Důvodová zpráva k zákonu č. 45/2019 Sb., změna některých zákonů v souvislosti s přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady o rtuti

Vláda ČR; Poslanecká sněmovna PČR Vydáno:
Důvodová zpráva
Ing.
Andrej
Babiš,
Předseda vlády
Mgr.
Richard
Brabec,
Ministr životního prostředí
I. Obecná část
Primárním cílem předloženého návrhu zákona je adaptace ustanovení Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 o rtuti a o zrušení nařízení (ES) č. 1102/2008 do českého právního řádu. Konkrétně jsou změny promítnuty do zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, zákona č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů a zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách). S ohledem na novelizaci chemického zákona, ke které jinak výhledově neexistuje
relevantní
důvod, je ke změnovému zákonu připojena právní úprava procesu aplikace žádosti o výjimku podle čl. 2 odst. 3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (nařízení REACH) pro látky užívané při obraně státu.
S ohledem na adaptační povahu změnového zákona udělil ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu, v souladu s čl. 76 odst. 2 Legislativních pravidel vlády a bodem 5.7. Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA), výjimku z povinnosti provést hodnocení dopadů regulace u předmětného návrhu zákona.
A) Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
1)
Elementární rtuť i její sloučeniny jsou vysoce toxické látky, které poškozují hlavně nervový a kardiovaskulární systém živých organismů. Rtuť je přirozeně se vyskytující prvek v zemské kůře a může se z ní uvolňovat do prostředí přírodními procesy např. vulkanickou činností. V současné době je však hlavním původcem vysoké koncentrace tohoto kovu ve složkách životního prostředí lidská činnost.
V globálním měřítku jsou hlavními antropogenními zdroji emisí rtuti a jejích sloučenin spalování fosilních paliv, hlavně uhlí, krematoria, těžba a zpracování zlata pomocí amalgamace a použití ve výrobcích jako jsou baterie, měřicí přístroje, kosmetika či zubní amalgámy. Velké množství rtuti se používá i v chemických výrobách jako je výroba chloru a alkalických hydroxidů pomocí amalgámové elektrolýzy, která se do konce roku 2017 vyskytovala i na území České republiky.
Jednou z hlavních charakteristik rtuti je, že je schopna dálkového přenosu v atmosféře i ve vodním prostředí a způsobuje tak kontaminaci životního prostředí ve velkých vzdálenostech od vlastního zdroje znečištění. Rtuť má schopnost bioakumulace, hromadí se v živých organismech, a znásobuje se tak její negativní účinek. Rtuť a především dimethylrtuť je vysoce toxická pro těhotné ženy, protože se dostápřevá přes placentární bariéru do organismu plodu a poškozuje jeho vývoj. Ze stejného důvodu je nebezpečná i pro děti, kdy prokazatelně zpomaluje a nevratně poškozuje vývoj jejich nervového systému. Rtuť vstupuje do potravního řetězce hlavně z vodního prostředí prostřednictvím ryb a vodních živočichů. Na přelomu tisíciletí bylo zjištěno, že dosavadní globální opatření na ochranu před účinky rtuti nejsou dostatečně účinná, a proto je nutné v zájmu snížení rizika pro lidské zdraví a životní prostředí učinit dlouh