Účtování způsobem B

Firma s. r. o. (účtuje o zásobách způsobem B) – kromě jiného - prodává stroje, které nakupuje od dodavatele z Německa. Instalace takového stroje je komplikovaná a vyžaduje odborníka, je to delší proces trvající min. jeden den, někdy několik dní. Bez nainstalování stroj fungovat nemůže, proto většinu strojů prodáváme rovnou včetně instalace a tuto instalaci máme již zahrnutou v prodejní ceně stroje. Stroj se musí nainstalovat až na místě odběratele, na kterém potom trvale stojí (přesun by vyžadoval odbornou odinstalaci + instalaci). Instalaci strojů nám dělá specializovaný subdodavatel, který nám ji následně fakturuje. Můžeme tyto náklady účtovat na účet 518? Dle definice vedlejších pořizovacích nákladů (vedlejší náklady související s pořízením zásob…) mi nepřipadá, že by instalace prováděná u odběratelů do vedlejších pořizovacích nákladů patřila. Patří tedy, nebo nepatří popsané náklady na instalace do vedlejších pořizovacích nákladů, protože pro samotné pořízení stroje není instalace nutná?

Firma, ve které účtuji, vyrábí, ale také přeprodává zboží (dřevěné atypické palety, bedny). Obchodní zástupce dohodne obchod, kdy objedná výrobky jedné firmy pro konečného zákazníka dle jeho požadavku. Dále objedná přepravu od výrobce k zákazníkovi. Toto zboží my naskladníme na sklad (na základě přijaté faktury) a hned vydáme ze skladu zboží a vyfakturujeme na základě potvrzeného dodacího listu odběratelem odběrateli. Zásoby účtujeme způsobem B. Musíme toto přeprodávané zboží naskladňovat a vyskladňovat, i když nikdy na náš sklad reálně nedorazí? 

Společnost účtuje způsobem B. Nakupuje náhradní díly zpravidla společně s dalšími díly nebo materiálem do výroby. Díly přijme na sklad a poté podle potřeby jsou díly použity buď do výroby nebo v rámci servisu u zákazníka nebo pokud si zákazník objedná pouze díl, jsou dodány bez služeb. Někdy se už při účtování přijaté faktury ví, jestli bude díl prodán zákazníkovi bez dalších služeb, dost často je to známo až později. Jak správně účtovat? Vše co se nakoupí účtovat na účet 501 (přijatá faktura). Výnos k ND, který se prodá spolu se servisní službou – celé na 602 (vydaná faktura) Výnos k ND, který se prodá bez služby – na 642 (vydaná faktura) Náklady k ND, které se prodají bez služeb přeúčtovat interním dokladem z účtu 501 na 542?

Účtujeme způsobem B a teď poprvé jsme k 31. 12. zaúčtovali zboží na cestě (DM 139/D 504). Zboží fakticky došlo na náš sklad až 9. 1. 2025. Ke kterému dni lze toto zboží na cestě zúčtovat (myslím tím MD 504/D 139) na základě příjemky? Váhám, jelikož se jedná o způsob B, zda můžeme ke skutečnému datumu přijetí (9. 1. 2025) nebo zda by se mělo už k 1. 1. 2025, nebo dokonce nechat na účtu 139 až do 31. 12. 2025 a zúčtovat až k tomuto rozvahovému dni? 

Chtěla bych poprosit o odpověď, zda mohu používat následující postup u účtování zásob zboží způsobem B. Na konci účetního období zaúčtovávám jen tzv. skladový rozdíl, tj. rozdíl mezi počátečním stavem k 1. 1. a konečným stavem k 31. 12.: buď přírůstek zboží MD 132/5D 04 nebo úbytek zboží MD 504/D 132. Tedy místo dvou obvyklých operací (počáteční stav do spotřeby a konečný stav ze spotřeby vyjmout a doúčtovat na sklad) provádím jen jednu, ale dojdu ke stejnému výsledku účtování. Tento postup jsem převzala, když jsem dříve účtovala v jedné firmě s měsíčními závěrkami pro německou mateřskou firmu, měli to takto nastaveno pro automatické účtování v účetním systému. Auditoři to nezpochybňovali. Teď to takto účtuji v jiné firmě, ale nikde jsem nenašla tento způsob popsaný, proto si nejsem jistá, i když výsledek účtování je stejný, zda to mohu takto (do určité míry zjednodušeně) provádět. 

Společnost účtuje o zásobách způsobem B. Výroba je zakázková a některé položky z výkresů jsou zadávány do výroby k subdodavatelům, např. kvůli využití laseru. Vždy jde o položky, které jsou vyráběny přímo ke konkrétní zakázce a neopakují se. Položky vyrobené v kooperaci přebírá rovnou výroba, neprojdou skladem, stávají se přímo součástí rozpracované výroby, kdy jsou ve výrobě zamontovány. Je možné tyto položky při zadávání přijaté faktury přiřadit ke konkrétní zakázce a vést v účetním programu hned jako jeden z přímých nákladů rozpracované výroby. Bez nutnosti vystavit příjemku a výdejku v evidenci skladu materiálu, když položky přes sklad vůbec neprojdou? Účtovat na účet 518, když ve fakturované ceně je z větší podíl hodnota služby, než materiálu?

Společnost s r. o. nakoupila 2 ks materiálu. Jeden ks stojí 1 500 Kč. Celkově tedy zaplatila 3 000 Kč. Protože bylo zboží v akci 2+1 zdarma, dostala firma ještě navíc jeden ks zboží navíc. Celkem tedy zaplatila za 3 ks 3000 Kč. Jak zaúčtovat způsobem B tuto operaci? Účtuji jen přes nákladové účty 501, nebo sleva patří do výnosů? Sníží se průměrná skladová cena díky této operaci?

Jedná se o nastavení účtování nového produkty v rámci potravin vlastní výroby (potraviny vyráběné ze zvířecích buněk v laboratoři) - nejprve jako krmivo pro domácí mazlíčky (psy, kočky), později také pro lidské konzumenty. Prošli jsme fází vývoje a výzkumu, aktuálně budeme rozjíždět experimentální výrobu daného produktu. Ve fázi vývoje a výzkumu jsme účtovali sklady B, pro experimentální výrobu mi přijde vhodnější přejít na účtování skladů A. Produkty budeme uvádět na trh k prodeji. Jaké náklady musí být součástí - 121 – Nedokončené výroby, 122 – Polotovarů vlastní výroby, 123 – Výrobků. Jaká jsou zde úskalí, na co nezapomenout a jak správně nastavit účtování?

Nakupujeme materiál vždy na konkrétní zakázku a účtujeme způsobem B do spotřeby. Nyní jsme při přípravě na fyzickou inventuru zjistili , že se nám nahromadilo velké množství zbytků materiálu a že by bylo možné část těchto zbytků použít na nové zakázky. Je potřeba účtovat k 31. 12. o použitelném materiálu na sklad přes aktivaci, když byl v minulosti v plné výši vyfakturován na zákazníky, protože se s možností využití zbytků nepočítalo?

Společnost s r. o., plátce DPH, poskytuje své zboží na propagaci influencerům. Je výdej tohoto zboží za účelem marketingu firmy daňově uznatelný? Účtujeme metodou B, ale fyzicky držíme sklad zboží. Kromě výdejky zboží je nutné něco evidovat?

Maloobchodní prodejna, s. r. o., sklad účtuje variantou B. Vratné obaly přijaté i vydané účtuji na 504/analytika vratné obaly. Na konci roku udělám inventuru a na jejím základě přeúčtuji 504 na 112. Je tento postup správný?

Firma zrealizovala zakázku se zárukou 3 roky. V průběhu této záruky bude nutné stroje servisovat, opravovat a náhradní díly v rámci záruky půjdou k tíži našich nákladů, nebudou se fakturovat zákazníkovi. Je tento postup z pohledu finančního úřadu obhajitelný? Můžeme do nákladů uplatnit díly, které budou použity pro servis/opravu/údržbu dle délky záruky? Vedeme sklad způsobem B – je nutné díly naskladňovat a poté ze skladu odpisovat do spotřeby na danou zakázku nebo můžeme tyto díly dávat do spotřeby přímo mimo sklad? Je zde nějaké úskalí, které je nutné vzít v potaz – na co se v případě kontroly připravit?

Výrobní firma - vyrábí zakázkové výrobky z kovů. Sklady vede metodou B. Při zpracování dochází k vytváření odpadu - odřezky z kovových profilů, špony atd. Na konkrétní výrobek je ze skladu vydán materiál a tím je spotřebován (zákazníkovi se účtuje cena za celé profily, protože je to zakázková výroba, nejsme schopni určit, kolik zbytků bude, část odřezků se použije při výrobě - různé podložení apod.) Zbytek odřezků, špony, piliny se třídí a ukládá. Pak je prodán do výkupny kovů. Během roku účtujeme na výnosy - prodej materiálu / 642. Nejsme si jisti správností, protože tento materiál už vlastně jednou ve výnosech proběhl - při prodeji výrobku. A nyní jsme prodali 10. 1. 2024 odpad z r. 2023 (na skladě už vedený není, byl vydán na zakázku), zaúčtujeme na dohadné položky? Přesnou částku se dozvíme až při prodeji odpadu, při vážení ve sběrně. Ve výrobě toho nejsme fyzicky schopní, jedná se někdy o stovky kg. Navíc ceny se mění v řádu dnů.

Firma využívá při vedení zboží tzv. metodu B. Dle skladové evidence před inventurou má zůstatek na skladě k 31.12.23 ve výši 300 tis. Kč (stav skladu z minulého roku je 200 tis. Kč k 31.12.2022). Fyzickou inventuru 2023 dokončila až 10.1.2024 s výsledkem - manko 50 tis. Kč. Skladovou výdejku manka odečetla na kartách zboží 10.1.2024 k datu zjištění. Má k 31.12.2023 mít na účtě 132 při závěrce zboží 300 tis. Kč nebo 250 tis. Kč? - postup účtování: 1) přeúčtování stavu zboží z min. roku k 31.12.2023 504/132 + 200 tis. Kč 2) výsledek dle skladové evidence +300 tis. Kč 132/504 k 31.12.2023 kdy ještě nebyla provedena výdejka z manka. 3) manko nad normu ID - 50 tis. Kč 549/132 zaúčtování až 10.1.2024, nebo už k 31.12.2023, protože je to hlavní inventura týkající se roku 2023? Dále se setkávám, že inventura při metodě B je zaúčtovaná často i zápisem 549/504 (nepoužívá se účet 132). Pokud je taková inventura provedena např. 30.11., tak zápis 549/504 je z mého pohledu účtování správný, protože při zápise 549/132 k 30.11. a následnému navedení 132/504 k 31.12. by dle skladové evidence k 31.12. byl výsledek účtu 132 nižší než skutečný (díky snížení stavu z průběžné inventury (132 na DAL). Je to tak OK? Dále pokud má firma během roku ze skladu výdejky za účelem daru či interní spotřeby ve skladě (čistící prostředky, které primárně prodává), tak je správné při metodě B je minimálně na konci roku překlasifikovat z 504 na 501 (543) ? -> souhrnným interním dokladem 501(543)/504, nebo i průběžným zaúčtováním dle dne výdejky - jsou oba postupy možné?

Naše účetní jednotka (odštěpný závod) provádí pro německého zřizovatele tzv. práci ve mzdě. Dle dohody nemáme žádné zásoby, majetek ani materiál. Do nákladů se nám dostávají mzdy, služby spojené přímo se zaměstnanci, faktury za kancelářské potřeby a ochranné pracovní pomůcky. Kolegové přišli s tím, že u nás externí firma umístí automat na kancelářské potřeby a ochranné pomůcky. Vznikne tak určitá zásoba ze které budou zaměstnanci čerpat. V automatu budou umístěny jak naše již zakoupené pracovní pomůcky, které máme zaúčtované v nákladech, tak nové, které nám firma vyfakturuje až po vydání z automatu. Prosím o radu, jestli takto můžeme postupovat. Nemáme sklad, evidenci kancelářského materiálu, vše je rovnou v nákladech, popř. na přelomu roku to časově rozlišuji. Tento rok spadáme již mezi střední účetní jednotky. Asi ta nejdůležitější otázka je: Mohu mít v automatu, popř. někde v příručním skladu ochranné pomůcky a kancelářské potřeby, které jsem již zaúčtovala do nákladů?

Před koncem roku bylo vráceno zboží dodavateli. Čekáme na dobropis, který bude vystaven s datem nového roku. Máme účtování způsobem B. Jak tento případ zaúčtovat?

Společnost účtuje zásoby zp. B. Výroba probíhá zakázkově a trvá i několik měsíců. Materiál se nakupuje a vydává přes sklad (příjemka a výdejka). Nákup polotovarů je vždy spojeny s konkrétní zakázkou dle výkresu a nikdy se nekupují na sklad, vždy jdou po dodání od dodavatele přímo do výroby. Jde o spousty položek, které se neopakují, vždy se jedná o originální kus/y, které už při objednání mají svoji zakázku a jdou po dodání přímo do výroby. Je možné tyto položky při zadání přijaté faktury přiřadit ke konkrétní zakázce a dále vést v účetním programu jako jeden z nákladů na zakázku. Nedělala by se příjemka a výdejka, protože to je pro malou firmu časově náročné.

Je možné změnit způsob účtování zásob? Účetní jednotka - spol. s r.o. účtuje pořízený materiál rovnou do spotřeby, přičemž ale vede podrobnou skladovou evidenci. Způsobem B ale o materiálu neúčtuje. Účetní období je kalendářní rok. Mohu se rozhodnout, že v rámci tohoto účetního období provedu změnu v účtování nakupovaného materiálu, a to tak, že o něm začnu účtovat způsobem B, protože stejně už vedu podrobnou skladovou evidenci? Na konci účetního období tedy provedu inventarizaci a na příslušný materiálový účet zaúčtuji zjištěný stav. Protože materiálový účet nemá počáteční stav, nebudu nic převádět do spotřeby. K tomu dojde až v následujícím účetním obdobi. 

Firma vede skladovou evidenci metodou B. Pokud vykoupí díl ve stavu, kdy není schopna posoudit funkčnost, tak díl eviduje na speciálním skladu materiálu a účtuje 501xxx/321. Poté proběhne diagnostika dílu a pokud je díl v pořádku. Tak díl přesune na sklad zboží k prodeji. Tento prodej zboží účtuje MD 311/D 604 ve stejném roce. Sklad materiálu je na začátku roku i na konci roku 0 Kč. Díky metodě B při této skladové převodce vzniká disproporce mezi náklady a výnosy (501 vs 604). Je tedy nutné účtovat o převodce ze skladu materiálu na sklad zboží MD 504/ 501, i přesto, že se při metodě B nemá o skladových výdejkách a příjemkách účtovat? 

Společnost s r. o. vede sklad způsobem B. Dle skladové evidence má mít na skladě zboží ve výši 375. Inventurou bylo zjištěno , že má skutečně zboží za 368 - z toho přebytek 1, manko do normy 3 a manko nad normu 5. Jak se správně účtuje? 1, přebytek 132-648 ve výši 1, manko do normy se neúčtuje, manko nad normu 549-504 ve výši 5, konečný stav skladu snížený o přebytek 132-504 ve výši 367. 2, Zaúčtuji kolik dle skladové evidence má být na skladě 132-504 ve výši 375, manko do normy 504-132 ve výši 3, manko nad normu 549/132 ve výši 5 a přebytek 132/648 ve výši 1. U obou případů zůstalo na účtě 132 skutečný fyzický stav skladu ve výši 368.