Příplatek mimo základní kapitál

Fyzická osoba, nepodnikatel, vlastní portfolio cenných papírů (založená konta u brokerů) . Pokud by tato portfolia (oceněná znalcem) vložil, převodem práv k nim u brokera , jako základní kapitál do s.r.o., kterou by založil , jaký by to pro něj jako FO občana mělo daňový dopad a v jakém časovém horizontu ? A jaký by byl rozdíl, pokud by s.r.o. založil standardně se ZK např. 10 tisíc a cenné papíry by opět nechal u brokera převést na s.r.o. (nebo-li v tomto případě by nešel cestou, že hodnotou CP vytvoří ZK, ale vložení CP by bylo něco jako když společník vloží vklad do své firmy. Zda broker umožní převod práv k CP, aniž by je původní vlastník nemusel nejdřív odprodat a posléze koupit jako s.r.o. ,zatím nevíme, ale řešíme otázku daňového dopadu u FO, pokud by toto na straně brokera bylo realizovatelné.

OSVČ založila s. r. o. (obě plátci DPH), kam chce vložit své automobily v rámci příplatku mimo základní kapitál. Smlouva o příplatku je podepsána k 31. 8. 2025 a je tam uvedeno, že se společník zavazuje poskytnout dobrovolný nepeněžitý vklad společnosti formou přepisu automobilů do 45 dnů ode dne podpisu smlouvy. Na některém z aut je vázán účelový úvěr, který se k 1. 9. 2025 rovněž převádí. Kdo do přepisu aut automobily vlastní? Mohu účtovat MD 042/D 413 (231, 461) a po převodu aut MD 022/D 042? Jak se v tomto případě řeší nákladovost povinného ručení u OSVČ a splácení úvěru u s. r. o.? K jakému datu by se měl řešit doklad o použití v rámci DPH (ke dni podpisu smlouvy, tj. k 31. 8. 2025)? 

V roce 2021 byla založena a.s. se základním jměním 2 mil. (splaceno).A.s. má 3 akcionáře, matka vlastní 8 akcií . dcera 6 akcií a zeť 6 akcií. Celkem vydáno 20 akcií /100 000 Kč. A.s. schválila valnou hromadou příplatek do vlastního kapitálu ve výši 25,7 mil. Kč. Matka vložila na účet 10,28 mil. Kč, dcera a zeť každý 7,71 mil. Kč. Tato a.s. vlastní s.r.o., kterému tuto částku 25,7 mil. půjčila na zakoupení dvou bytových domů. Dále akcionáři vložili mimo vlastní kapitál částku 100 mi§. Kč. Matka 40 mil., dcera a zeť každý 30 mil. Těchto 100 mil. bylo poskytnuto jako půjčka další a.s., kde jsou matka s dcerou osoby spojené. V roce 2023 darovala matka dceři svých 8 akcií. V roce 2025 náhle zeť (manžel dcery) zemřel. Dcera by si chtěla vrátit přibližně 5 mil. z příplatku do vlastního kapitálu nebo z příplatku mimo vlastní kapitál. A.s., která poskytla druhému a.s. půjčku 100 mil. má příjmy pouze z úroků, které jí jsou vypláceny z této půjčky. Příplatky do vlastního kapitálu i příplatky mimo vlastní kapitál byly účtovány na účet 413. V roce 2023 a 2024 u této a.s. proběhl audit. Můj dotaz prosím zní : * má přednost vrácení příplatku nebo si napřed musí vyplatit podíl na zisku ? * kdyby se vyplácel příplatek do vlastního kapitálu nebo příplatek mimo vlastní kapitál, jak by to bylo se srážkovou daní ?

Česká s.r.o. má velký dluh před společníkem. Existuje nějaký způsob se zbavit toho dluhu? V pokladně a na účtech společnost peníze nemá, žádné zásoby. 

Společník vlastní podíl 100 % ve společnosti 20 let. Nyní chce vložit peněžitý příplatek mimo základní kapitál, který by si za cca 2 roky vrátil. Pokud by podíl ve společnosti prodal za cca 3 roky, měla by skutečnost, že vložil příplatek mimo základní kapitál vliv na osvobození příjmu z prodeje podílu?

Jediný společník (fyzická osoba) vložil do společnosti s.r.o. (neplátce DPH) nepeněžní příplatek mimo základní kapitál v souhrnné hodnotě oceněné znaleckým posudkem zhruba na 2 mil. Kč. Společnost tento nepeněžní příplatek používá ke své činnosti, a pravidelně jej účetně odepisuje prostřednictvím účtu 557. Součástí příplatku byl Godwill (odepisováno 60 měsíců) a software, ocenitelná práva, samostatné movité věci (zde odepisováno 52 měsíců). Dejme tomu, že v roce 2026 bude příplatek kompletně odepsán, jeho účetní zůstatková hodnota tedy bude nulová. V témže roce rozhodne valná hromada o vrácení příplatku společníkovi (což může být stejná, ale i jiná osoba, než v době vložení příplatku). Dle § 10 odst. 1 písm. g) ZDP je vrácení příplatku mimo základní kapitál pro společníka ostatním příjmem, při kterém dochází ke zvýšení majetku. Dle § 36 odst. 2 písm. e) ZDP činí zvláštní sazba daně z příjmů z příplatku mimo základní kapitál 15 %. Z jaké částky bude společník hradit onu daň 15 %? Z původní hodnoty 2 mil. Kč dle znaleckého posudku, anebo z nulové hodnoty již odepsaného základního kapitálu? Anebo z nějaké jiné hodnoty (např. se musí udělat nový aktuální znalecký posudek)?

Fyzická osoba, podnikatel, plátce DPH, vložila stroje do s. r. o., kde je 50% vlastník, jako příplatek mimo základní kapitál. Stroje měla v obchodním majetku fyzické osoby v nulové hodnotě, byly již odepsané. Znalec provedl ocenění. Celkové ocenění bylo 1 210 000 Kč. Z této hodnoty fyzická osoba odvedla 21% DPH a s. r. o. si nárokovala odpočet ve výši 210 000 Kč. U nabyvatele. s. r. o. mám zaúčtováno MD 022/D 413 ve výši 1 mil. Kč. Jak zaúčtovat DPH? Jsem toho názoru, že příplatek je v hodnotě 1.210.000 Kč, když máme takové ocenění od znalce. Stroje jsou ale zařazeny v hodnotě bez DPH, tj. 1 mil. Od FÚ jsme nic neobdrželi, bylo započteno s odvodem FO.

Společník s. r. o. poskytl v roce 2016 půjčku společnosti 100 000 Kč. V roce 2017 převedl dobrovolně tuto půjčku jako příplatek mimo základní kapitál - učet 413-Ostatní kapitálové fondy. V roce 2025 bych chtěl částku Ostatního kapitálové fondu ve výši Kč 100 000 vrátit. Vzniká společníkovi z titulu vrácení kapitálového fondu daňová povinnost? Dle § 10 odst. 8 zákona o daních z příjmů se jedná o zdanitelný příjem, u kterého by ale mohl zohlednit nabývací cenu podílu. Tzn. že příjem 100 000 Kč, nabývací cena 100 000 Kč, základ daně ke zdanění 0? 

Nepodnikající fyzická osoba přijme v roce 2025 dar od své matky v podobě nemovitosti. Tuto nemovitost následně ve stejném roce vloží do své společnosti (s. r. o.), jejíž je jediným společníkem, formou nepeněžitého příplatku mimo základní kapitál. Po 10 letech dojde k vyjmutí dané nemovitosti ze společnosti formou vrácení nepěněžitého příplatku mimo základní kapitál. Jaké mají tyto operace daňové dopady na straně příjemce i vkladatele v okamžiku poskytnutí nepěněžitého příplatku a v okamžiku jeho vrácení? 

Spol. A s.r.o. bude vkládat nemovitost do spol. B s.r.o. jako příplatek mimo základní kapitál. Spol. A je 100% vlastníkem spol. B. Nemovitost je znalcem oceněna na 3 mil a zůstatková cena v účetnictví spol. A je 1,8 mil. Jak zaúčtovat jak ve spol. A, tak ve společnosti B.? V jaké ceně a jakými předkontacemi vyřadit z majetku spol. A a v jaké ceně zařadit ve společnosti B. Musí se ve společnosti B přesně pokračovat v načatých odpisech? Tzn. pokračovat v nastaveném plánu a ze zůstatkové ceny? Protože minulá účetní zařadila nemovitost do sk. 6 a měla daňové odpisy rovny účetním a já se domnívám, že má být ve sk. 5. Mohu ve společnosti B zařadit do 5.sk a nastavit si účetní odpisy jinak? Ale tím poruším kontinuitu odpisů spol. A.

Situace: Jeden vlastník F.O. rezident (daňový) i občan ČR je 90% procentní akcionář společností X a současně 90% vlastník společnosti Y. Vlastníkem je více než 5 let (o mnoho více). Současně před třemi lety zakoupil zbývajících 10% na obou společnostech, ve společnosti X za 1 mil. Kč a ve společnosti Y za 4 mil. Kč. Do budoucna plánuje předat dětem, proto vytvořil holdingovou společnost A – plně splacený základní kapitál peněžitým vkladem – v r. 2023 a do ni se nyní chystá vložit 100% podíly ve společnostech X a Y. Vlastník neměl nikdy obchodní podíly / akcie v daňové evidenci/ účetnictví. Znalecké ocenění společnosti X je 20 mil. Kč a Y je 50 mil. Kč. Vklad by měl být realizován formou DOBROVOLNÉHO PŘÍPLATKU k základnímu kapitálu ještě letos. Jak bude postupováno, když si vlastník v r. 2025 bude chtít vyplatit část dobrovolného příplatku ve výši 10 mil. Kč? Dle mého názoru, který se mj. opírá o znění § 24/7 ZDP za použití odpovědi č. OaO ID: 43415 zpracované p. Martinem Děrgelem bude (pokud jsem dobře pochopil) pořizovací cena příplatků muset být součtem znaleckého ocenění, tzn. 18 mil. Kč + 1mil. Kč = 19 mil. Kč první příplatek a 45 mil Kč + 4 mil Kč u druhého příplatku. Dotaz – pokud se společnosti vloží je jedno, zda najednou, nebo postupně, pak bude pro účely ZDP posuzován příplatek jako celek? Dle mého názoru ano. Tzn. pokud by teoreticky vlastník chtěl vybrat (kdykoliv v budoucnu) část/celý příplatek, bude dle dnešního znění ZDP pořizovací cena 68 mil. Kč? To znamená, že pouze částka nad 68 mil. Kč by podléhala srážkové dani? V jaké ceně bude předmětný příplatek zachycen ve společnosti A (holdingová spol.)? Je jasné, že u vlastníka bude v případě výplaty části příplatku, pokud bude překračovat 5 mil. Kč, podat s přiznáním k DPFO za r. 2025 rovněž přílohu dle § 38v ZDP. 

S.r.o. mělo záporný vlastní kapitál. Společník půjčil bezúročně do společnosti 2 mil Kč. Tento zůstatek je na účtě 365. Bude realizován dobrovolný příplatek mimo ZK ve výši této půjčky. Příplatek se stane majetkem společnosti, zanikne dluh společnosti vůči společníkovi . Budeme účtovat 365/413. Může být příplatek využit na úhradu ztráty firmy 413/429 ve výši 1,5 mil. Kč? Musí toto odsouhlasit valná hromada nebo jednatel?

Spolek má nedokončený majetek evidovaný na účtech 042, které by chtěl převést na s.r.o., které založil. Lze toto provést? Prodejem asi ne, lze to např. příplatkem mimo ZK? A jak to případně zaúčtovat?

Zadali jsme znalci ocenění nemovitosti před vrácením příplatku mimo ZK společníkovi. Znalec chce po nás přesné určení předpisu, podle kterého má být cena stanovena s odůvodněním, že různí správci daně požadují různě. Prosím o předpis a "název ceny", která má být stanovena.

Společník A vlastnil 100% podíl v s. r. o. Realizoval v roce 2010 dobrovolný příplatek mimo ZK ve výši 5 mil. Kč. V roce 2020 prodal společník A 100% podíl fyzické osobě společníkovi B za 1 mil. Kč. Společník B by si nyní rád vyplatil peníze z příplatku mimo základní kapitál ve výši 5 mil. Kč, protože společnost je zisková. Jak by měl správně společník B toto zaúčtovat a zdanit?

S.r.o. už má léta záporný vlastní kapitál (kumulované ztráty z předchozích let). Společník půjčil bezúročně do společnosti 2.000.0000,- Kč. Tento zůstatek je na účtě 365. Mohl by společník dobrovolně dát tuto půjčku (kapitalizace půjčky) jako příplatek mimo základní kapitál? Zaúčtovali bysme 413-365. Musí toto schválit valná hromada? Jak by to bylo v případě, kdyby chtěl po čase tyto peníze z 413 vrátit? Byla by nabývací cena podílu rovna 2 mil Kč. a tudíž by základ daně pro srážkovou daň byl nulový?

Chci se zeptat jak to je se zdaněním a zaúčtováním, když firma A poskytuje své dceřiné firmě B dobrovolný příplatek mimo základní kapitál (příplatek již firma A nebude chtít vrátit po firmě B) jak to bude se zaúčtováním ve firmě A a zaúčtováním firmy B. A jak to je z pohledu daní?

Společník s. r. o. vložil v roce 2005 do společnosti automobil. Byl udělaný odhad znalcem (cena cca 165 000 Kč) a zaúčtováno MD 022/D 413. Automobil byl poté odpisován a v roce 2012 prodán s.r.o. Na účtě 413 máme pořád zůstatek ve výši 165 000 Kč. Lze vyplatit společníkovi tuto částku tzn. MD 413/D 221? Nebo bychom měli převést na M D413/D 428 a poté vyplatit společníkovi včetně odvedení 15% srážkové daně? Musí o tomto rozhodnout valná hromada?

Manželka byla od roku 2014 do roku 2022 stoprocentním vlastníkem společnosti s. r. o. V roce 2022 převedla bezplatně 50 % podílu na manžela. Základní kapitál společnosti činí 100 000 Kč a peněžitý příplatek mimo základní kapitál (PMZK) byl v době převodu podílu ve výši 3.5 mil Kč. Předpokládám, že převodem podílu na jinou osobu, přešlo s převodem i právo na vrácení poskytnutého příplatku, protože příplatek není vázán na osobu, ale na podíl jako takový. Jak to bude z daňového hlediska v případě, že valná hromada rozhodne o vrácení peněžitého PMZK v rozsahu, v jakém převyšuje ztrátu společnosti se zdaněním u manžela a manželky? Příplatek byl původně do společnosti vložen za účelem rekonstrukce nemovitosti vlastněné společností. Pokud chápu správně ustanovení zákona, je příjem z vráceného příplatku v plné výši ponížen o nabývací cenu podílu. Nabývací cena podílu se uplatní jako daňový výdaj, přičemž nabývací cenou podílu se ve smyslu § 24 odst. 7 ZDP rozumí cena, za kterou podíl společník nabyl. Pokud tedy manžel podíl nabyl bezplatně, nelze uplatnit žádný výdaj? Byl by rozdíl, pokud by byl příplatek převeden na půjčku a půjčka by byla společníkům vyplacena (vrácena)? Jak by se postupovalo, pokud by manžel prodal svůj podíl před nebo po splnění časového testu 5 let pro osvobození a příjem by nepřesáhl 40 mil. Kč? Přerušilo se převodem podílu na manžela u manželky počítání lhůty pro osvobození při prodeji společnosti? 

Společník A (FO) vlastnil 100% OP v s.r.o. V roce 2013 realizoval dobrovolný příplatek mimo ZK ve výši 10 mil. Kč, a to kapitalizací jeho dřívější půjčky. Důvodem byla vysoká kumulovaná ztráta min. let, tedy záporný vlastní kapitál. V roce 2015 tento společník (A) prodal 100% OP na společnosti, a to právnické osobě (a.s. - spol. B), za cenu 1 mil. Kč. Nový společník B tak ve svém účetnictví eviduje pořizovací cenu OP ve výši 1 mil. Kč. V letošním roce plánuje výplatu/vrácení příplatku mimo ZK ve výši 10 mil. Kč, protože je společnost zisková a přípatek tak není třeba dále držet. Otázky: 1/ Jak bude vrácení přípatku u nového společníka B zaúčtováno v jeho účetnictví? 2/ Bude toto vrácení podléhat dani z příjmů, případně jak bude zdaněno. Předem děkuji.