Příjmy z kapitálového majetku

Fyzická osoba drží déle než 3 roky korporátní dluhopis, má ISIN, který začíná CZ. Jedná se o bezkupónový dluhopis bez výnosu. Bude vypořádán v lednu 2026 mezi nákupní a prodejní cenou v den splatnosti. Jak bude tento výnos zdaněn? Sražení srážkové daně a její odvod svému správci daně má za úkol emitent dluhopisu a bude danit FO v § 10 ZDP? Připadá v úvahu též osvobození od daně v případě úplatného převodu dluhopisu, a to v případě splnění časového testu držby po dobu 3 let, tj. doba mezi nabytím a prodejem? 

Manželka je výlučnou vlastnicí několika nemovitostí, které pronajímá. Spolu s manželem mají zúžené jmení manželů. Každý má tedy majetek ve svém výlučném vlastnictví. Manželka v současnosti dosahuje zdanitelných příjmů dle § 7 a § 9 ZDP (příjmy z pronájmu její nemovitost). Manžel dosahuje zdanitelných příjmů dle § 6, § 8, § 9 ZDP (pronájem pouze jeho vlastní nemovitosti) a § 10 ZDP. Manželka má zájem od roku 2026 vstoupit do paušálního režimu. Za tímto účelem plánuje přenechat své nemovitosti manželovi bezúplatně k užívání, a to formou smlouvy (výpůjčka či jiná forma smluvního ujednání), která by manželovi umožnila: užívání nemovitostí, jejich další podnájem třetím osobám, inkaso příjmů z pronájmu (které by danil on ve svém § 9 ZDP). Po tomto převodu by manželka přestala pobírat příjmy z pronájmu a z jejího daňového pohledu by tak zůstaly pouze příjmy ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP), čímž by jí vznikl nárok na vstup do paušálního režimu od roku 2026. Je tento postup akceptovatelný z pohledu zákona o daních z příjmů? Představuje tento model nějaké riziko pro některého z manželů, např. obcházení zákona či účelové chování?

OSVČ je v paušálním režimu. Za rok 2025 získá na dividendách více než 50 000 Kč. Jedná se o české i zahraniční dividendy. Tuzemské dividendy podléhají srážkové dani, ty bychom do 50 000 Kč limitu nezapočítávali. Zahraniční dividendy nepodléhají srážkové dani, ty bychom do limitu započítávali. Takže jestli budou např. české dividendy ve výši 40 000 Kč a zahraniční dividendy také ve výši 40 000 Kč, tak nemusíme podávat daňové přiznání a přehledy za rok 2025 a máme paušální daň. Vycházíme z § 7a odst. 1 písm. b) bod 4 ZDP. Je naše úvaha správná?

Jsem český občan a daňový rezident České republiky. V České republice mám příjmy podle § 6 zákona o daních z příjmů. Dále vlastním podíl v americké společnosti typu LLC, která je ve Spojených státech daňově považována za tzv. „pass-through“ (transparentní) entitu. Tato společnost v USA sama o sobě neodvádí žádné daně. Ve společnosti mám postavení general partner. Každoročně obdržím z USA formulář Schedule K-1 (Form 1065), ve kterém je můj podíl na výsledku hospodaření uveden jako „Ordinary business income (loss)“. Z tohoto důvodu bych potřebovala poradit: Ve svém daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob mám tento příjem zahrnout podle § 7 nebo § 8 zákona o daních z příjmů? Předpokládám, že správnou variantou bude § 7 zákona o daních z příjmů, avšak ráda bych si to potvrdila. Pokud by byl tento příjem zařazen pod § 7 zákona o daních z příjmů, jaký je správný postup v souvislosti se sociálním a zdravotním pojištěním? Bude se konečná výše odvodů odvíjet od celkového příjmu podle § 7 zákona o daních z příjmů, tedy včetně tohoto příjmu z LLC? Dále předpokládám, že tento příjem nesplňuje podmínky pro použití samostatného základu daně, a proto se posuzuje jako standardní příjem podle § 7 zákona o daních z příjmů, avšak bez možnosti uplatnění skutečných ani paušálních výdajů u tohoto konkrétního příjmu. Pokud by však byl ve formuláři K-1 uveden příjem například jako „Ordinary dividends“ nebo „Interest income“, rozumím správně, že by se již jednalo o příjmy podle § 8 zákona o daních z příjmů?

Fyzická osoba, která je zaměstnaná v ČR a nemá žádný jiný příjem, v ČR dostane vyplacené dividendy z pozemkového spolku na Slovensku ve výši 465 EUR. Jak se zdaní tento příjem v ČR? Před výplatou bylo zdaněno na Slovensku srážkovou daní 7 %, jak sdělil ústně spolek. Je zde povinnost podat daňové přiznání pro FO, když byl zdaněn příjem na Slovensku? Má spolek povinnost vystavit potvrzení o výši zaplacené daně, musí se toto dokládat k daňovému přiznání v ČR? Do jakého řádku přílohy 3 se případně příjem z dividend uvede a jakým kurzem se přepočítává: kurzem ČNB ke dni přijetí peněz nebo kurzem banky a jak je to pak, když je výplata v hotovosti? Přiznává se tento příjem od koruny nebo je stejně jako pro příležitostnou činnost nějaký limit?

Prosím o stanovení aktuálního úroku ze zápůjčky mezi jednatelem s.r.o. a jediným společníkem s.r.o. v jedné osobě. FO vlastní ze 100% s.r.o. "A". Dále pak stejná FO vlastní ze 100% i s.r.o. "B". S.r.o. "B" aktuálně chystá výstavbu administrativní budovy, kterou bude následně pronajímat právnickým osobám - investice cca 100 mil Kč. FO si vyplatí podíl na zisku z s.r.o. "A" ve výši cca 50 mil Kč před 15% zdaněním (=42,5 mil Kč). Tyto zdaněné finance hodlá zapůjčit do s.r.o. "B" na výstavbu administrativní budovy. Otázkou je, za jaký aktuální úrok může tyto finance svému vlastnímu s.r.o. ("B") zapůjčit, aby to nebyl neúměrně vysoký nebo naopak nízký úrok a FÚ jej právoplatně uznal? A ještě jeden doplňující dotaz. Chápu správně, že když nebude mít, hlavně v počátcích, s.r.o. "B" na splácení zápůjčky a úroků volné finanční prostředky, tak smluvní úrok mezi s.r.o. "B" a FO bude v s.r.o. nedaňovou dohadnou nákladovou položkou a daňovou se stane až ve chvíli zaplacení úroků? Předpokládám, že u FO výše úroků spadne do §8 až v roce jejich uhrazení? 

Majitel by potřeboval půjčit jedné ze svých firem 500 000 Kč pro podnikatelské účely. Je společníkem obou firem, v jedné je jednatelem. Jakou sazbou je nutné půjčku zdanit, resp. jaký úrok musí být na takovouto půjčku aplikován?

Německý daňový rezident (FO a český daňový rezident) FO mají každý podíl 50% v české s. r. o. a oba jsou jednateli. Nyní společnost rozhodla vyplatit podíl na zisku. Jakými sazbami bude toto daněno? V případě občana ČR je to jasné, PO použije dle § 36 sazbu 15 %, kterou srazí a odvede. Ale v případě občana Německa bude použita jaká sazba v návaznosti na smlouvu o zamezení dvojího zdanění?

Manželé investovali peněžní prostředky, které měli ve společném jmění manželů do cenných papírů, dluhopisů a akcií, a část prostředků také půjčili v tuzemsku na realizaci různých startupových projektů. Za rok 2024 jim tak plynuly příjmy z dividend, úrokové příjmy z kupónových dluhopisů a ze zápůjček úrokové příjmy. Vedle toho mají příjmy z pronájmu a jeden z nich i za závislé činnosti. Dividendy z akcií ze zahraničí mohou zdanit v samostatném základu daně pro zdanění 15% sazbou daně, mají tam ale i velké příjmy, které musí danit v dílčím základu daně § 8 ZDP. Protože celkové příjmy zdaňované v základu daně překračují hranici pro zdanění 23 % sazbou daně, uvažují o tom, že by si příjmy rozhodili, tak aby optimalizovali celkové daňové zatížení rodiny. Podle § 8 odst. 7 ZDP se příjem (jednotné číslo) podle odst. 1 nebo odst. 2 plynoucí do SJM zdaňuje jen u jednoho z nich. Obdobně to platí i u příjmů z pronájmu v § 9 odst. 2 ZDP. U příjmů z pronájmu zákon používá množné číslo a termín „ze“ SJM. K příjmům z pronájmu však existuje i výklad finanční správy publikovaný v pokynu GFŘ D-59, K § 9 odst. 2 podle něhož se příjmy z nájmu plynoucí manželům ze společného jmění manželů, zdaňují jen u jednoho z manželů, a to i v případě, že plynou z více pronajatých nemovitých věcí nebo movitých věcí, a to i rozdílného charakteru (např. dům, byt, chata, garáž, pozemek). K § 8 ZDP však pokyn GFŘ nic takového neuvádí. Otázkou tedy je, zda se musí použít stejný postup, tj.:i) všechny kapitálové příjmy podle § 8 plynoucí do SJM se musí zdanit jen u jednoho z nich anebo ii) si mohou vybrat např. podle druhů příjmů v odst. 1 anebo 2 např. že by dividendy a úroky z dluhopisů zdaňoval jeden z manželů [jde o příjmy podle § 8 odst. 1 písm. a)] a úroky ze všech zápůjček (příjmy podle § 8 odst. 1 písm. g)] zdaňoval druhý anebo iii) si mohou rozhodit už jednotlivé příjmy, jak je libo, tj. např. jeden z nich by danil dividendy a jiný úroky z dluhopisů a příjmy z půjček by si rozhodili také, jak budou potřebovat (úroky z jedné zápůjčky manžel a úroky z druhé zápůjčky druhý z manželů) apod.?Která varianta je podle vás správná a proč?

Podle kterého ustanovení ZDP se zdaňují úroky z příjmu z prodeje cenných papírů? Jde o § 7 nebo § 9 ZDP?

V roce 2023 zapůjčil společník, a zároveň zaměstnanec společnosti, společnosti peníze na rozvoj společnosti v prvním roce podnikání. Zápujčka byla splacena v roce 2024 společně s úroky. V roce 2023 byly časově rozlišené, nezaplacené, úroky za rok 2023 vyjmuty z daňově účinných nákladů společnosti a v roce 2024 bychom o již zaplacené úroky za rok 2023 a 2024 snížili daňový základ pro rok 2024. Bude to takto správně? V roce 2023 byl vlastní kapitál společnosti záporný, v roce 2024 je již v kladných číslech. S tím dále souvisí otázka na zdanění úroků u společníka a zároveň zaměstnance. Společník má pouze příjmy ze závislé činnosti (§ 6 ZDP) a vyplacené úroky za rok 2024 jsou do výše 20 000 Kč. Musí společník podávat daňové přiznání a zdanit v § 8 ZDP i tyto vyplacené úroky za rok 2024?

OSVČ kromě své podnikatelské činnosti má příjmy z prodeje kryptoměny a ze Zonky. Příjmy budeme danit v §10 ZDP. Je zde možnost nějakého osvobození? Pod jaký správný druh patří prodej bitcoinu a pod jaký druh Zonky - myslíme si, že se jedná o §10/b/bod 3 - jiné věci. V daňovém přiznání to bude bod C (prodej movitých věcí) nebo F (jiné ostatní příjmy)? Lze tyto příjmy mezi sebou kompenzovat?

Jsem fyzická osoba, která má bankovní účet na Novém Zélandu. Za rok 2024 mi banka připsala úroky, z kterých jsem jako cizinec, odvedl 2% daň. Musím zbytek do 15% srážkové daně (dan v ČR) dodanit podle § 8 ZDP, v přiznání k dani z příjmů?

Jsem český daňový rezident, v roce 2024 jsem nicméně zrealizoval dva druhy příjmů na Slovensku - úroky ze spořicího účtu a prodej podílových fondů. Oboje mi bylo zdaněno na Slovensku tamní srážkovou daní. Ze smlouvy o zamezení dvojího zdanění jsem pochopil, že úroky z účtu bych měl správně danit já v přiznání, banka nicméně o mém rezidentství neměla informace a tak danila srážkou. Režim správného zdanění prodeje podílových listů celkem v přepočtu za cca 60 000 korun se mi bohužel ze smlouvy vyčíst nepodařilo. Poradíte mi prosím, jak správně nyní postupovat v daňovém přiznání ohledně a) příjmů z úroků, b) příjmu z prodeje podílových fondů za předpokladu, že dále již mám "pouze" příjmy z hlavního zaměstnání v ČR? 

Klient obchoduje přes Trading 212, jak je to prosím s daněním? Musí se danit i příjem z dividend či z prodeje cenných papírů/měn, pokud tyto prostředky zůstávají stále na účtu platformy nebo jsou dále investovány do jiných investičních nástrojů? Co všechno se dá do daňového přiznání? 

OSVČ investoval na platformě pro realitní crowdfunding. Za rok 2024 obdržel Výkaz příjmů: výnosy z investic - crowdfunding =13 000 Kč, dále je pod typem výnosů - smluvní pokuty-crowdfunding, zákonné úroky z prodlení-crowdfunding, premium bonusy-crowdfunding celkem za 180 Kč, vklady do peněženky 90 000 Kč a výběry z peněženky 30 000 Kč. Chceme zdanit v § 8 ZDP. Co všechno patří do příjmů dle §8 ZDP? Všechny výnosy z crowdfundingu? Předpokládáme, že vklady a výběry do peněženky nepodléhají zdanění?

Fyzická osoba investuje do „fondu“, resp. firmy nazvané ,,osoba rizikového kapitálu s. r. o.“, dle § 15 zákona o investičních společnostech a investičních fondech finanční prostředky. V tomto „fondu“ probíhají během roku různé obchody. Je nutné, aby investor zahrnul do svého daňového přiznání individuální obchody, které se tam během toho roku dějí, a to v poměru, který odpovídá jeho investici, nebo se zdanění realizuje až při výběru peněžních prostředků, obdobně jako u podílových fondů? Lze v tomto případě uplatnit časový test 3 roky, popř. hodnotový příjem 100 pro osvobození příjmů z cenných papírů, nebo se to na to nevztahuje?Doplnění dotazu: Investor (FO) poskytuje své prostředky do firmy formou vkladu do fondu, který je veden jako „osoba rizikového kapitálu s. r. o.“. Fond poté tyto prostředky využívá k investování, například nákupu akcií či jiných aktiv, a generuje z nich zhodnocení. A jak by to bylo, když poskytne peněžní prostředky formou zápůjčky? Mimo jiné, když fyzická osoba půjčuje firmě peníze formou zápůjčky, tak úroky z ní plynoucí nepodléhají srážkové dani jako u dluhopisu?

Naše společnost je s.r.o., vlastněna 100% mateřskou společností ve Finsku. V letošním roce budeme poprvé platit dividendy, zajímá mě, zda můžeme poslat sumu v CZK, nebo je nutné platit v EUR. Jaké další kroky jsou s platbou dividend spojené a jaká je výše srážkové daně, pokud se z dividend platí?

Společnost s r.o. má na účtu nerozděleného zisku z minulých let částku, kterou by si chtěli jednatelé částečně vyplatit v listopadu tohoto roku. Účetní závěrka z roku 2023 již byla schválena a zisk roku 2023 rozdělen a vyplacen majitelům s tím, že byla odvedena srážková daň v řádném termínu. Lze tedy v roce 2024 podruhé vyplatit podíl na zisku s tím, že tentokrát bude snížen účet nerozděleného zisku z minulých let? A když bude srážková daň odvedena během prosince 2024, bude zaplacena v termínu?

Fyzická osoba uzavřela smlouvu o životním pojištění (před rokem 2024), která splňovala podmínky pro uplatnění odčitatelných položek na straně poplatníka. Zároveň na tento produkt přispíval i max. částkou, tj. 50 tis. Kč ročně, zaměstnavatel. V roce 2024 se poplatník rozhodl smlouvu o životním pojištění ukončit a převést prostředky z této smlouvy na smlouvu o životním pojištění manželky. Převod bude realizován přímo připsáním peněz na manželčino životní pojištění tj. finance nepůjdou přes bankovní účet poplatníka. Zároveň platí, že smlouva o životním pojištění manželky splňuje podmínky pro daňové výhody dané §15 zák. č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů ve znění do 31.12.2023. Dotaz: Bude muset poplatník v tomto případě dodanit v minulosti uplatněné odčitatelné položky resp. částky, které na životní pojištění přispěl jeho zaměstnavatel? Z čistě gramatického výkladu §15 odst. 6 ve znění do 31.12.2023 nám to není jasné.