Poskytnutí služby

Česká s. r. o., IO, poskytuje službu na nemovitosti v DE, DE plátci DPH. Myslíme si, že budeme vystavovat fakturu v režimu RCH, místo plnění je v DE. Do jakého řádku v DPH zahrneme tuto službu a podává se i souhrnné hlášení?

Nezisková organizace pořádá kulturní akce za účelem setkávání komunity a svým návštěvníkům fakturuje za vstupné, ubytování, občerstvení a občas jim prodá tričko s logem akce. Daly by se tyto vyjmenované služby a zboží považovat za vedlejší plnění ke vstupu na kulturní akci, a tím pádem by to bylo celé osvobozené bez nároku na odpočet? 

Společnost s r. o., plátce DPH, podepsala smlouvu o poskytnutí reklamy. Dodavatelem služby je spolek – Matice školská. Cena je 10 000 Kč. Předmětem smlouvy jsou reklamní služby, které budou poskytnuty až 24. 1. 2026. Jedná se o náklad tohoto roku nebo až příštího a je nutné, aby nám spolek vystavil k této službě fakturu?

Český plátce (s registrací pouze v ČR) uzavřel smlouvu s českým plátcem (s registrací jak v ČR tak na Slovensku) na poskytnutí služby dle § 10 ZDPH s místem plnění na Slovensku. Ve smlouvě je uvedeno, že pro fakturaci se použije slovenské DIČ a DPH bude v režimu reverse charge. Příjemce služby odvede daň na Slovensku. Příjemce služby má pouze českou adresu a slovenské DIČ. Nyní nastal problém při vystavení faktury. Pokud se snažím vystavit fakturu pro českého plátce s českou adresou a jen se slovenským DIČ, tak se mi nedaří fakturu uložit. Logická kontrola hlásí, že mám uvést slovenskou adresu, ale ta neexistuje. Má systém pravdu a jedná se o chybnou smlouvu, nebo to je správně a mám žádat o opravu SW výrobce systému? Pokud se jedná o chybnou smlouvu, jak DPH odvést správně?

Pokud neplátce DPH nakoupí službu od firmy z Tel Avivu, která má DIČ: EU442008451, musí se stát identifikovanou osobou? 

Právnická firma s. r. o. využívá služeb poradenství od plátce se sídlem v Německu. Jelikož jsou obě strany plátci, provádí firma samovyměření. DPH je na jejich vystavené faktuře 0 %, ale je zde uvedená věta „Dodání zboží osvobozené od daně v rámci Společenství". Provádí plátce v ČR správně samovyměření daně řádek 5 přiznání DPH oproti řádku 43? Nyní oznámil plátce z EU, že založil firmu v Paraguayi a požaduje vyplácení služby do této firmy. Jak se bude postupovat při účtování DPH?

Ústavní soud potvrdil, že provozovatelé okružních vyhlídkových jízd po Praze musejí splňovat stejné povinnosti jako běžné taxislužby. Soud tak odmítl argumentaci firem, že jejich činnost není přepravou v pravém slova smyslu.

Kdy se česká obchodní společnost stává plátcem DPH v rámci režimu OSS (One Stop Shop)? Společnost je v ČR identifikovanou osobou k DPH, nikoliv plátcem a řeší několik situací: 1) Dodání zboží běžným spotřebitelům (B2C) v jiných členských státech EU. Zboží je fyzicky odesíláno z ČR do jiného členského státu EU. Odběratelé jsou neplátci DPH (běžní spotřebitelé). Kdy vzniká této společnosti povinnost registrace do režimu OSS? Musí se stát plátcem DPH, nebo postačí registrace k OSS při zachování statusu identifikované osoby? 2) Poskytování elektronických služeb (např. e-booky, webináře) osobám nepovinným k dani v EU. Společnost poskytuje digitální služby (např. e-booky, webináře) spotřebitelům v jiných členských státech EU (tedy osobám nepovinným k dani). Kdy je v tomto případě nutná registrace do OSS? Musí se společnost stát plátcem DPH v ČR, nebo lze zůstat identifikovanou osobou a přesto používat OSS? 3) Poskytování elektronických služeb firmám (osobám povinným k dani) v EU. Společnost poskytuje elektronické služby (jednodenní on-line školení pro zaměstnance) osobám povinným k dani v EU (jiné firmy, plátci DPH). Aplikuje se v tomto případě režim reverse charge na straně odběratele? A platí i zde, že se nejedná o dodání, které by se vykazovalo v režimu OSS?

Fitness centrum má s trenéry smlouvy označené jako „podnájem“. Smlouvy trenérům (podnikatelé s IČ) umožňují využívat společné prostory a vybavení fitcentra pro trénink vlastních klientů trenérů, avšak trenéři nemají výlučné užívací právo k žádné části prostor ani strojů; prostory sdílejí s ostatními návštěvníky, přístup mají pouze v běžné otevírací době fitcentra (objekt je v malém obchodním domě s povinným nočním uzavřením), hradí fixní měsíční poplatek bez ohledu na skutečný rozsah využití, běžní klienti nadále platí vstupné fitcentru; za služby trenéra platí klienti přímo trenérovi. V tomtéž objektu má „podnájem“ i masérka: má výlučně přidělenou a zamykatelnou místnost v rámci fitcentra, i její provoz je omezen otevírací dobou obchodního domu. V jakém režimu DPH má fitcentrum fakturovat plnění dle těchto „podnájemních“ smluv: a) osvobozený nájem nemovité věci (0 %), b) zdaněné krátkodobé nájemné (21 %), c) poskytnutí práva využívat sportovní zařízení oprávnění ke vstupu do fitness (12 %)? 

České společnost s r. o., plátce DPH, zajistil pro jediného objednatele z České republiky (plátce DPH) konferenci v Albánii. Objednateli bude fakturovat balíček služeb. Chápeme správně, že pokud se nejedná o službu spočívající v oprávnění ke vstupu na takovou akci, uplatní se v tomto případě základní pravidlo a tudíž lze fakturovat s českou sazbou DPH 21 %?

Zaměstnanci české firmy byli na služební cestě v Bulharsku, kde se podíleli na opravě turbíny v elektrárně. Česká firma tuto práci fakturuje českému zákazníkovi (poskytl pouze české DIČ). Má se faktura vystavit s českou DPH nebo bez DPH a vykázat na řádku č. 21 v přiznání DPH?

Maloobchod se smíšeným zbožím prodal víceúčelové dárkové poukazy s expirací do 30. 6. 2025. Běžně je uplatnění tohoto poukazu zákazníkem bráno jako použití platidla a DPH se odvádí ze zboží, které si zákazník vybral. Nyní ale zůstává několik poukázek po expiraci, které zákazník neproměnil a je třeba je u maloobchodníka nějakým způsobem vyrovnat (vystornovat). Jakou sazbu DPH použít, na obdrženou finanční částku, když k dodání zboží nedošlo a nedojde? 

Společnost s r. o., neplátce DPH, vystavuje faktury za služby s přesahem do dalšího roku. Vstupuje do obratu pro DPH celá částka faktury, nebo jen její časové rozlišení? Např. faktura vystavená v roce 2025 na služby, které se uskuteční částečně v roce 2025 a částečně v roce 2026. Do obratu pro DPH za rok 2025 tedy vstupuje jen ta část služeb uskutečněná v roce 2025, nebo celková částka faktury?

Nestátní školská právnická osoba, neplátce DPH, využívá software, který je fakturován plátcem DPH ze Slovenska, slovenské DIČ. Stává se školská právnická osoba osobou identifikovanou k DPH přijetím této služby?

Firma, plátce DPH, si pronajímá kanceláře. Na faktuře je uvedeno nájemné spolu se zálohami na energie a vodu včetně DPH. Pronajímatel tvrdí, že je to tak daňově v pořádku, protože je to v rámci jednoho měsíce. Opravdu není nutné na zálohy na energie vystavovat splátkový kalendář, popř. zálohovou fakturu a následně vystavit daňový doklad s datem platby? Mohou být zálohy součástí faktury spolu s nájmem, která bude mít jiný datum vystavení, než je datum platby? 

Česká společnost A zajistila daňové poradenství pro polskou společnost B, faktura je vystavena na společnost A s 21% DPH. Tyto služby se budou přefakturovávat na polskou společnost B. Může si společnost A uplatnit odpočet DPH? V jakém režimu DPH má společnost A provést přefakturaci – dodání služby do JČS vzhledem k sídlu příjemce služby v Polsku?

Slovenský živnostník, který je na Slovensku neplátcem DPH, poskytuje službu zpracování (post-processing) videa a fotografií české společnosti s r. o., neplátci DPH v ČR. Česká s. r. o. je však registrována jako identifikovaná osoba. Slovenský neplátce fakturuje bez DPH, na faktuře uvádí text „Nie je platiteľ DPH.“. Musí česká společnost službu zpracování videa a fotografií samovyměřit českou sazbou? Je rozhodnou skutečností to, že česká společnost si sama videa a fotografie vytvoří na vlastní náklady a vlastní technikou a tento materiál předává k tzv. post-processingu slovenskému živnostníkovi? Zůstává za této situace místo plnění na Slovensku a „nestěhuje“ se místo plnění do ČR, kde by muselo být samovyměřeno DPH?

Česká s.r.o. organizuje svatby v Dánsku. Zajistí veškeré potřebné doklady a povolení pro svatebčany z celého světa, pronajme místo pro konání svatby, některým svatebčanům pronajme hotel na dobu svatby, zaplatí za catering na svatbě, koupí a nechá na svatbu dopravit kytice, dort a víno. Občas si pronajme i pracovníky (dánské OSVČ), co pomáhají na svatbě. Samotný vlastník a ředitel společnosti je osobně přítomen po čas konání svatby a dohlíží na svatbu. Jedná se o cestovní službu a místem plnění je ČR nebo Dánsko?

Prochází uhrazená záloha na službu v přenesené daňové povinnosti daňovým přiznáním a kontrolním hlášením, nebo ne a zachytí se až v období, kdy přijde konečná faktura se zúčtováním záloh? 

Německá společnost, plátce DPH, organizuje firemní akci v Česku pro českou společnost, plátce DPH. Jak by měla německá společnost vystavit fakturu, co se týče DPH?