Příjmy z kapitálového majetku

Jsme s. r. o., dva zaměstnanci ve starobním důchodu se sjednanou mzdou 4 490 Kč, z nichž jeden je jediný společník a jednatel. Máme podepsané prohlášení a uplatňujeme základní slevu na poplatníka. Sociální pojištění ani zálohy na daň neodvádíme, na finančním úřadu má firma zrušenou registraci jako plátce daně z příjmů ze závislé činnosti, na OSSZ jsme odhlášeni z registru zaměstnavatelů. Jednatel si vyplácí podíl na zisku, který je daněn srážkovou daní. Musíme se tedy znovu zaregistrovávat v souvislosti s Jednotným měsíčním hlášením, nebo se nás to netýká? 

Fyzická osoba poskytla investičnímu fondu zápůjčku se sjednaným složeným úročením. Za daný rok např.rok 2025 je připsán k zápůjčce sjednaný úrok, který tvoří výpočtovou základnu společně s jistinou zápůčky výpočtovou základnu pro hodnotu úroku v dalším roce – v r. 2026. Tento připsaný úrok však není fyzické osobě vyplacen. Jde o zdanitelný nepeněžní příjem v roce 2025 pro tuto fyzickou osobu, který musí přiznat v daňovém přiznání dle § 8 zákona o daních z příjmů a bude uplatněna srážková daň?

Občan České republiky je jediným vlastníkem a zároveň jednatelem společnosti se sídlem v Hongkongu. Společnost v Hongkongu dosáhla zisku. Český vlastník si po zdanění na úrovni společnosti vyplácí čistý zisk. V Hongkongu se daň z dividend neplatí. Jaké daňové povinnosti mu vzniknou v České republice při přiznání tohoto příjmu ze zahraničí?

Občan České republiky poskytl půjčku české společnosti. V roce 2026 mu budou vyplaceny úroky z této půjčky. Nemá žádné jiné zdanitelné příjmy. Pokud roční příjem z úroků nepřesáhne 50 000 Kč, vzniká mu povinnost podat daňové přiznání za rok 2026 (podávané v roce 2027)? Pokud příjem z úroků přesáhne 50 000 Kč, vzniká mu povinnost podat daňové přiznání? Prosím také o upřesnění, zda se na tyto úroky vztahuje srážková daň, nebo zda je nutné je vždy zahrnout do daňového přiznání podle § 8 ZDP?

Občan vlastní české akcie a ty jsou evidovány v Centrálním depozitáři cenných papírů (CDCP). Za správu a evidenci si depozitář účtuje měsíční poplatek v rozmezí 30–40 Kč podle hodnoty akcií v daném měsíci. Také vlastní přes českého brokera i zahraniční akcie a z nich má dividendy. Ty musí zdanit podle § 8 ZDP. Může si občan v DP u příjmů dle § 8 ZDP započítat proti zdaňovaným dividendám ze zahraničí tento poplatek z CDCP? Z důvodu jiných příjmů má povinnost podat DP za rok 2025. 

Jaké jsou daňové povinnosti podnikatele a možnosti uplatnění paušálního režimu v následující situaci?  Rok 2025 Podnikatel byl v roce 2025 v paušálním režimu. Současně pronajímal byt, přičemž příjem z pronájmu nepřesáhl 50 000 Kč za rok. Je v tomto případě povinen podat daňové přiznání? Rok 2026 V lednu 2026 prodal cenné papíry v hodnotě vyšší než 100 000 Kč, přičemž doba jejich držby činila přibližně 3 měsíce. Zároveň bude v roce 2026 pokračovat v pronájmu bytu. Vzniká mu povinnost podat daňové přiznání (a pokud ano, za který rok – 2026, s podáním v roce 2027)? Má příjem z prodeje cenných papírů a z pronájmu vliv na možnost setrvání v paušálním režimu? Paušální režim Může podnikatel v současné době zůstat v paušálním režimu, nebo je povinen z tohoto režimu vystoupit z důvodu jiných druhů příjmů (pronájem, cenné papíry)? Struktura příjmů v daňovém přiznání Pokud je podnikatel povinen podat daňové přiznání, je správné chápat, že: • musí uvést veškeré své příjmy, tj.: příjmy z podnikání (např. 1 500 000–1 600 000 Kč), příjmy z pronájmu, příjmy z prodeje cenných papírů; • daň se vypočítá z celkového souhrnu příjmů; • je nutné podat přehledy: na finanční úřad, na správu sociálního zabezpečení, na zdravotní pojišťovnu?

je možné uplatnit slevu na děti v rámci přiznání daně z příjmů fyzických osob, když fyzická osoba nepodniká a přiznání podává kvůli příjmů z kapitálového majetku? FO nemá klasickou mzda, ale má měsíční příjmy z dohody o provedení práce a z podílu na zisku, ze kterých nelze slevu na dvě děti uplatnit. Na konci roku podává z důvodu příjmů úroků z půjčky daňové přiznání, živnostenský list nevlastní. Je možné v daňovém přiznání odečíst vedle slevy na poplatníku i slevu z daně na dvě děti nebo to v tomto případě nelze?

Fyzická osoba nakupuje podílové listy ze svého podnikatelského účtu. Jaký je postup účtování, evidence, účtování při případném prodeji (v případě zisku nebo ztráty) v daňové evidenci? 

Fyzická osoba drží déle než 3 roky korporátní dluhopis, má ISIN, který začíná CZ. Jedná se o bezkupónový dluhopis bez výnosu. Bude vypořádán v lednu 2026 mezi nákupní a prodejní cenou v den splatnosti. Jak bude tento výnos zdaněn? Sražení srážkové daně a její odvod svému správci daně má za úkol emitent dluhopisu a bude danit FO v § 10 ZDP? Připadá v úvahu též osvobození od daně v případě úplatného převodu dluhopisu, a to v případě splnění časového testu držby po dobu 3 let, tj. doba mezi nabytím a prodejem? 

Manželka je výlučnou vlastnicí několika nemovitostí, které pronajímá. Spolu s manželem mají zúžené jmení manželů. Každý má tedy majetek ve svém výlučném vlastnictví. Manželka v současnosti dosahuje zdanitelných příjmů dle § 7 a § 9 ZDP (příjmy z pronájmu její nemovitost). Manžel dosahuje zdanitelných příjmů dle § 6, § 8, § 9 ZDP (pronájem pouze jeho vlastní nemovitosti) a § 10 ZDP. Manželka má zájem od roku 2026 vstoupit do paušálního režimu. Za tímto účelem plánuje přenechat své nemovitosti manželovi bezúplatně k užívání, a to formou smlouvy (výpůjčka či jiná forma smluvního ujednání), která by manželovi umožnila: užívání nemovitostí, jejich další podnájem třetím osobám, inkaso příjmů z pronájmu (které by danil on ve svém § 9 ZDP). Po tomto převodu by manželka přestala pobírat příjmy z pronájmu a z jejího daňového pohledu by tak zůstaly pouze příjmy ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP), čímž by jí vznikl nárok na vstup do paušálního režimu od roku 2026. Je tento postup akceptovatelný z pohledu zákona o daních z příjmů? Představuje tento model nějaké riziko pro některého z manželů, např. obcházení zákona či účelové chování?

OSVČ je v paušálním režimu. Za rok 2025 získá na dividendách více než 50 000 Kč. Jedná se o české i zahraniční dividendy. Tuzemské dividendy podléhají srážkové dani, ty bychom do 50 000 Kč limitu nezapočítávali. Zahraniční dividendy nepodléhají srážkové dani, ty bychom do limitu započítávali. Takže jestli budou např. české dividendy ve výši 40 000 Kč a zahraniční dividendy také ve výši 40 000 Kč, tak nemusíme podávat daňové přiznání a přehledy za rok 2025 a máme paušální daň. Vycházíme z § 7a odst. 1 písm. b) bod 4 ZDP. Je naše úvaha správná?

Jsem český občan a daňový rezident České republiky. V České republice mám příjmy podle § 6 zákona o daních z příjmů. Dále vlastním podíl v americké společnosti typu LLC, která je ve Spojených státech daňově považována za tzv. „pass-through“ (transparentní) entitu. Tato společnost v USA sama o sobě neodvádí žádné daně. Ve společnosti mám postavení general partner. Každoročně obdržím z USA formulář Schedule K-1 (Form 1065), ve kterém je můj podíl na výsledku hospodaření uveden jako „Ordinary business income (loss)“. Z tohoto důvodu bych potřebovala poradit: Ve svém daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob mám tento příjem zahrnout podle § 7 nebo § 8 zákona o daních z příjmů? Předpokládám, že správnou variantou bude § 7 zákona o daních z příjmů, avšak ráda bych si to potvrdila. Pokud by byl tento příjem zařazen pod § 7 zákona o daních z příjmů, jaký je správný postup v souvislosti se sociálním a zdravotním pojištěním? Bude se konečná výše odvodů odvíjet od celkového příjmu podle § 7 zákona o daních z příjmů, tedy včetně tohoto příjmu z LLC? Dále předpokládám, že tento příjem nesplňuje podmínky pro použití samostatného základu daně, a proto se posuzuje jako standardní příjem podle § 7 zákona o daních z příjmů, avšak bez možnosti uplatnění skutečných ani paušálních výdajů u tohoto konkrétního příjmu. Pokud by však byl ve formuláři K-1 uveden příjem například jako „Ordinary dividends“ nebo „Interest income“, rozumím správně, že by se již jednalo o příjmy podle § 8 zákona o daních z příjmů?

Fyzická osoba, která je zaměstnaná v ČR a nemá žádný jiný příjem, v ČR dostane vyplacené dividendy z pozemkového spolku na Slovensku ve výši 465 EUR. Jak se zdaní tento příjem v ČR? Před výplatou bylo zdaněno na Slovensku srážkovou daní 7 %, jak sdělil ústně spolek. Je zde povinnost podat daňové přiznání pro FO, když byl zdaněn příjem na Slovensku? Má spolek povinnost vystavit potvrzení o výši zaplacené daně, musí se toto dokládat k daňovému přiznání v ČR? Do jakého řádku přílohy 3 se případně příjem z dividend uvede a jakým kurzem se přepočítává: kurzem ČNB ke dni přijetí peněz nebo kurzem banky a jak je to pak, když je výplata v hotovosti? Přiznává se tento příjem od koruny nebo je stejně jako pro příležitostnou činnost nějaký limit?

Prosím o stanovení aktuálního úroku ze zápůjčky mezi jednatelem s.r.o. a jediným společníkem s.r.o. v jedné osobě. FO vlastní ze 100% s.r.o. "A". Dále pak stejná FO vlastní ze 100% i s.r.o. "B". S.r.o. "B" aktuálně chystá výstavbu administrativní budovy, kterou bude následně pronajímat právnickým osobám - investice cca 100 mil Kč. FO si vyplatí podíl na zisku z s.r.o. "A" ve výši cca 50 mil Kč před 15% zdaněním (=42,5 mil Kč). Tyto zdaněné finance hodlá zapůjčit do s.r.o. "B" na výstavbu administrativní budovy. Otázkou je, za jaký aktuální úrok může tyto finance svému vlastnímu s.r.o. ("B") zapůjčit, aby to nebyl neúměrně vysoký nebo naopak nízký úrok a FÚ jej právoplatně uznal? A ještě jeden doplňující dotaz. Chápu správně, že když nebude mít, hlavně v počátcích, s.r.o. "B" na splácení zápůjčky a úroků volné finanční prostředky, tak smluvní úrok mezi s.r.o. "B" a FO bude v s.r.o. nedaňovou dohadnou nákladovou položkou a daňovou se stane až ve chvíli zaplacení úroků? Předpokládám, že u FO výše úroků spadne do §8 až v roce jejich uhrazení? 

Majitel by potřeboval půjčit jedné ze svých firem 500 000 Kč pro podnikatelské účely. Je společníkem obou firem, v jedné je jednatelem. Jakou sazbou je nutné půjčku zdanit, resp. jaký úrok musí být na takovouto půjčku aplikován?

Německý daňový rezident (FO a český daňový rezident) FO mají každý podíl 50% v české s. r. o. a oba jsou jednateli. Nyní společnost rozhodla vyplatit podíl na zisku. Jakými sazbami bude toto daněno? V případě občana ČR je to jasné, PO použije dle § 36 sazbu 15 %, kterou srazí a odvede. Ale v případě občana Německa bude použita jaká sazba v návaznosti na smlouvu o zamezení dvojího zdanění?

Manželé investovali peněžní prostředky, které měli ve společném jmění manželů do cenných papírů, dluhopisů a akcií, a část prostředků také půjčili v tuzemsku na realizaci různých startupových projektů. Za rok 2024 jim tak plynuly příjmy z dividend, úrokové příjmy z kupónových dluhopisů a ze zápůjček úrokové příjmy. Vedle toho mají příjmy z pronájmu a jeden z nich i za závislé činnosti. Dividendy z akcií ze zahraničí mohou zdanit v samostatném základu daně pro zdanění 15% sazbou daně, mají tam ale i velké příjmy, které musí danit v dílčím základu daně § 8 ZDP. Protože celkové příjmy zdaňované v základu daně překračují hranici pro zdanění 23 % sazbou daně, uvažují o tom, že by si příjmy rozhodili, tak aby optimalizovali celkové daňové zatížení rodiny. Podle § 8 odst. 7 ZDP se příjem (jednotné číslo) podle odst. 1 nebo odst. 2 plynoucí do SJM zdaňuje jen u jednoho z nich. Obdobně to platí i u příjmů z pronájmu v § 9 odst. 2 ZDP. U příjmů z pronájmu zákon používá množné číslo a termín „ze“ SJM. K příjmům z pronájmu však existuje i výklad finanční správy publikovaný v pokynu GFŘ D-59, K § 9 odst. 2 podle něhož se příjmy z nájmu plynoucí manželům ze společného jmění manželů, zdaňují jen u jednoho z manželů, a to i v případě, že plynou z více pronajatých nemovitých věcí nebo movitých věcí, a to i rozdílného charakteru (např. dům, byt, chata, garáž, pozemek). K § 8 ZDP však pokyn GFŘ nic takového neuvádí. Otázkou tedy je, zda se musí použít stejný postup, tj.:i) všechny kapitálové příjmy podle § 8 plynoucí do SJM se musí zdanit jen u jednoho z nich anebo ii) si mohou vybrat např. podle druhů příjmů v odst. 1 anebo 2 např. že by dividendy a úroky z dluhopisů zdaňoval jeden z manželů [jde o příjmy podle § 8 odst. 1 písm. a)] a úroky ze všech zápůjček (příjmy podle § 8 odst. 1 písm. g)] zdaňoval druhý anebo iii) si mohou rozhodit už jednotlivé příjmy, jak je libo, tj. např. jeden z nich by danil dividendy a jiný úroky z dluhopisů a příjmy z půjček by si rozhodili také, jak budou potřebovat (úroky z jedné zápůjčky manžel a úroky z druhé zápůjčky druhý z manželů) apod.?Která varianta je podle vás správná a proč?

Podle kterého ustanovení ZDP se zdaňují úroky z příjmu z prodeje cenných papírů? Jde o § 7 nebo § 9 ZDP?

V roce 2023 zapůjčil společník, a zároveň zaměstnanec společnosti, společnosti peníze na rozvoj společnosti v prvním roce podnikání. Zápujčka byla splacena v roce 2024 společně s úroky. V roce 2023 byly časově rozlišené, nezaplacené, úroky za rok 2023 vyjmuty z daňově účinných nákladů společnosti a v roce 2024 bychom o již zaplacené úroky za rok 2023 a 2024 snížili daňový základ pro rok 2024. Bude to takto správně? V roce 2023 byl vlastní kapitál společnosti záporný, v roce 2024 je již v kladných číslech. S tím dále souvisí otázka na zdanění úroků u společníka a zároveň zaměstnance. Společník má pouze příjmy ze závislé činnosti (§ 6 ZDP) a vyplacené úroky za rok 2024 jsou do výše 20 000 Kč. Musí společník podávat daňové přiznání a zdanit v § 8 ZDP i tyto vyplacené úroky za rok 2024?

OSVČ kromě své podnikatelské činnosti má příjmy z prodeje kryptoměny a ze Zonky. Příjmy budeme danit v §10 ZDP. Je zde možnost nějakého osvobození? Pod jaký správný druh patří prodej bitcoinu a pod jaký druh Zonky - myslíme si, že se jedná o §10/b/bod 3 - jiné věci. V daňovém přiznání to bude bod C (prodej movitých věcí) nebo F (jiné ostatní příjmy)? Lze tyto příjmy mezi sebou kompenzovat?