Dovoz zboží a služeb

Zaplatili jsme zálohu v USD za zboží, které dovážíme ze zahraničí. Po dvou měsících jsme zboží přijali na sklad a obdrželi fakturu v USD na stejnou částku, jako je zaplacená záloha. Protože jsme pořizovací cenu zboží kalkulovali s kurzem zaplacené zálohy, při vyúčtování úhrady zálohy proti dodavatelské faktuře znovu kurzový rozdíl v pořizovací ceně zásob nezohledňujeme. Účtujeme již na účty kurzových rozdílů 563 a 663. Při zaúčtování faktury (MD 131/D 321) účtujeme i o oceňovacím rozdílu ke zboží, který vznikl mezi příjemkou (ta je na vyšší částku – kurz úhrady zálohy) a fakturovanou částkou (účtovanou kurzem vystavení faktury dodavatelem). Tento oceňovací rozdíl rozpouštíme postupně (účet – prodané zboží) dle prodaných zásob tohoto zboží. Je správné, že v případě ocenění zásob kurzem zaplacené zálohy již podruhé nepromítáme kurzový rozdíl (mezi zaplacenou zálohou a fakturou) do pořizovací ceny, ale účtujeme výsledkově na účty kurzových rozdílů 563 a 663?

Objednali jsme zboží na žádost zákazníka s leteckou přepravou s tím, že tu přepravu zákazník zaplatí celou. Zboží jsme přijali na sklad, clo jsme rozpustili do ceny a budeme fakturovat zákazníkovi s DPH. Přišla faktura na leteckou dopravu, tu jsem nerozpustila do ceny zboží, ale zaúčtovala na účet 315 bez DPH. Tuto dopravu jsem přefakturovala na zákazníka také bez DPH. Účetní od zákazníka chce, abychom na přefakturaci dopravy dali DPH 21 %. My jsme přefakturovali ve stejné výši, jako byla faktura od našeho přepravce. 

Plátce DPH firma A dovezla z Koreje zboží. V přístavu v Německu bylo zboží propuštěno do volného oběhu v EU. Plátce má fakturu na auto z Koreje ( ze 3. země) na 100 000 EUR. Dále má fakturu od německého plátce (na fa je uvedena VAT DE platná z VIES s poznámkou, že je jde o služby Reverscharge) kde je uvedena částka za clo + dopravu mimo EU a dopravu z Německa do ČR celkem za 30.000 EUR. Na německé celní deklaraci je uvedeno, že dovozce je firma český plátce DPH firma A. Teď nevím jak mám tento případ dát do přiznání DPH. varianta č. 1 =celé dovoz 1) na ř. 7 + 43 bude hodnota auta = faktura za dovoz 100.000 2) na ř. 7 + 43 bude částka za clo a dopravu 30.000 i když je to vlastně faktura z EU nebo varianta č. 2 = rozdělím na dovoz + služby EU 1) na ř. 7 + 43 bude hodnota auta = faktura za dovoz 100.000 2) na ř. 5 + 43 bude částka za clo a dopravu 30.000 xxx když na ř. 7+43 uvedu částku 130.000 EUR (kdyby se zboží proclilo v ČR tak by to tak bylo=cena zboží + clo + služby spojené s dovozem) + 30.000 na ř 5+43 .. služby z EU, aby se spojil Reverscharge v EU, tak podle mě budu mít těch 30.000 EUR v přiznání 2x. Jak správně vykázat tento dovoz + služby z EU v přiznání DPH?

Firma z USA zašle do tuzemska materiál na opravu. Tuzemská firma materiál opraví, fyzicky opravený materiál vyveze do USA, tuzemská firma má vývozní doklad. Opravu materiálu fakturuje tuzemská firma zákazníkovi v Nizozemí na DIČ NL. Jak správně vykázat v přiznání k DPH? Jedná se o vývoz služeb do třetí země nebo o dodání služby do EU?

Přišla nám faktura od českého plátce za dopravu zboží z Indie. Na faktuře je vyčísleno pojištění zásilky, vícenáklady v přístavu, celní dluh a samotná doprava, vše bez DPH. Na faktuře je uvedeno „Osvobozeno od DPH dle paragrafu 69“. Do jakého řádku DPH to dáme my jako odběratelé? A bude zde použit reverse charge? Faktura za samotné zboží přišla už v červenci, tu jsem dala do řádků 7 a 43.

Odběratel, firma se sídlem v Německu, si u nás objednal zboží s dodáním do 3. země. Fakturovat budeme německé firmě, se kterou spolupracujeme už několik let, ale vždy šlo o dodání v rámci EU. Tato firma zajistí také přepravu zboží do 3. země - pošle k nám pro zboží dopravce. Vývoz prý bude řešit německá firma. Jaké důkazní prostředky od ní potřebujeme pro osvobození od DPH na výstupu? Do kterého řádku přiznání k DPH máme uvést toto plnění? Mohli bychom být vývozcem a zajistit vývozní dokumenty na celním úřadě v České republice, když je faktura vystavená na německou firmu?

Jaký je rozdíl v okamžiku vzniku registrační povinnosti jako identifikovaná osoba podle § 6g až § 6i zákona o DPH u: přijetí služby z EU, přijetí služby ze třetí země a pořízení zboží z EU, pořízení zboží ze třetí země (např. dovoz přes celní řízení)? Je správné chápání, že u služeb platí povinnost registrace identifikované osoby již při první přijaté službě z EU nebo třetí země použité pro ekonomickou činnost, zatímco u pořízení zboží z EU/třetí země. Vzniká povinnost až po překročení limitu 326 000 Kč za kalendářní rok? Jak se posuzuje situace podnikatele v paušálním režimu, který běžně nenakupuje zahraniční služby do podnikání a faktury od EU/ třetí země dodavatelů neuplatňuje jako výdaj? Pokud je služba nakoupena jako nepodnikající fyzická osoba (občan), ale následně částečně využita pro ekonomickou činnost, vzniká povinnost registrace jako identifikovaná osoba již v okamžiku nákupu nebo v okamžiku použití služby? Příklady: OSVČ v paušálním režimu zakoupí online software od dodavatele z USA na soukromý e-mail a bez uvedení CZ VAT, původně pro osobní potřebu. Později software využije příležitostně i pro podnikání. OSVČ v paušálním režimu zakoupí kampaň na podporu zobrazení příspěvků na Facebooku od Meta (Irsko) na soukromý e-mail a bez uvedení CZ VAT, původně pro osobní experiment. Pak dlouho žádnou další kampaň nezakoupí. Později kampaň opět zakoupí pro podporu zobrazení obsahu, na kterém staví své podnikání. OSVČ nakoupí on-line vzdělávací kurz od poskytovatele z USA s využitím pro podnikání (uvede CZ VAT), ale neuplatní jej jako daňový výdaj. V jakých uvedených případech a kdy vzniká povinnost registrace k identifikované osobě?

Podnikatel dovezl nový automobil z Německa. Dle hlášení o dovozu nového dopravního prostředku zaplatil v tuzemsku DPH. Jak toto zaplacené DPH zohlední v účetnictví potažmo v přiznání k DPH? Z faktury od dodavatele udělá odpočet i vyměření, ale kam se dostane částka již zaplaceného DPH v tuzemsku?

Česká společnost s.r.o., plátce CZ DPH, objedná prostřednictvím webového portálu Alibaba, zboží v hodnotě 1.000 USD. Uzavře objednávku s čínským dodavatelem YIWU Shenzen Ltd, v objednávce zvolí dodací podmínku Incoterms - DDP. Veškeré vývozní a dovozní formality včetně vzniklých poplatků zařizuje a hradí čínský dodavatel. Dodavatel vystaví proforma fakturu a zašle odběrateli. Odběratel proforma fakturu uhradí a čeká na dodání zboží. Cca za 2 měsíce dopravce předá zboží odběrateli. Z průběhu dodání, kde portál Alibaba zobrazuje cestu zboží, je patrné, že zboží cestovalo lodí z Číny do Holandska, v Holandsku bylo zřejmě procleno a následně prostřednictvím silničního dopravce předáno odběrateli. Odběratel si vyžádá od dodavatele vyúčtovací fakturu, z faktury nijak nevyplývá, že by čínský dodavatel byl registrován k DPH v EU. Odběratel neobdržel dovozní JSD. 1. Vznikly z pohledu celních a daňových předpisů dodáním zboží odběrateli nějaké povinnosti? 2. Musí mít odběratel k dispozici dovozní JSD, aby mohl případně prokázat původ zboží? 3. Stal se odběratel dovozcem zboží ve smyslu zákona o DPH? 4. Vznikla odběrateli povinnost přiznat DPH a uvést tento případ v rámci přiznání DPH do příslušných řádků č. 7/8 a č. 43/44? Odběratel však v tomto případě nemá dovozní JSD - rozhodnutí o propuštění zboží do režimu volného oběhu, který je daňovým dokladem a na základě kterého by provedl samovyměření DPH. 5. Může být tento případ posouzen jako dodání zboží z jiného členského státu EU? Má odběratel povinnost tuto možnost prověřovat, když toto z faktury či jiného dodacího dokladu nevyplývá? Na dokladu není uvedeno žádné DIČ a není zřejmé, že dodavatel by byl v EU registrován jako plátce DPH. 6. Je režim DDP vhodný pro plátce DPH. Nebylo by pro odběratele -plátce DPH vhodnější používat režim DAP, kdy si zajišťuje propuštění do celního režimu volného oběhu sám zpravidla prostřednictvím pověřeného dopravce (FedEx, UPS, atd) a který mu následně předává dovozní JSD. Odběratel následně provádí samovyměření DPH, daň přiznává prostřednictvím ř. 7/8 a nárok uplatňuje prostřednictvím č. 43/44 přiznání DPH.

Bylo nám dovezeno zboží z Číny za 3D tisk struny. Doprava probíhala před FedEx. Typ přepravy byl IOSS a nic ohledně cla po nás nechtěli, ani číslo EORI. Na faktuře je uvedeno DPH 21%. Nejsem si moc jistá postupem, jestli clo opravdu není nutné odvádět a DPH podle všeho již je odvedeno v ČR přes prodejce. Jak prosím správně tuto fakturu zaúčtovat, aby byla daňově i účetně v pořádku?

Tuzemská společnost, plátce DPH, zakoupila stroj od německé společnosti, plátce DPH. Stroj byl dovezen z přímo od výrobce z Turecka, na JSD je turecká firma jako odesílatel a česká firma jako příjemce. Stroj proclen v ČR, ale clo nebylo vyměřeno. Dodací podmínka EXW. Náš dotaz zní, zda se pro českou firmu bude jednat o dodání zboží z JČS od německého plátce nebo o dovoz zboží. Existují nějaká daňová rizika, na která by si česká firma měla dát pozor?

Česká s. r. o., neplátce DPH, koupila zboží v Číně. Zboží dovezla do přístavu v Belgii, kde teď leží na skladě. Kde by firma měla zaplatit DPH: v ČR nebo v Belgii? 

V únoru 2025 bylo dovezeno zboží do ČR z Číny. Zajišťující společností vše proclila, zaslala faktury k dopravě v USD /Čína -ČR/, a fa k hodnotě cla v Kč. DPH – jako plátce mám povinnost při propuštění zboží do volného oběhu v tuzemsku přiznat daň z dováženého zboží na ř. 7 nebo 8 daňového přiznání k DPH (nárok na odpočet daně pak na ř. 43 nebo ř. 44 daňového přiznání k DPH). Základem daně u dovozu je podle § 38 zákon a o DPH součet a) základu pro vyměření cla, včetně cla, dávek a poplatků splatných z důvodu dovozu zboží, pokud již nejsou zahrnuty do základu pro vyměření cla, b) vedlejších výdajů vzniklých do prvního místa určení v tuzemsku, popřípadě do dalšího místa určení na území Evropské unie, pokud je toto místo při uskutečnění zdanitelného plnění známo, pokud nejsou zahrnuty do základu daně podle písmena a), c) příslušné spotřební daně, pokud není stanoveno v § 41 jinak. Daňovým dokladem při dovozu zboží je podle § 33 odst. 1 zákona o DPH, a) rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu, ve kterém vznikla povinnost přiznat nebo zaplatit daň, nebo b) jiné rozhodnutí o vyměřené dani vydané celním úřadem, pokud je daň zaplacena. Mám v ruce Platební výměr celního úřadu a i celní doklad /JSD/. Na celním platebním výměru je u Druhu kód A00 hodnota zboží 95 8015 Kč a sazba cla 6,5 % (ta odpovídá tomu, co platíme). Dále je tam Druh: DPH hodnota zboží 105 9047 Kč + 21 % DPH vyčísleno. Pokud budu vycházet z výše uvedeného: tak základ pro vyměření cla je druh: A00 hodnota a dále k tomu připočtu dopravu, clo. Jiné výdaje nejsou. Jak správně postupovat při samovyměření DPH?

Společnost nakoupila materiál ze třetí země (dovoz). Doprava a clo bylo uhrazené dodavatelem a společnosti přeúčtováno nebude, takže společnost bude hradit pouze cenu materiálu. Zásilka byla dle dodavatele zaslána službou DTP (Duties and taxes paid) a celní výměr byl přeúčtován dodavateli. Jak správně vyčíslit základ daně DPH? Bude to pouze cena materiálu, nebo cena materiálu včetně cla a dopravy)?

Jak vyřešit DPH u těchto vydaných faktur? Společnost, sídlo Texas v USA, si objednala reklamní předměty u plátce ČR, adresa dodání bude hotel v ČR, fakturační adresa USA, Texas. Objednatel společnost se sídlem ve Švýcarsku, adresy dodání Norsko a Německo, fakturační adresa Švýcarsko.  

Český plátce DPH pořizuje zboží z Číny, které dále dodává plátci daně na Slovensko (konečný příjemce), tj. zboží je dopraveno z Číny do Německa, zde se proclí, dále přes Polsko až na Slovensko. Dopravu zajištuje dodavatel z Číny až na Slovensko, a to s dodací podmínkou DAP na Slovensku. Český plátce plánuje zboží propusti do volného oběhu v Německu a pro DPH si zvolit tamního daňového zástupce. Je v tomto případě možné využít v Německu režim osvobozeného dovozu s následným dodáním do jiného členského státu (v ČR ust. § 71g ZDPH a celní režim 42) s tím, že pro tyto účely bude sděleno DIČ přímo slovenského odběratele? Pokud ano, jakým způsobem (pokud vůbec) bude český plátce vykazovat fakturu vydanou na slovenského odběratele. Pokud to možné není, jak jinak takou situaci z pohledu DPH řešit, aby se český plátce nemusel registrovat v Německu z titulu dovozu, resp. následného dodání zboží do jiného členského státu. Předem děkuji.

Prosím o radu s fakturací přepravy vztahující se k dovozu zboží ze 3. země. Společnost A (plátce DPH) objednala u společnosti B (plátce DPH) zajištění přepravy zboží, které si společnost A objednala v Číně. Společnost B dopravu objednala a zařídila. Zboží bylo procleno a přepravní společnost C vystavila fakturu za přepravu zboží společnosti B jako osvobozené poskytnutí služeb vázaných na dovoz zboží par. 69 ZDPH. Společnost B nyní potřebuje vystavit fakturu za přepravu společnosti A. Domnívám se, že se již nejedná o službu přímo vázanou na dovoz a faktura bude vystavena s 21% DPH.

Jsem český plátce, který pořídil zboží z Velké Británie a bude jej následně fakturovat odběrateli na Ukrajině. Pohyb zboží je následující: zboží je odesláno z Velké Británie na celní sklad v Litvě a odtud je následně dodáno na Ukrajinu. Jak se s tím mám vypořádat z hlediska DPH? Domnívám se, že vykážu dovoz zboží, který bude v českém daňovém přiznání k DPH uveden v řádku 7 a následně vykážu vývoz, ale tento nebude osvobozený, protože přeprava nezačíná v ČR. Bude tedy zdaněn českou DPH a vykážu jej na řádku 26 českého daňového přiznání. Je můj názor správný, nebo tomu je jinak?

Společnost s r. o., neplátce DPH, občas nakoupí nějaké zboží na Temu či reklamu z Izraele. Co to pro něj z pohledu DPH znamená? Musí se stát identifikovanou osobou nebo plátcem DPH? A pokud ano, tak jak se bude dané zboží či služba účtovat na který řádek tiskopisu DPH? A lze použít režim přenesené povinnosti? A jsou s tím spojené i jiné povinnosti?

Klientka, identifikovaná osoba, chce nakupovat zboží ze třetích zemí (z Číny - od společností Temu a Shein). Je potřeba tyto nákupy uvádět v přiznání k DPH? Případně na jakých řádcích?