Nedaňové výdaje (náklady)

Fyzická osoba nakoupila v roce 2022 jednu čtvrtinu nemovitosti (rodinný dům) v exekuci (jako investiční příležitost). Nemovitost nebyla v úplně dobrém stavu, a očekávaný prodej se nekonal. Přestože byla FO pouze vlastníkem 1/4 nemovitosti, investovala sama do oprav cca 150 000 Kč, aby se nemovitost stala prodejnou. K prodeji došlo v roce 2025. Zdaňovat tedy bude rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou nemovitosti. Může si FO z prodejní ceny odečíst také to, co investovala do oprav pro zvýšení prodejnosti nemovitosti? A pokud ano, tak v plné výši nebo jen to, co připadá na její podíl? Ostatní spoluvlastníci se finančně na opravách nijak nepodíleli. A poslední otázka, může si FO z prodeje odečíst i náklady na svého právníka? 

Fyzická osoba, OSVČ, plátce DPH, provozuje podnikatelskou činnost v oblasti pohostinství a ubytovacích služeb v pronajaté nemovitosti. Od roku 2022 začal na vlastním pozemku (v soukromém vlastnictví) stavět nemovitost, převážně svépomocí, ve které zamýšlí rozšířit svou ekonomickou činnost. Poplatník eviduje náklady na pořízení dlouhodobého majetku a z realizovaných nákupů materiálů, vybavení pevně spojených se stavbou a odborných stavebních služeb uplatňuje DPH. Spoustu prací na stavbě jako zednické, malířské, obkladačské a další práce realizuje svépomocí. V roce 2026 má již proběhnout uvedení stavby do užívání. Díky rozsáhlým svépomocným pracím však hodnota pořízeného dlouhodobého majetku, kterou poplatník eviduje samostatně [dále jen „investice“), neodpovídá ceně obvyklé za tuto stavbu. Když poplatník zahájí v nemovitosti způsobilé k užívání ekonomickou činnost, musí ji zařadit do svého podnikatelského majetku a začít odepisovat z evidované vstupní ceny? nebo by bylo v tomto případě v souladu se zákonem nemovitost nezařadit do majetku podnikatele a až po uplynutí 5 let, nechat vyhotovit znalecký posudek a teprve touto reprodukční pořizovací cenou vložit do majetku podnikatele a začít odepisovat? Otázkou také je, kdyby potencionálně bylo možné vložení do majetku na pět let „odložit“, mohl by si pak poplatník během těchto let uplatňovat náklady spojené s provozem nemovitosti (elektřina, nákupy vybavení, opravy, režie...) jako daňově uznatelných výdaj?

Mám doklad vystavený na firmu s. r. o. na dioptrické pracovní brýle ve výši 15 000 Kč pro zaměstnankyni, který uhradím z účtu firmy. Je to pro firmu daňový náklad a pro zaměstnankyni osvobozeno ve mzdě? Kdyby se jednalo o zaměstnance na dohodu, je situace stejná? 

Mateřská a. s. poskytla v minulých letech své dceřiné s. r. o. (vlastnictví 100 %) půjčku na nákup nemovitosti. Jedná se řádově o cca 10 mil. Kč. Půjčka byla poskytnuta jako bezúročná. Protože se jedná o půjčku společníka do společnosti, dle našeho názoru nevznikl nikomu z této skutečnosti majetkový prospěch a nedošlo tedy k žádným daňovým dopadům. V roce 2025 se strany dohodly na tom, že bude vypracován dodatek smlouvy a půjčka bude od 1. 1. 2025 úročena obvyklým úrokem. Existují nějaké skutečnosti, které by výše uvedenému postupu bránily? Budou úroky u dceřiné s. r. o. daňově uznatelné?

OSVČ má budovu, která je ve SJM a byla zařazena do podnikání od r. 2006 a postupně na ní bylo prováděno TZ do roku 2014. Chtěli bychom v tomto roce v 6/2026 budovu vyřadit z OM. K budově náleží i pozemek, takže vyřazení by se týkalo i jeho. Co vyřazení obnáší z hlediska DPH, DPFO a daně z nemovitosti? Myslíme si, že DPH se řešit nemusí, když poslední TZ bylo v roce 2014 a DPFO by se řešila až při prodeji. Kdyby se prodala budova v 6/2031, byl by její prodej osvobozen od DPFO? V budově by se po vyřazení dál podnikalo. Mohla by se dávat do nákladů údržba budovy? Jak řešit pojištění budovy a daň z nemovitosti. Máme budovu pojistit jako nepodnikatel a podat přiznání k dani z nemovitých věcí jako FO nepodnikající?

Zaměstnanec má z firmy možnost čerpat nepeněžní benefit ve výši 15 000 Kč/rok. Benefit v nepeněžní formě je pro firmu nedaňovým nákladem a pro zaměstnance nemá daňové důsledky, pokud je využit kromě jiného i na služby léčebného či zdravotního charakteru a nákup zdravotních prostředků na lékařský předpis. Splňuje tuto podmínku využití nepeněžního benefitu zaměstnancem či jeho rodinným příslušníkem na: odstranění převislých víček v nemocnici či v soukromé ordinaci, pobyt v lázních bez předpisu lékaře včetně procedur zaměřených na pohybové ústrojí, odstranění bradavic a jiných výrůstků na obličeji lékařkou, která má smlouvu se zdravotní pojišťovnou či v soukromé ordinaci?

Firma, s. r. o., v 2015 provedla technické zhodnoceni na pronajaté nemovitosti. Neměla podepsaný souhlas pronajímatele, proto TZ neodpisovala, má ho jen zařazené v majetku. Nyní došlo k ukončení nájemní smlouvy. Jakým způsobem nájemce může vyřadit TZ z evidence majetku? Na jakých účtech vyřazení zachytí v následujících případech: pronajímané prostory uvede do původního stavu nebo pronajímané prostory vrátí tak, jak je upravila, tj. s TZ.

S. r. o. má doklady za občerstvení a ubytování zákazníků v EUR. Vše účtováno nedaňově na MD 513/D 325. Z banky bylo placeno v Kč a vznikly kurzové rozdíly, resp. kurzová ztráta. Je tato kurzová ztráta daňovým nebo nedaňovým nákladem. 

Společnost organizuje pro svoje zaměstnance firemní meeting v rámci sídla firmy. Účastnit se jej budou obchodní zástupci z celé ČR, bude to pro ně tedy pracovní cesta. Jak posoudit náklady na oběd, který je zajištěný externí firmou bufetovou formou na pracovišti? Meetingu se účastní také zaměstnanci, kteří pracují v sídle firmy. Je potřeba rozlišit náklady připadající na OZ, kteří mají oběd v rámci pracovní cesty a na zamce ze sídla společnosti? Prosím o posouzení z pohledu zaměstnavatele a zaměstnance z hlediska daně z příjmů i DPH.

Klient prodal v roce 2025 pozemek se ziskem 500 000 Kč a nemovitost se ztrátou 200 000 Kč. Mohou se oba příjmy uvést do jednoho řádku a zisk se ztrátou kompenzovat, nebo to lze jen u cenných papírů a kryptoměny?

Je možné uznat jako daňově účinný náklad členský příspěvek společnosti BIOM CZ, když jsme společnost provozující bioplynovou stanici? Jsme zemědělské družstvo.

Společnost s r. o., plátce DPH, faktura přijatá za nákup hodinek (cena s DPH 1 300 Kč/kus), dárkových poukazů (1 000 Kč bez DPH/kus) a kosmetických balíčků (850 Kč s DPH/kus) pro své zákazníky. Jedná se v tomto případě o nedaňové náklady bez možnosti odečtu DPH? A budeme účtovat na MD 513/D 321? Pojí se s poskytnutím dárků klientům ještě nějaké povinnosti, např. seznam obdarovaných?

Firma chce zakoupit elektrické šipky pro své zaměstnance k volnému užívání přímo na pracovišti – pro regeneraci. Může se jednat o daňový náklad? Z pohledu zaměstnance je tento benefit osvobozen, resp. není předmětem)?

Česká společnost prodává drogistické zboží. V rámci podpory prodeje chce vybrat několik zaměstnanců, kterým předá vzorky zboží, které prodává. Zaměstnanec natočí se vzorkem krátkou reklamu na sociální síť a podle dohodnutého klíče (počet zhlédnutí apod.) dostane za tuto reklamu finanční odměnu. Narážíme v praxi na tyto problémy: zda odměna, která se vyplatí zaměstnanci, je příjmem podle § 6 (tato osoba má jinou pracovní náplň, než je propagace produktů), a také i zaměstnanec vzorek nechá – pokud by měl vzorek vracet, nebude to pro něj zdaleka tak atraktivní. Reálně se vzorek samozřejmě celý nespotřebuje při reklamě. Nehrozí zde nějaký dodatečný nepeněžní příjem, můžeme považovat spotřebu vzorků za daňově uznatelnou? 

Fyzická osoba nakupuje podílové listy ze svého podnikatelského účtu. Jaký je postup účtování, evidence, účtování při případném prodeji (v případě zisku nebo ztráty) v daňové evidenci? 

Družstvo – nikoliv bytové, ale družstvo obchodní – uspořádalo pro své členy kulturně-sportovní akci k výročí založení družstva. Družstvo uhradilo za tuto akci cca 100 000 Kč, mezi náklady patřil pronájem prostor, DJ a další. Předpokládám, že se bude jednat o nedaňový náklad bez odpočtu DPH. Nevznikne pro členy družstva nepeněžní příjem, a pokud ano, zda je osvobozen, či nikoliv. Většina členů družstva nepobírá v družstvu žádnou odměnu (v družstvu ani nepracují), kromě dvou členů představenstva, kteří za výkon funkce dostávají měsíční odměnu. 

Jak zaúčtovat vystavený opravný daňový doklad k faktuře z minulého roku? Sníží se v aktuálním roce výnosy nebo budou nedaňové?

Firma, s. r. o., plátce DPH, měla v účetnictví neuhrazenou pohledávku z roku 2019. V roce 2022 tuto pohledávku odepsala do nedaňových nákladů. V roce 2025 došlo k zaplacení této vyřazené pohledávky. Jak máme v roce 2025 zaúčtovat platbu?

Pokud jsem podnikatel, fyzická osoba, plátce DPH, a nakoupím zlato či veterána pro případné následné zhodnocení za pár let, můžu si ho dát v daňové evidenci do daňových výdajů v roce pořízení, anebo až v roce prodeje? 

Jsou níže uvedené náklady související s akvizicí, resp. prodejem společnosti daňově uznatelné, případně vztahují se na ně nějaká omezení? Jedná se o: 1. náklady na daňové a právní konzultace spojené s prodejem, včetně služeb týkajících se například ocenění prodávané společnosti, 2. akviziční poplatek třetí straně (v případě, že bude transakce realizována), která nám asistuje s procesem prodeje.