Výše nemocenského z redukovaného denního vyměřovacího základu

Zásady, které je nutné při výplatě náhrad po dobu pracovní neschopnosti a nemocenského dodržet:

• Nárok na nemocenské vzniklý v jednom roce se poskytuje podle úpravy v roce vzniku i v dalším roce, pokud nárok trvá, s výjimkou výše dávky s přihlédnutím k novým redukčním hranicím stanoveným sdělením MPSV pro příslušný kalendářní rok.
• Od 1. 1. 2010 se poživatelům důchodů poskytovalo nemocenské pouze po dobu 63 kalendářních dnů, a to až do 31. 12. 2013. Od 1. 1. 2014 dosud se počet kalendářních dnů poskytování nemocenského změnil na 70. Do této podpůrčí doby se započítávají pouze kalendářní dny trvání dočasné pracovní neschopnosti, za které zaměstnanci náleží nemocenské.
• Nemocenské se poskytuje ve výši 100 % denního vyměřovacího základu po celou dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény při vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény v důsledku činností uvedených v § 29 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb. prováděných prokazatelně ve veřejném zájmu (např. záchranné či likvidační práce při požáru, při povodni atd.). – od 1. 1. 2018 na základě zák. č. 148/2017 Sb.
• V případě dočasné pracovní neschopnosti zaviněné zaměstnancem (viz § 31 zákona č. 187/2006 Sb.) činí nemocenské pouze polovinu stanovené částky. V případě vzniku dočasné pracovní neschopnosti s úmyslem vylákat dávku (musí být pojištěnci prokázáno), na nemocenské není nárok vůbec.
• Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům náhradu mzdy dle § 192 ZP; OSVČ a osoby, jejichž vztah se zaměstnavatelem se neřídí pracovním právem (např. jednatelé nebo členové kolektivních orgánů právnické osoby), po tuto dobu nepobírají žádné dávky.
• Náhrada mzdy náleží pouze tehdy, jsou-li v den vzniku dočasné pracovní neschopnosti splněny podmínky nároku na nemocenské podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.
• Zaměstnavatel je během doby poskytování náhrady mzdy oprávněn kontrolovat, zda práce neschopný zaměstnanec dodržuje stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek. Pokud zaměstnanec tyto povinnosti poruší, může zaměstnavatel se zřetelem na závažnost porušení těchto povinností náhradu mzdy snížit nebo neposkytnout; v případě porušení těchto povinností zvlášť hrubým způsobem může namísto snížení nebo neposkytnutí náhrady mzdy dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď.