Důvodová zpráva k zákonu č. 196/1993 Sb., změna zákona o dani z přidané hodnoty

Poslanecká sněmovna PČR; Vláda ČR Vydáno:
Důvodová zpráva
k návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty
I. Obecná část
Na základě vyhodnocení prvních měsíců fungování daňové reformy je podle plánu legislativních prací vlády České republiky předkládán Parlamentu České republiky vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty.
V novele zákona jsou ve vazbě na nové celní předpisy upravena ustanovení čtvrté části zákona, kde je řešena otázka uplatňování daně při dovozu a vývozu. Dále jsou navrhovány změny, které by měly přispět k zajištění efektivní správy daně a snížení administrativní náročnosti při uplatňování daně. Převážná část navrhovaných změn směřuje ku prospěchu plátců daně. Tyto změny se týkají obsahových náležitostí daňového dokladu, návaznosti na účetnictví, stanovení základu daně a výpočtu daně, prodloužení termínu splatnosti daně a podání daňového přiznání a zrušení záloh na daň. Nejvýznamnější změnou v tomto směru je zkrácení termínu pro vracení nadměrného odpočtu a sjednocení podmínek při vracení nadměrného odpočtu vývozcům. Tzv. oprávnění vývozci, kteří byli proti ostatním vývozcům zvýhodňováni rychlejším vracením nadměrného odpočtu oproti jiným plátcům, nebudou již v zákoně zvlášť vymezeni.
Výše navrhované změny by měly výrazně snížit administrativní náročnost při evidenci a vypořádání daňových povinností na straně plátců daně, tak i usnadnit kontrolu a správu této daně ze strany finančních úřadů. Při přípravě těchto změn se přihlíželo i k pozitivnímu vývoji příjmů státního rozpočtu z titulu daně z přidané hodnoty v prvních měsících letošního roku a neměly by v následujícím období přinést výraznější negativní dopady na příjmy státního rozpočtu. Zrušení záloh, prodloužení lhůty pro splatnost daně a zkrácení lhůty pro vracení nadměrného odpočtu bude sice znamenat jednorázově po přijetí těchto změn časový odklad příjmů státního rozpočtu z titulu daně z přidané hodnoty. Z dlouhodobějšího hlediska však nebudou mít negativní dopady a přinesou pouze termínovou změnu platebního kalendáře příjmů státního rozpočtu a měly by příznivě ovlivnit z obecného hlediska platební schopnost plátců daně.
Na základě řady připomínek byly realizovány dílčí změny v uplatňování sazeb daně pro některé výrobky a výkony tak, aby byly odstraněny některé nelogičnosti a v některých případech zmírněna tvrdost cenových dopadů z titulu daně. Tyto úpravy se týkají některých zdravotnických a potravinářských výrobků a neměly by zásadním způsobem ovlivnit příjmy státního rozpočtu. Ostatní desítky požadavků nedoporučuje ministerstvo financí ke schválení zejména z rozpočtových důvodů a vzhledem k obtížnosti objektivního posouzení důvodů pro jejich zařazení do snížené sazby daně. Navrhované úpravy sazeb daně by neměly zásadním způsobem ovlivnit příjmy státního rozpočtu. Dopad navrhovaných změn na příjmy státního rozpočtu v roce 1993, pokud by se realizovaly k 1. červenci 1993 lze odhadnout částkou cca 200 - 300 mil Kč.
Vedle těchto zásadních změn je navrhovány i řada dílčích úprav, které by měly přispět k lepší srozumitelnosti zákona a upřesnění praktické aplikace některých jeho ustanovení. Jedná se např. o vymezení plátců daně v případě sdružení, vymezení okruhu osob majících zvláštní vztah k plátci, upřesnění postupu při zdaňování finančního leasingu a pronájmu a některé další změny, které nemají zásadní vliv na základní principy daně a neovlivní ani podstatně výši příjmů státního rozpočtu.
Účinnost novely je