Jsme firma o třech společnících – manžel, já a syn, všichni s třetinovým podílem. Syn je klasický zaměstnanec na hlavní pracovní poměr. Já a manžel jsme již starobní důchodci, ale oba pracujeme ve firmě na dohodu o provedení práce za 9 980 Kč měsíčně, celkem 299 hodin za rok. Zajímalo by mě, zda nám firma může v tomto případě přispívat na doplňkové důchodové spoření, kam si oba platíme soukromě 2 000 Kč měsíčně. Původní důchodové spoření nám již v 60 letech skončilo a vybrali jsme si ho. V roce 2016 jsme si založili doplňkové důchodové spoření, kam si pravidelně spoříme a z něho nic nevybíráme. Je-li příspěvek od firmy možný, je to daňově odčitatelná položka pro firmu? Může firma přispět z tzv. fondu FKSP zaměstnanci, který pracuje převážně na počítači jako účetní, na zakoupení optických brýlí?
Otázky a odpovědi: Doplňkové důchodové spoření a tvorba a použití fondu kulturních a sociálních potřeb
Ing.
Miloš
Longin
Odpověď:
Tazatelka má zřejmě na mysli produkt penzijních společností s názvem „doplňkové penzijní spoření“. (Jen poznámka: tento produkt nekončí dosažením 60 let věku účastníka, ale je to jedna z podmínek nároku na výplatu jednorázového vyrovnání, tzn. všech příspěvků účastníka, státních příspěvků včetně jejich zhodnocení a případně příspěvků zaměstnavatele.)
U tohoto produktu je od daně osvobozena platba zaměstnavatele v celkovém úhrnu nejvýše 50 000 Kč ročně jako příspěvek zaměstnavatele poukázaný na účet jeho zaměstnance u příslušné penzijní společnosti, a to v souladu s § 6 odst. 9 písm. p) bod 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále je „ZDP“ nebo „zákon o daních z příjmů“). Příspěvek zaměstnavatele je výdajem (nákladem) na dosažení zajištění a udržení zdanitelných příjmů podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP, tzn. že jde o práva zaměstnanců za předpokladu, že jsou tato práva zakotvena v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvě.
Zaměstnavatelé mohou zaměstnancům přispívat na práva zaměstnanců libovolně vysokou částkou, protože § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP nestanoví žádnou hranici. Daňově uznatelným výdajem pro zaměstnavatele je proto jakákoliv výše příspěvku, ovšem z ročního příspěvku na příspěvek na doplňkové penzijní spoření nad zákonem stanovený limit 50 000 Kč již za zaměstnance standardně odvádí daň z příjmu fyzických osob, sociální pojištění i zdravotní pojištění a zaměstnavatelé povinné pojistné.
Dohoda o provedení práce je pracovněprávní vztah, je to smlouva uzavíraná mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem podle § 75 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Platí tedy, že i tento zaměstnanec má nárok na příspěvek od zaměstnavatele na své doplňkové penzijní spoření při splnění předchozích podmínek daných zákonem o daních z příjmů.
Nad rámec dotazu lze doplnit, že při pravidelném měsíčním příspěvku poplatníka ve výši 2 000 Kč na doplňkové penzijní spoření může tento poplatník odečíst od základu daně ve zdaňovacím období částku ve výši 12 000 Kč [podle § 15 odst. 5 písm. c) ZDP].
FKSP je zkratka užívaná pro fond kulturních a sociálních potřeb. Tento fond zřizují ti zaměstnavatelé, kteří jsou organizační složkou státu (například ministerstva), státní příspěvkovou organizací nebo příspěvkovou organizací zřízenou územními samosprávnými celky. Pravidla, podle kterých tito zaměstnavatelé FKSP vytvářejí, a základní rámec pro výdaje z tohoto fondu upravuje vyhláška Ministerstva financí č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb. O použití peněz z tohoto fondu spolurozhoduje odborová organizace, pokud u zaměstnavatele působí. Obdobou je sociální fond, který ze zákona tvoří například zdravotní pojišťovny, veřejné vysoké školy a další.
Soukromí zaměstnavatelé mohou k obdobným účelům také vytvářet fond (a není přitom důležité, jak jej nazvou), který v podstatě slouží k poskytování příspěvků, jež jsou zaměstnanci vnímány jako takzvané benefity. Jedním z nejběžnějších je poskytování příspěvku na stravování a příspěvek na rekreaci zaměstnance a jeho rodinných příslušníků. Z fondu lze poskytnout příspěvek i na tuzemský či zahraniční zájezd. Zaměstnavatel může svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům přispívat také na vstupenky na kulturní, tělovýchovné a sportovní akce a poskytovat jim příspěvky na doplňkové penzijní spoření či soukromé životní pojištění. Z fondu lze hradit také nákup vitaminových prostředků pro zaměstnance, lze z něj přispět na očkování proti chřipce, klíšťové encefalitidě a žloutence.
Zaměstnavatel může prostředky z fondu využít také ke zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců, na pracovní oděvy a obuv nad rámec povinného vybavení. Z fondu může být zaměstnanci poskytnuta půjčka na pořízení bydlení či koupi bytového zařízení. Firma také může z fondu hradit věcné nebo peněžní dary pro zaměstnance, například při příležitosti odchodu do důchodu.
V případě společnosti s ručením omezeným není tvorba fondu upravena žádným právním předpisem, kritéria pro jeho tvorbu lze určit libovolně. Například příděl odvozovaný z plánovaného objemu mzdových prostředků a ostatních osobních nákladů, z objemu vyplacených mezd nebo určený absolutní částkou na jednoho zaměstnance. Často také bývá tvořen procentem z čistého zisku.
Při tvorbě a použití fondu musí zaměstnavatelé respektovat příslušná ustanovení zejména zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, pokud jde o nakládání se ziskem (jeho rozdělování), například z hlediska tvorby rezervního fondu apod. Jinak záleží na úpravě v působnosti zaměstnavatele, jaká plnění a za jakých podmínek z fondu poskytuje. Daňový režim plnění poskytovaných zaměstnancům z fondu upravuje zákon o daních z příjmů. Pro osvobození plnění od daně z příjmů na straně zaměstnance, a tím i od odvodů pojistného musejí být striktně dodržena příslušná ustanovení (viz § 6 odst. 9 ZDP).
Z výše uvedeného vyplývá, že i příspěvek na zakoupení brýlí lze zaměstnanci hradit z fondu vytvořeného podle předchozích podmínek a při dodržení všech předpokladů.