Bezúročná zápůjčka

Společnost A poskytla zápůjčku společnosti B (společnost A je zároveň společníkem společnosti B). Ve smlouvě je sjednán úrok ve výši 10 % ročně. Do kterého období mají být tyto úroky zahrnuty do základu daně u věřitele? Mají být zahrnuty do období, za které jsou vypočteny (např. rok 2025), tedy podle principu časového rozlišení, i když k jejich úhradě dojde až v pozdějším období, nebo se v tomto případě postupuje až podle okamžiku skutečné úhrady úroků? Je možné, aby společnost, která je společníkem jiné společnosti, poskytla této společnosti bezúročnou zápůjčku, a zda by v takovém případě vznikaly nějaké daňové dopady – např. úprava základu daně nebo posouzení z pohledu spojených osob?

Fyzická osoba má 100% podíl ve svých třech s. r. o. Ve všech třech je jediným jednatelem a společníkem. Předpokládáme, že se jedná o sesterská s. r. o., nelze hovořit o mateřské a dceřiné společnosti, když majitelem je ve všech třech fyzická osoba. Jestliže si s. r. o. mezi sebou budou půjčovat peníze, lze výpůjčku udělat jako bezúročnou? Kdyby byl majetkový prospěch vyšší než 100 000 Kč, tak lze v daňovém přiznání zase oddanit – viz houpačka, když se majetkový prospěch využije na náklady firmy související se zdanitelnými příjmy? Nebo je v praxi lepší udělat úročenou půjčku s obvyklým úrokem, když se jedná o sesterské společnosti? Když do firmy půjčí peníze společník, tak majetkový prospěch nevzniká, ale zde by byla půjčka mezi dvěma s. r. o., tak předpokládám, že tam majetkový prospěch vzniká?

Společnost A s. r. o. je 100 % společníkem společnosti B s. r. o. Společnost A poskytla společnosti B půjčku v hodnotě do 10 mil. Kč. Musí být tato půjčka úročená? Pokud ano, je možné sjednat úrok ve výši 1 % nebo si tyto společnosti musí mezi sebou půjčovat za obvyklý úrok? Pokud by půjčka byla bezúročná, nebo na nižší, než obvyklý úrok musí se u některé se společností dodanit majetkový prospěch? Jedná se o rok 2025 a dál.

V naší společnosti provádíme revizi mzdového listu. Zaměstnanci jsme poskytli bezúročnou zápůjčku do 300 000 Kč dle § 6 odst. 9 písm. r) ZDP. Zaměstnanec bude půjčku splácet v pravidelných měsíčních splátkách na účet zaměstnavatele. Musím výši poskytnuté jistiny uvést na mzdovém listu zaměstnance, i když je v celé výši v tomto případě osvobozena od daně? Z doposud známých informací, domníváte se, že tato poskytnutá půjčka se bude uvádět i v JMHZ např. v atributu 10289? ID atributu: 10289 Název: Osvobozené příjmy ze zúčtovaných příjmů – celkem Informace a pokyny: Částka – úhrn osvobozených příjmů (např. příspěvky zaměstnavatele na produkty na stáří). Zde úhrn všech osvobozených příjmů nejen podle § 6 odst. 9, ale také např. § 4a ZDP. Samozřejmě u příjmů, kde není povinnost rozúčtovávat na jednotlivé zaměstnance (např. § 6 odst. 9 písm. g) ZDP, ty uvádět není povinné. Periodicita vyplnění: měsíčně Datový typ: číslo.

Česká s. r. o. (mateřská společnost 100% vlastník) půjčuje své dceřiné společnosti na Slovenku bezúročně. Jak naložit se situací, kdy ke konci roku vznikne české společnosti z důvodu poklesu kurzu přes 400 000 Kč kurzová ztráta? Stačí interním dokladem zaúčtovat kurzovou ztrátu na MD a na D ponížit pohledávku za dceřinou společností? Jde mi o to, že půjčka je bezúročná, ale na druhou stranu mateřské společnosti vznikne náklad, nemůže někde nastat z hlediska zákona problém?

Mateřská společnost chce bezúročně půjčit peníze do své dceřiné společnosti. Lze půjčit bezúročně? Vznikne majetkový prospěch? Na jaké účty tuto půjčku účtovat?

Do s. r. o. chce bezúročně půjčit peníze kamarád a družka společníka. Mělo by se jednat o půjčky ve výši 2 mil. Kč. Jaké to bude mít daňové důsledky pro s. r. o.? Vzniká nepeněžní příjem u s. r. o.? Na kterém řádku DPPO je potřeba nepeněžní příjem dodanit?

S. r. o. má jediného společníka, svěřenský fond. Během roku přijímá s. r. o. bezúročné půjčky od správce tohoto svěřenského fondu (fyzické osoby, zřizovatele SF) na nákup obchodního majetku. K 31. 12. 2024 činila zápůjčka do s. r. o. celkem 500 000 Kč, majetkový prospěch nad limit 100 000 Kč tedy nevznikl (při úroku 7 %). K 30. 6. 2025 činí zápůjčka už 2 mil. (500 000 Kč z roku 2024 + 1,5 mil. Kč z roku 2025). Správce SF půjčuje finanční prostředky podle potřeby s. r. o., něco půjčí, něco si vrátí. K 30. 6. 2025 by byl limit majetkového prospěchu překročen (140 000 Kč), ale k 31. 12. 2025 bude 1 mil. Kč zase vrácen (smlouva o výpůjčce je na dobu neurčitou). Uvažujeme správně, že pokud k 31. 12. 2025 klesne celková zápůjčka na 1 mil. Kč, tak nadlimitní majetkový prospěch za rok 2025 nevznikne? Který den je rozhodným dnem, kdy se bude sledovat případné překročení limitu – každý rok vždy k 31. 12.?

Firma A s.r.o. je jediný společník firmy B s.r.o. Jediný společník firmy A s.r.o. je fyzická osoba, která je současně jediným jednatelem v obou firmách. Společnost B s.r.o. je už několik let bez činnosti (protože její tehdejší činnost přestala být rentabilní), se záměrem využít ji pro jinou budoucí činnost, ale tento záměr se zatím neuskutečnil. Účetnictví je vedeno a placeno z malé hotovosti v pokladně, jiný majetek firma B nemá. Můj dotaz je ohledně zápůjčky, kterou poskytla v roce 2018 firma A s.r.o. firmě B s.r.o. na pokrytí všech jejich závazků v době, kdy byla ukončována činnost firmy B s.r.o. Tato zápůjčka ve výši 1,5 mil. Kč byla poskytnuta bezúročně, se splatností "na požádání" (k čemuž dosud nedošlo, zápůjčku není z čeho uhradit a firma A zatím tyto peníze nepotřebuje). Můžeme takto nadále pokračovat s tím, že zápůjčka zatím řešena nebude? Nevyplývá z tohoto stavu pro jednatele nějaká povinnost?

S.r.o. si vzala od banky úvěr 8 mil. Kč na provozní financování své výroby. s.r.o. "zastavila" ve prospěch banky nemovitost, jejímž vlastníkem je jediný společník (česká FO). Tuto skutečnost uvedeme do přílohy závěrky. Má tato zástava vliv na základ daně u s.r.o. nebo jejího společníka FO?

Může jednatel, který není společníkem , poskytnout své společnosti bezúročnou zápůjčku ?

Naše firma A vlastní 100% podíl ve firmě B, jedná se o spojené osoby. Dle dotazu Bezúročné zápůjčky mezi spojenými osobami zodpovězeného dne 15. 1. 2024, v případě bezúročné zápůjčky, pokud hodnota ušetřeného obvyklého úroku překročí částku 100 000 Kč za rok, by vydlužitel měl navýšit svůj základ daně dle § 23 odst. 3 písm. a) bod 13 ZDP a současně by si mohl snížit o stejnou částku svůj základ daně dle § 23 odst. 3 písm. c) bod 8 ZDP, pokud onu bezúročnou zápůjčku používá pro svou podnikatelskou činnost, ze které plynou zdanitelné příjmy. Jakou průměrnou úrokovou sazbu za rok 2024 použít pro výpočet úroku za rok – dle ČNB? Pokud se do limitu úroku 100 000 Kč v roce 2024 vejdeme, ale už z dřívějška existuje další bezúročná půjčka a nyní z výpočtu z obou půjček překročíme 100 000 Kč (např. 135 000 Kč), pak by vydlužitel měl navýšit a zároveň snížit svůj základ daně za dodržení podmínky použití pro svou podnikatelskou činnost ve výši 135 000 Kč, nebo jen z té půjčky z roku 2024? 

Společnost A měla jediného společníka, fyzickou osobu, který ji prodal společnosti B, kde je také tato fyzická osoba 100% společníkem. Společnost A eviduje zápůjčku od bývalého společníka na účtu 365. Je možné přeúčtovat zápůjčku k bývalému společníkovi na účet 066 k datu prodeje společnosti? Může být zápůjčka od bývalého společníka, který je stále spojenou osobou, nadále bezúročná?

S.r.o. mělo záporný vlastní kapitál. Společník půjčil bezúročně do společnosti 2 mil Kč. Tento zůstatek je na účtě 365. Bude realizován dobrovolný příplatek mimo ZK ve výši této půjčky. Příplatek se stane majetkem společnosti, zanikne dluh společnosti vůči společníkovi . Budeme účtovat 365/413. Může být příplatek využit na úhradu ztráty firmy 413/429 ve výši 1,5 mil. Kč? Musí toto odsouhlasit valná hromada nebo jednatel?

Firma před 6 lety poskytla zaměstnanci bezúročnou půjčku 200 000 Kč. Nyní už 4 roky není zaměstnancem, dosud nesplatil 40 000 Kč, firma se rozhodla mu dluh prominout. Bude zaúčtováno na nedaňové náklady. U zaměstnance bude považováno jako příjem dle § 10 zákona o daních z příjmů do limitu 50 000 Kč. Je to tak správně, případně je potřeba ještě něco dalšího zohledňovat? 

Školská právnická osoba (soukromá) plánuje přístavbu školy. Potřebuje získat finanční prostředky na překlenutí určitého období – je možné uzavřít bezúročné půjčky s rodiči žáků či jiných třetích osob (FO nebo PO)? 

Společnost A (s. r. o.) je jediným společníkem ve společnosti B (s. r. o.). Společnost A poskytne společnosti B bezúročnou zápůjčku na nákup 66 % podílu ve společnosti C (s. r. o.). Společnosti B vznikne následně osvobozený příjem z titulu vyplaceného podílu na zisku společnosti C. Platí i v tomto případě závěr koordinačního výboru odsouhlasený ze strany GFŘ, tedy že v případě bezúročné zápůjčky společníka do jiné obchodní korporace nejde o bezúplatný příjem vedoucí ke zvýšení základu daně u společnosti B i v případě, kdy „odpuštěné“ úroky přesáhnou částku 100 000 Kč?

Bratr prodává sestře výrobní areál za 13 mil. Kč, sestra zaplatí bratrovi po podpisu kupní smlouvy 3 mil. Kč, zbylých 10 mil. Kč bude sestra bratrovi splácet po dobu 10 let (každoročně tedy 1 mil. Kč). Toto splácení je ale bezúročné. Může se u bratra nebo sestry jednat o vznik nepeněžního příjmu dle § 3 ZDP?

Fyzická osoba A, nepodnikatel, poskytla bezúročnou zápůjčku ve výši 6 mil. Kč jiné fyzické osobě B, nepodnikateli a tuto v r. 2018 postoupila za nominální hodnotu na právnickou osobu X. Právnická osoba X závazek neuhradila a fyzická osoba A v r. 2023 postoupila svou pohledávku v částečné výši 1,5 mil. Kč na jinou právnickou osobu Y rovněž v nominální hodnotě. Právnická osoba Y závazek v roce 2023 ve výši 1,5 mil. Kč fyzické osobě A uhradila. Zbývající část pohledávky ve výši 4,5 mil. Kč eviduje fyzická osoba A stále za právnickou osobou X. Kdy a v jaké výši vznikla povinnost přiznat zdanitelný příjem u fyzické osoby A? Zápůjčka není předmětem daně. Měl se ale příjem přiznat v případě postoupení dle § 10 ZDP, a to již v roce 2018 v celé výši tj. 6 mil. Kč, současně s uplatněním výdaje ve výši zápůjčky, tj. rovněž 6 mil. Kč? V případě dalšího postoupení a úhrad zbylé pohledávky v následujících letech již žádné daňové povinnosti fyzické osobě A nevzniknou?

Společnost s.r.o. s jedním společníkem a jedním jednatelem, tento společník při nákupu používá platební kartu z firemního účtu na úhradu nákupu obědů při jednání nebo nákupu hospodářských novin, ale nedodá daňové doklady. Tyto transakce zaúčtuji na účet 355-pohledávka za společníkem a pak na závěr roku společník vrátí tyto peníze do pokladny firmy. V roce 2023 celkové nákupy bez dokladů činilo 60 tisíc. Je takto možné se vypořádat s nákupy bez dokladů? Společník je ve starobním důchodě a zároveň je zaměstnán v s.r.o.. Ptám se nákupy bez dodání dokladů, zda náhodou nepatří jako benefit pro zaměstnance, ikdyž on zaměstnává jen sebe 1 zaměstnanec.