Společnost s ručením omezeným

FO, nepodnikatel, neplátce DPH, koupila v roce 2025 postupně několik pozemků, na kterých v budoucnu vznikne výstavba RD. Pozemky je z definice DPH stavebním pozemkem. Pozemky budou zceleny a následně rozparcelované. Větší část pozemku bude nejdříve vložena do s. r. o., které následně provede výstavbu a prodej. Následně bude část pozemků bude prodaná jiným FO pro účely jejich vlastní výstavby. Počítá se do obratu pro účely DPH vklad pozemku do sro, nebo až první převod na základě smlouvy?Vklad do s. r. o. proběhne mimo základní kapitál na základě ocenění znalce (pořizovací cena pro FO je 1 mil. Kč, znalec ocení za 2 mil. Kč. Jako daňový náklad může sro uplatnit jakou hodnotu vloženého pozemku(v rámci realizace prodeje)? FO pořídí pozemek za 1 mil. Kč, vkládá do s. r. o. 2 mil. Kč, plánuje, že příplatek mimo základní kapitál si po skončení projektu nechá zase vrátit. Kdy dojde na straně FO ke zdanění pozemku(2-1mil.kč). V okamžiku vkladu, nebo v okamžiku vrácení příplatku? 

Na účtu zbydou po likvidaci s. r. o. peníze – cca 100 000 Kč. Společník (FO) měl podíl 25 000 a druhý společník 250 000 Kč. Lze zbylé peníze rozdělit v poměru 10 % ku 90 %? Srážková daň by se neodváděla. Pokud by pouze FO měla podíl ve společnosti, pak by se srážková daň neodváděla z 25 000 a ze zbylých 75 000 by se odváděla? Nebo je nějaká jiná možnost v tomto druhém případě, aby se nedanil zbylý zůstatek na účtu?

Plátce DPH jedná při nepeněžním vkladu v rámci své ekonomické činnosti. Do s. r. o. vkládá tento plátce nemovitost – stavbu s pozemkem. Nemovitost byla pořízena v roce 2020. Při pořízení této nemovitosti ani u jejího žádného technického zhodnocení či významné opravě nebyl uplatněn odpočet DPH, a to ani z části. Zároveň se nejedná o vklad obchodního závodu. Je tento vklad předmětem DPH, či nikoliv? Domnívám se, že se nejedná o dodání zboží za úplatu dle § 13 odst. 4 písm. c) ZDPH, jelikož nebyl uplatněn žádný odpočet daně. Dané plnění tedy není předmětem DPH. Setkávám se však s protichůdnými názory, že nepeněžitým vkladem dojde ke zvýšení účasti ve společnosti, a proto tento vklad splňuje definici úplaty dle 4 odst. 1 písm. a) ZDPH, a tím pádem by se tedy jednalo o plnění, které je předmětem daně a s ohledem na § 56 ZDPH bude buď zdanitelné, nebo osvobozené od DPH bez nároku na odpočet.

Fyzická osoba má 100% podíl ve svých třech s. r. o. Ve všech třech je jediným jednatelem a společníkem. Předpokládáme, že se jedná o sesterská s. r. o., nelze hovořit o mateřské a dceřiné společnosti, když majitelem je ve všech třech fyzická osoba. Jestliže si s. r. o. mezi sebou budou půjčovat peníze, lze výpůjčku udělat jako bezúročnou? Kdyby byl majetkový prospěch vyšší než 100 000 Kč, tak lze v daňovém přiznání zase oddanit – viz houpačka, když se majetkový prospěch využije na náklady firmy související se zdanitelnými příjmy? Nebo je v praxi lepší udělat úročenou půjčku s obvyklým úrokem, když se jedná o sesterské společnosti? Když do firmy půjčí peníze společník, tak majetkový prospěch nevzniká, ale zde by byla půjčka mezi dvěma s. r. o., tak předpokládám, že tam majetkový prospěch vzniká?

Pokud jediný společník s. r. o. převezme jmění (pro zjednodušení pozemky a dluhy jdoucí dohromady do nuly). Následně pozemek jako fyzická osoba, nepodnikatel, prodá. Od kdy mu běží časový test pro prodej? Aplikuje se zde nástupnictví jako mezi obchodními korporacemi? Pokud ne a časový test neběží dál, jak se určí nabývací cena pozemku pro případný výdaj k prodeji? Je to k datu převodu a posudkem? 

Společnost ABC s.r.o. založili v roce 2008 dva společníci, společník A a společník B, každý s podílem na společnosti ve výši 50 %. Společnost emitovala k 20. 12. 2012 korunové dluhopisy v objemu 40.000.000 Kč. Výnos dluhopisů byl stanoven pevnou úrokovou sazbou ve výši 8,00 % p.a. ze jmenovité hodnoty dluhopisu. První výnosové období začíná datem emise a končí 31. 3. 2013. Následující výnosová období jsou čtvrtletní, počínají 1. dnem kalendářního čtvrtletí a končí posledním dnem téhož kalendářního čtvrtletí. Výnos dluhopisů je vyplácen do 10. dne kalendářního měsíce následujícího po právě uplynulém výnosovém období. Dluhopisy (res. Jejich jmenovité hodnoty) jsou splatné 31. 12. 2027. Vlastníky dluhopisů se stali oba 2 společníci společnosti ABC s.r.o., když každý se stal držitelem dluhopisů v objemu 20.000.000Kč. Počátkem roku se společníci dohodli, že mají zájem na předčasném splacení dluhopisů k 31. 12. 2026, když řádný termín splatnosti je k 31. 12. 2027. Emisní podmínky dluhopisů obsahují možnost předčasného splacení dluhopisů, když je v nich uvedeno, že společnost-emitent splatí jmenovitou hodnotu dluhopisů převodem na účet, který jí vlastníci dluhopisů (společníci společnosti) sdělí písemně na výzvu emitenta (společnosti). Neobsahují však možnost předčasného splacení ve splátkách. Emisní podmínky budou o tuto možnost doplněny. Protože společnost nebude mít k datu 31. 12. 2026 dostatečný objem hotovosti, společníci mají v úmyslu uplatnit níže uvedenou variantu splacení dluhopisů, kdy polovina nominální hodnoty dluhopisů bude vyplacena společníkům, vlastníkům dluhopisů, převodem na bankovní účet, který společníci určí pro splacení, a druhá část hodnoty dluhopisů bude započtena na příplatkovou povinnost v rámci ostatního kapitálu. 1. K 30. 9. 2026 se sejde valná hromada společnosti, která rozhodne o příplatkové povinnosti, když každý společník bude mít povinnost vložit do ostatního kapitálu společnosti nejpozději k datu 31. 12. 2026 částku ve výši 10.000.000 Kč. Společnost zaúčtuje k 30. 9. 2026 příplatkovou povinnost: Společník A - 355.100/413.100 10.000.000 Kč, Společník B – 355.200/413.200 10.000.000 Kč.2. Zároveň společníci na valné hromadě schválí povinnost společnosti předčasně splatit dluhopisy k datu 31. 12. 2026. Společnost zaúčtuje k 30. 9. 2026 předpis vzniku povinnosti předčasného splacení dluhopisů se splatností k datu 31. 12. 2026: Vůči vlastníkovi - společníku A - 479.100/375.100 20.000.000 Kč Vůči vlastníkovi - společníku B - 479.200/375.200 20.000.000 Kč.3. K 31. 12. 2026 bude proveden vzájemný zápočet pohledávky a závazku společnosti a obou společníků. Společnost zaúčtuje vzájemný zápočet povinnosti k 31. 12. 2026: 375.100/355.100 10.000.000 Kč 375.200/355.200 10.000.000 Kč.4. K 31. 12. 2026 společnost-emitent vyplatí společníkům dluhopisů bankovním převodem na jimi sdělený bankovní účet zbylou část nominální hodnoty dluhopisů. Výplata druhé části hodnoty dluhopisů: Společníkovi A - 375.100/221.100 10.000.000Kč Společníkovi B - 375.200/221.100 10.000.000 Kč.Je možné zaúčtovat z účetního pohledu k uvedeným datumům výše uvedené účetní případy?

Lékař OSVČ ukončil k 31. 12. 2025 živnostenské podnikání a od 1. 1. 2026 převedl podnikání na s. r. o. V roce 2026 obdrží jako OSVČ ještě příjmy z vyúčtování od zdravotních pojišťoven. Budou tyto příjmy předmětem zdanění za rok 2026 nebo tyto příjmy zahrne do daňového přiznání roku 2025, neboť jako OSVČ již činnost ukončil k 31. 12. 2025? 

Jednatel s. r. o. za doby trvání manželství vkládal do s. r. o., které vlastnila jeho manželka, peníze na účet . Takto do společnosti vložil postupně cca 1 milion. Tyto peníze pocházely ze společného vlastnictví manželů, v účetnictví byly vedeny jako půjčka společníka do s. r. o. Nyní se tito manželé rozvedli, manžel jako jednatel odstoupil z funkce. Při rozvodu se otázka těchto peněz neřešila, sro bylo celé roky ve ztrátě a tyto peníze již v něm nejsou. Jak nyní nahlížet na tyto peníze vedené na účtu 365 z hlediska účetního i daňového, mění se něco rozvodem?

Musí se do registru JMHZ přihlašovat i firma (s. r. o.), která nemá žádné zaměstnance a jednatelé si nevyplácí žádnou odměnu, žádné cestovní náhrady, ani stravenkový paušál, nemají smlouvu o výkonu funkce? 

Společník s. r. o. chce ukončit svoji činnost v s. r. o. a podařilo se mu najít kupce na obchodní podíl v s. r. o. Na tuto situaci se již připravoval a v rozvaze s. r. o. je v aktivech zůstatek na účtu 221 Kč 216 748,52 a v pasivech účet 411 Kč 200 000,- účet 421 Kč 20 000,- a účet 429 -3 251,48. Prodávají společník si chce peníze z účtu před prodejem obchodního podílu vyplatit. Oproti jakým účtům se bude tento výběr účtovat?

Člověk, který se rozhoduje začít podnikat, mimo jiné řeší právní formu svého podnikání, která ovlivňuje, jakým způsobem bude podnikatelská činnost evidována a zdaňována. V tomto článku se zaměříme na aspekty přechodu podnikání z fyzické osoby na společnost s ručením omezeným. Tento proces nabízí řadu výhod, jako je omezení osobního rizika, flexibilnější možnosti převodu podnikatelských aktivit na jiné osoby a zjednodušení administrativních úkonů. Při přechodu z OSVČ na s. r. o. je důležité zohlednit aspekty jako jsou minimální kapitálové požadavky, právní ochrana majetku a strategické plánování převodu majetku a závazků. Podrobně rozebereme právní, účetní a daňové dopady tohoto převodu, které mohou zásadně ovlivnit budoucí podnikatelskou strategii.

Společnost AB s.r.o. byla prodána na základě Smlouvy o převodu podílu společnosti XY s. r. o dne 5. 5. 2025. Na základě Smlouvy byl převeden podíl z převodce na nabyvatele ve výši 100 % za úplatu 5 000 Kč. Jak zaúčtova úplatu 5 000 Kč? Domnívám se, že s příjmy společnosti AB s.r.o. tato transakce již nesouvisí a měla by být zdaněna v příjmech jednatele jako fyzické osoby? Jak správně sestavit daňové přiznání společnosti AB s.r.o. za rok 2025? A jaké zvláštní náležitosti musí být uvedeny v daňovém přiznání? Zajímá mě zejména bod 4 - kód rozlišení typu přiznání a) typ poplatníka a b) typ daňového přiznání. Zdaňovací období bude kalendářní rok nebo jen do 4. 5. 2025?

Společnost s r. o., plátce DPH, podepsala smlouvu o poskytnutí reklamy. Dodavatelem služby je spolek – Matice školská. Cena je 10 000 Kč. Předmětem smlouvy jsou reklamní služby, které budou poskytnuty až 24. 1. 2026. Jedná se o náklad tohoto roku nebo až příštího a je nutné, aby nám spolek vystavil k této službě fakturu?

Společnost A s r. o. měla 2 společníky. Přičemž jeden společník byla akciová společnost, která měla obchodní podíl ve společnosti A ve výši 90 % (225 000 Kč). Druhým společníkem byla FO, která měla ve společnosti A obchodní podíl 10 % (25 000 Kč). Byla svolána valná hromada, kde se FO rozhodla, že svůj podíl 10 % bezúplatně předá společnosti A. Jak se o této transakci bude účtovat akciová společnost a jak společnost A s. r. o. ? 

Fyzická osoba, nepodnikatel, vlastní portfolio cenných papírů (založená konta u brokerů) . Pokud by tato portfolia (oceněná znalcem) vložil, převodem práv k nim u brokera , jako základní kapitál do s.r.o., kterou by založil , jaký by to pro něj jako FO občana mělo daňový dopad a v jakém časovém horizontu ? A jaký by byl rozdíl, pokud by s.r.o. založil standardně se ZK např. 10 tisíc a cenné papíry by opět nechal u brokera převést na s.r.o. (nebo-li v tomto případě by nešel cestou, že hodnotou CP vytvoří ZK, ale vložení CP by bylo něco jako když společník vloží vklad do své firmy. Zda broker umožní převod práv k CP, aniž by je původní vlastník nemusel nejdřív odprodat a posléze koupit jako s.r.o. ,zatím nevíme, ale řešíme otázku daňového dopadu u FO, pokud by toto na straně brokera bylo realizovatelné.

Právnická osoba, s. r. o., si nikdy nevyplácela podíl na zisku. Nyní se společník rozhodl k výplatě podílu na zisku i přesto, že 16. 3. 2025 byla schválena účetní závěrka za rok 2024 a valnou hromadou bylo rozhodnuto, že celý výsledek hospodaření bude převeden na nerozdělený zisk. Společnost má 2 jednatele a 1 společníka. Je možné nyní uspořádat novou valnou hromadu v listopadu 2025 a rozhodnout o výplatě podílu na zisku ještě v tomto měsíci? Pokud ano, srážkovou 15% daň za fyzické osoby odvede společnost do konce prosince 2025 finančnímu úřadu? Jelikož srážková daň je sražena u plátce, tak fyzická osoba, která obdržela podíl na zisku (již zdaněný), již nemusí ve svém daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob nic vykazovat? Je možné vyplatit rovnoměrně zisk mezi jednoho společníka, který je zároveň i jednatelem, a mezi druhého jednatele nebo lze vyplatit pouze společníkovi? Jelikož si společnost nikdy zisk nevyplácela a po celou dobu převáděla na nerozdělené zisky, je možné nyní vyplatit celý výsledek hospodaření za rok 2024 a k tomu i nerozdělený zisk z předchozích let? Pokud ano, je k tomuto ještě něco potřeba?

Do s. r. o. chce bezúročně půjčit peníze kamarád a družka společníka. Mělo by se jednat o půjčky ve výši 2 mil. Kč. Jaké to bude mít daňové důsledky pro s. r. o.? Vzniká nepeněžní příjem u s. r. o.? Na kterém řádku DPPO je potřeba nepeněžní příjem dodanit?

Jednatel přechází z OSVČ na s. r. o. založenou v listopadu 2025, protože hradil velmi vysoké zálohy na pojistném (vyšší než minimální). Veškeré své aktivity chce převádět do nově vzniklé s. r. o., kde bude vytvořen hlavní pracovní poměr (s dostatečnou účastí na pojistném, nad minimální mzdu). Pro vystoupení z vysokých záloh OSVČ a souběžných plateb z HPP jsou nyní zřejmě dvě možnosti. Přičemž je u obou prvním krokem ohlášení změny na vedlejší činnost OSVČ z důvodu vzniku pracovního poměru ve vlastní s. r. o. Pak následují dvě možné varianty: Varianta 1: Zálohy na veřejné zdravotní pojištění lze přestat hradit ihned za měsíc, kdy je souběh s HPP každý jeden den. U záloh na sociální pojištění je třeba vyčkat 3 měsíce a pak doložit propad příjmů na OSVČ a požádat o snížení či uvolnění záloh a počkat na rozhodnutí. Varianta 2: Zdravotní pojištění je totožné. V lednu co nejdříve podat daňové přiznání a Přehledy – na obou přehledech zvolit, že pro rok 2026 bude činnost vedlejší, což u zdravotní pojištění znamená volbu nehradit zálohy. U sociálního pojištění si nejsem jistá, lze také ručně upravit zálohy na 0 Kč? Změna obou záloh (na 0 Kč) pak proběhne v měsíci podání Přehledů, tzn. v lednu? 

Společnost s r. o. provozující soukromou vysokou školu uzavřela smlouvu se sítí fitness center. Na základě této smlouvy mohou studenti vysoké školy navštěvovat jakékoli fitness centrum z této sítě. Domníváme se, že je zde velmi tenká hranice při posouzení, zda návštěva fitness center souvisí s poskytováním akreditovaného vysokoškolského studia. Vzhledem k tomu, že tyto návštěvy nejsou nezbytnou součástí vzdělávací služby, lze je spíše považovat za druh společenské nebo volnočasové aktivity pro studenty. Musíme tyto náklady klasifikovat jako nedaňový náklad dle ZDP. Škola zmiňuje možnost návštěvy fitness centra ve smlouvách se studenty jako součást placené služby. Může si škola v takovém případě tento náklad zahrnout do daňově uznatelných nákladů a obhajovat pak náklad tím, že je součástí výnosů vznikajících z fakturace školného? A pokud poskytujeme stejné výhody – bezplatné návštěvy fitness center – zaměstnancům soukromé vysoké školy, jedná se zjevně o nepeněžní plnění ze strany zaměstnavatele. Jsme si vědomi, že od roku 2024 platí pro osvobození těchto benefitů na straně zaměstnanců určité limity. Hlavní problém však spočívá v tom, že zaměstnavatel nemá možnost spolehlivě zjistit, zda a který zaměstnanec tuto službu reálně využil, kolikrát které fitness centrum navštívil, a tedy jakou konkrétní hodnotu nepeněžního plnění obdržel. Cena za návštěvu fitness center je navíc sjednána paušálně, bez ohledu na skutečný počet návštěv studentů nebo zaměstnanců, takže nelze ani kalkulovat individuální hodnotu příjmu pro jednotlivé zaměstnance. S jakými daňovými riziky se může zaměstnavatel v této situaci setkat? Je v tomto případě nutné požadovat po zaměstnancích nebo po fitness centrech evidenci jednotlivých návštěv, aby bylo možné kvantifikovat poskytnutý benefit? Existuje nějaký jiný způsob, jak tuto situaci vyřešit?

OSVČ převádí podnikání na s. r. o., jeho součástí je i podnikatelský úvěr. Jak správně zaúčtovat převod úvěru do společnosti s. r. o., která ho bude následně splácet?