Daň z příjmu právnických osob, živnostenská daň

Dobrý den, jsme SVJ společenství vlastníků jednotek. Mám správné informace, že SVJ není veřejně prospěšný poplatník? A pokud jsme vysoudili jako SVJ nějaké úroky z prodlení máme potvrzení soudu, je správný postup u SVJ, že ve chvíli, kdy vystaví fakturu na úroky z prodlení, ji SVJ zaúčtuje na MD 3XX/D 6XX a do doby než jsou tyto úroky zaplacené, nepodává přiznání k dani z příjmu a nic nedaní? Úroky z prodlení zdaní SVJ až ve chvíli, kdy je bude mít zaplacené, a pokud je bude mít zaplacené po částech, tak daní vždy jen tu část, co dostane skutečně v tom roce zdanění na účet. 

V případě, že s. r. o. bude pořádat večírek pro své zaměstnance a bude hradit veškerou útratu, tj. ubytování, jídlo, alko a nealko nápoje a saunu, bude účtovat vše nedaňově bez nároku na odpočet a v případě zaměstnance bude vše osvobozený příjem? V případě, že by na večírku byli i obchodní partneři, byla by nějaká změna?

Jsme s. r. o., plátce DPH, vedeme účetnictví, malá česká firma do 15 zaměstnanců, nákup a prodej zdravotnických prostředků. Společnost aktuálně pořídila tři hybridní elektromobily (palivo BA + EL) formou úvěru a přidělila je zaměstnancům výhradně pro služební účely. Každý zaměstnanec, kterému bylo přiděleno služební vozidlo, je povinen vést knihu jízd a evidovat všechny uskutečněné jízdy. Potřebujeme určit správný postup při vyúčtování a proplácení nákladů na nabíjení v následujících situacích: 1. Ředitel společnosti: Elektromobil je nabíjen výhradně doma z běžné zásuvky. 2. Obchodní ředitel: Elektromobil je nabíjen kombinovaně: doma z běžné zásuvky + na veřejných dobíjecích stanicích 3. Obchodní zástupce: Elektromobil je nabíjen výhradně na veřejných dobíjecích stanicích. Prosím o vzorové výpočty nákladů ke všem třem scénářům a doporučení, jak tyto náklady správně účtovat a zdaňovat v účetnictví společnosti, včetně správného postupu u DPH.

Společník s. r. o. (mateřská společnost) se rozhodl se souhlasem jednatele na poskytnutí dobrovolného příplatku mimo ZK do dceřiné společnosti. Jelikož matka nemá dostatek vlastních finančních prostředků, zaplatila příplatek z aktuálně poskytnutého provozního úvěru. Budou úroky z tohoto úvěru daňově uznatelné?

Hradíme za zaměstnance dlouhodobá víza, která časově rozlišujeme a zaměstnanci postupně přidaňujeme ve mzdě. V roce 2025 skončil pracovní poměr zaměstnance a nám zůstává část víz na rok 2026 a 2027 na účtu 381. Jak s daným zůstatkem účetně a daňově naložit? Měla být zbylá část za roky 2026 a 2027 rozpuštěna do nákladu ke dni ukončení pracovního poměru a přidaněna zaměstnanci v poslední výplatě? A je vůbec možné mít v roce 2025 jako daňový náklad část, která souvisí s roky 2026 a 2027?

Společnost vlastní byt. Jednatelé (zároveň společníci) zvažují dvě varianty prodeje za cenu cca 6 000 000 Kč: 1. Přímý prodej bytu na základě kupní smlouvy (byt prodává společnost). 2. Prodej společnosti, tedy prodej obchodních podílů obou společníků (společnost by byla prodána včetně bytu). Společnost má dva společníky, oba vlastní podíly více než 10 let a oba by prodávali své podíly. Základní kapitál společnosti činí 200 000 Kč. Je v této situaci nutné zřizovat nějaký fond např. fond ze zisku / fond společnosti? Pokud dojde k prodeji obchodních podílů za cenu 6 000 000 Kč (společnost včetně bytu), vzniká společníkům povinnost platit daň z příjmů z prodeje podílů, nebo je možné uplatnit osvobození vzhledem k tomu, že podíly vlastní déle než 10 let? Vzniká v tomto případě nějaká daňová povinnost na úrovni společnosti? Pokud by naopak došlo k přímému prodeji bytu společností, chápeme správně, že společnost by postupovala podle platné daňové legislativy a z případného zisku by odvedla daň z příjmů právnických osob? 

Společnost má stanoveny čtvrtletní zálohy na daň z příjmů PO, přičemž jejich výše aktuálně vychází z daňové povinnosti za zdaňovací období roku 2024. V průběhu roku 2025 jsme podali žádost o prominutí záloh na daň z příjmů PO, které bylo správcem daně vyhověno na období od 1. 7. 2025 do 31. 12. 2025. Daňové přiznání za zdaňovací období roku 2025 bude podáno v lednu nebo únoru 2026 a výsledkem bude daňová ztráta. Dovolujeme si požádat o potvrzení, zda v tomto případě platí, že: – záloha splatná dne 15. 3. 2026 se ještě řídí poslední známou daňovou povinností za rok 2024, – a změna, resp. zánik zálohové povinnosti se projeví až od zálohy splatné dne 15. 6. 2026.Zároveň prosíme o informaci, zda je v této situaci možné postupovat tak, že bude podána nová žádost o prominutí zálohy splatné dne 15. 3. 2026 .

Společnost s r. o., plátce DPH, chce uspořádat pro své zaměstnance teambuilding. Jednalo by se o akci, kdy jedna noc bude v zahraničí a jedna v tuzemsku. Kromě noclehu bude zajištěna i strava (snídaně, oběd, večeře) poté i vstupu do zámku. Pro zaměstnance se bude vyplňovat cestovní příkaz - bude krácen dle poskytnuté stravy a bude poskytnuto kapesné ve výši 40 % (u zahraničního cestovního příkazu). Ráda bych se zeptala, zda veškerá útrata - ubytování, strava, nápoje vč. alkoholických i další výdaje budou daňově uznatelné s možností odpočtu DPH, či nikoli? A doklady ze zahraničí - předpokládám, že na tyto doklady budu nahlížet jako „od tuzemského neplátce“, tj. DPH řešit nebudu, jelikož místo plnění není v tuzemsku. Předpokládám, že celá „akce“ bude u zaměstnance bez odvodů. A co v případě, že na tento teambuliding pojedou i bývalí zaměstnanci, jaký dopad to bude mít na uznatelnost/neuznatelnost dokladů. 

Společnost s. r. o. zaměstnává vedle občanů ČR také cizince ze třetích zemí. Ti pro legální pobyt a výkon zaměstnání v ČR potřebují získávat a prodlužovat si víza, povolení k pobytu a povolení k zaměstnání. Jako benefit jim společnost poskytuje služby externího dodavatele migračních služeb, který jim s těmito úkony pomáhá. Externí dodavatel společnosti fakturuje zejména tyto položky: 1) Překlady osobních dokladů zaměstnanců a členů jejich rodin do češtiny (oddací list, rodný list atd.) 2) Notářské poplatky a kopírovací služby spojené s těmito dokumenty (opět i pro členy rodiny). 3) Správní poplatky a kolkové známky hrazené na cizinecké policii za zaměstnance a jejich rodinné příslušníky. 4) Osobní asistence a tlumočení dodavatele při jednáních zaměstnanců na cizinecké policii nebo na Ministerstvu vnitra ČR. 5) Pomoc s vyplněním žádostí zaměstnanců a členů jejich rodiny pro potřeby správních řízení (včetně následujících hlášení změn adresy bydlení atd). 6) Poštovné spojené s zasláním dokumentů ze zahraničí do ČR. 7) Cestovné dodavatele (např. za cestu na pobočku Ministerstva vnitra ČR). Náš předběžný pohled: Domníváme se, že se z pohledu zaměstnance jedná o nepeněžitý příjem (přirovnatelný k úhradě soukromého nákladu), který by měl podléhat zdanění a odvodům na pojistném, včetně daně ze závislé činnosti. Zaměstnanec by si tyto úkony a výdaje jinak hradil sám ze své mzdy. Z pohledu společnosti by pak faktury od dodavatele za tyto služby byly daňově neuznatelným nákladem, neboť nesouvisejí s jejím podnikáním, ale jde o soukromé náklady fyzických osob zaměstnanců a jejich rodin. Vedení společnosti argumentuje, že tyto náklady souvisí s ekonomickou činností společnosti a měly by být tedy daňově uznatelné bez nutnosti zdaňovat je u zaměstnanců. Je z pohledu daně z příjmů společnosti úhrada těchto migračních služeb daňově uznatelným nákladem? Zdaňuje se tato úhrada na straně zaměstnance jako příjem ze závislé činnosti a podléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění včetně DPFO? 

Firma má doklad od Hornbachu – účtenku, která byla vystavena online (na dokladu je uvedeno: DANO Online poukázka CZK). Prosím o informaci, zda je tento doklad považován za daňový doklad. Je možné jej použít jako daňově uznatelný náklad a pro odpočet DPH, nebo je pro tyto účely nutné mít fakturu (daňový doklad)? 

Lze ukončit pracovní poměr dohodou o rozvázání pracovního poměru z důvodu nadbytečnosti podle paragrafu 52, písmene c) zákoníku práce a následně tomuto zaměstnanci vyplatit odstupné za odpravované roky a neplatit z tohoto odstupného zdravotní a sociální pojištění? A když se dohodnou na další jednorázové kompenzační částce (nad zákonné odstupné), tak z této částky se zdravotní a sociální platí, to je jasné. Ale jak je to pak se zaúčtováním této částky? jedná se o daňový náklad? Někde jsem se totiž dočetla, že částka vyplacená nad zákonné odstupné již není daňový náklad pro firmu. 

Společnost obdržela půjčku od fyzické osoby, nerezidenta České republiky. Jaký je správný postup ve vztahu ke srážkové dani z těchto úroků? Musí být srážková daň vypočtena a odvedena až v okamžiku skutečné výplaty úroků fyzické osobě, nerezidentu České republiky, tj. například v lednu 2026, nebo již k okamžiku jejich zaúčtování/vzniku nároku na úroky k 31. 12. 2025? 

Společnost s r. o., plátce DPH, faktura přijatá za nákup hodinek (cena s DPH 1 300 Kč/kus), dárkových poukazů (1 000 Kč bez DPH/kus) a kosmetických balíčků (850 Kč s DPH/kus) pro své zákazníky. Jedná se v tomto případě o nedaňové náklady bez možnosti odečtu DPH? A budeme účtovat na MD 513/D 321? Pojí se s poskytnutím dárků klientům ještě nějaké povinnosti, např. seznam obdarovaných?

Zaměstnanec a zároveň jednatel společnosti si koupil roční režijní jízdenku v hodnotě 3 500 Kč na MHD. Bude ji používat pro soukromé i firemní účely. Je možné tento náklad daňově uznat? Z hlediska zaměstnance by se jednalo o zdaňovaný benefit?

S. r. o. ve svých skladech umožnila jinému subjektu (fyzické osobě) uskladnění zboží. Fyzická osoba zemřela, dědicové o toto zboží nejeví zájem a přenechávají ho s. r. o. v r. 2025 bez náhrady. Společnost nechá vyhotovit znalecký posudek na toto zboží a hodlá ho v příštím roce prodat. Na jaké účty s. r. o. zaúčtuje v r. 2025 nabytí zboží na skladě? Bude moci s. r. o. při prodeji zboží oproti výnosům uplatnit náklady dle znaleckého posudku? Na jaké účty budou účtovány operace související s prodejem tohoto zboží?

Firma chce podpořit naši účetní a chce jí zaplatit zkoušky certifikace účetních. Budou poplatky za zkoušky daňově uznatelné a bude možné udělat odpočet DPH z přijatých faktur? Bude poplatek za studium daňově uznatelný náklad a bude možné provést odpočet DPH? Firma bude také v případě úspěšného složení zkoušek hradit poplatek za členství v komoře certifikaci účetních, zde se nebude jednat o daňově uznatelný náklad? Bude potřeba něco dodanit zaměstnanci?

Firma poskytuje zaměstnancům na čerpání PHM, při kterém používají jejich soukromé vozidlo, tankovací kartu s limitem čerpání 4000/měsíc. Zaměstnanec tím pádem může částku čerpat jak na pracovní tak na soukromé cesty. Jak je to s uplatněním DPH při vyúčtování tohoto tankování, když jde o soukromé auto i některé jeho soukromé jízdy? To samá otázka se týká i daně z příjmu jak právnické osoby tak přímo zaměstnance?

Firma chce zakoupit elektrické šipky pro své zaměstnance k volnému užívání přímo na pracovišti – pro regeneraci. Může se jednat o daňový náklad? Z pohledu zaměstnance je tento benefit osvobozen, resp. není předmětem)?

Již 3. rok u nás zaměstnáváme žáka SPŠ strojírenské na DPP. Je u nás na praxi a zároveň vykonává práci, kterou prodáváme. Se školou máme uzavřenu smlouvu o zabezpečení odborné praxe ze dne 9. 9. 2022 na dobu neurčitou. Dnes 10. 12. 2025 u nás pracuje již 3. žák na DPP. Někteří žáci chodí pracovat i po škole nebo ve dnech, které jim škola nerozvrhla (např. o prázdninách, po skončení školní výuky). Můžeme uplatnit odpočet na ty „žákohodiny“ u tohoto 3. žáka, které mu škola rozvrhla?

Společnost s r. o. má dva společníky. Společnost se zabývá developerskou činností a bude stavět nový bytový dům. Společník 1 s.r.o. (podíl 80 %) a Společník 2 – fyzická osoba (podíl 20 %). Základní kapitál je 20 tis. Společník 2 se nebude podílet na hospodářském výsledku společnosti, ten bude náležet zcela Společníkovi 1. Společník 2 bude kompenzován tím, že mu na konci výstavby budou poskytnuty byty v hodnotě stanovené smlouvou. Společník 2 vlastní nemovitost, kterou vloží ve formě nepeněžitého příplatku mimo základní kapitál do společnosti (znalec ocenil nemovitost na cca 39 mil). Společník 1 vloží do společnosti peněžitý příplatek mimo základní kapitál ve výši 21 mil. Dle smlouvy společníků je ujednáno, že skutečnost, že hodnota příplatku Společníka 2 je vyšší než hodnota příplatku Společníka 1 nemá žádný vliv na majetkovou účast ve společnosti. Dle smlouvy společnost s.r.o. má nyní vrátit část příplatku mimo ZK Společníka 2 (který vložil nemovitost) v penězích, a to ve výši 21 mil. Podléhá toto vrácení části příplatku mimo ZK společníkovi 2 srážkové dani? Jaká nabývací hodnota se použije proti příjmům z příplatku mimo ZK? Je zde nějaký rozdíl mezi účetní a daňovou nabývací hodnotou? Lze říci, že základ daně pro srážkovou daň bude nulový (Společník 2 vložil 39 mil., ale vyplácí se mu pouze 21 mil.)? Nebo je pro určení základu daně podstatné, jak Společník 2 s vkládanou nemovitostí nakládal před vkladem do s.r.o. (zda byla odpisována, v obchodním majetku FO)? Jak správně určit základ daně pro srážkovou daň při výplatě příplatku mimo ZK, pokud by Společník 2 měl nemovitost před vkladem do s.r.o. v obchodním majetku a odpisoval ji?