Spolek

Spolek zakládá nadaci, na kterou chce převést část majetku spolku – pozemky. Spolek je plátcem DPH. Jakou zvolit účetní osnovu? Jak postupovat – dle jakých zákonů – při převodu pozemků. Některé pozemky byly zakoupeny, jiné byly spolku darovány. Jaká mohou nastat úskalí? Na co se zaměřit, aby vše proběhlo dle zákonů, nic jsme neopomenuli. 

Tělovýchovná jednota, spolek (plátce DPH), obdržela fakturu za stavební a montážní práce na parkovišti v přenesené daňové povinnosti. Správu parkoviště provozuje spolek ve své ekonomické činnosti na základě pachtovní smlouvy. Parkoviště tedy není majetkem spolku. Předmětem poskytnutých prací bylo natažení pletiva včetně usazení a vrtu do asfaltu. V případě ukončení pachtovní smlouvy by pletivo zůstalo na parkovišti v majetku propachtovatele. Je možné si uplatnit v rámci přenesené daňové povinnosti nárok na odpočet DPH nebo vzhledem k tomu, že se nejedná o daňové náklady spolku, odpočet není možný?

Lze posuzovat práci trenéra (má platnou trenérskou licenci) pro zapsaný spolek (kolektivní sport – děti) jako nezávislé povolání? Spolek umožňuje trenérovi využívat prostory k tréninkům, které má pronajaté, a sportovní vybavení, které má v majetku, ale způsob vedení tréninků, jejich rozvrh a četnost je vyloženě v dikci trenéra. Jedná se o práci při zaměstnání nebo studiu. Nejedná se ovšem o nahodilou činnost. Lze se opírat o znění rozsudku NSS z 21. 9. 2011 čj. 8 Afs 56/2010-73? Ve zdůvodnění bod bodem 28 je uvedeno: „Legální definici nezávislého povolání ani výčet činností, které pod daný pojem spadají, žádný právní předpis neobsahuje. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 9. 2011, čj. 8 Afs 56/2010-73, č. 2571/2012 Sb. NSS, ve vztahu k obsahu tohoto pojmu lze podpůrně využít § 22 odst. 1 písm. f) zákona o daních z příjmů, kde se v souvislosti s daňovými nerezidenty operuje s pojmem nezávislá činnost. Při vědomí, že některé z tam uvedených činností je třeba považovat za podnikání podle jiných právních předpisů (architekt, lékař, inženýr, právník), lze za nezávislá povolání považovat např. výkonné umělce, sportovce, jejich trenéry, rozhodčí, artisty apod. Pro zmíněné profese je charakteristická kreativita a samostatnost při volbě způsobu, jakým bude dosaženo předem stanoveného výsledku.“ Mohl by tedy trenér svou odměnu zdaňovat podle § 7 ZDP a uplatňovat výdaje s 40% paušálem? Lze na jeho služby pohlížet jako na činnost, ke které nemusí být nutně živnostenský list?

Jak se zaúčtuje převod likvidačního zůstatku ze z. s. do jiného z. s. se stejným účelem podle stanov spolku. Jedná se u příjemce (z. s.) o zdanitelný příjem nebo nezdanitelný? 

Jaký je správný postup při vyplňování přiznání k dani z příjmů právnických osob u veřejně prospěšného poplatníka spolek (např. SDH, sportovní klub apod.)? Je správné následující zjednodušené pravidlo při úpravě základu daně v přiznání? Varianta 1 – účetnictví není analyticky rozděleno podle hlavní a vedlejší činnosti Pokud účetní jednotka nemá oddělené náklady a výnosy hlavní činnosti, lze v přiznání postupovat pomocí: ř. 40 (náklady související s příjmy, které nejsou předmětem daně) proti ř. 101 (příjmy z činností, které nejsou předmětem daně), případně také ř. 109 a 110. Varianta 2 – účetnictví umožňuje oddělit náklady a výnosy hlavní činnosti Pokud má účetní jednotka k dispozici oddělené údaje o nákladech a výnosech hlavní činnosti (např. analyticky nebo pomocí středisek), lze hlavní činnost vyloučit ze základu daně pomocí: ř. 62 (náklady hlavní činnosti) proti ř. 100 (příjmy, které nejsou předmětem daně). Je tento postup považován za správný při vyplnění přiznání u veřejně prospěšných poplatníků? 

Hlavní činnost spolku, vedoucího podvojné účetnictví, je provoz dětské skupiny. Pravidelně dostává příspěvek na provoz dětské skupiny, ale protože by tento příspěvek nepokryl náklady na provoz, spolek pravidelně dostává školkovné od rodičů, rodiče nejsou členy spolku, tudíž se nejedná o osvobozené příspěvky členů. Jak to prosím bude s dělením nákladů na provoz a daňovou povinností, když díky školkovnému je spolek nakonec v zisku? 

Společnost s r. o., poskytovatel (reklamní a marketingová společnost), pořádala v loňském roce mezinárodní nohejbalový turnaj, kterého se zúčastnily různé spolky – tělovýchovné jednoty i nohejbalové kluby. Za umístění na prvních 8 místech byly vyplaceny různé finanční ceny v hotovosti, z nichž nejvyšší byla 22 000 Kč. Součástí tohoto turnaje byla reklama a propagace obchodní značky mezinárodní společností, se kterými byla uzavřena smlouva o reklamě a následně byla tato služba vyfakturovaná. Zajímalo by mě, zda výdaj na finanční ceny bude považovaný za výlohy spojené s pořádanou sportovní soutěží a bude daňově účinný, protože soutěž měla reklamní a propagační charakter, a tím pádem naplní podmínku, že se jednalo o výdaje na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Je správný postup účtování na účet MD 548/D 211? K dispozici jsou jen pokladní doklady s podpisy a s údaji, jakému spolku byla odměna vyplacena.

Je možné a za jakých podmínek, aby se spolek stal identifikovanou osobou? Myslím si, že ne, ale raději bych měla jistotu. 

V jaké účtové osnově by měl účtovat spolek, tedy z. s.. Podnikatelská, tedy 211- Pokladna, nebo příspěvková, tedy 261-Pokladna? 

Klient – zájmový spolek (plátce DPH) v rámci své činnosti nakupuje karty Multisport a následně je poskytuje svým členům (fyzickým osobám) jako protiplnění v rámci členského příspěvku (resp. za úplatu). Dodavatel fakturuje tyto karty bez DPH s odkazem na to, že se jedná o víceúčelové poukazy, u nichž není známa sazba DPH v okamžiku prodeje. Řeším nyní dilema ohledně vykázání tohoto plnění na výstupu (směrem k členům) a jeho dopadu na nárok na odpočet u režijních nákladů spolku (krátící koeficient): Varianta A – Považovat poskytnutí karty členovi za „poskytnutí služby úzce související se sportem“ osvobozené od daně dle § 61 písm. d) ZDPH. V takovém případě by toto plnění vstupovalo na řádek 50 daňového přiznání. Tímto postupem by se plnění dostalo do jmenovatele pro výpočet krátícího koeficientu (§ 76 ZDPH) a spolku by se tak snížil nárok na odpočet u veškeré režie (nájem, energie, účetní služby), přestože přímé náklady na distribuci karet jsou minimální. Varianta B – Považovat distribuci karty členovi pouze za převod víceúčelového poukazu vlastním jménem. Dle § 15b odst. 1 ZDPH se převod nepovažuje za dodání zboží ani poskytnutí služby (zdanitelné plnění nastává až při čerpání služby ve sportovním zařízení). Toto plnění by vůbec nevstupovalo do daňového přiznání k DPH (není předmětem daně v daný okamžik), neuvádělo by se na řádek 50 a negativně by neovlivnilo krátící koeficient. Je správné aplikovat v tomto případě Variantu B, vzhledem k tomu, že spolek reálně neposkytuje sportovní službu (nevlastní sportoviště), ale pouze distribuuje poukázku k úhradě služeb třetích stran? Lze tedy potvrdit, že se toto plnění neuvádí na řádek 50 a nekrátí nárok na odpočet u režijních nákladů? 

Předsedkyně zájmového spolku je na rodičovské dovolené. Je pouze jedinou předsedkyní spolku. Může si uzavřít sama (jako předseda) se sebou jako zaměstnancem dohodu o provedení práce? Nebrání tomu nějaké zákony či nařízení?

Jsme spolek Tělovýchovná jednota z.s. Za rok 2025 jsme obdrželi státní dotace v hodnotě více než 1 milion. Jsme povinni mít účetní závěrku ověřenu auditorem?

Spolek (z. s.) zabývající se sportovní činností obdržel v minulosti peněžní zápůjčku od fyzické osoby. V r. 2025 došlo k úmrtí této fyzické osoby – věřitele. Dědicové přihlásí pohledávku z uvedené zápůjčky v dědickém řízení a přejdou na ně práva zemřelé osoby (věřitele) k této pohledávce.a) Pokud by se dědicové rozhodli k prominutí dluhu ze strany spolku, jaké to má pro spolek daňové souvislosti? Spadal by výnos z prominutí dluhu do hlavní nebo vedlejší činnosti spolku?b) Dědicové by uzavřeli smlouvu o poskytnutí peněžního daru na sportovní činnost tohoto spolku. Spolek by na základě smlouvy o poskytnutí daru zaúčtoval pohledávku za dárci (dědici), ale k faktickému převodu peněz by nedošlo a spolek by provedl zápočet dluhu ze zápůjčky a pohledávky z daru. Vyplynuly by z tohoto řešení nějaké daňové povinnosti pro spolek? Dědicové nepřihlásí pohledávku z uvedené zápůjčky do dědického řízení. Práva zemřelé osoby k pohledávce z titulu zápůjčky na nikoho nepřejdou. V jakém okamžiku může spolek uvedenou zápůjčku odúčtovat ze svého účetnictví?

Spolek v oblasti vzdělávání tvoří platformu na které budou volně dostupné „programy“ pro vzdělávání. Jak je to s účtováním nehmotného majetku – platformy a poté jednotlivých programů? Jedná se o nehmotný majetek, když nám to do budoucna nepřináší výnosy, ale poskytujeme to všem zdarma?

Může si nezisková organizace, zapsaný spolek, zvýšit ve směrnici hranici pro drobný dlouhodobý majetek na 80 000 Kč a pořízený majetek tak účtovat přímo do nákladů?

V odpovědi na otázku ID53317 z 16. 6. 2025 je uvedeno: „Co se týče výroční zprávy. Ne každý spolek musí zpracovávat a zveřejňovat výroční zprávu. Povinnost se týká zejména těchto případů: Spolek je povinen mít audit (např. podle § 20 zákona o účetnictví). Spolek je příjemcem veřejných prostředků (např. dotace od státu nebo obce) Spolek je povinen podle zvláštního právního předpisu (např. školské nebo sociální neziskovky).“ Z jakého zákona nebo vyhlášky vyplývá pro spolek povinnost zpracovat a zveřejnit výroční zprávu, pokud je příjemcem veřejných prostředků?

Jsme spolek, který funguje v oblasti vzdělávání. Aktuálně poskytujeme platformu a prográmky v ní volně po České republice. Máme členskou základnu složenou jak z podnikatelského sektoru tak je členem i kraj. Aktuálně řešíme rozšíření členské základny o další kraje, protože chtějí ať jim do jejich příspěvkových organizací také cíleně poskytneme naši platformu. Včetně zaškolení personálů apod. Bude tento členský příspěvek podléhat DPH? Bude se to brát jako úplata za platformu?

Společnost s r. o., plátce DPH, podepsala smlouvu o poskytnutí reklamy. Dodavatelem služby je spolek – Matice školská. Cena je 10 000 Kč. Předmětem smlouvy jsou reklamní služby, které budou poskytnuty až 24. 1. 2026. Jedná se o náklad tohoto roku nebo až příštího a je nutné, aby nám spolek vystavil k této službě fakturu?

Může si s. r. o. uplatnit pro snížení základu daně z příjmů dar 100 000 Kč poskytnutý Českému svazu ringetu z. s.? V textu darovací smlouvy stojí: „Dar je poskytnut výhradně za účelem finančního příspěvku, který bude použit na úhradu výdajů za ubytování v souvislosti s účastí českého národního týmu na Mistrovství světa v ringetu 3. – 9. listopadu2025 v Lahti 2025.“

Klient si chce založit spolek, předmětem spolku bude pořádání různých společenských akcí, např. výlety do přírody, akce setkávání u kvizu atd. V případě, že zájemce se nějaké akce chce zúčastnit, tak se musí zaregistrovat do spolku přes webové stránky a následně zaplatit stanovenou výši za tuto akci. Může se tato platba považovat za členský příspěvek?