Znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET) má omezit prostor pro krácení daní, které se typicky pojí zejména s hotovostními platbami. Jakmile bude stejná kontrolní logika dopadat na hotovost i bezhotovostní úhrady, měla by se podle poradenské společnosti BDO snížit motivace části provozovatelů v gastronomii platby kartou odmítat. Pro zákazníky půjde o nejzásadnější změnu, zatímco provozovatelé restaurací budou řešit hned několik novinek, které nejsou vždy zcela vyjasněné.
„Návrat EET vyvolává u provozovatelů restauračních zařízení řadu otázek, pro samotné zákazníky se ale mnoho nezmění. Ustoupit by mělo opakované nabízení účtenek a bezhotovostní platby by měly být dostupnější ve více podnicích,“ uvádí daňový poradce Petr Linx, partner poradenské společnosti BDO. Systém EET v zásadě postaví hotovost a platby kartou na stejnou úroveň, a to především posílením kontroly u hotovostních tržeb.
Specifickou a potenciálně problematickou oblastí jsou platby prostřednictvím stále využívanějších QR kódů. „Pokud restaurace nabízí platbu QR kódem přímo na místě jako alternativu k hotovosti nebo kartě, i tuto platbu bude muset evidovat,“ upozorňuje Petr Linx. Naopak online převody z účtu na účet provedené ‚na dálku‘ nebudou do systému EET zahrnuty. „Z technického pohledu přitom jde v obou případech o převod mezi účty, v případě QR platby jsou však údaje zadány při prezenční úhradě na místě, podobně jako u hotovosti nebo karty v provozovně. Oproti tomu online převod je uskutečněn bez fyzické přítomnosti a bez kontaktu,“ vysvětluje Petr Linx. Podle něj tak může v praxi nastat situace, kdy bude pro správu daní obtížné jednoznačně rozlišit, zda byl konkrétní převod iniciován prostřednictvím QR kódu, nebo šlo o standardní online transakci, což může být dohledatelné jen velmi složitě, případně vůbec.
Úlevy pro nejmenší podnikatele a riziko vzniku šedé zóny
Nová podoba EET má být oproti minulosti technicky jednodušší a administrativně méně zatěžující. Ministerstvo financí současně reaguje na dřívější výtky, že pro nejmenší živnostníky představovala evidence neúměrnou zátěž, a navrhuje takzvaný režim ‚EET OFF‘. Ten má být určen podnikatelům v prvním pásmu paušální daně s ročními příjmy do 1 milionu korun. Tito podnikatelé se budou moci evidenci tržeb zcela vyhnout, výměnou však uhradí měsíční přirážku 1 400 Kč k paušální dani. Nabízí se proto otázka, zda se tento režim nestane pro část trhu motivací k účelovému snižování vykazovaných příjmů.
„Z praktického pohledu se masové využívání režimu ‚EET OFF‘ k účelovému podhodnocování příjmů nejeví jako pravděpodobné. Motivace platit vyšší paušální daň výměnou za možnost neevidovat tržby je spíše omezená, zvlášť pokud stát nabídne bezplatnou aplikaci a jednorázovou slevu na dani až 5 000 Kč jako motivaci k zapojení do systému,“ říká Petr Linx. „U nejmenších podnikatelů navíc po odečtení výdajů obvykle zůstává jen omezený prostor pro zdanitelný zisk, takže případné optimalizace by neměly mít zásadní systémový ani fiskální dopad,“ dodává tento daňový poradce z BDO.
Konec zavírání provozoven a spropitné bez zdanění
Stát již nebude za porušení pravidel EET zavírat podniky. Sankce v podobě okamžitého uzavření provozovny nebo zákazu činnosti tentokrát platit nemají a nahradit je mají standardní finanční pokuty. „Jde o mírnější a současně racionálnější přístup, který lépe odpovídá principu přiměřenosti sankcí,“ hodnotí situaci Petr Linx. Současně však daňový poradce z BDO upozorňuje, že pokuta může dosáhnout až 500 000 Kč, což může být pro menší podnikatele stále velmi citelný zásah, a v praxi bude záležet i na tom, jak přísně budou úřady postupovat při jejím ukládání.
Související návrh novely zákona o daních z příjmů také počítá s tím, že dobrovolné spropitné v gastronomii má být osvobozené od daně z příjmů a odvodů zaměstnance, a to do limitu 7 % měsíčních tržeb restaurace. Dnes bývá bezhotovostní spropitné pro personál méně výhodné, protože při průchodu přes mzdy podléhá zdanění a odvodům, zatímco hotovost se v praxi často ani nepřiznává. „Zároveň ale platí, že zákon přesně nedefinuje, co vše se do příjmů ze stravovacích služeb zahrnuje, což může v praxi vyvolat výkladové nejasnosti,“ upozorňuje Petr Linx. Podle něj může být diskutabilní také to, že se úleva vztahuje pouze na gastronomii, a nezahrnuje další profese, u nichž je spropitné běžnou součástí odměňování, což může část veřejnosti vnímat jako nerovné nastavení.
Do zákona znovu pravděpodobně zasáhne Ústavní soud
Start systému EET 2.0 je plánován na počátek roku 2027. Příslušný návrh na zavedení aktuálně prochází připomínkovým řízením a do dalšího vývoje může zasáhnout také Ústavní soud. Bezhotovostní platby včetně QR plateb totiž již dnes zanechávají elektronickou stopu v bankovním systému, a tak opodstatnění jejich další evidence je na hraně. Ostatně se proti jejich evidenci vyjádřil Ústavní soud již při prvotním zavádění EET.
„Soud v minulosti zdůraznil, že stát nemá podnikatele nutit k duplicitnímu předávání informací, které si úřady umí zjistit jinými cestami. Je proto pravděpodobné, že povinnost evidovat bezhotovostní platby může být u soudu zpochybněna a pravidla systému se ještě mohou změnit,“ uzavírá Petr Linx z BDO s tím, že jde o hlavní právní nejistotu.