Nedaňové výdaje (náklady)
Česká společnost prodává drogistické zboží. V rámci podpory prodeje chce vybrat několik zaměstnanců, kterým předá vzorky zboží, které prodává. Zaměstnanec natočí se vzorkem krátkou reklamu na sociální síť a podle dohodnutého klíče (počet zhlédnutí apod.) dostane za tuto reklamu finanční odměnu. Narážíme v praxi na tyto problémy: zda odměna, která se vyplatí zaměstnanci, je příjmem podle § 6 (tato osoba má jinou pracovní náplň, než je propagace produktů), a také i zaměstnanec vzorek nechá – pokud by měl vzorek vracet, nebude to pro něj zdaleka tak atraktivní. Reálně se vzorek samozřejmě celý nespotřebuje při reklamě. Nehrozí zde nějaký dodatečný nepeněžní příjem, můžeme považovat spotřebu vzorků za daňově uznatelnou?
Fyzická osoba nakupuje podílové listy ze svého podnikatelského účtu. Jaký je postup účtování, evidence, účtování při případném prodeji (v případě zisku nebo ztráty) v daňové evidenci?
Družstvo – nikoliv bytové, ale družstvo obchodní – uspořádalo pro své členy kulturně-sportovní akci k výročí založení družstva. Družstvo uhradilo za tuto akci cca 100 000 Kč, mezi náklady patřil pronájem prostor, DJ a další. Předpokládám, že se bude jednat o nedaňový náklad bez odpočtu DPH. Nevznikne pro členy družstva nepeněžní příjem, a pokud ano, zda je osvobozen, či nikoliv. Většina členů družstva nepobírá v družstvu žádnou odměnu (v družstvu ani nepracují), kromě dvou členů představenstva, kteří za výkon funkce dostávají měsíční odměnu.
Jak zaúčtovat vystavený opravný daňový doklad k faktuře z minulého roku? Sníží se v aktuálním roce výnosy nebo budou nedaňové?
Firma, s. r. o., plátce DPH, měla v účetnictví neuhrazenou pohledávku z roku 2019. V roce 2022 tuto pohledávku odepsala do nedaňových nákladů. V roce 2025 došlo k zaplacení této vyřazené pohledávky. Jak máme v roce 2025 zaúčtovat platbu?
Pokud jsem podnikatel, fyzická osoba, plátce DPH, a nakoupím zlato či veterána pro případné následné zhodnocení za pár let, můžu si ho dát v daňové evidenci do daňových výdajů v roce pořízení, anebo až v roce prodeje?
Jsou níže uvedené náklady související s akvizicí, resp. prodejem společnosti daňově uznatelné, případně vztahují se na ně nějaká omezení? Jedná se o: 1. náklady na daňové a právní konzultace spojené s prodejem, včetně služeb týkajících se například ocenění prodávané společnosti, 2. akviziční poplatek třetí straně (v případě, že bude transakce realizována), která nám asistuje s procesem prodeje.
S ohledem na limit uvedený v zákoně č. 586/1992 Sb., § 23e, odstavec 1 bychom se rádi zeptali, zda jsou součástí výpočtu limitu i následující položky:
přecenění cashpoolingu,
výnosové úroky z cashpoolingu v CZK/EUR.
Počítají se celkové výpůjční výdaje jako saldo výpůjčních výdajů a souvisejících příjmů (přecenění úvěru)? Nebo se tyto příjmy nezapočítávají do limitu, tzn. v limitu jsou pouze výdaje?
Naše firma si plánuje pronajmout skybox (VIP salónek) v multifunkční aréně. Za skybox se bude platit měsíční nájemné. Skybox má maximální kapacitu 8 osob. Bude využíván jednak pro schůzky s obchodními partnery a jednak pro zaměstnance jako benefit. Ve skyboxu bude navíc objednáno občerstvení.
1) Varianta poskytnutí skyboxu zaměstnanci a jeho rodinným příslušníkům – zaměstnanec si sám zakoupí vstupenku na kulturní/sportovní akci. Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci zdarma skybox včetně občerstvení. Je nutné tento benefit dodanit jako nepeněžní příjem? Bylo by možné uplatnit osvobození do limitu dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP? Pokud ano, jak správně určit částku za nájemné pro toto přidanění, když je měsíční, a nikoliv vázané na konkrétní návštěvu? Počet návštěv nejsme schopni dopředu určit, skybox může a nemusí být plně obsazen.
2) Varianta poskytnutí skyboxu zaměstnanci a jeho rodinným příslušníkům na sportovní utkání včetně vstupného, vstupné na hokej je v ceně měsíčního pronájmu skyboxu. Otázka ohledně nutnosti dodanění a podmínek je stejná jako v bodě č. 1
3) Varianta návštěva skyboxu zaměstnance s obchodním partnerem – zde by se jednalo o náklady na reprezentaci a u zaměstnance by nešlo o nepeněžní příjem ať jde o nájem salónku, občerstvení či nákup vstupenky. Je to tak?
4) Faktury za pronájem a občerstvení – daňově neuznatelné a u případné DPH není nárok na odpočet?
Mateřská společnost zakládá s. r. o. jako jediný společník. Vklad do základního kapitálu účtuje na účet 061. V souvislosti se založením společnosti uhradila mateřská společnost notářské poplatky a výdaje na právní poradenství. Může si mateřská společnost o tyto výdaje navýšit ocenění na účtu 061, nebo musí být tyto výdaje považovány za nedaňové náklady?
Společnost s ručením omezeným bude uzavírat smlouvu s advokátní kanceláří na poskytování právních služeb ve věcech souvisejích s převodem podílu ve společnosti, s likvidací společnosti včetně zajištění notářských služeb. Může si společnost uplatnit fakturu za tyto služby jako daňově uznatelný náklad a nárokovat si z daňového dokladu advokátní kanceláře DPH?
Česká společnost obdržela půjčku od fyzických osob a od jiné české společnosti. Jakým způsobem se v tomto případě účtují úroky a kdy se považují za daňově uznatelné náklady?
Živnostník, pracující v oblasti výživového poradenství, nakoupil 20 ks dárkových karet na nákup v potravinovém řetězci v hodnotě 1 000 Kč. Tyto dárkové karty věnoval bez jakéhokoliv doložení či potvrzení svým klientům. Je tento náklad v hodnotě 20 000 Kč daňově uznatelný, nebo ne? Za jakých podmínek by ho mohl uplatnit v nákladech?
Predikce daní je dnes nezbytnou součástí práce účetních i daňových poradců. Díky ní získává podnikatel nebo firma dostatek času nejen na přípravu finančních prostředků, ale i na případné úpravy podnikatelských záměrů, optimalizaci nákladů či využití zákonných daňových nástrojů. Poradcům naopak přináší příležitost připravit se na budoucí požadavky klienta, vyřešit s ním nejasnosti a naplánovat si harmonogram účetní závěrky.
Společnost s r. o. chce platit zaměstnancům benefit formou Multisport karty . Částka by byla 1 000 Kč/měsíc, tj. 12 000 Kč/za rok. Jiné benefity nemají. Vzhledem k výši benefitu budou benefity u zaměstnanců osvobozeny a firma je bude mít v nedaňových nákladech. Jak se v praxi vede evidence těchto multikaret? Sleduji u zaměstnanců poskytnutí benefitu, tedy nákup příspěvku (dávám na mzdový list při poskytnutí příspěvku) nebo musím sledovat, zda tento příspěvek vyčerpal a za co to utratil? Jak je to na přelomu roku: poskytnu v prosinci, on nevyčerpá do konce roku, a vyčerpá až lednu následný rok. Nevadí to?
Prosím o stanovení aktuálního úroku ze zápůjčky mezi jednatelem s.r.o. a jediným společníkem s.r.o. v jedné osobě. FO vlastní ze 100% s.r.o. "A". Dále pak stejná FO vlastní ze 100% i s.r.o. "B". S.r.o. "B" aktuálně chystá výstavbu administrativní budovy, kterou bude následně pronajímat právnickým osobám - investice cca 100 mil Kč. FO si vyplatí podíl na zisku z s.r.o. "A" ve výši cca 50 mil Kč před 15% zdaněním (=42,5 mil Kč). Tyto zdaněné finance hodlá zapůjčit do s.r.o. "B" na výstavbu administrativní budovy. Otázkou je, za jaký aktuální úrok může tyto finance svému vlastnímu s.r.o. ("B") zapůjčit, aby to nebyl neúměrně vysoký nebo naopak nízký úrok a FÚ jej právoplatně uznal? A ještě jeden doplňující dotaz. Chápu správně, že když nebude mít, hlavně v počátcích, s.r.o. "B" na splácení zápůjčky a úroků volné finanční prostředky, tak smluvní úrok mezi s.r.o. "B" a FO bude v s.r.o. nedaňovou dohadnou nákladovou položkou a daňovou se stane až ve chvíli zaplacení úroků? Předpokládám, že u FO výše úroků spadne do §8 až v roce jejich uhrazení?
S.r.o. nyní v 8/2025 přišla faktura z roku 2024, kterou nezaplatila. Někde se zatoulala v e-mailové poště. Jedná se o částku kolem 10.000,- Kč. DPH si dodatečně vynárokujeme. Jedná se o službu, tak jsme ji zaúčtovali na 518/321. Dodatečné daňové přiznání DPPO na snížení daňové povinnosti za rok 2024 nechceme podávat. Na kterém řádku v daňovém přiznání DPPO za rok 2025 se tento náklad vyloučí - na ř. 30 DAP?
Akciová společnost (DS) je vlastněna další akciovou společností (MS). MS hodlá prodat akcie DS a za tímto účelem si nechala zpracovat znalecký posudek na ocenění akcií DS. Budou náklady na ocenění v MS daňově účinné s nárokem na odpočet DPH? Pokud by si tento posudek na ocenění vlastních akcií z důvodu jejich prodeje nechala vyhotovit DS, jednalo by se o daňově účinné náklady s nárokem na odpočet DPH?
V roce 2020 byla ve mzdě uplatněna sleva na pojistném kvůli covidu, ale nyní zjištěno, že na tuto slevu neměla firma s.r.o. nárok, protože zaměstnanec nastoupil až v květnu 2020. Tento rok bude doplaceno pojistné 24,8% za zaměstnavatele za měsíce 06,07,08/2020 plus penále. Jak tyto doplatky zaúčtovat?
Jsme SŠ PO zřízená JMK. Budovy a pozemky, které jsou vlastnictvím zřizovatele nám byly předány k hospodaření. Vedeme je účetně na svých majetkových účtech, provádíme odpisy. Jednu z budov v areálu kompletně pronajímáme soukromé firmě. K této budově byla elektřina vedena venkovním kabelovým vedením. Nyní byly provedeny výkopové práce a tento přívod položen pod zem. Na vnější zdi pronajímané budovy byl osazen rozvaděč. Práce jsme účtovaly na SU 511. Postupovali jsme správně? Můžeme celý náklad účtovat do doplňkové činnosti školy? (máme povolenu ve zřiz.listině). Jsme plátci DPH, firma také-nájem je fakturován včetně DPH. Můžeme si u výše popsaných prací uplatnit odpočet DPH plně?
Doplnění otázky:
Rozvody sítě jsou na našem pozemku a jsou naším, respektive krajským majetkem.