Společnost s ručením omezeným

Fyzická osoba, nepodnikatel, vlastní portfolio cenných papírů (založená konta u brokerů) . Pokud by tato portfolia (oceněná znalcem) vložil, převodem práv k nim u brokera , jako základní kapitál do s.r.o., kterou by založil , jaký by to pro něj jako FO občana mělo daňový dopad a v jakém časovém horizontu ? A jaký by byl rozdíl, pokud by s.r.o. založil standardně se ZK např. 10 tisíc a cenné papíry by opět nechal u brokera převést na s.r.o. (nebo-li v tomto případě by nešel cestou, že hodnotou CP vytvoří ZK, ale vložení CP by bylo něco jako když společník vloží vklad do své firmy. Zda broker umožní převod práv k CP, aniž by je původní vlastník nemusel nejdřív odprodat a posléze koupit jako s.r.o. ,zatím nevíme, ale řešíme otázku daňového dopadu u FO, pokud by toto na straně brokera bylo realizovatelné.

Právnická osoba, s. r. o., si nikdy nevyplácela podíl na zisku. Nyní se společník rozhodl k výplatě podílu na zisku i přesto, že 16. 3. 2025 byla schválena účetní závěrka za rok 2024 a valnou hromadou bylo rozhodnuto, že celý výsledek hospodaření bude převeden na nerozdělený zisk. Společnost má 2 jednatele a 1 společníka. Je možné nyní uspořádat novou valnou hromadu v listopadu 2025 a rozhodnout o výplatě podílu na zisku ještě v tomto měsíci? Pokud ano, srážkovou 15% daň za fyzické osoby odvede společnost do konce prosince 2025 finančnímu úřadu? Jelikož srážková daň je sražena u plátce, tak fyzická osoba, která obdržela podíl na zisku (již zdaněný), již nemusí ve svém daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob nic vykazovat? Je možné vyplatit rovnoměrně zisk mezi jednoho společníka, který je zároveň i jednatelem, a mezi druhého jednatele nebo lze vyplatit pouze společníkovi? Jelikož si společnost nikdy zisk nevyplácela a po celou dobu převáděla na nerozdělené zisky, je možné nyní vyplatit celý výsledek hospodaření za rok 2024 a k tomu i nerozdělený zisk z předchozích let? Pokud ano, je k tomuto ještě něco potřeba?

Do s. r. o. chce bezúročně půjčit peníze kamarád a družka společníka. Mělo by se jednat o půjčky ve výši 2 mil. Kč. Jaké to bude mít daňové důsledky pro s. r. o.? Vzniká nepeněžní příjem u s. r. o.? Na kterém řádku DPPO je potřeba nepeněžní příjem dodanit?

Jednatel přechází z OSVČ na s. r. o. založenou v listopadu 2025, protože hradil velmi vysoké zálohy na pojistném (vyšší než minimální). Veškeré své aktivity chce převádět do nově vzniklé s. r. o., kde bude vytvořen hlavní pracovní poměr (s dostatečnou účastí na pojistném, nad minimální mzdu). Pro vystoupení z vysokých záloh OSVČ a souběžných plateb z HPP jsou nyní zřejmě dvě možnosti. Přičemž je u obou prvním krokem ohlášení změny na vedlejší činnost OSVČ z důvodu vzniku pracovního poměru ve vlastní s. r. o. Pak následují dvě možné varianty: Varianta 1: Zálohy na veřejné zdravotní pojištění lze přestat hradit ihned za měsíc, kdy je souběh s HPP každý jeden den. U záloh na sociální pojištění je třeba vyčkat 3 měsíce a pak doložit propad příjmů na OSVČ a požádat o snížení či uvolnění záloh a počkat na rozhodnutí. Varianta 2: Zdravotní pojištění je totožné. V lednu co nejdříve podat daňové přiznání a Přehledy – na obou přehledech zvolit, že pro rok 2026 bude činnost vedlejší, což u zdravotní pojištění znamená volbu nehradit zálohy. U sociálního pojištění si nejsem jistá, lze také ručně upravit zálohy na 0 Kč? Změna obou záloh (na 0 Kč) pak proběhne v měsíci podání Přehledů, tzn. v lednu? 

Společnost s r. o. provozující soukromou vysokou školu uzavřela smlouvu se sítí fitness center. Na základě této smlouvy mohou studenti vysoké školy navštěvovat jakékoli fitness centrum z této sítě. Domníváme se, že je zde velmi tenká hranice při posouzení, zda návštěva fitness center souvisí s poskytováním akreditovaného vysokoškolského studia. Vzhledem k tomu, že tyto návštěvy nejsou nezbytnou součástí vzdělávací služby, lze je spíše považovat za druh společenské nebo volnočasové aktivity pro studenty. Musíme tyto náklady klasifikovat jako nedaňový náklad dle ZDP. Škola zmiňuje možnost návštěvy fitness centra ve smlouvách se studenty jako součást placené služby. Může si škola v takovém případě tento náklad zahrnout do daňově uznatelných nákladů a obhajovat pak náklad tím, že je součástí výnosů vznikajících z fakturace školného? A pokud poskytujeme stejné výhody – bezplatné návštěvy fitness center – zaměstnancům soukromé vysoké školy, jedná se zjevně o nepeněžní plnění ze strany zaměstnavatele. Jsme si vědomi, že od roku 2024 platí pro osvobození těchto benefitů na straně zaměstnanců určité limity. Hlavní problém však spočívá v tom, že zaměstnavatel nemá možnost spolehlivě zjistit, zda a který zaměstnanec tuto službu reálně využil, kolikrát které fitness centrum navštívil, a tedy jakou konkrétní hodnotu nepeněžního plnění obdržel. Cena za návštěvu fitness center je navíc sjednána paušálně, bez ohledu na skutečný počet návštěv studentů nebo zaměstnanců, takže nelze ani kalkulovat individuální hodnotu příjmu pro jednotlivé zaměstnance. S jakými daňovými riziky se může zaměstnavatel v této situaci setkat? Je v tomto případě nutné požadovat po zaměstnancích nebo po fitness centrech evidenci jednotlivých návštěv, aby bylo možné kvantifikovat poskytnutý benefit? Existuje nějaký jiný způsob, jak tuto situaci vyřešit?

OSVČ převádí podnikání na s. r. o., jeho součástí je i podnikatelský úvěr. Jak správně zaúčtovat převod úvěru do společnosti s. r. o., která ho bude následně splácet?

S. r. o. má jediného společníka, svěřenský fond. Během roku přijímá s. r. o. bezúročné půjčky od správce tohoto svěřenského fondu (fyzické osoby, zřizovatele SF) na nákup obchodního majetku. K 31. 12. 2024 činila zápůjčka do s. r. o. celkem 500 000 Kč, majetkový prospěch nad limit 100 000 Kč tedy nevznikl (při úroku 7 %). K 30. 6. 2025 činí zápůjčka už 2 mil. (500 000 Kč z roku 2024 + 1,5 mil. Kč z roku 2025). Správce SF půjčuje finanční prostředky podle potřeby s. r. o., něco půjčí, něco si vrátí. K 30. 6. 2025 by byl limit majetkového prospěchu překročen (140 000 Kč), ale k 31. 12. 2025 bude 1 mil. Kč zase vrácen (smlouva o výpůjčce je na dobu neurčitou). Uvažujeme správně, že pokud k 31. 12. 2025 klesne celková zápůjčka na 1 mil. Kč, tak nadlimitní majetkový prospěch za rok 2025 nevznikne? Který den je rozhodným dnem, kdy se bude sledovat případné překročení limitu – každý rok vždy k 31. 12.?

Česká s. r. o. má slovenského jednatele, který trvale žije na Slovensku. Většinu práce pro české s. r. o. vykonává jednatel z části svého domu na Slovensku, který vlastní jako fyzická osoba. Je možné uplatnit do daňových nákladů české s. r. o. náklady na pronájem využívané části domu na Slovensku na základě uzavřené nájemní smlouvy mezi slovenským jednatelem a českou s. r. o.? Cena by byla nastavena na úrovni ceny obvyklé.

S. r. o. vstoupí v říjnu 2025 do likvidace. Bude podávat DPPO za období od 1. 1. 2025 do dne před dnem vstupu do likvidace. Předpokládá se, že za toto období vykáže daňovou ztrátu. Může takto vyměřenou daňovou ztrátu uplatnit zpětně za období 2023 nebo 2024? Ustanovení § 34 odst. 1 uvádí „za zdaňovací období“, tak řeším otázku, zda období, které nepokrývá celý kalendářní rok (firma má jinak jako zdaňovací období kalendářní rok), je zdaňovacím obdobím.

K 1. 6. 2025 došlo ke změně právní formy z k. s. na s. r. o. Jaké bude platit s. r. o. nově zálohy na daň z příjmů právnických osob?

Česká společnost je zakladatelem jiné české společnosti – společník. Jakým způsobem se tato skutečnost promítá do účetnictví a jak se má správně zaúčtovat podíl?

Fyzická osoba vloží do obchodního majetku starý vlastní automobil (cca 20 let), jehož cena je přibližně 60 000 Kč. Zařadí ho do drobného hmotného majetku a neuplatní daňově uznatelný výdaj. Poté chce uplatňovat paušální výdaj na dopravu ve výši 5 000 Kč měsíčně. Automobil bude pouze využívat pro podnikání. Je to takto akceptovatelné? Jak by to bylo v případě s. r. o., kdy by do obchodního majetku s. r. o. chtěl automobil vložit společník? Jde mi o pořizovací cenu, jak zaúčtovat a zda lze něco dát do nákladů? Opět by s. r. o. uplatňovala poté paušální výdaj na dopravu ve výši 5 000 Kč měsíčně.

S. r. o. už nevykazuje skoro žádnou činnost a chtěla by ukončit podnikání. V rozvaze máme na pokladně 1.600.000 Kč (aktiva) a v pasivech je na 411 celkem 100.000 Kč a na 428 je 1.500.000 Kč. Jakým způsobem může s. r. o. ukončit podnikání, aby došlo k výmazu z obchodního rejstříku? Jestliže by s. r. o. likvidoval likvidační správce, jak by postupoval? Z jaké částky a kolik by byla odvedena srážková daň?

Příjem části zisku od dcery pro matku zúčtuji na účet 665, který po splnění časového testu vyloučím v DP za příslušný rok. Jak zúčtuji další krok, aby převod zisku nezůstal v tržbách? Dám na nerozdělený zisk účet 428? 

Jak účtovat výplatu vlastního kapitálu u příjemce? Vlastní kapitál může být vytvořen vkladem společníků, ze zisku nebo přeceněním do kapitálu (např. při přeměnách). S určením daňového režimu výplaty nemáme problém. Vlastní kapitál tvořený ze zisku zdaňujeme srážkovou daní, pokud nelze uplatnit osvobození v režimu mateřská společnost x dceřiná společnost podle § 19 ZDP. Vlastní kapitál tvořený vkladem společníků nebo přeceněním zdaňujeme při výplatě srážkovou daní s uplatněním nabývací ceny. Navíc jako oporu používáme KV 448/18.03.15 - Daňový režim výplaty oceňovacích rozdílů, kde se uvádí že pro zdanění je relevantní nikoliv účetní zachycení vyplácené složky vlastního kapitálu v době výplaty, ale občansko-právní titul, na jehož základě zdroj vyplácených prostředků vznikl. Jak postupovat v účetnictví příjemce? Jestliže zdrojem vyplaceného vlastního kapitálu je zisk, potom finanční výnosy (DAL: 66x) a ve všech ostatních případech snížení účetního ocenění majetkové účasti (DAL: 06x resp. 25x)? Má na účtování vliv přesun mezi složkami vlastního kapitálu, tzn. když například valná hromada rozhodne o převedení kapitálových fondů (413) nebo fondů z přecenění při přeměnách (418) do nerozdělených zisků (428)? 

S.r.o. si vzala od banky úvěr 8 mil. Kč na provozní financování své výroby. s.r.o. "zastavila" ve prospěch banky nemovitost, jejímž vlastníkem je jediný společník (česká FO). Tuto skutečnost uvedeme do přílohy závěrky. Má tato zástava vliv na základ daně u s.r.o. nebo jejího společníka FO?

S.r.o. s jedním společníkem má v pokladně manko cca 500 tis. Kč. Společník, které si pokladnu eviduje sám tvrdí, že hotovost nemá a neví jak je to možné. Je možné takovou situaci vyřešit zaúčtováním manka (daňově neuznatelné) při inventarizaci na účtu 549.999/211,nebo 569.999/211? Bude toto řešení v pořádku?

Jak bude zdaněn vyplacený podíl za rok 2024 v následujícím případě: Firma A s.r.o. dostane vyplacen podíl na zisku z firmy B také s.r.o. ( dcera - podíl více jak 50%, tento podíl pořízen v 04/2024)? Následně se rozhodnou společníci firmy A, jde o 2 fyzické osoby, rozdělit si zisk jen ten který došel do firmy A ze společnosti B. Předpokládám, že společnost A bude mít vyplacený podíl ze společnosti B osvobozen - nezdaňuje ho. Společníci ze společnosti A si obdržený podíl ze společnosti B zdaní 15%. Takže vlastně společníci ze společnosti A za vyplacený podíl z dceřiné společnosti (B) zaplatí celkem jen 15% . Otázky: Jsou mé úvahy správné? Je zapotřebí na něco ještě myslet a udělat? 

Společnost s.r.o. se rozdělí na dvě tak, že ze stávající s.r.o. se na novou společnost převede část majetku – budova na cizím pozemku, přejdou na ni odpovídající daňové povinnosti i platební povinnost za nájem pozemku pod budovou. V oddělené nové společnosti však bude jiný společník, který současným společníkům zaplatí za převod části obchodních podílů na současné společnosti na jejich účty . Společníci mají splněný časový test tak, že nedaní příjem z prodeje podílu v s.r.o. Rozdělení společnosti se dělí z důvodu jiného podnikatelského záměru. Rozumím tomu dobře, že současní společníci s.r.o. se stanou zakladateli nové s.r.o., do níž bude majetek převeden. Podíl v nové společnosti odpovídá převedenému majetku. Je možné u převodu majetku použít §23a ZDP? A co všechno je potřeba za dokumenty při této transakci? 

Může jednatel, který není společníkem , poskytnout své společnosti bezúročnou zápůjčku ?