328/2025 Sb. o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí

(1) Národní politika výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí (dále jen „národní politika“) je strategický dokument pro oblast výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.

(3) Národní politiku schvaluje vláda.

(1) Poskytovatel je povinen zpracovat koncepci výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí poskytovatele (dále jen „koncepce poskytovatele“). V případě ústředního správního úřadu, jehož program realizuje Technologická agentura České republiky, je koncepci poskytovatele povinen zpracovat tento ústřední správní úřad.

(4) Koncepci poskytovatele schvaluje vláda po projednání Radou pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. Poskytovatel zveřejňuje koncepci poskytovatele na svých internetových stránkách.

(5) Poskytovatel nezpracovává koncepci poskytovatele, jestliže jsou náležitosti koncepce poskytovatele podle odstavců 2 a 3 uvedeny v jiném koncepčním dokumentu poskytovatele schvalovaném vládou po projednání Radou pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí a jestliže poskytovatel tento dokument zveřejní na svých internetových stránkách a uvede, že tento dokument je považován za koncepci poskytovatele.

(1) Dlouhodobou koncepci rozvoje výzkumné organizace (dále jen „koncepce výzkumné organizace“) je povinna zpracovat výzkumná organizace, která je příjemcem institucionální podpory nebo která o institucionální podporu žádá.

(3) Koncepce výzkumné organizace musí být zpracována v souladu s národní politikou a koncepcí poskytovatele institucionální podpory.

(4) Koncepci výzkumné organizace schvaluje poskytovatel institucionální podpory. Výzkumná organizace zveřejňuje koncepci výzkumné organizace na svých internetových stránkách. Výzkumná organizace na svých internetových stránkách koncepci výzkumné organizace nezveřejňuje, jestliže by tím porušila ustanovení § 7 odst. 1.

(5) Výzkumná organizace nezpracovává koncepci výzkumné organizace, jestliže jsou její náležitosti podle odstavců 2 a 3 uvedeny v jiném koncepčním dokumentu výzkumné organizace, který schvaluje poskytovatel institucionální podpory a ve kterém uvede, že tento dokument je považován za koncepci výzkumné organizace. Je-li jiným koncepčním dokumentem výzkumné organizace strategický záměr vzdělávací a tvůrčí činnosti vysoké školy, nevyžaduje se jeho schválení ze strany poskytovatele.

(1) Při provádění činností ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí jsou příjemce a partner povinni dodržovat etiku výzkumu a zásady vědecké integrity a dobré vědecké praxe. Poskytovatel v oblasti své působnosti podporuje dodržování etiky výzkumu a zásad vědecké integrity a dobré vědecké praxe.

(3) V rámci vnitřního systému pro ochranu etiky výzkumu, vědecké integrity a dobré vědecké praxe je příjemce institucionální podpory a příjemce systémové podpory povinen zřídit jednu nebo více etických komisí a stanovit pravidla pro její jednání, včetně pravidel řešení podjatosti, nebo zajistit výkon činností etické komise prostřednictvím etické komise jiného příjemce.

(4) Příjemce zajistí posouzení etickou komisí u výzkumu na člověku nebo na biologickém materiálu lidského původu, projektů zahrnujících práci s pokusnými zvířaty nebo práci s geneticky modifikovanými organismy.

(1) Příjemce institucionální podpory je povinen zajistit institucionální odolnost proti vlivovému působení cizí moci, kybernetickou a informační bezpečnost a dodržování předpisů a pravidel týkajících se ochrany duševního vlastnictví, mezinárodních kontrolních režimů a mezinárodních sankcí, a to v souladu se zásadou tak otevřeného přístupu k výsledkům, jak je jen možné.

(2) Příjemce institucionální podpory je povinen zpracovat a naplňovat bezpečnostní a krizovou koncepci. Bezpečnostní a krizová koncepce musí zohledňovat rizika související s nelegitimním ovlivňováním v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, ochranu bezpečnostních zájmů státu a zájem na rozvoji Evropského výzkumného prostoru.

(4) Příjemce institucionální podpory je povinen nejméně jednou za 3 roky vyhodnotit systém řízení rizik a v případě potřeby jej aktualizovat.

(1) Za účelem zajištění ochrany bezpečnostních zájmů státu lze pro utajení činnosti zpravodajských služeb použít zvláštní postupy při plnění povinností stanovených tímto zákonem. Tyto zvláštní postupy stanoví vláda svým usnesením.

(1) Návrh výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí vychází z národní politiky a obsahuje návrh výdajů na kalendářní rok a střednědobý výhled výdajů na období bezprostředně navazujících 2 let.

(2) Návrh výdajů jednotlivých rozpočtových kapitol podle odstavce 1 schvaluje vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.

(4) Návrhy výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí předloží správci rozpočtových kapitol Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí, která je s nimi projedná. Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí může vládě navrhnout úpravu návrhů výše výdajů.

(5) Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí předloží návrh celkové výše výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí jednotlivých rozpočtových kapitol podle odstavce 1, včetně návrhu střednědobého výhledu výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí vládě vždy nejpozději do 15. května; vláda jej projedná a po případných úpravách jej schválí do 20. června téhož roku. Po projednání vládou ho Ministerstvo financí zapracuje v souladu s rozpočtovými pravidly do návrhu zákona o státním rozpočtu.

Závaznými ukazateli příslušných rozpočtových kapitol jsou výdaje na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí celkem v členění na institucionální podporu celkem, účelovou podporu celkem a systémovou podporu celkem.

(1) Poskytnutí daru na financování výzkumu, vývoje inovací a transferu znalostí musí být uskutečněno na základě písemné smlouvy.

(2) Výzkumná organizace je oprávněna provádět výzkum v režimu účinné spolupráce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího blokové výjimky.

(3) Pravidla spolupráce soukromého kapitálu při financování výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, a to podmínky financování, sdílení a šíření dosažených výsledků a přístupu k právům duševního vlastnictví, stanoví vláda nařízením.

(1) Podporu lze poskytnout jen v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem a předpisy Evropské unie¹⁾, a to jako účelovou, institucionální nebo systémovou.

(2) Podpora může být poskytnuta pouze na způsobilé náklady. Druhy způsobilých nákladů stanoví vláda nařízením.

(3) Příjemce nebo partner, který je účetní jednotkou, vede v rámci účetnictví podle jiného právního předpisu pro každý projekt, pro poskytnutou institucionální podporu a pro každou činnost financovanou systémovou podporou oddělenou evidenci o vynaložených výdajích nebo nákladech a v rámci této evidence sleduje výdaje nebo náklady hrazené z podpory. To neplatí v případě výdajů nebo nákladů, které mají být vyúčtovány jako paušální. Příjemce nebo partner, který není účetní jednotkou, vede tuto oddělenou evidenci v rámci daňové evidence na základě zákona upravujícího daně z příjmů. Způsob vedení této evidence stanoví na základě zákona upravujícího daně z příjmů poskytovatel.

(2) Poskytovatel může v rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory stanovit, že část podpory, která má být podle rozhodnutí o poskytnutí podpory vyplacena v příslušném roce, bude proplacena jako zálohová platba. V takovém případě musí rozhodnutí o poskytnutí podpory stanovit příjemci povinnost vrátit zálohovou platbu pro případ, že nesplní podmínky pro poskytnutí podpory v příslušném roce nebo splnění těchto podmínek ve stanovené lhůtě neprokáže.

(3) Poskytovatel v návrhu programu stanoví, zda účelovou podporu poskytne buď jako zálohovou platbu na budoucí uznané náklady, nebo jako úhradu již vzniklých způsobilých nákladů, nebo jako jejich kombinaci.

(4) Je-li účelová podpora poskytována jako úhrada již vzniklých způsobilých nákladů, nebo jejich části, musí být ve smlouvě o poskytnutí podpory uvedeny lhůty, ve kterých příjemce předloží poskytovateli doklady o plnění podmínek. Poskytovatel vyhodnotí plnění podmínek příjemcem a posoudí výši způsobilých nákladů v souvislosti s plněním projektu. Lhůta pro zhodnocení plnění podmínek, posouzení způsobilých nákladů a pro proplacení uznaných nákladů je nejvýše 90 dnů a začíná plynout ode dne následujícího po předložení úplných dokladů příjemcem poskytovateli.

(1) Organizačním složkám státu je podpora poskytována prostřednictvím zvýšení výdajů v rozpočtové kapitole příjemce.

(2) Podporu poskytuje poskytovatel příjemci na základě smlouvy nebo rozhodnutí převodem z účtu poskytovatele na účet příjemce. Je-li příjemcem nebo partnerem organizační složka státu zabývající se výzkumem, vývojem, inovacemi a transferem znalostí, poskytovatel stanoví výdaje organizační složky státu, nebo požádá o provedení rozpočtového opatření podle rozpočtových pravidel.

(3) Pokud se na řešení projektu podílí partner, poskytuje poskytovatel příjemci účelovou podporu včetně její části určené partnerovi převodem na účet příjemce.

(2) Způsobilým je žadatel, který splňuje podmínky podpory podle odstavce 1 a který v případě, že je fyzickou osobou, není v pracovněprávním vztahu nebo ve služebním poměru k právnické osobě pověřené organizací výzev; to neplatí pro organizační jednotky organizační složky státu, zabývající se výzkumem, vývojem inovacemi a transferem znalostí.

(3) Požadavky způsobilosti žadatele podle odstavců 1 a 2 se vztahují na partnera obdobně.

(1) Žadatel prokazuje svou způsobilost podle § 48 odst. 1 písm. b) a c) při podání žádosti o poskytnutí podpory čestným prohlášením. Způsobilost podle § 48 odst. 1 písm. c) musí prokázat pouze ten žadatel, který v rámci projektu bude uskutečňovat činnost, ke které je předmětné oprávnění zapotřebí. Je-li způsobilost prokazována čestným prohlášením a poskytovatel má pochybnosti o pravdivosti takového čestného prohlášení, je poskytovatel oprávněn požadovat prokázání způsobilosti prostřednictvím listin prokazujících požadované skutečnosti. Organizační složky státu nebo organizační složky územních samosprávných celků, veřejné a státní vysoké školy, veřejné výzkumné instituce nebo příspěvkové organizace předkládají čestné prohlášení pouze k prokázání způsobilosti podle § 48 odst. 1 písm. c), pokud budou uskutečňovat činnost, ke které je předmětné oprávnění zapotřebí. Místo předložení čestného prohlášení může žadatel prokázat způsobilost způsobem podle zákona upravujícího právo na digitální služby nebo dokumenty uvedenými v § 50.

(2) Žadatel není povinen prokazovat způsobilost vyplývající z údajů, které podle zákona upravujícího právo na digitální služby poskytovatel nevyžaduje.

(3) V reakci na výzvu k podávání návrhů projektů předkládá žadatel listiny prokazující jeho způsobilost pouze jednou. Listiny nesmí být starší než 90 dnů.

(4) Vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, organizační složky státu, státní příspěvkové organizace, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí a příspěvkové organizace územních samosprávných celků nejsou povinny prokazovat způsobilost v tom rozsahu, v jakém ze zakladatelského právního jednání, zákona nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci, kterým byly založeny, vyplývá, že uvedenou způsobilost splňují.

(5) Jestliže poskytovatel požaduje k prokázání způsobilosti žadatele splnění dalších požadavků, stanoví způsob jejich prokázání. V případě účelové podpory musí poskytovatel tyto požadavky a způsob jejich prokázání stanovit předem v podmínkách výzvy k podávání návrhů projektů.

(6) Podání návrhu projektu se může zúčastnit i právnická osoba usazená v členském státě Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor nebo ve Švýcarské konfederaci nebo občan takového státu nebo dlouhodobě pobývající rezident na území České republiky nebo státní příslušník jiného státu, byl-li mu na území České republiky povolen pobyt za účelem výzkumu, pokud splňuje podmínky způsobilosti podle § 48 odst. 1 a 2.

(7) Partner prokazuje svoji způsobilost podle odstavců 1 až 6 obdobně.

(2) Je-li žadatelem osoba podle § 49 odst. 6 a nelze-li její způsobilost ověřit podle odstavce 1, vyzve poskytovatel takového žadatele, aby způsobilost prokázal listinami nebo dokladem obdobným výpisu z rejstříku trestů vydaným státem, ve kterém má sídlo, je-li právnickou osobou, nebo jehož je občanem nebo ve kterém převážně pobýval poslední tři roky přede dnem podání návrhu projektu v reakci na výzvu k podávání návrhů projektů, je-li fyzickou osobou, a které prokazují požadované skutečnosti. V takovém případě zahraniční osoba prokazuje způsobilost podle § 48 odst. 1 písm. d) a g) výpisem z příslušné evidence vedené podle právního řádu země svého sídla.

(3) U žadatele, který je českou právnickou osobou, poskytovatel zjistí údaje o jeho skutečném majiteli podle zákona o evidenci skutečných majitelů z evidence skutečných majitelů. Zjištěné údaje poskytovatel uvede v příslušném správním spisu. Pro tyto účely umožní Ministerstvo spravedlnosti poskytovateli získat způsobem umožňujícím dálkový přístup z evidence skutečných majitelů úplný výpis platných údajů a údajů, které byly vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů.

(4) Při ověřování způsobilosti partnera se odstavce 1 až 3 použijí obdobně.

(1) Žadatel nebo příjemce je povinen písemně informovat poskytovatele o změnách, které se týkají zrušení nebo přeměny právnické osoby, údajů požadovaných pro prokázání způsobilosti nebo které by mohly mít vliv na řešení projektu nebo jiných podpořených činností, a to do 7 pracovních dnů ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozvěděl.

(2) Příjemce není povinen informovat poskytovatele o změně údajů vztahujících se k jeho způsobilosti, které podle zákona upravujícího právo na digitální služby¹⁴⁾ poskytovatel nevyžaduje.

(3) Příjemce je povinen bez zbytečného odkladu písemně informovat poskytovatele o tom, že byl pravomocně odsouzen pro trestný čin související s předmětem jeho činnosti, nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen; je-li žadatelem právnická osoba, týká se tento požadavek i osob, které vykonávají funkci statutárního orgánu žadatele nebo člena jeho statutárního orgánu. Poskytovatel si také může ohledně příjemce vyžádat výpis z rejstříku trestů.

(1) V případě, kdy byl příjemce pravomocně odsouzen pro trestný čin podle § 48 odst. 1 písm. a), může poskytovatel smlouvu o poskytnutí podpory vypovědět. Výpovědní lhůta se pro tento případ nesjednává a z tohoto důvodu zaniká závazek ze smlouvy ke dni doručení výpovědi příjemci. Příjemce je povinen vrátit zpět poskytovateli tu část podpory, která byla dotčena výpovědí.

(2) Došlo-li po vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory k pravomocnému odsouzení příjemce pro trestný čin podle § 48 odst. 1 písm. a) anebo nastaly důvody k odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci podle rozpočtových pravidel, zahájí poskytovatel řízení o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci podle rozpočtových pravidel.

(1) Institucionální podporu využívá výzkumná organizace na plnění koncepce výzkumné organizace.

(2) Výzkumná organizace, která je příjemcem institucionální podpory, zajišťuje transfer svých výsledků výzkumu, vývoje a inovací, které mají potenciál tvořit společenské a ekonomické hodnoty, v souladu se zásadou tak otevřeného přístupu, jak je jen možné.

(4) Institucionální podpora nesmí být poskytována téže výzkumné organizaci více poskytovateli současně.

(1) Institucionální podpora je poskytována z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí v souladu s pravidly veřejné podpory formou dotace právnickým osobám anebo zvýšením výdajů organizačních složek státu zabývajících se výzkumem, vývojem, inovacemi a transferem znalostí.

(2) Institucionální podpora je poskytována výzkumné organizaci pouze v souladu s koncepcí výzkumné organizace a na základě hodnocení výzkumné organizace, a to na dobu 5 let.

(3) Institucionální podporu může výzkumná organizace využít i na zřízení právnické osoby zřizované za účelem transferu svých výsledků výzkumu, vývoje a inovací. V případě, že institucionální podpora nemá charakter veřejné podpory podle zákona o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory, je poskytovatel povinen v rozhodnutí o poskytnutí podpory stanovit podmínky tak, aby veškeré plnění, které výzkumná organizace coby zakladatel nebo společník obdrží od právnické osoby zřízené za účelem transferu výsledků výzkumu, vývoje a inovací, bylo použito na provádění výzkumu, vývoje a inovací ze strany výzkumné organizace.

(4) Organizační složka státu nebo státní příspěvková organizace, která je výzkumnou organizací, je oprávněna za účelem transferu znalostí uzavírat licenční smlouvy a smlouvy o postoupení majetkových práv nebo výkonu majetkových práv k výsledkům vlastního výzkumu, vývoje nebo inovací. Ustanovení § 14 odst. 7, § 19b odst. 3 až 5 a § 19c a 32 zákona č. 219/2000 Sb. se nepoužijí. Souhlas zřizovatele se nevyžaduje.

(5) Výzkumný pracovník v základním pracovněprávním vztahu k výzkumné organizaci, která je příjemcem institucionální podpory, je povinen tuto výzkumnou organizaci informovat o každém svém dalším současně vykonávaném pracovněprávním vztahu v případech, kdy jde o výkon vědecké nebo pedagogické činnosti. Obdobnou informační povinnost má i uchazeč o zaměstnání, který s danou výzkumnou organizací sjednává pracovněprávní vztah, jehož předmětem je provádění výzkumu. Výzkumná organizace informuje výzkumného pracovníka nebo uchazeče při sjednávání pracovněprávního vztahu, že je příjemcem institucionální podpory.

(1) Poskytovatel stanoví v rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory nebo v rozpočtovém opatření účel podpory a podmínky, které musí v souvislosti s použitím podpory příjemce splnit tak, aby odpovídaly koncepci výzkumné organizace, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak¹⁵⁾.

(2) V rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory nebo v rozpočtovém opatření je poskytovatel povinen dále stanovit povinnosti výzkumné organizace podle hlavy druhé části druhé tohoto zákona, které musí příjemce v souvislosti s použitím dotace splnit. Za porušení těchto povinností nebo za selhání vnitřního systému pro ochranu etiky výzkumu, vědecké integrity a dobré vědecké praxe nebo systému řízení rizik může poskytovatel stanovit v rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory nižší odvod. Postupuje při tom podle § 14 odst. 4 a 5 rozpočtových pravidel. Poskytovatel není oprávněn označit tyto povinnosti v rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory za povinnosti, jejichž nedodržení není neoprávněným použitím institucionální podpory.

(3) Výše institucionální podpory se odvíjí od závěrů hodnocení výzkumné organizace. Poskytovatel může přihlédnout při stanovení výše institucionální podpory i k jiným podkladům a skutečnostem. Své rozhodnutí podle věty druhé musí odůvodnit a na vyžádání předložit Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.

(4) Rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory pracovištím Akademie věd České republiky je prvním úkonem poskytovatele v řízení. Ustanovení § 14j až 14l rozpočtových pravidel se nepoužijí.

(5) Kromě důvodů stanovených v rozpočtových pravidlech může poskytovatel zahájit řízení o odnětí institucionální podpory, pokud není naplňována koncepce výzkumné organizace. Ustanovení § 15 odst. 5 rozpočtových pravidel se v takovém případě nepoužije.

(3) Systémovou podporu na velkou výzkumnou infrastrukturu, systémovou podporu na testovací a experimentální infrastrukturu nebo systémovou podporu na sdílené činnosti poskytne příslušný poskytovatel až po schválení vládou. Návrh podpory velké výzkumné infrastruktury, návrh podpory testovací a experimentální infrastrukturu nebo návrh podpory sdílených činností schvaluje vláda.

(4) Výše systémové podpory na velkou výzkumnou infrastrukturu se odvíjí od závěrů hodnocení velké výzkumné infrastruktury. Poskytovatel může přihlédnout při stanovení výše systémové podpory i k jiným podkladům a skutečnostem. Své rozhodnutí musí odůvodnit a na vyžádání předložit Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.

(5) Při stanovení výše systémové podpory na testovací a experimentální infrastrukturu postupuje poskytovatel podle odstavce 4 obdobně.

(2) Akademie věd České republiky poskytuje systémovou podporu na náklady spojené s činností Akademie věd České republiky podle zákona o Akademii věd České republiky na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace.

(1) Hodnocení výzkumné organizace provádí podle metodiky hodnocení výzkumných organizací příslušný poskytovatel a Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.

(2) Výzkumná organizace, která není příjemcem institucionální podpory, je zapsaná v evidenci výzkumných organizací a má v informačním systému výzkumu, vývoje a inovací vloženy výsledky alespoň za posledních 5 let, může požádat poskytovatele institucionální podpory, do jehož působnosti náleží, o zařazení do hodnocení výzkumných organizací.

(3) Vyhoví-li poskytovatel žádosti výzkumné organizace, vyrozumí Radu pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. Hodnocení této výzkumné organizace se provede podle metodiky hodnocení výzkumných organizací při nejbližším hodnocení výzkumných organizací, následujícím po schválení žádosti o zařazení do hodnocení výzkumných organizací.

Poskytovatel, který poskytuje podporu ne více než 5 příjemcům, provádí veřejnosprávní kontrolu u každého příjemce alespoň jedenkrát za 5 let.

(1) Poskytovatel je povinen provádět hodnocení plnění cílů projektu a využívání podpory a účelnosti vynaložených nákladů projektu. Hodnocení včetně zhodnocení dosažených výsledků a jejich právní ochrany se provádí vždy po ukončení řešení projektu. V případě, že doba, po kterou se poskytuje podpora, je delší než 2 roky, je poskytovatel povinen provést hodnocení rovněž nejméně jedenkrát v průběhu řešení projektu.

(2) Poskytovatel je povinen při závěrečném hodnocení projektů po ukončení jejich řešení zhodnotit dosažení cílů stanovených ve smlouvě o poskytnutí podpory, dosažené výsledky projektu, jejich vztah k cílům projektu a údaje předat do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací.

(3) Hodnocení velkých výzkumných infrastruktur zajišťuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy podle metodiky zpracované na základě zásad hodnocení velkých výzkumných infrastruktur podle § 9 odst. 2 písm. c).

(4) Hodnocení testovacích a experimentálních infrastruktur zajišťuje poskytovatel podle metodiky zpracované na základě zásad hodnocení testovacích a experimentálních infrastruktur podle § 10 odst. 2 písm. c).

(5) Způsob hodnocení sdílených činností a jejich financování je součástí návrhu sdílených činností. Hodnocení provede poskytovatel systémové podpory na sdílené činnosti. Výsledek hodnocení předloží poskytovatel Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí ke stanovisku a vládě pro informaci.

(1) Způsob hodnocení programu a jeho dopadů vychází ze zásad hodnocení programů a je součástí návrhu příslušného programu.

(2) Hodnocení programu a jeho dopadů zajišťuje poskytovatel účelové podpory. Hodnocení dopadů programu připraveného ústředním správním úřadem a realizovaného Technologickou agenturou České republiky zajišťuje ve spolupráci s Technologickou agenturou České republiky ústřední správní úřad, který program připravil.

(3) Výsledek hodnocení programu a jeho dopadů předloží poskytovatel účelové podpory nebo ústřední správní úřad, který program připravil, vládě pro informaci.

(4) Při hodnocení programu zaměřeného na mezinárodní spolupráci postupuje poskytovatel podle odstavce 1, pokud pravidla příslušného mezinárodního programu výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí nestanovují jinak.

(1) Příjemce zveřejňuje informace o provedeném výzkumu, vývoji a inovacích a jejich výsledcích, autorech nebo původcích výsledků a důvěrnosti údajů formou otevřeného přístupu, který musí být dálkový, bezplatný a který umožní koncovému uživateli opakované využití těchto informací.

(2) Výzkumná organizace, jejíž výzkumná činnost je financována z veřejných prostředků a která šíří výsledky svého výzkumu v publikacích základního výzkumu, uloží rozmnoženinu konečné verze vědecké publikace přijaté ke zveřejnění v institucionálních nebo tematických repozitářích, určených k dlouhodobému uchovávání a šíření digitálních objektů a zajišťující uložení, ochranu, integritu, autenticitu a zpřístupnění digitálních objektů.

(3) Poskytovatel podporuje předávání informací o jím financovaném výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí a jejich výsledcích orgánům veřejné správy pro rozhodování a tvorbu strategických dokumentů a veřejnosti za účelem zlepšení dostupnosti znalostí a vzdělávání.

(4) Jestliže by postupem podle odstavců 1 až 3 došlo k zásahu do práva na ochranu soukromí, práva na ochranu obchodního tajemství, bezpečnosti nebo obrany státu, kybernetické bezpečnosti výzkumné organizace nebo jiných oprávněných zájmů poskytovatele nebo příjemce, postupují poskytovatel nebo příjemce v souladu se zásadou tak otevřeného přístupu k výsledkům, jak je jen možné.

(1) Příjemce zajistí správu údajů z výzkumu, kterými jsou dokumenty v elektronické podobě, s výjimkou vědeckých publikací, které jsou shromažďovány nebo vytvářeny v průběhu činností vědeckého výzkumu a jsou používány jako důkazy v procesu výzkumu, nebo které jsou akceptovány výzkumnou obcí jako nezbytné k validaci zjištění a výsledků výzkumu, vytvořených nebo užitých ve výzkumu podpořeném z veřejných prostředků podle tohoto zákona tak, aby byly dohledatelné, přístupné a opakovaně využitelné.

(2) Příjemce bezplatně poskytne třetí osobě údaje z výzkumu, které byly již dříve zveřejněny prostřednictvím institucionálního nebo tematického repozitáře a které nejsou chráněny podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné tvůrčí činnosti nebo které jsou chráněny pouze zvláštním právem pořizovatele databáze podle jiného právního předpisu¹⁶⁾, jehož je příjemce vykonavatelem. Povinnost podle věty první se vztahuje pouze na údaje z výzkumu vytvořené nebo shromážděné ve výzkumu podporovaném podle tohoto zákona, který byl hrazen z veřejných prostředků.

(3) Příjemce poskytne údaje z výzkumu a informace o nich v otevřeném a strojově čitelném formátu a za takových podmínek, které jsou objektivní, přiměřené, nevýlučné, nediskriminační a neomezují způsob ani účel následného využití poskytovaných údajů z výzkumu.

(4) V případě, že jsou údaje z výzkumu již zveřejněny způsobem umožňujícím bezplatný dálkový přístup, postačuje ke splnění povinnosti podle odstavců 1 a 2 uvedení odkazu, kde jsou tyto údaje z výzkumu již zveřejněny.

(5) Příjemce může odmítnout poskytnutí údajů z výzkumu v případech, kdy by jím došlo k zásahu do práva na ochranu soukromí včetně osobních údajů, práva na ochranu duševního vlastnictví, práva na ochranu obchodního tajemství, bezpečnosti nebo obrany státu, kybernetické bezpečnosti nebo jiných oprávněných zájmů příjemce, zejména zájmu na transferu znalostí.

(6) Příjemce, který není povinen poskytovat informace podle jiného právního předpisu¹⁷⁾, může odmítnout poskytnutí údajů z výzkumu v případech, kdy výzkum nebyl financován z veřejných prostředků.

(1) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zákonem č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Pokud došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona k zahájení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, k vyhlášení zadávacího řízení veřejných zakázek, k vyhlášení výzvy k předložení žádostí o udělení podpory, k zahájení řízení o poskytnutí podpory v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, k zahájení řízení o zápis do seznamu výzkumných organizací, dokončí se takové veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, zadávání, výzvy k předložení žádosti o udělení podpory, řízení o poskytnutí podpory v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a řízení o zápis do seznamu výzkumných organizací podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Právní poměry vzniklé postupem podle věty první se řídí dosavadními právními předpisy.

(3) Grantová agentura České republiky je oprávněna v roce 2027 vyhlásit veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a to v souladu s příslušnou skupinou grantových projektů schválenou podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Grantová agentura České republiky je povinna předložit návrhy programů výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí vládě podle tohoto zákona nejpozději ve lhůtě podle § 59 odst. 1 tak, aby programy mohly být schváleny vládou před předložením návrhu výdajů podle § 42 na rok 2028.

(4) Při přípravě návrhu výdajů státního rozpočtu na rok 2027 a při přípravě návrhu programu, který má být zahájen v roce 2027, se postupuje podle § 42, 43, 59 a 60.

(5) Pokud došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona k zahájení řízení o schválení výzkumné organizace pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, dokončí se takové řízení podle zákona č. 341/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(6) Poskytovatel institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za poskytovatele institucionální podpory podle tohoto zákona v případech, kdy o jejím poskytnutí rozhodl v souladu s § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(7) Poskytovatel institucionální podpory vydá rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory až pro první kalendářní rok následující po posledním kalendářním roce, pro který byla příslušnému příjemci poskytnuta podpora poskytovatelem institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(8) Výzkumní pracovníci, kteří ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vykonávají závislou práci v základním pracovněprávním vztahu k výzkumné organizaci, která je příjemcem institucionální podpory, jsou povinni oznamovací povinnost podle § 54 odst. 5 splnit nejpozději do 4 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(9) Podle zvláštních postupů stanovených vládou podle § 40 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze tam, kde je to z povahy věci možné, přiměřeně postupovat do schválení zvláštních postupů podle § 8 tohoto zákona.

(1) Informační systém výzkumu, vývoje a inovací podle § 30 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za informační systém výzkumu, vývoje a inovací podle tohoto zákona.

(2) Při předávání údajů vztahujících se k podpoře poskytnuté podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, jejich zařazování a poskytování se postupuje podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Seznam výzkumných organizací podle § 33a zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za evidenci výzkumných organizací podle tohoto zákona.

(4) Seznam výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků podle § 30b zákona č. 341/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za evidence osob provádějících výzkum oprávněných k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích států podle tohoto zákona.

(5) Ukládá-li tento zákon poskytovateli uveřejnit údaje prostřednictvím informačního systému pro administraci, je poskytovatel povinen do dne nabytí účinnosti § 91 a 92 zajistit uveřejnění takových údajů jiným vhodným způsobem umožňujícím dálkový přístup. Přede dnem nabytí účinnosti § 91 a 92 je poskytovatel povinen ověřit způsobilost žadatele podle § 48 odst. 1 písm. a), d) až h) v informačních systémech veřejné správy, které jsou mu přístupné.

(6) Rada pro výzkum, vývoj a inovace podle § 35 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za Radu pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí podle tohoto zákona. Členství a funkční období členů Rady pro výzkum, vývoj a inovace podle § 35 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za členství a funkční období členů Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí podle tohoto zákona. Předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace podle § 35 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za předsedu Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí podle tohoto zákona.

(1) Grantová agentura České republiky podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je Grantovou agenturou České republiky podle tohoto zákona. Technologická agentura České republiky podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je Technologickou agenturou České republiky podle tohoto zákona.

(2) Členství a funkční období členů předsednictva Grantové agentury České republiky podle § 36 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za členství a funkční období členů předsednictva Grantové agentury České republiky podle tohoto zákona. Předseda Grantové agentury České republiky podle § 36 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za předsedu Grantové agentury České republiky podle tohoto zákona.

(3) Členství a funkční období členů vědecké rady Grantové agentury České republiky podle § 36 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za členství a funkční období členů vědecké rady Grantové agentury České republiky podle tohoto zákona. Členství a funkční období členů kontrolní rady Grantové agentury České republiky podle § 36 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za členství a funkční období členů kontrolní rady Grantové agentury České republiky podle tohoto zákona.

(4) Členství a funkční období členů předsednictva Technologické agentury České republiky podle § 36a zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za členství a funkční období členů předsednictva Technologické agentury České republiky podle tohoto zákona. Předseda Technologické agentury České republiky podle § 36a zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za předsedu Technologické agentury České republiky podle tohoto zákona.

(5) Členství a funkční období členů výzkumné rady Technologické agentury České republiky podle § 36a zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za členství a funkční období členů výzkumné rady Technologické agentury České republiky podle tohoto zákona. Členství a funkční období členů kontrolní rady Technologické agentury České republiky podle § 36a zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za členství a funkční období členů kontrolní rady Technologické agentury České republiky podle tohoto zákona.

(1) Návrh první systemizace služebních a pracovních míst Grantové agentury České republiky předseda Grantové agentury České republiky po projednání s Ministerstvem financí předloží Ministerstvu vnitra do 1 měsíce ode dne vyhlášení tohoto zákona, ne však dříve, než je termín stanovený podle § 17 odst. 2 zákona o státní službě pro předložení návrhů systemizace pro rok 2027 jednotlivými služebními orgány.

(2) Pokud návrh systemizace podle odstavce 1 nebude schválen před 1. lednem 2027, bude v období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne nabytí účinnosti systemizace podle odstavce 1 systemizace tvořena pracovními místy a organizační struktura tvořena organizační strukturou Grantové agentury České republiky podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů zaměstnanců České republiky zařazených ke dni bezprostředně předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona k výkonu práce v Grantové agentuře České republiky přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Grantovou agenturu České republiky podle tohoto zákona.

(4) Dosavadního zaměstnance Grantové agentury České republiky předseda Grantové agentury České republiky ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zařadí na odpovídající služební nebo pracovní místo podle schválené systemizace podle odstavce 1 a na ni navazující organizační struktury; doba, na niž bylo sjednáno trvání pracovního poměru tohoto zaměstnance s Grantovou agenturou České republiky, tím není dotčena. Zaměstnanec zařazený na služební místo je oprávněn vykonávat činnosti, které zahrnuje státní služba, a přísluší mu plat podle zákona o státní službě.

(5) Dosavadní zaměstnanec, který je podle odstavce 4 zařazen na služební místo, které je služebním místem představeného, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za státního zaměstnance ve služebním poměru na dobu neurčitou a představeného. Službu na služebním místě představeného může vykonávat nejdéle do doby, než bude toto služební místo obsazeno na základě výsledku výběrového řízení podle zákona o státní službě vyhlášeného nejpozději 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jedná-li se o ředitele sekce, nebo nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jedná-li se o ředitele odboru nebo vedoucího oddělení. Do doby trvání služebního poměru tohoto státního zaměstnance se započítává doba trvání pracovního poměru v Grantové agentuře České republiky, který vzniku služebního poměru bezprostředně předcházel. U tohoto státního zaměstnance platí, že vznikem služebního poměru úspěšně vykonal obecnou část úřednické zkoušky a zvláštní část úřednické zkoušky pro obor služby, k jehož výkonu byl na služební místo zařazen; předseda Grantové agentury České republiky mu o tom vydá osvědčení. Představený podle věty první složí do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona služební slib před předsedou Grantové agentury České republiky; nesloží-li služební slib ve lhůtě, odmítne-li jej složit nebo jej složí s výhradou, služební poměr mu zanikne.

(7) Vznik služebního poměru podle odstavce 5 se řídí § 23 a 30 až 32 zákona o státní službě.

(8) Dosavadnímu zaměstnanci, který je přijat do služebního poměru podle odstavce 6, zaniká přijetím do služebního poměru jeho pracovní poměr. Do doby trvání služebního poměru tohoto státního zaměstnance se započítává doba trvání pracovního poměru v Grantové agentuře České republiky, který vzniku služebního poměru bezprostředně předcházel.

(9) U zaměstnance, který byl přijat do služebního poměru podle odstavce 6, platí, že vznikem služebního poměru úspěšně vykonal obecnou část úřednické zkoušky a zvláštní část úřednické zkoušky pro obor služby, k jehož výkonu byl na služební místo zařazen; předseda Grantové agentury České republiky mu o tom vydá osvědčení.

(10) Nepožádá-li dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 6 o přijetí do služebního poměru, zaniká jeho pracovní poměr na dobu neurčitou uplynutím 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; to nevylučuje skončení pracovního poměru před tímto dnem podle pracovněprávních předpisů. Do doby zániku nebo skončení pracovního poměru smí na služebním místě vykonávat činnosti podle § 5 zákona o státní službě.

(11) Odstavec 10 se použije obdobně i v případě, že dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 6 požádal o přijetí do služebního poměru, ale nebyl do něj přijat proto, že nesplňuje předpoklady pro přijetí do služebního poměru; v tomto případě mu přísluší odstupné podle pracovněprávních předpisů.

(12) Vznikl-li podle odstavce 5 nebo 6 služební poměr osobě, která přede dnem jeho vzniku dovršila věk 70 let, skončí uplynutím kalendářního roku, v němž tento služební poměr vznikl.

(13) Pro přechod dosavadních zaměstnanců Grantové agentury České republiky do služebního poměru podle zákona o státní službě se použijí § 197 a 198 zákona o státní službě.

(1) Návrh první systemizace služebních a pracovních míst Technologické agentury České republiky předseda Technologické agentury České republiky po projednání s Ministerstvem financí předloží Ministerstvu vnitra do 1 měsíce ode dne vyhlášení tohoto zákona, ne však dříve, než je termín stanovený podle § 17 odst. 2 zákona o státní službě pro předložení návrhů systemizace pro rok 2027 jednotlivými služebními orgány.

(2) Pokud návrh systemizace podle odstavce 1 nebude schválen před 1. lednem 2027, bude v období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne nabytí účinnosti systemizace podle odstavce 1 systemizace tvořena pracovními místy a organizační struktura tvořena organizační strukturou Technologické agentury České republiky podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů zaměstnanců České republiky zařazených ke dni bezprostředně předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona k výkonu práce v Technologické agentuře České republiky přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Technologickou agenturu České republiky podle tohoto zákona.

(4) Dosavadního zaměstnance Technologické agentury České republiky předseda Technologické agentury České republiky ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zařadí na odpovídající služební nebo pracovní místo podle schválené systemizace podle odstavce 1 a na ni navazující organizační struktury; doba, na niž bylo sjednáno trvání pracovního poměru tohoto zaměstnance s Technologickou agenturou České republiky, tím není dotčena. Zaměstnanec zařazený na služební místo je oprávněn vykonávat činnosti, které zahrnuje státní služba, a přísluší mu plat podle zákona o státní službě.

(5) Dosavadní zaměstnanec, který je podle odstavce 4 zařazen na služební místo, které je služebním místem představeného, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za státního zaměstnance ve služebním poměru na dobu neurčitou a představeného. Službu na služebním místě představeného může vykonávat nejdéle do doby, než bude toto služební místo obsazeno na základě výsledku výběrového řízení podle zákona o státní službě vyhlášeného nejpozději 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jedná-li se o ředitele sekce, nebo nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jedná-li se o ředitele odboru nebo vedoucího oddělení. Do doby trvání služebního poměru tohoto státního zaměstnance se započítává doba trvání pracovního poměru v Technologické agentuře České republiky, který vzniku služebního poměru bezprostředně předcházel. U tohoto státního zaměstnance platí, že vznikem služebního poměru úspěšně vykonal obecnou část úřednické zkoušky a zvláštní část úřednické zkoušky pro obor služby, k jehož výkonu byl na služební místo zařazen; předseda Technologické agentury České republiky mu o tom vydá osvědčení. Představený podle věty první složí do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona služební slib před předsedou Technologické agentury České republiky; nesloží-li služební slib ve lhůtě, odmítne-li jej složit nebo jej složí s výhradou, služební poměr mu zanikne.

(7) Vznik služebního poměru podle odstavce 5 se řídí § 23 a 30 až 32 zákona o státní službě.

(8) Dosavadnímu zaměstnanci, který je přijat do služebního poměru podle odstavce 6, zaniká přijetím do služebního poměru jeho pracovní poměr. Do doby trvání služebního poměru tohoto státního zaměstnance se započítává doba trvání pracovního poměru v Technologické agentuře České republiky, který vzniku služebního poměru bezprostředně předcházel.

(9) U zaměstnance, který byl přijat do služebního poměru podle odstavce 6, platí, že vznikem služebního poměru úspěšně vykonal obecnou část úřednické zkoušky a zvláštní část úřednické zkoušky pro obor služby, k jehož výkonu byl na služební místo zařazen; předseda Technologické agentury České republiky mu o tom vydá osvědčení.

(10) Nepožádá-li dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 6 o přijetí do služebního poměru, zaniká jeho pracovní poměr na dobu neurčitou uplynutím 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; to nevylučuje skončení pracovního poměru před tímto dnem podle pracovněprávních předpisů. Do doby zániku nebo skončení pracovního poměru smí na služebním místě vykonávat činnosti podle § 5 zákona o státní službě.

(11) Odstavec 10 se použije obdobně i v případě, že dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 6 požádal o přijetí do služebního poměru, ale nebyl do něj přijat proto, že nesplňuje předpoklady pro přijetí do služebního poměru; v tomto případě mu přísluší odstupné podle pracovněprávních předpisů.

(12) Vznikl-li podle odstavce 5 nebo 6 služební poměr osobě, která přede dnem jeho vzniku dovršila věk 70 let, skončí uplynutím kalendářního roku, v němž tento služební poměr vznikl.

(13) Pro přechod dosavadních zaměstnanců Technologické agentury České republiky do služebního poměru podle zákona o státní službě se použijí § 197 a 198 zákona o státní službě.

(1) Územní samosprávné celky a příjemci, kterým územní samosprávné celky poskytují podporu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí, postupují obdobně podle § 6 a 7, 82 až 88, 91 a 95.

(2) Územní samosprávné celky, žadatelé, příjemci a partneři postupují při poskytování podpory z prostředků územního samosprávného celku na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí přiměřeně podle § 4, 5, 11 a 45 až 81. Ustanovení o schválení koncepce poskytovatele a programu vládou se nepoužijí.