Povinnost přiznat DPH

Obdrželi jsme fakturu od dodavatele, který na faktuře uvádí VAT číslo s předponou GB (UK). Dodavatel uvádí, že po registraci našeho CZ VAT čísla je plnění považováno za B2B a že je správné, aby na fakturách nadále uváděl své GB VAT číslo. Zároveň sděluje, že jejich EU VAT číslo (které bylo použito na starších fakturách) již nemá být nadále aplikováno. Na druhou stranu jsem je upozornil, že vzhledem k tomu, že Spojené království není součástí EU, nelze reverse charge uplatnit pouze na základě GB VAT čísla a že by měl být uveden EU VAT identifikátor dodavatele. Je v tomto případě možné uplatnit režim reverse charge, když dodavatel bude trvat na tom, že tam nechá předponu GB? Jedná o pořízení služby ze třetí země a jaký je správný postup z pohledu DPH, zda je nutné trvat na vystavení opravené faktury s EU VAT číslem dodavatele, nebo zda lze fakturu zpracovat v současné podobě?

Jsme plátci DPH. Pronajímáme nemovitost, pronajímáme vybavení nemovitosti a zároveň přeúčtujeme dodání elektřiny, plynu a vody. Na tyto služby vystavíme platební kalendáře. Bohužel se nájemce dostal do finančních problémů a platební kalendáře za rok 2023 a 2024 byly doplaceny až v roce 2025. Je tedy správné datum DPH a DUZP až v den platby, kdy zároveň vystavíme daňový doklad na platbu?

Plátce DPH firma A dovezla z Koreje zboží. V přístavu v Německu bylo zboží propuštěno do volného oběhu v EU. Plátce má fakturu na auto z Koreje ( ze 3. země) na 100 000 EUR. Dále má fakturu od německého plátce (na fa je uvedena VAT DE platná z VIES s poznámkou, že je jde o služby Reverscharge) kde je uvedena částka za clo + dopravu mimo EU a dopravu z Německa do ČR celkem za 30.000 EUR. Na německé celní deklaraci je uvedeno, že dovozce je firma český plátce DPH firma A. Teď nevím jak mám tento případ dát do přiznání DPH. varianta č. 1 =celé dovoz 1) na ř. 7 + 43 bude hodnota auta = faktura za dovoz 100.000 2) na ř. 7 + 43 bude částka za clo a dopravu 30.000 i když je to vlastně faktura z EU nebo varianta č. 2 = rozdělím na dovoz + služby EU 1) na ř. 7 + 43 bude hodnota auta = faktura za dovoz 100.000 2) na ř. 5 + 43 bude částka za clo a dopravu 30.000 xxx když na ř. 7+43 uvedu částku 130.000 EUR (kdyby se zboží proclilo v ČR tak by to tak bylo=cena zboží + clo + služby spojené s dovozem) + 30.000 na ř 5+43 .. služby z EU, aby se spojil Reverscharge v EU, tak podle mě budu mít těch 30.000 EUR v přiznání 2x. Jak správně vykázat tento dovoz + služby z EU v přiznání DPH?

Vymáhali jsme neuhrazenou fakturu přes právníka. On vymohl částku na faktuře + částku za jeho služby. Na tyto služby nám vystavil fakturu. Máme z částky vymožené nad rámec naší faktury vydané odvádět DPH? Jsme plátci DPH. 

Česká stavební firma s. r. o., neplátce DPH, přijala stavební službu od slovenského podnikatele, fyzické osoby, také neplátce DPH. Služba byla vykonána v ČR. Jak to bude z pohledu DPH?

Česká s. r. o., IO, poskytuje službu na nemovitosti v DE, DE plátci DPH. Myslíme si, že budeme vystavovat fakturu v režimu RCH, místo plnění je v DE. Do jakého řádku v DPH zahrneme tuto službu a podává se i souhrnné hlášení?

Identifikovaná osoba z ČR přijala fakturu za elektronickou službu od slovenského neplátce DPH. Musí DPH vyměřit, nebo nikoliv?

Právnická firma s. r. o. využívá služeb poradenství od plátce se sídlem v Německu. Jelikož jsou obě strany plátci, provádí firma samovyměření. DPH je na jejich vystavené faktuře 0 %, ale je zde uvedená věta „Dodání zboží osvobozené od daně v rámci Společenství". Provádí plátce v ČR správně samovyměření daně řádek 5 přiznání DPH oproti řádku 43? Nyní oznámil plátce z EU, že založil firmu v Paraguayi a požaduje vyplácení služby do této firmy. Jak se bude postupovat při účtování DPH?

OSVČ podniká v ubytování dle § 7 a je identifikovanou osobou na základě poskytnutí služby (Booking). Pronajímá apartmány, kde občas nakupuje v Polsku - režijní materiál - např. lampu, židle , nádobí apod. jako vybavení pro ubytování. Jak to bude s DPH u nákupu tohoto zboží do režie, musí odvést DPH? Je placeno kartou z účtu ubytování a na dokladech je vyčíslená částka včetně polské DPH.

Firma, s.r.o, plátce DPH vykonává montážní práce, kde má zdanitelné plnění. Zároveň vlastní bytový dům, kde byty pronajímá občanům. Tyto nájmy jsou osvobozeny a v přiznání k DPH uváděny na ř. 50. Pokud této firmě vystaví fakturu za stavební práce jiná společnost, tak je automaticky v režimu přenesení. Pokud se však tyto stavební práce týkají výhradně bytového domu, kde si nemůže nárokovat DPH, jak se provádí doměření DPH? Dám jen na ř. 10 v DP a nedám na ř. 43? Bude to hlásit nesoulad. Nebo mi vystaví firma fakturu s běžným DPH (nikoliv přenesení) a já si ho neuplatním?

Manželé, oba OSVČ soukromí zemědělci, plátci DPH, založili farmu s. r. o., také plátce DPH, do které budou vkládat majetek (budovy, některé pozemky, zvířata, zásoby a provozuschopné stroje) vkladem do základního kapitálu. Vše se teď řeší u notáře. Jak budou postupovat z pohledu DPH a daně z příjmu FO i PO? Budou jako OSVČ nebo s. r. o. něco danit? A ještě mají staré stroje, dávno odepsané a nepoužívané, které se do s. r. o. převádět nebudou. Dle odhadce nemá ani cenu je vkládat do s. r. o. Zůstanou v majetku OSVČ, která ale bude končit živnost. Bude za tyto stroje odvádět nějakou DPH, případně daň z příjmu? Pokud ano, z jaké částky a k jakému datu? 

Slovenský živnostník, který je na Slovensku neplátcem DPH, poskytuje službu zpracování (post-processing) videa a fotografií české společnosti s r. o., neplátci DPH v ČR. Česká s. r. o. je však registrována jako identifikovaná osoba. Slovenský neplátce fakturuje bez DPH, na faktuře uvádí text „Nie je platiteľ DPH.“. Musí česká společnost službu zpracování videa a fotografií samovyměřit českou sazbou? Je rozhodnou skutečností to, že česká společnost si sama videa a fotografie vytvoří na vlastní náklady a vlastní technikou a tento materiál předává k tzv. post-processingu slovenskému živnostníkovi? Zůstává za této situace místo plnění na Slovensku a „nestěhuje“ se místo plnění do ČR, kde by muselo být samovyměřeno DPH?

Česká firma, plátce DPH, nakoupila zboží z třetí země v 6/25, je uloženo v celním skladu. Následně ( prý do 90 dnů) bude procleno a vystaveno JCD. Kdy se má tato faktura uvést do řádného přehledu DPH ( řádek 7 a 43/44). A jak mám postupovat při zaúčtování, když faktura byla zaplacena v 6/25 .

Máme nového dodavatele zboží z Finska. Vzhledem k tomu, že jsme nový odběratel musíme hradit zboží předem. Máme první objednávku a obdrželi jsme rovnou konečnou fakturu s tím že je vystavena v souladu se směrnicí o DPH (EU) 2006/112/ES. Ověřovali jsem si to u dodavatele několikrát a tato faktura došlá v červenci 2025 je jedinná a konečná kterou obdržíme. Vzhledem k tomu, že fyzické dodání zboží proběhne až v roce 2026 máme nyní na základě této faktury Přiznat daň podle §25 odst. 1 (faktura přišla dříve) a pokud ano tak můžeme v ten samý okamžik uplatnit odpočet? Nebo je to správně jinak? 

Klient poskytuje specifické služby, zprostředkování klientů pro odběratele. Podle smlouvy vyčísluje podklady k DPH za uplynulý měsíc v měsíci následujícím. Den uskutečnění zdanitelného plnění je tento den „zjištění podkladů“ ... dne 1. 4. 2025 bylo zrušeno plátcovství DPH a podklad pro fakturaci byl vystaven 15. 4. 2025. Podklady dostává klient nejdříve 5. kalendářní den. Plátcem DPH přestal být následujícím po sdělení informace, tedy dnem 2. 4. 2025. Datum uskutečnění DPH neurčuje, je dáno zjištěním odběratele a sdělením podkladů pro fakturaci. Lze fakturu k 15. 4. 2025 účtovat bez DPH, nebo se musí uvést do DPH i s tím, že mohla a musela být vystavena až po zrušení DPH?

S. r. o., plátce DPH, přijala službu z EU od plátce DPH, tedy v režimu reverse charge, jedná se o Google služby. Tuto službu ale potřebuje přefakturovat do jiné společnosti v ČR plátci DPH. Jakým způsobem lze vyřešit DPH? Je možné použít režim reverse charge, když přefakturováváme ve stejné výši, stejnou službu, nebo je nutné zatížit 21 % na výstupu?

Čtvrtletní plátce DHP - řemeslník. Pro dalšího plátce v jednom měsíci vykoná 3 dny v měsící tesařské práce a vždy vystavuje pouze jednu fakturu za měsíc. Na fakturu uvádí: Fakturuji Vám tesařské práce. Dále na tři řádky dle dohody s odběratelm vždy rozepíše dle data a místa: 3.3. Praha, 5.3. Plzeň, 28.3. Turnov. Může nebo musí dát na fakturu DUZP 31.3.? Nebo musí uvést vždy poslední datum práce jako DUZP, tj. 28. 3. ? Nebo je to jedno? Na fakturu uvádí pouze základ daně v základní sazbě daně a na faktuře uvádí "daň odvede zákazník". Více k té činnost neuvádí - stačí takto co se týče obsahu prácí, tj. uvést fakturuji Vám tesařské práce? Nebo to nějak více musí být specifikováno nebo záleží na dohodě s odběratelem? Děkuji za upřesněné této problematiky. Rádi bychom, aby faktura měla všechny náležitosti dle zákona.

Česká s. r. o. je identifikovaná osoba. Nakoupila zboží v Číně, zboží dorazilo do přístavu v Belgii, tam ho zpracovala místní celnice. A leží teď na skladu v Belgii, čeká na prodej v budoucnosti. Jaké má v tomto případě povinnosti česká s. r. o., které je identifikovanou osobou?

Společnost s r. o., neplátce DPH, přijme službu cloudového úložiště. Na faktuře je jako dodavatel uvedena firma Zoom Communications, z Kanady. Na faktuře je DPH 21 %. Není tam nikde uvedeno DIČ dodavatele, ale předpokládám, že je to vystaveno v režimu OSS (kvůli té sazbě 21 %). Stane se česká firma identifikovanou osobou a musí z této faktury odvést DPH nebo ne, když českou DPH (pravděpodobně) odvedl dodavatel? Jak správně postupovat?

Přišly nám faktury od firmy Microsoft Ireland za měsíční a roční poplatky k firemním e-mailovým schránkám. Na fakturách není uvedeno naše DIČ, faktury jsou vystaveny s českým DIČ irského Microsoftu a s 21% DPH. 1. Jedna faktura je do 10 000 Kč. Můžeme si u ní odečíst DPH a považovat to jako zjednodušený daňový doklad? 2. Faktura za roční poplatek je přes 10 000 Kč, tam si, předpokládám, DPH odečíst nemůžeme? Takže celkovou částku vč.DPH dáme do nákladů, je to tak? Zažádali jsme o opravu dokladů, aby uvedli naše DIČ, pak by mělo být jako reverse charge s jejich irským DIČ, nejspíš nám to ale již zpětně neopraví.