499/22.03.17 Lhůta pro opravu základu a výše DPH
Ing.
Stanislav
Kryl,
daňový poradce, číslo osv. 3353
Cílem tohoto příspěvku je vyjasnění definice lhůty pro opravu základu a výše daně a opravu
odpočtu v souladu se zákonem č. 235/2004 Sb., v
platném znění, o dani z přidané hodnoty
(„ZDPH“), a to zejména přesné určení okamžiku,
kdy tříletá lhůta uplyne.
1. Oprava základu daně a oprava výše daně
§ 42 odst. 1 stanoví výčet skutečností, které když nastanou, tak „plátce opraví základ
daně a výši daně“. Těmito skutečnostmi může být např. vrácení veškerého nebo části zboží, případně
poskytnutí slevy za včasnou platbu.
§ 42 odst. 5 dále stanoví, že „opravu základu daně a výše daně nelze provést po uplynutí 3
let od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň u původního uskutečněného
zdanitelného plnění nebo došlo k přijetí úplaty, pokud se zdanitelné plnění ještě
neuskutečnilo.“
Směrnice o DPH žádnou lhůtu pro opravu základu a výše daně nestanoví. Je proto otázkou,
zda omezení opravy na 3 roky je v souladu s principem neutrality zakotveným Směrnicí o DPH. Není
zcela jasné, zda lze lhůtu stanovit na základě analogie s lhůtou pro uplatnění nároku na odpočet DPH
(Soudní dvůr EU tuto možnost připustil36). Tato otázka však není předmětem
tohoto příspěvku.
Terminologie zákona není zvolena šťastně. Základem daně není něco, co by mohl plátce daně
opravit. Základ daně je totiž dán dle § 36 ZDPH
objektivními skutečnostmi. Je dán tím, co plátce obdržel nebo má obdržet za uskutečněné zdanitelné
plnění. Má-li plátce obdržet jinou částku, nebo pokud už obdrženou částku či plnění či jejich část
vrátil, základ daně se změní. Automaticky se změnou základu daně se změní i výše DPH. Co však může
plátce daně opravit, jsou daňové doklady nebo částky, které plátce vykázal v tvrz