Pojištění sociální

Zaměstnavatel chce na konci roku dát svým zaměstnancům dárkové karty Globus v hodnotě 1 000 Kč. Pro zaměstnavatele se jedná o nedaňový náklad. Bude se u zaměstnanců jednat o nepeněžní příjem, který musí zdanit a odvést z něj pojištění ?

Zaměstnavatel ukončil se zaměstnankyní pracovní poměr z důvodu reorganizačních změn ve firmě a na této její pozici. Podle zákona má nárok na 3 odstupné platy, ale jelikož je mezi nimi dohoda, aby tu dále nesetrvávala ve firmě dva měsíce ve výpovědní lhůtě, tak se domluvili na 3 měsíčním odstupném + na dvou platech navíc, které by vykompenzovaly tu výpovědní dobu. Jak to bude u těchto 3 + 2 platů s odvody zdravotního a sociální a s daněním? 

Vláda ve svém programovém prohlášení slibuje, že zastaví zvyšování vyměřovacího základu pro sociální pojistné OSVČ, které tak zůstane na 35 % průměrné mzdy. To se jí ovšem do začátku ledna, kdy má ke změně dojít, nemůže podařit. Na legislativní proces jednoduše nezbývá dostatek času. Reálně tak k plánovanému snížení odvodů OSVČ může dojít spíše až od roku 2027, upozorňuje Petra Pospíšilová, vedoucí daňového poradenství BDO.

Společnost s r. o. zaměstnala svého prvního zaměstnance na dohodu o provedení práce. Vnitřní předpisem si stanovila, že zaměstnanec po uplynutí jednoho měsíce po uzavření dohody o provedení práce, tedy po jednom měsíci trvání dohody, získá náborový příspěvek ve výši 5 000 Kč, který se vyplatí spolu s odměnou za měsíc, na který na něj vznikl nárok (pokud by zaměstnanec v měsíci říjnu nepracoval, protože by mu zaměstnavatel nepřidělil práci, dostal by pouze náborový příspěvek). Doba jednoho měsíce trvání dohody uplynula v první polovině měsíce října, zároveň odměna z dohody o provedení práce za vykonávanou práci za měsíc říjen u tohoto zaměstnance nepřevyšuje 6 499 Kč. Pokud se sečte náborový příspěvek pro tohoto zaměstnance a odměna tohoto zaměstnance z dohody za měsíc říjen, tato suma nepřekročí 11 499 Kč. Zaměstnanec nepodepsal prohlášení, při výplatě tedy sečtu náborový příspěvek a odměnu a odvedu z nich 15% srážkovou daň. Z toho náborového příspěvku ve výši 5 000 Kč nemusím odvádět v této situaci zdravotní a sociální pojištění, že tedy pokud náborový příspěvek pro zaměstnance na dohodu o provedení práce vyplácený spolu s odměnou z dohody za daný měsíc nepřevýší 11 499 Kč, odvody na zdravotní a sociální pojištění z něj zaměstnavatel neplatí? Nebo musím z náborového příspěvku odvádět odvody na sociální a zdravotní pojištění vždy bez ohledu na to o jaký typ zaměstnance (pracovní poměr, dohoda) a výši se jedná? Spolu s odměnou za odpracované hodiny zaměstnanec dostane i paušál dle paušálu, který stanoví vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí za hodiny odpracované na home office (u tohoto zaměstnance: počet odpracovaných hodin na home office × 4,80 korun za hodinu práce z domova dle vyhlášky). Tuto drobnost – paušální náhradu za home office (dohromady pár desetikorun) nebudu zahrnovat do vyměřovacího základu zaměstnance – nebudu z nich odvádět ani sociální, ani zdravotní pojištění, ani platit v tomto případě 15% srážkovou daň. Je to tak správně? Je náborový příspěvek u zaměstnavatele vždy daňově uznatelným nákladem?

Česká s. r. o. má zaměstnankyni, která je cizinka a má vízum strpění. Šla na mateřskou a po 6 měsících se do zaměstnání nevrací. Má nárok na rodičovskou? Musí jí zaměstnavatel hradit zdravotní a sociální pojištění, pokud chce dál zůstat doma s dítětem? Nebo může jít na rodičovskou a hradit si zdravotní pojištění sama? Musí ji zaměstnavatel někam hlásit? 

Je možné, jako zaměstnavatel, žádat o náhradu DPN dle zákona, která byla vyplacena zaměstnanci, po viníkovi? Náš zaměstnance měl dopravní nehodu, kterou nezavinil a byl v pracovní neschopnosti 2 měsíce. Firmě tím vznikly náklady na DPN + další náklady (naplánovaná pracovní cesta, zrušení letenky, náklady spojené se změnou jiného zaměstnance na zahraniční montáži,…) Obdrželi jsme Rozhodnutí od OSSZ, že ta požaduje po viníkovi uhradit regresní náhradu ve smyslu ustanovení § 126 ost. 1 a odst. 4 v plné výši, a to na základě pravomocného rozhodnutí o zavinění. Od žádného soudu ani od zaměstnance nemáme informace o této události. Ale je možné o to zaměstnance požádat, pokud je to v souladu se zákonem. Jak se toto řeší? Je možné, aby zaměstnavatel poškozeného zaměstnance měl nárok na úhradu nákladů. Případně na koho se obrátit? 

OSVČ má živnost v ČR a je rezident v ČR. Má podnikáni ještě i v jiné zemi, mimo EU, příjmy zahrne do DPFO. Jak je to u zdravotního a sociálního pojištění – má také uvést příjmy z jiné země, a dát do přehledu částky spolu s českým příjmem? 

OSVČ vedlejší je v roce 2025 v předčasném důchodu a vztahuje se na něj limit základu daně pro účast na důchodovém pojištění. Dne 10. 10. 2025 má důchodový věk. Bude se na něj limit vztahovat po celý rok 2025, nebo lze daňové přiznání rozdělit na dvě samostatné etapy? Může se do výdajů v tomto případě zahrnovat i ztráta minulých let? 

Firma uzavřela se střední průmyslovou školou smlouvu o praktickém výcviku žáka. Minimální hodinová odměna má činit 30 % minimální hodinové mzdy. Zaměstnavatel se rozhodl vyplácet žákovi více, a to 70 Kč za hodinu. Uvažuji správně, že celý měsíční příjem studenta (70 Kč za každou hodinu výcviku) je od daně z příjmů osvobozen a zároveň nepodléhá odvodům sociálního ani zdravotního pojištění? Je třeba na tento zvýšený příspěvek sepisovat s žákem nějakou dohodu? 

Zaměstnavatel provedl v měsíci srpnu slevu u zaměstnanců na pojistném ve výši 6,5 %. Slevy uplatňují každý měsíc. Zaměstnavatel však opomenul podat Přehled o výši pojistného a ČSSZ po něm chtěla rozdíl ve výši poskytnuté slevy doplatit s argumentací, že se sleva deklaruje podáním přehledu v termínu pro splatnost pojistného. Co s tímto lze dělat? Je možné mzdy opravit, slevu zaměstnancům neposkytnout, tedy výše jejich mezd bude rozdílná a provést srážku v následujícím měsíci? Nebo je to chyba zaměstnavatele a tento postup možný není? A pokud by si zaměstnanec požádal ČSSZ o vrácení slevy přímo jemu měl by na nic nárok? Fakticky mu nebyla poskytnuta.

OSVČ od devadesátých let podniká na hlavní činnost. Nyní má 3 roky do starobního důchodu. Platí minimální zálohy na soc. poj. ve výši 4.759 Kč a na zdravotní pojištění ve výši 3.143 Kč měsíčně. Jeho daňový základ z Přehledu za rok 2024 byl 58.000 Kč. Nyní mu byl přiznán invalidní důchod 1. stupně od 20.8.2025. Odkdy může platit nižší zálohy na soc. a zdrav. pojištění a v jaké výši, když už se bude jednat o vedlejší činnost? Je pro něj lepší, aby byl i nadále pojištěn na důchodové pojištění, i když nedosáhl rozhodné částky? Nadále by si platil dobrovolně zálohy pro vedlejší činnost po dobu 3 let než bude ve starobním důchodu. Jeho daňový základ se pravděpodobně již zvedat další roky nebude (utlumuje činnost). Nebo se to již nevyplatí a důchodové pojištění dobrovolně platit nemusí?

Srovnání zobrazení mezd v daňové evidenci a účetnictví ukazuje zásadní rozdíl v časovém okamžiku, kdy se náklady či daňově uznatelné výdaje promítají do základu daně z příjmů. Zatímco v účetnictví se mzdové náklady a související zákonné odvody zachycují již při jejich zúčtování, v daňové evidenci mají dopad až v okamžiku skutečné úhrady závazků. Tato odlišnost může vést k časovému posunu mezi jednotlivými zdaňovacími obdobími, zejména u mezd vyplácených za prosinec. V článku jsou tyto rozdíly představeny na praktických příkladech zúčtování mezd a souvisejících odvodů. Správné pochopení obou přístupů je klíčové pro podnikatele, aby zajistili nejen správné vykázání nákladů, ale i daňovou účinnost odvodů v souladu s právní úpravou.

Vedeme účetní evidenci. Máme v úmyslu najmout si jednorázově studenta na výpomoc při jedné stavební akci. Předpokládaný výdělek je cca 25 000 Kč. Je nutné se studentem uzavřít nějaký pracovní poměr a hlásit to na ČSSZ, nebo stačí výdajový doklad podepsaný studentem? 

OSVČ zahájila činnost 1. 10. 2024, vztahuje se na ni snížená záloha na OSSZ. Má možnost při nízkém příjmu i v roce 2026 platit tuto nižší zálohu, nebo je to možné jen v roce 2024 a 2025? 

Podnikatel OSVČ je v paušálním režimu 1. pásmo, jedná se o řemeslnou činnosti. V listopadu 2025 přesáhne limit příjmu 2 mil. a stane se plátcem DPH od 1. 1. následujícího roku. K jakému dni ukončí paušální režim? Dle § 2a odst. 8 ZDP je to uplynutím zdaňovacího období, tedy k 31. 12. 2025 zůstává stále v paušálním režimu? Podává po uplynutí roku 2025 daňové přiznání a přehledy na sociální a zdravotní pojištění?

Zaměstnankyně u nás pracuje na DPP a zároveň je na mateřské. Nyní pracuje více hodin a už by přesáhla limit 11 500 Kč, ze kterého by se muselo odvádět zdravotní a sociální pojištění. Proto nyní zvažujeme, jestli částku přesáhne a bude platit všechny odvody, anebo jestli by se jí vyplatilo obnovit živnost a fakturovat. Co by to pro ni znamenalo obnovit živnost, když je na mateřské dovolené? Řešíme otázku, jestli je výhodnější živnost, anebo přesáhnout DPP a platit odvody. 

Lze výkon statutární funkce předsedy SVJ řešit formou dohody o provedení práce (DPP), nebo je nutné uzavřít smlouvu o výkonu funkce podle občanského zákoníku (případně § 59 zákona o obchodních korporacích)? V případě, že osoba vykonávající statutární funkci pro SVJ zároveň vykonává i jiné činnosti (např. úklid, údržbu domu, vedení evidence apod.), je možné na tyto činnosti uzavřít samostatnou DPP nebo DPČ, odděleně od výkonu statutární funkce? Chápeme správně, že odměna za výkon statutární funkce např. předsedy SVJ, je z pohledu zákona o daních z příjmů považována za příjem ze závislé činnosti dle § 6 odst. 1 písm. c) ZDP, a tedy podléhá běžnému režimu zdanění, včetně odvodů na sociální a zdravotní pojištění, pokud je překročena rozhodná hranice (aktuálně 4 000 Kč)? A platí v takovém případě povinnost SVJ jako plátce odvádět příslušné pojistné stejně jako zaměstnavatel?

Může být podnikatelská činnost považována za vedlejší, pokud je fyzická osoba (občan třetí země) s přechodným pobytem zaměstnána na DPP a zaměstnavatel za ni odvádí sociální a zdravotní pojištění? Podrobnosti: • zaměstnání na DPP, příjmy ze zaměstnání, odváděno sociální a zdravotní pojištění • plán zahájit podnikatelskou činnost (OSVČ) • dítě ve věku 1,5 roku, rodičovský příspěvek již vyčerpán.

OSVČ si v přehledu podávaném za rok 2025 vyplní řádek Určený vyměřovací základ a navýší si tak vyměřovací základ nad rámec toho, co jí vychází z daňového základu. Jak budou v roce 2026 vyměřeny zálohy na sociální pojištění - z určeného vyměřovacího základu a nebo z vyměřovacího základu, který vychází z daňového základu?

Jedná se o českou firmu s mateřskou společností z jiného státu EU. Každý zaměstnanec české společnosti obdržel v červenci 2025 od zaměstnavatele certifikát s uvedením určitého počtu jednotek, které budou, pokud mateřská společnost vstoupí na burzu (předpoklad leden 2026) přeměněny na akcie mateřské společnosti a tyto budou pak veřejně obchodovatelné. Jde nám o okamžik zdanění - předpokládáme, že po obdržení akcií buď zaměstnavatel ohlásí správci daně do 20. dne následujícího měsíce "odložený" režim, takže příjem se bude danit, až dojde k jedné ze skutečností dle § 6, odst. 14) zákona o daních z příjmů (ukončení zaměstnání, prodej akcií.....). V případě, že zaměstnavatel neučiní toto oznámení, bude se příjem danit v měsíci přijetí akcií)? Další otázka je potom na sociální a zdravotní pojištění - podléhá uvedený příjem těmto odvodům?