Lhůty pro podání daňového přiznání

 

Základní lhůta do 1. dubna 2025

V případě, že je zdaňovacím obdobím kalendářní rok, je základní lhůta pro podání daňového přiznání k dani z příjmů stanovena na 1. dubna 2025.

Příklad 1 Pan Stromeček má za rok 2024 příjmy ze zaměstnání a zároveň vedlejší příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Jeho zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Pan Stromeček je povinen podat daňové přiznání místně příslušnému správci daně nejpozději do 1. dubna 2025.

Lhůtu pro podání přiznání k dani z příjmů lze však také prodloužit.

 

Prodloužená lhůta do 2. května 2025

S novelou daňového řádu došlo v minulosti ke změně u prodloužení lhůty. Lhůtu lze prodloužit na 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a zároveň následně bylo podáno elektronicky. Smyslem tohoto prodloužení je podpora elektronické komunikace.

Pozor však na skutečnost, že pokud je lhůta prodloužena na 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, je prodloužena i lhůta pro vyměření a splatnost daně. V případě vzniku vratitelného přeplatku dochází tedy i k prodloužení lhůty pro vrácení vratitelného přeplatku.

Od ledna 2023 jsou automaticky zřizovány datové schránky všem subjektům vedeným v registru osob. Jedná se převážně o podnikající fyzické osoby (živnostníci), ale též o společenství vlastníků bytových jednotek, spolky a nadace. Všechny osoby, které disponují datovou schránkou, mají tedy povinnost podávat přiznání elektronicky. Pro všechny daňové subjekty, které mají povinnost podávat přiznání elektronicky, je stanovena lhůta pro podání přiznání k dani z příjmů nejpozději do 2. května 2025.

Příklad 2 Pan Stromeček má za rok 2024 příjmy ze zaměstnání a zároveň příjmy z nájmu. Jeho zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Pan Stromeček je povinen podat daňové přiznání místně příslušnému správci daně nejpozději do 1. dubna 2025. Jelikož pan Stromeček nebude stíhat podat přiznání v základní lhůtě do 1. dubna 2025, má pan Stromeček možnost podat přiznání k dani z příjmů elektronicky např. skrze svou osobní datovou schránku. Panu Stromečkovi nehrozí poté žádné pokuty spojené s pozdním podáním přiznání, protože podaní přiznání k dani z příjmů učiní elektronicky. Tím dojde k prodloužení lhůty až do 2. května 2025.

V případě, že by daňový subjekt podal daňové přiznání v základní tříměsíční lhůtě, pak by nedošlo k prodloužení lhůty na 4 měsíce, ale byla by zachována pouze lhůta tříměsíční. To může být výhodné pro daňové subjekty, kterým vzniká vratitelný přeplatek (např. z důvodu uplatnění daňových bonusů na dítě).

Příklad 3 Paní Stromečková má příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Jejím zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Paní Stromečková uplatňuje daňové zvýhodnění na děti a z toho důvodu jí vzniká vratitelný přeplatek. Pokud by paní Stromečková podala přiznání v základní tříměsíční lhůtě, tj. do 1. dubna 2025, pak bude paní Stromečkové vrácen vratitelný přeplatek nejpozději do 1. května 2025. Pokud by paní Stromečková podala přiznání v prodloužené lhůtě, tj. do 2. května 2025, pak bude paní Stromečkové vrácen vratitelný přeplatek až do 2. června 2025. V uvedeném případě by bylo pro paní Stromečkovou výhodnější podat přiznání v základní tří měsíční lhůtě.

 

Podání s daňovým poradcem do 1. července 2025

Další možností, jak prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání, je podání daňového přiznání daňovým poradcem či advokátem, a to po uplynutí základní tříměsíční lhůty pro podání přiznání. Plná moc udělená konkrétnímu poradci by měla být u správce daně uplatněna nejpozději se samotným daňovým přiznáním. V takovém případě je lhůta pro podání daňového přiznání prodloužena na 6 měsíců po skončení zdaňovacího období, tj. 1. července 2025.

V případě, že by daňový poradce podal daňové přiznání v základní tříměsíční lhůtě, pak by nedošlo k prodloužení lhůty na 6 měsíců, ale byla by zachována pouze lhůta tříměsíční. To může být výhodné pro daňové subjekty, kteří využívají služeb daňového poradce a kterým zároveň vzniká vratitelný přeplatek. Pokud je cílem daňového subjektu prodloužit lhůtu splatnosti, pak je nutné, aby daňový poradce podal daňové přiznání až po uplynutí základní tříměsíční lhůty.  

Lhůta je také prodloužena automaticky na 6 měsíců u daňových subjektů, kteří mají zákonnou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

Příklad 4 Zdaňovacím obdobím společnosti KOTVIČKA s.r.o. je kalendářní rok. Společnosti bude zpracovávat a podávat daňové přiznání daňový poradce, přičemž společnost nemá povinnost auditu účetní závěrky. Přiznání za rok 2024 bude zpracováno a připraveno k podání již 15. března 2025. V případě, že by daňový poradce podal daňové přiznání již v březnu 2025, pak by byla daň vyměřena a splatná v základní lhůtě tj. 1. dubna 2025. Další možností je, že přiznání k dani z příjmů bude daňovým poradcem podáno až po 1. dubnu 2025. V takovém případě je lhůta pro podání daňového přiznání prodloužena až do 1. července 2025. Poznámka: Pokud společnosti na základě poslední daňové povinnosti vzniká povinnost zálohovat daň, odvíjí se od data uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání též lhůty pro placení záloh.

 

Žádost o prodloužení lhůty

Poslední možností, jak prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání je požádat správce daně o individuální prodloužení lhůty. O prodloužení lhůty může daňový subjekt požádat i v některých specifických případech, pokud to zákon nevylučuje. Důvodem může být například nedokončený audit či účetní závěrka, alternativně neuzavřené účetnictví z důvodu organizačních či personálních změn.

Na žádost daňového subjektu, kterou je nutné podat ještě před uplynutím lhůty pro podání daňového přiznání, může správce daně prodloužit tuto lhůtu až o tři měsíce. V případě, že předmětem daně jsou i příjmy, které jsou daněny v zahraničí může správce daně povolit prodloužení lhůty na 10 měsíců od konce zdaňovacího období.

Žádost podléhá správnímu poplatku ve výši 300 Kč. Rozhodnutí o prodloužení lhůty je čistě v kompetenci správci daně, zda a v jakém rozsahu žádosti vyhoví.