Daňové přiznání

OSVČ používající režim paušální daně odchází v 11/2025 na mateřskou dovolenou. Od jakého termínu má přerušit podnikání, aby nebyla povinna podat řádné přiznání k dani z příjmů včetně přehledů ZP + SP za rok 2025?

Od 1. 1. 2025 jsem byl poplatníkem v paušálním režimu. Živnost jsem vykonával do konce února 2025, poté jsem ji od 1. 3. 2025 přerušil a k 30. 9. 2025 definitivně ukončil a vrátil živnostenský list. V květnu 2025 mi byla vyplacena odměna likvidátora 300 000 Kč, ze které byla odvedena zálohová daň z příjmů ze závislé činnosti. Zároveň jsem celý rok 2025 poživatelem starobního důchodu. Jsem, nebo nejsem povinen za rok 2025 podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob? Je moje daň za leden a únor 2025 rovna paušální dani, nebo ne? Musím podat přehledy na OSSZ a ZP za rok 2025?

Občanka A zakoupila spolu s přítelem B před 4 lety za 3.100.000 Kč byt, v katastru nemovitostí mají oba 50% podíl. V bytě A nikdy nebydlela. Spolumajitelé financovali byt následovně: společná hypotéka 2.700.000 Kc, běžný uvěr 280.000 Kč na B a vlastní zdroje od A ve výši 120.000 Kč . Měsíčně se splácí 15.044 Kč na hypotéku a 2.966 Kč na úvěr (obojí splácí pouze B). Nyní, po 4 letech, prodá A svůj podíl na nemovitosti za 195.000 Kč. Zároveň B od ní převezme i celou zbývající hypotéku ve výši 2.340.355 Kč. 1) A by mělo platit daň z příjmů v §10. Podle nás zdaní částku 195 000 Kč (poníženou o uznatelné výdaje související s prodejem či pořizovací cenou bytu). Může si dát do výdajů polovinu z kupní ceny 3.100.000? 2) Pokud nelze uplatnit do výdajů polovinu z KC, je možno do výdajů v § 10 souvisejících s prodejem bytu uvést zaplacených 120.000.- a nějakou část z hypotéky či zaplaceného úvěru (např. poměrnou část dle podílu zapsaném v katastru nemovitosti), i když splátky hradí B? 3) Vzhledem k tomu, že zbytek hypotéky přebírá B a vzhledem k různým způsobům úhrad pořizovací ceny bytu nevíme, zda bude A do příjmu ke zdanění zahrnovat i nějakou část z jiných zdrojů použitých při koupi bytu, a pokud ano, jak tento příjem vypočítat?

Vyšla nová informace GFŘ, budeme nový plátce, nikdy jsme nebyli registrovaní jako malý podnik, máme pouze česká plnění. Máme i my povinnost v prvním přiznání uvést všechny své české příjmy toho roku před registrací na ř. 50+51? Nebo třeba jenom ty, které by byly osvobozené? Prosím o vysvětlení, co tam má být přesně uvedeno. https://financnisprava.gov.cz/cs/dane/dane/dan-z-pridane-hodnoty/informace-stanoviska-a-sdeleni/informace-ke-zmenam-v-oblasti-dph-od-01012025/povinnosti-nove-registrovanych-platcu-dph

Český občan, bývalý zaměstnanec německé firmy, pracující v Německu, se vrátil zpět do České republiky a začal pobírat příjmy z konkurenční doložky od bývalého německého zaměstnavatele. Jaké povinnosti prosím vznikají českému občanu z pohledu sociálního, zdravotního pojištění a zdanění zde v ČR? Jiné příjmy mezitím český občan nemá. 

Náš zaměstnanec má od září nové zaměstání, ale zůstává stále zaměstnán i u nás. Chce podepsat prohlášení poplatníka v novém zaměstnání a u nás slevu ukončit. Jak nám má oznámit nebo kam zapsat do Prohlášení. 

Jsme česká a.s., která má na Slovensku odštěpný závod. Na Slovenku prostřednictvím odštěpného závodu podnikáme a za tímto účelem máme zde zřízené bankovní účty a máme tady i terminované vklady, které patří odštěpnému závodu. Z úroků na terminovaném vkladu nám slovenská banka začala srážet srážkovou daň. Podle Smlouvy o zamezení dvojího zdanění nemůžeme jít podle čl. 11 ale vrací nás to do čl. 7 Zisky podniků. Je správné, že nám banka sráží srážkovou daň z terminovaných vkladů? Jak o ni účtovat na SK a jak v ČR? Bude možné si tuto sraženou daň z úroků na terminovaném vkladu na Slovensku započítat na daňovou povinnost v ČR? Nebo jsme měli doložit bance např. domicil a ona by srážkovou daň přestala uplatňovat ? Děkuji .

Aby člověk mohl využít osvobození od daně z příjmu při prodeji nemovitosti z důvodu uspokojení vlastní bytové potřeby, musí to oznámit finančnímu úřadu do konce lhůty pro podání daňového přiznání. Posunuje se ta lhůta až do července, když podává daňové přiznání daňový poradce? Pokud má subjekt povolený odklad do 30. 9., lze tuto skutečnost oznámit finančnímu úřadu do této doby a bude to vpořádku? Nebo je to pevně dané do 1. 4. 2025 a nijak tuto lhůtu nelze posunout?

Prosím o vypsání částek výdělku, do kdy není nutno podat daňové přiznání k dani z příjmu při souběhu druhů příjmů v jednom roce v těchto případech: 1) závislá činnost dle §6 s podepsaným růžovým prohlášením + příjmy dle §7- §9 2) závislá činnost dle §6 s podepsaným růžovým prohlášením + příjmy dle §10 3) závislá činnost dle §6 s nepodepsaným prohlášením + příjmy dle §7 - §9 4) závislá činnost dle §6 s nepodepsaným prohlášením + příjmy dle §10 5) pouze příjem dle §7 - §9 6) pouze příjem dle §10 7) příjem dle §7 - §9 + §10 8) poplatník v režimu paušální daně + příjem dle §8 - §9 Zároveň prosím o informaci, zda je v případě splnění podmínek pro neodevzdávání daňového přiznání nutno na FÚ odeslat nějaké čestné prohlášení.

3 fyzické osoby mají kapelu. Jeden je živnostník v paušálním režimu, druhý je zaměstnanec mající pouze příjmy ze závislé činnosti a třetí je důchodce. Jak správně by měli danit příjmy z kapely? Příjmy z umělecké činnosti jsou podle autorského zákona, takže nemusí mít živnostenský list? Příjmy z prodeje např. triček s nápisem kapely - zde musí být živnost na maloobchod? Zpívají na plesech, svatbách, občas nějaký festival. Předpokládáme, že se nedostaneme do příležitostné činnosti a do osvobození v §10 odst. 3 písm. a) ZDP, kde je osvobození těchto příjmů do 50.000,- Kč. Jak by měli vystavovat faktury, když dostanou např. jeden příjem za celou kapelu? Měl by každý vždy vystavovat fakturu pouze za svůj podíl na odměně z vystoupení?

Klient vykonával po část roku 2025 činnost jako OSVČ v České republice. Od poloviny roku 2025 uzavřel smlouvu v Kataru, kde bude pracovat jako zaměstnanec v závislé činnosti, minimálně po dobu 2 let. Ode dne nástupu do pracovního poměru do konce roku 2025 uplyne 184 dní, po tu dobu tedy bude klient pobývat v Kataru, i když v průběhu tohoto období plánuje krátkou dovolenou v ČR, po které se zase vrátí do Kataru spolu s rodinou. V Kataru bude klient bydlet v pronajatém domě, v České republice má vlastní byt, který minimálně v r. 2025 nebude pronajímat, bude ho využívat v případě cest do ČR. Bude pro r. 2025 klient stále daňovým rezidentem ČR, vzhledem k tomu, že mu v ČR zůstal k dispozici byt, v souladu s čl. 4 Smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřené mezi ČR a Katarem? Pokud bude daňovým rezidentem ČR, jakým způsobem bude danit příjem ze závislé činnosti z Kataru za r. 2025, popřípadě za další roky? V případě, že by byt v ČR od r. 2026 dlouhodobě pronajal a neměl ho tedy v ČR k dispozici pro svoje případné návštěvy, a v Kataru pracoval po celý rok 2026, bude možné považovat ho za daňového rezidenta Kataru?

Fyzická osoba dostala vyplacený úrok z úschovy od notáře. Má tato fyzická osoba povinnost zdanit tento úrok ve svém daňovém přiznání? Nebo stačí, že byl již úrok zdaněn srážkovou daní u notáře? Dle jakého ustanovené zákona o dani z příjmu se případně tento úrok nezdaňuje?

Ráda bych se pro jistotu zeptala na aktuální úpravu. S. r. o. má rozdílné činnosti podnikání - účtováno na střediska: stavební činnost (objemné nákupy materiálu) a finanční činnost (leasing + úvěr bez nároku na odpočet, nesouvisí s postavenými stavbami). Bylo doporučeno jako prevence zamezení problémů s odpočty ze stavebního materiálu, aby společnost založila druhou společnost. Domnívám se, že v případě, pokud je takto jednoznačně oddělen účel nakupovaných položek, není to nutné. Výklad paragrafu 76 ukládá odpočet v krácené výši jen pro použití, kde kombinace nároku na odpočet a OBNO. Což je lze v případě stavebního materiálu snadno prokázat, že není. Jak se tato kombinace, kdy na část vstupů uplatní zálohový koeficient, a na část ne, vyplní v daňovém přiznání? 

Zdravotní sestřička se v rámci svého zaměstnání dobrovolně účastní práce na klinických studiích pro externí firmu. Z těchto studií ji bude náležet odměna, která za rok přesáhne 50.000 Kč. Jak to bude s daňovým přiznáním? bude se jednat o § 10 - ostatní příjmy?

Pokud by zaměstnanec chtěl ukončit penzijní připojištění a celou částku převést na DIP, bude muset dodanit tyto prostředky z důvodu porušení podmínek? Zaměstnanci přispívá i zaměstnavatel. 

S.r.o. pobírá příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce od Úřadu práce každé čtvrtletí. Může uplatnit slevu na tyto invalidní zaměstnance dle §35 ZDP v daňovém přiznání daně z příjmů právnických osob?

Česká s.r.o. pronajímá automobily slovenské firmě, měsíčně vystavuje faktury, ale slovenská firma je platí nepravidelně. Faktura za 12/23 + faktury za 1-6/24 byly zaplaceny v 10/24 a za 7-12/24 zaplaceny v 5/25. Srážková daň na Slovensku odvedena v měsících zaplacení faktur, potvrzení o sražené dani máme. 1.otázka - může Česká s.r.o. v DPPO 2024 započítat sraženou daň i za fakturu 12/23 uhrazenou až v 10/24 ? 2.otázka - bude tato faktura vstupovat do ř.4 "příjmy dosažené ve státě zdroje" v příloze DPPO (tabulka I přílohy č.1 II.oddílu), budou se uvádět výdaje do ř.5 "související výdaje" resp.náklady související s touto fakturou (daňové odpisy, pojištění, silniční daň atd) za 23/12 ? 3.otázka - je správný předpoklad, že sraženou daň v 5/25 lze započítat v DPPO 2024, protože do data podání DP byla daň zaplacena

Jaké jsou lhůty pro svolání VH a rozhodnutí o výplatě podílu na zisku, jestliže bylo daňové přiznání podáno 1. 4. nebo 1. 7. 2025?

Nezletilý syn po svém zemřelém otci zdědil garáž, v katastru nemovitostí je zapsán jako majitel nemovitosti. Jeho matka tuto garáž pronajímá. Jak to bude s vykázáním příjmů a podáním daňového přiznání. Je tomu tak, že přiznání bude na jméno syna a podepisovat bude zákonný zástupce ( matka) ?

Společnost se blíží ke konci insolvenčního řízení, po posledním rozvrhu na věřitele zbydou v účetnictví ještě zbytky závazků, které již nebude z čeho vypořádat; pohledávky, které není možné vymoci a další rozvahové položky typu neuhrazených ztrát z minulých let atd. Jaký je správný postup pro vytvoření účetní závěrky (a jaký typ účetní závěrky to bude - mimořádná?), ve které by měly být tyto položky zúčtovány? A jak bude vypadat konečná rozvaha? Prosím o účetní případy na zúčtování těchto položek. A jaké dopady to bude mít do přiznání k dani z příjmů - např. odpis pohledávek bude nedaňový; odpis závazků se naopak bude muset zdanit? Je třeba také sestavit přiznání k dani z příjmů k datu této závěrky?