornické činnosti nastalých poklesem terénu v důsledku těžby prováděné hlubinným způsobem.
Postupy k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu při stavební, těžební a průmyslové činnosti, terénních úpravách a při geologickém a hydrogeologickém průzkumu
 
§ 11
(1) Vyhodnocení důsledků při stavební, těžební a průmyslové činnosti, terénních úpravách, při geologickém a hydrogeologickém průzkumu a při budování, opravách a údržbě nadzemních a podzemních vedení obsahuje textovou část a grafickou část; podkladem pro grafickou část jsou snímky katastrální mapy.
(2) Vyhodnocení důsledků při stavební, těžební a průmyslové činnosti, při terénních úpravách a při geologickém a hydrogeologickém průzkumu a při budování, opravách a údržbě nadzemních a podzemních vedení žadatel o souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu zpracovává pro celou výměru půdy náležející do zemědělského půdního fondu, která má být dotčena záměrem a souvisejícími akcemi. U záměrů, které podléhají povolení podle jiných právních předpisů, se vychází z dokumentace potřebné k vydání povolení záměru.
(3) Vyhodnocení důsledků při těžební činnosti žadatel o souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu zpracovává v závislosti na účelu a způsobu těžby podle odstavců 4 a 5.
(4) Vyhodnocení důsledků těžební činnosti žadatel o souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu zpracovává pro celou výměru půdy náležející do zemědělského půdního fondu, která má být dotčena těžbou, v období deseti let, přičemž nerozhoduje, zda se jedná o těžbu v dobývacím prostoru nebo o těžbu na ložiscích, pro něž se dobývací prostor nestanovuje.
(5) Při hlubinném způsobu těžby žadatel o souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu zpracovává vyhodnocení důsledků při těžební činnosti pro celou výměru půdy náležející do zemědělského půdního fondu, která má být dotčena výstavbou důlních objektů a souvisejícími akcemi a následky hornické činnosti nastalými poklesem terénu v důsledku těžby prováděné hlubinným způsobem, případně z jiných příčin souvisejících s těžební činností.
 
§ 12
(1) Textová část vyhodnocení důsledků při stavební, těžební a průmyslové činnosti, terénních úpravách, při geologickém a hydrogeologickém průzkumu a při budování, opravách a údržbě nadzemních a podzemních vedení obsahuje
a) způsob provádění záměru a souvisejících akcí,
b) zdůvodnění potřeby, funkce a významu záměru a souvisejících akcí,
c) celkové zhodnocení předpokládaných důsledků záměru a souvisejících akcí na zemědělský půdní fond a zdůvodnění, proč je navrhované řešení z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu nejvýhodnější,
d) informaci, zda navrhované řešení vychází z platné územně plánovací dokumentace nebo ze schválených návrhů na stanovení dobývacích prostorů opatřených souhlasem s návrhem na stanovení dobývacího prostoru podle § 6 zákona,
e) popis činností související s geologickým a hydrogeologickým průzkumem, jedná-li se o geologický nebo hydrogeologický průzkum,
f) soupis odnímaných pozemků nebo jejich částí v členění podle katastrálního území a podle způsobu odnětí z časového hlediska (trvalé nebo dočasné); soupis se předkládá formou tabulek uvedených jako tabulky 4 a 5 v příloze k této vyhlášce; soupis obsahuje
1. údaje z katastru nemovitostí o pozemcích nebo jejich částech, kterého se zábor týká, a to parcelní číslo, katastrální území, výměru, druh pozemku, způsob využití pozemku,
2. celkové a odnímané výměry pozemků nebo jejich částí,
3. údaje o zařazení pozemků do bonitovaných půdně ekologických jednotek a tříd ochrany,
4. informace o existenci závlah1), odvodnění2) a stavbách k ochraně pozemku před erozní činností vody3),
g) součet výměry odnímané zemědělské půdy v členění podle katastrálních území a druhu odnětí z časového hlediska (trvalé nebo dočasné) v členění podle bonitovaných půdně ekologických jednotek; součet se předkládá formou tabulky uvedené v příloze k této vyhlášce jako tabulka 6.
(2) Jedná-li se o hlubinný způsob těžby, textová část vyhodnocení důsledků při těžební činnosti kromě náležitostí stanovených v odstavci 1 obsahuje dále období předpokládaného vzniku následků hornické činnosti nastalých poklesem terénu v důsledku těžby, rozsah, charakter těchto následků a opatření k jejich zahlazení.
 
§ 13
Grafická část vyhodnocení důsledků při stavební, těžební a průmyslové činnosti, terénních úpravách, při geologickém a hydrogeologickém průzkumu a při budování, opravách a údržbě nadzemních a podzemních vedení obsahuje zákres
a) hranic ploch odnímané zemědělské půdy v členění na pozemky odnímané podle způsobu odnětí z časového hlediska (trvalé nebo dočasné),
b) ploch zemědělské půdy pod závlahami1) a ploch zemědělské půdy s vybudovaným odvodněním2),
c) staveb k ochraně pozemku před erozní činností vody3),
d) hranic zastavěného území a zastavitelné plochy, má-li být záměr realizován na této ploše,
e) hranic bonitovaných půdně ekologických jednotek a tříd ochrany,
f) druhů pozemků podle katastru nemovitostí,
g) hranic jednotlivých etap těžby prováděné povrchovým způsobem s určením časového pořadí, případně jednotlivých etap souvisejících akcí, jedná-li se o těžbu,
h) hranic ploch s následky hornické činnosti nastalých poklesem terénu s uvedením období jejich předpokládaného vzniku, jedná-li se o hlubinný způsob těžby a
i) krajinných prvků na snímku katastrální mapy.
 
§ 14
(1) Předběžná bilance skrývky obsahuje
a) parcelní čísla a výměry pozemků, případně jejich částí včetně zákresu na snímku katastrální mapy, na kterých bude provedena skrývka,
b) bilanci skrývky s rozdělením na bilanci svrchních kulturních vrstev půdy a hlouběji uložených zúrodnění schopných zemin a
c) návrh hospodárného využití skrývky.
(2) Předběžná bilance skrývky se provádí na základě výsledků pedologického průzkumu.
(3) Pokud skrývka nemá být využita při rekultivaci odňatých pozemků, předběžná bilance skrývky obsahuje návrh jejího hospodárného využití především pro zemědělské účely na jiných pozemcích.
(4) Návrh hospodárného využití obsahuje uvedení místa deponií skrývky do doby jejího využití a způsob ochrany skrývky před zaplevelením, erozí, odnosem, znečištěním a odcizením.
(5) O činnostech souvisejících se skrývkou vede oprávněný ze souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu podle § 9 zákona protokol. Do protokolu se zaznamenává objem skrývky, přemístění, rozprostření či jiné využití a uložení skrývky, dále ochrana a ošetřování skrývky v dělení na svrchní kulturní vrstvy půdy a na hlouběji uložené zúrodnění schopné zeminy.
(6) Jedná-li se o odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, které nevyžaduje souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu podle § 9 odst. 8 zákona, skrývka a její ochrana se provádí podle odstavců 4 a 5 a podle § 8 zákona.
 
§ 14a
Náležitosti pedologického průzkumu
(1) Pedologický průzkum obsahuje
a) zákres odnímané plochy na snímku katastrální mapy s vyznačením hranic bonitovaných půdně ekologických jednotek, tříd ochrany a umístění pedologických sond,
b) fotodokumentaci všech provedených pedologických sond s přiloženým metrem tak, že v každém jednotlivém případě je s přesností na cm patrná mocnost jednotlivých zastižených půdních horizontů,
c) popis pedologických sond s uvedením klasifikace půdy, mocnosti humózních horizontů a mocnosti níže ležících horizontů, včetně popisu jejich charakteru a popisu hustoty pedologických sond,
d) zákres skrývkových oblastí v odnímané ploše na snímku katastrální mapy s vyznačením mocnosti skrývané vrstvy svrchní kulturní vrstvy půdy, případně hlouběji uložených zúrodnění schopných zemin; tento se nedokládá v případě, že skrývaná vrstva má v celé ploše stejnou mocnost,
e) slovní popis závěrů provedeného pedologického průzkumu obsahující informaci o navržené mocnosti skrývek svrchních kulturních vrstev půdy v odnímané ploše, mocnosti skrývky hlouběji uložených zúrodnění schopných zemin v odnímané ploše, nebo zdůvodnění, proč nebude skrývka těchto zemin provedena.
(2) Hustota pedologických sond se stanoví s přihlédnutím k výměře pozemku a k případné heterogenitě půdního pokryvu orientačně naznačené hranicemi kódů BPEJ. V případě homogenní plochy naznačené jednou mapovanou BPEJ je třeba provést minimálně 1 sondu/ha, při heterogenní skladbě půdního pokryvu danou výskytem více BPEJ je třeba provést nejméně 3 sondy/ha.
(3) Horizontální skladba půdního profilu pedologické sondy se dokumentuje minimálně do hloubky 0,8 metru, pokud to půdní profil umožňuje.
Způsob provádění rekultivace půdy, obsah plánu rekultivace a podklady pro změnu rekultivace
 
§ 15
(1) Oprávněný ze souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu podle § 9 zákona provede rekultivaci bezprostředně po ukončení nezemědělského využití zemědělské půdy, přičemž
a) odstraní na pozemcích dotčených nezemědělskou činností dočasné stavby, zařízení a jiné hmotné zbytky po nezemědělské činnosti,
b) provede činnosti a opatření technické a biologické rekultivace plynule v pořadí a rozsahu stanoveném ve schváleném plánu rekultivace a
c) vede po celou dobu provádění rekultivace protokol, v němž zaznamenává použité postupy při rekultivaci, průběh a termíny rekultivačních prací.
(2) Po ukončení poslední etapy biologické rekultivace oprávněný ze souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu podle § 9 zákona oznámí ukončení rekultivace orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal rozhodnutí o odvodech, za účelem provedení šetření v terénu a vydání potvrzení o ukončení odnětí zemědělské půdy podle § 11b odst. 2 zákona.
 
§ 16
(1) Plán rekultivace obsahuje
a) popis technické rekultivace a biologické rekultivace,
b) časový postup technické a biologické rekultivace,
c) časový postup etap odnímání pozemků,
d) mapové podklady zpracované na snímku katastrální mapy v měřítku v podrobnosti minimálně 1 : 5 000 s vyznačením údajů podle písmene b) a e), odstavce 2 písm. a) až j) a profily terénu před a po rekultivaci,
e) uvedení cílového druhu pozemku a způsobu využití pozemku po ukončení rekultivace a
f) rozpočet předpokládaných nákladů na provedení rekultivace.
(2) Popis technické rekultivace obsahuje
a) informace o skrývce a způsob jejího využití a umístění dočasných deponií,
b) informace o množství vydobyté hlušiny, místo a způsob jejího uložení,
c) cíl a způsob terénních úprav pozemků dotčených záměrem a souvisejícími akcemi včetně rozprostření skrývky,
d) způsob přípravy pozemků pro biologickou rekultivaci,
e) způsob úpravy vodního režimu,
f) meliorační opatření,
g) kóty
1. vytěženého prostoru,
2. zrekultivovaného terénu a
3. výše hladiny podzemní vody,
h) kótu maximální hladiny akumulované vody v případě rekultivace zřízením vodní plochy,
i) způsob úpravy závěrných svahů vytěženého prostoru a způsob jeho napojení na okolní terén,
j) způsob likvidace vybudovaných provozních zařízení a jejich dopravního napojení a
k) řešení dopravního napojení na rekultivované pozemky.
(3) Popis biologické rekultivace obsahuje v případě rekultivace
a) na zemědělskou půdu meliorační osevní postup včetně informací o agrotechnických operacích a o intenzitě hnojení, a pokud bude cílovým druhem pozemku trvalý travní porost, též druhové spektrum rostlin použitých k založení porostu,
b) zalesněním počty a plochy jednotlivých druhů dřevin na jednotlivých parcelách v kusech a v hektarech včetně informace o pěstebních a ochranných opatřeních,
c) zřízením vodní plochy údaj o ploše břehových porostů včetně počtu sazenic podle zastoupených druhů rostlin,
d) přírodě blízkou obnovou těžbou narušeného území údaje o požadovaném cílovém stavu pozemku, včetně uvedení výsledného druhu pozemku, a informace o opatřeních vedoucích k dosažení tohoto stavu.
 
§ 17
Podklady pro změnu plánu rekultivace z titulu ochrany přírody podle § 10 odst. 2 až 4 zákona nebo § 10a zákona, které se přiloží k žádosti o změnu souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu z důvodu změny rekultivace z titulu ochrany přírody, jsou
a) údaje z katastru nemovitostí o pozemcích nebo jejich částech, jichž se navrhovaná změna rekultivace týká, a to parcelní číslo, katastrální území, výměra, druh pozemku, způsob využití pozemku, a jejich zákres na snímku katastrální mapy,
b) srovnávací sestavení parcel, došlo-li k přečíslování pozemků od doby vydání souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu podle § 9 zákona,
c) výpočet výše odvodů, o kterou se dosud placené odvody sníží, a výše odvodů, která má být i nadále placena,
d) plán rekultivace upravený v důsledku změny rekultivace,
e) údaje o hospodárném využití skrývky z pozemků nebo jejich částí, na kterých v důsledku změny plánu rekultivace nebude rekultivace provedena,
f) výpočet procentního podílu plochy měněné na základě změny plánu k ploše řešené původně schváleným plánem rekultivace,
g) vyjádření orgánu ochrany přírody o vhodnosti ochrany území z titulu ochrany přírody a krajiny,
h) zákres hranic bonitovaných půdně ekologických jednotek s vyznačením tříd ochrany.
 
§ 18
Společná ustanovení
(1) Je-li pro postupy podle zákona a této vyhlášky vyžadován údaj o zařazení pozemků do bonitované půdně ekologické jednotky, případně do tříd ochrany a dotčený pozemek není bonitován, použije se bonitovaná půdně ekologická jednotka přiřazená jeho nejbližšímu pozemku. Pokud nebonitovaný pozemek sousedí s více bonitovanými pozemky, použije se bonitovaná půdně ekologická jednotka přiřazená pozemku, s nímž má nebonitovaný pozemek nejdelší hranici.
(2) Pro účely stanovení základní ceny zemědělského pozemku, který není bonitován, se vychází z průměrné základní ceny v Kč za m
2
zemědělských pozemků v daném katastrálním území, uvedené ve vyhlášce o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků5).
 
§ 19
Přechodná ustanovení
(1) Jestliže bylo podle stavebního zákona vyžádáno stanovisko podle § 5 odst. 2 zákona přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky a územně plánovací dokumentace, k níž bylo stanovisko vyžádáno, nebyla vydána přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, použije se na postupy podle § 5 odst. 2 zákona ohledně územně plánovací dokumentace vyhláška č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.
(2) V řízení podle § 6 odst. 2 zákona zahájeném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se vyhodnocení důsledků a studie rekultivace posuzuje podle vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.
(3) V řízení podle § 9 odst. 8 zákona zahájeném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se vyhodnocení důsledků a plán rekultivace posuzuje podle vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.
 
§ 20
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1. Vyhláška č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu.
2. Část druhá vyhlášky č. 153/2016 Sb., o stanovení podrobností ochrany kvality zemědělské půdy a o změně vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu.
 
§ 21
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení.
Ministr:
Mgr. Brabec v. r.
 
Příloha
Tabulka 1
Zábor zemědělského půdního fondu v návrhu zásad územního rozvoje


Tabulka 2
Zábor zemědělského půdního fondu v návrhu územního plánu


Tabulka 3
Zábor zemědělského půdního fondu v návrhu regulačního plánu


Tabulka 4
Soupis trvale odnímaných pozemků


Tabulka 5
Soupis dočasně odnímaných pozemků


Tabulka 6
Součet výměry trvale odnímané zemědělské půdy a součet výměry dočasně odnímané zemědělské půdy podle katastrálních území


Vybraná ustanovení novel
Čl.II vyhlášky č. 177/2025 Sb.
Přechodné ustanovení
Ustanovení § 14a se nevztahuje na žádosti o souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu a žádosti o jednotné enviromentální stanovisko podané před dnem nabytím účinnosti této vyhlášky.
1) § 2 odst. 1 až 3 vyhlášky č. 225/2002 Sb., o podrobném vymezení staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí a způsobu a rozsahu péče o ně.
2) § 2 odst. 4 až 6 vyhlášky č. 225/2002 Sb.
3) § 2 odst. 7 vyhlášky č. 225/2002 Sb.
4) Vyhláška č. 157/2024 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a jednotném standardu.
5) Vyhláška č. 298/2014 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků, ve znění pozdějších předpisů.