Spolek

Může si s. r. o. uplatnit pro snížení základu daně z příjmů dar 100 000 Kč poskytnutý Českému svazu ringetu z. s.? V textu darovací smlouvy stojí: „Dar je poskytnut výhradně za účelem finančního příspěvku, který bude použit na úhradu výdajů za ubytování v souvislosti s účastí českého národního týmu na Mistrovství světa v ringetu 3. – 9. listopadu2025 v Lahti 2025.“

Klient si chce založit spolek, předmětem spolku bude pořádání různých společenských akcí, např. výlety do přírody, akce setkávání u kvizu atd. V případě, že zájemce se nějaké akce chce zúčastnit, tak se musí zaregistrovat do spolku přes webové stránky a následně zaplatit stanovenou výši za tuto akci. Může se tato platba považovat za členský příspěvek?

Klient, zájmový spolek, plátce DPH, se v rámci vedlejší podnikatelské činnosti účastní jako tým celostátní ligy v ledním hokeji. Prodává marketingová práva na dresy, přenosy apod. V rámci této soutěže pořádá hokejové utkání a prodává na něj vstupenky pro veřejnost, tzn. nejedná se o osvobozené plnění dle § 61 ZDPH, protože diváci nevykonávají sportovní činnost, ale je ve snížené sazbě 12 %. Ale po zápase pořádá také afterparty, kde hraje DJ a prodává vstupné veřejnosti zvlášť na tuto konkrétní akci a zde mám dotaz, zda toto plnění lze také brát jako komerční a uplatnit sníženou sazbu 12 % jako vstup na zábavní akci, nebo musí jako spolek spadat bez výjimky do § 61 odst. e) ZDPH a musí se tak jednat u vstupenek o plnění osvobozené od DPH bez nároku na odpočet daně? 

Veřejně prospěšný poplatník, zapsaný spolek, který poskytuje převážně sociální služby pro osoby se zdravotním postižením uplatňuje snížení základu daně dle § 20 odst. 7 zákona o daních z příjmů. V současné době rozšiřuje své služby o poskytování zdravotních služeb, které snížení základu daně dle uvedeného ustanovení znemožňují. Existuje nějaká možnost, jak uvedenou daňovou výhodu neztratit (například rozdělením na hlavní a vedlejší činnost), nebo bude nutné poskytování zdravotních služeb provozovat v rámci jiného ekonomického subjektu?

Jsme nezisková organizace (zapsaný spolek). Předmětem naší činnosti je: - pořádání kurzů francouzštiny pro veřejnost - pořádání mezinárodně uznávaných zkoušek z francouzštiny (DELF, DALF) - pořádání kulturních akcí (propagace francouzské kultury a kultury frankofonních zemí) Naše organizace není plátcem DPH. Ačkoliv nejsme plátci DPH, jsme identifikovaná osoba . DPH odvádíme v případě služeb od společností Meta (Facebook) a Zoom Communications. V tomto roce jsme již přesáhli obrat 2 536 500 Kč, z toho necelé 2 miliony tvoří výnosy z kurzů a mezinárodních zkoušek (tržby z prodeje služeb). Další výnosové položky tvoří neinvestiční dotace (poskytovateli dotace jsou Francouzský institut v Praze, Statutární město Brno a Jihomoravský kraj), dále dary a také příspěvky členů našeho spolku. Letos jsme také získali výnosy z reklamy v celkové částce 75 tisíc Kč (tato částka byla poukázána na náš účet před dosažením obratu 2 miliony Kč). Dosud jsme nebyli registrování jako plátci DPH. Novela zákona o DPH, která platí od 1. 1. 2025, mj. určuje dvě hranice obratu, 2 miliony Kč a 2 536 500 Kč (a s tím spojenou registraci k DPH). Mame povinnost se zaregistrovat jako plátce? 

Jak zaúčtovat ztrátu u nevýdělečné organizace TJ Sokol - jaké jsou možnosti?

Jak zaúčtovat příspěvek na provozní náklady - dle schválení Valné hromady Sokolské Župy Jungmannovy? Vám bude zaslán příspěvek na provozní náklady z rozpočtu župy v přepočtu podle členské základny příslušné jednoty.

V TJ Sokol účtujeme přijaté mimořádné příspěvky na soustředění na účet 684. Náklady na soustředění účtujeme na účet 518 – ubytování včetně stravy. Kromě toho se dokupují svačiny (účtenky z Lidl, Albert apod.), které rovněž považuji za související s náklady na soustředění a účtuji je na 518. Stejně tak účtenky za přívoz, loď, vlak a vstupné do muzeí či bazénu účtuji na účet 518 jako součást nákladů soustředění. Postupuji takto správně?

Jsme zájmový spolek, nezisková organizace. na svojí činnost přijímáme dotace (např. OP Zaměstnanost plus 2021-2027). Tato dotace se skládá z částí určené na úhradu přímých nákladů. Tyto se detailně dokládají a na základě předložených a vyúčtovaných nákladů je tato část dotace poskytnuta. Dotace má také druhou část, která se stanový paušálem např 30% z přímých nákladů. Tato část se nijak nedokládá, vyplácí se automaticky. V podmínkách dotace se píše: Prostředky poskytnuté formou paušálního výdaje může příjemce použít kdykoliv bez časové vazby na realizaci projektu. V letošním roce tato dotace končí a vypadá to, že nedokážeme smysluplně prostředky týkající se této paušální části vyčerpat do konce roku. Náš auditor nás tlačí nevyčerpanou část dotace u této paušální části celou zdanit, protože projekt skončil. My to tak nečteme podle podmínek a rádi bychom dotaci převedli do dalšího období a použili jí na náklady, které vzniknou v dalších letech. Je naše úvaha správná? Pokud je povinnost dotaci k datu skončení projetku zúčtovat, jaký je pro to argument a s odkazem na výše citované podmínky dotace?

Zapsaný spolek za účelem zajištění mimoškolních , volnočasových , vzdělávacích a kulturních aktivit pro děti a mládež vykázal za rok přehled o příjmech a výdajích , kde vykazuje z Hlavní činnosti rozdíl mezi příjmy a výdaji minus 42 300,- Kč. Z Hospodářské činnosti má pouze příjmy 505 000,- . Z jaké částky se budou platit daně? 

Klient je zájmový spolek, který je navázán na některé vysoké školy a organizuje výlet svých členů zájmových spolků a jejich členů do USA. V rámci cesty chtějí vzít s sebou několik hostů, kteří nejsou ani členy organizujícího spolku, ani členy jeho členských organizací. Otázka je, zda je možné na tyto členy náklady na cestu (letenky, ubytování, doprava v USA apod.) přeúčtovat na jednotlivé osoby, případně subjekty, které tyto osoby zastupují, aniž by se spolek, který pořádá, dostal do zvláštního režimu pro cestovní službu, protože je plátcem DPH? 

Skupina tři pracujících lidí založili svoji kapelu pro radost z muziky. Ve volném čase zkouší a mají radost ze své záliby. Občas zahrají kamarádům, občas zahrají při rodinných příležitostech tzv. za večeři a nápoje. Ale nyní jsou osloveni i obecními spolky, např. místními hasiči, aby zahráli na plese hasičů. Nabídka je 10 - 20 tis. Kč za produkci. Kapela není registrována jako spolek, a ani by nechtěla, protože svoji činnost nemá jako zdroj příjmů, ale 2 - 3 x za rok by mohli zahrát za odměnu. Lze odměnu dělit na tři díly jako příjmy osvobozené od daně z příjmů fyzických osob jako příležitostné příjmy, nebo je potřeba zvolit formu registrovaného spolku a účtovat asi o ztrátách. Protože veškeré náklady na zájmovou činnost si hradí ze svého, zkoušejí ve vlastních prostorách, jejich činnost není předmětem podnikání za účelem zisku. 

Dva podnikatelé, otec a syn, založili společnost (dříve sdružení bez právní subjektivity) a podnikají v zemědělství. Příjmy spolku činily za rok 3 mil. Kč a k tomu použijí paušální výdaje 80%. Protože základ daně z celkových příjmů bude vyšší jak 2 mil. Kč, bude výdajový paušál "pouhých" 1.200 tis. Kč. Otázka: Je přípustné napřed rozdělit příjmy mezi společníky (2 x 1,5 mil. Kč) a potom uplatnit výdajový paušál u každého samostatně nebo tento postup není možný?

Zájmový spolek je společníkem s. r.o ., který drží 38% podíl. Lze výplatu podílu osvobodit od srážkové daně s využitím §1 9 odst. 1) bod ze) ZDP, nebo zájmový spolek nemůže být ve smyslu ZDP mateřskou společností? 

Musí Sokol, pobočný spolek, zdanit mimořádný prodej kabin (prodej za 1 500 000,- Kč), pokud peníze za tento prodej prokazatelně použil na financování hlavní činnosti? Jsou nějaké možnosti, aby se prodej nedanil?

Tělovýchovná jednota (spolek) vyplácí peníze za trenérskou činnost. Trenéři dostanou jednou nebo dvakrát do roka 20.000,- Kč. Celkem tedy za rok 40.000,- Kč jeden trenér. Každý rok se to takto opakuje. Můžeme s trenéry uzavřít dle Občanského zákoníku smlouvu? Podle jakého paragrafu by měla být? Předpokládáme, že do 50.000,- by měl mít trenér tento příjem osvobozen z daně z příjmů. Nebo musíme udělat DPP? Někteří trenéři (studenti) mají malé částky, třeba jen 5.000,- Kč ročně.

Jsme nezisková organizace – zapsaný polek a podle stanov provozujeme dětskou skupinu jejímž cílem a posláním je péče o děti předškolního věku. Abychom zvýšili povědomí o provozu naší dětské skupiny a získali nové zájemce, využíváme placenou reklamu na Facebooku. Platíme měsíční poplatek společnosti sídlící v Irsku. Naše tržby nikdy překročí obrat 2 000 000 Kč . Vztahuje se na nás povinnost registrace identifikované osoby k DPH? Např. kontrolní hlášení , souhrnné hlášení atd..

Spolek se zabývá speciálním vzděláváním na školách. Dostal na to grant přes 10 mil. na několik let, přičemž v prvním roce dostal zálohu přes 3 mil. Kč. 1) Je správně, že tato dotace se nepočítá do obratu pro DPH, jelikož to dotace k ceně? 2) Ovlivňuje tento příjem limit pro vedení jednoduchého účetnictví (JÚ), který je 3 mil. Kč? 3) V JÚ se účtuje o příjmech, nikoliv výnosech. Dotace se myslím vylučuje ze základu daně, a s ní i související výdaje. - Pokud v daném roce přijatou dotaci spolek nevyčerpá, jak se vypořádat s tím, že v dalším roce budu mít výdaje hrazené z dotace, ale výdaj bude v jiném roce než příjem?

Podali jsme jako sportovní klub daňové přiznání, kde jsme na ř. 10 uvedli zápornou částku (vykázaná ztráta). Ozval se však finanční úřad, že je třeba podat dodatečné přiznání a na ř. 10 zapsat nulu, protože ztrátu nelze na tomto řídku uvádět. A že jsme vůbec přiznání neměli podávat, stačí jen oznámení. Je to opravdu tak?

Spolek, který vede podvojné účetnictví a jehož hlavní činností není podnikání, má příjmy z veřejných dotací, členských příspěvků, darů a v menším rozsahu vykonává vedlejší hospodářskou činnost (např. prodej zboží, ostatní služby). Výnosy z vedlejší činnosti jsou využívány na hlavní činnost. Tato činnost představuje méně než 10 % celkových ročních výnosů organizace. V přiznání k dani z příjmů právnických osob máme aktuálně vyplněno: – účetní výsledek hospodaření na řádku 10, – náklady související s hlavní činností na řádku 62, – příjmy z dotací, členských příspěvků a darů na řádku 100. Účetní výsledek hospodaření zahrnuje jak hlavní, tak vedlejší činnost. Ostatní řádky v přiznání jsou nulové a daňová povinnost nám vychází 0. Rádi bychom se ujistili, zda je tento postup správný, zejména ve vztahu k vykázání hlavní činnosti, a jak případně správně zohlednit vedlejší hospodářskou činnost v přiznání.