Poskytnutí služby

Společnost poskytuje finanční činnosti právnickým osobám se sídlem v Nizozemsku a ve Švýcarsku. Služby jsou v zemi příjemce osvobozené od daně. Vykazují se tato plnění na řádku 50 daňového přiznání a vstupují do výpočtu koeficientu ?

Naše firma obdržela fakturu 6. 1. 2026 za službu s DUZP 31. 12. 2025. Tuto službu dále přefakturováváme. Jaké bude DUZP - 31. 12. 2025 nebo den přijetí dodavatelské faktury? 

Jsme plátci DPH. Pronajímáme nemovitost, pronajímáme vybavení nemovitosti a zároveň přeúčtujeme dodání elektřiny, plynu a vody. Na tyto služby vystavíme platební kalendáře. Bohužel se nájemce dostal do finančních problémů a platební kalendáře za rok 2023 a 2024 byly doplaceny až v roce 2025. Je tedy správné datum DPH a DUZP až v den platby, kdy zároveň vystavíme daňový doklad na platbu?

Společnost organizuje pro svoje zaměstnance firemní meeting v rámci sídla firmy. Účastnit se jej budou obchodní zástupci z celé ČR, bude to pro ně tedy pracovní cesta. Jak posoudit náklady na oběd, který je zajištěný externí firmou bufetovou formou na pracovišti? Meetingu se účastní také zaměstnanci, kteří pracují v sídle firmy. Je potřeba rozlišit náklady připadající na OZ, kteří mají oběd v rámci pracovní cesty a na zamce ze sídla společnosti? Prosím o posouzení z pohledu zaměstnavatele a zaměstnance z hlediska daně z příjmů i DPH.

Právnická osoba, daňový rezident v ČR, hradí roční poplatky do Číny za tzv. cloud computing - konkrétně jde o placenou službu umožňující sdílení a vzdálený přístup k datovým úložištím prostřednictvím internetu. Dodavatel této služby není osobou spojenou s příjemcem této služby a je daňovým rezidentem Číny, s níž má ČR uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Bude platba za tuto službu podléhat srážkové dani v ČR? Bude na tuto službu z hlediska smlouvy o zamezení dvojího zdanění s Čínou pohlíženo jako na licenční poplatek? 

OSVČ, neplátce DPH, fakturuje službu do třetí země (USA) osobě nepovinné k dani. Jedná se o webináře. Jak to prosím bude s DPH? 

Tuzemská společnost s ručením omezeným vysílá své IT pracovníky do Španělska a Německa, kde vykonávají softwarové služby. Za jakých podmínek vznikne ve Španělsku a v Německu službová stálá provozovna?

Jedná se o opravu plynového kotle - diagnostika a kalibrace. Bude se tato služba účtovat s DPH nebo v režimu přenesení?

Česká stavební firma s. r. o., neplátce DPH, přijala stavební službu od slovenského podnikatele, fyzické osoby, také neplátce DPH. Služba byla vykonána v ČR. Jak to bude z pohledu DPH?

Společnost poskytuje stomatologické služby, jedná se o zubní ordinaci. Obrat se již blíží k hranici 2 milionů Kč. Stomatologické služby jsou osvobozeny od DPH, ale má společnost povinnost registrovat se k DPH a případně podávat např. nulová daňová přiznání, nebo tato povinnost nevzniká?

OSVČ, plátce DPH, celkové roční příjmy cca 1 mil. Kč. Cca 950 000 Kč je fakturováno jako softwarová služba firmě do Austrálie (uvádíme na ř. 26 v přiznání DPH). Zbytek cca 50 000 Kč je fakturováno českému plátci. OSVČ nyní zvažuje ukončení plátcovství. Domníváme se, že je to v tomto případě možné a že ani nemusí být, z tohoto důvodu, identifikovanou osobou. Je naše úvaha správná?

Dobrý den, potřebuji si ověřit správný režim DPH při přefakturaci služby do třetí země. Český dodavatel nám fakturuje službu – výrobu dřevěného modelového zařízení, která je fyzicky provedena v České republice. Dodavatel nám tuto službu účtuje s českou DPH. Dřevěné modelové zařízení neopouští území České republiky, zůstává zde z důvodu navazující výroby odlitku pro švýcarského zákazníka a není přepravováno do zahraničí. Tuto stejnou službu (pouhé přeúčtování nákladů) následně přefakturujeme zákazníkovi se sídlem ve Švýcarsku (prodáváme jako zboží) Prosím o potvrzení: 1.Zda při přefakturaci prodeje zboží zůstává místem plnění Česká republika a máme tedy povinnost fakturovat švýcarskému zákazníkovi s českou DPH. 2.Zda v tomto případě nelze uplatnit osvobození od DPH a faktura vůči švýcarskému zákazníkovi bude vystavena bez DPH. Děkuji

Česká s. r. o., IO, poskytuje službu na nemovitosti v DE, DE plátci DPH. Myslíme si, že budeme vystavovat fakturu v režimu RCH, místo plnění je v DE. Do jakého řádku v DPH zahrneme tuto službu a podává se i souhrnné hlášení?

Nezisková organizace pořádá kulturní akce za účelem setkávání komunity a svým návštěvníkům fakturuje za vstupné, ubytování, občerstvení a občas jim prodá tričko s logem akce. Daly by se tyto vyjmenované služby a zboží považovat za vedlejší plnění ke vstupu na kulturní akci, a tím pádem by to bylo celé osvobozené bez nároku na odpočet? 

Společnost s r. o., plátce DPH, podepsala smlouvu o poskytnutí reklamy. Dodavatelem služby je spolek – Matice školská. Cena je 10 000 Kč. Předmětem smlouvy jsou reklamní služby, které budou poskytnuty až 24. 1. 2026. Jedná se o náklad tohoto roku nebo až příštího a je nutné, aby nám spolek vystavil k této službě fakturu?

Český plátce (s registrací pouze v ČR) uzavřel smlouvu s českým plátcem (s registrací jak v ČR tak na Slovensku) na poskytnutí služby dle § 10 ZDPH s místem plnění na Slovensku. Ve smlouvě je uvedeno, že pro fakturaci se použije slovenské DIČ a DPH bude v režimu reverse charge. Příjemce služby odvede daň na Slovensku. Příjemce služby má pouze českou adresu a slovenské DIČ. Nyní nastal problém při vystavení faktury. Pokud se snažím vystavit fakturu pro českého plátce s českou adresou a jen se slovenským DIČ, tak se mi nedaří fakturu uložit. Logická kontrola hlásí, že mám uvést slovenskou adresu, ale ta neexistuje. Má systém pravdu a jedná se o chybnou smlouvu, nebo to je správně a mám žádat o opravu SW výrobce systému? Pokud se jedná o chybnou smlouvu, jak DPH odvést správně?

Pokud neplátce DPH nakoupí službu od firmy z Tel Avivu, která má DIČ: EU442008451, musí se stát identifikovanou osobou? 

Právnická firma s. r. o. využívá služeb poradenství od plátce se sídlem v Německu. Jelikož jsou obě strany plátci, provádí firma samovyměření. DPH je na jejich vystavené faktuře 0 %, ale je zde uvedená věta „Dodání zboží osvobozené od daně v rámci Společenství". Provádí plátce v ČR správně samovyměření daně řádek 5 přiznání DPH oproti řádku 43? Nyní oznámil plátce z EU, že založil firmu v Paraguayi a požaduje vyplácení služby do této firmy. Jak se bude postupovat při účtování DPH?

Ústavní soud potvrdil, že provozovatelé okružních vyhlídkových jízd po Praze musejí splňovat stejné povinnosti jako běžné taxislužby. Soud tak odmítl argumentaci firem, že jejich činnost není přepravou v pravém slova smyslu.

Kdy se česká obchodní společnost stává plátcem DPH v rámci režimu OSS (One Stop Shop)? Společnost je v ČR identifikovanou osobou k DPH, nikoliv plátcem a řeší několik situací: 1) Dodání zboží běžným spotřebitelům (B2C) v jiných členských státech EU. Zboží je fyzicky odesíláno z ČR do jiného členského státu EU. Odběratelé jsou neplátci DPH (běžní spotřebitelé). Kdy vzniká této společnosti povinnost registrace do režimu OSS? Musí se stát plátcem DPH, nebo postačí registrace k OSS při zachování statusu identifikované osoby? 2) Poskytování elektronických služeb (např. e-booky, webináře) osobám nepovinným k dani v EU. Společnost poskytuje digitální služby (např. e-booky, webináře) spotřebitelům v jiných členských státech EU (tedy osobám nepovinným k dani). Kdy je v tomto případě nutná registrace do OSS? Musí se společnost stát plátcem DPH v ČR, nebo lze zůstat identifikovanou osobou a přesto používat OSS? 3) Poskytování elektronických služeb firmám (osobám povinným k dani) v EU. Společnost poskytuje elektronické služby (jednodenní on-line školení pro zaměstnance) osobám povinným k dani v EU (jiné firmy, plátci DPH). Aplikuje se v tomto případě režim reverse charge na straně odběratele? A platí i zde, že se nejedná o dodání, které by se vykazovalo v režimu OSS?