Dobropisy
V červnu 2024 byl prodán z dlouhodobého majetku osobní vůz (MD 082 / D 022, MD 311 / D 641). V dubnu 2025 byla tato faktura dobropisována a vůz vrácen kvůli opakovaným neopravitelným vadám. Jak tento opravný daňový doklad a zařazení do majetku zaúčtovat?
Náš dodavatel v 6/2025 vyfakturoval materiál a protože materiál nebyl zcela v pořádku, tak po reklamaci vystavil v 7/2025 opravný daňový doklad na poměrnou část materiálu. Na opravném daňovém dokladu ovšem neuvedl datum jeho splatnosti. Podle jeho tvrzení není datum splatnosti povinnou náležitostí opravného dokladu. I po urgencích není možné z dodavatele dostat dlužnou částku z dobropisu k úhradě. Nyní nám tedy dodavatel od 23. 7. 2025 dluží 20 000 Kč. DPH z opravného daňového dokladu jsme si v 7/2025 uplatnili. Znamená to, že pokud nám dodavatel neuhradí dobropis do šesti měsíců, tak budeme muset DPH z neuhrazeného dobropisu po 6 měsících vracet? Ručíme nějak za dodavatele z jeho neuhrazeného opravného dokladu?
Faktura vystavena 1. 1. 2025, splatnost 14. 1. 2025, faktura ale došla 31. 8. 2025, DPH byla uplatněna 31. 8. 2025. Uhrazena byla 10. 9. 2025. Mezi datem splatnosti a úhradou je více než 6 měsíců. Znamená to, že v srpnu DPH neuplatním a uplatním ho až v září, tj. s úhradou?
A další případ - dobropis - vystaven opět 1. 1. 2025, splatnost 14. 1. 2025, dobropis došel až až 31. 8. 2025, DPH byla vrácena státu 31. 8. 2025. Úhrada dodavatelem proběhla až 10. 9. 2025. Mezi datem splatnosti a úhradou je více než 6 měsíců. Znamená to, že v srpnu DPH nevrátím, do přiznání ho uvedu až v září, tj. s úhradou, nebo v tomto případě mohu považovat dobropis (opravný daňový doklad) za pohledávku?
Jak účetně vyřešit, když dodáváme zboží zákazníkům jsme plátci DPH v ČR - 1 faktura 311/604 (plus příslušné DPH) a skladový pohyb- výdejka 504/132. A místo 6 balíčků, které zákazník očekával, tak mu přišel jen 1 balíček. Zákazník tedy od nás požaduje dobropis a my řešíme s přepravní společností, kde jsou ztracené balíčky. Jaké by měli být nyní naše účetní kroky? Zákazník po nás chce dobropis a nechce čekat až se situace vyřeší s přepravní společností (už nyní čeká 4 týdny a nemáme od nich konečné vyjádření) a chce nedodané zboží zaslat znovu. Jak zaúčtovat dobropis na zákazníka? Bude se zde řešit nějaký skladový pohyb, když zboží de facto nemáme a zatím nic nevíme?
Dodavatel ze země EU nám zaslal zboží. Až při naskladňování jsme zjistili, že část zboží schází. Přepravce odmítl náhradu škody a dodavatel uhradí polovinu hodnoty ztraceného zboží. Daňově uznatelná je pouze část, na kterou přišel dobropis, ale jak to bude s DPH? Faktura byla v režimu RCH. Máme nárok na celý odpočet, nebo musíme část, kterou dodavatel nekompenzuje dobropisem dodanit?
Jaké je správné účtování dobropisu od dodavatele za obratový bonus (např. podpora prodeje, zpětný bonus za dosažený obrat)? Dodavatel vystavil dobropis (opravný daňový doklad) se zápornou hodnotou. Firma jej eviduje jako výnos a účtuje ho následujícím způsobem: MD 648 /D 321 Dobropis tím snižuje závazek vůči dodavateli a zároveň zvyšuje výnos firmy. Je tento způsob účtování v pořádku? Upozorňuji, že ve výstupu z účetního programu (např. výsledovce po analytických účtech) se účet 648 zobrazuje na straně MD se zápornou hodnotou, což působí matoucím dojmem, i když ve výsledku navyšuje hospodářský výsledek. Je tento postup z hlediska účetních pravidel správný, nebo by se měl použít jiný účet, případně jiný postup?
Dodavatel, plátce DPH, v roce 2019 fakturoval zboží odběrateli. Ten zboží reklamoval. K vyřízení reklamace došlo až v roce 2025. Dodavatel vystaví dobropis na vyřízenou reklamaci. Bude dobropis v roce 2025 na reklamované zboží vystavený s DPH?
Dodáváme zboží koncovým zákazníkům na území EU - jsme eshop. Jsme registrovaní v režimu OSS. Jak se budou vykazovat dobropisy za vrácené zboží, které jsou ve stejném čtvrtletí jako je vystavená původní faktura? Jak se budou vykazovat dobropisy v jiném čtvrtletí než je vystavena původní faktura? V případě rozdíleného čtvrtletí se dobropisy vykážou jako oprava?
OSVČ, lektorka jazyků, uplatňuje paušální výdaje. OSVČ má v plánu nastoupit na mateřskou dovolenou k 31. 5. 2025 a přerušit k tomuto datu živnost, předpoklad je 6 měsíců. Její klienti mají zpravidla předplacené balíčky na 10 lekcí. Pokud by lektorka nemohla např. ze zdravotních důvodů svých nebo klientů některé předplacené lekce odučit do 31. 5. 2025, bude klientům adekvátní část úhrad vracet. Za normálních okolností se neodučené lekce přesouvají do dalšího období, ale vzhledem k přerušení živnosti toto nebude možné. Lze vystavit klientům dobropis k 31. 5. 2025, ale uhradit ho z účtu lektorky až v době, kdy bude podnikání přerušené (např. 2. 6. 2025)? Budou tyto vrácené úhrady v době přerušení živnosti snižovat zdanitelný příjem za rok 2024 nebo ne? Může zde vzniknout i nějaký jiný problém?
Společnost v roce 2022 uzavřela smlouvu o finančním leasingu na velký stroj za 2,9 mil. Kč bez DPH. Na konci roku 2024 ukončili smlouvu předčasně s odkupem stroje. Leasingová společnost vystavila fakturu na odkup stroje za 1,656 mil. Kč plus DPH 348 000 Kč = 2 mil. Kč. Zároveň leasingová společnost vystavila dobropis k původní prodejní faktuře za roku 2022 „pro daňové účely“ za 1,46 mil. Kč plus DPH 306 000 Kč. Chápeme to DPH a 1,46 mil. Kč odpovídá neuhrazeným splátkám. Jak to ale zaúčtovat? LS dále započítala DPH z dobropisu - minus 306 000 Kč oproti prodejní faktuře na odkup stroje, tzn. celková částka, kterou společnost má uhradit za odkup stroje není 2 mil. Kč s DPH, ale částku nižší o DPH ve výši 306 000 Kč z dobropisu.
Jsme s. r. o., plátci DPH. Vystavíme v 03/2025 opravný daňový doklad (dobropis) na vrácené zboží. Zboží bylo zakoupeno v 04/2022. Lhůta 3letá, dobropis vystaven s DPH. Jak je to od roku 2025 s touto lhůtou? A pokud by se změnila, týká se i nákupu zboží do roku 2024?
Od dodavatele na Slovensku nakupujeme odlitky v režimu pořízení zboží z EU. V průběhu opracování zjistíme vadné kusy, které všechny vracíme zpět dodavateli. Reklamace je řešena reklamačním protokolem následovně: Dodávka nových odlitků v rámci náhradního plnění – neúčtujeme, jedná se pouze o výměnu. Dobropis za ostatní reklamované odlitky – vystavuje dodavatel v režimu přenosu daňové povinnosti na nás jako odběratele. Fakturace vícenákladů za opracování – fakturujeme my jako odběratel. Jedná se o službu, kdy dodavatel má zpět odlitek zhodnocený opracováním, nebo náhradu škody? Jak je to z pohledu DPH?
Kupující reklamoval zboží po 4 letech (5 let záruční doba). Dodavatel reklamaci uznal. Reklamované zboží převzal a dodal nové. Dodavatel vystavil účetní doklad – dobropis bez DPH a zároveň účetní doklad – fakturu bez DPH na stejnou částku. Částky započetl. Je to správně? Jak se máme zachovat k našemu zákazníkovi? Stejně? Domnívali jsme se , že se jedná o dva účetní případy. Dobropis po 3 letech bez DPH a nový daňový doklad na nové zboží s DPH.
Dodavatel č. 1 nám prováděl technické zhodnocení naší budovy. Všechny faktury jsme mu uhradili. Při přejímce byly zjištěny vady a dodavatel vystavil dobropis na částku např. 200.000 Kč na základě reklamačního protokolu. Dobropis byl splatný v listopadu loňského roku. Bohužel tyto vady z reklamace nebyl schopen odstranit a museli jsme se obrátit na jiného zhotovitele-dodavatel č.2. Veškeré doklady byly účtovány na 042-Technické zhodnocení majetku, a tudíž nevstupovaly do nákladů nebo výnosů. Dobropis vystavený dodavatelem č. 1 na částku 200 000 Kč je po splatnosti více než 180 dní. Můžeme tvořit daňově uznatelnou opravnou položku ve výši 50 %, i když o dokladu (přijatém dobropisu) nebylo účtováno ve výnosech?
Jsme česká s. r. o., vedeme účetnictví, jsme plátci DPH a pořizujeme zboží od dodavatele z EU (Německo, plátce DPH). Částku ceny zboží (v EUR) uvedenou na faktuře zahrnujeme do evidence DPH a účtujeme na příslušný nákladový účet. Přímo na faktuře za dodávku zboží jsou uvedeny platební podmínky. Dle těchto podmínek při uhradě do 14 dnů máme nárok na 3% skonto. Automaticky hradíme ve stanoveném termínu částku faktury sníženou o 3 %. Na částku skonta nám odmítá dodavatel z EU (Německo, plátce DPH) vystavit opravný daňový doklad. Takže na částku skonta nemáme žádný doklad. Jak máme postupovat po uplatnění skonta v evidenci DPH a kam účtovat částku skonta při účtování úhrady z pohledu účetnictví a daně z příjmů právnických osob?
Je správné na straně odběratele dát přijatý dobropis do 10.000 Kč včetně DPH do oddílu B3, pokud nejde o dobropis v souvislosti pohledávkami v insolvenčním řízení? Respektive, zda je/není třeba zkoumat, v jakém oddíle byl reportován doklad původní, ke kterému se dobropis vztahuje? Předpokládám, že dodavatel tento jím vystavený dobropis do 10 000 Kč, na základě kterého bude nárokovat DPH u Finančního úřadu, uvede v oddíle A5.
Firma dle smlouvy se zákazníky vystavuje dobropisy za včasné úhrady faktury, tedy skonta. Pokud vystavuji letos dobropis na skonto, kde jsou položky ve snížené sazbě daně k fakturám z loňského roku (tj. 15% sazba DPH), jaká bude sazba daně u skonta? Už 12 %, protože je DUZP dnem zaplacení faktury, nebo je to oprava podle § 43 ZDPH, kdy se použije sazba daně jako u původního dokladu?
Zákazník odstupuje od smlouvy a bude nám vracet stroje. My následně bude stroje vracet našemu dodavateli. Stroje byly pořízeny a prodány v r. 2023. Jaký je správný postup z pohledu vystavených dokumentů? Předpokládám, že zákazníkovi vystavíme dobropis za vrácené stroje v původní výši a následně nám dodavatel vystaví také dobropis v původní výši.
Účetně se tedy bude jednat o snížení výnosů r. 2024 v částce ZD dobropisu zákazníkovi a snížení nákladů r.2024 v částce ZD dobropisu od dodavatele. Jsou zde nějaká další úskalí?
Naše společnost je plátce DPH. Vystavili jsme faktury za odvedené práce dle aktuálního ceníku a odvedli DPH. Odběratel služeb nám faktury rozporoval s tím, že neakceptuje náš ceník a že chce ceny nižší. Po jednáních jsme na jeho požadavek přistoupili a vystavili dobropisy s tím, že nebudeme DPH na dobropisech požadovat po FÚ zpět (odběratel je naší spojenou osobu, která nemá nárok na odpočet DPH - § 36a). Nyní potřebujeme zaúčtovat příslušnou částku DPH jako nedaňový náklad - kam s ním? Udělat účtu 538 analytiku jako nedaňový nebo jinak?
Účtujeme zboží způsobem A. Nakupujeme zboží z EU i ze 3. zemích a domluva s dodavateli je někdy nad lidské síly. Někdy se nám stane, že obdržíme fakturu za zboží, ale po příjmu zboží na sklad zjistíme, že nám dodali kusů více či méně. Snažíme se to samozřejmě ihned řešit s dodavatelem, ale někdy to vážně nejde a nápravy faktury, dobropisu či dofakturace se bohužel nedočkáme. Mohla bych se zeptat, jak byste účetně řešili, když Vám poslali více zboží, než je na fakturováno anebo naopak, když poslali méně zboží, než je fakturováno?