Vzdělávání
Naše společnost, neplátce DPH, v minulém roce pořádala v Praze několikrát workshop, na jehož vedení využívala služeb lektora z Belgie. Lektor je registrován jako plátce DPH v Belgii. Po přijetí faktury za poskytnuté služby se naše společnost registrovala jako identifikovaná osoba k dani z přidané hodnoty a DPH přiznala a doplatila. Po letošním workshopu se lektor pozastavil nad tím, že k jeho službám odvádíme DPH. Podle jeho slov se jedná o služby osvobozené od DPH. V jeho faktuře jsou jeho služby uváděny jako výuka a vedení workshopu s místem uskutečnění v Praze. Odvádíme DPH správně?
Společnost s r. o. začala platit jednateli výuku angličtiny. Jednatel je současně jediný společník a na základě smlouvy je mu měsíčně vyplácena jednatelská odměna. Angličtinu potřebuje pro práci ve firmě (velká část činnosti firmy je obchodování se zahraničím). Faktury za angličtinu jsou vystavovány na firmu a placeny z firemního účtu. Bereme to jako daňově uznatelný náklad firmy a jemu nic za to „nepřidaňujeme“. Je to takto v pořádku? A pokud ano, musí být ošetřeno dodatkem k jednatelské smlouvě a schváleno Rozhodnutím jediného společníka a je třeba to uvádět jako osvobozenou položku ve „mzdách“, jako tam např. uvádíme penzijní přípojištění?
Spolek v oblasti vzdělávání tvoří platformu na které budou volně dostupné „programy“ pro vzdělávání. Jak je to s účtováním nehmotného majetku – platformy a poté jednotlivých programů? Jedná se o nehmotný majetek, když nám to do budoucna nepřináší výnosy, ale poskytujeme to všem zdarma?
Firma chce podpořit naši účetní a chce jí zaplatit zkoušky certifikace účetních. Budou poplatky za zkoušky daňově uznatelné a bude možné udělat odpočet DPH z přijatých faktur? Bude poplatek za studium daňově uznatelný náklad a bude možné provést odpočet DPH? Firma bude také v případě úspěšného složení zkoušek hradit poplatek za členství v komoře certifikaci účetních, zde se nebude jednat o daňově uznatelný náklad? Bude potřeba něco dodanit zaměstnanci?
Jako základní škola máme pracovní pozici - školní psycholog. Má být tato pozice vedena pod ostatními pedagogickými pracovníky, nebo patří do nepedagogických pracovníků? (myslím tím stanovení platového výměru, výše dovolené..) V katalogu prací je psycholog veden pod 1.05.01 - Společně specializované práce. V oddílu 2.16 - Výchova a vzdělávání jsme tuto pozici nenašla.
Společnost neplátce DPH překročí obrat 2 mil. Kč, vykonává pouze činnost dle §57 odst.1d) bod1. a 2. Společnost není zapsaná ve Školském rejstříku, ale má akreditované kurzy MŠMT na základě vydaných Rozhodnutí. Má společnost povinnost dle § 6 provést registraci k DPH a uskutečňovat osvobozenou činnost dle § 57 viz. výše? Nebo zůstává neplátce DPH? Na straně odběratele je většinou školské zařízení, pedagogický či nepedagogický pracovník, popř.občan. Předpokládám správně, že stačí splnit pouze jeden ze 4 bodů § 57 odst.1d) pro osvobozené plnění? Společnost má živnostenské oprávnění obor Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti.
Od roku 2025 už neplatí zaručená mzda. Dozvěděla jsem se, že platí nařízení o zaručeném platu, který
se odvíjí od náročnosti vykonávané práce a od dosaženého vzdělání.
Podnikatel zaměstnává několik prodavaček, které mají rozdílné vzdělání. Znamená to tedy, že prodavačka
s výúčním listem bude muset mít jinou výplatu než prodavačka s maturitou? Nebo může podnikatel
stanovit oběma stejný plat vzhledem ke stejně vykonané práci. Co ve stanovení platu převažuje: činnost
nebo dosažené vzdělání?
Nši zaměstnanci se účastnili shromáždění Kalibračního združenia Slovenskej republiky, které se konalo na Slovensku, faktura byla vystavena včetně slovenského DPH. Je tento postup správný, co se týká DPH, opravdu se za toto shromáždění odvádí DPH na Slovensku? Myslím si že ano , že se najedná o reverse charge.
Jsem OSVČ, zapojil jsem se do odborného vzdělávání žáka střední odborné školy. V rámci praktického vyučování ho připravuji na budoucí povolání. Je možné uplatnit daňové zvýhodnění, když v rámci odborného výcviku odpracoval 210 hodin?
Zaměstnanec si sám zajistil a zúčastnil se školení. Na absolvované školení má fakturu na své jméno a adresu. Většina kurzovného byla pokryta dotací ÚP v rámci digitálního vzdělávání. Získané znalosti využije při výkonu práce u zaměstnavatele, který mu uhradí nedotovanou část kurzovného. Jak by se měl zaměstnavatel k tomuto výdaji postavit z pohledu daně z příjmu? Dodanit zaměstnanci jako peněžní příjem ze závislé činnosti a daňově účinný náklad na straně právnické osoby?
Je povinnost zaznamenávat na mzdovém listu nepeněžní plnění - školení zaměstnanců? Dle § 6 odst. 9 písm. a) ZDP je povinnost evidovat typicky odborná školení, související s předmětem činnosti zaměstnavatele. Musí se tam evidovat veškerá školení - např. jazykové kurzy pro zaměstnance cizince nebo obecně jazykové kurzy apod. nebo jen to, co přímo souvisí s náplní pracovního poměru?
Je možné hradit vstupné na konferenci Škola jako místo setkávání ze Šablon?
Jednatel společnosti intenzivně studuje češtinu, zakoupil si kurz. Je to v pořádku dát fakturu do daňově uznatelných nákladů?
Česká právnická osoba, plátce DPH v ČR (poskytovatel), poskytuje služby zejména v oblasti školení (např. v technických oblastech). Otázkou je, jak má postupovat při aplikaci DPH od 2025, a to zejména vůči osobám nepovinným k dani. Nový § 10ba ZDPH neobsahuje oproti původnímu § 10b (ostatně i stávající § 10b pro osoby povinné k dani zůstal co do okruhu služeb stejný) vymezení jen na "služby spočívající v oprávnění ke vstupu", tj. pro služby nabízené široké veřejnosti, ale pokrývá poskytnutí "služby nebo vedlejší služby...". V této souvislosti jde o to, zda došlo či nedošlo k věcné změně a prosím o posouzení následujících situací z pohledu místa plnění. 1) Poskytovatel uskuteční školení na zakázku pro jednu fyzickou osobu nepovinnou k dani, a to: a) školení proběhne prezenčně v ČR b) školení proběhne on-line c) školení proběhne na Slovensku (zaměstnanec odejede na jeden den za účelem realizace školení). Dále prosíme o upřesnění místa plnění, kdy příjemcem je osoba povinná k dani a jde o službu podle § 10b s tím, že poskytovatel tuto službu zrealizuje na Slovensku (zaměstnanec objednatele odjedena Slovensko) a tato služba bude poskytnuta a) prezenčně a b) on-line.
Lékařka, neplátce DPH na základě živnostenského listu (mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti) bude přednášet na Slovensku zhruba pro 50 lékařů. Fakturu bude vystavovat na firmu, která školení pořádá - osoba registrovaná k dani na Slovensku, která nemá sídlo, místo podnikání ani provozovnu v tuzemsku. Předpokládáme, že nejde o službu spočívající v oprávnění ke vstupu na seminář (§ 10b ZDPH), ale, že se jedná o subdodávku pořadateli školení. Takže tato služba bude dle § 9 odst. 1 ZDPH a lékařka se stane identifikovanou osobou dle § 6i ZDPH. Je naše úvaha správná?
Paní učitelka v ZŠ nastoupila na HPP 1.9.2021, neměla požadované vzdělání (magisterské), taky neměla žádnou praxi, takže jsem ji zařadila do 1.platového stupně, 12. platová třída, takže měla odečet praxe 2 roky. (nastupovala s praxi mínus 2. roky). Požadované vzdělání splnila 8.6.2023. Kdy měla postoupit do 2. platového stupně? Nevím jakou praxi ji mám započíst. Přikládám výklad zákona. Děkuji Swiechová (7) Z doby, kterou zaměstnanci započetl podle odstavců 2 až 6, odečte zaměstnavatel zaměstnanci zařazenému do ONA JE VE 12.TŘÍDĚ d) jedenácté až šestnácté platové třídy, který dosáhl jen vysokoškolského vzdělání v bakalářském studijním programu nebo jen vyššího odborného vzdělání, dobu 2 roků, nebo jen středního vzdělání s maturitní zkouškou, dobu 5 roků, nebo jen středního vzdělání s výučním listem, dobu 6 roků, nebo jen středního vzdělání, dobu 7 roků, anebo dobu 9 roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání nebo základů vzdělání. (8) Zaměstnanci, který nezískal započitatelnou praxi podle § 123 odst. 4 zákoníku práce, nebo získal započitatelnou praxi kratší, než je doba, kterou mu měl zaměstnavatel podle odstavce 7 odečíst, se o dobu, která mu nemohla být odečtena, prodlužuje doba stanovená v přílohách č. 1 až 5 k tomuto nařízení pro postup do nejbližšího vyššího platového stupně. (9) Jestliže zaměstnanec dosáhne v průběhu pracovního poměru vyššího vzdělání, než podle kterého mu byla naposledy určena započitatelná praxe, přičte mu zaměstnavatel dobu odpovídající dosaženému vzdělání, kterou mu podle odstavce 7 odečetl.
Lékařka potřebuje zabezpečit ve své ordinaci pro své pacienty dentální hygienu, proto se rozhodla, že studium bude hradit zdravotní sestře, kterou zaměstnává. Sestra bude po ukončení studia dentální hygienu v ordinaci vykonávat. Je tento výdaj daňovým nákladem? Může sestra uplatnit cestovní náhrady spojené s tímto studiem a budou tyto cestovní náhrady pro lékařku daňovým nákladem?
OSVČ, plátce DPH, koupil kurz programování. OSVČ obchoduje zbožím, internetové stránky svého e-shopu spravuje sám bez pomoci externího programátora. Zakoupený kurz programování pomůže OSVČ v rozvoje podnikání. Je to v pořádku dát fakturu do daňového přiznání k DPH a nákladů?
Jednočlenná s. r. o., plátce DPH, se rozhodla rozšířit obor podnikání o plynařinu. Jednatel, který je zároveň zaměstnancem s. r. o., vykonal zkoušky a obdržel osvědčení. Firma vystavila fakturu na jeho fyzickou osobu, nikoliv s. r. o. Tímto osvědčením si s. r. o. může požádat o rozšíření živnosti. Je možné tuto fakturu zahrnout do nákladů s. r. o. jako daňově uznatelný náklad, i když není psaná přímo na s. r. o.?
Společnost pořádá pro veřejnost různé eventy a konference, zákazníci platí vstupné a součástí několikahodinového programu je i zajištění občerstvení během přestávek. Je možné toto občerstvení považovat za daňově uznatelné? A je možné z něj nárokovat odpočet DPH?