Daň z příjmu právnických osob, živnostenská daň

Právnická osoba, s. r. o., neplátce, při splácení podnikatelského úvěru v roce 2025 omylem zaplatila 2 úvěrové splátky duplicitně (jistina + úrok). Tyto úroky podle akruálního principu asi nebudou daňovým nákladem roku 2025. Úvěr by měl být doplacen v roce 2028. Jak zaúčtovat duplicitní jistinu a úroky, když nevíme, zda je banka vrátí či započte? 

Zaměstnanec si sjednal k penzijnímu připojištěn dodatek dne 2. 12. 2025 na možnost příspěvku zaměstnavatele. Změna platná od 1. 1. 2026 uvedeno v dodatku ke smlouvě o penzijním připojištění. Zaměstnavatel poslal 15. 12. 2025 příspěvek zaměstnanci na důchodové připojištění ve výši 50.000 Kč. Bude tento příspěvek daňově uznatelným nákladem v plné výši, tedy 50.000 a to v roce 2025? Bude tento příspěvek na penzijní připojištění daňově uznatelným nákladem až pro rok 2026, tedy celá částka příspěvku se musí časově rozlišit na náklady příštích období? Nebo bude časové rozlišení část 1/12 (podpis smlouvy 2. 12. 2025) v roce 2025 a zbytek časové rozlišení náklady příštích období do roku 2026?

Uvažujeme o rozšíření aktivit naší společnosti a využití části nerozděleného zisku k nákupu těžebních serverů (mining) za účelem zhodnocení firemních prostředků. Jaký je váš názor na následující body?Účetní zachycení a ocenění: Předpokládám, že vytěžená kryptoměna bude účtována jako zásoba vlastní výroby. Jakým kurzem (ČNB, burza) doporučujete oceňovat přírůstky na kryptoměnových účtech v průběhu roku a jak postupovat při inventarizaci k rozvahovému dni? Okamžik zdanění: Vzniká daňová povinnost (DPPO) již v okamžiku vytěžení kryptoměny (přípis na peněženku), nebo je možné zdanitelný příjem vykázat až v momentě směny za fiat měnu (CZK, EUR)?Uplatnění nákladů a DPH: Do jaké odpisové skupiny zařadit těžební hardware pro účely daňových odpisů? Lze uplatnit plný odpočet DPH u nákladů na elektřinu a hosting (housing), i když samotná těžba není považována za zdanitelné plnění pro účely DPH? Dokladování: Jakou formu evidence (reporty z poolu, výpisy z peněženek) budete vyžadovat jako průkazné účetní doklady pro doložení původu aktiv? Bankovní styk: Máte zkušenosti s tím, jak české banky u právnických osob nahlížejí na příchozí platby z krypto-burz při následné realizaci zisku? 

Naše společnost poskytla v minulých letech několik úročených půjček, a to jak právnické osobě, tak i soukromé fyzické osobě. Bohužel u dlužníka – právnické osoby byl v listopadu 2025 zjištěn úpadek a povolen způsob řešení úpadku reorganizací. Naše pohledávky jsme do insolvenčního řízení řádně a včas přihlásili, a to jak jistiny půjček, tak i nevyplacené úroky k datu rozhodnutí o úpadku. V rámci uzávěrkových prací při přípravě přiznání k dani z příjmů zahrnujeme do základu daně z příjmů i nevyplacené úroky z půjček k datu rozhodnutí o úpadku. Protože se ale předpokládá velice nízké uspokojení věřitelů z insolvence, určitě po ukončení insolvenčního řízení vznikne rozdíl mezi přihlášenou výší pohledávek a částkou, kterou od dlužníka obdržíme. Předpokládáme, že vzniklý rozdíl na úrocích v náš neprospěch budeme řešit opravnou položkou, kterou zaúčtujeme již za loňský rok, kdy situace vznikla. Dále si nejsme jisti, jaká bude situace u jistiny půjčky, kterou účtujeme na účtech sk. 067, takže pohledávka neprošla výnosy a podle zákona o rezervách nelze u pohledávek vzniklých z titulu půjček tvořit opravné položky. Budeme moci ztrátu z rozdílu uspokojení z insolvence daňově uplatnit, tj. provést odpis pohledávky? Co se týká půjčky soukromé osobě, ta dosud insolvenci nevyhlásila, ale předpokládáme, že ani z této půjčky nebudeme nijak významně uspokojeni, a to ani na nevyplacených úrocích, ani na vratce jistiny půjčky. Přesto ale i u této půjčky zahrnujeme nevyplacené úroky za minulé účetní období do základu daně z příjmů a zdaníme je. Prosíme o informaci, zda postupujeme správně. Děkujeme předem za odpověď.

Česká s. r. o. rozhodla na valné hromadě v únoru o výplatě záloh na podíl na zisku svým mateřským společnostem v Nizozemí. Obě mají podobu B.V., což by mělo odpovídat s. r. o. Jedna ze společností je však vlastníkem pouze 5 %. Domníváme se, že podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění a zákona o daních z příjmů nebude tato záloha (podíl) osvobozen a bude podléhat srážkové dani v ČR. Česká dceřiná společnost bude povinna ze zálohy na podíl pro tuto společnost srazit daň ve výši 10 % (limit dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění). Je to tak? Do kdy je povinna česká společnost tuto sraženou daň odvést a má ji případně někam hlásit?

Na účtu zbydou po likvidaci s. r. o. peníze – cca 100 000 Kč. Společník (FO) měl podíl 25 000 a druhý společník 250 000 Kč. Lze zbylé peníze rozdělit v poměru 10 % ku 90 %? Srážková daň by se neodváděla. Pokud by pouze FO měla podíl ve společnosti, pak by se srážková daň neodváděla z 25 000 a ze zbylých 75 000 by se odváděla? Nebo je nějaká jiná možnost v tomto druhém případě, aby se nedanil zbylý zůstatek na účtu?

Společnost s r. o., plátce DPH, koupila tiskárnu za 4 000 Kč od společnosti Allegro sp., po dodání tiskárny a daňového dokladu bylo zjištěno, že jednatel firmy neuvedl do fakturačních údajů při objednávce IČO a DIČ společnosti, takže u faktury vystavené společností Allegro sp. je uvedeno jako kupující pouze jméno jednatele české společnosti. V tomto případě česká společnost neudělá samovyměření DPH (reverse charge)? Může si česká společnost uplatnit tiskárnu do daňových nákladů (DPPO za rok 2026)? Jaké bude správné účtování dokladu, má se doklad proúčtovat přes účet MD 335/D 221, MD 501/D 335?

Společník zapůjčil částku 2 mil. Kč do své s. r. o. CCC (historicky již v roce 2000) při založení této společnosti. V roce 2025 obdržel od své s. r. o. BBB půjčku ve výši 10 mil. Kč. Celá transakce má delší časový vývoj.    Nyní by chtěl částku 2 mil. Kč započíst s dluhem 10 mil. Kč tak, aby dlužil své s. r. o. BBB jen částku 8 mil. Kč.

Zaměstnanci je přidělen osobní automobil pro služební i soukromé účely. Společnost hradí zaměstnanci také veškeré výdaje na pohonné hmoty, tedy nejen za pracovní cesty pro služební účely, ale i na jeho soukromé cesty tímto vozidlem. Jedná se o nepeněžní benefit sjednaný v pracovní smlouvě. Pohonné hmoty, které souvisí se soukromým používáním, představují zdanitelný příjem na straně zaměstnance, který podléhá rovněž odvodům pojistného. Veškeré PHM jsou průběžně během měsíce účtovány: MD 501/D 221(211), MD 343/D 221(211). Dotazy: Když je po skončení měsíce zjištěna výše PHM pro soukromou spotřebu, je možno tuto část PHM (benefit) přeúčtovat např. tímto způsobem: MD 527/D 501, MD 527/D 343? Pokud je tento benefit upraven/sjednán smlouvou se zaměstnancem, jedná se o daňový náklad společnosti, ebo se dle pokynu D-59 K § 24 odst. 2 jedná vždy o nedaňový náklad společnosti?

Česká firma, plátce DPH, opouští nájemní prostory, bohužel musí podle smlouvy předčasně ukončit nájemní vztah a vznikají jí tyto náklady s tím spojené, u kterých nevíme jejich daňovou uznatelnost. Máme na účtu Výdaje příštích období částku, která představuje časové rozlišení rentfree z důvodu toho, že jsme prvních 6 měsíců nemuseli platit nájemné; tuto částku budeme ke dni ukončení nájemní smlouvy muset zaúčtovat jednorázově do výnosů ve výši jeho konečného stavu, který doposud nebyl rozpuštěn? Pronajímatel nám bude vystavovat smluvní pokutu na částku cca 400 000 Kč z důvodu předčasně ukončeného nájmu. Za standardních okolností bychom ještě platili poslední 4 měsíce nájmu za cca celkem 600 000 Kč. Ve finále se nám tedy tato smluvní pokuta ekonomicky vyplatí více než platit zbylé nájemné.  V pronajatých prostorách jsme provedli TZ, které jsme se souhlasem vlastníka daňově odpisovali. Daňová zůstatková cena je ke dni ukončení nájmu 130 000 Kč. Pronajímatel souhlasil, že se s námi vypořádá za toto TZ a uhradí nám za něj 70 000 Kč. Zde jsme nastudovali, že do výše úhrady bychom mohli mít daňovou zůstatkovou cenu TZ daňově uznatelnou, je to tak? 

Společnost A s. r. o. umístila v letech 2019–2020 na zpevněné manipulační ploše pronajaté od společnosti B s. r. o. sestavu tzv. kontejnerových modulů. Umístění bylo provedeno s vědomím vlastníka pozemku – společnosti B. Společnost A účtovala o této investici na účtu 042 (s přepokládaným budoucím daňovým odpisováním movité věci v 3. odpisové skupině, CZ-CPA 25.11.10 „Kovové montované stavby“). Postupem času při dokončování sestavy modulů v jeden funkční objekt (cca 100 m2) došlo s ohledem na jeho připojení k vnitroareálové vodovodní, kanalizační a elektro přípojce k nejasnostem, zda se jedná o movitou či samostatnou nemovitou věc. Právo stavby nebylo vlastníkem pozemku právně zřízeno, k zahájení stavebního řízení nedošlo. Modulární kancelářský objekt společnost A stále eviduje na účtu 042 a odpisování zatím nebylo zahájeno. V současnosti je vedeno jednání mezi společností A a B, kdy je sporné, zda se jedná o movitou věc nebo o stavbu dočasnou či trvalou, tedy zda náleží modulární objekt společnosti A (zhotoviteli objektu) nebo zda náleží společnosti B (vlastníkovi pozemku). Mezi společnostmi došlo k návrhu, že by společnost B uhradila společnosti A na základě uzavřené dohody o narovnání částku odpovídající ceně objektu podle znaleckého posudku a společnost B by následně zařadila tento objekt do svých aktiv. Ve vztahu k objektu byl před realizací vznesen ústní dotaz na místně příslušném stavebním odboru, zda je vyžadováno stavební povolení či ohlášení stavby. Bylo sděleno, že pokud bude na pozemku umístěn kontejnerový objekt, není potřeba stavební povolení ani ohlášení (výrobky plnící funkci stavby, včetně základových konstrukcí pro ně - § 103 odst. 1 stavebního zákona). V průběhu realizace však došlo k přehodnocení situace (názorové neshody ohledně pevného spojení se zemí). Společnost B však neměla od společnosti A zřízeno písemné právo stavby (jen ústní), navíc se vše odehrávalo v "době covidové", takže žádné stavební řízení nebylo zahájeno. Objekt nemá kolaudaci a není evidován v katastru nemovitostí (ani nebyl zatím k zápisu navřen). Jak správě účetně a daňově vypořádat takovou dohodu: Společnost A zaúčtuje do provozních výnosů (daňových) částku ve výši náhrady dle dohody o narovnání a částku evidovanou na účtu 042 převede do provozních nákladů (daňových)? Společnost B zaúčtuje částku ve výši náhrady dle dohody o narovnání na účet 042-Pořízení dlouhodobého hmotného majetku? Bude náhrada dle dohody o narovnání předmětem DPH? Obě společnosti jsou plátci DPH.

Pokud s. r. o. podá přiznání za rok 2025 do 1. 4. 2026, kdy může nejdříve podat dodatečné daňové přiznání za zpětné uplatnění daňové ztráty za rok 2023? A kdy nejpozději?

Zaměstnanec ve smlouvě o penzijním připojištění sjednán také typ penze „výsluhová“, kdy je možné po 15 letech vybrat až 50 % peněz. Splňuje smlouva podmínky pro příspěvek zaměstanavatele, který je osvobozen a zároveň do 50 000 Kč daňově uznatelný?

Společnost nestihla lidem na DPČ a DPP, kteří už ve společnosti nepracují, proplatit nevybranou dovolenou do konce roku, ale až do ledna s výplatou v únoru. Je možné proúčtovat do roku 2025 MD 521/D 383 hrubé mzdy a bude to daňově uznatelný náklad? A odvody budou zřejmě nedaňové, mám je  účtovat? Případně má tento případ i nějaké jiné konsekvence?

Fyzická osoba (zaměstnavatel) uzavřela s Úřadem práce Dohodu o vyhrazení společensky účelného pracovního místa a poskytnutí příspěvku. Měsíčně bude dostávat po dobu jednoho roku příspěvek ve výši 100 % vynaložených nákladů na mzdu zaměstnance. Jedná se o osvobozený příjem dle § 4 odst. 1 písm. g) ZDP a poté související mzdové náklady budou nedaňové výdaje? Jak by to bylo u právnické osoby? Zde by se jednalo o výnos, který současně souvisí se mzdovými náklady: tj. např, příspěvek vyplacený v 1/2026 za mzdu 12/2025 – výnos i mzdové náklady patří do roku 2025 u právnické osoby? U fyzické osoby (zaměstnavatele) příspěvek vyplacený v 1/2026 – nezdanitelný osvobozený příjem ledna 2026 a v 1/2026 (skutečně vyplacená mzda za prosinec + odvody) mzdový nedaňový výdaj. Je to takto správně?

Hlavní činnost spolku, vedoucího podvojné účetnictví, je provoz dětské skupiny. Pravidelně dostává příspěvek na provoz dětské skupiny, ale protože by tento příspěvek nepokryl náklady na provoz, spolek pravidelně dostává školkovné od rodičů, rodiče nejsou členy spolku, tudíž se nejedná o osvobozené příspěvky členů. Jak to prosím bude s dělením nákladů na provoz a daňovou povinností, když díky školkovnému je spolek nakonec v zisku? 

Společnost v roce 2025 poskytla finanční dar splňující podmínky pro uplatnění jako odčitatelná položka od základu daně podle § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů. Výše daru však přesahuje limit 30 % základu daně. Současně společnost v témže zdaňovacím období uplatňuje odpočet na podporu odborného vzdělávání podle § 34 odst. 4 a § 34f zákona o daních z příjmů ve výši 200 Kč za jednu hodinu odborného výcviku žáka. V této souvislosti si dovoluji požádat o stanovisko k následující otázce: Je možné vykázat celkový nárok na odpočet na podporu odborného vzdělávání za dané zdaňovací období v plné výši, avšak jeho uplatnění (zcela nebo zčásti) odložit do následujících zdaňovacích období tak, aby bylo možné v roce 2025 uplatnit dar v maximální možné výši (tj. do limitu 30 % základu daně)? Jinými slovy, umožňuje zákon o daních z příjmů převod nevyužité části odpočtu na podporu odborného vzdělávání do dalších zdaňovacích období, pokud k jeho neuplatnění dojde z důvodu optimalizace využití jiných odčitatelných položek? 

Společnost k 31. 12. 2024 vytvořila opravnou položku k nepromlčené neuhrazené pohledávce (datum splatnosti: 5. 12. 2023) dle § 8c zákona o rezervách ve výši 100 % neuhrazené částky, která činila 7 000 Kč. Ke konci roku 2025 chce společnost daňově odepsat tuto pohledávku a zrušit OP k ní vytvořenou. Zjistili jsme, že dlužník je v insolvenci, pohledávku však přihlašovat nechceme. Je možné pohledávku daňově v roce 2025 odepsat MD 546/D 311?

Společnost ABC s.r.o. zaplatila zálohu na nákup auta ve výši 520 000 Kč dne 28. 9. 2023. Dodavatel auto nedodal. Společnost ABC s.r.o. eviduje tuto zálohu na účtu 314-Poskytnuté zálohy. Společnost ABC s.r.o. tuto pohledávku dala k vymožení přes soud. Rozsudek soudu přikázal žalovanému aby tuto pohledávku zaplatil. Rozsudek je z data 22. 5. 2024. Na tuto zaplacenou zálohu je již exekuční příkaz, ale stále nic nebylo vymoženo a zřejmě ani nebude. Je možné za rok 2025 udělat odpis pohledávky daňový dle § 24 ZDP, nebo se musí stále evidovat tato pohledávky na účtu 314? Kdy bude možné vytvořit daňový odpis pohledávky?

Společnost s r. o. má v obchodním majetku služební automobil, který je na operativní leasing. Uplatňuje si tudíž z něho DPH a chce mít celou částku nájmu vozidla v daňových nákladech. Je možné, aby jednatel bez nároku na odměnu jednatele dostal jako bonus vozidlo, které bude využívat pro své soukromé účely a zároveň bude toto vozidlo nadále v daňových nákladech společnosti?