Pojištění sociální

Na který účet je potřeba účtovat odměnu jednatele společnosti? V mé praxi jsme ji vždy účtovali na účet 522. Můžete mi prosím potvrdit, zda je to správný postup? 

Jakým způsobem máme od ledna 2026 dohlásit na OSSZ smlouvu o výkonu funkce jednatele a dohodu o pracovní činnosti (obě do 4 500 Kč měsíčně)? Obě trvaly již v roce 2025. Bude nějaký nový formulář, kde se budou dohlašovat? Do jakého termínu musíme dohlásit?

Zaměstnankyně (60 let) je zaměstnaná na hlavní pracovní poměr a má plat 20 000 Kč. Od 1. 1. 2026 chce jít do předdůchodu. Pokud bude stále zaměstnaná na HPP za stejných podmínek, bude se odvádět od 1. 1. 2026 pojištění na sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance i zaměstnavatele? Má vliv předdůchod na odvod zdravotního a sociálního pojištění?

Chtěli bychom od 1. 1. 2026 registrovat nového zaměstnavatele na OSSZ. Budeme přihlašovat na hlavní pracovní poměr jednoho zaměstnance od 1. 1. 2026. Lze využít stávajících přihlášek? V jakém termínu musíme tyto přihlášky nejpozději podat?

Zaměstnavatel chce na konci roku dát svým zaměstnancům dárkové karty Globus v hodnotě 1 000 Kč. Pro zaměstnavatele se jedná o nedaňový náklad. Bude se u zaměstnanců jednat o nepeněžní příjem, který musí zdanit a odvést z něj pojištění ?

Zaměstnavatel ukončil se zaměstnankyní pracovní poměr z důvodu reorganizačních změn ve firmě a na této její pozici. Podle zákona má nárok na 3 odstupné platy, ale jelikož je mezi nimi dohoda, aby tu dále nesetrvávala ve firmě dva měsíce ve výpovědní lhůtě, tak se domluvili na 3 měsíčním odstupném + na dvou platech navíc, které by vykompenzovaly tu výpovědní dobu. Jak to bude u těchto 3 + 2 platů s odvody zdravotního a sociální a s daněním? 

Vláda ve svém programovém prohlášení slibuje, že zastaví zvyšování vyměřovacího základu pro sociální pojistné OSVČ, které tak zůstane na 35 % průměrné mzdy. To se jí ovšem do začátku ledna, kdy má ke změně dojít, nemůže podařit. Na legislativní proces jednoduše nezbývá dostatek času. Reálně tak k plánovanému snížení odvodů OSVČ může dojít spíše až od roku 2027, upozorňuje Petra Pospíšilová, vedoucí daňového poradenství BDO.

Společnost s r. o. zaměstnala svého prvního zaměstnance na dohodu o provedení práce. Vnitřní předpisem si stanovila, že zaměstnanec po uplynutí jednoho měsíce po uzavření dohody o provedení práce, tedy po jednom měsíci trvání dohody, získá náborový příspěvek ve výši 5 000 Kč, který se vyplatí spolu s odměnou za měsíc, na který na něj vznikl nárok (pokud by zaměstnanec v měsíci říjnu nepracoval, protože by mu zaměstnavatel nepřidělil práci, dostal by pouze náborový příspěvek). Doba jednoho měsíce trvání dohody uplynula v první polovině měsíce října, zároveň odměna z dohody o provedení práce za vykonávanou práci za měsíc říjen u tohoto zaměstnance nepřevyšuje 6 499 Kč. Pokud se sečte náborový příspěvek pro tohoto zaměstnance a odměna tohoto zaměstnance z dohody za měsíc říjen, tato suma nepřekročí 11 499 Kč. Zaměstnanec nepodepsal prohlášení, při výplatě tedy sečtu náborový příspěvek a odměnu a odvedu z nich 15% srážkovou daň. Z toho náborového příspěvku ve výši 5 000 Kč nemusím odvádět v této situaci zdravotní a sociální pojištění, že tedy pokud náborový příspěvek pro zaměstnance na dohodu o provedení práce vyplácený spolu s odměnou z dohody za daný měsíc nepřevýší 11 499 Kč, odvody na zdravotní a sociální pojištění z něj zaměstnavatel neplatí? Nebo musím z náborového příspěvku odvádět odvody na sociální a zdravotní pojištění vždy bez ohledu na to o jaký typ zaměstnance (pracovní poměr, dohoda) a výši se jedná? Spolu s odměnou za odpracované hodiny zaměstnanec dostane i paušál dle paušálu, který stanoví vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí za hodiny odpracované na home office (u tohoto zaměstnance: počet odpracovaných hodin na home office × 4,80 korun za hodinu práce z domova dle vyhlášky). Tuto drobnost – paušální náhradu za home office (dohromady pár desetikorun) nebudu zahrnovat do vyměřovacího základu zaměstnance – nebudu z nich odvádět ani sociální, ani zdravotní pojištění, ani platit v tomto případě 15% srážkovou daň. Je to tak správně? Je náborový příspěvek u zaměstnavatele vždy daňově uznatelným nákladem?

Česká s. r. o. má zaměstnankyni, která je cizinka a má vízum strpění. Šla na mateřskou a po 6 měsících se do zaměstnání nevrací. Má nárok na rodičovskou? Musí jí zaměstnavatel hradit zdravotní a sociální pojištění, pokud chce dál zůstat doma s dítětem? Nebo může jít na rodičovskou a hradit si zdravotní pojištění sama? Musí ji zaměstnavatel někam hlásit? 

OSVČ má živnost v ČR a je rezident v ČR. Má podnikáni ještě i v jiné zemi, mimo EU, příjmy zahrne do DPFO. Jak je to u zdravotního a sociálního pojištění – má také uvést příjmy z jiné země, a dát do přehledu částky spolu s českým příjmem? 

OSVČ vedlejší je v roce 2025 v předčasném důchodu a vztahuje se na něj limit základu daně pro účast na důchodovém pojištění. Dne 10. 10. 2025 má důchodový věk. Bude se na něj limit vztahovat po celý rok 2025, nebo lze daňové přiznání rozdělit na dvě samostatné etapy? Může se do výdajů v tomto případě zahrnovat i ztráta minulých let? 

Je možné, jako zaměstnavatel, žádat o náhradu DPN dle zákona, která byla vyplacena zaměstnanci, po viníkovi? Náš zaměstnance měl dopravní nehodu, kterou nezavinil a byl v pracovní neschopnosti 2 měsíce. Firmě tím vznikly náklady na DPN + další náklady (naplánovaná pracovní cesta, zrušení letenky, náklady spojené se změnou jiného zaměstnance na zahraniční montáži,…) Obdrželi jsme Rozhodnutí od OSSZ, že ta požaduje po viníkovi uhradit regresní náhradu ve smyslu ustanovení § 126 ost. 1 a odst. 4 v plné výši, a to na základě pravomocného rozhodnutí o zavinění. Od žádného soudu ani od zaměstnance nemáme informace o této události. Ale je možné o to zaměstnance požádat, pokud je to v souladu se zákonem. Jak se toto řeší? Je možné, aby zaměstnavatel poškozeného zaměstnance měl nárok na úhradu nákladů. Případně na koho se obrátit? 

Firma uzavřela se střední průmyslovou školou smlouvu o praktickém výcviku žáka. Minimální hodinová odměna má činit 30 % minimální hodinové mzdy. Zaměstnavatel se rozhodl vyplácet žákovi více, a to 70 Kč za hodinu. Uvažuji správně, že celý měsíční příjem studenta (70 Kč za každou hodinu výcviku) je od daně z příjmů osvobozen a zároveň nepodléhá odvodům sociálního ani zdravotního pojištění? Je třeba na tento zvýšený příspěvek sepisovat s žákem nějakou dohodu? 

OSVČ od devadesátých let podniká na hlavní činnost. Nyní má 3 roky do starobního důchodu. Platí minimální zálohy na soc. poj. ve výši 4.759 Kč a na zdravotní pojištění ve výši 3.143 Kč měsíčně. Jeho daňový základ z Přehledu za rok 2024 byl 58.000 Kč. Nyní mu byl přiznán invalidní důchod 1. stupně od 20.8.2025. Odkdy může platit nižší zálohy na soc. a zdrav. pojištění a v jaké výši, když už se bude jednat o vedlejší činnost? Je pro něj lepší, aby byl i nadále pojištěn na důchodové pojištění, i když nedosáhl rozhodné částky? Nadále by si platil dobrovolně zálohy pro vedlejší činnost po dobu 3 let než bude ve starobním důchodu. Jeho daňový základ se pravděpodobně již zvedat další roky nebude (utlumuje činnost). Nebo se to již nevyplatí a důchodové pojištění dobrovolně platit nemusí?

Zaměstnavatel provedl v měsíci srpnu slevu u zaměstnanců na pojistném ve výši 6,5 %. Slevy uplatňují každý měsíc. Zaměstnavatel však opomenul podat Přehled o výši pojistného a ČSSZ po něm chtěla rozdíl ve výši poskytnuté slevy doplatit s argumentací, že se sleva deklaruje podáním přehledu v termínu pro splatnost pojistného. Co s tímto lze dělat? Je možné mzdy opravit, slevu zaměstnancům neposkytnout, tedy výše jejich mezd bude rozdílná a provést srážku v následujícím měsíci? Nebo je to chyba zaměstnavatele a tento postup možný není? A pokud by si zaměstnanec požádal ČSSZ o vrácení slevy přímo jemu měl by na nic nárok? Fakticky mu nebyla poskytnuta.

Srovnání zobrazení mezd v daňové evidenci a účetnictví ukazuje zásadní rozdíl v časovém okamžiku, kdy se náklady či daňově uznatelné výdaje promítají do základu daně z příjmů. Zatímco v účetnictví se mzdové náklady a související zákonné odvody zachycují již při jejich zúčtování, v daňové evidenci mají dopad až v okamžiku skutečné úhrady závazků. Tato odlišnost může vést k časovému posunu mezi jednotlivými zdaňovacími obdobími, zejména u mezd vyplácených za prosinec. V článku jsou tyto rozdíly představeny na praktických příkladech zúčtování mezd a souvisejících odvodů. Správné pochopení obou přístupů je klíčové pro podnikatele, aby zajistili nejen správné vykázání nákladů, ale i daňovou účinnost odvodů v souladu s právní úpravou.

Vedeme účetní evidenci. Máme v úmyslu najmout si jednorázově studenta na výpomoc při jedné stavební akci. Předpokládaný výdělek je cca 25 000 Kč. Je nutné se studentem uzavřít nějaký pracovní poměr a hlásit to na ČSSZ, nebo stačí výdajový doklad podepsaný studentem? 

OSVČ zahájila činnost 1. 10. 2024, vztahuje se na ni snížená záloha na OSSZ. Má možnost při nízkém příjmu i v roce 2026 platit tuto nižší zálohu, nebo je to možné jen v roce 2024 a 2025? 

Podnikatel OSVČ je v paušálním režimu 1. pásmo, jedná se o řemeslnou činnosti. V listopadu 2025 přesáhne limit příjmu 2 mil. a stane se plátcem DPH od 1. 1. následujícího roku. K jakému dni ukončí paušální režim? Dle § 2a odst. 8 ZDP je to uplynutím zdaňovacího období, tedy k 31. 12. 2025 zůstává stále v paušálním režimu? Podává po uplynutí roku 2025 daňové přiznání a přehledy na sociální a zdravotní pojištění?

Zaměstnankyně u nás pracuje na DPP a zároveň je na mateřské. Nyní pracuje více hodin a už by přesáhla limit 11 500 Kč, ze kterého by se muselo odvádět zdravotní a sociální pojištění. Proto nyní zvažujeme, jestli částku přesáhne a bude platit všechny odvody, anebo jestli by se jí vyplatilo obnovit živnost a fakturovat. Co by to pro ni znamenalo obnovit živnost, když je na mateřské dovolené? Řešíme otázku, jestli je výhodnější živnost, anebo přesáhnout DPP a platit odvody.