Daň z příjmu právnických osob, živnostenská daň

Právnická osoba, s. r. o. má pronajaty kancelářské prostory v administrativní budově (jedno patro). Se souhlasem pronajímatele si pořídila FVE sestávající z panelů na střeše, akuboxy (baterie), střídač a rozvaděč. Součástí dodávky byla konstrukce na střeše a přívod kabelů ze střechy do patra (do samostatného rozvaděče pro toto patro). FVE funguje na principu výroby a použití pro potřeby firmy (dle dostupných informací funguje na principu hybridního měniče s nulovým přetokem). Přetoky přebytečné energie nejsou, tj. při plné kapacitě baterií FVE nevyrábí. Uvedení do provozu bylo 7/2025. Chtěla by použít nový způsob odpisování. Je naše úvaha správná, že konstrukci na střeše a rozvody (kabely) vč. poměrné části nákladů na instalaci a montáž se zařadí jako TZ budovy a zbývající část se zařadí do 2. odpisové skupiny. Nezdá se nám, že by mělo být pořízení celé FVE jakou TZ budovy – i po demontování/odstranění z provozu bude možné užívat patro bez jakýchkoliv úprav (elektřina bude ze sítě).

Zpětnou kontrolou jsem zjistila, že 2 faktury byly zaúčtovány chybně. Chtěla bych dodělat dodatečné DPPO. První faktura se týkala majetku, druhá příjmu na sklad. Pokud bych to chtěla dodanit, jak mám postupovat, kde se mi to objeví v DPPO a jak zaúčtovat? Musím podávat dodatečné DPPO, když se jedná o materiál a majetek? 

Je možné u neauditované s. r. o. uplatnit u automobilu pořízeného ve 12/2025 účetní a daňové odpisy shodné, pokud by to bylo uvedeno ve směrnici společnosti? Společnost by uplatnila za rok 2025 v účetnictví a v daních shodně odpisy ve výši 11 % dle rovnoměrného daňového odpisování. 

Zaměstnavatel přemýšlí, že by na pracoviště zakoupil pro zaměstnance nějaký druh sportovního stroje na odreagování, protažení. V nabídce byl rotoped nebo veslovací zařízení. Zaměstnanci si odhlasovali veslovací stroj, který by využívali v pracovní době, kam by se chodili trochu odreagovat od stresu a admin zaměstnanci trochu protáhnout od sedavého zaměstnání. Z pohledu zaměstnance se nebude jednat o nepeněžní příjem ve smyslu § 6 odst. 7 písm. e) ZDP. Ale mě by zajímalo jak na to pohlížet ze strany zaměstnavatele. Zda je možné na tento nákup pohlížet jako na daňový náklad s možným odpočtem DPH? Našla jsem si zápis z koordinačního výboru (Zapis_KV_KDP_10_24), kde se touto problematikou zabývají, ale nejsem si jistá, zda jsem správně pochopila, že nákup sportovního vybavení na pracoviště může být daňovým nákladem z pohledu § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP? Lze u tohoto nákupu plně nárokovat odpočet DPH?

Naše firma poskytla půjčku jiné firmě. V tomto roce se nepočítá s jejím vrácením. Mají se úroky z této půjčky počítat a zahrnovat do výnosů naší firmy již k závěru tohoto roku, nebo se budou úroky účtovat až v okamžiku skutečného vrácení půjčky za několik let? 

Společnost s r. o. vznikla v 10/2025 a pořídí si do majetku automobil. Plátcem DPH se stane dobrovolně od nového roku 2026. Jak to bude s prvním DPH - firma si uplatní v prvním přiznání DPH 4/5 DPH z nákupu automobilu? A z jaké ceny máme odpisovat automobil v roce 2025: z ceny vč. DPH (484 000 Kč), nebo ponížené o 1/5 ?

Společnost s r. o. je v pronájmu. Potřebuje vyměnit dosavadní světla za nová. Nové světla budou LED, původní nebyly. Světel je 10 ks, cena za jedno 15 000 Kč, bude je možno odmontovat. Bude se jednat o technické zhodnocení? Pokud by byla cena pod 80 000 Kč, může jít tento náklad rovnou do nákladů?

Statutární orgán při ukončení své funkce obdrží od společnosti v rámci vyrovnání při odchodu bezúplatně firemní vůz. Jedná se o plně odepsaný vůz. Jak zaúčtovat tuto transakci a jaké daňové dopady bude mít jak na společnost, tak i na osobu statutárního orgánu?

Může si s. r. o. uplatnit pro snížení základu daně z příjmů dar 100 000 Kč poskytnutý Českému svazu ringetu z. s.? V textu darovací smlouvy stojí: „Dar je poskytnut výhradně za účelem finančního příspěvku, který bude použit na úhradu výdajů za ubytování v souvislosti s účastí českého národního týmu na Mistrovství světa v ringetu 3. – 9. listopadu2025 v Lahti 2025.“

Jedná se o poskytnutí nepeněžního příplatku mimo základní kapitál formou vkladu podniku, lékařské praxe z DE. 1. Pokud bude ve smlouvě výslovně uvedeno, že veškerá budoucí vyúčtování, která vzniknout po rozhodném dni vkladu připadají na nabyvatele, je možné o vyrovnání ZP účtovat až v s. r. o. nebo nelze převést? 2. Rozhodný den je 1. 1. vkladatel ukončí vkladem svoji činnost, musí provádět korekce když fakticky nic nezbyde a vše bude převedeno? 3. Vklad ocenil znalec majetkovou metodou, tedy toto jsou účetní vstupní ceny a u daňových pokračujeme z cen dle předchozího odepisování? 4. Předchozí nabytí praxe bylo formou koupě podniku z DE do DE, do majetku se zanesly hodnoty majetku tvořícího podnik dle ZP s tím, že se dle § 7d odst. 3 zbytek hodnoty do rozdílu majetku a hodnoty podniku rozpočetl mezi majetek, tedy nám vznikly pořizovací ceny hmotného majetku v nesmyslných výších. Je to takto v pořádku? Nyní v novém posudku jen znalec zohlednil stáří a ceny jsou stále vyšší než standardní. 

Fyzická osoba, nepodnikatel, vlastní portfolio cenných papírů (založená konta u brokerů) . Pokud by tato portfolia (oceněná znalcem) vložil, převodem práv k nim u brokera , jako základní kapitál do s.r.o., kterou by založil , jaký by to pro něj jako FO občana mělo daňový dopad a v jakém časovém horizontu ? A jaký by byl rozdíl, pokud by s.r.o. založil standardně se ZK např. 10 tisíc a cenné papíry by opět nechal u brokera převést na s.r.o. (nebo-li v tomto případě by nešel cestou, že hodnotou CP vytvoří ZK, ale vložení CP by bylo něco jako když společník vloží vklad do své firmy. Zda broker umožní převod práv k CP, aniž by je původní vlastník nemusel nejdřív odprodat a posléze koupit jako s.r.o. ,zatím nevíme, ale řešíme otázku daňového dopadu u FO, pokud by toto na straně brokera bylo realizovatelné.

Máme zaměstnance na týdenní úvazek 10 hodin týdně (2 hodiny denně) a dále zaměstnance na DPP celkem 24 hodin měsíčně. Kdybychom chtěli těmto dvěma zaměstnancům zajistit stravování (dovoz jídla). U prvního zaměstnance není splněna podmínka 3 hodiny na směně, takže dojde k dodanění k hrubé mzdě (soc., zdrav. pojištění i daň ze zvýšené hrubé mzdy). Jak by to bylo u dohodáře? Nárok by měl pouze za den, kdy odpracuje 3 hodiny. Jeho hrubá mzda je 4.800,- Kč. Kdyby bylo např. neosvobozeno stravování ve výši 600 Kč za měsíc (neodpracuje 3 hodiny denně), tak jeho hrubá mzda bude 5 400 Kč a zaplatí pouze zvýšenou srážkovou daň, ale soc. a zdrav. pojištění neplatí, protože je pod limitem 11 499 Kč? Nebo ho musíme přihlásit k soc. a zdrav. poj. a z 600 Kč zaplatit pojištění? U zaměstnavatele by se jednalo o daňově uznatelný výdaj?

Nestátní školská právnická osoba má schválenou investiční dotaci od MMR na přístavbu odborných učeben s typem financování Ex post. Součástí dotace je 7% podíl na nepřímé náklady účtované přímo do spotřeby. Prosím o kontrolu účtování: Rozhodnutí o poskytnutí dotace MD 348/D 901, Přijetí plateb (průběžné financování) MD 221/D 348, Zaúčtování 7% podílu nepřímých nákladů MD 901/D 649, Zařazení investice MD 022/D 042, Poměrná část odpisů z dotace MD 901/D 649. Lze mezi nepřímé náklady zařadit faktury od architektů na vybavení odborných učeben (rozmístění nábytku, design)? 

Společnost s r. o. nevyužila odklad daňového přiznání přes daňového poradce a podala DPPO za r. 2024 pozdě v 11/2025. Z vypočítané daně jí vyplynula povinnost platit pololetní zálohy na daň z příjmu. Kdyby podala přiznání v řádném termínu, musela by první zálohu platit již v 6/2025. V jakých termínech bude mít povinnost platit zálohy při takto opožděném podání přiznání?

Jsme fond dle ZISIF a oceňujeme a vykazujeme finanční nástroje dle vyhlášky 501. Mám dotaz k vykazování DPPO a srážkové daně ze zahraničních dividend. Fond nedrží podíly nad 10 %. Je správné vykazovat srážkovou daň v řádku č. 6 výkazu „zisk nebo ztráta z finančních operací“? DPPO fond vykazuje v řádku č. 23 výkazu „daň z příjmů“. Případně mne zajímá zda lze ekonomický pohled nadřadit nad formální znění vyhlášky?

Jediný společník a současně i jednatel často využívá v s. r. o. svůj vlastní automobil. Ze s. r. o. nepobírá žádnou odměnu za výkon funkce ani mzdu. Za poskytnutí vozidla společník nepožaduje žádné peníze. S. r. o. eviduje v účetnictví tyto náklady spojené s užitím vozidla: PHM, zároveň hradí havarijní pojištění vozidla a povinné ručení. Je možné, že by uvedené náklady byly daňově uznatelné? Pokud ano, za jakých podmínek? Lze v s. r. o. místo skutečných paragonů za PHM a parkovné využít paušální výdaje?

Zaměstnanec firmy byl na pracovní cestě. Má za dny strávené na pracovní cestě nárok také na stravenkový paušál, který firma podle smlouvy vyplácí za odpracované směny, nebo ne? 

OSVČ vede daňovou evidenci, neplátce DPH a předmětem její ekonomické činnosti je prodej knih, obdrží od společnosti s ručením omezeným finanční dar. V darovací smlouvě je uvedeno, že darované finanční prostředky použije na dodání nových knih do základní školy, a to postupně v pololetních intervalech po dobu 2 let. Po uplynutí 2 let OSVČ předá průběžně dodané knihy darem škole. Jak správně postupovat v záznamech v daňové evidenci a z pohledu daně z příjmů fyzických osob při přijetí daru od s. r. o., dílčím dodávání knih a finálním darování škole? Společnost s r. o. poskytne OSVČ finanční dar (jednorázově v roce 2025). Obdarovaná OSVČ: předmětem její činnosti je „knihkupectví“. Pravidelně v pololetních intervalech v období 2 let, tj. listopad 2025, květen 2026, listopad 2026, květen 2027 a listopad 2027 (postupně do celkové hodnoty finančního daru) „dodá“ základní škole nové knihy. Konkrétní tituly vzdělávacích knih, které OSVČ „průběžně dodá základní škole“ a „na konci daruje základní škole“ nejsou určeny (je na rozhodnutí OSVČ). Konečné darování základní škole v listopadu 2027 (všech dodaných knih) bude bezúplatné. „Dodávané“ a v konečné fázi „bezúplatně darované“ knihy budou kupovány postupně. Mezi OSVČ a základní školou by měla být uzavřena rámcová darovací smlouva s odloženým převodem vlastnictví a do přechodu vlastnictví jsou knihy škole bezplatně svěřeny do užívání?

S. r. o. prodala letos nemovitosti, dosáhne velkého zisku. Má v úmyslu příští rok pořizovat jinou nemovitost. Cílem je, aby letos nemusela platit tak vysoké daně, když příští rok bude opět do pořizování nemovitostí investovat. Je k tomu nějaká cesta? Něco na způsob rezervy o níž by se v letošním roce mohl snížit daňový základ? U FO je to poměrně jednoduché, tam se to ohlásí atd., ale u PO si vůbec nejsem jista, zda nějaká taková možnost existuje. Bohužel ani daňově uznatelnou rezervu asi není možné v tomto případě tvořit. Je prosím nějaká cesta jak tento problém vyřešit? 

Společnost má sídlo v Ostravě, zaměstnankyně bydlí v Olomouci. Společnost by jí chtěla platit cestu do práce a z práce (jízdenky). Bude to pro společnost daňový náklad, pokud tento benefit uvede do smlouvy? Bude mít zaměstnankyně osvobozeno? Protože zaměstnankyně částečně pracuje i z domu (v Olomouci), není možné stanovit pro účely cestovních náhrad místo výkonu práce Olomouc i Ostravu, aby cesta mezi Ostravou a Olomoucí byla pracovní cestou?